Metrostav a.s.

strana 4

informace / aktuality / zajímavosti

Řeč domovních čísel

Každý, kdo bloudí v cizím městě, ocení i přes vynález

GPS navigace znalost pravidel pro číslování domů. Při

hledání konkrétního objektu totiž mohou pomoci.

V Českých zemích se budovy začaly číslovat už v roce

1770 – z rozhodnutí Marie Terezie a s pomocí vojska. Jedničku obvykle dostala nejdůležitější stavba – panské sídlo,

fara, rychta či nejbohatší usedlost – kostely či kaple se

nikdy nečíslovaly. Další čísla se přidělovala v přirozeném

sledu tak, jak šlo obec projít – obvykle po směru chodu

hodinových ručiček. U vsí ležících podél silnice číslování

většinou začínalo prvním domem vpravo z té strany, odkud přijížděla vrchnost. Po opačné straně se pak vracelo.

Ve městech sice došlo od 18. století několikrát k přečíslování objektů, v obcích však původní čísla zůstala.

Dnes musí mít téměř všechny nemovitosti tzv. číslo

domovní. Jeho nejčastějším příkladem je číslo popisné,

které se přiděluje po kolaudaci, zapisuje do katastru nemovitostí, a čím je vyšší, tím je budova novější. V každém

katastru je jedinečné a dá se dohledat na www.cuzk.cz.

Jeho zobrazení na domě se však město od města liší –

v Praze je třeba psané bíle na červené tabulce a v Brně

na černé. Zelenobílé nebo černožluté tabulky, které často

doplňuje písmeno E nebo zkratka ev., znázorňují druhý typ

domovních čísel, tzv. evidenční. Přísluší dočasným objektům, chatám či chalupám. Zákon se ale nezabývá tím, co

dočasnost je. Řada Ečísel tak zdobí domy i déle než 50 let.

Objekty, kterým výše jmenovaná označení nepříslušejí,

dostávají číslo náhradní. Nečíslované jsou jen vedlejší

budovy (např. garáže či stodoly), pokud nestojí o samotě.

Zatímco jeden dům má vždy jen jedno číslo domovní,

může mít i několik čísel tzv. orientačních. Určují totiž polohu objektu vůči ulici nebo náměstí, a když stojí na rohu

a mají víc vchodů, každý může mít své orientační číslo.

Nejsou celostátně povinná, ve větších městech se však

bez nich nedá obejít, protože v ulicích jdou popořadě.

V Praze jsou bílá na modrém podkladu, v Brně červená či

modrá na bílé tabulce a doplněná názvem ulice. Pro přidělení orientačních čísel u nás obvykle platí, že lichá jsou

na ulici vlevo a sudá vpravo od jejího začátku, náměstí se

číslují dokola. Pokud městem protéká řeka, orientační čísla v ulicích rostou směrem po proudu a od řeky do kopce.

Kdo tato pravidla zná, lépe se ve městě orientuje.

Český patron razičů

n a š e FOTORE P ORT Á Ž

Hydrosilvestr 2012

Poděkování z Nitry

Studenti a pedagogové ze Střední průmyslové školy

stavební v Nitře vyrazili sbírat zkušenosti do České

republiky. V úterý 9. října navštívili stavbu tunelového

komplexu Blanka, která se jim velmi líbila.

Po návratu domů napsal v dopise na centrálu Metrostavu jejich ředitel Ing. Marián Slovák: „Chtěl bych požádat o přetlumočení našeho poděkování řediteli divize 5

Ing. Václavu Soukupovi, vedení stavby, ale především

geodetům z divize 5, které vedl Ing. Štefan Orbán. Právě

oni se nám velmi pozorně věnovali při prezentaci díla

v informačním středisku i při samotné odborné prohlídce

tunelů, která v nás zanechala hluboký dojem.“

ČeSKá SpoRtovní aRcHiteKtuRa 1567–2012

Rostislav Švácha (ed.)

Martin Horáček

Marcela Horáčková

Jiří Křížek

Martina Mertová

Martin Strakoš

Markéta Svobodová

Robert Šrek

9 788087 064085 >

V Brně proběhl 31. října tradiční Hydrosilvestr, který

jako obvykle uspořádali studenti 5. ročníku vodařů ze

stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně.

Přírodovědci se mají – konec roku mohou slavit dvakrát. Hydrologický rok se totiž od toho kalendářního liší

tím, že vychází z hydrologického cyklu. Je stanoven tak,

aby v jeho dvanácti měsících mohly v klidu odtéct všechny

v něm spadlé dešťové i sněhové srážky. U nás proto začíná 1. listopadu a končí 31. říjnem. Sněhové vločky, které

na území České republiky spadnou koncem podzimu, tak

mohou klidně odtávat až na jaře příštího kalendářního roku. Starý hydrologický rok už je tedy slavnostně uzavřený

a vstoupili jsme do nového.

Moskevská příležitost

Sportovní architektura

Fügnerova a Tyršova sokolská výzva Naprej! se stala

inspirací pro název knihy o české sportovní architektuře let 1567–2012, kterou nedávno vydalo sdružení

Prostor – architektura, interiér, design (obr.).

V zajímavé publikaci se spoustou fotografií od kolektivu autorů vedeného prof. PhDr. Rostislavem Šváchou

se čtenáři mohou seznámit s architektonickými díly,

která byla postavena, aby sloužila sportu. Jsou mezi nimi

i objekty, jež stavěl Metrostav, třeba tenisový areál na

Štvanici, Sazka aréna nebo Nová Brumlovka. Podrobnosti

najdete na internetové adrese www.prostor-ad.cz.

Ve všech historických hornických zemích Evropy je jako patronka horníků uctívaná svatá Barbora. Její soška

symbolicky chrání i tunely Blanka, kterými při nedávném dni otevřených dveří prošlo více než 21 000 návštěvníků. V Čechách však pracovníky pod zemí chrání

spolu se sv. Barborou už od 11. století i svatý Prokop.

Prokop se narodil v české zemanské rodině zřejmě

koncem 10. století a byl benediktinským mnichem. Poustevničil v sázavských lesích, spoléhal na dary či almužny,

kácel stromy a obdělával půdu. Po náhodném setkání

s knížetem Oldřichem se stal jeho zpovědníkem. V roce

1032 na Oldřichův popud založil na místě své poustevnické osady panovníkem podporovaný klášter, kde udržoval

slovanskou liturgii. Příznivý vztah k sázavskému klášteru

si uchoval i následující kníže Břetislav, který Prokopa

přiměl, aby se po schválení pražským biskupem stal jeho

opatem. Prokop zemřel 25. března 1053 a byl pohřben

před hlavním klášterním oltářem.

Po jeho smrti pátral Svatý stolec po zázracích, které

Prokop vykonal. Našlo se jich údajně devět, jeden z nich

dokládali lidé z okolí kláštera, kteří prý viděli Prokopa

orat s pluhem, do něhož byl zapřažený čert, jehož světec

poháněl s křížem v ruce. Proto byl už v roce 1204 slavnostně kanonizován. Roku 1588 byly jeho ostatky převezeny do Prahy a uloženy v kostele Všech svatých v kapli

sousedící s Vladislavským sálem.

Po Ludmile, Václavovi a Vojtěchovi se Prokop stal

čtvrtým patronem českých zemí a současně strážcem

odkazu Cyrila a Metoděje. Umělci jej zpodobňují jako

poustevníka, nebo jako muže s důtkami, spoutaným ďáblem, s jelenem, nebo s laní. Za svého patrona jej považují

horníci, zemědělci a vinaři. Na ochranu pracovníků v podzemí tak má svatá Barbora v Čechách silného spojence.

Tondovi i Adéle zbývá do poslední prorážky necelý měsíc

Metrostav Development poprvé představil svou nabídku na říjnovém veletrhu Moscow International Investment Show (foto). Informoval především o projektu alfarezidence, jehož byty by mohly být dobrou

investiční příležitostí i pro obyvatele ruské metropole.

Přehlídku, zkráceně zvanou Investshow, pořádá dvakrát ročně společnost aiGroup ve výstavním středisku

Tišinka; letos v říjnu se uskutečnila už podvanácté.

Za Metrostav Development se jí zúčastnil jeho obchodní

ředitel Ing. Ondřej Buršík a Mgr. Taťjana Kroiherová z obchodního a manažerského centra Metrostavu.

Na veletrhu se celkem prezentovalo 190 firem z 35 zemí světa a navštívilo jej přes 7000 návštěvníků. Řada

z nich projevila zájem i o bydlení v Praze – kvůli rodinné

rekreaci nebo i z podnikatelských důvodů. Úspěšnost své

mise budou moci pracovníci Metrostavu Development

vyhodnotit až koncem roku, dokdy by měli získat zpětnou

vazbu od potenciálních ruských kupců.

–red–, foto archiv Metrostavu

Délka hotových tunelů metra V.A, jehož stavbu za Metrostav řídí divize 8 v čele s Ing. Miroslavem Filipem, se

prodlužuje – tunelovací stroje Tonda i Adéla už vyrazily na poslední úsek cesty. Ražba jednolodní stanice Petřiny,

kterou ve sdružení s divizí 8 prováděli pracovníci divize 5 pod vedením Ing. Miroslava Vlka, skončila letos v březnu.

V současné době v ní Ing. Jan Štoncner z divize 8 řídí betonáž dna definitivního ostění (foto č. 1), před níž izolatéři

Ing. Tomáše Homolky z divize 1 provádějí fóliové izolace (foto č. 2). Prohlubuje se i výtahová šachta, která povede

na nástupiště z podchodu pod Brunclíkovou ulicí (foto č. 3). Díky týmu Ing. Zdeňka Hoška z divize 4 se prohlubuje

a rozšiřuje také jáma pro hloubenou část trojlodní stanice Veleslavín (foto č. 4). Práce zde subdodavatelsky zajišťuje

firma Subterra, na místě (foto č. 5) je řídí tým Ing. Petra Chamry z divize 8. Hotové traťové tunely (foto č. 6), jejichž

ražbu pomocí TBM provádí sdružený tým divize 5 a 8 vedený Ing. Davidem Cyroňem, čekají na technologické

vybavení. Stavbu hloubené stanice v Motole (foto č. 7) má sice na starosti společnost HOCHTIEF CZ, nosné

konstrukce pro ni však budují betonáři Vladimíra Haška z divize 6. Stavba metra prostě pokročila. Adéla 8. října

projela do jámy E1 (foto č. 8) a společně s Tondou dorazí k poslední prorážce do Dejvic zřejmě už 27. listopadu.

Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav, člen DDM Group / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce

Koželužská 5, 180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 709 415; www.metrostav.cz / Číslo 19/2012 vyšlo 1. 11. 2012 (20/2012 vyjde 19. 11. 2012) / Složení redakční rady Ing. František Polák (předseda), Ing. Jaromír Pavlíček (místopředseda), Ing. Jiří

Kavan, Pavel Meyer, Ing. Jitka Neklanová, Ing. Ladislav Profota, Ing. Lenka Svobodová, Ing. Jaromír Šob, Ing. Libuše Weinfurtová a Ing. Martina Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang

Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja, tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č. j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo

povoleno s.p. OZSeČ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Toto periodikum slouží jen a výhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. a je veřejně neprodejné.