strana 3

ZPrAVODAJstVÍ Z DIVIZÍ

rekonstrukce škol a školek v Ostravě skončily

devatenáct škol a školek v městské části Ostrava-Poruba dnes září novotou. Od počátku letošního dubna

do konce října prošly úpravami v rámci projektu, jehož

cílem bylo zajistit jejich levnější energetický provoz.

Investorem akce byla radnice Poruby, která prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí využila

finance z eu. na zakázce se podíleli pracovníci severomoravského oblastního zastoupení divize 1.

Zatímco devět objektů se postupně měnilo pod rukama pracovníků akciové společnosti HOCHTIEF CZ, desítka

škol a školek teď díky novým fasádám „prokoukla“ pod

taktovkou týmu vedeného Ing. Martinem Zarembou z divize 1. Projekt zahrnoval zateplení fasád, střech, vyzdívání

meziokenních pilířků, klempířských prvků či dodávku nových oken, vstupních dveří, prosklených stěn a vnitřních

parapetů včetně podpůrných konstrukcí (foto č. 1 – škola

Bulharská, foto č. 2 – škola Hrdličky).

Vzhledem k tomu, že práce zasahovaly i do školního

roku, tedy do plného provozu, nebylo často jednoduché

skloubit požadavky škol s potřebami stavbařů. „V přípa-

dě mateřských škol to bylo těžší než u škol základních,

protože z kapacitních důvodů byl přesun dětí mnohem

složitější. U mateřinek se totiž jednalo o jeden objekt,

u těch základních až o sedm,“ vzpomíná Ing. Zaremba.

Kromě toho stavbu ztěžovalo počasí, které nedovolovalo

pokračovat v pracích podle technologických postupů. Vyskytly se sice i další drobné problémy, především v řešení

některých detailů, podle slov Ing. Zaremby však skoro

nestály za řeč. Naopak za velmi příjemnou část zakázky

považuje Ing. Zaremba počáteční období, kdy se detailně

seznamoval s každým školským zařízením i jeho personálem: „Školy totiž měly svá specifika. Ať už se to týkalo

jejich stavu před zahájením rekonstrukce nebo pohledu

investora na plánované práce z hlediska organizace.“

I když to bylo v některých momentech jednodušší,

v jiných naopak těžší, důležité je, že se Sdružení Ostrava-Poruba (HOCHTIEF CZ + Metrostav) podařilo rekonstrukce včas dokončit. Díky tomu by se měly náklady na provoz

všech 19 zařízení snížit asi o šest milionů korun ročně.

Martina vampulová, foto Martin Zaremba

1

MVe – čtyřikrát totéž, ale pokaždé jinak

Jako malé se u nás označují vodní elektrárny s instalovaným výkonem do 10 MW. I když všechny pracují

na stejném principu, je většina nových odlišná od těch,

které se stavěly v průběhu minulého století. a nejde

přitom jen o konstrukci, technická a technologická řešení; čím dál větší roli hraje i ekologické hledisko.

Čtyři z takto koncipovaných nových elektráren spojuje

jeden společný jmenovatel: jejich výstavbu zajišťují pracovníci z divize 6 Metrostavu. Dvě z nich, MVE Litoměřice

a MVE Čelákovice jsou na Labi, další dvě vznikají v Berouně a v Miřejovicích, tedy na Berounce a na Vltavě.

nečekané úskalí

Práce u Litoměřic zahájil Metrostav loni v prosinci. Tým

Ing. Jiřího Škrance zde od té doby buduje malou vodní elektrárnu se dvěma turbínami o celkovém výkonu

5,2 MW, se zemními pracemi jim pomáhá divize 7.

Prvním úkolem, který Ing. Škrance a jeho spolupracovníky čekal, bylo zajištění stavební jámy, tedy vybudování podzemních stěn, pilot a štětovnicových jímek.

A hned se objevil problém – pod úrovní předaného hydrologického průzkumu byla zjištěna tlaková artézská voda.

„Podzemní stěny a piloty jsme provedli bez navýšení

rozpočtu, práce navíc nám však nabouraly harmonogram.

Dnes dokončujeme první hloubkové injektáže, které nám

umožní snížit tlak vody pomocí čerpadel a bezpečně vytěžit stavební jámu bez rizika, že se tlaková voda provalí,“

řekl Ing. Škranc. V případě, že se tento postup osvědčí,

bude použit i pro další části stavební jámy. Řešení tohoto

problému však pozdrželo průběh stavebních prací natolik, že původní termín dokončení byl se souhlasem všech

zúčastněných posunut z března na červen roku 2012.

K MVE patří i štěrbinový rybochod o šířce 3 m a minimální hloubce 80 cm, jehož dno pokryje 20cm vrstva substrátu. Nad ním bude speciální žlab z polypropylenových

desek s polyamidovými kartáči, určený pro migraci úhořů. Měl by to být první rybí přechod tohoto druhu v ČR.

trvale odčerpává. Dnes zde má divize 6 za sebou bourací

práce 1. etapy a zahajuje betonáž a montáž pomocných

technologických částí. Skončí příští rok v červnu, od září

se pak bude celý cyklus opakovat v závěrečné etapě.

Začátek stavby ohlásilo sbírání škeblí

Příjezová MVE v Berouně (foto č. 1), kterou buduje tým

Ing. Luboše Jonáše, je asi čtyři měsíce před dokončením.

Její stavbu zahájil vloni a předcházela jí u nás přinejmenším nezvyklá událost: vysbírání velevruba – chráněné

a snad i perlotvorné škeble. Vlastní výstavba elektrárny

se čtyřmi Kaplanovými turbínami o instalovaném výkonu

72 kW pak začala úpravou jezu. Dosavadní betonový byl

nahrazen třípolovým klapkovým (foto č. 2), který zvýšil

hladinu Berounky v nadjezí asi o 50 cm a umožnil ji regulovat při zvýšených průtocích. Zároveň proběhla úprava dna

řeky, ze kterého bylo odvezeno na 20 000 m³ zeminy.

3

Rekonstrukce po sto letech

Druhým vodohospodářským dílem, kde jako vedoucí

projektu působí Ing. Jiří Škranc, je MVE Miřejovice. Byla

postavena před 100 lety a nachází se na Vltavě nedaleko

Veltrus. Pracuje v ní pět agregátů, z nichž čtyři budou

vyměněny za nové, pátý už majitel repasoval.

2

Rekonstrukce elektrárny začala letos v srpnu, skončí

v červnu 2012 a je rozdělena do dvou etap. První obnáší

výměnu agregátů 1 a 2, v následující přijdou na řadu zbývající. Po dokončení vyrobí ročně 13–18 GWh elektrické

energie. I zde se během prvních prací objevily potíže se

spodní vodou, která obtéká celý objekt, takže se nedala

vyloučit možnost, že po jejím vyčerpání z jímky a savek by

mohlo dojít k prolomení dna elektrárny. Proto byly v předstihu vyvrtány protivztlakové studny, z nichž se voda

Metrostav_21_10.indd 3

Dnes jsou hotové hlavní stavební práce na jezu a odstraňují se ochranné hrázky a štětové stěny jímky. Na

128 m dlouhém peřejnatém rybím přechodu byly dokončeny dva mosty a teď se pracuje na asi 3 m širokém

dnu jeho koryta. Do finále vstoupily i dokončovací práce

na vlastní MVE. Je kompletně nainstalovaná technologie

(foto č. 3) a začínají provozní zkoušky. Je pravděpodobné,

že elektrárna bude uvedena do provozu už v prosinci, ačkoliv harmonogram počítal až s 19. únorem roku 2011.

1

2

Jistota dobré organizace a bezpečné práce

Provoz zemních prací divize 7 prošel v posledním roce

řadou změn. Jeho kvalitní a kvalifikované týmy, dnes

vedené Ing. Zdeňkem Hoškem, garantují vedoucím

projektů, že jejich stavby poběží hladce od přípravy

území pro výstavbu jakýchkoliv pozemních staveb až

po odvoz posledního výkopku. Přesně podle předem

sestaveného plánu organizace výstavby (POv) a v plném souladu s legislativou, včetně BOZP.

„Jsme rádi, že všechny stroje, které nám poskytuje

náš provoz dopravy a mechanizace, pracují a zaměstnance máme plně vytížené,“ říká Ing. Hošek. „Zakázek máme

dost, ale abychom ostatní divize přesvědčili o výhodnosti

naší nabídky, poskytovali jsme jim v poslední době služby

za nižší cenu, než jaká je pro nás dlouhodobě únosná.“

Podle statistiky za posledních deset měsíců představují pro divizi 7 největší konkurenci ve výběrových

řízeních na zemní práce drobné společnosti s kapitálem

do sto tisíc korun a fyzické osoby. „Cenou s nimi nemůžeme soutěžit,“ konstatuje Ing. Hošek. „Oproti nim však

nabízíme navíc třeba práci v nepřetržitém provozu. Když

nám onemocní šofér nebo strojník, nic se neděje... Naše

nákladní vozy (foto) – od sedmi největších tahačů s půlkruhovou korbou o objemu 23 m³ po menší automobily

– máme na operativní leasing, a jsou tedy stále v provozu.

Díky tomu, že jsou moderní, dodržují přísné emisní limity,

mají nižší hlučnost i spotřebu, a proto jsou i daleko ekologičtější než třeba starší vozidla soukromníků. Kromě

staveništních buněk jsou nádavkem i nejvíc viditelnou reklamou Metrostavu. Pro vedoucí projektů zajistíme mimo

vlastní zemní práce i projektové řízení zakázky. Zvládáme

předvýrobní a výrobní přípravu, která zahrnuje i vypraco-

vání POV včetně harmonogramů se zapracováním souvisejících činností a grafického návrhu zařízení staveniště.

Často odhalíme i nedostatky v projektové dokumentaci

a následně navrhneme technicky správná řešení. Stavební

jámu pak provedeme na klíč až do odvozu posledního kubíku výkopku, a vedoucím projektu tak usnadníme řízení

celé akce. Naším cílem je přesvědčit kolegy, že když nám

dají objednávku, vyplatí se jim to.“

Práci provozu zemních prací divize 7 mohou vedoucí

projektů v současnosti nejlépe posoudit při sledování jeho

největších probíhajících zakázek, zejména odvozu výkopku ze staveb tunelového komplexu Blanka a metra V. A.

V segmentu zemních prací pro liniové stavby nedávno

zaměstnanci divize 7 ve spolupráci s divizí 4 úspěšně dokončili stavbu č. 512 na obchvatu Prahy a dnes s ní pracují

na rychlostní silnici R7 a na dálnici D3 u Tábora. Důležitou

součástí nabídky provozu jsou také demolice a ostatní

zemní práce pro pozemní stavby, jaké právě probíhají třeba na stavbách nemocnice v Karlových Varech a malých

vodních elektráren v Litoměřicích a v Čelákovicích.

Divize 7 má i vlastní mobilní drtičku a třídičku kameniva a betonu, která materiál efektivně zpracuje přímo

na stavbě bez jeho přemísťování.

„Aktualizovaný přehled naší nabídky najdete na intranetu,“ uzavřel Ing. Hošek. „Pracujeme téměř výhradně jen

pro Metrostav a v příštím roce budeme kolegům nabízet

naše služby zejména ve zmíněné oblasti zemních prací

u běžných pozemních staveb. Chtěli bychom se stát automatickým a logickým partnerem ostatních divizí tak, abychom dokázali, že nejen z hlediska komplexního pohledu

na celý Metrostav jsme platnou součástí společnosti.“

nově otevřené staveniště

Poslední ze čtveřice malých vodních elektráren, které

staví divize 6, je na pravém břehu Labe u jezu a zdymadla

Čelákovice. V technické zprávě je označena jako příjezová

průtočná s řízením hnací vody hladinovou regulací. Bude

osazena dvěma turbínami HH 2200 o celkovém maximálním průtoku 38 m³ a instalovaném výkonu 800 kW.

V zhledem k poloze a stavu vody na Labi se předpokládá,

že bude vyrábět elektřinu až 345 dnů v roce. Její součástí

je i rybí přechod, koncipovaný jako štěrbinový.

Hlavním inženýrem projektu je i zde Ing. Jonáš a jeho

tým má v Čelákovicích ještě všechno před sebou, protože staveniště převzal 19. října. Práce za pomoci divize 7

rozběhl okamžitě, protože celá stavba má být předaná už

30. prosince 2011. Divize 6 má prostě stále co na práci.

–rip–, foto Josef Husák

12/7/10 9:43:36 AM