strana 2
Zakázka pro Švédsko
Pracovníci střediska výroby ocelových konstrukcí divize 3 pracovali od poloviny srpna v Horních Počernicích
na základních nosných částech mostu Nacka (foto
č. 1), který spojí východní části předměstí švédského
Stockholmu s novou zástavbou. Celková hmotnost oceli, kterou pro výrobu použili, dosáhla téměř 500 tun.
Most se 145m obloukem podle návrhu českého ateliéru Monom postaví ve Švédsku rakouská firma Bilfinger MCE. Její dceřiná společnost ve Slaném však výrobu
nestíhala a požádala o spolupráci Metrostav. Divize 3 proto dostala projekt a zaměstnanci její technické přípravy
ocelových konstrukcí vedení Ing. Štěpánem Thöndelem
zpracovali podklady pro výrobu včetně pálicích plánů.
„Deset hlavních dílů mostu bylo 28 metrů dlouhých
a každý (foto č. 2) vážil od 35 do 42 tun,“ říká vedoucí
střediska Ing. Kamil Jiránek a doplňuje: „Svařovali jsme
je z nezvykle tenkých plechů (foto č. 3). Pevnost získá
konstrukce až ve Švédsku po spřažení se železobetonovou
deskou. Na rozdíl od u nás běžných zkoušek svarů nedestruktivní metodou Rakušané předepsali a požadovali
ověřit kvalitu svarů zkouškou tlakovou. Neměli jsme s tím
problém a přejímka všech částí mostu proběhla hladce.“
Pro nakládku velkých dílců musela divize 3 objednat
jeden z největších autojeřábů u nás s nosností až 300 tun.
Poslední dva díly mostu vyjely s jeho pomocí z brány
SDHP 4. října. Kromě hlavních částí oceláři do Švédska
vyrobili ještě menší mostní konzoly (foto č. 4), které
areál opustí koncem října. To už bude mít divize 3 hotový
i startovací rám pro TBM v Ejpovicích, na kterém v době
návštěvy fotografa její oceláři teprve pracovali (foto č. 5).
1
2
PTÁME SE
Ing. Richarda Rakouše,
vedoucího projektu z divize 4
1
Hala na Letné opět slouží sportovcům
Praha má na Letné opět moderní sportoviště pro sálové míčové sporty. Tým divize 3 ve sdružení se společností HOCHTIEF CZ a ve spolupráci s betonáři ze šestky
zde totiž koncem září dokončil a předal do užívání kompletně zrekonstruovanou sportovní halu, dříve známou
pod hlavičkou TJ Sparta ČKD Praha.
Kolemjdoucí ani bývalí návštěvníci haly, která stojí
hned vedle fotbalového stadionu Sparty, by ji dnes prakticky nepoznali. Během dvou let od podzimu 2012 stavbaři
tento sportovní stánek, který vznikl v roce 1965, z gruntu
přestavěli. Vyměnili a zmodernizovali prakticky vše – palubovky (foto č. 1) na obou hřištích, střechu, obvodové
stěny; vybudovali zázemí a instalovali moderní techniku.
Ve směru z ulice vítá příchozí nová prosklená fasáda.
Kromě nových šaten najdou sportovci v hale i prostory pro rehabilitaci a masérnu. Vyšší komfort je připraven
také pro diváky, kteří mají k dispozici tribunu s lepším
výhledem a pohodlnými sedadly (foto č. 2). V rozích je
doplněna mobilními částmi, které je možno pro lepší viditelnost natočit. Do haly se tak vejde až 2000 diváků.
Změnilo se i dispoziční řešení objektu, v němž třeba
došlo k posunu nosné stěny mezi hlavním a tréninkovým
hřištěm, aby se to hlavní zvětšilo. Před tím ale oceláři museli podchytit střechu přes celou šířku haly příhradovým
mostovým nosníkem podobného řešení, jaké bylo použito
u Trojského mostu. Stavbaři halu také podhloubili o jedno
podzemní podlaží, kam umístili šatny, hygienické zázemí
i část technického. Samozřejmostí je i nová vzduchotechnika, trafostanice, protipožární a zabezpečovací zařízení,
kamerový systém, interní rozhlas a generátor pro případ
výpadku elektrického proudu.
Původní samostatnou budovu technologického zázemí ve dvoře nahradila nová, která dnes slouží i jako režijní
pracoviště, televizní studio a obsahuje VIP salonek.
„Při rekonstrukci jsme se museli vypořádat s nejedním překvapením,“ uvedl vedoucí týmu Ing. Jan Krajdl.
„Budova byla totiž několikrát upravována, a tak jsme naráželi na konstrukce, které nebyly v projektové dokumentaci. Situaci jsme řešili dodatečnými stavebními úpravami.
Původně nebyla v plánu ani změna tribuny, ale vyžádal si
to havarijní stav její nosné železobetonové konstrukce.“
I přes komplikace a umístění staveniště ve vnitrobloku
obytných budov a s tím související obtíže s logistikou se
pracovníkům z provozů ocelových a železobetonových
konstrukcí Metrostavu podařilo dokončit stavbu s předstihem. Díky tomu už mohou basketbalisté, floorbalisté,
házenkáři a další sportovci, pro které je tato hala určena,
s nástupem podzimních plískanic začít využívat nových,
moderně vybavených krytých prostor.
–jar–, foto Josef Husák
2
Po rozestavěné silnici budou v zimě jezdit auta
3
4
5
Metrostav_19_2014.indd 2
Silnice I/44 vede od Polska do Rapotína přes lyžařské
středisko Červenohorské sedlo. Spojuje nejen Česko
se severním sousedem, ale hlavně příhraniční Jesenicko a Šumpersko s vnitrozemím. V zimě ji kvůli prudkému stoupání – až 7,15 % – a úzkým, ostrým serpentinám ucpávaly kamiony, které místním obyvatelům
bránily dojet za prací a milovníkům hor v cestě za sportovním vyžitím. Přestavba komunikace byla nezbytná.
Zatímco severní příjezd k Červenohorskému sedlu byl
modernizován před šesti lety, nejjižnější, téměř osmikilometrová část komunikace I/44 do Koutů nad Desnou se
naposledy opravovala před půlstoletím. Silniční stavbu
Červenohorské sedlo – jih tak očekávali obyvatelé netrpělivě a s velkými obavami kvůli ztížení dopravní dostupnosti sportovnímu areálu. Sdružení složené z Metrostavu
a firmy KARETA proto rekonstrukci rozloží mimo zimní
sezonu, aby se vždy od 15. listopadu do následujícího
15. dubna cesta mohla bezpečně užívat i udržovat.
Dílo podporované z fondů EU zahájil 6. října slavnostně ministr dopravy ČR Antonín Prachař za přítomnosti
mnoha dalších hostů, mezi nimiž nechyběl ani ředitel divize 4 Metrostavu Ing. Josef Neuwirth (foto vlevo). Všichni
očekávají, že práce skončí v červnu roku 2017.
„Stavbu jsme fakticky zahájili už 24. září a náš společný projektový tým se během ní bude muset poprat
zejména s přesným dodržováním časového rozvrhu prací
kvůli zimním přestávkám,“ říká vedoucí projektu Ing. Zdeněk Děd z divize 4, jenž zakázku řídí. Stavbaře během
17 měsíců činnosti čeká rozšíření 7914 m dlouhého úseku
I/44 zejména v zatáčkách a ve třech zhruba kilometrových
stoupacích pruzích. Provedou to pomocí zářezů, stabilizovaných metodou hřebílkování, kotvených ocelových sítí
či s použitím gabionových zdí. Dílo zahrne 11 stavebních
objektů – dělníci budou podle přesného harmonogramu
provádět nejen hlavní objekt, modernizaci silnice I/44, ale
i přeložky inženýrských sítí, odvodnění komunikace pomocí 60 propustků, opravu asi 22 m dlouhého mostu přes
Divokou Desnou, rekonstrukci čtyř křižovatek a výstavbu
14 zárubních zdí s délkou 1850 m. Vše proběhne v obtížném horském terénu a uprostřed chráněné krajinné oblas-
ti, což s sebou přinese i řadu environmentálních omezení.
V současnosti se stavba nejvíc potýká s tím, že se uzavřeným úsekem pokoušejí projet motoristé, i když kolem
něj dřevorubci kácejí stromy. Místní obyvatelé se možná
někdy dočkají toho, že Jeseník se Šumperkem propojí pod
Červenohorským sedlem šestikilometrový tunel. Iniciativa pro jeho vznik ale o sobě dala naposledy vědět zhruba
před rokem. Úspěšné dokončení stavby Červenohorské
sedlo – jih, je proto zatím jedinou reálnou možností, jak
obslužnosti Jesenického okresu pomoci.
–red–, foto archiv ŘSD ČR
Po průmyslovce a studiu konstrukcí a dopravních staveb na ČVUT v Praze začal Ing. Rakouš nejprve projektovat. Od rýsovacího prkna se rychle přestěhoval
k monitoru počítače, ale po pěti letech mu přestala
kancelářská židle vyhovovat a rozhodl se najít uplatnění ve výrobě. Od roku 2002 proto pracuje v divizi 4.
Na kterou stavbu, kde jste působil, rád vzpomínáte?
Na všechny. Z těch hlavních na přeložku silnice I/14 Liberec–Kunratická. Byla moje první a hned jsem ji řídil jako
stavbyvedoucí. V Libereckém kraji se navíc všichni stavbaři znali, jen divize 4 tam působila poprvé a mezi ostatními jsme se museli doslova probíjet. Příjemný byl i projekt
na D11 v úseku Olešnice–Rakousy, kde jsme ve sdružení
vybudovali dva malé a dva velké mosty propojené vysokým násypem. Tahle stavba, i když byla v záplavovém území, se beze zbytku povedla a přišla na ni jen jedna drobná
reklamace. Skončili jsme ji v prosinci 2006, takže ještě
před stavební krizí, kdy se dalo se všemi slušně a přátelsky domluvit. Teď sice s partnery také vycházíme, ale
už v tom není ta stará pohoda. Samostatnou kapitolou je
rekonstrukce mostu mezi Brandýsem a Starou Boleslaví,
která získala cenu v soutěži Dopravní stavba 2012 a byla
vyhlášena Mostním dílem roku. Tenhle most mám rád
proto, že na rozdíl od betonových mostů na dálnicích je
ve městě, obložený žulou a doplňuje ho moderní mobiliář.
Tři vaše současné stavby už řídíte několik let...
Na dostavbu dálnice D11 do Hradce Králové čekám od roku 2007. Výkupy pozemků už ale investor částečně dořešil, a přestože staveniště stále zkoumají archeologové,
zahájili jsme zde přeložku silnice III. třídy. Povede v zářezu
a pro dálniční most nad ní vrtáme piloty a chystáme i násyp a přednásyp pro sousední most. Na mimoúrovňové
křižovatce Opatovice pracuji s přestávkami už šest let. Její
vrchní překlenutí, jehož jeden most s přilehlými rampami
dnes dostavujeme, začne sloužit jako staveništní komunikace pro prodloužení moderní R35, takže nás moc nemrzí,
že naše dílo prozatím končí v poli. Právě jsme zde dobetonovali konstrukci větve 4 a z jedné strany na pevné skruži
a z druhé na posuvné stavíme nosnou konstrukci hlavního
mostu, kterou dokončíme v červnu 2015. Také třetí stavba
– Severovýchodní tangenta v Mladé Boleslavi – rok stála,
ale teď běží naplno. Baví mě, že je tu od každého kousku
stavařiny něco – přeložky vodoteče i sítí, rekonstrukce
domku, silnice, železnice, mosty a všechny práce musí
do sebe časově zapadat, abychom neomezovali obyvatele
a hlavně výrobu v sousední mladoboleslavské Škodovce.
Pomáhají vám znalosti z projektování v praxi?
Výrazně. Dovolím si říci, že na první pohled rozeznám
dobrý a špatný projekt a u toho druhého vím, na co si
dát pozor a jak by se dal lépe přepracovat nebo doplnit.
Na spoustu věcí už sice nemám čas, ale snažil jsem se
naučit kolegy pracovat s MicroStation a programem
InRoads, který umožňuje vytvářet 3D modely, snadno
v něm spočítáte objemy, sledujete geodety... Oproti těm,
kteří rovnou začínali na stavbě, mám výhodu, protože
kvalita projektové dokumentace se rok od roku zhoršuje.
Dřív se plánovaly nejen stavby, ale hlavně jejich důkladná
příprava včetně projektu. Teď se musí dopravní díla začínat rychle, když jsou peníze. Každý chce navíc ušetřit
a zdá se mu, že na ceně projektu to jde nejlépe. Stále
ovšem platí dvakrát měř a jednou řež. Teď by všichni nejraději hned řezali, a v důsledku toho projektování upadá.
Máte autorizaci, složil jste odborné zkoušky pro vedení
prací na železnici, na co se chystáte dál?
Zaměstnání je můj koníček a rád pracuji v zápřahu. Poohlížím se proto po dalším studiu. Spíš než titul MBA by mě
ale lákal LL. M. – Master of Laws. Máme totiž v divizi výborné právníky a s JUDr. Lukášem Klee i s Mgr. Romanem
Turkem se snažím od začátku úzce spolupracovat. Baví
mě skládat smlouvy či dohadovat claimy, tak uvidím, kdy
a k čemu se odhodlám. Teď se však blíží zima, a tak se jako
každý správný stavbař chystám na dovolenou. Mám průkaz velitele jachty mořské plavby a v lednu zvedám kotvy.
22.10.14 11:58