Strana 3
Most, který se musel podřídit vizi autorů
V sobotu 4. října byl slavnostně uveden do provozu
Trojský most v Praze, který v rámci projektu Blanka
postavil Metrostav. Převádí přes Vltavu dvoukolejnou
tramvajovou trať, čtyřpruhovou vozovku a dvě široké
komunikace pro pěší a cyklisty (titulní foto). Jeho
hlavní pole orozpětí 200,4 m tvořené obloukovou kon-
strukcí sdolní mostovkou překračuje celou šířku řeky,
druhé inundační pole sroštovou předpjatou betonovou
konstrukcí orozpětí 40,4 m leží natrojském břehu.
Konstrukce mostu byla postavena nazákladě projektu,
který vyšel vítězně zarchitektonicko-konstrukční soutěže.
Její návrh byl zaměřen naoriginalitu avlivem řady neob-
vyklých architektonických požadavků příliš nerespektoval
principy zavedeného mostního inženýrství. Konstrukční
uspořádání ipostup výstavby mostu se proto staly zdro-
jem dlouhých diskusí mezi autory, Metrostavem, investo-
rem atuzemskými izahraničními experty.
Konstrukční uspořádání
Hlavní pole má hybridní konstrukci složenou zocelového
oblouku se spřaženými ocelobetonovými táhly, předpjaté
betonové mostovky asoustavy šikmých tyčových závěsů.
Oblouk mostu je velmi plochý – má vzepětí jen 20 m –
azároveň jeho ocelový pětikomorový průřez je uprostřed
pole nezvykle nízký (1,3 m). Směrem k podporám se
průřez zvyšuje arozděluje nadvě části ukotvené doobou
podélných táhel umístěných mezi tramvajovým tělesem
asilničními komunikacemi. Mostovku tvořítenká mono-
litická deska ztužená prefabrikovanými příčníky. Šikmých
tyčových závěsů je 200 a jsou umístěny symetricky
večtyřech rovinách. Chodníky vedou poocelových kon-
zolách připevněných k betonové mostovce. Koleje jsou
přímo upevněny kbetonové desce položené natlumicích
rohožích, vozovky jsou asfaltové.
Postup výstavby Trojského mostu
Od počátku bylo zřejmé, že vybudování mostu nebude
jednoduché. Zvažovaly se různé varianty anakonec se při-
stoupilo k výstavbě, jejíž postup byl vyvinut vMetrostavu.
Most se stavěl nadefinitivním místě tak, že se nejprve
postavila mostovka stáhly oblouku ananí se postupně
budoval ocelový oblouk. Takový postup nebyl možný bez
dočasných mezipodpor vřece. Tenká betonová mostovka
stáhly oblouku by sama osobě nemohla překlenout ani
rozpětí mezi dočasnými podporami (cca 35 m), proto byla
vyztužena dočasnou ocelovou příhradovou konstrukcí
(foto č. 1). Výhodou tohoto řešení bylo velice účinné spo-
lupůsobení definitivní desky mostu sdočasnou příhrado-
vou konstrukcí, což bylo výrazně úspornější než použití
skruže, okteré se vněkterých variantách také uvažovalo.
Montáž příčníků na ocelovou část táhel oblouku se
velmi zjednodušila výstavbou nosného roštu mostovky
pomocí vysouvání. Ocelové patky (zárodky) oblouku byly
vpočátečních fázích projektu vyztuženy množstvím dia-
fragmat avýztuh. Výroba takové konstrukce by byla velmi
obtížně proveditelná. Problém vyřešila redukce výztuh
a ztužující funkci převzal vysokopevnostní samozhutni-
telný beton, kterým byly patky oblouku vyplněny.
Složité konstrukční detaily – třeba závěsy prefabriko-
vaných příčníků natáhla oblouku – které byly vyvolány
převážně architektonickými požadavky navzhled mostu,
vyžadovaly náročná řešení, se kterými se pracovníci Me-
trostavu iostatních firem museli podrobně zabývat. Mno-
ho technologických postupů se ověřovalo experimentál-
ně, aby při realizaci nedošlo knenadálým překvapením.
Také výroba amontáž oblouku patřily kvelmi nároč-
ným úkolům. Bylo třeba navrhnout množství pomoc-
ných konstrukcí včetně systému zvedání těžkých břemen
natyčových závěsech (foto č. 2). Vneposlední řadě byly
vyvinuty postupy geodetického sledování konstrukce
při výstavbě včetně jejích deformací. Jednou z velkých
zkoušek byla aktivace táhel (foto č. 3) aspuštění mostu
zdočasných podpor vřece. Vynikající shoda předpokláda-
ného anaměřeného poklesu konstrukce prokázala, že její
působení odpovídá statickým předpokladům. To se ověři-
lo ipři zatěžovací zkoušce mostu, kdy byly předpokládané
deformace potvrzeny měřením nazatížené konstrukci.
Díky mimořádnému úsilí realizačního týmu byl most
úspěšně dokončen vpožadované kvalitě abez vzniku ne-
bezpečných situací, což umožnilo množství inovativních
technologických postupů pečlivě ověřovaných před reali-
zací. Iloňská povodeň, která mohla most ohrozit, nezpů-
sobila závažné škody proto, že i sní technologie výstavby
počítala. Stavba proběhla úspěšně zejména díky úzké
spolupráci všech zúčastněných subjektů i prozíravému
postoji realizačního týmu při výběru postupu výstavby.
Ing.Petra Koukolíka,
vedoucího projektu zdivize 5
Během šestnácti let zaměstnání uMetrostavu pracoval
Ing.Koukolík vdivizi 5 nařadě dopravních staveb, tře-
ba natechnicky náročném dálničním mostě přes Rybný
potok. Nedávno dokončil jako vedoucí projektu výstav-
bu lávky v Čelákovicích, souběžně však coby hlavní
stavbyvedoucí namístě řídil práce naTrojském mostě.
Trojský most je hotový a29. září jste jej bez vad ane-
dodělků předali investorovi včetně kompletní doku-
mentace. Co vám jeho výstavba přinesla?
Obrovskou zkušenost. Byla ta nadstandardně složitá stav-
ba, naníž jsme použili mnoho nových technologií. Měl
jsem při ní příležitost setkat se či spolupracovat slidmi,
kteří představují elitu vtuzemském mostním inženýrství.
Seznámil jsem se podrobněji socelovými konstrukcemi,
sekterými jsem se dosud moc nepotkal, apoznal blíže
problematiku přesunů těžkých břemen, navíc nad vodní
hladinou. Celý projekt zabral spoustu času astál mnoho
nervů. Všichni jsme se ale naněm hodně naučili.
Který moment zbudování mostu byl nejsložitější?
Vybrat jeden je nemožné. Obtížný byl už začátek projek-
tu, kdy jsme se dlouho nemohli domluvit, jak bude most
vypadat, staticky působit a jak ho budeme stavět. Naši
divizní tesaři se potom zapotili při sestavování bednění
spodní stavby hlavního a celého inundačního mostu,
protože jejich železobetonové konstrukce měly přesně
nadefinované složité tvary, které pokud náhodou obsaho-
valy rovinu, byla určitě nakloněná. Přesnost byla ostatně
průvodcem celé stavby. Bez pečlivé práce našich geodetů
apodpory specialistů zCCE Praha bychom neuspěli. Dal-
ším náročným okamžikem bylo vysouvání provizorního
přemostění s prefabrikovanými příčníky – připravili je
kolegové z naší technické skupiny Ing. Roberta Brože
a poprvé přímo provedli naši lidé, stejně jako přesun
mnohasettunových ocelových dílců oblouků namostov-
ku ajejich zdvih do pozice až dovýšky 16 m. Vymyšlení
apříprava těchto operací do posledního detailu zabraly
Ing.Jiřímu Lukešovi aIng.Tomáši Wanglerovi celý rok.
Při osazování posledního, středového dílu oblouku hrála
roli nejen přesnost jeho výroby, ale ipočasí ahlavně dů-
vtip našich techniků, kteří ktomuto účelu kromě jiného
vymysleli speciální „sáňky“ – plošinu pro svářeče, která
se musela bezpečně pohybovat vevšech třech rovinách.
Prvně jsme si trochu oddechli, když byl oblouk svařený.
Další balvan nám spadl ze srdce poté, co jsme most spus-
tili nadefinitivní ložiska ašel dolů zprovizorních podpor.
Tehdy jsme si totiž poprvé mohli ověřit, že bude fungovat
stejně jako statický model. A poslední krušný moment
nastal v okamžiku zatěžovacích zkoušek. U statických
jsme si byli poměrně jisti, že most vyhoví, ale výsledky
dynamických zkoušek jsme odhadnout neuměli. Když
praxe naplnila očekávání teorie, věděli jsme, že jsme
uspěli. Teprve tím obtížné momenty nastavbě skončily.
Co vás teď napadá, když pomostě jezdíte?
Pokaždé chci poděkovat všem, kdo se nastavbě podíleli.
Obavám se ale, abych naněkoho nezapomněl – odpří-
pravy, kde působili Ing.Vladimír Hájek, technická skupi-
na Ing.Brože, naši geodeti, specialisté zTBG Metrostav
Ing. Robert Coufal i Ing. Milada Mazurová a prof. Jan
Vítek zcentrály. Velké díky patří našim stavbyvedoucím
amistrům Ing.Radkovi Nosálovi, Ing.Tomáši Senohráb-
kovi zdivize2, Miloslavovi Hrubému, Pavlovi Hellerovi,
Ing. Radkovi Pernicovi a Jindřichu Tesařovi. Všechny
nás uřídil vedoucí projektu Bc.Alexandr Tvrz azadivizi 2
Ing.Zdeněk Račan. Ktomu musím připočíst naše dělníky,
podporu divize, jejího vedení, dobrou práci subdodava-
telů, zejména ocelářů zvýrobny divize 3, jejích svářečů
irealizačního týmu Ing.Jindřicha Hátleho,geodetů zCCE
Praha pod vedením Ing.Jaroslava Pohana avšech dal-
ších, kdo přiložili ruku kdílu. Jsem rád, že jsem se spolu
snimi mohl podílet natakto elegantní atechnicky velmi
náročné stavbě, kde bylo třeba táhnout zajeden provaz.
Doufám, že Metrostav čekají další podobné zakázky, aby-
chom se mohli znovu setkat auplatnit nabyté zkušenosti.
Mostní životopis
Trojský most začal růst včervenci 2010. Jeho stavba
včetně sedmiměsíčního přerušení trvala jen málo přes
čtyři roky a podílelo se na ní na 60 techniků avíce než
sto dělníků zpěti firem Skupiny Metrostav. Schémata
ktextu vytvořil Ing. arch. akad. arch. Libor Kábrt.
03/2011 – výsun pomocné příhradové konstrukce
12/2011 – zárodky oblouku, betonáž mostovky
09/2012 – přesun, zdvih a montáž oblouku
02/2013 – montáž 200 kusů tyčových závěsů
10/2014 – Trojský most je hotový a od 6. října vprovozu
strana 3
PTÁME SE
1
2
3
Účast Skupiny Metrostav na stavbě:
Metrostav D2 a D5 řízení projektu ve sdružení
Metrostav D5 výsuv, betonáže, manipulace
Metrostav D3 výroba, montáž ocelových konstrukcí
Metrostav D6 výztuž mostovky aspodní stavby
Metrostav D4 výstavba pomocných věží Pižmo
TBG Metrostav vývoj adodávky betonové směsi
CCE Praha geodetické práce
SQZ laboratorní zkoušky
Zakládání staveb založení, provizoria, úprava dna
Metrostav_19_2014.indd 3 22.10.14 11:58