strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

Divize 6 staví poprvé MVE na Slovensku

Nedaleko města Želiezovce v okrese Levice začal letos

v  červenci tým Ing.  Luboše Jonáše řídit stavbu malé

vodní elektrárny (MVE) na řece Hron. Jedná se o první

zakázku tohoto druhu, kterou divize 6 na  Slovensku

získala, a zároveň o největší v současnosti budovanou

MVE na území našich východních sousedů.

„Do  poloviny srpna roku 2016 musíme na  dolním

Hronu vybudovat nejen elektrárnu, ale také vzdouvací jez,

který na toku vytvoří potřebný spád, a rybí přechod (vizualizace). Vyžádá si to přesun asi 500 000 kubíků zeminy,

protože vše vybudujeme na  souši uprostřed meandru

řeky (foto). Její koryto proto musíme nejen prohloubit,

ale částečně i  vytvořit, abychom dílo zavodnili. Poté

musíme původní řečiště zavézt a celý okolní terén upravit

a osadit zelení tak, abychom co nejvíc zahladili náš zásah

do krajiny,“ vypočítává vedoucí projektu Ing. Jonáš. Součástí projektu, který divize 6 buduje jako lídr ve sdružení

se slovenskou firmou Keller špeciálne zakladanie, jsou

mimo jiné také protipovodňové hráze na  obou březích,

komunikace a  úpravy stavbou dotčených objektů třeba

pilířů nedalekého silničního mostu.

Hlavním účelem výstavby nového vodního díla na říčním kilometru 38,45 je výroba elektrické energie, kterou

by měly zajistit dvě horizontální Kaplanovy turbíny typu

PIT s  průměrem oběžného kola 2,25 m a  instalovaným

výkonem 2800 kW. Budou umístěné v budově elektrárny

na pravém břehu nového koryta Hronu. Po dělicím pilíři

mezi MVE a jezem povede rybí přechod jako biokoridor

osázený vegetací, který umožní migraci vodních živočichů

přes hradicí výšku 5,6 m. Jez bude mít tři 12 m široká pole

oddělená třímetrovými pilíři a hrazená pevnými segmenty

s klapkami, které umožní regulaci výšky hladiny a průplav

ledu v zimním období.

Zadržení hladiny v  řece nad novým jezem zlepší zavodnění vysychajících lužních lesů a mrtvých, respektive

slepých ramen po obou stranách údolní nivy, což přispěje

i k rozvoji turistických možností regionu.

„Máme vybudované zařízení staveniště, hotové zemní

práce na téměř kilometrové pravostranné hrázi a pomocí

betonové stěny utěsněnou stavební jímku o  rozměrech

asi 150 x 150 m. V  současné době provádíme výkop

stavební jámy tak, abychom ještě letos mohli zahájit

práce na betonových konstrukcích, při kterých využijeme

zkušenosti našich divizních betonářů s podobnými vodohospodářskými stavbami. Zakázku budeme řídit převážně

inženýrským způsobem s  využitím místních kapacit,“

doplňuje Ing. Jonáš a připomíná, že stejně jako ostatní

stavby v blízkosti řek i tu u Hronu mohou ohrozit povodně.

Těsněná jímka ji totiž zabezpečí jen proti 20leté vodě.

–red–, foto a vizualizace archiv stavby

Modernizace železniční trati do Brna

I odpůrci železnice musí uznat, že se u nás v poslední

době znatelně zlepšila kultura, rychlost i pohodlí při

cestování vlakem. Do mnoha míst je tak dnes možné

dostat se nejen rychleji než po ucpaných dálnicích, ale

často i komfortněji. Může za to nejen inovovaný vozový

park, ale také modernizace jednotlivých tratí.

Na jedné takové akci se v současné době podílejí i pracovníci divize 5 Metrostavu – letos v srpnu začali pracovat

na kompletní rekonstrukci a modernizaci téměř devítikilometrového úseku železnice mezi Skleným nad Oslavou

a Ostrovem nad Oslavou, který je součástí trasy mezi

Havlíčkovým Brodem a  moravskou metropolí. Protože

na trati musí být i po celou dobu rekonstrukce zachován

provoz po jedné koleji, jsou práce rozděleny na dvě etapy.

Během první, která končí těsně po letošním Mikuláši,

stavbaři zmodernizují a zprovozní jednu kolej a po zimní

přestávce, jež skončí na apríla příštího roku, nastoupí na

druhou. Do 31. srpna 2015 předělají celý železniční svršek

i spodek a zrekonstruují trakční vedení a inženýrské sítě.

Trať Sklené–Ostrov modernizují ve sdružení firmy

Subterra a  Elektrizace železnic Praha v  čele s  OHL  ŽS.

Divize 5 je v  rámci tohoto projektu podzhotovitelem

Subterry a má na starosti rekonstrukci šesti mostů a pěti

propustků. Všechna tato díla byla postavena ve 40.  letech 20. století a od uvedení trati do provozu v roce 1953

nebyla zásadněji upravována či rekonstruována. U mostů

je proto nutné nejen sanovat podpěry či opravit nosné

konstrukce, ale i rozšířit volný průjezd pod nimi nad 3 m.

Pracovníci provozu mostů a železobetonových konstrukcí dopravních staveb z divize 5 provádějí vlastními

silami rekonstrukci dvou propustků a nejdelšího mostu

– zhruba 190 m dlouhého klenbového viaduktu u Ostrova

nad Oslavou (foto). Jeho novou železobetonovou vanu

budují pomocí dvou sad posuvného bednění.

„V současnosti probíhají betonáže nových konstrukcí,

děláme hydroizolace a zpětné zásypy,“ přibližuje stavbu

na jedné koleji vedoucí projektu Ing. Petr Hanzal a pokračuje: „Pro náš projektový tým je to první zkušenost s prací

na elektrifikované dvoukolejné trati při pouze částečné

výluce. Jedna kolej je stále v provozu, což klade zvýšené

nároky na bezpečnost práce. Náročnější byla i příprava,

na niž jsme mimochodem měli velmi krátkou dobu. Složitá je také celková koordinace liniového díla, na jehož

stavbě se podílí sdružení hned několika firem. Musíme se

proto vyrovnávat i s omezeným počtem přístupů k našim

objektům. Příjezdové cesty a část trasy jsou navíc podmáčeny přítokovou vodou z okolí. I když jsme zatím měli

na rekonstrukci jen necelé tři měsíce, věříme, že všechno

zvládneme a 17. listopadu předáme dokončená díla na

první koleji – číslo 2 – pro pokládku kolejového roštu.“

V roce 2015 čekají stavbaře obdobné práce jako letos

jenom na koleji číslo 1. Navíc jim u viaduktů přibude náročná sanace spodní stavby. Plný provoz na modernizované trati, která umožní zvýšení rychlosti vlaků ze sta na

120 km/h, bude obnoven na konci příštího srpna.

Revitalizace historického centra Bardějova

Bardějov v oblasti Šariše na severovýchodě Slovenska

je právem považován za  jedno z  nejkrásnějších měst

Slovenské republiky. Společně s komplexem staveb ze

začátku 18. století, které tvoří jeho židovské předměstí, bylo v  roce 2000 zapsáno do  seznamu světového

kulturního a přírodního dědictví UNESCO také historické centrum města. V polovině října se v něm shromáždili zástupci města v  čele s  primátorem MUDr.  Borisem Hanuščiakem, aby slavnostně poklepali základní

kámen stavby (foto) a popřáli úspěch revitalizaci dvou

parků a jejich okolí, kterou zahájil tým oblastního zastoupení divize 3 pro Košický a Prešovský kraj.

Na  obnovu čekají parky, které se nacházejí v  těsné

blízkosti centra Bardějova – u  hotelu Šariš a  u  gotické

menší baziliky sv. Jiljí (slovensky bazilika minor sv. Egídia). Kromě nich se ulice v okolí parků – Hviezdoslavova

a Miškovského – dočkají lepší dlažby a dvě křižovatky na

Partizánské třídě nahradí kruhové objezdy (vizualizace).

Tým Ing.  Jana Hehejíka zahájil práce na  konci října

rekonstrukcí zpevněných ploch v Miškovského ulici a následně v parku u baziliky, nazývaném Minor, a na kruhovém objezdu v  Partizánské ulici. Dokončit by ji měl už

během několika následujících týdnů. Ve  Hviezdoslavově

ulici souběžně odstartoval archeologický průzkum.

„Čeká nás provést velké množství křížení a přeložek

inženýrských sítí, spolupráce s archeology a zcela jistě se

nevyhneme přerušení prací a zakonzervování stavby před

nadcházející zimou,“ předpovídá Ing. Hehejík.

Parky i ulice se po revitalizaci přiblíží svým vzhledem

historickému rázu svého okolí. Chodníky v parku u hotelu

Šariš a v okolí Partizánské ulice budou vydlážděny dlažbou z přírodního štípaného kamene porfyr. Z Miškovského

ulice zmizí betonové dlažební kostky a nahradí je kostky

z andezitu nebo běžného kamene. Andezitové budou použity také v Hviezdoslavově ulici, kde byl původně položený

asfalt. Park u hotelu Šariš doplní nové stromy a vznikne

zde prostor pro osazení plastiky jako dominanty této části

veřejného prostranství. Počítá se tu i s novým veřejným

osvětlením stejně jako v Partizánské ulici a na přilehlých

křižovatkách, které se změní na okružní.

V parku před bazilikou svatého Jiljí, který je součástí městské památkové rezervace, budou do  původního

stromořadí směřujícího z  Miškovského ulice ke  vstupu

do nejdůležitějšího bardějovského chrámu vysázeny další

vzrostlé stromy. Význam aleje zvýrazní i jiná barva použité

dlažby a větší šířka chodníku.

Veškeré práce na  revitalizaci této historické části

města by divize 3 měla skončit v  říjnu příštího roku –

do dvanácti měsíců od zahájení stavby – a tím by se také

měla završit komplexní obnova celého starobylého centra

Bardějova, na jehož rekonstrukci výrazně přispěl zejména

Evropský fond regionálního rozvoje.

Martina Vampulová,

foto a vizualizace archiv stavby

První zmínka o Bardějově pochází z roku 1241 a do

stejné doby sahají i počátky chrámu sv. Jiljí. V průběhu

století jej ničily požáry, v roce 1725 se jeho věž

zřítila při zemětřesení, roku 1944 byl poškozen při

bombardování. Prošel mnoha rekonstrukcemi a před

14 lety jej papež Jan Pavel II. povýšil na menší

baziliku, což je titul udělovaný významným katolickým

chrámům. Velkých, papežských bazilik je jen pár.

Menších je na Slovensku deset a v Česku patnáct.

Ústecký plavecký areál čeká rekonstrukce

Už za  necelý rok by se mohli obyvatelé Ústí nad Labem a návštěvníci města dočkat otevření opraveného

plaveckého areálu v  Klíši. Třicet let stará hala nevyhovovala hygienickým požadavkům, a tak se ji městští

zastupitelé rozhodli zrenovovat. Opravy se ujal tým

Ing. Radka Zemana z divize 8 Metrostavu.

Stavbaři provedou kompletní rekonstrukci celého areálu, při které vymění vnitřní padesátku a  dětský bazén

za nerezové vany. Téhož se dočká i venkovní skokanský

bazén, oprava se nedotkne jen velkého venkovního.

Bourací práce a demontáže začaly v Klíši v polovině

září. „Museli jsme demontovat vše, co se v  objektu nacházelo, tedy veškeré vnitřní vybavení, stávající bazénovou technologii i  vzduchotechniku,“ vypočítává vedoucí

projektu Ing.  Radek Zeman. Dělníci kompletně zbourali

také šatny a stávající bazény. Následně začnou provádět

sanační práce na betonových konstrukcích, které připraví

na montáže nových bazénů. Změnou projdou také vstupní prostory, šatny a hygienické zázemí, jejichž dispozice

bude zcela nově řešená. Budova dostane zateplený plášť

i novou střechu. „Z jižní a severní části bude hala kompletně prosklená, ostatní stěny budou zatepleny kontaktním

zateplovacím systémem (pohled),“ popisuje Ing.  Radek

Zeman a dodává, že společně s bazény budou samozřejmě

vyměněny i všechny technologie a rozšíří se prostor pro

vzduchotechniku a potřebné elektroinstalace.

Modernisticky pojatá hala v Klíši, která byla podle návrhu architekta Josefa Slívy postavena v letech 1972 až

1984, skrývá hned dvě zajímavosti. Tou první, ryze technologickou, je skutečnost, že se u ní nachází vrt s termální

vodou, která bude pomocí tří tepelných čerpadel vytápět

celý areál. Druhou její pozoruhodností jsou barevné mozaiky, třeba obraz podmořského světa na stěně u dětské-

ho bazénu. Mělo by se ještě jednat o tom, zda zůstanou

zachovány i po současné rekonstrukci.

Z hlediska stavbařů bude v Ústí nejnáročnější sladění

všech činností na  staveništi. „Realizační dokumentaci

máme k  dispozici, ale koordinace není propracovaná.

Přitom víme, že budeme muset zvládnout práce s velkým

množstvím dodavatelů na malém prostoru,“ říká Ing. Zeman. Snahou jeho týmu je dokončit alespoň část střechy

před příchodem prvních mrazů. Oprava její hlavní části by

měla přijít na řadu až na jaře. Také zateplení fasád je naplánováno tak, aby stavbaři mohli po celou dobu pracovat

uvnitř objektu a netrápily je výkyvy počasí.

Pokud vše půjde podle plánu, měly by být veškeré práce v areálu hotové na konci září příštího roku a všechny

tři bazény by zase měly začít sloužit veřejnosti. Ten nový

padesátimetrový však bude konečně vyhovovat i předpisům pro konání mezinárodních plaveckých soutěží, takže

kromě obyvatel a  návštěvníků Ústí nad Labem budou

moci novou halu na Klíši naplno využívat i sportovci.

Martina Vampulová, pohled archiv stavby

Obec Klíše, o které pochází první písemná zmínka

už z roku 1328, je dnes čtvrtí města Ústí nad Labem.

Nachází se na rozloze 2,77 km² v jeho západní části

a v roce 2001 v ní trvale žilo 6899 obyvatel. Zdejší

plavecká hala byla vyprojektována v letech 1972-75

a dostavěna v roce 1984. Její autor, architekt Josef

Slíva, se kromě ní podílel i na návrhu ústeckého

zimního stadionu a zastřešení tamějšího letního kina.

S dalšími stavebními památkami Ústí n/L se můžete

seznámit na webových stránkách www.usti-aussig.net.

Jaroslav Růžek, foto archiv stavby

Metrostav_20_2014.indd 3

10.11.14 13:32