strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
Bytový projekt Zahálka v Modřanech hotov
Divize 3 dokončila v říjnu výstavbu dvou výškových
domů projektu Zahálka v pražských Modřanech (foto).
V první etapě projektu s dřívějším názvem Riverpark
Modřany vznikl na pozemcích bývalého brownfieldu
základ nové rezidenční čtvrti s bytovými domy G a F.
Většina z celkem 240 nových bytů první etapy našla zájemce už před dokončením. Těsně před kolaudací díla
měl investor v nabídce již jen tři volné byty.
Ambiciózní projekt, podle něhož vyroste na zvýšené
platformě mezi železniční a tramvajovou tratí ucelený soubor sedmi věžových domů propojených suterény a zpevněnými plochami, se stal Realitním projektem roku 2019.
Bodoval přitom ve dvou kategoriích, získal Cenu odborné
poroty i Cenu architektů. Soutěž je přehlídkou nejoblíbenějších českých developerských projektů v regionech ČR.
„V ostré konkurenci nejrůznějších rezidenčních projektů
byla oceněna mimořádná kvalita architektury a její soulad
s atraktivní lokalitou, do níž je zasazena,“ uvádí v tiskové
zprávě developer – společnost Horizon.
Ve spolupráci s dalšími středisky
Stavbaři divize 3 nastoupili na staveniště v červenci loňského roku, kdy už byly provedeny zemní práce, piloty
a probíhala realizace železobetonové konstrukce, tedy ty
části zakázky, které si investor zajišťoval sám. Dodávku
vodovodních a kanalizačních řadů zajišťovali kolegové
z divize 1. Obvodové pláště i s netradičním osazením
předsazenými okny, které se označují anglickým pojmem
bay windows, realizoval nový útvar divize 3 – Středisko
lehkých obvodových plášťů (LOP).
Právě „arkýřová“ okna byla pro stavbaře novou zkušeností. „Bay windows, což jsou vlastně vnitřní části
bytů umístěné na balkonech, vyžadují ne zcela standardní
materiály a konstrukce, např. vakuové izolace, dokonale
parotěsné fólie, masivní hliníkové rámy a podobně,“ popisuje vedoucí projektu Ing. Jan Krajdl.
Tato stavba na pomezí Hodkoviček a Modřan měla více
specifik a zajímavostí. Určitou zvláštností byl například
požadavek na certifikace BREAAM, běžný u kancelářských budov, ale nikoli u bytových domů. „Nicméně po
stavební stránce zde nebylo nic zásadně složitého a nepřekonatelného. Co průběh výstavby významně ovlivnilo,
byly dopady první i druhé vlny opatření vlády České
republiky k zastavení postupu nemoci covid-19. Šlo
o personální kapacity, dodávky materiálů i samotné onemocnění, se kterým se potýkali jak naši dodavatelé, tak
bohužel i členové týmu,“ shrnuje Ing. Krajdl.
Blanka Růžičková, foto Petr Adámek
Metrostav otevřel tunel v pustině na Islandu
Miliony let staré lávové příkrovy, polární záře a až
15metrové závěje. Při poslední zakázce na Islandu
scházelo stavbařům Metrostavu snad už jen spatřit
sněžného muže. V neděli 25. října 2020 dobrodružství
na severozápadě země skončilo a do nového silničního
tunelu Dýrafjarðargöng (foto č. 1 a 2), jehož název se
Čech raději ani nesnaží vyslovit, vjeli první řidiči. Kvůli karanténním opatřením předcházela otevření závor
pouze symbolická akce „na dálku“ – projev ministra
dopravy z kanceláře v Reykjavíku.
Dvoupruhový tunel Dýrafjarðargöng měří 5,3 km a vede skrz náhorní rovinu Hrafnseyrarheiði. Pro místní
obyvatele je velmi důležitý, protože propojuje dva fjordy
a řidičům zkracuje cestu o více než 30 km! Až dosud bylo
přitom v zimním období zcela běžné, že sníh a mráz vyřadil z provozu původní silnici a odřízl celou jižní oblast od
civilizace až na týdny či měsíce.
„Jak už v Metrostavu za ta léta dobře víme, drsný
sever vždy připraví stavbařům tvrdou zkoušku, a to nejen
z pohledu fyzických, ale i psychických sil. Letos se k zimě,
tmě a samotě ještě přidaly kvůli pandemii koronaviru obava z nákazy, vládní restrikce a nejistota návratu. O to víc
mě těší, že jsme během stavby dokázali vytvořit několik
rekordů v rychlosti ražby – vyrazili jsme 111 m za týden
a 405 m za měsíc!“ prozrazuje Aleš Gothard, předseda
představenstva společnosti Metrostav Norge AS.
„Jižní portál je asi úplně nejbizarnější místo, na kterém
jsme kdy stavěli. Jde o jednu z největrnějších oblastí na
Islandu, která byla až do zprovoznění tunelu prakticky
nepřístupná. Přes zimu jsme tam byli až pět týdnů úplně
odříznuti od světa. Zažili jsme i vichřice, za kterých jsme
nemohli opustit základnu. Jsem rád, že je projekt hotov
a nikomu se nic nestalo,“ uvedl vedoucí projektu Dýrafjörður Ing. Josef Malknecht z Metrostavu.
Metrostav působí na Islandu téměř nepřetržitě již
14 let. V zemi ohně a ledu vybudoval čtyři tunely o celkové
délce 23 km. Ten poslední postavil ve sdružení s místní
firmou Suðurverk v letech 2017–2020. Český stavební trh
také nadále trápí nedostatek zakázek, a to zejména v oblasti podzemních staveb. Metrostav proto dlouhodobě
nachází uplatnění v zahraničí a Island rozhodně není jedinou zemí, kde působí – jeho pracovníky znají i v Norsku,
Finsku, Polsku, Bělorusku a dalších státech.
Ing. Vojtěch Kostiha, foto archiv stavby
1
2
metrů čtverečních repliky keramických obkladaček
nalepili stavbaři během rekonstrukce bývalého sídla
Elektrických podniků v Bubenské ulici.
Českolipské Jiráskovo divadlo čeká oprava
Všechna divadla v České republice jsou zavřená. Výjimkou není ani Jiráskovo divadlo v České Lípě. To na rozdíl
od ostatních ovšem nezavřela pandemie koronaviru, ale dlouho plánovaná rekonstrukce.
Bay windows je obecný výraz pro všechny
vyčnívající okenní konstrukce. Jako arkýřové se
označují tehdy, pokud jsou podepřeny konzolou nebo
jiným nosníkem. Tyto typy oken jsou známy už od
středověku, v novodobé historii se rozšířily hlavně
v anglosaských zemích.
Wikipedie dále uvádí, že díky arkýřovým oknům
může místnost vypadat větší a že poskytuje výhled,
který by u běžného plochého okna nebyl k dispozici.
Divize 5 dokončila lávku přes Ohři dříve
Na konci října mohli turisté a cyklisti poprvé využít novou lávku přes řeku Ohři ve Svatošských skalách. Na
hojně navštěvované místo především během jarních
a letních měsíců zavítala řada lidí v době podzimní vlny
pandemie koronaviru. Mohli si tak prohlédnout a hlavně využít lávku, kterou letos v průběhu osmi měsíců
vybudovala divize 5, a to o dva měsíce dříve!
Nová lávka (foto) vznikla v místě původního mostu
přes Ohři v části nazvané Pionýrské nad Ohří. Z původního mostu zůstal zachován jen jeden pilíř v řece a zbytky
dalšího pilíře a opory na levém břehu. Tým Ing. Zdeňka
Rozsypálka místo něj vybudoval necelých 62 m dlouhou
lávku, která má visutou konstrukci s lanem tvaru řetězovky. Na něm je pomocí svislých tyčových závěsů zavěšena
mostovka s vrcholovým obloukem. Základní konstrukci
mostovkového roštu z oceli tvoří dva hlavní nosníky
a příčníky po 2,5 metrech. Na příčníky dělníci položili
modřínové podélníky a dubové mostiny. Ocelové pylony
z dvojice kruhových trubek výšky 10 m ukloněné dozadu
zafixovala šikmá kotevní lana. Pylony dělníci založili na
železobetonové opěře s kamenným obkladem. Nejnápadnější na celé lávce je dřevěné zábradlí z modřínu ve tvaru
ondřejských křížů. Čela zdvojených propustků stavbaři
obložili kamenem, který získali ze zachovalé levobřežní
opěry původního mostu.
Skoro jako v pustině
Na začátku stavby museli dělníci odbourat pilíř původního
mostu. „To jsme prováděli trhacími pracemi, které samy
o sobě nebyly nijak složité. Náročnější bylo dostat na
místo jakoukoli mechanizaci,“ vzpomíná vedoucí projektu
a dodává, že stavba proběhla bez větší komplikací. „Nicméně některým neočekávaným potížím jsme se přesto
nevyhnuli. Řízení zakázky komplikovala skutečnost, že
v okruhu tří kilometrů nebyl signál mobilního telefonu
a pevná linka nebyla na staveniště zavedena. Nepříjemné
bylo i uzavření hotelů a penzionů během první vlny epidemie. Někteří kolegové museli denně na stavbu dojíždět
i více než sto kilometrů,“ dodává Ing. Rozsypálek. Přesto
se jeho týmu podařilo vybudovat bezbariérovou lávku
a upravit i její okolí dřív, než stanovil harmonogram.
Ještě předtím, v polovině září, prošla lávka náročnou
zatěžkávací zkouškou. Nové dílo má totiž v případě potřeby kromě turistů, vodáků a cyklistů sloužit i k přejezdu
sanitních vozů do blízkého rekreačního areálu. Na lávku
proto vjely čtyři dodávky v barvách Metrostavu, které
měly na korbě naplněné nádrže s vodou. Za přísného
dohledu odborníků z Kloknerova ústavu se tak potvrdilo,
že konstrukce lávky splňuje požadovanou nosnost.
Martina Vampulová, foto archiv Metrostavu
Metrostav_20_2020.indd 3
Původně vedení města zvažovalo výstavbu nové budovy či přesun divadelního souboru do jiného objektu.
Nakonec ale zvítězila myšlenka rekonstrukce historických
prostor divadla v Panské ulici, které vznikly ve 30. letech
minulého století. Momentálně tak herce, osvětlovače
a kulisáky nahradili stavbaři z naší divize 8, aby původnímu místu vtiskli novou tvář (vizualizace).
V divadle se během rekonstrukce změní takřka vše
s výjimkou obvodových stěn. Návrh ateliéru architekta
Adama Rujbra počítá s přesunem hlavního vchodu divadla
do Panské ulice, současný vchod z Jiráskovy ulice bude
užíván jako služební. Obě ulice pak propojí nová pasáž,
aby už nebylo nutné budovu obcházet. Vedle hlavního
sálu vzniknou v divadle i dva salonky a foyer s mobilním
barem, který bude možné využít pro klubová divadelní
představení a komorní koncerty. Celý objekt bude kompletně bezbariérový, rozšíří se kapacita divadla o druhý
balkon a rozsáhlými změnami projde i zázemí divadla.
„Rekonstrukci a dostavbu začínáme sejmutím původních lustrů a dále bouracími pracemi. Musíme kompletně
očistit konstrukci od obkladů, omítek a příček. Následovat
budou bourací a sanační práce v 1. nadzemním podlaží,“
popisuje hlavní stavbyvedoucí Ing. Aleš Kunca. Podle něj
jsou v historické budově nejcennější částí hlavně sklepy
a zmiňovaná historická svítidla. V neposlední řadě i busta
Aloise Jiráska. „Tyto součásti budeme zachovávat a repasovat,“ dodává Ing. Kunca. Z hlediska prací pak podle
vedoucího projektu Petra Václavíka budou nejnáročnější
podchytávky stávajících konstrukcí, při nichž budou dělníci bourat nové velké otvory pod nosnými zdmi. Na závěr
náročné rekonstrukce, která potrvá rok a půl, si bude
muset zkušený tým poradit i se všemi systémy spojenými s provozem divadla. „Skloubit audiotechniku, jevištní
techniku a další technologie tak, aby vše fungovalo, bude
trochu náročnější,“ připouští Ing. Kunca. Naše firma zde
totiž zajišťuje i kompletní dodávku vybavení interiéru.
Tříměsíční archeologický průzkum
Budova divadla se nachází v památkové zóně a přes dvůr
objektu kdysi vedly hradby města. Archeologové tak podmínili rekonstrukci dvora možností tuto část stavby pečlivě prozkoumat, takže stavbaři v napjatém harmonogramu
musejí počítat i s tříměsíčním archeologickým průzkumem. Zatímco archeologové možná něco objeví, už teď
je jisté, že v divadle se bude také skrývat. Nepůjde ovšem
o žádný herecký artefakt či umělecké dílo, ale o stávající
trafostanici. „Architekti přišli s nápadem, že se obezdí
budovou a zůstane v původním stavu zakomponovaná do
hlavního vstupu,“ vysvětluje vedoucí projektu.
Ačkoli je rekonstrukce teprve na začátku, už teď je
jasné, že skončit musí určitě o letních prázdninách v roce
2022, kdy je naplánován start nové divadelní sezony.
Martina Vampulová
Vizualizace Adam Rujbr architects
13/11/2020 15:26