strana 2
Jak se dělá tabule
Než se z návrhu na označení nového staveniště stane
velkoplošná tabule, která do okolí dává vědět, že právě
„zde staví Metrostav“, zabere to hodně času i práce.
Pro naši společnosti je totiž důležité nejen jak staví,
ale i jak o své práci dává vědět.
Metrostav označuje stavby vždy jednotně a v souladu
se svou korporátní identitou. Naší společnosti totiž na
komunikaci s veřejností velmi záleží a svědčí o tom i propracovanost všech prvků firemního stylu.
Vzory značení staveb obsahuje do detailů propracovaný Manuál vizuálního stylu Metrostavu. Podle něj a požadavků stavby pracovníci z útvaru vztahů k veřejnosti buď
tabule s označením přímo navrhují, nebo při jejich návrhu
pomáhají. Vždy s nimi musí souhlasit také investor, a tak
výsledná podoba označení stavby bývá někdy předmětem
diplomatických dohod a kompromisů.
Zpracovaný návrh putuje z ÚVV Metrostavu do výrobního střediska grafického studia, kde se z počítače (foto
č. 1) velkoplošným tiskem přenese na samolepicí fólie
(foto č. 2), jež se přesně nalepí na tvrdé plastové desky.
Ptáme se
Ing. Romana Fuksy,
vedoucího projektu z divize 5
1
Úspěch v soutěži Dopravní stavba roku 2006
1
2
3
Čím je stavba významnější, tím její vizitka bývá viditelnější a mívá více dílů (foto č. 3, 4). Všechny musí bez
poškození odolávat nepřízni počasí, pověření pracovníci
navíc mají za úkol dohlížet, aby tabule nepodlehly vandalům a nezdobily je nepatřičné doplňky. Na každé naší stavbě až do jejího ukončení prostě musí vydržet profesionální
označení (foto č. 5), díky kterému se každý dozví, kde
staví Metrostav. Dobré jméno firmy totiž budují i detaily.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
4
5
Metrostav_21_07.indd 2
V soutěži Dopravní stavba roku 2006 získaly prestižní
titul tři stavby: tunel Panenská na dálnici D8, optimalizace traťového úseku Zábřeh na Moravě – Krasíkov
a I. etapa výstavby rychlostní silnice R48 Dobrá –
Tošanovice – Žukov. Pod realizací dvou prvních staveb
je podepsaný Metrostav, který se podílel i na dalších
třech projektech, jež odborníci 15. listopadu ocenili
v průběhu Galavečera, pořádaného v rámci souboru
letošních výstav For City v divadle Hybernia.
Tunel Panenská na dálnici D8 (foto č. 1) je v současnosti nejdelší dálniční tunel u nás, jeho délka přesahuje
dva kilometry a díky moderním technologiím patří mezi
nejbezpečnější v Evropě. Ocenění za jeho dokonalou
výstavbu, kterou perfektně zvládla divize 5, přebíral obchodní ředitel naší akciové společnosti Ing. Pavel Pilát.
Diplom s titulem Dopravní stavba roku 2006 převzal
také Ing. Josef Neuwirth, ředitel divize 4, která se na
oceněném projektu optimalizace traťového úseku Zábřeh
na Moravě – Krasíkov podílela ve sdružení. Její zásluhou
tu ve spolupráci s raziči divize 5 a Doprastavu vznikl
462 metrů dlouhý tunel Hněvkovský II (foto na titulu) a na
něj navazující téměř devadesátimetrový železniční most.
Ředitel divize 5 Ing. Václav Soukup (na fotu č. 2 vlevo)
se mohl při vyhlašování radovat vícekrát, protože kromě
výstavby tunelu Panenská a spolupráce při ražbě tunelu
Hněvkovský II se jeho divize podílela i na stavbě mostu
přes Úhlavu, jenž na dálnici D5 navazuje na tunel Valík.
Most dostal Cenu Státního fondu dopravní infrastruktury,
zatímco Valík se už dříve stal Stavbou roku Plzeňského
kraje. Cenu Ministerstva dopravy zase obdržel dálniční
úsek Knínice – státní hranice na dálnici D8. Jeho součástí
byl nejen oceněný tunel Panenská, ale i téměř půlkilometrový tunel Libouchec a most přes Rybný potok, jejichž
výstavba ve sdružení byla v režii divize 5 Metrostavu.
Most přes Rybný potok, byl navíc postavený v rekordně
krátkém čase pomocí u nás nového technologického po-
stupu vysouvání konstrukce v třicetimetrových segmentech. K rychlosti stavby přispěla i řada dalších inovací,
jako třeba použití samozhutnitelného betonu.
Společnost ABF zase ohodnotila nejlépe stanici metra
Depo Hostivař, za kterou si odnesl cenu ředitel divize 8
Ing. Pavel Šrámek. Tato koncová stanice metra na trase A
vznikla rekonstrukcí a vestavbou do haly bývalé myčky
vozů v depu Hostivař a její výstavba byla prostorově omezena směrovým a výškovým uspořádáním stávající haly.
2
Úspěch Metrostavu je o to cennější, že do čtvrtého
ročníku soutěže o Dopravní stavbu roku bylo přihlášeno
32 staveb, jež se podělily o tři tituly a šest dalších ocenění. Kromě důrazu na komplexně kvalitní realizaci díla,
bylo součástí posuzování i začlenění stavby do krajinného
kontextu a její vliv na okolí. Je výborné, že nejen při realizaci náročných staveb, ale i v dodržování ekologických
parametrů při výstavbě patří Metrostav mezi nejlepší
stavební firmy u nás. Monožství cen v prestižní soutěži
Dopravní stavba roku 2006 toto tvrzení dokazuje.
Lenka Svobodová
foto Josef Husák a Josef Čáslava
První mezník velké stavby tunelů Blanka
do ko n č ení z e s t r. 1
„Ražby probíhají podle předpokladů, počítali jsme i s velkými přítoky,“ říká Ing. Padevět. „Zvodnělost horninového
prostředí je tu totiž veliká a voda do díla proudí z každé
čelby, tedy i ze dvou čeleb průzkumné štoly. Z každého
pracoviště přitéká tak 20 vteřinových litrů, takže v nejnižším místě tunelů, kde vodu čerpáme a přefiltrovanou
a přečištěnou jí vypouštíme do Vltavy, dnes máme vteřinový přítok z celého díla asi 80 litrů za vteřinu. To představuje téměř 7000 kubíků vody denně, se kterou si musí
naše čerpadla a provizorní čisticí stanice poradit.“
V době výstavby průzkumné štoly byly vyraženy
i žumpové chodby a čerpací šachta na Císařském ostrově
s průměrem šest metrů, které dnes slouží i pro stavbu
tunelů. Pro velké přítoky však nebyly dostatečné a šachta proto musela být prohloubena. Dnes má dostatečný
objem jak pro sedimentaci vody, tak i pro její zachycení
v případě nepředvídaného průvalu z Vltavy, což zajistí
bezpečnost pracovníků v tunelech při havarijní situaci.
Těsně před zahájením stavby došlo ke zpřísnění normy pro vypouštění vod, a proto na Císařském ostrově
vyrostla úplně nová čistička s odstředivkou kalů, která
v první polovině prosince ukončí zkušební provoz a bude
schopna přečistit až 110 litrů vody za vteřinu.
„Ražba severního tubusu se pomalu blíží ke geologicky složité oblasti pod Královskou oborou, kde v nejkritičtějším úseku převážnou část nadloží tvoří nesourodé
usazeniny v bývalém Vltavském korytě. Z průzkumné
štoly jsme už proto nedaleko bývalé Šlechtovy restaurace zahájili sanace nadloží a doplnili jsme je i o tryskové
injektáže z povrchu, které původně měly být prováděny
také z podzemí,“ popsal postup stavby Ing. Padevět.
„Tým společnosti Subterra k 1. prosinci z Troje po dohodě
odchází na jinou stavbu, takže všechny další tunelářské
práce tady bude provádět jen naše divize 5. Bude mít
před sebou ještě dlouhou cestu, protože ražby na této
stavbě 0079 by měly skončit až ve druhé polovině roku
2009 prorážkou do stavební jámy na Letné a vyražením
podzemních objektů vzduchotechniky,“ doplnil na závěr
vedoucí tohoto významného projektu.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
I když Roman Fuksa vystudoval na ČVUT v Praze obor
pozemních staveb, většinu života strávil na těch dopravních. Začínal jako mistr na stavbě tunelu Blansko
u Vojenských staveb, v Metrostavu pracuje od roku
1991. Za posledních třináct let řídil mnoho projektů
divize 5, v poslední době se mu stala osudem výstavba
dálnice D8. V přípravě pro ni stavěl železniční most na
trati z Ústí do Teplic, její tunely Panenská i Libouchec
zná nazpaměť. Teď zajišťuje vyšší dodavatelství stavby
pro poslední úsek D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi.
Co pro Vás dostavba dálnice D8 znamená?
Další tři roky náročné práce, které čekají mě, projektové
týmy divize 5 i celé zhotovitelské sdružení. Dálniční úsek
D8 přes České středohoří sice bude „jen“ 16,5 kilometru
dlouhý, kromě malých přemostění však zahrne i čtyři velké mosty a dva tunely. Bude to první úsek dálnice, který
na základě výjimky ministra životního prostředí projde
chráněnou krajinnou oblastí. Umožní to nadstandardní
ekologická opatření ve výši jedné miliardy korun.
Která jsou ta nejvýznamnější?
Přes chráněné území u Prackovic třeba dálnice povede po
mostě, i když by nemusela. Dálniční těleso tak údolí nerozdělí a pod mostem umožní nepřerušenou migraci živočichů i rozšiřování vzácných rostlinných druhů. V oblasti
Bílinky trasa projde 50 m dlouhým přesýpaným tunelem,
který jako biokoridor umožní zvěři přechod přes dálnici.
Také některé horní přeložky polních cest řeší přesýpané
objekty místo mostů a spodní průchody jsou upraveny,
aby je ke své migraci mohli využívat i drobnější živočichové. Vyroste zde i řada protihlukových stěn, některé budou
v noci chránit ptáky před oslněním světly projíždějících
aut. Dálniční těleso budeme muset vyřešit tak, aby po
zimních posypech neodtékala slaná voda do přírody.
Jak okolní příroda ovlivní stavbu tohoto úseku?
Ještě nikdy jsem neviděl projekt, který by tolik bral ohled
na ekologické požadavky. Přírodu nesmíme nijak ohrozit,
musíme dbát na ochranu všech rostlin i živočichů, kteří
se tady vyskytují, a někteří z nich – třeba právě v okolí
Prackovic – patří mezi zvlášť vzácné druhy rostlin a ohrožených živočichů. Pokyny na ochranu životního prostředí,
které musíme dodržet, přitom nejsou vůbec obecné, jsou
rozvedené do detailů druhů, míst i času. Máme třeba
přesně vymezeno, kdy můžeme provádět které práce
s ohledem na životní cyklus živočichů. V zimě je vlastně
jediné období, kdy nerušíme zmije, ropuchy, mravence
či čmeláky a můžeme bez obav stavět. Všechny činnosti
budeme provádět pod neustálým dohledem nejen pověřených dozorů, ale jistě i celé veřejnosti.
Budete muset změnit i obvyklý způsob stavby?
Dálnici budeme muset postavit bez přístupových cest.
Bude to koordinačně velmi náročné, nikdy jsme to zatím
neřešili. Po dohodě se starosty budeme smět pro stavbu
využít jen stávající místní asfaltové komunikace a vlastní
trasu dálnice. Zařízení staveniště u mostu Opárno budeme
třeba navíc projektovat bez umýváren, jediná voda, která
zde smí být, je pitná a balená. WC zde budou chemická
a musíme je zvlášť zabezpečit proti úniku chemikálií.
V Českém středohoří žijí i lidé, jak ti stavbu přijímají?
Jak kde. Třeba obyvatelé Vchynice na ní určitě vydělají.
Dnes nad jejich obcí projíždějí po starém mostě tisíce kamionů. Nový most, který jej nahradí, bude zakapotovaný,
tedy zcela uzavřený jako tubus a na jeho konce navážou
protihlukové stěny. V místech, kde na dopravu a velké
stavby nejsou zvyklí, asi krásu našich mostů neocení.
Zkušenost z výstavby předchozího úseku D8 nás však
poučila, že i když jsme museli čelit stížnostem při stavbě –
třeba v obci Libouchec, kde lidé neměli rádi nejen odstřely,
ale ani pískání našich buldozerů při couvání – dnes si na
provoz nikdo nestěžuje. I při této stavbě uděláme všechno
pro to, aby se s ní dobře sžila jak příroda, tak lidé.
Za rozhovor děkuje Lenka Svobodová
11/27/07 9:30:51 AM