strana 3
zp r av o dajs t v í z diviz í
Vojenský ústřední archiv s karanténou
Povodně v roce 2002 poškodily kromě jiného také kar
línskou Invalidovnu s Vojenským ústředním archivem.
I když se jedná o zajímavý objekt z 1. poloviny 18. sto
letí, bylo jasné, že archivním účelům dál sloužit nemů
že. Přípravu nového sídla VÚA dostala za úkol divize 3.
Jako vhodnou budovu pro archiv investor vybral bývalé vojenské gymnázium v Praze-Ruzyni. Pro nový účel
ovšem musel být tento objekt z 30. let 20. století z gruntu
upraven. Tým divize 3 jeho rekonstrukci zdárně dokončil
závěrem října. „Máme kompletně hotovo včetně sadových
úprav a tráva se už pěkně zelená (foto č. 1),“ uvedl vedoucí
projektu Jiří Macháček. „Dnes jen dokončujeme drobné
nedodělky, které jsme si sami při pochůzce vytipovali.“
Z hlediska stavařiny šlo v Ruzyni o běžnou rekonstrukci, při které dělníci navíc jen kompletně zpevnili konstrukci
budovy, protože musela nově „unést“ 25 km archiválií.
Problémy se tu však samozřejmě vyskytly. Ihned po zahájení prací třeba stavbaři zjistili, že hladina spodní vody
je výš, než uvažoval hydrogeologický průzkum. V podsklepené části objektu bylo proto nutné jinak podchytit
základy. Kromě toho elektrikáři museli změnit koncové
prvky slaboproudých systémů pro měření a regulaci či zabezpečovací i kamerové systémy, které musely mít navíc
certifikát NBÚ platný minimálně rok po předání. Realizační
dokumentace z roku 2009 už totiž byla zastaralá.
Všechny technologické systémy (foto č. 2) jsou pro
provoz archivu velmi důležité. Budou mj. sledovat a regulovat teplotu prostředí na 17 °Celsia a relativní vlhkost
budou udržovat na 45 %. Archiv má i svoji karanténu,
přes kterou do něj budou zaváženy nové archiválie tak,
aby se do objektu nezanesly nežádoucí plísně a bakterie.
Je zde i restaurátorská dílna a badatelna. Dokončením
rekonstrukce VÚA však povinnosti Metrostavu neskončily. Investor chce stavbu převzít až na jaře příštího roku,
proto bude objekt přes zimu střežit, větrat a temperovat.
–jar–, foto Josef Husák
1
Metrostav s hasiči spojuje nejen červená barva
Plukovník Mgr. Jaromír Pešek, ředitel Hasičského zá
chranného sboru (HZS) hl. m. Prahy, převzal 8. lis
topadu od obchodního ředitele Metrostavu Ing. Mi
lana Veselského symbolický klíč od hasičské stanice
v Modřanech. Její stavbu, která slavnostně začala před
dvěma lety, řídil tým Aleše Synka z divize 1. Na za
čátku díla zářily podél ulice generála Šišky červenou
barvou jen automobily – zásahové, hasičské i všechny
služební z Metrostavu. Dnes tu do dálky svítí červená
fasáda objektu (foto č. 1), jehož osádka pomůže chrá
nit nejen 80 000 okolních obyvatel, ale i celou Prahu.
V jednom křídle nepodsklepené budovy jsou mimo
hasičskou stanici i prostory pro odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení, kde je umístěn také štáb ředitele
HZS hl. m. Prahy a záložní pracoviště pro krizový štáb celé
metropole. Ve druhém traktu zahájí svou činnost krajské,
tedy pražské operační a informační středisko – linka 150
– a telefonické centrum tísňového volání 112 se zázemím
2
a s technologiemi. Obě kolmá křídla spojuje čtyřpodlažní
komunikační věž se společně užívanými prostorami.
„I když má modřanská hasičská stanice řadu nej –
třeba 7,5 m dlouhý tyčový skluz, který je nejdelší v Praze
–, odborníka asi nejvíc zaujme její červenošedý obvodový plášť,“ říká vedoucí projektu Aleš Synek a vysvětluje:
„Je složený z modulového fasádního systému Qbiss One
(Quality Building Innovative Smart Skin), který je kvůli
technickému minimalismu a čistému architektonického
výrazu používaný spíše pro reprezentační než ryze užitkové budovy. Má hladký povrch s vysoce odolnou barvou
a výraznými svislými i vodorovnými spárami, které tvoří
zakulacené hrany jednotlivých plechových panelů s tepelnou izolací. Fasádu Qbiss One vyrobili na míru podle
kladečských výkresů ve Slovinsku, jinde v Evropě se nic
podobného nedělá. Vzhledem k tomu, že modřanská
hasičská stanice je prostorově velmi členitá, museli konstruktéři pro její plášť navrhnout řadu detailů, které zatím
u nás nikdo nepoužil – třeba šikmé nároží ze skládaných
rohů nebo kosé navázání kovového pláště na prosklené
stěny. Práce na stavbě tak vyžadovala strojařskou přesnost.“ S touto náročnou fasádou už má zkušenosti třeba
tým Ing. Ivana Millera z divize 9, který s ní opláštil pardubické bazénové centrum, a Ing. Radek Zeman s kolegy
z divize 8, kteří ji použili při stavbě galerie Central Most.
Stanice, která má garáže pro 8 hasičských vozů (foto
č. 2) a budou se v ní nepřetržitě střídat tři 15členné posádky a 60 operačních techniků a pracovat dalších 25 příslušníků HZS, vstoupí do plného provozu příští rok, až bude
její operační centrum vybaveno novou technologií.
Multifunkční budovu v Bolevci převzal investor
V blízkosti plzeňského Zimního stadionu Košutka vy
rostla v uplynulých 12 měsících nová pětipodlažní bu
dova (foto), která přes své umístění nemá se sportem
nic společného. Původně zde sice investor plánoval
hotel, který by mohl sloužit i stadionu, ale nakonec se
rozhodl jinak a nechal zde postavit multifunkční objekt.
Budova bude sloužit hned pro tři účely najednou – bydlení, administrativu a parkování. Jejími autory jsou titíž
lidé, kteří stáli u zrodu stadionu – projektant Radim Hucl
a investor Roman Kreuziger, bývalý špičkový cyklista.
Investor budovu převzal předposlední den října, v poslední se pak uskutečnilo kolaudační řízení. „Smluvní
termín jsme splnili, i když jsme zhruba polovinu bytů museli předat ne zcela hotových – bez podlahových krytin,
vnitřních dveří, keramických obkladů, dlažeb a zařizovacích předmětů. Zatím totiž ještě nemají majitele, kteří by
rozhodli o jejich konečné podobě,“ vysvětluje vedoucí
projektu Ing. Miroslav Kšír z plzeňské oblasti divize 1.
V budově, která má tvar písmene T, je celkem 24 bytů
o rozloze 58 až 96 m². Každý má buď zimní zahradu, nebo
balkon. Kromě nich jsou v přízemí dva prodejní prostory
s výlohami, samostatným vjezdem a s celkovou plochou
85 m². Podzemí je kromě technického zázemí vyhrazeno
15 garážovým stáním, 34 parkovacích míst je na terénu.
„Zděný objekt v Bolevci je založený na základových
pásech z prostého betonu. Má monolitické stropy a plochou jednoplášťovou střechu s živičnou krytinou. Také
kontaktní fasádní zateplovací systém s plastohliníkovými
okny ctí trojkombinaci – jeho barvy jsou šedá a světle
a tmavě okrová,“ popisuje konstrukci budovy Ing. Kšír.
Protože nová budova, jejíž celý název je multifunkční objekt Plzeň Bolevec, stojí v blízkosti frekventované
Studentské ulice, projektanti věnovali zvláštní pozornost
jejímu odhlučnění. Lodžie bytů či zimní zahrady jsou proto
plně prosklené. Objekt je řešen jako bezbariérový a jeho
součástí je i úprava okolního prostředí, kde kromě parkovacích míst vyrostl i nový park a dětské hřiště.
1
2
Divize 5 se přesunula z Holešovic do Stromovky
V minulých vydáních novin Metrostavu jsme přiblížili
dvě železniční stavby divize 5 – most Dešenice a Hor
notanvaldský tunel. Její další zakázkou, která se ten
tokrát odehrává přímo „na kolejích“, je rekonstrukce
pražské železniční trati mezi Bubenčí a Holešovicemi.
Opravu a rekonstrukci asi 4,5 kilometru dlouhého úseku železnice provádí tým Ing. Tomáše Kohouta společně
s kolegy ze Subterry od začátku letošního ledna. Jejich
1
součástí je i modernizace nádraží Praha-Holešovice,
výstavba nové zastávky Praha-Podbaba a oprava celkem
jedenácti mostů. „Dnes už máme nádraží v Holešovicích
(foto č. 1) a dva mosty, přes ulice Partyzánská a Za Elektrárnou, kompletně hotové,“ říká Ing. Kohout. Práce jeho
týmu se momentálně soustřeďují do parku Stromovka
a na stávající železniční stanici Praha-Bubeneč. Ta po dokončení stavby zanikne a nahradí ji nově vybudovaná
zastávka Praha-Podbaba, která bude mnohem lépe napojena na městskou hromadnou dopravu. V rámci optimalizace trati, jež zajistí, že na tomto úseku budou moci jezdit
vlaky rychlostí až 90 km/hod., stavbaři momentálně rekonstruují most Stromovka 1 a provádějí nezbytné úpravy
zemního tělesa železničního spodku. S tím souvisí provedení nových konstrukčních vrstev, odvodnění a kabelových přechodů. „Práce na železničním svršku (foto č. 2)
provádějí kolegové ze Subterry. Vyměňují trakční vedení
a pokládají nové zabezpečovací, sdělovací a silnoproudé
kabely,“ vyjmenovává Ing. Kohout. Kromě toho probíhají
práce na sanacích opěrných zdí, jež stabilizují svahy podél
trati, a dělníci staví protihlukové stěny.
2
Stavbařům se zatím daří dodržovat napjatý harmonogram prací, i když také je letošní povodně zdržely. „Na
stavbě je velmi náročná především koordinace naší i subdodavatelské práce v kombinaci s harmonogramem stavby a s respektováním výlukového plánu. Práce musíme
provádět pod značným časovým tlakem a na některých
místech pouze při několikahodinových nočních výlukách,“
říká Ing. Kohout. Od prosince do února se stavba kvůli bezpečnosti téměř utlumí. Naplno pak opět odstartuje
až příští jaro, kdy začne výstavba nové zastávky Praha-Podbaba. Optimalizace trati by měla probíhat ještě po
celý příští rok a skončí v únoru roku 2015.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
–jar–, foto Josef Husák
Bolevec je součástí obvodu Plzeň 1. Původně byl
samostatnou vískou, poprvé zmíněnou už roku 1382.
Ve starých písemnostech je obec uváděna jako Olewcz,
dnešní název je znám od roku 1782. V okolí se nachází
soustava 11 rybníků, které byly založeny v polovině
15. století. Návštěvníci kromě krásné okolní přírody
obdivují i architekturu zdejších budov, jež se nacházejí
na dochované návsi. Historické jádro Bolevce bylo
v roce 1995 prohlášeno za vesnickou památkovou zónu.
Na pražské Evropské třídě finišují stavbaři na opravě tramvajové trati. Řídí je tým Ing. Miroslava Vlka z divize 5 a i jeho
stavba „na kolejích“ rychle postupuje. V levé zadní části snímku je zachyceno zařízení staveniště E2 na metru V.A.