Metrostav a.s.

strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

Metrostav je na Slovensku jako doma

Společnost Metrostav realizuje značný počet staveb

u našich východních sousedů. Aktuálně tam běží ko

lem 30 projektů a jejich počet roste. Naše divize na

Slovensku staví tunely, silnice a dálnice, velká ob

chodní centra, průmyslové podniky, realizuje dostavby

v jaderných elektrárnách, modernizuje vodní díla, ale

staví i nemocnice a bytové domy. Stojí za to si tyto za

jímavé projekty připomenout.

Slovenský trh nabízí velký potenciál: je zde například

potřeba rozšířit a dobudovat dálniční síť a tamní Národná

diaľničná spoločnosť (NDS), obdoba českého ŘSD, pokládá výstavbu tepen za prioritu a v následujících letech chce

pokračovat několika úseky. Je to třeba rychlostní tah R2,

divize 4 pod vedením Ing. Dušana Teltsche letos začala

se stavbou úseku Mýtna–Tomášovce. Metrostav tu vůbec

poprvé realizuje zakázku rychlostní silnice jako lídr ve

sdružení. To má za úkol výstavbu 11 mostních objektů.

Už déle běží výstavba dálnice D1, obchvat města

Prešov se stejnojmenným tunelem o délce přes 2,2 km,

k jehož prorážkám došlo letos v červnu. Před dokončením je tunel Žilina rovněž na dálnici D1 (foto č. 1), ovšem

Atletická dráha si zaslouží kvalitní povrch

V Základní škole Oskara Nedbala v Českých Budějovi

cích proběhlo 6. listopadu slavnostní otevření nového

sportoviště. Metrostav tam minulý měsíc dokončil pří

stavbu atletického koridoru a potřebné úpravy dříve

postavené sportovní haly. Obě haly jsou součástí tě

lovýchovného a sportovního zařízení školy a budou tak

sloužit nejen pro trénink sportovců místního atletické

ho svazu, ale také pro žáky této „základky“.

Tým divize 6 Metrostavu nastoupil do areálu letos

v polovině března. Práce ukončil s předstihem a stavbu

tak předával dva týdny před smluvním termínem. Atletický koridor navazuje na původní bloky školy z 80. let

minulého století. S objektem nové, vloni vybudované

tělocvičny, je propojen chodbou. Nynější přístavba byla

navržena jako zastřešená jednolodní hala s příčným nosným systémem. V místě pro skok do výšky, kde stropní

konstrukci doplnily příčné průvlaky a podélné vazníky,

se tato hala rozšiřuje. K původní ploše školního zařízení

přidala dalších více než 1000 m2. Atleti zde budou moci

kromě již zmíněného skoku do výšky trénovat také běh,

a to na čtyřech drahách šedesátimetrové rovinky (foto

č. 1), a skok do dálky včetně trojskoku. Součástí objektu

jsou tři sklady sportovního nářadí, které vznikly přestavbou dřívějších garáží, a nové školní hřiště pro volejbal,

basketbal a házenou i jiné sporty.

Nové sportoviště, které má v Českých Budějovicích

nahradit dosud využívaný atletický areál ve Stromovce,

bylo navrženo tak, aby splnilo požadavky certifikátu mezinárodní atletické federace (IAAF). Podlaha proto musí mít

například povrch odolávající tretrám. Na výběru materiálů

se podílel i Metrostav. „Pro nás bylo nejzajímavější vybírání finálních povrchů pro venkovní hřiště a pro samotnou

atletickou dráhu v hale. Jsem moc rád, že se nám nakonec

společnými silami s investorem podařilo v tomto objektu

zrealizovat povrchy nejvyšší kategorie,“ říká vedoucí projektu Ing. Milan Hromádka.

Pro atletiku byl zvolen 16milimetrový povrch, který

je vysoce odolný proti používaným tretrám. Na venkovní

hřiště (foto č. 2) se pokládal vodopropustný polyuretanový sportovní povrch v tloušťce 13 mm, a to na podklad

z drenážního asfaltového koberce, vrstvy betonového

recyklátu a upravený terén s drenážním odvodňovacím

systémem. Celková tloušťka podkladních nosných vrstev

dosahuje 300 mm. „Pro můj tým bylo příjemné, že jsme

realizovali stavbu pro sportovní účely. A věřím, že si díky

kvalitnímu povrchu v budoucnu vysloužíme nejednu pochvalu,“ doplnil inženýr Hromádka.

Blanka Růžičková, foto Jan Luxík

v úseku Hričovské Podhradie – Lietavská Lúčka. Divize 5

na Slovensku nepracuje pouze v podzemí, podílí se také

na modernizaci tramvajové tratě – tzv. Dúbravsko-Karloveské radiály v Bratislavě.

Nejen VD Gabčíkovo

Velké pozornosti si letos zasloužil projekt modernizace VD

Gabčíkovo. Obří dílo na Dunaji prochází od února v režii

naší firmy rozsáhlou rekonstrukcí (foto č. 2). Hlavní činnosti se týkají kompletní výměny ocelových konstrukcí,

tedy i horních a dolních vrat (mimochodem jedno křídlo

o rozměrech 22 × 18 m váží asi 500 tun), takzvané záskokové klapky, regulačních uzávěrů a několika dalších

„menších“ ocelových konstrukcí. „Pro mě to je ohromná

výzva a čest, že zde mohu spolupracovat,“ uvedl nám

v rozhovoru vedoucí projektu Ing. Radek Liška, Ph.D.,

z divize 8. „Osmička“ se mimochodem na projekty na

Slovensku soustředí se stále větší intenzitou. Probíhá tam

třeba rozšíření podniku Continental ve Zvolenu, přestavba koupaliště Hriňová, výstavba Mateřské školy Vojčice,

výstavba kanalizace a ČOV v Oslavanech a v Tekovských

Lužanech... Mezi nové stavby divize 8 na Slovensku se

řadí také projekt záchytného parkoviště v obci Ivanka

pri Dunaji u Bratislavy. A nesmíme zapomenout, že týmy

divize 8 pracují na zvyšování bezpečnosti jaderných elektráren v Mochovcích a v Jaslovských Bohunicích či že od

května probíhá rekonstrukce rozvodů a kotelen v Nitře.

Byty, sportovní haly i nemocnice

Apartmány Smokovec (foto č. 3), rekonstrukce v bratislavské Nemocnici akademika Ladislava Dérera či rekonstrukce zimního stadionu v Trenčíně. To jsou jen

namátkou projekty, které na Slovensku patří divizi 3. Ta je

zaměřena především na inženýring v segmentech staveb

občanských, průmyslových a bytových, což platí i u našich východních sousedů. Velmi specifické práce proběhly

třeba v případě zakázky na výměnu 3600 oken a dveří

v bratislavské Nemocnici sv. Cyrila a Metoda. Pracovalo

se v podstatě ve všech částech zdravotnického zařízení,

k tomu za plného provozu. „Je důležité si uvědomit, že

v takto frekventovaném prostoru riskujete případným

nedodržením termínu dobré jméno nejen své a Metrostavu, ale také svého obchodního partnera,“ popisoval před

časem vedoucí projektu Ing. Jakub Hudek.

Divize 3 také v letošním roce na Slovensku zahájila ve

sdružení se společností Mrózek bourací práce na skeletu

nemocnice v bratislavských Rázsochách, kde byl měl

vzniknout špičkový špitál.

Klíčový dopravní uzel v Bratislavě

V souvislosti s našimi aktivitami na Slovenku je často spojován projekt unikátního komplexu Stanica Nivy

v Bratislavě. Tým divize 6 pod vedením Ing. Vladislava

Horáčka se tu již od loňského června podílí na stavbě

polyfunkčního objektu. Jde o klíčový dopravní uzel, ve

kterém vzniká také unikátní nákupní centrum. Metrostav

provádí část A, kterou tvoří pět dilatací o celkové rozloze

cca 27 800 m2. Stavbaři v jednotlivých sekcích pracují

na betonážích svislých konstrukcí a stropů od 2. PP až

do 5. NP. Mimochodem: jen pro stavbu divize 6 museli

dělníci namontovat cca 233 000 m2 bednění a do nosných

konstrukcí části A uložit kolem 94 500 m3 betonu. Během

listopadu proběhla poslední betonáž, o níž budeme informovat v některém z následujících vydání firemních novin.

Je na místě připomenout, že Metrostav má na Slovensku jedno ze zahraničních zastoupení – organizačná

zložka Bratislava a v regionech vznikla nová střediska.

V rámci Skupiny Metrostav u našich východních sousedů

fungují samostatné společnosti, třeba Metrostav Slovakia. Ta zastřešuje developerské projekty a realizuje nové

byty v žádaných lokalitách, třeba bytový dům Košická,

City Park Ružinov či Devínka pod lesem (foto č. 4). Na

Slovensku dále působí Metrostav Asfalt (výroba, prodej

a zpracování asfaltových směsí), PK Metrostav (provozuje

kamenolomy) a PRO TP 06. Mezi společnostmi a divizemi

probíhá vzájemná spolupráce a realizace projektů na Slovensku je tak stále více efektivnější.

–red– , foto archiv Metrostavu

Experiment s připojovací spárou pokračuje

Metrostav, firma PKS okna a Univerzitní centrum ener

geticky efektivních budov ČVUT v Praze (UCEEB) spo

lupracují na zajímavém experimentu z oblasti úspor

energií. Proběhla druhá fáze tzv. průzkumu vlhkostní

ho chování v připojovací spáře výplní otvorů, tedy oken

a balkonových dveří, vlivem realizace díla.

Připojovací spáry oken jsou dnes jedno z nejexponovanějších míst fasády, o jehož chování se ve skutečné

stavbě v prvních letech ví jen velmi málo.

„V připojovací spáře je dnes nejen dle normy nutné

uhlídat najednou obrovské množství detailů, které mají

vést ke správnému výsledku. Naše zkoumání, například

geometrické přesnosti otvorů a přesnosti osazení výplní,

nám ukazuje, že dnešním způsobem montáže nejsou

správné výsledky často vůbec dosažitelné. A pak musí

dodavatel oken dávat ještě pozor na správné osazení

vnějších a vnitřních pásek,“ vysvětluje Ing. Jan Klečka,

jenž v Metrostavu pracuje v Úseku výrobně-technického

ředitele a s dodavatelem PKS okna pracuje na tomto ex-

Klíčová součást budovy

Pod pojmem připojovací spára se rozumí celý prostor,

který se nachází mezi rámem otvorové výplně

a ostěním stavebního otvoru. Je to místo, ve kterém

se okno kotví ke stěně a zároveň plní funkci přechodu

okenního otvoru do zdiva. Provedení připojovací

spáry z velké části rozhoduje o tom, jak kvalitně bude

otvorová výplň funkční a jak bude spolupůsobit s celým

stavebním dílem. Nejvyšší nároky uživatele jsou na

tento prostor kladeny z hlediska tepelných požadavků.

Metrostav_20_2019.indd 3

perimentu. „Ani provedení v laboratorních podmínkách

nesplnilo stoprocentně podmínky na bezchybnou montáž.

Výrobce oken si podle mého názoru musí dávat pozor především u komorových profilů na správné provedení napojení u sestav, rohových sestav, parapetů, balkonových

dveří apod., kde je často do profilů ‚vidět‘, a tím dochází

k nechtěnému proudění vzduchu.“

Simulace různých podmínek

Experimentem prošlo celkem osm variant provedení, které se lišily jak provedením spáry, tak materiálem výplně

(plastové vs. dřevěné okno) i materiálem, do kterého byly

v rámci testovací stěny osazovány (zdivo vs. beton). Vše

bylo zvoleno tak, aby odborníci mohli srovnávat (např.

chování spáry u plastových oken v různých materiálech

zdiva, adekvátně tomu i dřevěných oken, nebo naopak

chování spáry s hydroizolačním nátěrem stěny či bez).

Celkově proběhlo pět fází experimentu včetně simulace podzimních či zimních podmínek. Lze vyvodit a prozradit obecné závěry typu, že správně usazený venkovní

parapet v rámci ETICS, společně s dobře provedeným

omítkovým systémem, plní funkci venkovního uzávěru.

Nebo že v ostění a nadpraží může vzduchotěsnicí funkci

vnitřního uzávěru plnit vnitřní omítka napojená k rámu

okna přes začišťovací lištu. „Výzkum přinesl mnoho

zajímavých výsledků a mnoho dalších otázek, na které

bychom rádi v budoucím zkoumání hledali odpovědi –

třeba to, jak minimalizovat zvýšení vlhkosti ve spáře,“

říká inženýr Klečka, který na experimentu spolupracuje

s Ing. Františkem Hrochem z firmy PKS okna.

–red– s v yužitím periodika Okenář

12.11.19 12:39