Metrostav

Strana 2

Impedanční defektoskopie na střechách PPII

Tak jako u každé jiné budovy istřešní plášť Palmov-

ka Parku II musí být funkční, trvanlivý a spolehlivý.

Kvalitu jeho provedení ověřila a potvrdila nedestruk-

tivní zkušební metoda – impedanční defektoskopie.

Nastavbě Metrostavu byla takto použita poprvé.

Impedanční defektoskopie umožňuje stanovit vlh-

kostní stav materiálů pod hydroizolací pomocí elektrické

impedance, aniž by došlo k mechanickému porušení

vrstev. Pro prokazatelné zkoušky kvality právě dokonče-

ných istarších střech se uvelkých ploch používá měřicí

přístroj spojezdem (foto). Střechu obvykle křižuje vras-

tru asi 2x2 m avysílá střídavé elektromagnetické vlnění

dohloubky přibližně 10–12 cm. Vzhledem kmigraci vlh-

kosti khornímu povrchu je tento rozsah dostatečný ipro

prokázání vlhkosti veskladbách svyšší tloušťkou tepelné

izolace. Z naměřených hodnot, odečtených ze stupnice

impedančního defektoskopu, vytvoří technik vlhkostní

mapu střechy. Zní je možné lokalizovat nejen místa za-

tékání, ale i směry transportu vody ve střešním plášti.

Vpřípadě nutnosti je vhodné reálný stav jeho vrstev ově-

řit lokální sondou apodle jejích výsledků se rozhodnout

oponechání střechy bez dalšího zásahu či ojejí opravě.

Impedanční defektoskopie je šetrnější krozpracova-

nému dílu adokáže konkrétně určit rozsah opravy střechy

sminimálními náklady. Při použití standardní zátopové

zkoušky totiž může při poruše hydroizolací dojít půso-

bením tlakové vody nejen květšímu poškození střešního

souvrství, ale ikeškodám vinteriéru, sčímž jsou spojeny

zvýšené náklady ineplánované prodloužení stavby.

Měření impedanční defektoskopií je vhodné provádět

až podokončení finální hydroizolační vrstvy aje kněmu

nutný suchý povrch, který prošel vlhkostní zátěží třeba

oddeště. Vměřené oblasti však nesmí být vodivé materi-

ály, jako jsou například parozábrana shliníkovou vložkou

nebo armovací výztuž.

UPalmovka Parku II mají standardní střechy klasické

pořadí vrstev, pojezdové inverzní a střechy vegetační

kombinované. Zkouška hydroizolací vegetačních střech

vjeho druhém nadzemním podlaží posloužila ijako prak-

tický příklad impedanční defektoskopie pro techniky ze

všech divizí Metrostavu. Měření tu bylo spojené isukáz-

kou vybraných detailů stavby, jejichž technické řešení bylo

velmi náročné. Ověření kvality hydroizolací vestřeše PPII

prokázalo, že impedanční defektoskopie je nadmíru přes-

ná metoda prokazující ivelmi malé množství zabudované

vlhkosti, které neovlivňuje spolehlivou funkci střešního

pláště. Ozkušenosti zrealizace izkoušek střech PPII se

rádi podělíme vdalších příspěvcích či naškoleních.

Ing.Roman Vomlel, Ing.Jan Klečka

Fotografické obrazy

Mezi autory, kteří fotí stavby Metrostavu, patří iIng.Ji-

ří Junek, CSc., který pracuje vdivizi8 jako zástupce ře-

ditele výstavby metra V.A. Jeho výtvarně orientovaný

fotografický rukopis představují následující snímky.

Ing.Junek začal fotografovat vedvanácti letech asvůj

koníček neopustil, ani když vroce 1977 nastoupil doMet-

rostavu nastavbu stanice metra Leninova (dnes Dejvická)

jako asistent hlavního stavbyvedoucího. První oficiální

představení jeho fotografií spracovní tematikou – výstava

Zrození stanice – proběhlo při slavnostním otevření stani-

ce metra Vltavská vsrpnu roku 1984. Počáteční snímek

zfotosloupku je však ocelé čtvrtstoletí mladší azvýšky

jeřábu dokumentuje růst schodišťových věží nového vý-

robního bloku velektrárně Ledvice.

Vestejnémroce, ze kterého pochází první snímek, se

Ing.Junek vrátil dopodzemí. Odvě léta později, vroce

2011, mezi jinými zaznamenal iprůjezd tunelovacího stro-

je Tondy dostanice Nádraží Veleslavín (foto č. 2). Zadalší

rok vyfotografoval idokončení ražeb jednolodní stanice

Petřiny (foto č. 3). Nejmladší snímek zfotosloupku (foto

č. 4 zbřezna letošního roku) pochází zpočátků výstavby

definitivního ostění klenby stanice metra Bořislavka.

Dodatečné barevné úpravy fotografií jeho dílo spojují

sobrazy dcery Elišky, které také vynikají pestrými kon-

trasty. Už několik let spolu otec sdcerou putují poexotic-

kých krajinách aponávratu pořádají společné výstavy. Tu

zatím poslední, šestou, máte možnost až do22. listopadu

zhlédnout nazámku vBenátkách nad Jizerou. Nese název

Odpólu kpólu apředstavuje fotografie z Islandu aPata-

gonie aobrazy, které expedice do těchto zemí inspirovaly.

Ing.Jaroslava Stuchlíka,

oblastního ředitele divize 8

Než vroce 2006 Ing.Stuchlík nastoupil doMetrostavu

jako oblastní ředitel divize 8 pro Liberecký kraj, půso-

bil více než 20 let vmenších stavebních firmách. Po-

každé vevýrobě – napráci vestavebnictví se mu totiž

vždy nejvíc líbilo, že jsou její výsledky rychle vidět.

Co byl při vstupu doMetrostavu váš hlavní úkol?

Ředitel divize 8 Ing.Pavel Šrámek mě pověřil, abych roz-

šířil činnost libereckého oblastního zastoupení. Jeho roč-

ní obrat se tehdy pohyboval jen kolem 60 milionů korun

amým úkolem bylo tuto částku rychle navýšit odalších

140 aupevnit postavení divize vkraji. Vzhledem ktomu, že

tu dnes snámi všichni počítají, myslím, že se to povedlo.

Jaké plány máte teď adaří se vám je plnit?

Obávám se, že se nám letošní plán splnit nepodaří, ikdyž

to o mnoho nebude. Některé akce, které jsme vyhráli

asnimiž jsme letos počítali, totiž investor kvůli nedostat-

ku financí odsunul, nebo dokonce zrušil.

Kolik kolegů vLibereckém kraji řídíte?

Voblastním zastoupení je nás jednadvacet, ztoho šest

vedoucích projektu. Ing.Jáchym Kubeček aLukáš Kalfeřt

ale vsoučasnosti působí vÚsteckém kraji, kde řídí stavbu

Galerie Teplice. Naše zakázky patří zpohledu Metrosta-

vu ktěm drobnějším, proto jich často jeden tým řídí víc

najednou. Teď jich máme rozpracovaných celkem sedm.

Kolik projektů vedete vy osobně?

Vsoučasnosti tři. Asi nejzajímavější znich je přestavba

památkově chráněného kostela Marie Magdalské vLiberci

naCentrum pro neziskový sektor. Měla už být hotová, ale

stavba byla zastavena kvůli nesrovnalostem nastraně in-

vestora aproblémům spřidělením dotace. Tu se nakonec

idíky našemu úsilí podařilo zajistit, ale bude vyplacena až

poskončení stavby, takže tuto zakázku Metrostav zatím

financuje sám pomocí dodavatelského úvěru. Další pro-

jekt řídím veStráži pod Ralskem, kde divize 8 jako subdo-

davatel zajišťuje vybrané práce nastavbě Membránového

inovačního centra společnosti MemBrain. Třetí zakázkou

je zateplení školy v Hrádku nad Nisou, které zahrnuje

i výměnu oken. Práce tam provádíme při zachovaném

provozu ajejich koordinace bude náročná zvlášť najaře,

kdy budeme muset zjedné školní budovy během výuky

bezpečně odstranit starý obvodový plášť z boletických

panelů, které obsahují azbest.

Jaké další zakázky má vaše zastoupení rozpracované?

Jsou čtyři avšechny se chýlí kzávěru. Tým Ing.Martina

Burýška dokončuje rekonstrukci starých výrobních pro-

stor avýstavbu nových pro společnost FOL-Obal Doksy.

Ing.Jan Müller skolegy rekonstruuje arozšiřuje Základní

školu v Luštěnicích. Tým Ing. Pavla Ducháče nedávno

předal stavbu v liberecké zoo, kde vybudoval kanaliza-

ci, několik voliér, hospodářskou budovu se zimovištěm

azázemím pro exotická zvířata. Drobně se podílíme také

navýstavbě protipovodňových opatření vJablonci.

Vjakém segmentu stavebnictví hledáte zakázky?

Vevšech. Liberecký kraj je totiž zhlediska investičních

prostředků nejmenší – pohybuje se zhruba napolovině

možností ostatních krajů, je sním srovnatelný snad jen

Karlovarský. Ten náš je ale malý irozlohou. Kromě státní-

ho podniku DIAMO vněm navíc není žádný velký průmysl

asoukromí investoři tu nemají finanční prostředky. Proto

jsme zbytových jednotek, které jsme budovali nejdřív,

přešli nazakázky veřejného sektoru, a to i ty dopravní.

Nevyhýbáme se žádné práci, stavěli jsme už itři mosty.

Vsoučasnosti čekáme na vyhodnocení veřejné soutěže

namodernizaci části tramvajové trati Liberec–Jablonec,

které by mělo proběhnout vnejbližších dnech. Myslíme si

také, že se vkraji bude hodně investovat doželezničních

tratí, protože jich mnoho poničily povodně, atuto příleži-

tost bychom chtěli využít.

ZLiberce nepocházíte, ale přes třicet let tu žijete. Co

se vám natomto městě líbí?

Hory. Najednu stranu si tramvají zajedete nasjezdovky

anadruhou naběžky. Takových měst, která něco podob-

ného umožňují, mnoho není. Iproto tu pracuju ažiju rád.

strana 2

PTÁME SE

Nový vjezdový portál pro Hornotanvaldský tunel

Divize 5, která se dosud specializovala především na

mostní konstrukce a podzemní stavby, má na svém

kontě další počin v oblasti kolejové dopravy. Po re-

konstrukci dešenického mostu opravili její pracovníci

vlastními silami také železniční tunel (foto č. 1).

Hornotanvaldský tunel na trati Jablonec nad Nisou

– Tanvald byl postaven vroce 1890 aměří 71 m. Letos

se po 123 letech provozu dočkal první opravy, kterou

už opravdu potřeboval – prosakující voda vněm vzimě

vyráběla rampouchy, které ohrožovaly projíždějící vlaky,

anamrzající voda vpuklinách uvolňovala skalní bloky, kte-

ré hrozily pádem dokolejiště. Vposlední době byl proto

jeho vjezdový portál provizorně zajištěn.

Opravu jeho 12 m dlouhé portálové části začali pracov-

níci divize 5 provádět vsrpnu amuseli ji dokončit během

45denní výluky. Prvně vybourali původní kamennou obe-

zdívku tunelu až naskalní masiv, očistili jej asvedli pod-

zemní vody. Jako nové ostění vyrobili železobetonovou

skořepinu. Prostor mezi ní amasivem vyplnili liaporem.

„Při bourání původního ostění jsme postupovali velmi

opatrně. Likvidovali jsme ho postupně, v třímetrových

pásech. Uvolněné skalní bloky jsme upevňovali ocelový-

mi asklolaminátovými kotvami astabilizovali stříkaným

betonem,“ přibližuje vedoucí projektu Ing.Jiří Břichňáč.

„Skořepinu, vyztuženou příhradovými rámy advěma vrst-

vami svařovaných sítí (foto č. 2), jsme provedli ze stříka-

ného betonu doztraceného bednění, které jsme vytvořili

zhydroizolace.“ V nepřístupném terénu museli stavbaři

dopravovat suchou betonovou směs ktunelu vlaky. Liapor

foukali navzdálenost 80 m sacím bagrem, a zvládli jej tak

uložit zapouhé tři dny, aniž blokovali tunel. Potrubí přitom

vedli ipřes říčku Kamenici. „Díky nasazení týmu, který na

místě při bourání řídil stavbyvedoucí Václav Anděl apři

výrobě skořepiny Ing.Jiří Kocián, jsme dílo předali tři dny

před ukončením výluky. Při zakázce, naníž jsme pracovali

vesdružení sfirmou Chládek & Tintěra, jsme si vyzkou-

šeli nový typ rekonstrukce železničních tunelů. SŽDC jej

pozimě vyhodnotí, apokud zatěžkávací zkouškou projde,

plánuje jej i nadále používat,“ uzavřel Ing. Břichňáč.

–jar–, foto Josef Husák

Na trati s Hornotanvaldskýmtunelem se nachází jediná

tuzemská zubačka. Lokomotivy sjejípomocí zdolávaly

stoupání mezi Tanvaldem aKořenovem, kde koleje

na6,7 km délky překonávají výškový rozdíl 235,1 m.

Moderní vlaky si spřevýšením až 58 promile dokážou

poradit ibez použití ozubnice. Historické lokomotivy

proto na tuto originální trať v současnosti vyjíždějí jen

při nostalgických jízdách – viz www.zubacka.cz.

Metrostav a.s. - noviny