Strana 3
Jizva vjihočeské krajině je pouze dočasná
Stavba D3 0309/I se dá nejlépe prozkoumat zletadla
(foto č. 1). Pod zkratkou, která ji označuje, se totiž
skrývá dostavba dálnice D3 mezi Bošilcem a Ševětí-
nem, tedy úsek dlouhý přes 8 km. Od února na něm
vesdružení pracuje tým Ing.Michala Türka zdivize 4.
Provizorní jizvu, kterou stavba v krajině zanechává,
zacelí terénní asadové úpravy už vlétě roku 2019.
Dálnice v úseku Bošilec–Ševětín vzniká jako novo-
stavba – zhruba stejně nazemědělských pozemcích mimo
území obcí a vestopě stávající silnice I/3. Vzhledem kpro-
fesionalitě stavbařů ataké proto, že průzkum staveniště
neodhalil žádné archeologické památky, drží se práce
naD3 0309/I naplánovaného harmonogramu.
Přehled osmiměsíční činnosti
„Především díky provozu zemních prací divize 4, vede-
nému Ing.Miroslavem Žipkem, jsme už dokončili hrubé
zemní práce nahlavní trase dálnice vmístě, kde stavbu
provádíme mimo I/3, tedy zhruba ve4km délce. Máme
hotové inásypy a zářezy pro výstavbu doprovodné ko-
munikace II/603, kterou je nutné – včetně dvou mostů
– dokončit jako první. Musíme nani totiž převést provoz
z části I/3, abychom si uvolnili další staveniště. Mosty
už máme téměř hotové tři – dva přesýpané monolitické
tubusy (foto č. 2) ajeden rámový. Dokončili jsme i pře-
ložky dvou vodovodů a kabelu SŽDC, v listopadu pak
propojíme čtyři plynovody, zajejichž provedení odpovídá
Doprastav,“ vypočítává Ing.Türk. Dalšípartner vesdruže-
ní, firma SWIETELSKY stavební, se věnuje přeložkám vo-
dovodů, meliorací avýstavbě menších rámových mostů.
Žádná stavba není jednoduchá
„Silniční násyp zakládáme na silně stlačitelných vrst-
vách rašeliny, jejichž mocnost dosahuje až pěti metrů.
Geotechnici proto předpokládají, že dotvarování zemního
tělesa dosáhne až 120 cm, takže násyp budeme muset
zabezpečit proti vzniku deformací. Složité bude ihlubin-
né založení mostů přes Bukovský potok, a to jak toho
naII/603, tak dálničního. Hloubka pilot je tu totiž omezena
artézskými stropy, pod kterými je rezervoár pitné vody
pro celý region,“ říká Ing. Türk. O náročné komunikaci
sinvestorem se už ani nezmiňuje, protože ta dnes dopro-
vází snad každou stavbu. Aco losi, kvůli kterým natrase
vznikne jeden zbiokoridorů? „Podle informací Agentury
na ochranu přírody a krajiny právě nastává čas jejich
migrace. Takže se naně všichni těšíme, ale zatím jsme
žádného neviděli,“ uzavírá vedoucí projektu.
–red–, foto Petr Hynek aarchiv stavby
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
1
2
Reference zoblasti vysokých škol narůstají
Města Praha, Brno, Plzeň, Liberec, Olomouc, Hradec
Králové, Pardubice, Zlín či Košice mají mnoho společ-
ného. Kromě jiného ito, že vevšech znich Metrostav
stavěl či rekonstruoval budovy vysokých škol. Nedáv-
no se dotohoto seznamu zařadila také Opava, když vní
tým Ing.Michala Rádka ze severomoravského regionu
divize 1 začal vúnoru provádět stavební úpravy apří-
stavby objektu Slezské univerzity vHauerově ulici.
Do března příštího roku musí kolegové v Opavě
přestavět bývalou městskou tělocvičnu vybudovanou
v70.letech 19. století adoplnit ji dvěma přístavbami tak,
aby rozšířili kapacity izázemí pro vysokoškolskou výuku.
Historickou budovu, která na ploše 980 m² stojí
v ochranném pásmu městské památkové zóny, charak-
terizuje střední dvoupodlažní podsklepená část asyme-
trická jednopodlažní křídla. V tom levém vznikne více-
účelový sál, vpravém multifunkční zkušebna aučebna.
Mezi nimivpatře zůstanou pracovny pedagogů. Vše bude
doplněno opotřebné technické ihygienické zázemí. Uliční
fasádě řemeslníci navrátí původní historizující vzhled (vi-
zualizace č. 1), který je známý zdobových fotografií.
Obě moderní přístavby vedvorní části areálu (se za-
stavěnou plochou 353 m
2
a280 m
2
) budou dvoupodlažní
asvou jednoduchou kubickou hmotou nenaruší měřítka
okolní zástavby. Vjedné vznikne zázemí pro knižní archiv
a druhá umožní zkapacitnit výuku. Soudobou podobu
novostaveb podtrhne velkoformátový obklad fasád smo-
derní žluto-bílou grafikou (vizualizace č. 2).
„Nový komplex bude sloužit filozoficko-přírodově-
decké fakultě pro umělecké obory, jako jsou například
audiovizuální tvorba či multimediální techniky. Všechny
učebny, třeba střižny nebo režie, proto mají svá technická
specifika amusí splňovat izvýšené akustické požadavky,“
popisuje Ing. Rádek. „Pro Slezskou univerzitu stavíme
poprvé. Uvědomujeme si vliv tohoto investora vregionu
avěříme, že jej svou prací nezklameme aotevřeme si tak
cestu kdalším případným zakázkám,“ uzavírá.
–red–, vizualizace archiv investora
Další práce vpřímém přenosu už skončily
Do nových bytů projektu Rezidence Libeňské terasy
(foto č. 1) se možná už letos nastěhují první obyvatelé.
Výstavbu komplexu, který mohli zaměstnanci pražské
centrály Metrostavu sledovat přímo zoken svých kan-
celáří, nyní čeká nakolaudaci. Stavební práce skončily
vminulých týdnech arovněž okolí domu – tedy vnější
plochy akomunikace už mají konečnou podobu.
Metrostav byl generálním dodavatelem díla akromě
stavbařů divize 6 se na zakázce „na klíč“ podíleli také
železobetonáři této divize apracovníci Zakládání staveb.
Bytový dům Rezidence Libeňské terasy (foto č. 2) stojí
u sídla Metrostavu naPalmovce ajen několik desítek me-
trů odVltavy. Práce voblasti svysokou hladinou spodní
vody tu byla odzačátku obtížná kvůli požadavku investora
natři úrovně podzemních garáží. „Základová spára se na-
cházela přibližně 5,5 metru pod hladinou podzemní vody,
aproto bylo nutné již při zahájení stavby zvolit speciální
přístup. Vtomto případě štětové zajištění stavební jámy,“
říká vedoucí projektu Ing.Jaroslav Kazatel. Oproblema-
tiku tohoto speciálního zakládání se vezvýšené míře zají-
malo ivedení společnosti Metrostav. Velký zájem vyvolalo
takézlepšování základových poměrů pomocí mikropilot.
Technické problémy ale nepředstavovaly největší pře-
kážku díla. Větší potíže byly spojeny snedostatkem nejen
kvalitních, ale vpodstatě jakýchkoli řemeslníků. „Nejhorší
bylo najít obkladače,“ vzpomíná Ing.Kazatel.
Nedostatek kapacit vysvětluje statistika. V Praze se
totiž nyní nabízejí k prodeji byty zvíce než stovky prá-
vě dokončených nebo dokončovaných developerských
projektů. Český statistický úřad uvádí, že se v Praze
v prvním pololetí roku 2016 zvýšil počet dokončených
bytů o 5,3 %. Tato situace je přitom v rámci celé ČR
mimořádná a v Praze vznikla jako důsledek rekordního
množství zahájených projektů vpředchozích dvou letech.
Aktivity developerů se už ale přesouvají doregionů. Počet
zahájených bytů v Praze během prvních sedmi měsíců
roku klesl téměř o80 %. Mimo ni naopak o51 % vzrostl.
Rezidence Libeňské terasy nabízí celkem 103 luxus-
ních bytů od1+kk po4+kk. Metrostav začal sjejich vý-
stavbou vúnoru 2015 anyní dokončuje drobné opravy.
„Chtěl bych proto poděkovat projektovému týmu apopřát
mu sílu pro předání díla bez vad anedodělků investorovi,
respektive klientům,“ uzavírá vedoucí projektu.
Blanka Růžičková, foto archiv Metrostavu
METROSTAV SLAVÍ 45 LET SVÉ EXISTENCE
Plastiky vpodchodu stanice Můstek linky A
Podchod pod Václavským náměstím a ulicemi Jin-
dřišská aVodičkova byl dokončen, jak jsme psalimi-
nule, v roce 1968 podle návrhu architektů Josefa
Kalese, Jiřího Konráda, Alberta Pišla a Jaroslava
Strašila zVojenského projektového ústavu. Vstup do
metra byl do podchodu integrován o 10 let později.
Celému prostoru podchodu i přilehlým loubí boč-
ních vstupů propůjčovaly exkluzivitu použité materiály
obkladů, například mramor ze středočeských Zbuzan,
mramorzRumunska vněkolika barevných odstínech,
syenit, nečínská žula avračanský vápenec. Výjimečný
dojem umocňovalo i poměrně velké množství umě-
leckých objektů provedených předními českými vý-
tvarníky. Dodnešních dnů se ale bohužel všechna díla
nedochovala. Navíc ta, která přežila necitlivé zásahy
zpozdějších dob, jsou místo toho, aby byla akcentována
jako umělecké solitéry prostoru, naopak potlačována
anesmyslně upozaďována.
Zachovaná umělecká výzdoba stojí za pozornost
Pravděpodobně nejvýraznějším zdejším dílem je dvojice
plastik provedených technikou stucco lustro (přírodní
vápenná leštěná fresková malba do vysokého lesku)
osazených naprotilehlých stěnách původních kiosků.
Abstraktní kompozice vbarvách československé triko-
lory (foto) vytvořil krátce před svou emigrací malíř aty-
pograf Ladislav Dydek (1919–2006), zakladatel proslulé
skupiny Máj 57. Dydek dílo navrhl tak, aby elegantně
kontrastovalo právě se skleněnými stěnami kiosků.
Naobdobném principu je rovněž založen výtvarný účin
trojice čtvercových panneau (tabulí) od zlínského so-
chaře Josefa Buňky, nanichž jsou dodnes patrné litery
A, B a C, z čehož plyne, že se začleněním podchodu
dosoustavy metra bylo počítáno již odzačátku.
Dalším umělcem, sjehož dílem se vprostoru dnešní
stanice můžeme setkat, je sochař Miloslav Hájek (1927–
2010). Absolvent ateliéru Josefa Wagnera na Vysoké
škole uměleckoprůmyslové vPraze vytvořil propodlou-
bí někdejšího paláce Ligna veVodičkově ulici abstraktní
plastiku zkonvexně akonkávně zprohýbaných bronzo-
vých panelů, která se tam dodnes nachází.
Některá díla už byla bohužel zničena
Nejvýznamnější práci, která podchod v roce 1968 oz-
dobila, už neuvidíme. Nacházela se v krytém parteru
někdejšího domu Svazu výrobních družstev, postave-
ného podle projektu architektů Milana Vaška, Vlastibora
Klimeše aVratislava Růžičky. Jejím autorem byl Zdeněk
Sýkora (1920–2011), jeden znevýznamnějších českých
umělců druhé poloviny20. století aprůkopník počíta-
čem generované kompozice. Dvoubarevné keramické
obklady rozmístil v parteru tak, aby vytvářely abstraktní
geometrickou skladbu typickou pro jeho tvorbu, které
se v souvislosti s metrem budeme věnovat i příště.
Jakub Potůček
1 2
1 2