Metrostav

Strana 4

Díky tunelům Blanka se včeské metropoli zlepší nejen doprava

Odroku 2007 rušily letecké záběry Prahy obří stavební jámy, které doprovázely budování tunelového komplexu

Blanka. Dnešní fotografie dokladují, že tato náročná stavba, kterou řídila divize 2 apodílely se naní stovky kolegů

zjiných divizí imnoha dalších firem, se rychle chýlí kekonci. Auž dnes je jasné, že jejich společné dílo vylepší

nejen dopravu, ale ivzhled města. Elegantní Trojský most (foto č. 1) doplnil pražské dominanty. NaLetné sice

ještě pár červených buněk Metrostavu stále připomíná staveniště, pohled zvýšky však už neprozradí, že se pod

obnovenou plání ukrývají kromě tunelových tubusů ikonstrukce několikapatrových podzemních garáží. Vjezdové

ivýjezdové rampy ztunelů sice ještě blokují zátarasy jako nakřižovatce UVorlíků (foto č. 3), okolí už ale zdobí

stromy. Zkřižovatky naPrašném mostě (foto č. 4) vede Svatovítská ulice doDejvic porozšířeném mostě. Donového

parčíku na rozcestí u podchodu pod třídou Milady Horákové se vrátil ipomník připomínající zastřelení štábního

kapitána Morávka. Další park srybníčkem adětskými atrakcemi vznikl mezi barokními hradbami aulicemi

Myslbekova aPatočkova (foto č. 5). Existenci tunelů napovrchu přitom připomene jen málo objektů. Třeba

šesté technologické centrum vTroji, které zachytil snímek číslo 6 vesvé spodní části. Naplný provoz se chystá

ikřižovatka Malovanka uStrahovského tunelu (foto č. 7). Je sice odost větší, než byla ta původní, její zahloubení

pod terén anávaznost napodzemní komunikace však přispějí nejen k hladší dopravě, ale i kesnížení hluku vokolí.

strana 4

INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

NAŠE FOTOREPORTÁŽ

Objev letošního roku

Nález systému středověkých výpustí vodní nádrže Jor-

dán vTáboře, najejíž obnově se podílel tým Ing.Petra

Šimáka zdivize 6 araziči Jiřího Nováka zdivize 1, zís-

kal letos v září Cenu Národního památkového ústavu

Patrimonium pro futuro vkategorii Objev roku.

Jordán je historicky nejstarší umělou vodní nádrží

nanašem území, která byla vroce 1492 založena nikoli

pro chov ryb, jako téměř opůlstoletí později první rybní-

ky, ale proto, aby zásobovala Tábor vodou. Měšťané kvůli

tomu nechali přehradit Tismenický potok 230 m dlouhou

aaž 20 m vysokou hliněnou hrází, která byla upaty téměř

60 m široká azadržovala víc než tři miliony kubíků vody.

Archeologové nadně vypuštěného Jordánu odhalili,

že středověcí stavitelé osadili dohráze dvě propusti. Dol-

ní vypouštěla nádrž dopotoka při vysoké hladině nebo

později při výlovu. Horní odváděla raženou štolou vodu

dovodárny pod hradbami, odkud byla pomocí rour dopra-

vována přes mlýnské kolo avýtlačné písty dohradební ka-

menné vodárenské věže, jež byla prokazatelně vprovozu

už roku 1508. Voda zní dál tekla samospádem dosedmi

městských kašen, kde byla k dispozici soukromníkům,

řemeslníkům, městskému pivovaru ipro hašení požárů.

Vodovod přitom překonával více než třicetimetrové převý-

šení mezi hladinou Jordánu akorunou městských hradeb.

Technicky unikátní vodárenský systém byl pro město

natolik významný, že byl udržován vprovozuschopném

stavu až do 19. století, kdy byl Jordán s jeho pomocí

vroce 1830 naposledy vypuštěn. Spodivem se ale oněm

nedochovaly žádné písemné údaje. Vpovědomí místních

utkvěla pouze informace, že hráz má výpusti dvě. Kom-

pletní vodní soustavu, úspěšně provozovanou přes tři sta

let, tak znovu odhalil až záchranný archeologický výzkum,

jenž proběhl vrámci obnovy nádrže vletech 2012–2013

pod vedením doc.PhDr.Rudolfa Krajíce, CSc., zHusit-

ského muzea vTáboře. Následný dendrologický průzkum

potvrdil, že nejstarší nalezené části dřevěných konstrukcí

obou výpustí pocházejí zkonce 15. století.

Ceny Patrimonium pro futuro rozděloval Národní pa-

mátkový ústav letos poprvé, ato večtyřech kategoriích

– Obnova památky a restaurování, Objev či nález roku,

Prezentace hodnot aZáchrana aobnova památky. Objev

vTáboře, který umožnila ipráce Metrostavu, se díky od-

borné porotě stal nejcennějším nálezem roku 2014.

Příspěvek ke zdraví

Od roku 2007 patří mezi zaměstnanecké benefity Met-

rostavu také nabídka bezplatného očkování proti chřip-

ce. Letos ji do konce října využilo téměř 400 pracovní-

ků ze tří společností Skupiny Metrostav.

Chřipka je vysoce nakažlivá virová choroba, kterou

každoročně onemocní asi 10 až 15 % populace. Její zá-

ludnost spočívá v množství zdravotních komplikací, které

může způsobit a jež jen v Česku vedou vprůměru k téměř

dvěma tisícům úmrtí ročně. I když se tento údaj týká

především seniorů, chřipka výrazně znepříjemňuje život

všem, kterých se dotkne. Její nejdůležitější prevencí je

očkování, které u70až90% zdravých dospělých dokáže

onemocnění zabránit, nebo snížit jeho závažnost.

Zatímco v západní Evropě se nechává proti chřipce oč-

kovat každoročně asi 20 až 30 % populace, unás to bývá

pět, maximálně 8 %. Ze zhruba 3000 zaměstnanců firem

Metrostav, Metrostav Facility aMetrostav Development

však využilo nabídku nechat se očkovat více než 13 %

osob. Útvar personálních služeb Metrostavu jim ve spo-

lupráci se smluvním zdravotnickým zařízením Kardia za-

jistil očkování přímo na pracovišti vPraze a vpobočkách

Kardie v Brně a v Plzni. Ten, kdo se jej třeba ze zdravot-

ních či pracovních důvodů nemohl zúčastnit, objednal se

na vakcinaci později do střediska Kardie. „Zaměstnanci,

kteří se nechávají očkovat pravidelně, mají se zvýšenou

odolností proti chřipkové nákaze velmi dobré zkušenosti

azdravotní benefit sjednaný v kolektivní smlouvě si po-

chvalují,“ uzavřela Ing. Martina Zrcková, vedoucí ÚPES.

Odborný zájezd

Česká tunelářská asociace ITA-AITES uspořádala ile-

tos tradiční odborný zájezd spojený s exkurzí na vý-

znamné zahraniční podzemní stavby. Uskutečnil se

22.–25. října ajeho cílem bylo pro tentokrát Německo.

Zúčastnilo se jej 30 odborníků na podzemní stavby,

ztoho iněkolik pracovníků společnosti Metrostav.

Účastníci zájezdu absolvovali dvě exkurze, první se

věnovala výstavbě podzemní tramvaje v Karlsruhe. Zá-

kladní informace o projektu představil návštěvníkům

zástupce investora ze společnosti KASIG. Potom je pra-

covníci firmy BeMo provedli pocentru města aukázali jim

nejzajímavější části stavby. Exkurzi zakončila prohlídka

bentonitového štítu připraveného naslavnostní roztočení

vestartovací šachtě nanáměstí Durchlacher Tor.

Druhá exkurze se konala vpátek 24. října vCochemu,

kde v současnosti probíhá rekonstrukce železničního

tunelu Alter Kaiser Wilhelm, kterou provádí společnost

Subterra. Její pracovníci poskytli účastníkům mnoho

zajímavých údajů ataké jim umožnili prohlídku rekonstru-

ovaného tunelu nejen uportálu vCochemu, ale inadruhé

straně u obce Edinger-Eller. Ve zbylém čase si lidé ze

zájezdu mohli prohlédnout městečko Cochem, které leží

nabřehu řeky Mosely ajehož dominantou je rozlehlý hrad

(foto). Velký dík zazajištění prohlídek patří Ing.Robertu

Dostálovi zMetrostavu zaexkurzi vKarlsruhe aIng.Janu

Vinterovi ze Subterry zaexkurzi vCochemu.

Markéta Prušková, fotoOta Hasík

Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřená šéfredaktorka Ing.Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce Koželužská 4,

18000Praha 8-Libeň, tel.: 266019241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav / Číslo 20/2014 vyšlo 12. 11. 2014 (21/2014 vyjde 28. 11. 2014) / Složení redakční rady Ing.F. Polák (předseda), Ing.J.Pavlíček (místopředseda),

Ing.J.Kavan, P.Meyer, Ing.J. Neklanová, Ing.L. Profota, Ing.L. Svobodová, Ing.J. Šob,Ing.L. Weinfurtová aIng.M. Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 12800 Praha 2 / Výroba Boomerang Publishing,s.r.o., Nad Kazankou

37, Praha7-Troja, tel.: 244023201, fax: 244023333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta,s.p., odštěpný závod Praha, č.j.nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo povoleno s.p.OZSeČ Ústí nad

Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Toto periodikum slouží jen avýhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. aje veřejně neprodejné.

Barvy řídí dopravu

Slovo semafor pochází z řečtiny a znamená nosič

znamení. Ten silniční elektrický oslavil letos v srpnu

sto let své existence ajeho moderní verze už vblíz-

ké budoucnosti slibují zvýšení průjezdnosti křižovatek

třebavPraze až o více než 30 procent.

Světelná signalizace regulovala od 40. let 19.století

jízdu vlaků v Londýně. Inspirovala vznik silničního se-

maforu, který odprosince 1868 řídil provoz před sídlem

britského parlamentu. Jeho plynové lampy však zapouhý

měsíc vybouchly avážně zranily obsluhujícího policistu.

Proto se objevil elektrický semafor – 5.srpna 1914

vamerickém Clevelandu. Byl řízený ručně a měl červené

azelené světlo, jejichž změnu hlásil bzučák. VNew Yorku

očtyři roky později jej vystřídala oranžová lampa. Prven-

ství v bezobslužné světelné signalizaci na křižovatkách

získalo vroce 1927 britské město Wolverhampton.

Včeských zemích předběhla silniční semafory svě-

telná signalizace pro tramvaje, vPraze zaváděná odro-

ku 1911. Od září 1919 potom začali provoz na nejruš-

nějších křižovatkách řídit strážníci – třeba na Můstku.

První světelná signalizace – uMasarykova nádraží– byla

postavena oosm let později aměla ruční přepínání. První

semafor bez obsluhy byl v Praze nainstalován teprve

v lednu 1930 uprostřed Václavského náměstí. Ovšem

třeba vHelsinkách vznikla světelně řízená křižovatka až

vroce 1952, kdy už vMnichově fungovala „zelená vlna“.

V Praze se od sametové revoluce počet semaforů

téměř zdvojnásobil. Dnes podle údajů Technické správy

komunikací řídí provoz na 626 rozcestích. Na 147 z nich

dávají při průjezdu přednost tramvajím a ve 180 případech

preferují autobusy. Některé umí i potrestat rychle jedoucí

řidiče tím, že jim na cestě nastaví červenou.

Moderní semafory jsou vybaveny LED technologií

(foto) a dynamickým řídicím systémem, který křižovatky

ovládá podle lokálního provozu. Pokud jsou však propo-

jeny, koordinuje dopravu ve větší oblasti zautomatizova-

ných ústředen pomocí programů, jež dostávají informace

izdalších detektorů a mají k dispozici zátěžové mapy. In-

teligentně řízených křižovatek je v Praze pod správou TSK

přes 300. Všechna signalizační zařízení by její pracovníci

chtěli obnovit do roku 2020 a ještě jich 100–120 přidat.

Průjezdnost by se tak mohla zvýšit až o třetinu.

Metrostav_20_2014.indd 4 10.11.14 13:32

Metrostav a.s. - noviny