Metrostav 20/2016

• Strana 1

  Pro stanici metra Espoonlahti začali pracovníci divi-

  ze 5 razit pod Helsinkami tunel, jehož plocha výrubu

  dosáhne až 360 m². Ovíc než 20 m² tak překoná dosud

  největší podzemní dílo Metrostavu – rozplet tunelu

  Mrázovka. „Ražená část stanice bude mít při rozponu

  25 metrů výšku téměř 17 metrů. Přímo nad místem,

  kde bude, stojí velké nákupní centrum askalní nadloží

  zde podle projektu dosáhne v průměru jen 12 metrů.

  Vrámci projektu Länsimetro to sice bude první stani-

  ce, kterou razíme, ale věřím, že si i stouto prací dobře

  poradíme,“ říká vedoucí projektu Ing.Aleš Gothard.

  První odpal na ražbách tunelů 2,7 km dlouhé trasy

  metra doEspoonlahti proběhl letos 1. června. Stavba ale

  vlastně začala už v dubnu – chvíli totiž trvalo, než divize 5

  přesunula lidi (foto č. 1) ataké stroje zIslandu do Finska.

  Pak se tým musel seznámit snovými typy vrtných vozů

  (titulní foto) a bylo nutné připravit soubor dokumentace

  pro náročného finského klienta apřizpůsobit se novým

  podmínkám ražeb, které se převážně týkaly problematiky

  účinku trhacích prací naokolní zástavbu.

  „Stejně jako tomu bývá u nás, i tady řada obyvatel

  zokolních domů nemá pro stavbu velké pochopení ane-

  hodlá připustit ani dočasné kompromisy. Lidé si ve zdejší

  hustě osídlené lokalitě často stěžují na hluk způsobený

  vrtáním nebo provozem ventilátoru, který je umístěný

  nazařízení staveniště. Vadí jim také dočasná omezení do-

  pravy okolo stavby, prach nebo zplodiny ztrhacích prací.

  Navšechny stížnosti jsme samozřejmě povinni odpovídat

  anavrhovat nápravná opatření. Snažíme se co nejméně

  rušit místní klid. Vrtání (foto č. 2) proto třeba končíme

  nejpozději do22.hodiny,“ konstatuje Ing.Gothard.

  Rychlý postup žulovým podzemím

  Raziči divize 5 už v tvrdých žulových horninách pod

  Helsinkami vyrubali metodou Drill & Blast ze čtyř čeleb

  vsoučtu více než 1,2 km traťových tunelů metra sprofi-

  lem 36,2 m² ajejich propojek. Vyrazili tak už přes polovinu

  celého díla, které by mělo obnášet výrub asi 204000 ku-

  bíků. Souběžně provádějí práce nadefinitivním vystrojení

  tunelů svorníky astříkaným betonem. „Během několika

  měsíců se nám podařilo vyrazit velkou část projektu, ato

  ipřes komplikace svibracemi ztrhacích prací nebo shy-

  gienickým omezením času naprovádění dílčích operací.

  Zazáří jsme třeba dokázali vyrubat přes 300 metrů tunelů,

  což považujeme zavelmi dobrý výsledek,“ doplňuje hlavní

  stavbyvedoucí Ing.Ivan Piršč.

  Místní společnost DESTIA, se kterou Metrostav odza-

  čátku svého působení veFinsku spolupracuje vesdružení

  navšech zakázkách, průběžně vyváží rubaninu aprovádí

  přípravné práce před hloubením vertikálních šachet.

  Na těch začne pracovat až v okamžiku, když divize 5

  vprostoru pod nimi vyrazí komory.

  Nelze vkročit dvakrát dostejné řeky

  „S prací ve Finsku máme zkušenosti z předchozích tří

  staveb, znichž dvě přímo souvisely sbudováním nové

  trasy helsinského metra. Narozdíl odnich ale teď inves-

  tor přitvrdil vesvých požadavcích nazhotovitele ataké

  pociťujeme současnou složitější situaci finské ekonomiky.

  Atak, ikdyž už jsme tu už všechny práce někdy dělali,

  stále se setkáváme stím, že je něco trochu jinak než dřív.

  To ale platí snad pro každý projekt,“ uzavírá Ing.Gothard.

  –red–, foto archiv stavby

  ČTRNÁCTIDENÍK METROSTAV A.S.

  KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

  Začátekrekordního výrubu

  Start nanovém území

  V České Třebové zahájil začátkem října tým divi-

  ze 9 vedený oblastním ředitelem pro Pardubický kraj

  Ing. Davidem Stříteským stavbu logistického centra

  firmy CFS. Vpátek 21. října najejí základní kámen po-

  klepal iředitel divize Ing.Petr Zábský (foto uprostřed).

  Nazpustlém území, které dříve užívala armáda, musí

  do konce dubna 2017 vyrůst trojlodní prefabrikovaná

  hala srozměry 84 x 54 m ajejí třípodlažní administrativní

  přístavba včetně obslužných komunikací.

  Projekt je to jednoduchý jen zdánlivě, má totiž svá spe-

  cifika: „Část novostavby zasahuje domíst, kde původně

  byl rybník, atudíž jsou složité základové poměry – vysoká

  hladina podzemní vody aneúnosné vrstvy bahenních ná-

  plav ajílů. Musíme tu proto věnovat zvýšenou pozornost

  vhodné metodě sanace podloží adůkladnému provedení

  drenážního systému, který bude sloužit nejen při stavbě,

  ale i během celé doby životnosti objektu,“ říká vedoucí

  projektu Ing.David Stříteský.

  Nastaveništi se už rozběhly hrubé terénní úpravy, váp-

  nění podloží, sanace neúnosné pláně adokonce ivrtání

  pilot. Montáž nosné prefabrikované konstrukce aobálky

  haly čeká na stavbaře v zimních měsících, kdy budou

  muset při napjatém harmonogramu přizpůsobovat postup

  prací případným nepříznivým povětrnostním podmínkám.

  „Pokud se podaří dokončit zakázku kvalitně av ter-

  mínu, mohly by se nám otevřít dveře kprovádění dalších

  projektů, které by měly vtéto nové průmyslové lokalitě

  brzy vznikat,“ dodává Ing.Stříteský. Nakládka ivykládka

  kontejnerů, skladování zboží acelní služby tu totiž mají

  blízko železničního terminálu velkou budoucnost.

  11. listopadu 2016 / 20 / XXVIII

  Silniční konference 2016 str. 2

  Ptáme se: Ing. Filipa Křesťana,

  vedoucího projektu z divize 9 str. 2

  Společnost BeMo buduje nový

  Zierenbergerský tunel str. 2

  Chodba mezi muzei str. 2

  Jizva v jihočeské krajině je pouze

  dočasná str. 3

  Fotoreportáž: Rozestavěná dálnice

  D8 má za sebou rušné dny str. 4

  Tým Ing.Ludvíka pracuje podle plánu

  Ředitelství silnic adálnic uvedlo vneděli 30.října do

  provozu 4,65 km dlouhý úsek 03 dálnice D1 mezi EXIT29

  Hvězdonice aEXIT 34 Ostředek, který oddubna 2015

  vesdružení modernizoval tým Ing.Zdeňka Ludvíka

  zdivize4. „Jedná se oúsek blízko našeho hlavního města,

  kde jsou velmi vysoké dopravní intenzity. Jsem proto velmi

  rád, že se zprovoznění podařilo vestanoveném termínu

  ařidiči již tady budou moci využívat nově zmodernizovanou

  dálnici vplném profilu,“ řekl při této příležitosti generální

  ředitel Ředitelství silnic adálnic Ing. Jan Kroupa.

  Miliontý metr pilot

  Nedaleko polského města

  Gdaňsk vyvrtali 19. října

  stavbaři vedení týmem

  Ing.Radima Čápa zdivize4

  miliontý metr pilotového

  založení. Vinundačním

  pásmu delty řeky Visly

  jsou piloty nezbytné pro sanaci neúsnosného podloží pod

  rozestavěným úsekem rychlostní komunikace S7.

  Metrostav získal další zakázku v Brestu

  Zástupci divize 3 podepsali 1. listopadu v běloruském

  Brestu smlouvu na modernizaci a rozšíření městské

  čistírny odpadních vod. Projekt financovaný úvěrem

  od Severní investiční banky (NIB) v rámci Helsinské

  úmluvy oochraně mořského prostředí oblasti Baltského

  moře povede tým Ing. Pavla Hrušky. Dokončit by jej měl

  včervenci roku 2019 k tisícímu výročí založení města

  Brest. Výše kontraktu přesahuje sedm milonů euro.

  Park v Parku

  Vareálu Park Hloubětín

  vybudovala divize 6 kromě

  bytových domů také rozsáhlý

  park sdětskými hřišti,

  lavičkami acyklomyčkou.

  Zapřítomnosti ředitele

  divize Ing.Jana Cuce jej

  21.října developerská společnost JRD slavnostně předala

  doveřejného užívání starostovi městské části Praha 14.

  Další parkově upravené zelené plochy nedávno Metrostav

  dokončil třeba utunelovéhokomplexu Blanka.

  Čtvrtek vCentru představil PRAGIS

  Večtvrtek 20. října se vCentru vzdělávání Skupiny

  Metrostav setkalo svelkým zájmem kolegů vystoupení

  zástupců společnosti PRAGIS. Ředitel divize Stavební

  specializace Ing.Pavel Černý,MBA, ředitel divize

  Pozemní stavby Ing.Petr Vávra aIng.Aleš Chán, zástupce

  ředitele divize Podzemní stavby, představili posluchačům

  specifická zaměření svých divizí apromluvili oněkolika

  nedávno dokončených zajímavých projektech, jako byly

  podíl nacelkové přestavbě ÚČOV Praha, vybudování

  železobetonových nosných konstrukcí administrativní

  budovy OAC Millenium – Crystal asanace Pankrácké štoly.

  Tunel Langaneset

  Pracovníci divize 5

  vedení týmem Ing.Pavla

  Bürgela dokončili vNorsku

  uledovcového jezera

  Veitastrondsvatnet stavbu

  více než 1,5 km dlouhého

  silničního tunelu, který

  pracovně nazývali Bjørnebakkane. Hotové dílo finálně

  předali investorovi 24. října aodté doby nese nová

  podzemní stavba jméno Langaneset podle místního názvu

  lokality a kopce, jehož úbočím prochází. Po dokončení

  protilavinového valu v oblasti Lindeskreda, který provádí

  partner ve sdružení firma Havnen Anlegg, půjde celý úsek

  nové silnice i s tunelem do provozu už 15. prosince.

  1 2

• Strana 2

  Firma BeMo buduje nový Zierenbergerský tunel

  Společnost BeMo Tunnelling získala vloni vdubnu za-

  kázku navýstavbu nového Zierenbergerského železnič-

  ního tunelu vseverním Hesensku. Jeho tubus povede

  téměř paralelně se současně provozovaným tunelem

  zroku 1896, který je nakonci životnosti apodokončení

  novostavby apřevedení dopravy bude zasypán.

  Ražbu 884 m dlouhého tunelu mohla firma BeMo

  zahájit 20. října 2015 – podokončení zařízení staveniště

  apředzářezu tunelu, který zajistila stěnou zvrtaných pilot.

  Zgeologického hlediska prochází celé podzemní dílo

  souvislou vrstvou jílovců. Vokrajových oblastech zapor-

  tálem byly tak zvětralé, že horninu tu bylo možné rozpo-

  jovat bagrováním (foto č. 1). Ražba prvních 60 m tubusu

  proto musela proběhnout pod ochranou mikropilotového

  deštníku. Speciální jištění tu muselo být provedeno ikvůli

  tomu, že tubus zde musel sminimálním nadložím podejít

  frekventovanou státní silnici (foto č. 2).

  Vestřední části tunelu se pevnost zastižené horniny

  vdůsledku sádrovcových ložisek zvýšila natolik, že bylo

  nutné přejít k rozpojování horniny za pomocí trhacích

  prací. Velkou výzvu přitom představovala nutnost optima-

  lizovat střílení tak, aby vestarém tunelu vzdáleném pouze

  20 m byly otřesy sníženy naminimum aběžný železniční

  provoz nebyl stavbou ohrožen.

  Nový Zierenbergerský tunel byl slavnostně proražen

  20. května 2016, přesně posedmi měsících odzačátku

  ražeb. Rubanina zněj poslouží nazasypání starého tunelu.

  V současnosti probíhají v novém podzemním díle

  práce na definitivním ostění. Podle projektu technické

  kanceláře BeMo sídlící vInnsbrucku je jako vodotěsnou

  železobetonovou konstrukci sdilatační páskou uprostřed

  provádějí zaměstnanci firmy Subterra. Skupina Metrostav

  tak předvádí vpraxi výhody vzájemné spolupráce.

  Martin Fischer, Robert Dostál

  Rekord v Hradci

  Účast v Hradci Králové na Silniční konferenci 2016

  byla letos 19.a20.října rekordní. Poprvé totiž na ni

  přijelo víc než tisíc účastníků, mezi nimi samozřejmě

  také odborníci zdivize 4 (foto č. 1 uprostřed) adivize 5.

  Nejdůležitější informace zazněly v referátech prvního

  náměstka ministra dopravy Ing. Tomáše Čočka, Ph.D.,

  ředitele SFDI Ing. Zbyňka Hořelici a ředitele ŘSD Ing.Ja-

  na Kroupy. „Týkaly se krátkodobého i střednědobého

  výhledu našeho oboru a potvrdily nám předpoklady jeho

  stabilního financování včetně přísunu peněz zEU. Získali

  jsme také přehled oočekávaných strategických projek-

  tech v příštím inásledujícím roce,“ říká vedoucí útvaru

  marketingu aobchodu divize 4 Ing.Jan Merunka.

  Účastníci konference si při komentované exkurzi

  prohlédli MÚK Opatovice (foto č. 2), kterou stavěl tým

  Ing.Richarda Rakouše zdivize 4. Nejdůležitějším důvo-

  dem přítomnosti v Hradci ale bylo setkání s obchodními

  partnery. Stánek Metrostavu byl neustále obsazený (foto

  č. 3 druhý zleva ředitel divize 4 Ing.Josef Neuwirth).

  Ing.Filipa Křesťana,

  vedoucího projektu zdivize 9

  Ing.Křesťan sice absolvoval stavební fakultu ČVUT až

  vroce2004, patří ale mezi kolegy, kteří sMetrostavem

  začali spolupracovat ještě během studia. U divize 9

  začínal natéměř dokončeném Atriu Flora, přes praž-

  ský River Diamond se propracoval k bratislavskému

  River Parku avposlední době jej nejvíc zaměstnávala

  rezidence Sacre Coeur². Dnes řídí hlavně výstavbu

  apartmánů Svatý Vavřinec vPeci pod Sněžkou.

  Na každou ze svých staveb vzpomínáte rád. Které

  znich pro vás představovaly profesní mezník?

  Mojí první velkou zkušeností byl bytový soubor River

  Diamond. Tam jsem totiž poprvé musel ukázat, co jsem

  se vpraxi naučil. Setkal jsem se přitom svýbornými ar-

  chitekty, kteří mi předvedli, jak má nastavbě vypadat sku-

  tečná spolupráce. Dobrá škola byla iBratislava – pětihvěz-

  dičkový hotel se totiž nestaví každý den. Poslední špička

  byly asi apartmány Medvědín veŠpindlerově Mlýně. Byly

  totiž pro zahraničního investora, atak jsem nejen poznal,

  co platí vcizině, ale musel jsem se idomluvit se zástupci

  developera. Občas to sice bylo rukama nohama, ale po-

  vedlo se. Navíc to bylo docela náročné dílo – veŠpindlu

  totiž spíš seženete číšníka než zedníka.

  NaSlovensko vzpomínají kolegové různě. Jak vy?

  Šel jsem tam na18 měsíců anakonec strávil vBratislavě

  tři roky. Byla to nejen pracovní, ale iživotní zkušenost –

  už jsem tehdy měl rodinu, aproto jsem stále pendloval.

  Sodstupem času však nanegativa zapomenete avzpomí-

  náte jen nato dobré, ato byla fajn parta iskolegy zMe-

  trostavuSK. Prostředí bylo podobné našemu, jen trochu

  horkokrevnější. Akdyž bylo unás něco velké, naSloven-

  sku dvojnásob – stavební boom ibída. Vroce 2007 třeba

  nebyli lidi. Akdyž jeden den přišli dopráce, druhý už ne,

  protože je někdo přeplatil. Když jsme se vČesku naněčem

  domluvili, tak to povětšinou platilo. VBratislavě neplatilo

  skoro nic. Pak se ale během měsíce poVánocích 2008

  doba obrátila amy si mohli dodavatele vybírat.

  Dobrou zkušeností jistě byla ivýstavba Sacre Coeur²,

  ikdyž jste ji neřídil odzačátku…

  Převzal jsem ji vloni vkvětnu poJanu Kučerovi, který do-

  stal nastarost rekonstrukci Národního muzea. Vté době

  už na Sacre Coeur² bylo hotové asi to nejsložitější – zalo-

  žení avětšina ocelových konstrukcí. Pak přišly netradiční

  betonáže, hodně klientských změn, aprotože jsme mnoho

  prostor předávali ve stavu Shell & Core, dokončujeme

  je ještě dnes. Také se snažíme sinvestorem dohodnout

  nadalším pokračování projektu – výstavbě Vitality Rezi-

  dence, která bude stát hned vedle Sacre Coeur².

  Jedna rozpracovaná stavba vám ale asi skončila dřív…

  Myslíte rekonstrukci části fasády Fantovy budovy nahlav-

  ním nádraží, kterou jsme prováděli pro firmu Grandi Sta-

  zioni? Práce namístě tam řídil Ing.Jaroslav Sýkora tak

  dobře, že jsem sní neměl moc starostí amohl jsem se

  věnovat výstavbě apartmánů vPeci aSacre Coeur². Brzy

  uvidíme, jak se situace bude vyvíjet dál, my ji neovlivníme.

  Vnovinách se ovás píše také vsouvislosti se sportem.

  Sport mě nejen baví, ale je dobrý ipro fyzičku, bez kte-

  ré je vpráci obtížné odolávat psychicky. Skolegy jsme

  se poznali jako lyžaři a vloni nás nadchla myšlenka, že

  bychom při sportu mohli iněkomu pomoci. Proto jsme

  se zapojili doaktivit Cesty zasnem azúčastnili se Cyklo

  Handy Maratonu 2015. Jsem rád, že idíky tomu se firma

  stala jeho letošním generálním partnerem ajelo nás víc.

  Vesportu se vám daří. Ajak se vám pracuje?

  Nastavařině se mi líbí, že je každá stavba jiná apořád se

  tak setkávám sněčím novým. Navíc jsem vpráci vždycky

  narazil nadobrou partu. Ato je důležité, protože když si

  lidé rozumějí, ijejich výsledek je lepší, než když si dělají

  naschvály. Jen mě mrzí, že teď jsou stavbaři považováni

  zasnad největší uličníky vespolečnosti. Nevím, jak nato

  někdo mohl přijít, při naší nízké rentabilitě a vysokém

  technickém, ekonomickém iprávním riziku. Je mi proto

  jedno, jestli budu řídit stavby malé nebo velké, hlavně aby

  sloužily svému účelu amy iinvestor měli zdíla radost.

  strana 2

  PTÁME SE

  1

  Stavba pod každodenním drobnohledem

  Doslova pod „stálým dohledem“ kolegů připravuje

  v Praze 8 tým Ing. Stanislava Červeného z divize 3

  stavební jámu pro dva objekty Palmovka Open Parku.

  Obě administrativní budovy totiž vyrostou přímo pod

  okny centrály Metrostavu nedaleko pražské Palmovky.

  „Spousta kolegů má samozřejmě různé nápady, co

  ajak dělat lépe, a naopak hodně dotazů na řadu nejrůzněj-

  ších věcí. Musíme tedy daleko více a častěji komunikovat

  a vysvětlovat, ale to se u tohoto projektu dalo tak trochu

  očekávat,“ říká s úsměvem Ing. Stanislav Červený.

  Zatím jsou na místě, kde by měly vyrůst obě admi-

  nistrativní budovy, vyhloubené stavební jámy a začíná

  vznikat železobetonová konstrukce Palmovka Open Parku

  (POP)IV (foto č. 1). Jeho stavební jáma má nepravidelný

  tvar spůdorysnými rozměry 70 x 75 m a sahá do hloubky

  asi pěti metrů. Stavbaři z ní museli odvézt na 25tisícm³

  zeminy. Jáma pro POP III má přibližně tvar obdélníku

  orozměrech 23 x 65 m. Je dvakrát hlubší acelkový objem

  z ní vytěžené zeminy dosáhne kolem 22 tisícm³. Asi čtyři

  tisíce kubíků zeminy byly navíc kontaminované a bylo je

  nutné patřičným způsobem zlikvidovat.

  Společnou stavební jámu zajišťují po obvodu bera-

  něné štětovnice, v části POP IV kotvené v jedné úrovni,

  uPOPIII ve dvou. „Beraněné štětovnice, zemní kotvy ita-

  hové atlakové piloty pro nás provádí společnost PRAGIS.

  Zemní práce pak naše divize 4,“ konstatuje Ing. Červený.

  Během prací se stavbaři setkávají s odlišnými typy

  zemin i s jejich různým výskytem na staveništi. Nejprve

  to byly jílovité zeminy, potom štěrkopísky a v blízkosti

  základové spáry POP III břidlice. Nemalé starosti jim při

  práci způsobuje vysoká hladina podzemní vody. „Museli

  jsme postavit most přes Voctářovu ulici a vodu odčerpá-

  vat do Vltavy. U POP IV nám to takové starosti nedělalo,

  ale u POP III s ní bojujeme daleko víc, protože má mnohem

  hlubší stavební jámu. Stále se potýkáme nejen se zvodně-

  lou zeminou, ale také s problémy, které přináší pohyb po

  ní (foto č. 2),“ uvádí vedoucí projektu. Komplikace způso-

  buje i malý prostor okolo staveniště, kam musí stavbaři

  uložit deponii zeminy pro zpětné zásypy a pro val, jež spojí

  POPIV s Libeňským mostem. Práci ztěžuje i pouhý jeden

  vjezd na staveniště as tím spojená náročná logistika.

  Minulost se setkává s budoucností

  Při stavbě sídla Metrostavu na sousedním pozemku

  objevili archeologové kostlivce a mince, takže asistovali

  ipři zahájení prací POP III a IV letos v červenci. Na místě

  dnešní stavební jámy ale odryli jen základy již neexistují-

  cích budov, které zmapovali a zanesli do svých podkladů.

  Celá stavební jáma by měla být dokončena letos v pro-

  sinci. Pak bude následovat železobetonový skelet a ve tře-

  tí etapě dokončení obou budov. Divize 3 má s investorem

  stavby, kterým je Metrostav Development, podepsanou

  rámcovou smlouvu na dodávku kompletních objektů, tak-

  že tým Ing. Stanislava Červeného bude v přímém přenosu

  a pod dohledem kolegů stavět ještě řadu měsíců.

  Martina Vampulová, foto archiv MTS

  2

  1

  2

  3

  1

  2

  Chodba mezi muzei

  Výstavba hloubené spojovací chodby z historické budo-

  vy Národního muzea pod Vinohradskou ulicí pokročila.

  U Federálního shromáždění je jáma hotová až na po-

  slední třetí kotevní úroveň (foto č. 1) a končí tu odtěžování

  zeminy na základovou spáru. Ve východní dvoraně histo-

  rické budovy dělníci hloubí jámu pro podzemní podlaží

  avmístě chodby podchycují nosné konstrukce (foto č. 2).

  1 2

• Strana 3

  Jizva vjihočeské krajině je pouze dočasná

  Stavba D3 0309/I se dá nejlépe prozkoumat zletadla

  (foto č. 1). Pod zkratkou, která ji označuje, se totiž

  skrývá dostavba dálnice D3 mezi Bošilcem a Ševětí-

  nem, tedy úsek dlouhý přes 8 km. Od února na něm

  vesdružení pracuje tým Ing.Michala Türka zdivize 4.

  Provizorní jizvu, kterou stavba v krajině zanechává,

  zacelí terénní asadové úpravy už vlétě roku 2019.

  Dálnice v úseku Bošilec–Ševětín vzniká jako novo-

  stavba – zhruba stejně nazemědělských pozemcích mimo

  území obcí a vestopě stávající silnice I/3. Vzhledem kpro-

  fesionalitě stavbařů ataké proto, že průzkum staveniště

  neodhalil žádné archeologické památky, drží se práce

  naD3 0309/I naplánovaného harmonogramu.

  Přehled osmiměsíční činnosti

  „Především díky provozu zemních prací divize 4, vede-

  nému Ing.Miroslavem Žipkem, jsme už dokončili hrubé

  zemní práce nahlavní trase dálnice vmístě, kde stavbu

  provádíme mimo I/3, tedy zhruba ve4km délce. Máme

  hotové inásypy a zářezy pro výstavbu doprovodné ko-

  munikace II/603, kterou je nutné – včetně dvou mostů

  – dokončit jako první. Musíme nani totiž převést provoz

  z části I/3, abychom si uvolnili další staveniště. Mosty

  už máme téměř hotové tři – dva přesýpané monolitické

  tubusy (foto č. 2) ajeden rámový. Dokončili jsme i pře-

  ložky dvou vodovodů a kabelu SŽDC, v listopadu pak

  propojíme čtyři plynovody, zajejichž provedení odpovídá

  Doprastav,“ vypočítává Ing.Türk. Dalšípartner vesdruže-

  ní, firma SWIETELSKY stavební, se věnuje přeložkám vo-

  dovodů, meliorací avýstavbě menších rámových mostů.

  Žádná stavba není jednoduchá

  „Silniční násyp zakládáme na silně stlačitelných vrst-

  vách rašeliny, jejichž mocnost dosahuje až pěti metrů.

  Geotechnici proto předpokládají, že dotvarování zemního

  tělesa dosáhne až 120 cm, takže násyp budeme muset

  zabezpečit proti vzniku deformací. Složité bude ihlubin-

  né založení mostů přes Bukovský potok, a to jak toho

  naII/603, tak dálničního. Hloubka pilot je tu totiž omezena

  artézskými stropy, pod kterými je rezervoár pitné vody

  pro celý region,“ říká Ing. Türk. O náročné komunikaci

  sinvestorem se už ani nezmiňuje, protože ta dnes dopro-

  vází snad každou stavbu. Aco losi, kvůli kterým natrase

  vznikne jeden zbiokoridorů? „Podle informací Agentury

  na ochranu přírody a krajiny právě nastává čas jejich

  migrace. Takže se naně všichni těšíme, ale zatím jsme

  žádného neviděli,“ uzavírá vedoucí projektu.

  –red–, foto Petr Hynek aarchiv stavby

  ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ

  strana 3

  1

  2

  Reference zoblasti vysokých škol narůstají

  Města Praha, Brno, Plzeň, Liberec, Olomouc, Hradec

  Králové, Pardubice, Zlín či Košice mají mnoho společ-

  ného. Kromě jiného ito, že vevšech znich Metrostav

  stavěl či rekonstruoval budovy vysokých škol. Nedáv-

  no se dotohoto seznamu zařadila také Opava, když vní

  tým Ing.Michala Rádka ze severomoravského regionu

  divize 1 začal vúnoru provádět stavební úpravy apří-

  stavby objektu Slezské univerzity vHauerově ulici.

  Do března příštího roku musí kolegové v Opavě

  přestavět bývalou městskou tělocvičnu vybudovanou

  v70.letech 19. století adoplnit ji dvěma přístavbami tak,

  aby rozšířili kapacity izázemí pro vysokoškolskou výuku.

  Historickou budovu, která na ploše 980 m² stojí

  v ochranném pásmu městské památkové zóny, charak-

  terizuje střední dvoupodlažní podsklepená část asyme-

  trická jednopodlažní křídla. V tom levém vznikne více-

  účelový sál, vpravém multifunkční zkušebna aučebna.

  Mezi nimivpatře zůstanou pracovny pedagogů. Vše bude

  doplněno opotřebné technické ihygienické zázemí. Uliční

  fasádě řemeslníci navrátí původní historizující vzhled (vi-

  zualizace č. 1), který je známý zdobových fotografií.

  Obě moderní přístavby vedvorní části areálu (se za-

  stavěnou plochou 353 m

  2

  a280 m

  2

  ) budou dvoupodlažní

  asvou jednoduchou kubickou hmotou nenaruší měřítka

  okolní zástavby. Vjedné vznikne zázemí pro knižní archiv

  a druhá umožní zkapacitnit výuku. Soudobou podobu

  novostaveb podtrhne velkoformátový obklad fasád smo-

  derní žluto-bílou grafikou (vizualizace č. 2).

  „Nový komplex bude sloužit filozoficko-přírodově-

  decké fakultě pro umělecké obory, jako jsou například

  audiovizuální tvorba či multimediální techniky. Všechny

  učebny, třeba střižny nebo režie, proto mají svá technická

  specifika amusí splňovat izvýšené akustické požadavky,“

  popisuje Ing. Rádek. „Pro Slezskou univerzitu stavíme

  poprvé. Uvědomujeme si vliv tohoto investora vregionu

  avěříme, že jej svou prací nezklameme aotevřeme si tak

  cestu kdalším případným zakázkám,“ uzavírá.

  –red–, vizualizace archiv investora

  Další práce vpřímém přenosu už skončily

  Do nových bytů projektu Rezidence Libeňské terasy

  (foto č. 1) se možná už letos nastěhují první obyvatelé.

  Výstavbu komplexu, který mohli zaměstnanci pražské

  centrály Metrostavu sledovat přímo zoken svých kan-

  celáří, nyní čeká nakolaudaci. Stavební práce skončily

  vminulých týdnech arovněž okolí domu – tedy vnější

  plochy akomunikace už mají konečnou podobu.

  Metrostav byl generálním dodavatelem díla akromě

  stavbařů divize 6 se na zakázce „na klíč“ podíleli také

  železobetonáři této divize apracovníci Zakládání staveb.

  Bytový dům Rezidence Libeňské terasy (foto č. 2) stojí

  u sídla Metrostavu naPalmovce ajen několik desítek me-

  trů odVltavy. Práce voblasti svysokou hladinou spodní

  vody tu byla odzačátku obtížná kvůli požadavku investora

  natři úrovně podzemních garáží. „Základová spára se na-

  cházela přibližně 5,5 metru pod hladinou podzemní vody,

  aproto bylo nutné již při zahájení stavby zvolit speciální

  přístup. Vtomto případě štětové zajištění stavební jámy,“

  říká vedoucí projektu Ing.Jaroslav Kazatel. Oproblema-

  tiku tohoto speciálního zakládání se vezvýšené míře zají-

  malo ivedení společnosti Metrostav. Velký zájem vyvolalo

  takézlepšování základových poměrů pomocí mikropilot.

  Technické problémy ale nepředstavovaly největší pře-

  kážku díla. Větší potíže byly spojeny snedostatkem nejen

  kvalitních, ale vpodstatě jakýchkoli řemeslníků. „Nejhorší

  bylo najít obkladače,“ vzpomíná Ing.Kazatel.

  Nedostatek kapacit vysvětluje statistika. V Praze se

  totiž nyní nabízejí k prodeji byty zvíce než stovky prá-

  vě dokončených nebo dokončovaných developerských

  projektů. Český statistický úřad uvádí, že se v Praze

  v prvním pololetí roku 2016 zvýšil počet dokončených

  bytů o 5,3 %. Tato situace je přitom v rámci celé ČR

  mimořádná a v Praze vznikla jako důsledek rekordního

  množství zahájených projektů vpředchozích dvou letech.

  Aktivity developerů se už ale přesouvají doregionů. Počet

  zahájených bytů v Praze během prvních sedmi měsíců

  roku klesl téměř o80 %. Mimo ni naopak o51 % vzrostl.

  Rezidence Libeňské terasy nabízí celkem 103 luxus-

  ních bytů od1+kk po4+kk. Metrostav začal sjejich vý-

  stavbou vúnoru 2015 anyní dokončuje drobné opravy.

  „Chtěl bych proto poděkovat projektovému týmu apopřát

  mu sílu pro předání díla bez vad anedodělků investorovi,

  respektive klientům,“ uzavírá vedoucí projektu.

  Blanka Růžičková, foto archiv Metrostavu

  METROSTAV SLAVÍ 45 LET SVÉ EXISTENCE

  Plastiky vpodchodu stanice Můstek linky A

  Podchod pod Václavským náměstím a ulicemi Jin-

  dřišská aVodičkova byl dokončen, jak jsme psalimi-

  nule, v roce 1968 podle návrhu architektů Josefa

  Kalese, Jiřího Konráda, Alberta Pišla a Jaroslava

  Strašila zVojenského projektového ústavu. Vstup do

  metra byl do podchodu integrován o 10 let později.

  Celému prostoru podchodu i přilehlým loubí boč-

  ních vstupů propůjčovaly exkluzivitu použité materiály

  obkladů, například mramor ze středočeských Zbuzan,

  mramorzRumunska vněkolika barevných odstínech,

  syenit, nečínská žula avračanský vápenec. Výjimečný

  dojem umocňovalo i poměrně velké množství umě-

  leckých objektů provedených předními českými vý-

  tvarníky. Dodnešních dnů se ale bohužel všechna díla

  nedochovala. Navíc ta, která přežila necitlivé zásahy

  zpozdějších dob, jsou místo toho, aby byla akcentována

  jako umělecké solitéry prostoru, naopak potlačována

  anesmyslně upozaďována.

  Zachovaná umělecká výzdoba stojí za pozornost

  Pravděpodobně nejvýraznějším zdejším dílem je dvojice

  plastik provedených technikou stucco lustro (přírodní

  vápenná leštěná fresková malba do vysokého lesku)

  osazených naprotilehlých stěnách původních kiosků.

  Abstraktní kompozice vbarvách československé triko-

  lory (foto) vytvořil krátce před svou emigrací malíř aty-

  pograf Ladislav Dydek (1919–2006), zakladatel proslulé

  skupiny Máj 57. Dydek dílo navrhl tak, aby elegantně

  kontrastovalo právě se skleněnými stěnami kiosků.

  Naobdobném principu je rovněž založen výtvarný účin

  trojice čtvercových panneau (tabulí) od zlínského so-

  chaře Josefa Buňky, nanichž jsou dodnes patrné litery

  A, B a C, z čehož plyne, že se začleněním podchodu

  dosoustavy metra bylo počítáno již odzačátku.

  Dalším umělcem, sjehož dílem se vprostoru dnešní

  stanice můžeme setkat, je sochař Miloslav Hájek (1927–

  2010). Absolvent ateliéru Josefa Wagnera na Vysoké

  škole uměleckoprůmyslové vPraze vytvořil propodlou-

  bí někdejšího paláce Ligna veVodičkově ulici abstraktní

  plastiku zkonvexně akonkávně zprohýbaných bronzo-

  vých panelů, která se tam dodnes nachází.

  Některá díla už byla bohužel zničena

  Nejvýznamnější práci, která podchod v roce 1968 oz-

  dobila, už neuvidíme. Nacházela se v krytém parteru

  někdejšího domu Svazu výrobních družstev, postave-

  ného podle projektu architektů Milana Vaška, Vlastibora

  Klimeše aVratislava Růžičky. Jejím autorem byl Zdeněk

  Sýkora (1920–2011), jeden znevýznamnějších českých

  umělců druhé poloviny20. století aprůkopník počíta-

  čem generované kompozice. Dvoubarevné keramické

  obklady rozmístil v parteru tak, aby vytvářely abstraktní

  geometrickou skladbu typickou pro jeho tvorbu, které

  se v souvislosti s metrem budeme věnovat i příště.

  Jakub Potůček

  1 2

  1 2

• Strana 4

  Vzpomínka naJosefa Škorpila

  V bazilice sv. Markéty v břevnovském klášteře jsme

  se 27. října naposledy rozloučili s kolegou, býva-

  lým personálním ředitelem PhDr.Josefem Škorpilem.

  Za 28 let poctivé a svědomité práce pro Metrostav,

  především vpersonálním úseku, se svou pílí, nasa-

  zením a zkušenostmi vypracoval až do vedení naší

  společnosti. Měl vysoké nároky nazaměstnance, ale

  zároveň mu nechyběl lidský přístup aochota pomoci

  druhým. Pocelou profesní kariéru podporoval mladé

  manažerské talenty firmy. Přicházel s vizemi, které

  s vytrvalostí pomáhal uvádět do života. Byl pro nás

  přínosem a zanechal vhistorii firmy pozitivní stopu.

  Zasvou činnost byl oceněn i titulem Osobnost Metro-

  stavu. Pane doktore, Josefe, nezapomeneme!

  Rozestavěná dálnice D8 vúseku Prackovice–Radejčín má zasebou rušné dny

  Více než 260 m dlouhý tunel Prackovice spojuje nadálnici D8 sasi 600m tunelem Radejčín most přes Uhelnou

  strouhu. Měří přes 120 m apro každý jízdní směr jej tvoří samostatná ocelová konstrukce spřažená se

  železobetonovou deskou. Ocelářům zdivize 3 astavbařům z divize 5, které vede tým Ing.Pavla Kuděje, se povedl

  – podle předběžných výsledků statických zatěžovacích zkoušek z26. října (foto č. 1) splňuje všechny parametry pro

  předepsanou nosnost. Odborníci na obou konstrukcích postupně sledovali tři zatěžovací stavy, pro každý znich bylo

  třeba devíti nákladních vozů. Každý měl hmotnost 32 tun amusel stát přesně naznačce – při fotografovaném měření

  kabinou směrem kzelenému portálu Prackovic (foto č. 2) akorbou kportálu Radejčína, který nasadové úpravy

  teprve čeká (foto č. 3). Jen opár dní dřív – 20. října – bylo rušno ivtunelech, když vnich probíhaly kouřové zkoušky

  se simulací požáru. Jeho účinek zesiloval protiproudem vzduchu obří mobilní ventilátor (foto č. 4). Signalizace

  sice informovala, co mají lidé vtunelu udělat (foto č. 5), bezpečnostní technici nato ale nedbali (foto č. 6). Pomocí

  hořícího aerosolu nasimulovali požár ovýkonu dvaceti megawattů (foto č. 7), který vytvořil tolik dýmu (foto č. 8),

  jako by hořel celý autobus. Klíčem při zkoušce bylo nastavit ventilaci tak, aby proudění vzduchu ijeho rychlost

  odpovídaly požadavkům. Ato jak vtroubě, která byla zasažena požárem, tak ivté, kde nehořelo. Kouř, který se valí

  zjedné, totiž nesmí nasát ta sousední, což se nestalo. Vpropojkách (foto č. 9) bylo zcela bezpečno. Oboje nedávné

  zkoušky tak potvrdily, že dílo Metrostavu splňuje předepsané parametry aje povšech stránkách bezpečné.

  strana 4

  INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

  NAŠE FOTOREPORTÁŽ

  Tři otázky pro…

  Ing. Petra Půtu, který je od 22. září 2016 novým

  předsedou výboru ZO OS Stavba Metrostav. Ing.Půta

  nastoupil doMetrostavu kdivizi 8 ihned poukončení

  studia na stavební fakultě ČVUT. Začínal na metru

  IV.C1, jako vedoucí projektu poprvé budoval Sport-

  centrum Romana Šebrleho naKrutci. Působil ivtýmu,

  který samerickou společností Westinghouse ajapon-

  skou firmou Toshiba projednával nabídku nadostavbu

  jaderné elektrárny Temelín. Naposledy pracoval jako

  vedoucí útvaru přípravy nabídek divize 8.

  Jaká je podle vás role odborů, čím jsou důležité?

  Odbory mají vsoučasném prostředí závažnou roli. Vne-

  dávné době jsme čelili hospodářské krizi, která staveb-

  nictví postihla snad nejvíc ze všech oborů. Prakticky

  nejsou státní zakázky aani soukromý sektor není zdaleka

  tak aktivní jako před rokem 2008. Proto je sociální smír

  vefirmě podstatnější než kdy dřív. Fungující odbory, ko-

  munikující svedením divizí asvedením společnosti, tak

  mají vdnešní době velmi důležitou funkci.

  Jaký je vztah odborů avedení vMetrostavu?

  Vedení Metrostavu má kodborům velmi vstřícný postoj.

  Mezi odbory a vedením společnosti by měl existovat

  vybalancovaný vztah, protože obě strany se potřebují

  navzájem. Vedení Metrostavu si to uvědomuje ajá jsem

  tomu rád. Je zatím také kus práce mého předchůdce Pav-

  la Meyera, který je velmi respektovanou osobností. Udržet

  dobudoucna vzájemný respekt mezi odbory a vedením

  Metrostavu považuji zanejvětší výzvu pro svou práci.

  Co považujete zanejdůležitější úkoly dobudoucna?

  Příští rok nás čeká projednávání nových kolektivních

  smluv na další období, kdy bude velmi důležité udržet

  pracovně sociální podmínky pro zaměstnance iřekněme

  vstále přetrvávající krizové době. Prozatím není vyřešena

  situace v odborech firmy Subterra, kde končí předseda

  výboru. Jako jedna zvariant se nabízí sloučení odborů.

  Jak jsem již odpověděl napředchozí otázku, zanejvětší

  výzvu považuji udržet vzájemný respekt avybalancovaný

  vztah mezi odbory a vedením Metrostavu. Samozřejmě

  vše může fungovat lépe zapředpokladu, že firma bude

  mít dostatek rentabilních zakázek.

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřená šéfredaktorka Ing.Lenka Svobodová / Adresa redakce Koželužská 4, 18000Praha 8-Libeň, tel.: 266019241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav

  / Číslo 20/2016 vyšlo 11. 11. 2016 (21/2016 vyjde 1. 12. 2016) / Složení redakční rady Ing.J.Pavlíček (předseda), Ing. V. Kostiha (místopředseda), Ing.J.Kavan, P.Meyer, Ing.J. Neklanová, Ing.L. Profota, Ing.L. Svobodová, Ing.J. Šob,

  Ing.L. Weinfurtová aIng.M. Zrcková / Neoznačené materiály připravila Ing. L. Svobodová, foto archiv Metrostavu / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 12800 Praha 2 / Výroba Boomerang Communication,s.r.o., Nad Kazankou 37,

  Praha7-Troja, tel.: 244023201, fax: 244023333 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Tento tisk slouží pouze avýhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. aje veřejně neprodejný.

  Pánská pasáž zase žije

  Během výstavby metra v70. letech 20. století zmize-

  la z mapy Prahy Rathova pasáž, pojmenovaná podle

  všestranného sportovce německého původu Emericha

  Ratha. Potéměř 40 letech tento prostor vstal zmrtvých

  adnes slouží veřejnosti jako Pánská pasáž. Stalo se

  tak zásluhou Metrostavu, který svou investicí oživil

  průchod spojující ulice NaPříkopě aOvocný trh.

  Pánská pasáž je první obchodní zónou vČR orientova-

  nou primárně namuže. Nabídka exkluzivních „pánských“

  obchodů a služeb soustředěných na jednom místě je

  mimořádná ivceloevropském kontextu. Aportfolio zdej-

  ších firem aznaček je zárukou prvotřídní úrovně. Jejich

  výběr je podřízen preferencím azájmům jasně definované

  cílové skupiny – mužům různého věku, profese či národ-

  nosti, které spojuje chuť dopřát si to nejlepší, investovat

  dosvého vzhledu anechat se tak trochu hýčkat. Zároveň

  zde pánové naleznou iexkluzivní produkty pro své blízké.

  Pánská pasáž nabízí vše, co muži potřebují kživotu.

  Zatímco ale oni často jen tuší, co všechno jim může udělat

  radost, ženy to dobře vědí. Proto je Pánská pasáž častým

  cílem také jejich nákupů. Elegance, noblesa, prvotřídní

  kvalita, to vše je cílem asmyslem existence Pánské pasá-

  že (foto), kde jsou iluxusní aoriginální značky, které jinde

  vČeské republice nenajdete – Carthusia, Simone Cosac,

  Mühle, Tusting, Kent…

  Pánská pasáž představuje přelomové pojetí koncepce

  obchodních center. Participující firmy aznačky tu totiž ne-

  jsou vpřímé konkurenci, ale jejich sortiment se doplňuje,

  takže mohou fungovat vurčité synergii.

  V exkluzivních prostorách se v současnosti prezen-

  tují specializované obchody, jako je Gentleport, Kníže,

  Emphatia, Antony Morato, Čezeta, penShop, Granát, ES,

  Prim, Burger’s Friends adalší. Je tu tedy možné nakoupit

  velmi široký sortiment zboží, a to nejen pro muže – odbot

  přes oblečení, kosmetiku, hodinky a psací potřeby až

  popéči ovousy či vlasy.

  Genius loci tohoto místa je dán nejen historií známé

  Rathovy pasáže, ale především dynamickou současnosti

  Pánské pasáže, která díky rekonstrukci získala moderní

  kubistický vzhled a má vynikající výhled do budoucna.

  Nakonec přesvědčit se otom mohou desítky spokojených

  zákazníků denně. Nechcete se knim připojit?

  Jaromír Pohan

  4

  8

  2

  6

  1

  5

  9

  3

  7

  Po práci i zábava

  Stavební úspěch vPolsku přivedl divizi 4 na myšlenku

  zviditelnit se u našich severních sousedů i v oblasti

  sportu. Začala proto podporovat hokejový klub MH Au-

  tomatyka Stoczniowiec 2014 Gdańsk.

  Cílem klubu Stoczniowiec 2014 Gdańsk je popularizo-

  vat hokej vpomořanském regionu a povzbudit co nejvíc

  lidí ktomu, aby svůj volný čas trávili na ledě. Hráči jim

  v tom jdou příkladem – už ve své druhé sezoně, v ro-

  ce2015, postoupil seniorský tým do nejvyšší polské ho-

  kejové soutěže. Mohl se přitom opírat o nejlepší diváckou

  návštěvnost v lize, jež vygradovala v play-off sDębicou,

  kterou gdaňští borci přehráli 4 : 0 na zápasy.

  V sezoně 2016/2017 je v Gdaňsku pro fanoušky zají-

  mavá zahraniční akvizice – švédský trenér Peter Ekroth.

  Pro příznivce českých hokejistů může být přitažlivé, že

  kapitánem týmu se stal ostravský útočník Jan Steber,

  draftovaný v roce 2004 kanadským klubem Toronto Ma-

  ple Leafs. VČesku hrával extraligu za HC Oceláři Třinec.