Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 21/2013, Strana 2
Metrostav Metrostav 21/2013, Strana 3
Řada objektů vhistorickém Tereně proczí vposled-
ních letech rekonstrukcí. Zatím poslední budova, která
se jí ve městě dkala, je jízdárna z19. století, jíž pů-
vodní podobu vrátil tým Ing.Petra Kolbábka zdivize 8.
Obnovenou krásu z doby, kdy se zde proháli ko-
ně, získal objekt za 11 měsíců. Město Terezín, které je
investorem stavby, plánuje koncem prosince kolaudaci
to unikátní patky ajejí slavnostní otevření, u něh
nebude chybět ani náš fotograf. Potom začne jízrna
zase sloužit svému původnímu účelu – bude zde prohat
výcvik koní, pádat by se tu měly i dobové přehlídky
vojenské jezdecké strategie či školení jezdeckého umění.
sto pnuje, že jízdárnu využije také kpořání nejz-
nějších kulturních či sportovních akcí.
Cesta k rekonstrukci ale nebyla jednoduchá. Budova
stala bez využití odroku 1995, kdy ji opustila arda
– té sloužila jako oprarenská dílna či sklad, což bylo
spíše ke ško. Prostředky naobnovu aoživení jízdárny
skal Terezín díky podpe z EU a stavba mohla začít pod
dohledem památkářů až letos v lednu. „Zpočátku mezi
námi jako zhotovitelem apamátkáři jako dohledem nad
chráněnou budovou vznikala třecí místa. Časem jsme se
ale sladili avýborně spolupracovali,“ říká Ing.Kolbek.
Nejrnější částí díla byla oprava skružového kro-
vu systému francouzského stavitele de l´Ormeho (foto).
„Nejprve jsme jej pomocí provizorní ocelové konstrukce
museli vynést nahoru, prvně opravit jeho spodní část ate-
prve pak horní,“ popisuje postup prací vedoucí projektu.
Narekonstrukci se významně poleli izástupci divize9,
ktí zrestaurovali původní zábradlí na galerii a vyrobili
repliky dalších prvků, jako byla okna, dve, schodiš
adřevěný portál. „Při rekonstrukci jsme nad okny objevili
erby jednotlivých zemí Rakouska-Uherska, které restau-
rátorka obnovila, cožinteriéru přidalo nakráse,“ dodává
Ing. Kolbábek. Budova se honosí také novou fasádou
aopravené jsou ikomunikace vjem nejbližším oko.
Podle představitelů města se jízdárna stane stavbou,
kterou se bude Teren pyšnit. Nac je to první dílo zřady
rekonstrukcí zdejších historických objektů, které proběhlo
bez větších komplikací avřádném termínu.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Známou dětskou říkanku s tímto začátkem si moh-
li připomenout obyvatelé a návšvci moravského
Prostějova. Dne 21. listopadu zde totiž byl slavnost
otevřen rekonstruovaný obchodní dům Prior (foto č. 1),
který kromě nového vzhledu nese i tento nový název.
Objekt během necelých 10 měců změnila stavba,
kterou řídili pracovníci ze severomoravského regionu
divize1. Budovu kompletně odstrojili zvenčí i uvnitř, kde
vyřízli atrium pro korzo a pro eskalátory vedoucí až pod
novou prosklenou střechu (foto č. 2). Prodejní plochu
o jedno patro rozšířili na tři a dispozičními změnami ji
zdvojnásobili, takže v ní bude na 30 obchodů. Vybudovali
nové technologie a rozvody, zásobovací trakt včetně ko-
munikací a novou sechu. Starý Prior připomíná vlastně
jen původní skleněná vitráž z fasády, kterou architekti
zakomponovali pod sechu galerie. Zlatá brána tak dnes
úsšně následuje staršího bratra – olomoucký obchodní
dům Moritz, který stejný tým zrekonstruoval o rok dříve.
Změny budova doznala i zvenku, kde beton nahradil
prosklený a protrávaný plášť v kombinaci s imitací beto-
nových ploch. „Místní občané novou vnější podobu zatím
přijímají trochu s rozpaky, sklobetonové obkladové desky
oproti čistému sklu na ně zřejmě působí trochu těžce. Vě-
řím však, že je to jen momentální strach z razantní změny
a že postupem doby budou brát tuto pronu pozitivně,“
okomentoval reakce na nový vzhled vedoucí projektu
Ing.Lukáš Horuta a doplnil: „Celkově se realizační pro-
jekt oproti tendrové dokumentaci dosti změnil. Fasáda je
z jiných materiálů a i interry doznaly změn podle potřeb
jemců a do poslední chvíle se stále předěvaly.
Stavbaři si museli poradit i s tradm probmem,
který přináší akce ve sedu města – nedostatkem místa.
Zízení staveniště proto i pro dodavatele přesunuli přímo
do samotné stavby a veřejné prostory vyívali jen ome-
ze, pouze pro sklady materiálu a stavbu lešení.
lo nám komplikovaly i sklepní prostory v míst
komunikaci, na které jsme narazili při prach na vej
kanalizaci a které patřily domu přes ulici. Bohužel onich
děl jen jeho majitel a nám z toho vznikly zejména legis-
lativní probmy při nutné zně projektu,“ zavzponal
Ing. Horuta. „Díky píli a zodpovědnosti realizačního týmu
se nám však podilo všechny komplikace zdárně a včas
vyřešit. Hodně nám k tomu pomohly i zkenosti, které
jsme měli z dříjší spolupráce s investorem.“ A proč se
obchodní dům jmenuje Zlatá brána? Nemá to nic společ-
ho s říkankami – tento název má připomínat dříjší
stskou bránu, podle které se jmenuje i sousední ulice.
jar, foto Josef Husák
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
Zlatá brána oteena, zlatým klíčem odemčena
1
Práce na modernizaci části městského okruhu ve Varšavě, které vede tým divize 4 včele s ředitelem výstavby Ing.Radimem
Čápem, Ph.D., už začaly. Jejich součástí bude i rekonstrukce mostu Generála Stefana Grota-Roweckého přes Vislu.
2
Lávka vČelákovicích je technicky velmi složitá stavba.
Na dvou ocelových asi 37 m vysokých pylonech – díle
divize 3 – je zavěšena 242 m dlouhá vodorovná kon-
strukce. Aby byla pevná i lehká, jsou její prefabrikova-
né segmenty vyrobeny zUHPC – ultravysokopevnost-
ho betonu. Tloušťka desky je díky tomu jen 60 mm.
Lávku přitom budou mimo chodců acyklistů vyívat
ivozy integrovaho záchranho systému do 3,5 t.
Přes 11 m dlouhé a3,6 m široké segmenty, z nichž se
deska mostovky montovala, vyrobili stolerancí do 5 mm
pracovníci divize 5 zUHPC, který dodával TBG Metrostav,
v Brandýse n/L. Víčm řezu dílce vypadají jako velmi
zké písmeno H – 60mm nevyztuženou desku podélně
zpevňují 600mm vysoká okrajová žebra, umňucí ty-
čové alanové předpětí. Příčná žebra sroztečí necelý metr
jsou vysoká jen 100–130 mm. „Jeden segment jsme ze
samozhutnitelného UHPC vyráběli nadvakrát poasi 5,5 m
s posunem ve formě a s otiskem čela předczejícího
lu, abychom dosáhli požadované přesnosti. Ipřesto, že
bylo léto, museli jsme pracovat pod stany vyhřívanými
až na60 °C, aby beton začal tuhnout dřív, než se zne
smršťovat, azamezilo se vzniku trhlin,“ vzpomíná vedoucí
projektového týmu Ing.Petr Koukolík zdivize 5.
Zaměstnanci provozu mostů aŽBK dopravch staveb
divize 5 budují celou lávku (foto) s pomocí svých geode-
tů téměř sami. Vodorovnou nosnou konstrukci provedli
letmou montáží – vehových partiích napevné skruži
a ve 156m poli nad řekou symetrickým vyšováním
napylony pomocí k nim připnutých speciálně navržech
montážních vozíků. Připevnění jednoho segmentu jim
žně zabralo dva dny. První den jej pomocí hydrauliky
na vozíku vyzdvihli z lodi a ustavili do přesné pozice o-
řené geodety. Naspojkovali předpínací tyče v polných
trámech a čelo dílce přilepili k předchozímu pomocí vy-
sokopevnostního lepidla. Druhý den po vytvrdnutí lepidla
tyče dopnuli na požadovanou sílu, nainstalovali definitiv
závěsy, uvolnili ty provizorní a vozík posunuli do nové po-
zice pro zvedání dalšího segmentu – to vše při zachované
splavnosti Labe. Už první týden v prosinci by nosnou kon-
strukci mělo dokončit zabetonování středového segmentu
a protažení a napnutí definitivních předpínacích lan.
Připravit postupy pro tuto atypickou anezvykle sub-
tilní stavbu bylo velmi složité a zabralo to hodně času
zejména naší technické skupině. Vymysleli je ale dobře,
a práce se nám proto dí. Věřím, že lávku dokoíme
as vdubnu příštího roku,“ uzavírá Ing.Koukok.
Deska mostovky má tloušťku jen 60 mm
Rekonstrukce dálnice D1 u Vyškova
Jízdárna vTerezíně se chlubí původní krásou
UHPC (Ultra High Performance Concrete) má válcovou
pevnost přes 150 MPa, jemné drátky auvádí se, že
jeho životnost přesahuje 200 let. Unás jej poprvé jako
transportbeton vyrobili v TBG Metrostav ve spolupráci
suniverzitou vněmecm Kasselu as našimi
pracovníky, zejména prof.Ing.Janem L.Vítkem,CSc.,
zcentrály atechnickou skupinou provozu mostů aŽBK
dopravch staveb divize 5, kterou vede Ing.Robert
Brož, Ph.D. Více najdete nawww.tbg-metrostav.cz.
lnice D1 si vysloužila řadu hanlivých přezvek, tře-
ba největší parkoviště či nejdražší tankodrom. Iřidiči,
kteří ji používají jen oas, vědí, že někde prakticky
nemohou jet vpram jízdním pruhu, aniž by riskovali
tlumiče svých vozů. Na opravách česko-moravské pá-
teřní komunikace se od září 2013 polí i Metrostav,
jehož stavbu řídí tým Ing. Břetislava Poláka z divize 4.
Silničáři hodlají během deseti let úsek D1 mezi Prahou
a Brnem zrekonstruovat a rozšířit. Nezapomínají však
ani na jiné trasy. Jejich další velkou akcí je oprava dvou
protisrch cca 5km úseků D1 mezi moravskou met-
ropolí aVyškovem. Divize 4 má na starosti ten ve sru
na Ostravu mezi 214,6. a220,2. km, který je v provozu
es 30let a naczí se v havarijním stavu. Povrch je tu
10,75m široký, se stoupacím pruhem měří 12 m.
Skupina Metrostav spojila na opravě dálnice své síly.
Stavbu řídí tým divize 4. Zaměstnanci jejího provozu zem-
ch prací vybourali starý cementobetonový povrch včet-
ně živné mezivrstvy a pracovníci střediska betonových
vozovek v čele s Ing. Janem Růžičkou provedli pokládku
nového krytu. Jako expert jim pomáhal Ing.Josef Richter
ze společnosti DSH – Dopravní stavby, který má snad
největší zkenosti z realizace betonových vozovek v ČR.
Kvalitu materiálů ověřovaly laboratoře firmy SQZ,geode-
tické práce zajťovala společnost CCE Praha. Betonáž no-
vého povrchu pomocí finišerů (foto) probíhala v noci, kdy
je minilní provoz. Rekord v délce za snu – 480m
– vznikl z pátku na sobotu, kdy šlo práce prodloit.
Vedoucí projektu Ing. Polák popisuje: „Při stavbě jsme
využívali speciální technologii známou hlavně v Německu
aRakousku, u nás byla uplatna poprvé. Její princip spo-
čívá v tom, že vrchní vrstva krytu se po pokládce posíká
zpomalovačem tuhnutí. Po 612 hodinách, v závislosti na
teplotě betonu i oko, druhu cementu atd., se povrchová
vrstva malty za sucha odstraní strojm karčem. Vy-
metání se řídí podle časového průběhu postupného tvrd-
nutí betonu a tuhnutí povrchové malty. Jeho správný čas
ibližně určí technolog a upřesní zkušební tahy pomocí
ocelového rho kartáče. Tento postup je známý jako
technologie CB krytu spovrchovou úpravou obnaženým
kamenivem.“ Součástí zakázky na D1, která by měla skon-
čit jtě letos, jsou i nutné opravy dvou dálničních mos.
jar, foto archiv divize
Metrostav_21_2013.indd 3 3.12.13 11:15
Metrostav Metrostav 21/2013, Strana 4

 

Metrostav Metrostav 21/2013, Strana 1
Metrostav Metrostav 21/2013, Strana 2
Metrostav Metrostav 21/2013, Strana 3
Metrostav Metrostav 21/2013, Strana 4
Metrostav Metrostav 21/2013, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 21/2013, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 21/2013, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 21/2013, Strana 4

Strana 4

3

Sending statistics … done (317 ms)

Rendering Strana 4 (103774): (0/1) (311 ms)

Rendering Strana 3 (103772): (0/1) (354 ms)

Rendering Strana 2 (103770): (0/1) (353 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3054/vth120385-1.jpg

 i3054/vth120387-1.jpg

 i3054/bg103772.svg

 i3054/vth120390-1.jpg

 i3054/vth120379-1.jpg