strana 4
Zima ve vile Jedľa
i n f o r m a c e / a k t u a l it y / z a j í m a v o s ti
Historický rekord
n a š e FO T ORE P OR T Á Ž
Ten, kdo rád lyžuje, má možnost příjemně a výhodně
strávit zimní dovolenou v srdci Vysokých Tater ve vile
Jedľa, která patří do majetku Skupiny Metrostav.
Vila Jedľa v Novém Smokovci pod úpatím Slavkovského štítu poskytuje ubytování ve 2-, 3- a 4lůžkových pokojích s možností přistýlky, které jsou vybaveny minibarem,
telefonem, televizorem se satelitními programy, wi-fi a mají sociální zařízení vysokého standardu. Stravování formou
polopenze tu zajišťuje vlastní kuchyně a jídla se podávají
v jídelně s obsluhou. Po celý den je v provozu bar. Ubytování ve vile Jedľa lze hradit poukázkami Ticket Benefits.
V zimním období mohou hosté využívat lyžařský svah
s vlekem na Jakubkově louce v těsné blízkosti vily (asi
tři minuty chůze) nebo sjezdové terény na Hrebienku.
Pro náročnější lyžaře jsou připravena lyžařská střediska
na Skalnatém plese, ve Ždiaru a v dalším blízkém okolí.
Podrobnější informace včetně ceníku vily Jedľa najdete na intranetu Metrostavu nebo získáte na e-mailové
adrese vila.jedla@mail.t-com.sk.
Vyhlídka z tunelu
V Plan de Corones v Jižním Tyrolsku bude už v létě příštího roku otevřeno šesté a poslední Messner
Mountain Museum (MMM). Jako tunel navržená budova, která ze skály vystupuje jen bílými a zaoblenými
tvary vstupu a vyhlídkové terasy (vizualizace), roste na
vrcholku Mount Kronplatz podle projektu celosvětově
známé architektky Zahy Hadid.
Messner Mountain Musea vznikají ve spolupráci s asi
nejslavnějším horolezcem současnosti, Reinholdem
Messnerem, který jako první na světě zdolal všech 14 osmitisícovek a na Mount Everest vylezl bez použití kyslíku
či sólo výstupem. Muzea, jejichž exponáty – umělecká
díla, upomínkové předměty i relikvie – pocházejí z jeho
soukromého majetku, koncipuje jako příběh o horách.
MMM Firmian u Bozenu/Bolzana třeba zaměřil na téma
člověk a hory. MMM Ortles v Suldenu/Soldě se zase zabývá ledem, hrad Juval ve Vinschgau poskytuje přístřeší
umění Dálného východu. V MMM Ripa v Brunecku/Brunico jsou v popředí zájmu vystavovatele původní obyvatelé
hor. Páté MM muzeum se nachází poblíž Cortiny d’Ampez
zo a věnuje se dobývání Dolomit. V rámci doprovodného
programu je můžete navštívit už při následných zimních
lyžařských toulkách. K rozestavěnému muzeu v Plan de
Corones Messner řekl: „Naše stavba nabídne z vrcholu
hory Kronplatz jedinečné výhledy na Dolomity. Je posledním dílem v mé sérii horských muzeí a jeho expozici věnuji
velkým skalním stěnám a disciplínám horolezectví.“
Šesté MMM Corones, zčásti zavrtané do vrcholku
hory, má pro Zahu Hadid tradiční fluidní tvary a typickou
bílou fasádu. Celková užitná plocha objektu, který má připomínat tající ledovec, přesáhne tisíc metrů čtverečních.
Kromě vyhlídkové terasy v něm bude několik propojených
místností s expozicemi a malý přednáškový sál. Skoro
celý interiér je úmyslně navržený na nakloněné rampy,
které by měly umocnit přirozenou trajektorii expozic.
Zaha Hadid je 63letá britská architektka a malířka
iráckého původu, významná představitelka tzv. dekonstruktivismu. Vystudovala matematiku na Americké univerzitě v Bejrútu a architekturu na Architectural Association School of Architecture v Londýně. Působila v Office
for Metropolitan Architecture, v roce 1979 si v Londýně
založila vlastní ateliér. Vyučuje na řadě prestižních škol,
věnuje se také interiéru, nábytku, designu a scénografii.
Podle jejího návrhu vzniklo Rosenthalovo středisko pro
současné umění v Cincinnati (USA), vědecké centrum
Phaeno ve Wolfsburgu, budova BMW v Lipsku, lanovka
v Innsbrucku, výstavní areál v Zaragoze, římské muzeum
MAXXI a opera v Kuang-čou (Čína). Mezi jejími posledními projekty vyniká egyptský pavilon na Expo Šanghaj
či Aquatic Centrum, plavecký stadion pro olympijské hry
v Londýně. O Messner Mountain Museum Corones se více
dozvíte na adrese www.messner-mountain-museum.it,
odkud pochází i přetištěná vizualizace.
1
2
3
Nejdelším železničním tunelem v České republice je
v současnosti tunel Březno, který v roce 2007 postavila
divize 5 Metrostavu ve sdružení se společností SSŽ.
Měří 1758 metrů a o svůj primát přijde už za tři roky,
kdy stejná divize, tentokrát spolu s firmou Subterra,
dostaví 4150 m dlouhý tunel Ejpovice. Před Březnem
byl ale dlouho držitelem rekordu jen o 11 metrů kratší
tunel Špičácký. Tímto zajímavým a náročně budovaným podzemním dílem jezdí vlaky už 136 let.
Špičácký tunel na trati Železná Ruda–Klatovy vznikal v letech 1874 až 1877. Na jeho stavbě se vystřídaly
stovky dělníků z jižních států, Itálie a Rakouska-Uherska
– z Bosny, Dalmácie, Chorvatska i Tyrol, kterým se podle
italského slova baraba (vzniklo od jména biblického lotra
Barabáše) říkalo Barabové. Přes 60 z nich se ze Šumavy
domů nevrátilo, protože při práci zemřeli. Pohřbeni jsou
na hřbitově Barabů u kapličky své patronky sv. Barbory.
Jejich skoro 1,75 km dlouhý tunel vede obloukem
pod Špičáckým sedlem na východním svahu hory. Barabové jej pomocí dynamitu razili současně ze šesti čeleb:
ze dvou vjezdů – nad zastávkou Brčálník a u nádraží ve
Špičáku – a ze dvou svislých šachet. Trhavin spotřebovali
podle záznamů celkem 90 tun. Dodnes zůstala v některých částech tunelu skála tak, jak ji horníci vylámali. Na
stěnách jsou vidět půlobloučky po ručních vrtácích, jak
si tenkrát připravovali odstřely. Když dělníci při opravách
díla v 70. letech minulého století otevřeli kraje vyzdívek
nebo vylámaných částí, nacházeli dokonce staré nářadí
– třeba ruční vrtáky zvané voškrty. Byly z kvalitní oceli.
Vydržely, i když trochu zkorodovaly. Narubané kamenivo,
které Barabové vytahovali šachtami na povrch, sloužilo
ještě před 60 lety po rozdrcení na stavbu okolních silnic.
Špičácký tunel byl původně postavený jako dvoukolejný, položena a provozována v něm však byla vždy pouze
jedna standardně rozchodná kolej. Vlaky, které tudy jezdí
z Plzně až do Bavorska, jím mohou projíždět rychlostí
jen 60 km/h. V ejpovickém tunelu budou moci soupravy
s vyklápěcí soustavou jet rychlostí až 200 km/h. I když
bude o víc než 2,4 km delší a dvoutubusový, jeho stavba
zabere stejnou dobu, po jakou pod Špičákem pracovali
Barabové. Těm totiž nepomáhal tunelovací stroj a mohli
se spolehnout jen na své ruce a svatou Barboru.
Zkušenosti ze zámoří
4
5
6
7
Listopadový pohled do severního tubusu tunelu Blanka (foto č. 1)
Jméno rozestavěného tunelového komplexu na Městském okruhu v Praze se v poslední době v různých souvislostech
často objevuje v médiích. Jak ale tunel v současnosti vypadá, ví málokdo. Vzhledem k tomu, že se 30. listopadu
nemohl uskutečnit plánovaný den otevřených dveří, vypravil se do pražského podzemí náš fotograf, aby pohled na
dnešní Blanku zprostředkoval. Jaká je? Po sedmi letech náročné stavby téměř hotová. Nosné konstrukce tunelu
už pokrylo více než dva miliony kusů obkladových pásků, přesto stále přiznávají svůj původ – hloubené tunely
prozrazuje obdélníkový profil (foto č. 2), ražené klenbový (foto č. 3). I když se podzemí zdá být opuštěné, internetové
stránky www.tunelblanka.cz prozrazují, že třeba v úseku ražených tunelů Královská obora – kam patří i strojovna
vzduchotechniky (foto č. 4) – prováděli stavbaři začátkem listopadu požární ucpávky a poslední práce v technických
chodbách pod severním tubusem. Dokončovací práce a montáže vrcholily i v tunelech, zejména v technologických
centrech. Dodavatelé už montovali informační systém, nouzová světla a začišťovali obklad – jeho barevný pás,
který bude přispívat ke snazší orientaci řidičů v podzemním komplexu, je v tomto úseku tunelu modrý (foto č. 5), od
křižovatky U Vorlíků po Prašný most fialový (foto č. 6) a směrem k Malovance narcisově žlutý. V této poslední části
komplexu už jsou provedeny i živičné vrstvy komunikací a funguje osvětlení. Na Prašném mostě zase stavbaři mimo
jiné prováděli čisté terénní úpravy v trojúhelníkovém prostoru mezi podchody i v prostoru budoucího parku. Zahájili
také montáž liniových svítidel mezi pylony na novém mostě Svatovítská. V hloubených tunelech na trojském břehu
(foto č. 7) zase skončila kompletace dveří v technických chodbách pod mostovkou a obklady u portálů nabývaly
definitivní vzhled. Videoprohlídku tunelového komplexu Blanka najdete na adrese www.facebook.com/Metrostav.
Pracovní tým včetně betonářských expertů ze Skupiny
Metrostav (foto) se 20. listopadu zúčastnil betonáže prvních kubíků základové desky jaderného ostrova čtvrtého bloku elektrárny Vogtle ve státě Georgia
v USA. Na tomto projektu bude použit reaktor AP1000,
se kterým se partner Metrostavu, americko-japonská
společnost Westinghouse, uchází o dostavbu třetího
a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Temelín.
Jeff Benjamin, Senior Vice President Westinghouse
Nuclear Power Plants, při této příležitosti uvedl: „Letošní
listopad byl pro nás, naše partnery a zákazníky hodně
nabitý, jelikož jsme dokončili betonové základy obou
druhých bloků AP1000 na elektrárnách V.C. Summer
i Vogtle. Minimálně v této fázi je tedy rozpracovaných už
všech osm bloků, které právě stavíme. Na všech těchto
projektech se průběžně učíme a díky tomu jsme stále
efektivnější. Naši zákazníci jsou tak zase o krok blíž k výrobě bezpečné, spolehlivé a čisté elektřiny.“
Westinghouse Electric Company, součást skupiny
Toshiba Corporation, je světovým průkopníkem v jaderné
energetice. V roce 1957 stál Westinghouse u zrodu vůbec
prvního tlakovodního reaktoru v pensylvánském Shippingportu. Dnes jsou jeho technologie základem přibližně
poloviny všech fungujících jaderných elektráren na světě,
včetně zhruba 50 % z těch umístěných v Evropě. Více
najdete na http://ap1000.westinghousenuclear.cz.
–red–, foto archiv Metrostavu
Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav, člen DDM Group / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce
Koželužská 5, 180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 709 415; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav / Číslo 21/2013 vyšlo 5. 12. 2013 (22/2013 vyjde 19. 12. 2013) / Složení redakční rady Ing. F. Polák (předseda), Ing. J. Pavlíček
(místopředseda), Ing. J. Kavan, P. Meyer, Ing. J. Neklanová, Ing. L. Profota, Ing. L. Svobodová, Ing. J. Šob, Ing. L. Weinfurtová a Ing. M. Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang
Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja, tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č. j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo
povoleno s.p. OZSeČ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Toto periodikum slouží jen a výhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. a je veřejně neprodejné.
Metrostav_21_2013.indd 4
3.12.13 11:15