strana 3

zPravoDajství z Divizí

1

uceeB – vzor pro energeticky efektivní budovy

V Buštěhradu u Kladna začal tým Jana Kučery z divize 9 stavět Univerzitní centrum energeticky efektivních

budov (UCEEB) pro ČVUT v Praze. Už na podzim 2013

začne sloužit pro výzkum v oblasti optimalizace energetických úspor objektů. Stavbu, jejíž obálka dosáhne

energetické náročnosti třídy B, 17. října zahájil rektor

ČVUT prof. Ing. Václav Havlíček, CSc. Spolu s dalšími

poklepal na její základní kámen i generální ředitel Metrostavu Ing. Pavel Pilát (foto č. 3 uprostřed).

V novém areálu s plochou 19 500 m² budou vysokoškolští odborníci ve spolupráci s průmyslovými partnery

vymýšlet a v reálném měřítku testovat stavební materiály,

technologie i obnovitelné zdroje, které povedou k úsporám energie. Bude zde i solární simulátor, environmentální

mikroskop a vznikne tu i velká halová klimakomora.

Hlavní hmotu komplexu vytvoří 9 m vysoký blok testovací haly s půdorysem 36 x 48 m, ke kterému budou

na severu a východě připojeny nižší části s laboratořemi

a učebnou. Na jejich střechu bude ve směru od západu

na východ položeno administrativní křídlo (obr. č. 1).

Autoři z ateliéru Šenbergerová, Šenberger – architekti jej

navrhli jako dřevěný hranol se šikmými čely (obr. č. 2).

Energeticky efektivní stavba na bázi dřeva dosáhne úspor

2

energií pomocí orientace ke světovým stranám či navržením různých typů obalových konstrukcí – jednou z nich

bude i solární stěna o ploše cca 360 m² na jižní fasádě

haly. Dílo završí fotovoltaické články na střešních světlících, kotelna s alternativním zdrojem a střešní i popínavá

zeleň. Komunikace a sadové úpravy doplní vodní plocha.

„Jsem rád, že soutěž na stavbu vyhrál v transparentním výběrovém řízení Metrostav, se kterým máme dobré

zkušenosti z výstavby nové budovy ČVUT pro fakultu architektury,“ řekl prof. Havlíček. Ing. Pilát při poděkování

za důvěru vyjádřil přání, aby Metrostav, který bude jedním z průmyslových partnerů centra, měl brzy příležitost

uplatnit v praxi poznatky, které lidé v UCEEB vymyslí.

„Podklad staveniště tvoří čtyřmetrová vrstva navážek

obsahující strusky. Objekty proto budeme zakládat místo

na pasech na velkoprůměrových pilotách a podlahy, které

měly ležet na terénu, provedeme jako nosné stropní desky, pod nimiž vytvoříme kompenzační vrstvy. Strusky tak

budou moci měnit svůj objem bez vlivu na budovy,“ uvedl

Jan Kučera. Za dva měsíce od převzetí staveniště se jeho

týmu už podařilo přepracovat projekt zakládání i statiky

a pracovníci společnosti PRAGIS začali vrtat piloty.

–ls –, vizualizace Š., Š. – architek ti

3

První krok na cestě k modernímu kampusu

V úterý 23. října zahájil poklep na základní kámen stavbu Výukového a výzkumného centra Univerzity Karlovy

v Hradci Králové. Do září 2014 je vybuduje dodavatelské sdružení Metrostavu a firmy Chládek a Tintěra,

Pardubice, jež vede Ing. Petr Kostomlatský z divize 9.

Centrum bude prvním objektem moderního univerzitního kampusu pro královéhradecké studenty a akademiky z lékařské a farmaceutické fakulty UK. Slavnostnímu

zahájení stavby proto byli přítomni nejen děkani obou

fakult, ale i rektor Univerzity Karlovy prof. RNDr. Václav

Hampl, DrSc. Projekt významně podpořila Evropská unie i

statutární město Hradec Králové, na základní kámen proto

poklepal i jeho primátor a za dodavatele díla výrobně-technický ředitel Metrostavu Ing. Ivan Hrdina.

V současnosti je na staveništi mezi nemocnicí a Zborovskou ulicí shrnuta ornice a začínají práce na areálových

sítích a základech. „Podzemní podlaží budovy vytvoří bílá

vana podepřená hlubinnými pilotami. Vodonepropustná

konstrukce je tu nutná kvůli vysoké hladině spodní vody,“ vysvětluje Ing. Kostomlatský. „Monolitický skelet

až čtyř nadzemních podlaží doplní nosné železobetonové

stěny. Budova bude mít tvar kříže složený z objemnějšího

příčného traktu v ose východ-západ, který bude mít horizontálně členěnou fasádu s pásovým uspořádáním oken.

Menší podélný trakt ochrání předsazené slunolamy.“

V podzemním podlaží centra bude parking a zázemí

objektu. Jeho přízemí architekti z trutnovské společnosti

ATIP navrhli otevřené a propojené s venkovním parterem.

Ve všech třech patrech příčného traktu budovy budou

umístěna fakultní oddělení s pracovnami, kancelářemi,

sklady a archivy. Nižší bloky podélné části poslouží jako

přednáškové sály a seminární místnosti (vizualizace).

„Chtěl bych do stavby co nejvíc zapojit vlastní pracovníky Metrostavu i firem jeho Skupiny,“ říká Ing. Kostomlatský. „Jsme však teprve na začátku projektu, který navíc

stavíme ve sdružení, a tak jsme se zatím domluvili jen

s elektrikáři ze společnosti Subterra.“ Divizní spolupráce

však funguje – obří balvan, který posloužil jako základní

kámen stavby a nakonec vytvoří ozdobu přilehlého parčíku, totiž pochází ze stavební jámy apartmánů Medvědín,

které ve Špindlerově Mlýně staví tým Ing. Filipa Křesťana.

Lenka Svobodová, vizualizace ATIP

stavba dalšího úseku dálniční sítě se uzavírá

Jen něco málo přes půl roku zbývá do dokončení významné komunikace, která motoristům urychlí cestu

mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí a řadě jihočeských měst odlehčí od dopravního zatížení. Další, 25 km

dlouhý úsek dálnice D3 by totiž měl být hotový ještě

před příštími letními prázdninami.

Celý úsek pod vedením společnosti STRABAG staví

sdružení čtyř firem – mimo Metrostavu, který má na zakázce 40% podíl, ještě EUROVIA CS a košické Inžinierske

stavby. Tým divize 4 Metrostavu pod vedením Ing. Bohumila Rohna odpovídá za vybudování 11,5 km dlouhé části

komunikace mezi Planou n/L a Soběslaví se dvěma velkými a třemi menšími dálničními mosty (foto č. 1), řadou

nadjezdů a dvěma přesypanými mosty pro přechod zvěře.

Největším dílem je zde bezesporu most přes rybník

Koberný. Měří 560 metrů, je téměř hotový a ještě letos

jej divize 4 předá investorovi. Do konce roku by měla dokončit i most přes Černovický potok. Práce na ostatních

mostech i nadjezdech skončily už letos v létě (foto č. 2).

„V současnosti na stavbě pokládáme konstrukční vrstvy. Bez poslední obrusné budou hotové ještě do konce

klimaticky příhodného období. Provádíme také zemní

1

práce na vedlejších obslužných komunikacích a zakládání

protihlukových stěn,“ popisuje současné dění Ing. Rohn

a přibližuje postup dokončovacích prací: „V říjnu byly zahájeny i práce na monolitických žlabech, které provedou

finišery firmy DSH, nové dceřiné společnosti Metrostavu.

Musíme ještě dokončit střední dělicí pás a krajnice a ještě

letos začít ukládat kabely informačních a SOS systémů.

Na jaře položíme obrusné vrstvy, namontujeme svodidla,

značení a provedeme sadové úpravy i oplocení dálnice.“

Během čtyř let prací se pracovníci Metrostavu museli

na stavbě D3 vypořádat s celou řadou změn. Kromě změny její trasy, již vyvolaly majetkoprávní spory, došlo mimo

jiné i k poměrně velké změně v typu mostu přes rybník

Koberný. Místo původně navržené vysouvané ocelové

konstrukce tu divize 4 postavila letmou betonáží předpjatý

betonový komorový nosník. Snížila tím počet pilířů v rybníce, což ušetřilo peníze jak při stavbě, tak při následné

údržbě a zároveň znamenalo i menší dopad do rázu krajiny.

Další změny vyvolaly sesuvy skalních svahů v blízkosti hotových nadjezdů. I když šlo o poměrně velký rozsah

dodatečných prací, divizi 4 se je podařilo dokončit včas.

Jaroslav Růžek, foto Josef Husák

2

Dva nové mosty pro liberecko

Ředitelství silnic a dálnic ČR evidovalo na začátku letošního roku v Libereckém kraji celkem 894 silničních

mostů s celkovou délkou 14 112 metrů. Jen sedm procent z nich, tedy pouhých 59, přitom splňovalo kritéria

bezvadného stavu nosné konstrukce. Díky divizi 8 se

však toto číslo zvýší. Během pár týdnů totiž tým Lukáše

Kalfeřta dokončí rekonstrukci hned dvou, byť malých

přemostění. O třetím mostě, který už stihl opravit tým

Ing. Jana Müllera, jsme psali v minulých novinách.

Rekonstrukce malého, ale důležitého mostku v Palackého ulici ve Cvikově, který převádí silnici III/26836 přes

Boberský potok, začala letos v červenci demolicemi jeho

mostovky. Stavbaři odstranili středový pilíř mostu a začali opravovat kamenné opěry. Hned na začátku však zjistili,

že i polovina jedné z nich je v havarijním stavu, takže ji

demolovali a nově založili. Desetidenní skluz oproti harmonogramu pak doháněli v průběhu celé rekonstrukce.

Nový most je z monolitického železobetonu. „Kromě

dodržení harmonogramu a kvůli krátké uzavírce mostu,

která trvala jen 90 dní, bylo pro náš tým nejnáročnější

kvalitní provedení bednění mostovky i betonáž nosné konstrukce. Jsou totiž pohledové,“ říká Lukáš Kalfeřt. Výzvou

pro tesaře bylo bednění pro obloukovou římsu na návodní

straně potoka, které vyráběli přímo na stavbě.

Navíc během rekonstrukce stavbaře celkem třikrát

potrápila velká voda. Boberský potok má totiž velmi krátké

povodí, takže jeho hladina při deštích vystoupá během pár

minut i o víc než půl metru. Dnes už je most v provozu.

Končí i rekonstrukce druhého mostu v Libereckém

kraji, kterou Lukáš Kalfeřt řídil. Devět metrů dlouhý

mostek ve Sloupu v Čechách (foto) tvoří kombinace prefabrikované a monolitické železobetonové konstrukce. Je

založen na mikropilotách, které stavbaři vrtali přímo ze

dna koryta potoka v tekoucí vodě a navíc v místech, kde

se vyskytovaly tlakové podzemní vody. Museli postupovat

rychle, aby práce v deštivém období neohrozila přívalová

voda. Ale ani tady se jí nevyhnuli, dvakrát ještě před betonáží zaplavila základy. „V jednom případě nám uplavala

i část bednění, a práce jsme tak museli odložit. Ještě

jednou bych proto rád poděkoval našim subdodavatelům

za profesionální přístup, který nám pomohl splnit termín,“

uzavírá Lukáš Kalfeřt. Dnes stavbařům ve Sloupu zbývá

jen opravit propustek a objezdové komunikace.

Martina Vampulová, foto archiv stavby

Nad Trojským mostem v Praze se už klene celý ocelový oblouk

V pondělí 22. října vyzdvihli pracovníci divize 5 spolu s kolegy z divize 3 a geodety z firmy CCE Praha na místo poslední díl

ocelového oblouku. Jejich pracovní koncert je v časosběrném videu zaznamenán na webové adrese www.youtube.com/

watch?v=s1Bkfmvnedo, na www.youtube.com/watch?v=sft5e4j229e je zvednutí celého oblouku shrnuto do 12 vteřin.