strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
Další práce v přímém přenosu už skončily
Do nových bytů projektu Rezidence Libeňské terasy
(foto č. 1) se možná už letos nastěhují první obyvatelé.
Výstavbu komplexu, který mohli zaměstnanci pražské
centrály Metrostavu sledovat přímo z oken svých kanceláří, nyní čeká na kolaudaci. Stavební práce skončily
v minulých týdnech a rovněž okolí domu – tedy vnější
plochy a komunikace už mají konečnou podobu.
Metrostav byl generálním dodavatelem díla a kromě
stavbařů divize 6 se na zakázce „na klíč“ podíleli také
železobetonáři této divize a pracovníci Zakládání staveb.
Bytový dům Rezidence Libeňské terasy (foto č. 2) stojí
u sídla Metrostavu na Palmovce a jen několik desítek metrů od Vltavy. Práce v oblasti s vysokou hladinou spodní
vody tu byla od začátku obtížná kvůli požadavku investora
na tři úrovně podzemních garáží. „Základová spára se nacházela přibližně 5,5 metru pod hladinou podzemní vody,
a proto bylo nutné již při zahájení stavby zvolit speciální
přístup. V tomto případě štětové zajištění stavební jámy,“
říká vedoucí projektu Ing. Jaroslav Kazatel. O problematiku tohoto speciálního zakládání se ve zvýšené míře zajímalo i vedení společnosti Metrostav. Velký zájem vyvolalo
také zlepšování základových poměrů pomocí mikropilot.
1
Technické problémy ale nepředstavovaly největší překážku díla. Větší potíže byly spojeny s nedostatkem nejen
kvalitních, ale v podstatě jakýchkoli řemeslníků. „Nejhorší
bylo najít obkladače,“ vzpomíná Ing. Kazatel.
Nedostatek kapacit vysvětluje statistika. V Praze se
totiž nyní nabízejí k prodeji byty z více než stovky právě dokončených nebo dokončovaných developerských
projektů. Český statistický úřad uvádí, že se v Praze
v prvním pololetí roku 2016 zvýšil počet dokončených
bytů o 5,3 %. Tato situace je přitom v rámci celé ČR
mimořádná a v Praze vznikla jako důsledek rekordního
množství zahájených projektů v předchozích dvou letech.
Aktivity developerů se už ale přesouvají do regionů. Počet
zahájených bytů v Praze během prvních sedmi měsíců
roku klesl téměř o 80 %. Mimo ni naopak o 51 % vzrostl.
Rezidence Libeňské terasy nabízí celkem 103 luxusních bytů od 1+kk po 4+kk. Metrostav začal s jejich výstavbou v únoru 2015 a nyní dokončuje drobné opravy.
„Chtěl bych proto poděkovat projektovému týmu a popřát
mu sílu pro předání díla bez vad a nedodělků investorovi,
respektive klientům,“ uzavírá vedoucí projektu.
Blanka Růžičková, foto archiv Metrostavu
Jizva v jihočeské krajině je pouze dočasná
Stavba D3 0309/I se dá nejlépe prozkoumat z letadla
(foto č. 1). Pod zkratkou, která ji označuje, se totiž
skrývá dostavba dálnice D3 mezi Bošilcem a Ševětínem, tedy úsek dlouhý přes 8 km. Od února na něm
ve sdružení pracuje tým Ing. Michala Türka z divize 4.
Provizorní jizvu, kterou stavba v krajině zanechává,
zacelí terénní a sadové úpravy už v létě roku 2019.
Dálnice v úseku Bošilec–Ševětín vzniká jako novostavba – zhruba stejně na zemědělských pozemcích mimo
území obcí a ve stopě stávající silnice I/3. Vzhledem k profesionalitě stavbařů a také proto, že průzkum staveniště
neodhalil žádné archeologické památky, drží se práce
na D3 0309/I naplánovaného harmonogramu.
Přehled osmiměsíční činnosti
„Především díky provozu zemních prací divize 4, vedenému Ing. Miroslavem Žipkem, jsme už dokončili hrubé
zemní práce na hlavní trase dálnice v místě, kde stavbu
2
provádíme mimo I/3, tedy zhruba ve 4km délce. Máme
hotové i násypy a zářezy pro výstavbu doprovodné komunikace II/603, kterou je nutné – včetně dvou mostů
– dokončit jako první. Musíme na ni totiž převést provoz
z části I/3, abychom si uvolnili další staveniště. Mosty
už máme téměř hotové tři – dva přesýpané monolitické
tubusy (foto č. 2) a jeden rámový. Dokončili jsme i přeložky dvou vodovodů a kabelu SŽDC, v listopadu pak
propojíme čtyři plynovody, za jejichž provedení odpovídá
Doprastav,“ vypočítává Ing. Türk. Další partner ve sdružení, firma SWIETELSKY stavební, se věnuje přeložkám vodovodů, meliorací a výstavbě menších rámových mostů.
1
2
METROSTAV SLAVÍ 45 LET SVÉ EXISTENCE
Žádná stavba není jednoduchá
„Silniční násyp zakládáme na silně stlačitelných vrstvách rašeliny, jejichž mocnost dosahuje až pěti metrů.
Geotechnici proto předpokládají, že dotvarování zemního
tělesa dosáhne až 120 cm, takže násyp budeme muset
zabezpečit proti vzniku deformací. Složité bude i hlubinné založení mostů přes Bukovský potok, a to jak toho
na II/603, tak dálničního. Hloubka pilot je tu totiž omezena
artézskými stropy, pod kterými je rezervoár pitné vody
pro celý region,“ říká Ing. Türk. O náročné komunikaci
s investorem se už ani nezmiňuje, protože ta dnes doprovází snad každou stavbu. A co losi, kvůli kterým na trase
vznikne jeden z biokoridorů? „Podle informací Agentury
na ochranu přírody a krajiny právě nastává čas jejich
migrace. Takže se na ně všichni těšíme, ale zatím jsme
žádného neviděli,“ uzavírá vedoucí projektu.
–red–, foto Petr Hynek a archiv stavby
Reference z oblasti vysokých škol narůstají
Města Praha, Brno, Plzeň, Liberec, Olomouc, Hradec
Králové, Pardubice, Zlín či Košice mají mnoho společného. Kromě jiného i to, že ve všech z nich Metrostav
stavěl či rekonstruoval budovy vysokých škol. Nedávno se do tohoto seznamu zařadila také Opava, když v ní
tým Ing. Michala Rádka ze severomoravského regionu
divize 1 začal v únoru provádět stavební úpravy a přístavby objektu Slezské univerzity v Hauerově ulici.
Do března příštího roku musí kolegové v Opavě
přestavět bývalou městskou tělocvičnu vybudovanou
v 70. letech 19. století a doplnit ji dvěma přístavbami tak,
aby rozšířili kapacity i zázemí pro vysokoškolskou výuku.
Historickou budovu, která na ploše 980 m² stojí
v ochranném pásmu městské památkové zóny, charakterizuje střední dvoupodlažní podsklepená část a symetrická jednopodlažní křídla. V tom levém vznikne víceúčelový sál, v pravém multifunkční zkušebna a učebna.
Mezi nimi v patře zůstanou pracovny pedagogů. Vše bude
doplněno o potřebné technické i hygienické zázemí. Uliční
1
fasádě řemeslníci navrátí původní historizující vzhled (vizualizace č. 1), který je známý z dobových fotografií.
Obě moderní přístavby ve dvorní části areálu (se zastavěnou plochou 353 m2 a 280 m2) budou dvoupodlažní
a svou jednoduchou kubickou hmotou nenaruší měřítka
okolní zástavby. V jedné vznikne zázemí pro knižní archiv
a druhá umožní zkapacitnit výuku. Soudobou podobu
novostaveb podtrhne velkoformátový obklad fasád s moderní žluto-bílou grafikou (vizualizace č. 2).
„Nový komplex bude sloužit filozoficko-přírodovědecké fakultě pro umělecké obory, jako jsou například
audiovizuální tvorba či multimediální techniky. Všechny
učebny, třeba střižny nebo režie, proto mají svá technická
specifika a musí splňovat i zvýšené akustické požadavky,“
popisuje Ing. Rádek. „Pro Slezskou univerzitu stavíme
poprvé. Uvědomujeme si vliv tohoto investora v regionu
a věříme, že jej svou prací nezklameme a otevřeme si tak
cestu k dalším případným zakázkám,“ uzavírá.
–red–, vizualizace archiv investora
2
Plastiky v podchodu stanice Můstek linky A
Podchod pod Václavským náměstím a ulicemi Jindřišská a Vodičkova byl dokončen, jak jsme psali minule, v roce 1968 podle návrhu architektů Josefa
Kalese, Jiřího Konráda, Alberta Pišla a Jaroslava
Strašila z Vojenského projektového ústavu. Vstup do
metra byl do podchodu integrován o 10 let později.
Celému prostoru podchodu i přilehlým loubí bočních vstupů propůjčovaly exkluzivitu použité materiály
obkladů, například mramor ze středočeských Zbuzan,
mramor z Rumunska v několika barevných odstínech,
syenit, nečínská žula a vračanský vápenec. Výjimečný
dojem umocňovalo i poměrně velké množství uměleckých objektů provedených předními českými výtvarníky. Do dnešních dnů se ale bohužel všechna díla
nedochovala. Navíc ta, která přežila necitlivé zásahy
z pozdějších dob, jsou místo toho, aby byla akcentována
jako umělecké solitéry prostoru, naopak potlačována
a nesmyslně upozaďována.
Zachovaná umělecká výzdoba stojí za pozornost
Pravděpodobně nejvýraznějším zdejším dílem je dvojice
plastik provedených technikou stucco lustro (přírodní
vápenná leštěná fresková malba do vysokého lesku)
osazených na protilehlých stěnách původních kiosků.
Abstraktní kompozice v barvách československé trikolory (foto) vytvořil krátce před svou emigrací malíř a typograf Ladislav Dydek (1919–2006), zakladatel proslulé
skupiny Máj 57. Dydek dílo navrhl tak, aby elegantně
kontrastovalo právě se skleněnými stěnami kiosků.
Na obdobném principu je rovněž založen výtvarný účin
trojice čtvercových panneau (tabulí) od zlínského sochaře Josefa Buňky, na nichž jsou dodnes patrné litery
A, B a C, z čehož plyne, že se začleněním podchodu
do soustavy metra bylo počítáno již od začátku.
Dalším umělcem, s jehož dílem se v prostoru dnešní
stanice můžeme setkat, je sochař Miloslav Hájek (1927–
2010). Absolvent ateliéru Josefa Wagnera na Vysoké
škole uměleckoprůmyslové v Praze vytvořil pro podloubí někdejšího paláce Ligna ve Vodičkově ulici abstraktní
plastiku z konvexně a konkávně zprohýbaných bronzových panelů, která se tam dodnes nachází.
Některá díla už byla bohužel zničena
Nejvýznamnější práci, která podchod v roce 1968 ozdobila, už neuvidíme. Nacházela se v krytém parteru
někdejšího domu Svazu výrobních družstev, postaveného podle projektu architektů Milana Vaška, Vlastibora
Klimeše a Vratislava Růžičky. Jejím autorem byl Zdeněk
Sýkora (1920–2011), jeden z nevýznamnějších českých
umělců druhé poloviny 20. století a průkopník počítačem generované kompozice. Dvoubarevné keramické
obklady rozmístil v parteru tak, aby vytvářely abstraktní
geometrickou skladbu typickou pro jeho tvorbu, které
se v souvislosti s metrem budeme věnovat i příště.
Jakub Potůček