strana 3
zPravoDajství z Divizí
1
uceeB – vzor pro energeticky efektivní budovy
V Buštěhradu u Kladna začal tým Jana Kučery z divize 9 stavět Univerzitní centrum energeticky efektivních
budov (UCEEB) pro ČVUT v Praze. Už na podzim 2013
začne sloužit pro výzkum v oblasti optimalizace energetických úspor objektů. Stavbu, jejíž obálka dosáhne
energetické náročnosti třídy B, 17. října zahájil rektor
ČVUT prof. Ing. Václav Havlíček, CSc. Spolu s dalšími
poklepal na její základní kámen i generální ředitel Metrostavu Ing. Pavel Pilát (foto č. 3 uprostřed).
V novém areálu s plochou 19 500 m² budou vysokoškolští odborníci ve spolupráci s průmyslovými partnery
vymýšlet a v reálném měřítku testovat stavební materiály,
technologie i obnovitelné zdroje, které povedou k úsporám energie. Bude zde i solární simulátor, environmentální
mikroskop a vznikne tu i velká halová klimakomora.
Hlavní hmotu komplexu vytvoří 9 m vysoký blok testovací haly s půdorysem 36 x 48 m, ke kterému budou
na severu a východě připojeny nižší části s laboratořemi
a učebnou. Na jejich střechu bude ve směru od západu
na východ položeno administrativní křídlo (obr. č. 1).
Autoři z ateliéru Šenbergerová, Šenberger – architekti jej
navrhli jako dřevěný hranol se šikmými čely (obr. č. 2).
Energeticky efektivní stavba na bázi dřeva dosáhne úspor
2
energií pomocí orientace ke světovým stranám či navržením různých typů obalových konstrukcí – jednou z nich
bude i solární stěna o ploše cca 360 m² na jižní fasádě
haly. Dílo završí fotovoltaické články na střešních světlících, kotelna s alternativním zdrojem a střešní i popínavá
zeleň. Komunikace a sadové úpravy doplní vodní plocha.
„Jsem rád, že soutěž na stavbu vyhrál v transparentním výběrovém řízení Metrostav, se kterým máme dobré
zkušenosti z výstavby nové budovy ČVUT pro fakultu architektury,“ řekl prof. Havlíček. Ing. Pilát při poděkování
za důvěru vyjádřil přání, aby Metrostav, který bude jedním z průmyslových partnerů centra, měl brzy příležitost
uplatnit v praxi poznatky, které lidé v UCEEB vymyslí.
„Podklad staveniště tvoří čtyřmetrová vrstva navážek
obsahující strusky. Objekty proto budeme zakládat místo
na pasech na velkoprůměrových pilotách a podlahy, které
měly ležet na terénu, provedeme jako nosné stropní desky, pod nimiž vytvoříme kompenzační vrstvy. Strusky tak
budou moci měnit svůj objem bez vlivu na budovy,“ uvedl
Jan Kučera. Za dva měsíce od převzetí staveniště se jeho
týmu už podařilo přepracovat projekt zakládání i statiky
a pracovníci společnosti PRAGIS začali vrtat piloty.
–ls –, vizualizace Š., Š. – architek ti
3
První krok na cestě k modernímu kampusu
V úterý 23. října zahájil poklep na základní kámen stavbu Výukového a výzkumného centra Univerzity Karlovy
v Hradci Králové. Do září 2014 je vybuduje dodavatelské sdružení Metrostavu a firmy Chládek a Tintěra,
Pardubice, jež vede Ing. Petr Kostomlatský z divize 9.
Centrum bude prvním objektem moderního univerzitního kampusu pro královéhradecké studenty a akademiky z lékařské a farmaceutické fakulty UK. Slavnostnímu
zahájení stavby proto byli přítomni nejen děkani obou
fakult, ale i rektor Univerzity Karlovy prof. RNDr. Václav
Hampl, DrSc. Projekt významně podpořila Evropská unie i
statutární město Hradec Králové, na základní kámen proto
poklepal i jeho primátor a za dodavatele díla výrobně-technický ředitel Metrostavu Ing. Ivan Hrdina.
V současnosti je na staveništi mezi nemocnicí a Zborovskou ulicí shrnuta ornice a začínají práce na areálových
sítích a základech. „Podzemní podlaží budovy vytvoří bílá
vana podepřená hlubinnými pilotami. Vodonepropustná
konstrukce je tu nutná kvůli vysoké hladině spodní vody,“ vysvětluje Ing. Kostomlatský. „Monolitický skelet
až čtyř nadzemních podlaží doplní nosné železobetonové
stěny. Budova bude mít tvar kříže složený z objemnějšího
příčného traktu v ose východ-západ, který bude mít horizontálně členěnou fasádu s pásovým uspořádáním oken.
Menší podélný trakt ochrání předsazené slunolamy.“
V podzemním podlaží centra bude parking a zázemí
objektu. Jeho přízemí architekti z trutnovské společnosti
ATIP navrhli otevřené a propojené s venkovním parterem.
Ve všech třech patrech příčného traktu budovy budou
umístěna fakultní oddělení s pracovnami, kancelářemi,
sklady a archivy. Nižší bloky podélné části poslouží jako
přednáškové sály a seminární místnosti (vizualizace).
„Chtěl bych do stavby co nejvíc zapojit vlastní pracovníky Metrostavu i firem jeho Skupiny,“ říká Ing. Kostomlatský. „Jsme však teprve na začátku projektu, který navíc
stavíme ve sdružení, a tak jsme se zatím domluvili jen
s elektrikáři ze společnosti Subterra.“ Divizní spolupráce
však funguje – obří balvan, který posloužil jako základní
kámen stavby a nakonec vytvoří ozdobu přilehlého parčíku, totiž pochází ze stavební jámy apartmánů Medvědín,
které ve Špindlerově Mlýně staví tým Ing. Filipa Křesťana.
Lenka Svobodová, vizualizace ATIP
stavba dalšího úseku dálniční sítě se uzavírá
Jen něco málo přes půl roku zbývá do dokončení významné komunikace, která motoristům urychlí cestu
mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí a řadě jihočeských měst odlehčí od dopravního zatížení. Další, 25 km
dlouhý úsek dálnice D3 by totiž měl být hotový ještě
před příštími letními prázdninami.
Celý úsek pod vedením společnosti STRABAG staví
sdružení čtyř firem – mimo Metrostavu, který má na zakázce 40% podíl, ještě EUROVIA CS a košické Inžinierske
stavby. Tým divize 4 Metrostavu pod vedením Ing. Bohumila Rohna odpovídá za vybudování 11,5 km dlouhé části
komunikace mezi Planou n/L a Soběslaví se dvěma velkými a třemi menšími dálničními mosty (foto č. 1), řadou
nadjezdů a dvěma přesypanými mosty pro přechod zvěře.
Největším dílem je zde bezesporu most přes rybník
Koberný. Měří 560 metrů, je téměř hotový a ještě letos
jej divize 4 předá investorovi. Do konce roku by měla dokončit i most přes Černovický potok. Práce na ostatních
mostech i nadjezdech skončily už letos v létě (foto č. 2).
„V současnosti na stavbě pokládáme konstrukční vrstvy. Bez poslední obrusné budou hotové ještě do konce
klimaticky příhodného období. Provádíme také zemní
1
práce na vedlejších obslužných komunikacích a zakládání
protihlukových stěn,“ popisuje současné dění Ing. Rohn
a přibližuje postup dokončovacích prací: „V říjnu byly zahájeny i práce na monolitických žlabech, které provedou
finišery firmy DSH, nové dceřiné společnosti Metrostavu.
Musíme ještě dokončit střední dělicí pás a krajnice a ještě
letos začít ukládat kabely informačních a SOS systémů.
Na jaře položíme obrusné vrstvy, namontujeme svodidla,
značení a provedeme sadové úpravy i oplocení dálnice.“
Během čtyř let prací se pracovníci Metrostavu museli
na stavbě D3 vypořádat s celou řadou změn. Kromě změny její trasy, již vyvolaly majetkoprávní spory, došlo mimo
jiné i k poměrně velké změně v typu mostu přes rybník
Koberný. Místo původně navržené vysouvané ocelové
konstrukce tu divize 4 postavila letmou betonáží předpjatý
betonový komorový nosník. Snížila tím počet pilířů v rybníce, což ušetřilo peníze jak při stavbě, tak při následné
údržbě a zároveň znamenalo i menší dopad do rázu krajiny.
Další změny vyvolaly sesuvy skalních svahů v blízkosti hotových nadjezdů. I když šlo o poměrně velký rozsah
dodatečných prací, divizi 4 se je podařilo dokončit včas.
Jaroslav Růžek, foto Josef Husák
2
Dva nové mosty pro liberecko
Ředitelství silnic a dálnic ČR evidovalo na začátku letošního roku v Libereckém kraji celkem 894 silničních
mostů s celkovou délkou 14 112 metrů. Jen sedm procent z nich, tedy pouhých 59, přitom splňovalo kritéria
bezvadného stavu nosné konstrukce. Díky divizi 8 se
však toto číslo zvýší. Během pár týdnů totiž tým Lukáše
Kalfeřta dokončí rekonstrukci hned dvou, byť malých
přemostění. O třetím mostě, který už stihl opravit tým
Ing. Jana Müllera, jsme psali v minulých novinách.
Rekonstrukce malého, ale důležitého mostku v Palackého ulici ve Cvikově, který převádí silnici III/26836 přes
Boberský potok, začala letos v červenci demolicemi jeho
mostovky. Stavbaři odstranili středový pilíř mostu a začali opravovat kamenné opěry. Hned na začátku však zjistili,
že i polovina jedné z nich je v havarijním stavu, takže ji
demolovali a nově založili. Desetidenní skluz oproti harmonogramu pak doháněli v průběhu celé rekonstrukce.
Nový most je z monolitického železobetonu. „Kromě
dodržení harmonogramu a kvůli krátké uzavírce mostu,
která trvala jen 90 dní, bylo pro náš tým nejnáročnější
kvalitní provedení bednění mostovky i betonáž nosné konstrukce. Jsou totiž pohledové,“ říká Lukáš Kalfeřt. Výzvou
pro tesaře bylo bednění pro obloukovou římsu na návodní
straně potoka, které vyráběli přímo na stavbě.
Navíc během rekonstrukce stavbaře celkem třikrát
potrápila velká voda. Boberský potok má totiž velmi krátké
povodí, takže jeho hladina při deštích vystoupá během pár
minut i o víc než půl metru. Dnes už je most v provozu.
Končí i rekonstrukce druhého mostu v Libereckém
kraji, kterou Lukáš Kalfeřt řídil. Devět metrů dlouhý
mostek ve Sloupu v Čechách (foto) tvoří kombinace prefabrikované a monolitické železobetonové konstrukce. Je
založen na mikropilotách, které stavbaři vrtali přímo ze
dna koryta potoka v tekoucí vodě a navíc v místech, kde
se vyskytovaly tlakové podzemní vody. Museli postupovat
rychle, aby práce v deštivém období neohrozila přívalová
voda. Ale ani tady se jí nevyhnuli, dvakrát ještě před betonáží zaplavila základy. „V jednom případě nám uplavala
i část bednění, a práce jsme tak museli odložit. Ještě
jednou bych proto rád poděkoval našim subdodavatelům
za profesionální přístup, který nám pomohl splnit termín,“
uzavírá Lukáš Kalfeřt. Dnes stavbařům ve Sloupu zbývá
jen opravit propustek a objezdové komunikace.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
Nad Trojským mostem v Praze se už klene celý ocelový oblouk
V pondělí 22. října vyzdvihli pracovníci divize 5 spolu s kolegy z divize 3 a geodety z firmy CCE Praha na místo poslední díl
ocelového oblouku. Jejich pracovní koncert je v časosběrném videu zaznamenán na webové adrese www.youtube.com/
watch?v=s1Bkfmvnedo, na www.youtube.com/watch?v=sft5e4j229e je zvednutí celého oblouku shrnuto do 12 vteřin.