Strana 3
Jako malé se u nás označují vodní elektrárny s insta-
lovaným výkonem do 10 MW. I když všechny pracují
na stejném principu, je většina nových odlišná od těch,
které se stavěly v průběhu minulého století. A nejde
přitom jen o konstrukci, technická a technologická ře-
šení; čím dál větší roli hraje i ekologické hledisko.
Čtyři z takto koncipovaných nových elektráren spojuje
jeden společný jmenovatel: jejich výstavbu zajišťují pra-
covníci z divize 6 Metrostavu. Dvě z nich, MVE Litoměřice
a MVE Čelákovice jsou na Labi, další dvě vznikají v Berou-
ně a v Miřejovicích, tedy na Berounce a na Vltavě.
Nečekané úskalí
Práce u Litoměřic zahájil Metrostav loni v prosinci. Tým
Ing. Jiřího Škrance zde od té doby buduje malou vod-
ní elektrárnu se dvěma turbínami o celkovém výkonu
5,2 MW, se zemními pracemi jim pomáhá divize 7.
Prvním úkolem, který Ing. Škrance a jeho spolupra-
covníky čekal, bylo zajištění stavební jámy, tedy vybu-
dování podzemních stěn, pilot a štětovnicových jímek.
A hned se objevil problém – pod úrovní předaného hydro-
logického průzkumu byla zjištěna tlaková artézská voda.
„Podzemní stěny a piloty jsme provedli bez navýšení
rozpočtu, práce navíc nám však nabouraly harmonogram.
Dnes dokončujeme první hloubkové injektáže, které nám
umožní snížit tlak vody pomocí čerpadel a bezpečně vy-
těžit stavební jámu bez rizika, že se tlaková voda provalí,“
řekl Ing. Škranc. V případě, že se tento postup osvědčí,
bude použit i pro další části stavební jámy. Řešení tohoto
problému však pozdrželo průběh stavebních prací nato-
lik, že původní termín dokončení byl se souhlasem všech
zúčastněných posunut z března na červen roku 2012.
K MVE patří i štěrbinový rybochod o šířce 3 m a mini-
mální hloubce 80 cm, jehož dno pokryje 20cm vrstva sub-
strátu. Nad ním bude speciální žlab z polypropylenových
desek s polyamidovými kartáči, určený pro migraci úho-
řů. Měl by to být první rybí přechod tohoto druhu v ČR.
Rekonstrukce po sto letech
Druhým vodohospodářským dílem, kde jako vedoucí
projektu působí Ing. Jiří Škranc, je MVE Miřejovice. Byla
postavena před 100 lety a nachází se na Vltavě nedaleko
Veltrus. Pracuje v ní pět agregátů, z nichž čtyři budou
vyměněny za nové, pátý už majitel repasoval.
Rekonstrukce elektrárny začala letos v srpnu, skončí
v červnu 2012 a je rozdělena do dvou etap. První obnáší
výměnu agregátů 1 a 2, v následující přijdou na řadu zbý-
vající. Po dokončení vyrobí ročně 13–18 GWh elektrické
energie. I zde se během prvních prací objevily potíže se
spodní vodou, která obtéká celý objekt, takže se nedala
vyloučit možnost, že po jejím vyčerpání z jímky a savek by
mohlo dojít k prolomení dna elektrárny. Proto byly v před-
stihu vyvrtány protivztlakové studny, z nichž se voda
trvale odčerpává. Dnes zde má divize 6 za sebou bourací
práce 1. etapy a zahajuje betonáž a montáž pomocných
technologických částí. Skončí příští rok v červnu, od září
se pak bude celý cyklus opakovat v závěrečné etapě.
Začátek stavby ohlásilo sbírání škeblí
Příjezová MVE v Berouně (foto č. 1), kterou buduje tým
Ing. Luboše Jonáše, je asi čtyři měsíce před dokončením.
Její stavbu zahájil vloni a předcházela jí u nás přinejmen-
ším nezvyklá událost: vysbírání velevruba – chráněné
a snad i perlotvorné škeble. Vlastní výstavba elektrárny
se čtyřmi Kaplanovými turbínami o instalovaném výkonu
72 kW pak začala úpravou jezu. Dosavadní betonový byl
nahrazen třípolovým klapkovým (foto č. 2), který zvýšil
hladinu Berounky v nadjezí asi o 50 cm a umožnil ji regulo-
vat při zvýšených průtocích. Zároveň proběhla úprava dna
řeky, ze kterého bylo odvezeno na 20 000 m³ zeminy.
Dnes jsou hotové hlavní stavební práce na jezu a od-
straňují se ochranné hrázky a štětové stěny jímky. Na
128 m dlouhém peřejnatém rybím přechodu byly do-
končeny dva mosty a teď se pracuje na asi 3 m širokém
dnu jeho koryta. Do finále vstoupily i dokončovací práce
na vlastní MVE. Je kompletně nainstalovaná technologie
(foto č. 3) a začínají provozní zkoušky. Je pravděpodobné,
že elektrárna bude uvedena do provozu už v prosinci, ač-
koliv harmonogram počítal až s 19. únorem roku 2011.
Nově otevřené staveniště
Poslední ze čtveřice malých vodních elektráren, které
staví divize 6, je na pravém břehu Labe u jezu a zdymadla
Čelákovice. V technické zprávě je označena jako příjezová
průtočná s řízením hnací vody hladinovou regulací. Bude
osazena dvěma turbínami HH 2200 o celkovém maxi-
málním průtoku 38 m³ a instalovaném výkonu 800 kW.
V zhledem k poloze a stavu vody na Labi se předpokládá,
že bude vyrábět elektřinu až 345 dnů v roce. Její součástí
je i rybí přechod, koncipovaný jako štěrbinový.
Hlavním inženýrem projektu je i zde Ing. Jonáš a jeho
tým má v Čelákovicích ještě všechno před sebou, proto-
že staveniště převzal 19. října. Práce za pomoci divize 7
rozběhl okamžitě, protože celá stavba má být předaná už
30. prosince 2011. Divize 6 má prostě stále co na práci.
–rip–, foto Josef Husák
Devatenáct škol a školek v městské části Ostrava-Po-
ruba dnes září novotou. Od počátku letošního dubna
do konce října prošly úpravami v rámci projektu, jehož
cílem bylo zajistit jejich levnější energetický provoz.
Investorem akce byla radnice Poruby, která prostřed-
nictvím Operačního programu Životní prostředí využila
finance z EU. Na zakázce se podíleli pracovníci severo-
moravského oblastního zastoupení divize 1.
Zatímco devět objektů se postupně měnilo pod ruka-
ma pracovníků akciové společnosti HOCHTIEF CZ, desítka
škol a školek teď díky novým fasádám „prokoukla“ pod
taktovkou týmu vedeného Ing. Martinem Zarembou z di-
vize 1. Projekt zahrnoval zateplení fasád, střech, vyzdívání
meziokenních pilířků, klempířských prvků či dodávku no-
vých oken, vstupních dveří, prosklených stěn a vnitřních
parapetů včetně podpůrných konstrukcí (foto č. 1 – škola
Bulharská, foto č. 2 – škola Hrdličky).
Vzhledem k tomu, že práce zasahovaly i do školního
roku, tedy do plného provozu, nebylo často jednoduché
skloubit požadavky škol s potřebami stavbařů. „V přípa-
dě mateřských škol to bylo těžší než u škol základních,
protože z kapacitních důvodů byl přesun dětí mnohem
složitější. U mateřinek se totiž jednalo o jeden objekt,
u těch základních až o sedm,“ vzpomíná Ing. Zaremba.
Kromě toho stavbu ztěžovalo počasí, které nedovolovalo
pokračovat v pracích podle technologických postupů. Vy-
skytly se sice i další drobné problémy, především v řešení
některých detailů, podle slov Ing. Zaremby však skoro
nestály za řeč. Naopak za velmi příjemnou část zakázky
považuje Ing. Zaremba počáteční období, kdy se detailně
seznamoval s každým školským zařízením i jeho perso-
nálem: „Školy totiž měly svá specifika. Ať už se to týkalo
jejich stavu před zahájením rekonstrukce nebo pohledu
investora na plánované práce z hlediska organizace.“
I když to bylo v některých momentech jednodušší,
v jiných naopak těžší, důležité je, že se Sdružení Ostrava-
-Poruba (HOCHTIEF CZ + Metrostav) podařilo rekonstruk-
ce včas dokončit. Díky tomu by se měly náklady na provoz
všech 19 zařízení snížit asi o šest milionů korun ročně.
Martina Vampulová, foto Martin Zaremba
strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
MVE – čtyřikrát totéž, ale pokaždé jinak
1
Rekonstrukce škol a školek v Ostravě skončily
2
3
1 2
Jistota dobré organizace a bezpečné práce
Provoz zemních prací divize 7 prošel v posledním roce
řadou změn. Jeho kvalitní a kvalifikované týmy, dnes
vedené Ing. Zdeňkem Hoškem, garantují vedoucím
projektů, že jejich stavby poběží hladce od přípravy
území pro výstavbu jakýchkoliv pozemních staveb až
po odvoz posledního výkopku. Přesně podle předem
sestaveného plánu organizace výstavby (POV) a v pl-
ném souladu s legislativou, včetně BOZP.
„Jsme rádi, že všechny stroje, které nám poskytuje
náš provoz dopravy a mechanizace, pracují a zaměstnan-
ce máme plně vytížené,“ říká Ing. Hošek. „Zakázek máme
dost, ale abychom ostatní divize přesvědčili o výhodnosti
naší nabídky, poskytovali jsme jim v poslední době služby
za nižší cenu, než jaká je pro nás dlouhodobě únosná.“
Podle statistiky za posledních deset měsíců před-
stavují pro divizi 7 největší konkurenci ve výběrových
řízeních na zemní práce drobné společnosti s kapitálem
do sto tisíc korun a fyzické osoby. „Cenou s nimi nemů-
žeme soutěžit,“ konstatuje Ing. Hošek. „Oproti nim však
nabízíme navíc třeba práci v nepřetržitém provozu. Když
nám onemocní šofér nebo strojník, nic se neděje... Naše
nákladní vozy (foto) – od sedmi největších tahačů s půl-
kruhovou korbou o objemu 23 m³ po menší automobily
– máme na operativní leasing, a jsou tedy stále v provozu.
Díky tomu, že jsou moderní, dodržují přísné emisní limity,
mají nižší hlučnost i spotřebu, a proto jsou i daleko eko-
logičtější než třeba starší vozidla soukromníků. Kromě
staveništních buněk jsou nádavkem i nejvíc viditelnou re-
klamou Metrostavu. Pro vedoucí projektů zajistíme mimo
vlastní zemní práce i projektové řízení zakázky. Zvládáme
předvýrobní a výrobní přípravu, která zahrnuje i vypraco-
vání POV včetně harmonogramů se zapracováním souvi-
sejících činností a grafického návrhu zařízení staveniště.
Často odhalíme i nedostatky v projektové dokumentaci
a následně navrhneme technicky správná řešení. Stavební
jámu pak provedeme na klíč až do odvozu posledního ku-
bíku výkopku, a vedoucím projektu tak usnadníme řízení
celé akce. Naším cílem je přesvědčit kolegy, že když nám
dají objednávku, vyplatí se jim to.“
Práci provozu zemních prací divize 7 mohou vedoucí
projektů v současnosti nejlépe posoudit při sledování jeho
největších probíhajících zakázek, zejména odvozu výkop-
ku ze staveb tunelového komplexu Blanka a metra V. A.
V segmentu zemních prací pro liniové stavby nedávno
zaměstnanci divize 7 ve spolupráci s divizí 4 úspěšně do-
končili stavbu č. 512 na obchvatu Prahy a dnes s ní pracují
na rychlostní silnici R7 a na dálnici D3 u Tábora. Důležitou
součástí nabídky provozu jsou také demolice a ostatní
zemní práce pro pozemní stavby, jaké právě probíhají tře-
ba na stavbách nemocnice v Karlových Varech a malých
vodních elektráren v Litoměřicích a v Čelákovicích.
Divize 7 má i vlastní mobilní drtičku a třídičku kame-
niva a betonu, která materiál efektivně zpracuje přímo
na stavbě bez jeho přemísťování.
„Aktualizovaný přehled naší nabídky najdete na intra-
netu,“ uzavřel Ing. Hošek. „Pracujeme téměř výhradně jen
pro Metrostav a v příštím roce budeme kolegům nabízet
naše služby zejména ve zmíněné oblasti zemních prací
u běžných pozemních staveb. Chtěli bychom se stát auto-
matickým a logickým partnerem ostatních divizí tak, aby-
chom dokázali, že nejen z hlediska komplexního pohledu
na celý Metrostav jsme platnou součástí společnosti.“
Metrostav_21_10.indd 3 12/7/10 9:43:36 AM