Metrostav a.s.

strana 4

Objev letošního roku

Nález systému středověkých výpustí vodní nádrže Jordán v Táboře, na jejíž obnově se podílel tým Ing. Petra

Šimáka z divize 6 a raziči Jiřího Nováka z divize 1, získal letos v září Cenu Národního památkového ústavu

Patrimonium pro futuro v kategorii Objev roku.

Jordán je historicky nejstarší umělou vodní nádrží

na našem území, která byla v roce 1492 založena nikoli

pro chov ryb, jako téměř o půlstoletí později první rybníky, ale proto, aby zásobovala Tábor vodou. Měšťané kvůli

tomu nechali přehradit Tismenický potok 230 m dlouhou

a až 20 m vysokou hliněnou hrází, která byla u paty téměř

60 m široká a zadržovala víc než tři miliony kubíků vody.

Archeologové na dně vypuštěného Jordánu odhalili,

že středověcí stavitelé osadili do hráze dvě propusti. Dolní vypouštěla nádrž do potoka při vysoké hladině nebo

později při výlovu. Horní odváděla raženou štolou vodu

do vodárny pod hradbami, odkud byla pomocí rour dopravována přes mlýnské kolo a výtlačné písty do hradební kamenné vodárenské věže, jež byla prokazatelně v provozu

už roku 1508. Voda z ní dál tekla samospádem do sedmi

městských kašen, kde byla k dispozici soukromníkům,

řemeslníkům, městskému pivovaru i pro hašení požárů.

Vodovod přitom překonával více než třicetimetrové převýšení mezi hladinou Jordánu a korunou městských hradeb.

Technicky unikátní vodárenský systém byl pro město

natolik významný, že byl udržován v provozuschopném

stavu až do 19. století, kdy byl Jordán s jeho pomocí

v roce 1830 naposledy vypuštěn. S podivem se ale o něm

nedochovaly žádné písemné údaje. V povědomí místních

utkvěla pouze informace, že hráz má výpusti dvě. Kompletní vodní soustavu, úspěšně provozovanou přes tři sta

let, tak znovu odhalil až záchranný archeologický výzkum,

jenž proběhl v rámci obnovy nádrže v letech 2012–2013

pod vedením doc. PhDr. Rudolfa Krajíce, CSc., z Husitského muzea v Táboře. Následný dendrologický průzkum

potvrdil, že nejstarší nalezené části dřevěných konstrukcí

obou výpustí pocházejí z konce 15. století.

Ceny Patrimonium pro futuro rozděloval Národní památkový ústav letos poprvé, a to ve čtyřech kategoriích

– Obnova památky a restaurování, Objev či nález roku,

Prezentace hodnot a Záchrana a obnova památky. Objev

v Táboře, který umožnila i práce Metrostavu, se díky odborné porotě stal nejcennějším nálezem roku 2014.

Odborný zájezd

Česká tunelářská asociace ITA-AITES uspořádala i letos tradiční odborný zájezd spojený s exkurzí na významné zahraniční podzemní stavby. Uskutečnil se

22.–25. října a jeho cílem bylo pro tentokrát Německo.

Zúčastnilo se jej 30 odborníků na podzemní stavby,

z toho i několik pracovníků společnosti Metrostav.

Účastníci zájezdu absolvovali dvě exkurze, první se

věnovala výstavbě podzemní tramvaje v Karlsruhe. Základní informace o projektu představil návštěvníkům

zástupce investora ze společnosti KASIG. Potom je pracovníci firmy BeMo provedli po centru města a ukázali jim

nejzajímavější části stavby. Exkurzi zakončila prohlídka

bentonitového štítu připraveného na slavnostní roztočení

ve startovací šachtě na náměstí Durchlacher Tor.

Druhá exkurze se konala v pátek 24. října v Cochemu,

kde v současnosti probíhá rekonstrukce železničního

tunelu Alter Kaiser Wilhelm, kterou provádí společnost

Subterra. Její pracovníci poskytli účastníkům mnoho

zajímavých údajů a také jim umožnili prohlídku rekonstruovaného tunelu nejen u portálu v Cochemu, ale i na druhé

straně u obce Edinger-Eller. Ve zbylém čase si lidé ze

zájezdu mohli prohlédnout městečko Cochem, které leží

na břehu řeky Mosely a jehož dominantou je rozlehlý hrad

(foto). Velký dík za zajištění prohlídek patří Ing. Robertu

Dostálovi z Metrostavu za exkurzi v Karlsruhe a Ing. Janu

Vinterovi ze Subterry za exkurzi v Cochemu.

Markéta Prušková, foto Ota Hasík

INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

Příspěvek ke zdraví

NAŠE FOTOREPORTÁŽ

Od roku 2007 patří mezi zaměstnanecké benefity Metrostavu také nabídka bezplatného očkování proti chřipce. Letos ji do konce října využilo téměř 400 pracovníků ze tří společností Skupiny Metrostav.

Chřipka je vysoce nakažlivá virová choroba, kterou

každoročně onemocní asi 10 až 15 % populace. Její záludnost spočívá v množství zdravotních komplikací, které

může způsobit a jež jen v Česku vedou v průměru k téměř

dvěma tisícům úmrtí ročně. I když se tento údaj týká

především seniorů, chřipka výrazně znepříjemňuje život

všem, kterých se dotkne. Její nejdůležitější prevencí je

očkování, které u 70 až 90 % zdravých dospělých dokáže

onemocnění zabránit, nebo snížit jeho závažnost.

Zatímco v západní Evropě se nechává proti chřipce očkovat každoročně asi 20 až 30 % populace, u nás to bývá

pět, maximálně 8 %. Ze zhruba 3000 zaměstnanců firem

Metrostav, Metrostav Facility a Metrostav Development

však využilo nabídku nechat se očkovat více než 13 %

osob. Útvar personálních služeb Metrostavu jim ve spolupráci se smluvním zdravotnickým zařízením Kardia zajistil očkování přímo na pracovišti v Praze a v pobočkách

Kardie v Brně a v Plzni. Ten, kdo se jej třeba ze zdravotních či pracovních důvodů nemohl zúčastnit, objednal se

na vakcinaci později do střediska Kardie. „Zaměstnanci,

kteří se nechávají očkovat pravidelně, mají se zvýšenou

odolností proti chřipkové nákaze velmi dobré zkušenosti

a zdravotní benefit sjednaný v kolektivní smlouvě si pochvalují,“ uzavřela Ing. Martina Zrcková, vedoucí ÚPES.

Barvy řídí dopravu

Díky tunelům Blanka se v české metropoli zlepší nejen doprava

Od roku 2007 rušily letecké záběry Prahy obří stavební jámy, které doprovázely budování tunelového komplexu

Blanka. Dnešní fotografie dokladují, že tato náročná stavba, kterou řídila divize 2 a podílely se na ní stovky kolegů

z jiných divizí i mnoha dalších firem, se rychle chýlí ke konci. A už dnes je jasné, že jejich společné dílo vylepší

nejen dopravu, ale i vzhled města. Elegantní Trojský most (foto č. 1) doplnil pražské dominanty. Na Letné sice

ještě pár červených buněk Metrostavu stále připomíná staveniště, pohled z výšky však už neprozradí, že se pod

obnovenou plání ukrývají kromě tunelových tubusů i konstrukce několikapatrových podzemních garáží. Vjezdové

i výjezdové rampy z tunelů sice ještě blokují zátarasy jako na křižovatce U Vorlíků (foto č. 3), okolí už ale zdobí

stromy. Z křižovatky na Prašném mostě (foto č. 4) vede Svatovítská ulice do Dejvic po rozšířeném mostě. Do nového

parčíku na rozcestí u podchodu pod třídou Milady Horákové se vrátil i pomník připomínající zastřelení štábního

kapitána Morávka. Další park s rybní čkem a dětsk ými atrakcemi vznikl mezi barokními hradbami a ulicemi

Myslbekova a Patočkova (foto č. 5). Existenci tunelů na povrchu přitom připomene jen málo objektů. Třeba

šesté technologické centrum v Troji, které zachytil snímek číslo 6 ve své spodní části. Na plný provoz se chystá

i křižovatka Malovanka u Strahovského tunelu (foto č. 7). Je sice o dost větší, než byla ta původní, její zahloubení

pod terén a návaznost na podzemní komunikace však přispějí nejen k hladší dopravě, ale i ke snížení hluku v okolí.

Slovo semafor pochází z řečtiny a znamená nosič

znamení. Ten silniční elektrický oslavil letos v srpnu

sto let své existence a jeho moderní verze už v blízké budoucnosti slibují zvýšení průjezdnosti křižovatek

třeba v Praze až o více než 30 procent.

Světelná signalizace regulovala od 40. let 19. století

jízdu vlaků v Londýně. Inspirovala vznik silničního semaforu, který od prosince 1868 řídil provoz před sídlem

britského parlamentu. Jeho plynové lampy však za pouhý

měsíc vybouchly a vážně zranily obsluhujícího policistu.

Proto se objevil elektrický semafor – 5. srpna 1914

v americkém Clevelandu. Byl řízený ručně a měl červené

a zelené světlo, jejichž změnu hlásil bzučák. V New Yorku

o čtyři roky později jej vystřídala oranžová lampa. Prvenství v bezobslužné světelné signalizaci na křižovatkách

získalo v roce 1927 britské město Wolverhampton.

V českých zemích předběhla silniční semafory světelná signalizace pro tramvaje, v Praze zaváděná od roku 1911. Od září 1919 potom začali provoz na nejrušnějších křižovatkách řídit strážníci – třeba na Můstku.

První světelná signalizace – u Masarykova nádraží – byla

postavena o osm let později a měla ruční přepínání. První

semafor bez obsluhy byl v Praze nainstalován teprve

v lednu 1930 uprostřed Václavského náměstí. Ovšem

třeba v Helsinkách vznikla světelně řízená křižovatka až

v roce 1952, kdy už v Mnichově fungovala „zelená vlna“.

V Praze se od sametové revoluce počet semaforů

téměř zdvojnásobil. Dnes podle údajů Technické správy

komunikací řídí provoz na 626 rozcestích. Na 147 z nich

dávají při průjezdu přednost tramvajím a ve 180 případech

preferují autobusy. Některé umí i potrestat rychle jedoucí

řidiče tím, že jim na cestě nastaví červenou.

Moderní semafory jsou vybaveny LED technologií

(foto) a dynamickým řídicím systémem, který křižovatky

ovládá podle lokálního provozu. Pokud jsou však propojeny, koordinuje dopravu ve větší oblasti z automatizovaných ústředen pomocí programů, jež dostávají informace

i z dalších detektorů a mají k dispozici zátěžové mapy. Inteligentně řízených křižovatek je v Praze pod správou TSK

přes 300. Všechna signalizační zařízení by její pracovníci

chtěli obnovit do roku 2020 a ještě jich 100–120 přidat.

Průjezdnost by se tak mohla zvýšit až o třetinu.

Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce Koželužská 4,

180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 019 241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav / Číslo 20/2014 vyšlo 12. 11. 2014 (21/2014 vyjde 28. 11. 2014) / Složení redakční rady Ing. F. Polák (předseda), Ing. J. Pavlíček (místopředseda),

Ing. J. Kavan, P. Meyer, Ing. J. Neklanová, Ing. L. Profota, Ing. L. Svobodová, Ing. J. Šob, Ing. L. Weinfurtová a Ing. M. Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou

37, Praha 7-Troja, tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č. j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo povoleno s.p. OZSeČ Ústí nad

Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Toto periodikum slouží jen a výhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. a je veřejně neprodejné.

Metrostav_20_2014.indd 4

10.11.14 13:32