strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
Divize 6 staví poprvé MVE na Slovensku
Nedaleko města Želiezovce v okrese Levice začal letos
v červenci tým Ing. Luboše Jonáše řídit stavbu malé
vodní elektrárny (MVE) na řece Hron. Jedná se o první
zakázku tohoto druhu, kterou divize 6 na Slovensku
získala, a zároveň o největší v současnosti budovanou
MVE na území našich východních sousedů.
„Do poloviny srpna roku 2016 musíme na dolním
Hronu vybudovat nejen elektrárnu, ale také vzdouvací jez,
který na toku vytvoří potřebný spád, a rybí přechod (vizualizace). Vyžádá si to přesun asi 500 000 kubíků zeminy,
protože vše vybudujeme na souši uprostřed meandru
řeky (foto). Její koryto proto musíme nejen prohloubit,
ale částečně i vytvořit, abychom dílo zavodnili. Poté
musíme původní řečiště zavézt a celý okolní terén upravit
a osadit zelení tak, abychom co nejvíc zahladili náš zásah
do krajiny,“ vypočítává vedoucí projektu Ing. Jonáš. Součástí projektu, který divize 6 buduje jako lídr ve sdružení
se slovenskou firmou Keller špeciálne zakladanie, jsou
mimo jiné také protipovodňové hráze na obou březích,
komunikace a úpravy stavbou dotčených objektů třeba
pilířů nedalekého silničního mostu.
Hlavním účelem výstavby nového vodního díla na říčním kilometru 38,45 je výroba elektrické energie, kterou
by měly zajistit dvě horizontální Kaplanovy turbíny typu
PIT s průměrem oběžného kola 2,25 m a instalovaným
výkonem 2800 kW. Budou umístěné v budově elektrárny
na pravém břehu nového koryta Hronu. Po dělicím pilíři
mezi MVE a jezem povede rybí přechod jako biokoridor
osázený vegetací, který umožní migraci vodních živočichů
přes hradicí výšku 5,6 m. Jez bude mít tři 12 m široká pole
oddělená třímetrovými pilíři a hrazená pevnými segmenty
s klapkami, které umožní regulaci výšky hladiny a průplav
ledu v zimním období.
Zadržení hladiny v řece nad novým jezem zlepší zavodnění vysychajících lužních lesů a mrtvých, respektive
slepých ramen po obou stranách údolní nivy, což přispěje
i k rozvoji turistických možností regionu.
„Máme vybudované zařízení staveniště, hotové zemní
práce na téměř kilometrové pravostranné hrázi a pomocí
betonové stěny utěsněnou stavební jímku o rozměrech
asi 150 x 150 m. V současné době provádíme výkop
stavební jámy tak, abychom ještě letos mohli zahájit
práce na betonových konstrukcích, při kterých využijeme
zkušenosti našich divizních betonářů s podobnými vodohospodářskými stavbami. Zakázku budeme řídit převážně
inženýrským způsobem s využitím místních kapacit,“
doplňuje Ing. Jonáš a připomíná, že stejně jako ostatní
stavby v blízkosti řek i tu u Hronu mohou ohrozit povodně.
Těsněná jímka ji totiž zabezpečí jen proti 20leté vodě.
–red–, foto a vizualizace archiv stavby
Modernizace železniční trati do Brna
I odpůrci železnice musí uznat, že se u nás v poslední
době znatelně zlepšila kultura, rychlost i pohodlí při
cestování vlakem. Do mnoha míst je tak dnes možné
dostat se nejen rychleji než po ucpaných dálnicích, ale
často i komfortněji. Může za to nejen inovovaný vozový
park, ale také modernizace jednotlivých tratí.
Na jedné takové akci se v současné době podílejí i pracovníci divize 5 Metrostavu – letos v srpnu začali pracovat
na kompletní rekonstrukci a modernizaci téměř devítikilometrového úseku železnice mezi Skleným nad Oslavou
a Ostrovem nad Oslavou, který je součástí trasy mezi
Havlíčkovým Brodem a moravskou metropolí. Protože
na trati musí být i po celou dobu rekonstrukce zachován
provoz po jedné koleji, jsou práce rozděleny na dvě etapy.
Během první, která končí těsně po letošním Mikuláši,
stavbaři zmodernizují a zprovozní jednu kolej a po zimní
přestávce, jež skončí na apríla příštího roku, nastoupí na
druhou. Do 31. srpna 2015 předělají celý železniční svršek
i spodek a zrekonstruují trakční vedení a inženýrské sítě.
Trať Sklené–Ostrov modernizují ve sdružení firmy
Subterra a Elektrizace železnic Praha v čele s OHL ŽS.
Divize 5 je v rámci tohoto projektu podzhotovitelem
Subterry a má na starosti rekonstrukci šesti mostů a pěti
propustků. Všechna tato díla byla postavena ve 40. letech 20. století a od uvedení trati do provozu v roce 1953
nebyla zásadněji upravována či rekonstruována. U mostů
je proto nutné nejen sanovat podpěry či opravit nosné
konstrukce, ale i rozšířit volný průjezd pod nimi nad 3 m.
Pracovníci provozu mostů a železobetonových konstrukcí dopravních staveb z divize 5 provádějí vlastními
silami rekonstrukci dvou propustků a nejdelšího mostu
– zhruba 190 m dlouhého klenbového viaduktu u Ostrova
nad Oslavou (foto). Jeho novou železobetonovou vanu
budují pomocí dvou sad posuvného bednění.
„V současnosti probíhají betonáže nových konstrukcí,
děláme hydroizolace a zpětné zásypy,“ přibližuje stavbu
na jedné koleji vedoucí projektu Ing. Petr Hanzal a pokračuje: „Pro náš projektový tým je to první zkušenost s prací
na elektrifikované dvoukolejné trati při pouze částečné
výluce. Jedna kolej je stále v provozu, což klade zvýšené
nároky na bezpečnost práce. Náročnější byla i příprava,
na niž jsme mimochodem měli velmi krátkou dobu. Složitá je také celková koordinace liniového díla, na jehož
stavbě se podílí sdružení hned několika firem. Musíme se
proto vyrovnávat i s omezeným počtem přístupů k našim
objektům. Příjezdové cesty a část trasy jsou navíc podmáčeny přítokovou vodou z okolí. I když jsme zatím měli
na rekonstrukci jen necelé tři měsíce, věříme, že všechno
zvládneme a 17. listopadu předáme dokončená díla na
první koleji – číslo 2 – pro pokládku kolejového roštu.“
V roce 2015 čekají stavbaře obdobné práce jako letos
jenom na koleji číslo 1. Navíc jim u viaduktů přibude náročná sanace spodní stavby. Plný provoz na modernizované trati, která umožní zvýšení rychlosti vlaků ze sta na
120 km/h, bude obnoven na konci příštího srpna.
Revitalizace historického centra Bardějova
Bardějov v oblasti Šariše na severovýchodě Slovenska
je právem považován za jedno z nejkrásnějších měst
Slovenské republiky. Společně s komplexem staveb ze
začátku 18. století, které tvoří jeho židovské předměstí, bylo v roce 2000 zapsáno do seznamu světového
kulturního a přírodního dědictví UNESCO také historické centrum města. V polovině října se v něm shromáždili zástupci města v čele s primátorem MUDr. Borisem Hanuščiakem, aby slavnostně poklepali základní
kámen stavby (foto) a popřáli úspěch revitalizaci dvou
parků a jejich okolí, kterou zahájil tým oblastního zastoupení divize 3 pro Košický a Prešovský kraj.
Na obnovu čekají parky, které se nacházejí v těsné
blízkosti centra Bardějova – u hotelu Šariš a u gotické
menší baziliky sv. Jiljí (slovensky bazilika minor sv. Egídia). Kromě nich se ulice v okolí parků – Hviezdoslavova
a Miškovského – dočkají lepší dlažby a dvě křižovatky na
Partizánské třídě nahradí kruhové objezdy (vizualizace).
Tým Ing. Jana Hehejíka zahájil práce na konci října
rekonstrukcí zpevněných ploch v Miškovského ulici a následně v parku u baziliky, nazývaném Minor, a na kruhovém objezdu v Partizánské ulici. Dokončit by ji měl už
během několika následujících týdnů. Ve Hviezdoslavově
ulici souběžně odstartoval archeologický průzkum.
„Čeká nás provést velké množství křížení a přeložek
inženýrských sítí, spolupráce s archeology a zcela jistě se
nevyhneme přerušení prací a zakonzervování stavby před
nadcházející zimou,“ předpovídá Ing. Hehejík.
Parky i ulice se po revitalizaci přiblíží svým vzhledem
historickému rázu svého okolí. Chodníky v parku u hotelu
Šariš a v okolí Partizánské ulice budou vydlážděny dlažbou z přírodního štípaného kamene porfyr. Z Miškovského
ulice zmizí betonové dlažební kostky a nahradí je kostky
z andezitu nebo běžného kamene. Andezitové budou použity také v Hviezdoslavově ulici, kde byl původně položený
asfalt. Park u hotelu Šariš doplní nové stromy a vznikne
zde prostor pro osazení plastiky jako dominanty této části
veřejného prostranství. Počítá se tu i s novým veřejným
osvětlením stejně jako v Partizánské ulici a na přilehlých
křižovatkách, které se změní na okružní.
V parku před bazilikou svatého Jiljí, který je součástí městské památkové rezervace, budou do původního
stromořadí směřujícího z Miškovského ulice ke vstupu
do nejdůležitějšího bardějovského chrámu vysázeny další
vzrostlé stromy. Význam aleje zvýrazní i jiná barva použité
dlažby a větší šířka chodníku.
Veškeré práce na revitalizaci této historické části
města by divize 3 měla skončit v říjnu příštího roku –
do dvanácti měsíců od zahájení stavby – a tím by se také
měla završit komplexní obnova celého starobylého centra
Bardějova, na jehož rekonstrukci výrazně přispěl zejména
Evropský fond regionálního rozvoje.
Martina Vampulová,
foto a vizualizace archiv stavby
První zmínka o Bardějově pochází z roku 1241 a do
stejné doby sahají i počátky chrámu sv. Jiljí. V průběhu
století jej ničily požáry, v roce 1725 se jeho věž
zřítila při zemětřesení, roku 1944 byl poškozen při
bombardování. Prošel mnoha rekonstrukcemi a před
14 lety jej papež Jan Pavel II. povýšil na menší
baziliku, což je titul udělovaný významným katolickým
chrámům. Velkých, papežských bazilik je jen pár.
Menších je na Slovensku deset a v Česku patnáct.
Ústecký plavecký areál čeká rekonstrukce
Už za necelý rok by se mohli obyvatelé Ústí nad Labem a návštěvníci města dočkat otevření opraveného
plaveckého areálu v Klíši. Třicet let stará hala nevyhovovala hygienickým požadavkům, a tak se ji městští
zastupitelé rozhodli zrenovovat. Opravy se ujal tým
Ing. Radka Zemana z divize 8 Metrostavu.
Stavbaři provedou kompletní rekonstrukci celého areálu, při které vymění vnitřní padesátku a dětský bazén
za nerezové vany. Téhož se dočká i venkovní skokanský
bazén, oprava se nedotkne jen velkého venkovního.
Bourací práce a demontáže začaly v Klíši v polovině
září. „Museli jsme demontovat vše, co se v objektu nacházelo, tedy veškeré vnitřní vybavení, stávající bazénovou technologii i vzduchotechniku,“ vypočítává vedoucí
projektu Ing. Radek Zeman. Dělníci kompletně zbourali
také šatny a stávající bazény. Následně začnou provádět
sanační práce na betonových konstrukcích, které připraví
na montáže nových bazénů. Změnou projdou také vstupní prostory, šatny a hygienické zázemí, jejichž dispozice
bude zcela nově řešená. Budova dostane zateplený plášť
i novou střechu. „Z jižní a severní části bude hala kompletně prosklená, ostatní stěny budou zatepleny kontaktním
zateplovacím systémem (pohled),“ popisuje Ing. Radek
Zeman a dodává, že společně s bazény budou samozřejmě
vyměněny i všechny technologie a rozšíří se prostor pro
vzduchotechniku a potřebné elektroinstalace.
Modernisticky pojatá hala v Klíši, která byla podle návrhu architekta Josefa Slívy postavena v letech 1972 až
1984, skrývá hned dvě zajímavosti. Tou první, ryze technologickou, je skutečnost, že se u ní nachází vrt s termální
vodou, která bude pomocí tří tepelných čerpadel vytápět
celý areál. Druhou její pozoruhodností jsou barevné mozaiky, třeba obraz podmořského světa na stěně u dětské-
ho bazénu. Mělo by se ještě jednat o tom, zda zůstanou
zachovány i po současné rekonstrukci.
Z hlediska stavbařů bude v Ústí nejnáročnější sladění
všech činností na staveništi. „Realizační dokumentaci
máme k dispozici, ale koordinace není propracovaná.
Přitom víme, že budeme muset zvládnout práce s velkým
množstvím dodavatelů na malém prostoru,“ říká Ing. Zeman. Snahou jeho týmu je dokončit alespoň část střechy
před příchodem prvních mrazů. Oprava její hlavní části by
měla přijít na řadu až na jaře. Také zateplení fasád je naplánováno tak, aby stavbaři mohli po celou dobu pracovat
uvnitř objektu a netrápily je výkyvy počasí.
Pokud vše půjde podle plánu, měly by být veškeré práce v areálu hotové na konci září příštího roku a všechny
tři bazény by zase měly začít sloužit veřejnosti. Ten nový
padesátimetrový však bude konečně vyhovovat i předpisům pro konání mezinárodních plaveckých soutěží, takže
kromě obyvatel a návštěvníků Ústí nad Labem budou
moci novou halu na Klíši naplno využívat i sportovci.
Martina Vampulová, pohled archiv stavby
Obec Klíše, o které pochází první písemná zmínka
už z roku 1328, je dnes čtvrtí města Ústí nad Labem.
Nachází se na rozloze 2,77 km² v jeho západní části
a v roce 2001 v ní trvale žilo 6899 obyvatel. Zdejší
plavecká hala byla vyprojektována v letech 1972-75
a dostavěna v roce 1984. Její autor, architekt Josef
Slíva, se kromě ní podílel i na návrhu ústeckého
zimního stadionu a zastřešení tamějšího letního kina.
S dalšími stavebními památkami Ústí n/L se můžete
seznámit na webových stránkách www.usti-aussig.net.
Jaroslav Růžek, foto archiv stavby
Metrostav_20_2014.indd 3
10.11.14 13:32