Strana 2
Nová kanalizace aČOV pro Horní Jiřetín
Město Horní Jiřetín, které se nachází u Litvínova
na úpatí Krušných hor, se po mnoha letech konečně
dočká vlastní kanalizace a čistírny odpadních vod.
Do ledna roku 2014 ji pro zhruba 2800 obyvatel vy-
buduje sdružení, v němž se vedle Metrostavu spojily
ještě společnosti CGM Czech aENVI-PUR.
Jejich společný projektový tým dnes řídí výstavbu
celkem 14,6 km splaškové kanalizace, kterou vytvoří
čtyři hlavní a dvacet vedlejších stok. Součástí zakázky
je i vybudování čerpací stanice, čistírny odpadních vod
adalších menších objektů nezbytných pro správný provoz
čistírny. Kromě části provozní budovy budou konstrukce
ostatních objektů zmonolitického železobetonu.
V současné době je z celkové délky dokončeno asi
2600 m kanalizačních stok (foto). Práce jsou však oproti
plánu v mírném skluzu, protože před jejich zahájením
bylo třeba na některých místech provést pyrotechnické
průzkumy. Část města totiž byla během 2. světové války
postižena bombardováním. Nazpoždění se podílí icelá
řada nečekaných překážek, nakteré stavbaři vprůběhu
prací narážejí. Nacházejí například betonové konstrukce
vzákladech původních objektů, neznámé inženýrské sítě
či stávající společnou kanalizaci, která byla v Horním
Jiřetíně vybudována v minulosti. Informace a podklady
ojejí existenci jsou téměř mizivé nebo velmi obecné.
„Vzniklé zpoždění se budeme snažit dohnat, ikdyž to
bude obtížné vzhledem kněkterým podmínkám staveb-
ního povolení, které práci v období od října do března
omezují ve vazbě na zimní údržbu komunikací,“ říká
Bc.Vildner. Jeho tým zdivize 8 momentálně staví hlavní
stoky, naněž by se postupně měly napojovat vedlejší.
„Vareálu ČOV už jsou před dokončením hlavní žele-
zobetonové konstrukce čerpací stanice, kalojemů abio-
logické linky. Předpokládáme, že práce v Jiřetíně budou
pokračovat bez přerušení ivzimě. Jejich postup bude ale
záviset na počasí,“ doplnil Bc.Vildner stím, že dokončení
objektů v ČOV předpokládá v polovině listopadu. Poté
budou následovat zkoušky jejich vodotěsnosti anásledně
práce spojené se zásypy konstrukcí.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
Děkujeme dárcům
Čtrnáctou akci Daruj krev sMetrostavem, která úspěš-
ně proběhla 2. listopadu, poprvé doprovodila možnost
nechat se zařadit doregistru dárců kostní dřeně. Této
možnosti využilo pět kolegů. Jim ivšem ostatním, kteří
dobrovolně darovali svou krev, děkujeme.
Mezi téměř šedesáti zaměstnanci společnosti, kteří
jako obvykle přišli naodběr krve docentrály vKoželužské
ulici vpražské Libni, nechyběl ani tentokrát prezident Sku-
piny Metrostav Jiří Bělohlav. Kolegy z Metrostavu doplnil
ijeden zástupce firmy Subterra.
Zdravotní prohlídka, která odběru předcházela (foto
č.1) tentokrát vyloučila jen minimum potenciálních dárců.
Proto si zdravotníci zvýjezdového týmu oddělení hema-
tologie, biochemie akrevní transfuze ÚVN vPraze mohli
zMetrostavu odvézt téměř 25 litrů krve. „Byl jsem uvás
poprvé apřekvapilo mě milé přijetí ipodmínky, které jste
dárcům inám připravili (foto č. 2, 3, 4),“ ocenil zástupce
primáře MUDr. Tomáš Hrádek, který pochvalně zmínil
ivíce než dvacetiprocentní účast prvodárců.
Také Mgr. Ludmila Šimáčková, členka výkonného
výboru občanského sdružení Lymfom Help, byla velmi
spokojená se zájmem nových členů o zápis doregistru
dárců kostní dřeně: „Celá akce byla podle nás velmi vyda-
řená – doregistru se dokonce přihlásili iněkteří, kteří to
předem neavizovali. To nás samozřejmě velmi potěšilo.“
Sabina Marečková z centrály Metrostavu darovala
druhého listopadu krev už podesáté. Bronzová plaketa
prof. Jana Janského, kterou převzala odMUDr.Hrádka
(foto č. 5), byla hezkou tečkou za celým dnem.
Ing.Tomáše Wanglera,
specialisty zdivize 5
Před rokem apůl, po23 letech projektování převážně
železničních mostů, nastoupil Ing.Wangler kprovozu
mostů aželezobetonových konstrukcí dopravních sta-
veb divize 5. Jako odborník naocelové konstrukce za-
čal spolu sIng.Jiřím Lukešem vymýšlet apřipravovat
systém manipulace sdílci oblouku Trojského mostu.
SMetrostavem jste se seznámil při stavbě železniční-
ho mostu přes dálnici D8 uChabařovic. Co vás potoli-
ka letech projektování přimělo kezměně zaměstnání?
Lákavá nabídka podílet se na stavbě Trojského mostu,
která představuje velkou výzvu pro každého mostaře, ale
ivyhlídka nanovou práci vpřátelském kolektivu.
Naplnily se vaše představy?
Rozhodnutí nelituji. Zpočátku jsem měl trochu obavy, zda
mě nová práce dostatečně uspokojí potechnické stránce.
Brzy jsme však přímo nastavbě řešili takové teoretické
problémy, které svou náročností dokonce překonávaly
to, sčím jsem se setkal vpředchozíprojektantské praxi.
Jednalo se třeba onávrh provizorních závěsů Trojského
mostu podle teorie II. řádu apružnoplastického působe-
ní. Zde jsem velmi ocenil přímou vazbu nastavbu atím
imožnost okamžitého provedení ověřovacích zkoušek.
Co vše zahrnovala vaše práce naTrojském mostě?
Společně sJiřím Lukešem adalšími kolegy jsme připravili
anásledně iprovedli manipulaci socelovými díly most-
ního oblouku. Nejprve jsme šest dílců ohmotnostech až
360 tun museli přesunout zobou předpolí mostu najeho
mostovku. Pro tento účel jsme vymysleli výsuvnou dráhu
avozíky, které byly zvětší části sestaveny zinventárních
dílců ŽM-16 aPIŽMO. Každý dílec jsme nanich dokázali
přesunout během tří dnů až o100 m pod pomocné věže.
Tam z nich byly svařeny segmenty o hmotnosti kolem
700 tun, které jsme pomocí hydraulického systému
sdutými lisy zvedli nazávěsech zpředpínacích tyčí až 16
metrů vysoko dokonečné polohy.
Zdvih oblouku je už hotový. Měl jste zněj obavy?
Věřili jsme si. Napočátku prací jsme přesto měli respekt.
Nejvíce ze zdvihu krajních dílců, které se současně otáčely
kolem čepů upaty oblouku – proto jsme jim říkali „stěra-
če“. Svislý zdvih závěsných tyčí jsme museli koordinovat
s vodorovným posunem konců „stěračů“ a současně
zajistit spolehlivé otáčení tyčí vpřípojných čepech. Ohyb
tyčí by totiž rychle vyčerpal jejich únosnost. Problém
jsme vyřešili osazením kulových ložisek dovšech přípojů
a průběžným sledováním svislosti tyčí pomocí inklino-
metrů. Později jsme se zase obávalipřílišné rutiny. Šest
lidí nakaždé věži totiž muselo během tří dnů zopakovat
asi 110x stejnou operaci s hydraulickými lisy. Pokaždé
musely být všechny matice správně utaženy, všechny
ventily apáky nastaveny vesprávné poloze... Spolupráce
navěžích však byla příkladná. Všichni si byli vědomi vý-
jimečnosti práce ivlastní odpovědnosti. Dělníci třeba pro
vylepšení systému zdvihu sami navrhli přípravky, které
nám všem zjednodušily práci. Jsme pyšní nato, že jsme
všechny klíčové operace odrozpracování projektu aná-
vrhu rozhodujících montážních zařízení až po samotný
výsun azdvih dílců zvládli sami vlastními silami. Získané
zkušenosti bychom rádi uplatnili ivdalších projektech.
Nejnáročnější práce tedy máte zasebou...
To není tak úplně pravda. Středový klenák ještě není sva-
řený se „stěrači“ aoblouk proto není samonosný. A my
musíme pocelou dobu práce svářečů udržet jeho geome-
trii. Účinky teplotních změn asmršťování odsvařování
přitom můžeme korigovat pouze změnou délky jednotli-
vých závěsů ato vůbec nebude jednoduché. Nastaveništi
proto budeme mít nepřetržitě šestičlenný pracovní tým
připravený kokamžitému zásahu. Poslední fáze montáže
oblouku začaly 7. listopadu abudou trvat asi dva týdny.
Pojeho následném odskružení mé hlavní úkoly naTroj-
ském mostě skončí. Rád bych se pak přesunul nadalší
ocelové mostní stavby divize 5. Obzvlášť zajímavé by pro
mne bylo, pokud bych se mohl podílet narealizaci někte-
rého zmostů, který jsem dříve projektoval.
strana 2
PTÁME SE
1
NaMatfyzu měří čas i barokní sluneční hodiny
Rozlehlá budova bývalého jezuitského Profesního do-
mu naMalostranském náměstí (foto č. 1), která dnes
slouží Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlo-
vy, oblékla novou a zároveň historickou fasádu. Tým
Ing.Davida Hlaváče zdivize 9, který rekonstrukci ob-
vodového pláště řídil, mu nejen vrátil původní podobu,
ale při odhalování omítek nalezl itroje barokní sluneč-
ní hodiny, okterých nikdo podlouhou dobu nevěděl.
„Každá rekonstrukce památkově chráněného objektu
přináší překvapení,“ poznamenal Ing.Hlaváč. „Nás prvně
udivila originální barevnost fasád, kterou sjednotil průběh
času anecitlivé ineodborné opravy. Uliční plášť, který je
už od pohledu strohý, měl totiž původně jednobarevný
atrochu smutný žlutohnědý odstín (foto č. 2). Než sjeho
namícháním byli památkáři spokojeni, předložili jsme jim
na 50různých vzorků. Dvorní, zdobnější fasády vbaroku
kryla veselejší kombinace smetanové a červenohnědé
omítky. Naní jsme odkryli itroje sluneční hodiny. Měly
ulomený ukazatel, takže o jejich existenci dlouho nikdo
nevěděl. Podkreslují je fresky, hodiny navýchodní stěně
doplňuje ipostava, která snad znázorňuje svatého Havla.“
Podle požadavku památkářů se stavaři snažili při
opravách fasád použít co nejvíc historických technologií
a materiálů. Více než 5000 m² barokního obvodového
pláště proto fasádníci natáhli probarveným štukem aštu-
katéři použili pro opravy říms i ostatních dekoračních
prvků tradiční postupy. Repasi dřevěných prvků – oken
idveří – provedli pracovníci střediska restaurátorských
prací divize 9 vedení Tomášem Sochorem. Projekt za-
hrnoval iopravu fasád tzv. bankovního domu, který byl
dodvora objektu vestavěn vobdobí, kdy pozrušení jezu-
itského řádu budovy sloužily finančnímu velitelství.
„V soutěži jsme zakázku získali vesdružení sfirmou
GEMA ART GROUP,“ říká Ing. Hlaváč. „Práce nám od
2.dubna trvaly 7 měsíců, aprotože Malostranské náměstí
leží vsrdci Pražské památkové rezervace aobklopují jej
úzké uličky, měli jsme hodně problémů se zábory adopra-
vou materiálu. Dílo jsme ale dokončili včas avpožadova-
né kvalitě avěřím, že se zařadí ke zdařilým referencím.“
Večtvrtek 1. listopadu ocenil práci stavařů při slav-
nostním zakončení stavby děkan MFF UK prof.RNDr.Jan
Kratochvíl, CSc., iředitel divize 9 Ing.Petr Zábský. Oprava
fasády završila celkovou rekonstrukci Profesního domu,
kde dnes sídlí Informatická sekce Matematicko-fyzikální
fakulty. I když se její studenti aprofesoři zabývají nejmo-
dernějšími technologiemi, užívají vPraze vůbec nejstarší
fakultní budovu. Když odpoutají pohled odpočítačových
monitorů, mohou relaxovat při výhledu nabarevný barok-
ní dvůr. Jen by se při určování času neměli řídit obnove-
nými slunečními hodinami. Podle současných poznatků
se totiž zpožďují – jedny dokonce až o15 minut.
2
1
2
3
4
5