strana 3
z p r a v o d a j s t v í z di v i z í
1
Zlatá brána otevřena, zlatým klíčem odemčena
Známou dětskou říkanku s tímto začátkem si mohli připomenout obyvatelé a návštěvníci moravského
Prostějova. Dne 21. listopadu zde totiž byl slavnostně
otevřen rekonstruovaný obchodní dům Prior (foto č. 1),
který kromě nového vzhledu nese i tento nový název.
Objekt během necelých 10 měsíců změnila stavba,
kterou řídili pracovníci ze severomoravského regionu
divize 1. Budovu kompletně odstrojili zvenčí i uvnitř, kde
vyřízli atrium pro korzo a pro eskalátory vedoucí až pod
novou prosklenou střechu (foto č. 2). Prodejní plochu
o jedno patro rozšířili na tři a dispozičními změnami ji
zdvojnásobili, takže v ní bude na 30 obchodů. Vybudovali
nové technologie a rozvody, zásobovací trakt včetně komunikací a novou střechu. Starý Prior připomíná vlastně
jen původní skleněná vitráž z fasády, kterou architekti
zakomponovali pod střechu galerie. Zlatá brána tak dnes
úspěšně následuje staršího bratra – olomoucký obchodní
dům Moritz, který stejný tým zrekonstruoval o rok dříve.
2
Změny budova doznala i zvenku, kde beton nahradil
prosklený a provětrávaný plášť v kombinaci s imitací betonových ploch. „Místní občané novou vnější podobu zatím
přijímají trochu s rozpaky, sklobetonové obkladové desky
oproti čistému sklu na ně zřejmě působí trochu těžce. Věřím však, že je to jen momentální strach z razantní změny
a že postupem doby budou brát tuto proměnu pozitivně,“
okomentoval reakce na nový vzhled vedoucí projektu
Ing. Lukáš Horuta a doplnil: „Celkově se realizační projekt oproti tendrové dokumentaci dosti změnil. Fasáda je
z jiných materiálů a i interiéry doznaly změn podle potřeb
nájemců a do poslední chvíle se stále předělávaly.“
Stavbaři si museli poradit i s tradičním problémem,
který přináší akce ve středu města – nedostatkem místa.
Zařízení staveniště proto i pro dodavatele přesunuli přímo
do samotné stavby a veřejné prostory využívali jen omezeně, pouze pro sklady materiálu a stavbu lešení.
„Dílo nám komplikovaly i sklepní prostory v místní
komunikaci, na které jsme narazili při pracích na veřejné
kanalizaci a které patřily domu přes ulici. Bohužel o nich
věděl jen jeho majitel a nám z toho vznikly zejména legislativní problémy při nutné změně projektu,“ zavzpomínal
Ing. Horuta. „Díky píli a zodpovědnosti realizačního týmu
se nám však podařilo všechny komplikace zdárně a včas
vyřešit. Hodně nám k tomu pomohly i zkušenosti, které
jsme měli z dřívější spolupráce s investorem.“ A proč se
obchodní dům jmenuje Zlatá brána? Nemá to nic společného s říkankami – tento název má připomínat dřívější
městskou bránu, podle které se jmenuje i sousední ulice.
–jar–, foto Josef Husák
Jízdárna v Terezíně se chlubí původní krásou
Řada objektů v historickém Terezíně prochází v posledních letech rekonstrukcí. Zatím poslední budova, která
se jí ve městě dočkala, je jízdárna z 19. století, jíž původní podobu vrátil tým Ing. Petra Kolbábka z divize 8.
Obnovenou krásu z doby, kdy se zde proháněli koně, získal objekt za 11 měsíců. Město Terezín, které je
investorem stavby, plánuje koncem prosince kolaudaci
této unikátní památky a její slavnostní otevření, u něhož
nebude chybět ani náš fotograf. Potom začne jízdárna
zase sloužit svému původnímu účelu – bude zde probíhat
výcvik koní, pořádat by se tu měly i dobové přehlídky
vojenské jezdecké strategie či školení jezdeckého umění.
Město plánuje, že jízdárnu využije také k pořádání nejrůznějších kulturních či sportovních akcí.
Cesta k rekonstrukci ale nebyla jednoduchá. Budova
zůstala bez využití od roku 1995, kdy ji opustila armáda
– té sloužila jako opravárenská dílna či sklad, což bylo
spíše ke škodě. Prostředky na obnovu a oživení jízdárny
získal Terezín díky podpoře z EU a stavba mohla začít pod
dohledem památkářů až letos v lednu. „Zpočátku mezi
námi jako zhotovitelem a památkáři jako dohledem nad
chráněnou budovou vznikala třecí místa. Časem jsme se
ale sladili a výborně spolupracovali,“ říká Ing. Kolbábek.
Nejnáročnější částí díla byla oprava skružového krovu systému francouzského stavitele de l´Ormeho (foto).
„Nejprve jsme jej pomocí provizorní ocelové konstrukce
museli vynést nahoru, prvně opravit jeho spodní část a teprve pak horní,“ popisuje postup prací vedoucí projektu.
Na rekonstrukci se významně podíleli i zástupci divize 9,
kteří zrestaurovali původní zábradlí na galerii a vyrobili
repliky dalších prvků, jako byla okna, dveře, schodiště
a dřevěný portál. „Při rekonstrukci jsme nad okny objevili
erby jednotlivých zemí Rakouska-Uherska, které restaurátorka obnovila, což interiéru přidalo na kráse,“ dodává
Ing. Kolbábek. Budova se honosí také novou fasádou
a opravené jsou i komunikace v jejím nejbližším okolí.
Podle představitelů města se jízdárna stane stavbou,
kterou se bude Terezín pyšnit. Navíc je to první dílo z řady
rekonstrukcí zdejších historických objektů, které proběhlo
bez větších komplikací a v řádném termínu.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Metrostav_21_2013.indd 3
Deska mostovky má tloušťku jen 60 mm
Lávka v Čelákovicích je technicky velmi složitá stavba.
Na dvou ocelových asi 37 m vysokých pylonech – díle
divize 3 – je zavěšena 242 m dlouhá vodorovná konstrukce. Aby byla pevná i lehká, jsou její prefabrikované segmenty vyrobeny z UHPC – ultravysokopevnostního betonu. Tloušťka desky je díky tomu jen 60 mm.
Lávku přitom budou mimo chodců a cyklistů využívat
i vozy integrovaného záchranného systému do 3,5 t.
Přes 11 m dlouhé a 3,6 m široké segmenty, z nichž se
deska mostovky montovala, vyrobili s tolerancí do 5 mm
pracovníci divize 5 z UHPC, který dodával TBG Metrostav,
v Brandýse n/L. V příčném řezu dílce vypadají jako velmi
nízké písmeno H – 60mm nevyztuženou desku podélně
zpevňují 600 mm vysoká okrajová žebra, umožňující tyčové a lanové předpětí. Příčná žebra s roztečí necelý metr
jsou vysoká jen 100–130 mm. „Jeden segment jsme ze
samozhutnitelného UHPC vyráběli nadvakrát po asi 5,5 m
s posunem ve formě a s otiskem čela předcházejícího
dílu, abychom dosáhli požadované přesnosti. I přesto, že
bylo léto, museli jsme pracovat pod stany vyhřívanými
až na 60 °C, aby beton začal tuhnout dřív, než se začne
smršťovat, a zamezilo se vzniku trhlin,“ vzpomíná vedoucí
projektového týmu Ing. Petr Koukolík z divize 5.
Zaměstnanci provozu mostů a ŽBK dopravních staveb
divize 5 budují celou lávku (foto) s pomocí svých geodetů téměř sami. Vodorovnou nosnou konstrukci provedli
letmou montáží – v břehových partiích na pevné skruži
a ve 156m poli nad řekou symetrickým vyvěšováním
na pylony pomocí k nim připnutých speciálně navržených
montážních vozíků. Připevnění jednoho segmentu jim
běžně zabralo dva dny. První den jej pomocí hydrauliky
na vozíku vyzdvihli z lodi a ustavili do přesné pozice ověřené geodety. Naspojkovali předpínací tyče v podélných
trámech a čelo dílce přilepili k předchozímu pomocí vysokopevnostního lepidla. Druhý den po vytvrdnutí lepidla
tyče dopnuli na požadovanou sílu, nainstalovali definitivní
závěsy, uvolnili ty provizorní a vozík posunuli do nové pozice pro zvedání dalšího segmentu – to vše při zachované
splavnosti Labe. Už první týden v prosinci by nosnou konstrukci mělo dokončit zabetonování středového segmentu
a protažení a napnutí definitivních předpínacích lan.
„Připravit postupy pro tuto atypickou a nezvykle subtilní stavbu bylo velmi složité a zabralo to hodně času
zejména naší technické skupině. Vymysleli je ale dobře,
a práce se nám proto daří. Věřím, že lávku dokončíme
včas v dubnu příštího roku,“ uzavírá Ing. Koukolík.
UHPC (Ultra High Performance Concrete) má válcovou
pevnost přes 150 MPa, jemné drátky a uvádí se, že
jeho životnost přesahuje 200 let. U nás jej poprvé jako
transportbeton vyrobili v TBG Metrostav ve spolupráci
s univerzitou v německém Kasselu a s našimi
pracovníky, zejména prof. Ing. Janem L. Vítkem, CSc.,
z centrály a technickou skupinou provozu mostů a ŽBK
dopravních staveb divize 5, kterou vede Ing. Robert
Brož, Ph.D. Více najdete na www.tbg-metrostav.cz.
Rekonstrukce dálnice D1 u Vyškova
Dálnice D1 si vysloužila řadu hanlivých přezdívek, třeba největší parkoviště či nejdražší tankodrom. I řidiči,
kteří ji používají jen občas, vědí, že někde prakticky
nemohou jet v pravém jízdním pruhu, aniž by riskovali
tlumiče svých vozů. Na opravách česko-moravské páteřní komunikace se od září 2013 podílí i Metrostav,
jehož stavbu řídí tým Ing. Břetislava Poláka z divize 4.
Silničáři hodlají během deseti let úsek D1 mezi Prahou
a Brnem zrekonstruovat a rozšířit. Nezapomínají však
ani na jiné trasy. Jejich další velkou akcí je oprava dvou
protisměrných cca 5km úseků D1 mezi moravskou metropolí a Vyškovem. Divize 4 má na starosti ten ve směru
na Ostravu mezi 214,6. a 220,2. km, který je v provozu
přes 30 let a nachází se v havarijním stavu. Povrch je tu
10,75 m široký, se stoupacím pruhem měří 12 m.
Skupina Metrostav spojila na opravě dálnice své síly.
Stavbu řídí tým divize 4. Zaměstnanci jejího provozu zemních prací vybourali starý cementobetonový povrch včetně živičné mezivrstvy a pracovníci střediska betonových
vozovek v čele s Ing. Janem Růžičkou provedli pokládku
nového krytu. Jako expert jim pomáhal Ing. Josef Richter
ze společnosti DSH – Dopravní stavby, který má snad
největší zkušenosti z realizace betonových vozovek v ČR.
Kvalitu materiálů ověřovaly laboratoře firmy SQZ, geodetické práce zajišťovala společnost CCE Praha. Betonáž nového povrchu pomocí finišerů (foto) probíhala v noci, kdy
je minimální provoz. Rekord v délce za směnu – 480 m
– vznikl z pátku na sobotu, kdy šlo práce prodloužit.
Vedoucí projektu Ing. Polák popisuje: „Při stavbě jsme
využívali speciální technologii známou hlavně v Německu
a Rakousku, u nás byla uplatněna poprvé. Její princip spočívá v tom, že vrchní vrstva krytu se po pokládce postříká
zpomalovačem tuhnutí. Po 6–12 hodinách, v závislosti na
teplotě betonu i okolí, druhu cementu atd., se povrchová
vrstva malty za sucha odstraní strojním kartáčem. Vy-
metání se řídí podle časového průběhu postupného tvrdnutí betonu a tuhnutí povrchové malty. Jeho správný čas
přibližně určí technolog a upřesní zkušební tahy pomocí
ocelového ručního kartáče. Tento postup je známý jako
technologie CB krytu s povrchovou úpravou obnaženým
kamenivem.“ Součástí zakázky na D1, která by měla skončit ještě letos, jsou i nutné opravy dvou dálničních mostů.
–jar–, foto archiv divize
Práce na modernizaci části městského okruhu ve Varšavě, které vede tým divize 4 v čele s ředitelem výstavby Ing. Radimem
Čápem, Ph.D., už začaly. Jejich součástí bude i rekonstrukce mostu Generála Stefana Grota-Roweckého přes Vislu.
3.12.13 11:15