strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
Metrostav je na Slovensku jako doma
Společnost Metrostav realizuje značný počet staveb
u našich východních sousedů. Aktuálně tam běží ko
lem 30 projektů a jejich počet roste. Naše divize na
Slovensku staví tunely, silnice a dálnice, velká ob
chodní centra, průmyslové podniky, realizuje dostavby
v jaderných elektrárnách, modernizuje vodní díla, ale
staví i nemocnice a bytové domy. Stojí za to si tyto za
jímavé projekty připomenout.
Slovenský trh nabízí velký potenciál: je zde například
potřeba rozšířit a dobudovat dálniční síť a tamní Národná
diaľničná spoločnosť (NDS), obdoba českého ŘSD, pokládá výstavbu tepen za prioritu a v následujících letech chce
pokračovat několika úseky. Je to třeba rychlostní tah R2,
divize 4 pod vedením Ing. Dušana Teltsche letos začala
se stavbou úseku Mýtna–Tomášovce. Metrostav tu vůbec
poprvé realizuje zakázku rychlostní silnice jako lídr ve
sdružení. To má za úkol výstavbu 11 mostních objektů.
Už déle běží výstavba dálnice D1, obchvat města
Prešov se stejnojmenným tunelem o délce přes 2,2 km,
k jehož prorážkám došlo letos v červnu. Před dokončením je tunel Žilina rovněž na dálnici D1 (foto č. 1), ovšem
1
Atletická dráha si zaslouží kvalitní povrch
V Základní škole Oskara Nedbala v Českých Budějovi
cích proběhlo 6. listopadu slavnostní otevření nového
sportoviště. Metrostav tam minulý měsíc dokončil pří
stavbu atletického koridoru a potřebné úpravy dříve
postavené sportovní haly. Obě haly jsou součástí tě
lovýchovného a sportovního zařízení školy a budou tak
sloužit nejen pro trénink sportovců místního atletické
ho svazu, ale také pro žáky této „základky“.
Tým divize 6 Metrostavu nastoupil do areálu letos
v polovině března. Práce ukončil s předstihem a stavbu
tak předával dva týdny před smluvním termínem. Atletický koridor navazuje na původní bloky školy z 80. let
minulého století. S objektem nové, vloni vybudované
tělocvičny, je propojen chodbou. Nynější přístavba byla
navržena jako zastřešená jednolodní hala s příčným nosným systémem. V místě pro skok do výšky, kde stropní
konstrukci doplnily příčné průvlaky a podélné vazníky,
se tato hala rozšiřuje. K původní ploše školního zařízení
2
přidala dalších více než 1000 m2. Atleti zde budou moci
kromě již zmíněného skoku do výšky trénovat také běh,
a to na čtyřech drahách šedesátimetrové rovinky (foto
č. 1), a skok do dálky včetně trojskoku. Součástí objektu
jsou tři sklady sportovního nářadí, které vznikly přestavbou dřívějších garáží, a nové školní hřiště pro volejbal,
basketbal a házenou i jiné sporty.
Nové sportoviště, které má v Českých Budějovicích
nahradit dosud využívaný atletický areál ve Stromovce,
bylo navrženo tak, aby splnilo požadavky certifikátu mezinárodní atletické federace (IAAF). Podlaha proto musí mít
například povrch odolávající tretrám. Na výběru materiálů
se podílel i Metrostav. „Pro nás bylo nejzajímavější vybírání finálních povrchů pro venkovní hřiště a pro samotnou
atletickou dráhu v hale. Jsem moc rád, že se nám nakonec
společnými silami s investorem podařilo v tomto objektu
zrealizovat povrchy nejvyšší kategorie,“ říká vedoucí projektu Ing. Milan Hromádka.
Pro atletiku byl zvolen 16milimetrový povrch, který
je vysoce odolný proti používaným tretrám. Na venkovní
hřiště (foto č. 2) se pokládal vodopropustný polyuretanový sportovní povrch v tloušťce 13 mm, a to na podklad
z drenážního asfaltového koberce, vrstvy betonového
recyklátu a upravený terén s drenážním odvodňovacím
systémem. Celková tloušťka podkladních nosných vrstev
dosahuje 300 mm. „Pro můj tým bylo příjemné, že jsme
realizovali stavbu pro sportovní účely. A věřím, že si díky
kvalitnímu povrchu v budoucnu vysloužíme nejednu pochvalu,“ doplnil inženýr Hromádka.
Blanka Růžičková, foto Jan Luxík
1
v úseku Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka. Divize 5
na Slovensku nepracuje pouze v podzemí, podílí se také
na modernizaci tramvajové tratě – tzv. Dúbravsko-Karloveské radiály v Bratislavě.
Nejen VD Gabčíkovo
Velké pozornosti si letos zasloužil projekt modernizace VD
Gabčíkovo. Obří dílo na Dunaji prochází od února v režii
naší firmy rozsáhlou rekonstrukcí (foto č. 2). Hlavní činnosti se týkají kompletní výměny ocelových konstrukcí,
tedy i horních a dolních vrat (mimochodem jedno křídlo
o rozměrech 22 × 18 m váží asi 500 tun), takzvané záskokové klapky, regulačních uzávěrů a několika dalších
„menších“ ocelových konstrukcí. „Pro mě to je ohromná
výzva a čest, že zde mohu spolupracovat,“ uvedl nám
v rozhovoru vedoucí projektu Ing. Radek Liška, Ph.D.,
z divize 8. „Osmička“ se mimochodem na projekty na
Slovensku soustředí se stále větší intenzitou. Probíhá tam
třeba rozšíření podniku Continental ve Zvolenu, přestavba koupaliště Hriňová, výstavba Mateřské školy Vojčice,
výstavba kanalizace a ČOV v Oslavanech a v Tekovských
Lužanech... Mezi nové stavby divize 8 na Slovensku se
řadí také projekt záchytného parkoviště v obci Ivanka
pri Dunaji u Bratislavy. A nesmíme zapomenout, že týmy
divize 8 pracují na zvyšování bezpečnosti jaderných elektráren v Mochovcích a v Jaslovských Bohunicích či že od
května probíhá rekonstrukce rozvodů a kotelen v Nitře.
Byty, sportovní haly i nemocnice
Apartmány Smokovec (foto č. 3), rekonstrukce v bratislavské Nemocnici akademika Ladislava Dérera či rekonstrukce zimního stadionu v Trenčíně. To jsou jen
namátkou projekty, které na Slovensku patří divizi 3. Ta je
zaměřena především na inženýring v segmentech staveb
občanských, průmyslových a bytových, což platí i u našich východních sousedů. Velmi specifické práce proběhly
třeba v případě zakázky na výměnu 3600 oken a dveří
v bratislavské Nemocnici sv. Cyrila a Metoda. Pracovalo
se v podstatě ve všech částech zdravotnického zařízení,
k tomu za plného provozu. „Je důležité si uvědomit, že
v takto frekventovaném prostoru riskujete případným
nedodržením termínu dobré jméno nejen své a Metrostavu, ale také svého obchodního partnera,“ popisoval před
časem vedoucí projektu Ing. Jakub Hudek.
Divize 3 také v letošním roce na Slovensku zahájila ve
sdružení se společností Mrózek bourací práce na skeletu
nemocnice v bratislavských Rázsochách, kde byl měl
vzniknout špičkový špitál.
Klíčový dopravní uzel v Bratislavě
V souvislosti s našimi aktivitami na Slovenku je často spojován projekt unikátního komplexu Stanica Nivy
v Bratislavě. Tým divize 6 pod vedením Ing. Vladislava
Horáčka se tu již od loňského června podílí na stavbě
polyfunkčního objektu. Jde o klíčový dopravní uzel, ve
kterém vzniká také unikátní nákupní centrum. Metrostav
provádí část A, kterou tvoří pět dilatací o celkové rozloze
cca 27 800 m2. Stavbaři v jednotlivých sekcích pracují
na betonážích svislých konstrukcí a stropů od 2. PP až
do 5. NP. Mimochodem: jen pro stavbu divize 6 museli
dělníci namontovat cca 233 000 m2 bednění a do nosných
konstrukcí části A uložit kolem 94 500 m3 betonu. Během
listopadu proběhla poslední betonáž, o níž budeme informovat v některém z následujících vydání firemních novin.
Je na místě připomenout, že Metrostav má na Slovensku jedno ze zahraničních zastoupení – organizačná
zložka Bratislava a v regionech vznikla nová střediska.
V rámci Skupiny Metrostav u našich východních sousedů
fungují samostatné společnosti, třeba Metrostav Slovakia. Ta zastřešuje developerské projekty a realizuje nové
byty v žádaných lokalitách, třeba bytový dům Košická,
City Park Ružinov či Devínka pod lesem (foto č. 4). Na
Slovensku dále působí Metrostav Asfalt (výroba, prodej
a zpracování asfaltových směsí), PK Metrostav (provozuje
kamenolomy) a PRO TP 06. Mezi společnostmi a divizemi
probíhá vzájemná spolupráce a realizace projektů na Slovensku je tak stále více efektivnější.
–red– , foto archiv Metrostavu
Experiment s připojovací spárou pokračuje
Metrostav, firma PKS okna a Univerzitní centrum ener
geticky efektivních budov ČVUT v Praze (UCEEB) spo
lupracují na zajímavém experimentu z oblasti úspor
energií. Proběhla druhá fáze tzv. průzkumu vlhkostní
ho chování v připojovací spáře výplní otvorů, tedy oken
a balkonových dveří, vlivem realizace díla.
Připojovací spáry oken jsou dnes jedno z nejexponovanějších míst fasády, o jehož chování se ve skutečné
stavbě v prvních letech ví jen velmi málo.
„V připojovací spáře je dnes nejen dle normy nutné
uhlídat najednou obrovské množství detailů, které mají
vést ke správnému výsledku. Naše zkoumání, například
geometrické přesnosti otvorů a přesnosti osazení výplní,
nám ukazuje, že dnešním způsobem montáže nejsou
správné výsledky často vůbec dosažitelné. A pak musí
dodavatel oken dávat ještě pozor na správné osazení
vnějších a vnitřních pásek,“ vysvětluje Ing. Jan Klečka,
jenž v Metrostavu pracuje v Úseku výrobně-technického
ředitele a s dodavatelem PKS okna pracuje na tomto ex-
Klíčová součást budovy
Pod pojmem připojovací spára se rozumí celý prostor,
který se nachází mezi rámem otvorové výplně
a ostěním stavebního otvoru. Je to místo, ve kterém
se okno kotví ke stěně a zároveň plní funkci přechodu
okenního otvoru do zdiva. Provedení připojovací
spáry z velké části rozhoduje o tom, jak kvalitně bude
otvorová výplň funkční a jak bude spolupůsobit s celým
stavebním dílem. Nejvyšší nároky uživatele jsou na
tento prostor kladeny z hlediska tepelných požadavků.
Metrostav_20_2019.indd 3
perimentu. „Ani provedení v laboratorních podmínkách
nesplnilo stoprocentně podmínky na bezchybnou montáž.
Výrobce oken si podle mého názoru musí dávat pozor především u komorových profilů na správné provedení napojení u sestav, rohových sestav, parapetů, balkonových
dveří apod., kde je často do profilů ‚vidět‘, a tím dochází
k nechtěnému proudění vzduchu.“
Simulace různých podmínek
Experimentem prošlo celkem osm variant provedení, které se lišily jak provedením spáry, tak materiálem výplně
(plastové vs. dřevěné okno) i materiálem, do kterého byly
v rámci testovací stěny osazovány (zdivo vs. beton). Vše
bylo zvoleno tak, aby odborníci mohli srovnávat (např.
chování spáry u plastových oken v různých materiálech
zdiva, adekvátně tomu i dřevěných oken, nebo naopak
chování spáry s hydroizolačním nátěrem stěny či bez).
Celkově proběhlo pět fází experimentu včetně simulace podzimních či zimních podmínek. Lze vyvodit a prozradit obecné závěry typu, že správně usazený venkovní
parapet v rámci ETICS, společně s dobře provedeným
omítkovým systémem, plní funkci venkovního uzávěru.
Nebo že v ostění a nadpraží může vzduchotěsnicí funkci
vnitřního uzávěru plnit vnitřní omítka napojená k rámu
okna přes začišťovací lištu. „Výzkum přinesl mnoho
zajímavých výsledků a mnoho dalších otázek, na které
bychom rádi v budoucím zkoumání hledali odpovědi –
třeba to, jak minimalizovat zvýšení vlhkosti ve spáře,“
říká inženýr Klečka, který na experimentu spolupracuje
s Ing. Františkem Hrochem z firmy PKS okna.
–red– s využitím periodika Okenář
2
3
4
12.11.19 12:39