strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

Bytový projekt Zahálka v Modřanech hotov

Divize 3 dokončila v říjnu výstavbu dvou výškových

domů projektu Zahálka v pražských Modřanech (foto).

V první etapě projektu s dřívějším názvem Riverpark

Modřany vznikl na pozemcích bývalého brownfieldu

základ nové rezidenční čtvrti s bytovými domy G a F.

Většina z celkem 240 nových bytů první etapy našla zájemce už před dokončením. Těsně před kolaudací díla

měl investor v nabídce již jen tři volné byty.

Ambiciózní projekt, podle něhož vyroste na zvýšené

platformě mezi železniční a tramvajovou tratí ucelený soubor sedmi věžových domů propojených suterény a zpevněnými plochami, se stal Realitním projektem roku 2019.

Bodoval přitom ve dvou kategoriích, získal Cenu odborné

poroty i Cenu architektů. Soutěž je přehlídkou nejoblíbenějších českých developerských projektů v regionech ČR.

„V ostré konkurenci nejrůznějších rezidenčních projektů

byla oceněna mimořádná kvalita architektury a její soulad

s atraktivní lokalitou, do níž je zasazena,“ uvádí v tiskové

zprávě developer – společnost Horizon.

Ve spolupráci s dalšími středisky

Stavbaři divize 3 nastoupili na staveniště v červenci loňského roku, kdy už byly provedeny zemní práce, piloty

a probíhala realizace železobetonové konstrukce, tedy ty

části zakázky, které si investor zajišťoval sám. Dodávku

vodovodních a kanalizačních řadů zajišťovali kolegové

z divize 1. Obvodové pláště i s netradičním osazením

předsazenými okny, které se označují anglickým pojmem

bay windows, realizoval nový útvar divize 3 – Středisko

lehkých obvodových plášťů (LOP).

Právě „arkýřová“ okna byla pro stavbaře novou zkušeností. „Bay windows, což jsou vlastně vnitřní části

bytů umístěné na balkonech, vyžadují ne zcela standardní

materiály a konstrukce, např. vakuové izolace, dokonale

parotěsné fólie, masivní hliníkové rámy a podobně,“ popisuje vedoucí projektu Ing. Jan Krajdl.

Tato stavba na pomezí Hodkoviček a Modřan měla více

specifik a zajímavostí. Určitou zvláštností byl například

požadavek na certifikace BREAAM, běžný u kancelářských budov, ale nikoli u bytových domů. „Nicméně po

stavební stránce zde nebylo nic zásadně složitého a nepřekonatelného. Co průběh výstavby významně ovlivnilo,

byly dopady první i druhé vlny opatření vlády České

republiky k zastavení postupu nemoci covid-19. Šlo

o personální kapacity, dodávky materiálů i samotné onemocnění, se kterým se potýkali jak naši dodavatelé, tak

bohužel i členové týmu,“ shrnuje Ing. Krajdl.

Blanka Růžičková, foto Petr Adámek

Metrostav otevřel tunel v pustině na Islandu

Miliony let staré lávové příkrovy, polární záře a až

15metrové závěje. Při poslední zakázce na Islandu

scházelo stavbařům Metrostavu snad už jen spatřit

sněžného muže. V neděli 25. října 2020 dobrodružství

na severozápadě země skončilo a do nového silničního

tunelu Dýrafjarðargöng (foto č. 1 a 2), jehož název se

Čech raději ani nesnaží vyslovit, vjeli první řidiči. Kvůli karanténním opatřením předcházela otevření závor

pouze symbolická akce „na dálku“ – projev ministra

dopravy z kanceláře v Reykjavíku.

Dvoupruhový tunel Dýrafjarðargöng měří 5,3 km a vede skrz náhorní rovinu Hrafnseyrarheiði. Pro místní

obyvatele je velmi důležitý, protože propojuje dva fjordy

a řidičům zkracuje cestu o více než 30 km! Až dosud bylo

přitom v zimním období zcela běžné, že sníh a mráz vyřadil z provozu původní silnici a odřízl celou jižní oblast od

civilizace až na týdny či měsíce.

„Jak už v Metrostavu za ta léta dobře víme, drsný

sever vždy připraví stavbařům tvrdou zkoušku, a to nejen

z pohledu fyzických, ale i psychických sil. Letos se k zimě,

tmě a samotě ještě přidaly kvůli pandemii koronaviru obava z nákazy, vládní restrikce a nejistota návratu. O to víc

mě těší, že jsme během stavby dokázali vytvořit několik

rekordů v rychlosti ražby – vyrazili jsme 111 m za týden

a 405 m za měsíc!“ prozrazuje Aleš Gothard, předseda

představenstva společnosti Metrostav Norge AS.

„Jižní portál je asi úplně nejbizarnější místo, na kterém

jsme kdy stavěli. Jde o jednu z největrnějších oblastí na

Islandu, která byla až do zprovoznění tunelu prakticky

nepřístupná. Přes zimu jsme tam byli až pět týdnů úplně

odříznuti od světa. Zažili jsme i vichřice, za kterých jsme

nemohli opustit základnu. Jsem rád, že je projekt hotov

a nikomu se nic nestalo,“ uvedl vedoucí projektu Dýrafjörður Ing. Josef Malknecht z Metrostavu.

Metrostav působí na Islandu téměř nepřetržitě již

14 let. V zemi ohně a ledu vybudoval čtyři tunely o celkové

délce 23 km. Ten poslední postavil ve sdružení s místní

firmou Suðurverk v letech 2017–2020. Český stavební trh

také nadále trápí nedostatek zakázek, a to zejména v oblasti podzemních staveb. Metrostav proto dlouhodobě

nachází uplatnění v zahraničí a Island rozhodně není jedinou zemí, kde působí – jeho pracovníky znají i v Norsku,

Finsku, Polsku, Bělorusku a dalších státech.

Ing. Vojtěch Kostiha, foto archiv stavby

1

2

metrů čtverečních repliky keramických obkladaček

nalepili stavbaři během rekonstrukce bývalého sídla

Elektrických podniků v Bubenské ulici.

Českolipské Jiráskovo divadlo čeká oprava

Všechna divadla v České republice jsou zavřená. Výjimkou není ani Jiráskovo divadlo v České Lípě. To na rozdíl

od ostatních ovšem nezavřela pandemie koronaviru, ale dlouho plánovaná rekonstrukce.

 Bay windows je obecný výraz pro všechny

vyčnívající okenní konstrukce. Jako arkýřové se

označují tehdy, pokud jsou podepřeny konzolou nebo

jiným nosníkem. Tyto typy oken jsou známy už od

středověku, v novodobé historii se rozšířily hlavně

v anglosaských zemích.

 Wikipedie dále uvádí, že díky arkýřovým oknům

může místnost vypadat větší a že poskytuje výhled,

který by u běžného plochého okna nebyl k dispozici.

Divize 5 dokončila lávku přes Ohři dříve

Na konci října mohli turisté a cyklisti poprvé využít novou lávku přes řeku Ohři ve Svatošských skalách. Na

hojně navštěvované místo především během jarních

a letních měsíců zavítala řada lidí v době podzimní vlny

pandemie koronaviru. Mohli si tak prohlédnout a hlavně využít lávku, kterou letos v průběhu osmi měsíců

vybudovala divize 5, a to o dva měsíce dříve!

Nová lávka (foto) vznikla v místě původního mostu

přes Ohři v části nazvané Pionýrské nad Ohří. Z původního mostu zůstal zachován jen jeden pilíř v řece a zbytky

dalšího pilíře a opory na levém břehu. Tým Ing. Zdeňka

Rozsypálka místo něj vybudoval necelých 62 m dlouhou

lávku, která má visutou konstrukci s lanem tvaru řetězovky. Na něm je pomocí svislých tyčových závěsů zavěšena

mostovka s vrcholovým obloukem. Základní konstrukci

mostovkového roštu z oceli tvoří dva hlavní nosníky

a příčníky po 2,5 metrech. Na příčníky dělníci položili

modřínové podélníky a dubové mostiny. Ocelové pylony

z dvojice kruhových trubek výšky 10 m ukloněné dozadu

zafixovala šikmá kotevní lana. Pylony dělníci založili na

železobetonové opěře s kamenným obkladem. Nejnápadnější na celé lávce je dřevěné zábradlí z modřínu ve tvaru

ondřejských křížů. Čela zdvojených propustků stavbaři

obložili kamenem, který získali ze zachovalé levobřežní

opěry původního mostu.

Skoro jako v pustině

Na začátku stavby museli dělníci odbourat pilíř původního

mostu. „To jsme prováděli trhacími pracemi, které samy

o sobě nebyly nijak složité. Náročnější bylo dostat na

místo jakoukoli mechanizaci,“ vzpomíná vedoucí projektu

a dodává, že stavba proběhla bez větší komplikací. „Nicméně některým neočekávaným potížím jsme se přesto

nevyhnuli. Řízení zakázky komplikovala skutečnost, že

v okruhu tří kilometrů nebyl signál mobilního telefonu

a pevná linka nebyla na staveniště zavedena. Nepříjemné

bylo i uzavření hotelů a penzionů během první vlny epidemie. Někteří kolegové museli denně na stavbu dojíždět

i více než sto kilometrů,“ dodává Ing. Rozsypálek. Přesto

se jeho týmu podařilo vybudovat bezbariérovou lávku

a upravit i její okolí dřív, než stanovil harmonogram.

Ještě předtím, v polovině září, prošla lávka náročnou

zatěžkávací zkouškou. Nové dílo má totiž v případě potřeby kromě turistů, vodáků a cyklistů sloužit i k přejezdu

sanitních vozů do blízkého rekreačního areálu. Na lávku

proto vjely čtyři dodávky v barvách Metrostavu, které

měly na korbě naplněné nádrže s vodou. Za přísného

dohledu odborníků z Kloknerova ústavu se tak potvrdilo,

že konstrukce lávky splňuje požadovanou nosnost.

Martina Vampulová, foto archiv Metrostavu

Metrostav_20_2020.indd 3

Původně vedení města zvažovalo výstavbu nové budovy či přesun divadelního souboru do jiného objektu.

Nakonec ale zvítězila myšlenka rekonstrukce historických

prostor divadla v Panské ulici, které vznikly ve 30. letech

minulého století. Momentálně tak herce, osvětlovače

a kulisáky nahradili stavbaři z naší divize 8, aby původnímu místu vtiskli novou tvář (vizualizace).

V divadle se během rekonstrukce změní takřka vše

s výjimkou obvodových stěn. Návrh ateliéru architekta

Adama Rujbra počítá s přesunem hlavního vchodu divadla

do Panské ulice, současný vchod z Jiráskovy ulice bude

užíván jako služební. Obě ulice pak propojí nová pasáž,

aby už nebylo nutné budovu obcházet. Vedle hlavního

sálu vzniknou v divadle i dva salonky a foyer s mobilním

barem, který bude možné využít pro klubová divadelní

představení a komorní koncerty. Celý objekt bude kompletně bezbariérový, rozšíří se kapacita divadla o druhý

balkon a rozsáhlými změnami projde i zázemí divadla.

„Rekonstrukci a dostavbu začínáme sejmutím původních lustrů a dále bouracími pracemi. Musíme kompletně

očistit konstrukci od obkladů, omítek a příček. Následovat

budou bourací a sanační práce v 1. nadzemním podlaží,“

popisuje hlavní stavbyvedoucí Ing. Aleš Kunca. Podle něj

jsou v historické budově nejcennější částí hlavně sklepy

a zmiňovaná historická svítidla. V neposlední řadě i busta

Aloise Jiráska. „Tyto součásti budeme zachovávat a repasovat,“ dodává Ing. Kunca. Z hlediska prací pak podle

vedoucího projektu Petra Václavíka budou nejnáročnější

podchytávky stávajících konstrukcí, při nichž budou dělníci bourat nové velké otvory pod nosnými zdmi. Na závěr

náročné rekonstrukce, která potrvá rok a půl, si bude

muset zkušený tým poradit i se všemi systémy spojenými s provozem divadla. „Skloubit audiotechniku, jevištní

techniku a další technologie tak, aby vše fungovalo, bude

trochu náročnější,“ připouští Ing. Kunca. Naše firma zde

totiž zajišťuje i kompletní dodávku vybavení interiéru.

Tříměsíční archeologický průzkum

Budova divadla se nachází v památkové zóně a přes dvůr

objektu kdysi vedly hradby města. Archeologové tak podmínili rekonstrukci dvora možností tuto část stavby pečlivě prozkoumat, takže stavbaři v napjatém harmonogramu

musejí počítat i s tříměsíčním archeologickým průzkumem. Zatímco archeologové možná něco objeví, už teď

je jisté, že v divadle se bude také skrývat. Nepůjde ovšem

o žádný herecký artefakt či umělecké dílo, ale o stávající

trafostanici. „Architekti přišli s nápadem, že se obezdí

budovou a zůstane v původním stavu zakomponovaná do

hlavního vstupu,“ vysvětluje vedoucí projektu.

Ačkoli je rekonstrukce teprve na začátku, už teď je

jasné, že skončit musí určitě o letních prázdninách v roce

2022, kdy je naplánován start nové divadelní sezony.

Martina Vampulová

Vizualizace Adam Rujbr architects

13/11/2020 15:26