Metrostav

Strana 3

Řada objektů vhistorickém Terezíně prochází vposled-

ních letech rekonstrukcí. Zatím poslední budova, která

se jí ve městě dočkala, je jízdárna z19. století, jíž pů-

vodní podobu vrátil tým Ing.Petra Kolbábka zdivize 8.

Obnovenou krásu z doby, kdy se zde proháněli ko-

ně, získal objekt za 11 měsíců. Město Terezín, které je

investorem stavby, plánuje koncem prosince kolaudaci

této unikátní památky ajejí slavnostní otevření, u něhož

nebude chybět ani náš fotograf. Potom začne jízdárna

zase sloužit svému původnímu účelu – bude zde probíhat

výcvik koní, pořádat by se tu měly i dobové přehlídky

vojenské jezdecké strategie či školení jezdeckého umění.

Město plánuje, že jízdárnu využije také kpořádání nejrůz-

nějších kulturních či sportovních akcí.

Cesta k rekonstrukci ale nebyla jednoduchá. Budova

zůstala bez využití odroku 1995, kdy ji opustila armáda

– té sloužila jako opravárenská dílna či sklad, což bylo

spíše ke škodě. Prostředky naobnovu aoživení jízdárny

získal Terezín díky podpoře z EU a stavba mohla začít pod

dohledem památkářů až letos v lednu. „Zpočátku mezi

námi jako zhotovitelem apamátkáři jako dohledem nad

chráněnou budovou vznikala třecí místa. Časem jsme se

ale sladili avýborně spolupracovali,“ říká Ing.Kolbábek.

Nejnáročnější částí díla byla oprava skružového kro-

vu systému francouzského stavitele de l´Ormeho (foto).

„Nejprve jsme jej pomocí provizorní ocelové konstrukce

museli vynést nahoru, prvně opravit jeho spodní část ate-

prve pak horní,“ popisuje postup prací vedoucí projektu.

Narekonstrukci se významně podíleli izástupci divize9,

kteří zrestaurovali původní zábradlí na galerii a vyrobili

repliky dalších prvků, jako byla okna, dveře, schodiště

adřevěný portál. „Při rekonstrukci jsme nad okny objevili

erby jednotlivých zemí Rakouska-Uherska, které restau-

rátorka obnovila, cožinteriéru přidalo nakráse,“ dodává

Ing. Kolbábek. Budova se honosí také novou fasádou

aopravené jsou ikomunikace vjejím nejbližším okolí.

Podle představitelů města se jízdárna stane stavbou,

kterou se bude Terezín pyšnit. Navíc je to první dílo zřady

rekonstrukcí zdejších historických objektů, které proběhlo

bez větších komplikací avřádném termínu.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

Známou dětskou říkanku s tímto začátkem si moh-

li připomenout obyvatelé a návštěvníci moravského

Prostějova. Dne 21. listopadu zde totiž byl slavnostně

otevřen rekonstruovaný obchodní dům Prior (foto č. 1),

který kromě nového vzhledu nese i tento nový název.

Objekt během necelých 10 měsíců změnila stavba,

kterou řídili pracovníci ze severomoravského regionu

divize1. Budovu kompletně odstrojili zvenčí i uvnitř, kde

vyřízli atrium pro korzo a pro eskalátory vedoucí až pod

novou prosklenou střechu (foto č. 2). Prodejní plochu

o jedno patro rozšířili na tři a dispozičními změnami ji

zdvojnásobili, takže v ní bude na 30 obchodů. Vybudovali

nové technologie a rozvody, zásobovací trakt včetně ko-

munikací a novou střechu. Starý Prior připomíná vlastně

jen původní skleněná vitráž z fasády, kterou architekti

zakomponovali pod střechu galerie. Zlatá brána tak dnes

úspěšně následuje staršího bratra – olomoucký obchodní

dům Moritz, který stejný tým zrekonstruoval o rok dříve.

Změny budova doznala i zvenku, kde beton nahradil

prosklený a provětrávaný plášť v kombinaci s imitací beto-

nových ploch. „Místní občané novou vnější podobu zatím

přijímají trochu s rozpaky, sklobetonové obkladové desky

oproti čistému sklu na ně zřejmě působí trochu těžce. Vě-

řím však, že je to jen momentální strach z razantní změny

a že postupem doby budou brát tuto proměnu pozitivně,“

okomentoval reakce na nový vzhled vedoucí projektu

Ing.Lukáš Horuta a doplnil: „Celkově se realizační pro-

jekt oproti tendrové dokumentaci dosti změnil. Fasáda je

z jiných materiálů a i interiéry doznaly změn podle potřeb

nájemců a do poslední chvíle se stále předělávaly.“

Stavbaři si museli poradit i s tradičním problémem,

který přináší akce ve středu města – nedostatkem místa.

Zařízení staveniště proto i pro dodavatele přesunuli přímo

do samotné stavby a veřejné prostory využívali jen ome-

zeně, pouze pro sklady materiálu a stavbu lešení.

„Dílo nám komplikovaly i sklepní prostory v místní

komunikaci, na které jsme narazili při pracích na veřejné

kanalizaci a které patřily domu přes ulici. Bohužel onich

věděl jen jeho majitel a nám z toho vznikly zejména legis-

lativní problémy při nutné změně projektu,“ zavzpomínal

Ing. Horuta. „Díky píli a zodpovědnosti realizačního týmu

se nám však podařilo všechny komplikace zdárně a včas

vyřešit. Hodně nám k tomu pomohly i zkušenosti, které

jsme měli z dřívější spolupráce s investorem.“ A proč se

obchodní dům jmenuje Zlatá brána? Nemá to nic společ-

ného s říkankami – tento název má připomínat dřívější

městskou bránu, podle které se jmenuje i sousední ulice.

–jar–, foto Josef Husák

ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ

strana 3

Zlatá brána otevřena, zlatým klíčem odemčena

Práce na modernizaci části městského okruhu ve Varšavě, které vede tým divize 4 včele s ředitelem výstavby Ing.Radimem

Čápem, Ph.D., už začaly. Jejich součástí bude i rekonstrukce mostu Generála Stefana Grota-Roweckého přes Vislu.

Lávka vČelákovicích je technicky velmi složitá stavba.

Na dvou ocelových asi 37 m vysokých pylonech – díle

divize 3 – je zavěšena 242 m dlouhá vodorovná kon-

strukce. Aby byla pevná i lehká, jsou její prefabrikova-

né segmenty vyrobeny zUHPC – ultravysokopevnost-

ního betonu. Tloušťka desky je díky tomu jen 60 mm.

Lávku přitom budou mimo chodců acyklistů využívat

ivozy integrovaného záchranného systému do 3,5 t.

Přes 11 m dlouhé a3,6 m široké segmenty, z nichž se

deska mostovky montovala, vyrobili stolerancí do 5 mm

pracovníci divize 5 zUHPC, který dodával TBG Metrostav,

v Brandýse n/L. Vpříčném řezu dílce vypadají jako velmi

nízké písmeno H – 60mm nevyztuženou desku podélně

zpevňují 600mm vysoká okrajová žebra, umožňující ty-

čové alanové předpětí. Příčná žebra sroztečí necelý metr

jsou vysoká jen 100–130 mm. „Jeden segment jsme ze

samozhutnitelného UHPC vyráběli nadvakrát poasi 5,5 m

s posunem ve formě a s otiskem čela předcházejícího

dílu, abychom dosáhli požadované přesnosti. Ipřesto, že

bylo léto, museli jsme pracovat pod stany vyhřívanými

až na60 °C, aby beton začal tuhnout dřív, než se začne

smršťovat, azamezilo se vzniku trhlin,“ vzpomíná vedoucí

projektového týmu Ing.Petr Koukolík zdivize 5.

Zaměstnanci provozu mostů aŽBK dopravních staveb

divize 5 budují celou lávku (foto) s pomocí svých geode-

tů téměř sami. Vodorovnou nosnou konstrukci provedli

letmou montáží – vbřehových partiích napevné skruži

a ve 156m poli nad řekou symetrickým vyvěšováním

napylony pomocí k nim připnutých speciálně navržených

montážních vozíků. Připevnění jednoho segmentu jim

běžně zabralo dva dny. První den jej pomocí hydrauliky

na vozíku vyzdvihli z lodi a ustavili do přesné pozice ově-

řené geodety. Naspojkovali předpínací tyče v podélných

trámech a čelo dílce přilepili k předchozímu pomocí vy-

sokopevnostního lepidla. Druhý den po vytvrdnutí lepidla

tyče dopnuli na požadovanou sílu, nainstalovali definitivní

závěsy, uvolnili ty provizorní a vozík posunuli do nové po-

zice pro zvedání dalšího segmentu – to vše při zachované

splavnosti Labe. Už první týden v prosinci by nosnou kon-

strukci mělo dokončit zabetonování středového segmentu

a protažení a napnutí definitivních předpínacích lan.

„Připravit postupy pro tuto atypickou anezvykle sub-

tilní stavbu bylo velmi složité a zabralo to hodně času

zejména naší technické skupině. Vymysleli je ale dobře,

a práce se nám proto daří. Věřím, že lávku dokončíme

včas vdubnu příštího roku,“ uzavírá Ing.Koukolík.

Deska mostovky má tloušťku jen 60 mm

Rekonstrukce dálnice D1 u Vyškova

Jízdárna vTerezíně se chlubí původní krásou

UHPC (Ultra High Performance Concrete) má válcovou

pevnost přes 150 MPa, jemné drátky auvádí se, že

jeho životnost přesahuje 200 let. Unás jej poprvé jako

transportbeton vyrobili v TBG Metrostav ve spolupráci

suniverzitou vněmeckém Kasselu as našimi

pracovníky, zejména prof.Ing.Janem L.Vítkem,CSc.,

zcentrály atechnickou skupinou provozu mostů aŽBK

dopravních staveb divize 5, kterou vede Ing.Robert

Brož, Ph.D. Více najdete nawww.tbg-metrostav.cz.

Dálnice D1 si vysloužila řadu hanlivých přezdívek, tře-

ba největší parkoviště či nejdražší tankodrom. Iřidiči,

kteří ji používají jen občas, vědí, že někde prakticky

nemohou jet vpravém jízdním pruhu, aniž by riskovali

tlumiče svých vozů. Na opravách česko-moravské pá-

teřní komunikace se od září 2013 podílí i Metrostav,

jehož stavbu řídí tým Ing. Břetislava Poláka z divize 4.

Silničáři hodlají během deseti let úsek D1 mezi Prahou

a Brnem zrekonstruovat a rozšířit. Nezapomínají však

ani na jiné trasy. Jejich další velkou akcí je oprava dvou

protisměrných cca 5km úseků D1 mezi moravskou met-

ropolí aVyškovem. Divize 4 má na starosti ten ve směru

na Ostravu mezi 214,6. a220,2. km, který je v provozu

přes 30let a nachází se v havarijním stavu. Povrch je tu

10,75m široký, se stoupacím pruhem měří 12 m.

Skupina Metrostav spojila na opravě dálnice své síly.

Stavbu řídí tým divize 4. Zaměstnanci jejího provozu zem-

ních prací vybourali starý cementobetonový povrch včet-

ně živičné mezivrstvy a pracovníci střediska betonových

vozovek v čele s Ing. Janem Růžičkou provedli pokládku

nového krytu. Jako expert jim pomáhal Ing.Josef Richter

ze společnosti DSH – Dopravní stavby, který má snad

největší zkušenosti z realizace betonových vozovek v ČR.

Kvalitu materiálů ověřovaly laboratoře firmy SQZ,geode-

tické práce zajišťovala společnost CCE Praha. Betonáž no-

vého povrchu pomocí finišerů (foto) probíhala v noci, kdy

je minimální provoz. Rekord v délce za směnu – 480m

– vznikl z pátku na sobotu, kdy šlo práce prodloužit.

Vedoucí projektu Ing. Polák popisuje: „Při stavbě jsme

využívali speciální technologii známou hlavně v Německu

aRakousku, u nás byla uplatněna poprvé. Její princip spo-

čívá v tom, že vrchní vrstva krytu se po pokládce postříká

zpomalovačem tuhnutí. Po 6–12 hodinách, v závislosti na

teplotě betonu i okolí, druhu cementu atd., se povrchová

vrstva malty za sucha odstraní strojním kartáčem. Vy-

metání se řídí podle časového průběhu postupného tvrd-

nutí betonu a tuhnutí povrchové malty. Jeho správný čas

přibližně určí technolog a upřesní zkušební tahy pomocí

ocelového ručního kartáče. Tento postup je známý jako

technologie CB krytu spovrchovou úpravou obnaženým

kamenivem.“ Součástí zakázky na D1, která by měla skon-

čit ještě letos, jsou i nutné opravy dvou dálničních mostů.

–jar–, foto archiv divize

Metrostav_21_2013.indd 3 3.12.13 11:15

Metrostav a.s. - noviny