Metrostav 21/2014

• Strana 1

  VKarlsruhe se roztočila Giulia

  Na15000 návštěvníků se při dni otevřených dveří přišlo

  26. října podívat nastavbu tunelové části lehkého metra

  vKarlsruhe, kterou řídí firma BeMo Tunnelling. Veřejnost

  si při té příležitosti prohlédla iplnoprofilový bentonitový

  štít pojmenovaný Giulia. Tato německá krasavice vyrobená

  ufirmy Herrenknecht měří 85 m, váží 1200 tun aodzačátku

  listopadu razí vKarlsruhe tunely oprůměru 9,3 m.

  Bjørnabakkane

  Nakonci října vyrazili

  raziči divize 5 vedení

  týmem Ing.Pavla Bürgela

  už 400 metrů zvíce než

  1,5 km dlouhého silničního

  tunelu Bjørnabakkane.

  Dvoupruhový tubus

  sprůjezdnou šířkou 8,5 m vtéto části obsahoval i60 m

  dlouhý nouzový záliv vprofilu T11,5. Přestože se stavbaři

  vNorsku potýkali sextrémními dešťovými srážkami apři

  práci často procházeli poruchovými zónami, dokončili

  úspěšně takéražbu technické místnosti.

  První práce naželezničním svršku

  Nepřetržitým provozem ašikovnou koordinací práce se

  novému středisku železničních staveb divize 5 podařilo

  dohnat časový skluz při optimalizaci železniční trati

  zChebu nastátní hranici ze Spolkovou republikou

  Německo. Zpoždění vzniklo hned nazačátku díla

  kvůli nepříznivým geologickým ahydrogeologickým

  podmínkám. Pracovníci vedení Jiřím Kovaříkem tak hned

  při prvním nasazení prokázali, že umějí odvést špičkovou

  práci vlastními silami jak na4km úseku železničního

  svršku ispodku, tak taképři rekonstrukci dvou mostů.

  Barborka pro Žilinu

  Schránku vzápadním portálu

  slovenského tunelu Žilina

  doplnila 5. listopadu soška

  svaté Barbory, patronky

  pracovníků vpodzemí.

  Bude tak moci lépe držet

  ochrannou ruku nad

  ražbou více než 600 m dlouhého dvoutubusového tunelu

  narozestavěném úseku dálnice D1 Hričovské Podhradie

  – Lietavská Lúčka. Jeho severní troubu začal razit tým

  divize5 Metrostavu vedený Ing.Andrejem Korbou.

  Plaketa pro olomouckou Šantovku

  Za přítomnosti ředitele divize 1 Ing.Jaroslava Herana

  byla 14.listopadu slavnostně odhalena pamětní deska

  vnákupní Galerii Šantovka. Její nápis připomíná, že

  olomoucká novostavba na místě bývalého brownfieldu

  získala jeden z pěti nejcennějších titulů vprestižní soutěži

  Stavba roku 2014. Výstavbu objektu, který byl otevřen

  vloni 17. října, řídil tým Ing.Jana Šlajse z divize 1.

  Stavba multifunkčního laserového centra ELI Beamli-

  nes se přehoupla přes polovinu aopouštějí ji betoná-

  ři. Při slavnostním uložení posledního kubíku betonu

  dohlavních konstrukcí si rozpracované dílo vDolních

  Břežanech prohlédli 12. listopadu pozvaní hosté.

  Konstrukce ELI (titulní foto), které stavbaři předvedli,

  vytvarovali pracovníci divize6 Metrostavu afirmy VCES

  z39000 m³ betonu a7000 tun výztuže během 13 měsíců

  práce. Sdružení betonářů řídil Ing.Vladislav Horáček zdi-

  vize 6, která vlastními silami vDolních Břežanech vybudo-

  vala nejsložitější objekt – laserovou halu slaboratořemi.

  Velkou část z jejích 14500 m³ obestavěného prostoru

  však hosté naprvní pohled vidět nemohli. Nejrozsáhlejší

  částí haly jsou totiž dvě podzemní podlaží. Jejich stěny

  astropy mají tloušťku až 1,6 m ajsou vyrobeny ze speciál-

  ní betonové směsi, kterou pro schránku nejvýkonnějších

  laserů nasvětě navrhli specialisté zTBG Metrostav.

  Slavnostního uložení posledního kubíku betonu (foto

  č. 1) doatiky haly (foto č. 2) se vedle ředitele Fyzikálního

  ústavu Akademie věd ČR prof.Jana Řídkého, DrSc., zú-

  častnili ivedoucí manažeři Metrostavu. Celou stavbu si

  nejprve pozorně prošel prezident Skupiny Metrostav Jiří

  Bělohlav. Obchodní ředitel společnosti Ing.Milan Vesel-

  ský stavbaře v proslovu pochválil: „ELI je zajímavé ane-

  obvyklé dílo spojené svelmi náročnou administrativou.

  Těší mě, když vidím, že při jeho realizaci táhnou všichni

  partneři ve sdruženích zajeden provaz.“

  Celou zakázku vDolních Břežanech totiž řídí sdružení

  firem – OHL ŽS aVCES včele sMetrostavem, který za-

  stupují hned dvě divize, 3 a9. Vedoucí projektu Ing.To-

  máš Vašut zdivize3 polovinu díla zhodnotil: „Vzhledem

  ktomu, že se laserová technologie rychle vyvíjí, museli

  jsme si už poradit se značnými změnami stavby, které si

  vyžádal investor, atýkaly se zejména technického zařízení

  budov. Navýšení výkonu instalovaných strojů totiž vyvo-

  lalo větší zátěž hlavně nachladicí systém. Teď nás ještě

  čeká vypořádat se sdodatečnými požadavky vědeckých

  týmů, které teprve nedávno začaly podrobně zkoumat

  plány svých budoucích pracovišť.“

  Hlavní stavbyvedoucí Ing. Petr Jeřábek z divize 9,

  který řídí práce namístě, poznamenal: „Zvenku můžete

  vidět, že montujeme fasádu, auvnitř, jak pracovníci pro-

  fesí tahají rozvody technických zařízení budov astrojníci

  montují výtahy. Velmi důležité jsou ale ipráce navzorové

  místnosti, vekteré budou napřesných místech osazeny

  pohledové konstrukce. Architekt je totiž velice náročný

  aklade důraz nakonečný vzhled objektu dovšech detailů.

  Vzorkujeme proto všechny materiály, ato dokonce i ty,

  které nejsou vidět, jako třeba elektrokabely.“

  Přestože stavba neleží vúdolí ani uřeky, představuje

  pro ni vnadcházejícím období největší riziko voda. „Hla-

  dinu podzemní vody, která je nastaveništi asi 40 cm pod

  rostlým terénem, jsme ještě minulý týden snižovali pomo-

  cí čerpacích studní. Teď se zemina potéměř třech letech

  znovu zavodňuje, a pokud by přišly přívalové srážky,

  vyvstaly by nám velké problémy při výkopech pro ven-

  kovní rozvody inženýrských sítí, které právě provádíme,“

  uzavírá vedoucí projektu Ing.Vašut.

  xxxx

  více vefotoreportáži na str. 4

  ČTRNÁCTIDENÍK METROSTAV A.S.

  KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

  Betonový mezník naELI

  Pohostinný Metrostav

  VCentru vzdělávání Skupiny Metrostav se 6. a7. listo-

  padu uskutečnilo zasedání pracovní komise Evropské-

  ho výboru pro normalizaci (CEN). Šedesát odborníků

  z19 zemí světa se tu věnovalo Eurokódu7, tedy navr-

  hování geotechnických konstrukcí.

  „Geotechnika spojuje poznatky geologie, hydrogeolo-

  gie, mechaniky zemin ahornin, zakládání staveb apod-

  zemního stavitelství. Řeší stabilitu abezpečnost staveb

  a základové poměry, které musí mimo jiné odpovídat

  únosnosti astlačitelnosti,“ říká Wikipedie aIng.Richard

  Barvínek, expert Metrostavu pro geotechniku, dodává:

  „Týká se tedy absolutně všech staveb nanaší planetě, pro-

  tože každá znich je vkontaktu spřírodním prostředím.“

  Aby mohly být Eurokódy – evropské normy pro na-

  vrhování stavebních konstrukcí – přizpůsobovány růstu

  technických znalostí, sledují je vývojové komise. Ouspo-

  řádání letošního jednání komise pro Eurokód 7 požádal

  CEN Českou republiku. Úřadu pro technickou normalizaci,

  metrologii astátní zkušebnictví poskytla podporu Česká

  geotechnická společnost aMetrostav významným odbor-

  níkům nabídl pracovní atechnické zázemí.

  Setkání geotechniků zahájil předseda komise dr.An-

  drew Bond (foto), odborná jednání probíhala v10 sekcích

  specializovaných třeba na mechaniku skalních hornin,

  výpočtové modelování, zlepšování základové půdy, pilo-

  tové zakládání či seizmické následky. Přátelské prostředí

  vMetrostavu si komise velmi pochvalovala. Ing.Barvínek

  proto děkuje všem, kdo se nazajištění akce podíleli.

  Představitelé Skupiny Metrostav vedeníprezidentem

  Jiřím Bělohlavem (foto druhý zleva) podepsali 19.lis-

  topadu memorandum ospolupráci nanorském staveb-

  ním trhu se zástupci společnosti Bertelsen &Garpe-

  stad AS, které vedl předseda firmy Sverre Garpestad.

  1 2

  Ptáme se: Ing. Tomáše Kohouta,

  vedoucího projektu z divize 5 str. 2

  Inovace divize 5 při budování

  podzemních staveb str. 2

  Divize 3 dokončila stavbu nedaleko

  běloruského Brestu str. 3

  Demolice pod přísným

  bezpečnostním dohledem str. 3

  Nejnovější stopy práce

  Metrostavu na letecké mapě

  více vefotoreportáži na str. 4

  28. listopadu 2014 / 21 / XXVI

  Metrostav_21_2014.indd 1 26.11.14 16:33

• Strana 2

  Inovace při budování podzemních staveb

  Provoz divize 5, který se zabývá výstavbou tunelů

  (VNT Tunely), se na svých stavbách v poslední době

  často potýká s nepříznivou geologií. Aby jeho raziči

  při vrtání třeba ochranných deštníků nebo čelbových

  a radiálních kotev nezhoršovali kvalitu horniny a tím

  ipodmínky vlastní ražby klasickým vodním výplachem,

  šikovně využívají vlastní zpěňovací zařízení.

  Svelmi špatnou geologií tohoto druhu se tuneláři di-

  vize 5 setkali už vroce 2011 nastavbě komplexu Blanka

  vúseku Myslbekova – Prašný most (MYPRA). Strojmistr

  Jaroslav Linet st. tehdy s použitím ve světě známých

  principů navrhl asestrojil zpěňovací mechanismus, sje-

  hož pomocí je možné pokračovat v ražbách tunelu bez

  zhoršení horniny při vrtání. Principem tohoto nového vý-

  plachového zařízení je náhrada vody pěnou. Při zachování

  požadavku nachlazení se totiž díky ní dostává dohorni-

  nového prostředí pouze minimální množství vlhkosti.

  Podstata zařízení napěnový výplach spočívá vtom, že

  dorozvodů kladiva vrtacího vozu vhání pomocí tlakového

  vzduchu pěnu vytvořenou zředěním aniontového roztoku.

  Kvlastní tvorbě suché pěnové hmoty ajejímu dotvoření

  v pružné pěnové jádro přitom dochází až v následné

  sestavě vrtacích tyčí. Vzniklé výplachové médium navíc

  snižuje hlučnost práce azároveň pohlcuje prašné částice.

  Navržený zpěňovač raziči divize 5 Metrostavu poprvé

  úspěšně vyzkoušeli při ražbách tunelu MYPRA z obou

  portálů – odBrusnice iPrašného mostu. Vroce 2012 jej

  zapůjčili takédceřiné firmě Subterra, která ho použila při

  ražbě stanice Veleslavín nastavbě metra V.A.

  Nové zařízení se dá připojit kevšem vrtacím soupra-

  vám – třeba ktypům Boomer L2C, Tamrock Axera T11

  či PG 115 – avyužívá se pro příklepová kladiva arotační

  hlavy při vrtání šnekovou tyčí bez příklepu. Vsoučasnosti

  tuneláři divize 5 používají jeden zpěňovač naražbách slo-

  venského tunelu Poľana. Další dva kusy (foto) připravili

  pro tunel Žilina, jehož ražby začaly před pár dny.

  Ing.Jaromír Heřt, foto archiv provozu

  Pro vzdělání i setkání

  Zvýšené množství lidí ve vstupní hale Palmovka Par-

  ku II pokaždé napoví, že v Centru vzdělávání Skupiny

  Metrostav probíhá nějaká zajímavá akce. Tři z těch

  posledních navštívil i firemní fotograf.

  Na konci října se v centru rozeběhl nový cyklus adap-

  tačních a kvalifikačních kurzů pro stavbyvedoucí apřípra-

  váře. Na jeho obsahové náplni, odlišné pro práci na po-

  vrchu a v podzemí, se podílely všechny úseky výkonných

  ředitelů Metrostavu. Do konce roku se uskuteční celkem

  sedm jeho běhů a zúčastní se jich více než 220 kolegů

  a vybraní zaměstnanci Subterry i Metrostavu Slovakia.

  Stejně jako u mistrů a dělníků (foto č. 1) je součástí těchto

  kurzů také ze zákona povinné školení bezpečnosti práce.

  První den se stavbyvedoucí a přípraváři (foto č. 2) vě-

  nují výrobně-technickým tématům, třeba přípravě staveb,

  jejich technické podpoře či reklamacím. Druhý den probí-

  rají ekonomiku zakázky, nakupování i možnosti využívání

  vlastních kapacit. Dosavadní absolventi kurzů oceňují

  oblast vybraných právních otázek a v bloku věnovaném

  řízení týmů diskuzi o aktuálních otázkách, třeba kontro-

  lách státních orgánů a nástrojích stimulace zaměstnanců.

  Příjemné a moderní prostory Centra vzdělávání však

  dobře slouží nejen Skupině Metrostav. Jejich velikost

  adispozice umožnila také setkání 60 geotechniků zpra-

  covní komise CEN (viz str. 1). A to jak při plenárním zase-

  dání (foto č. 3), tak v odborných sekcích (foto č. 4). Stejně

  důležité jako vzdělávání či vědecké zkoumání je však také

  osobní poznání. Poslední fotografie svědčí o tom, že pro-

  story pro ně jsou v Metrostavu víc než přátelské.

  Ing.Tomáše Kohouta,

  vedoucího projektu zdivize 5

  V posledních dvou letech začal Ing. Kohout opouštět

  silniční stavby, na kterých odnástupu doMetrostavu

  působil téměř 17 let, a spolu s divizí 5 obrátil svou

  pozornost naželeznici. Ještě sice řídí poslední drobné

  dokončovací práce naprojektu SAT 2B, tedy propoje-

  ní nejspodnějšího patra MÚK Malovanka stunelovým

  komplexem Blanka, zároveň však vede hned tři zakáz-

  ky pro Správu železniční dopravní cesty (SŽDC).

  Čím se liší železniční stavby odsilničních?

  Železnice je jiný svět. Všechny stavby pro SŽDC se vprvní

  řadě podřizují drážním normám či předpisům a hlavně

  povoleným výlukám. Také volba subdodavatelů je výrazně

  omezená, protože ne všechny výrobky a technologické

  procesy jsou schválené pro použití naželeznici. Aněkdy si

  třeba nemůžeme vybírat vůbec, protože některé činnosti

  může vČeské republice provádět jen jediná firma.

  Končíte stavbu železniční zastávky Kačerov apracuje-

  te naoptimalizace trati Bubeneč–Holešovice...

  Nová zastávka Kačerov ustejnojmenné stanice metra je

  z finančního hlediska drobná stavba. Na její provedení

  jsme však měli velmikrátký termín aje umístěná vešpat-

  ně přístupném hlubokém zářezu. Proto je náročná napo-

  sloupnost prací akoordinaci lidských zdrojů. Natrati mezi

  Bubenčí aHolešovicemi jsme vesdružení se Subterrou

  dostali zaúkol kompletně vybourat asi 4,5 km dlouhý úsek

  železnice avystavět jej znovu – vmoderní podobě, spro-

  tihlukovými stěnami anovou zastávkou Podbaba. Práce

  tu sice probíhají při trvalé výluce jedné koleje, úplné zasta-

  vení provozu nasilně vytížené trati je ale možné jen napár

  hodin anavíc vnoci. Stavíme přitom vhustě obydleném

  úseku aněkteré naše činnosti jsou dost hlučné. Setkává-

  me se proto snepříznivým ohlasem. Ze zkušeností však

  vím, že provoz namodernizované trati sbezstykovými

  kolejemi je nejen rychlejší abezpečnější, ale také mnohem

  tišší. Proto věřím, že to snámi Pražané ještě pár dní vydr-

  ží, protože kplnému zprovoznění tratí soběma stavbami

  by mělo dojít naráz už 13. prosince. Věřím, že se tak stane,

  amyslím, že to bude pro celý tým ten nejlepší vánoční

  dárek. Najaře pak vPraze dokončíme už jen estetické či

  sadové úpravy aprovedeme hluková měření.

  Na stavbu Rokycany–Plzeň jste jako ředitel výstavby

  nastoupil teprve nedávno. Vjaké je dnes fázi?

  Nečekaně dlouho ji zdržel archeologický výzkum ainves-

  tor začínal být nespokojený zejména sdodržováním har-

  monogramu. Teď už ale stavba běží navšech frontách. Se

  členy tří týmů divize5, které mají nastarosti rekonstrukce

  mostů, ražbu tunelu Ejpovice avýrobu tybinků pro jeho

  ostění, se dlouho znám adobře spolupracujeme, jak je to

  vnaší divizi zvykem. Se Subterrou, jež má jako menšinový

  účastník vesdružení nastarosti převážně železniční svr-

  šek aspodek, rozvíjíme vztahy naprofesionální úrovni.

  Jsem rád, že už jsme konečně mohli zahájit imontáž TBM,

  který by měl začít razit tunel koncem ledna 2015.

  Jak stíháte řídit čtyři náročné stavby naráz?

  Obtížně. Abudu opravdu rád, až bude poVánocích. Na-

  štěstí nejsem napráci sám amám sehraný tým. Před lety

  doněj nastoupilo několik absolventů amně se vrací, že

  jsem jim nazačátku pomáhal aradil. Dnes jsou schopní

  technici avědí, co ajak, aspolu se zkušenějšími kolegy

  mi pomáhají stím, co potřebuji. Zato jim všem patří dík.

  Pořád vás stavařina těší?

  Je náročnější než dřív, protože se jako všichni vedoucí

  projektu musím víc věnovat ekonomice, právům aadmini-

  strativě než třeba harmonogramům či hledání správných

  technických řešení, které mě baví víc. Potřebuji ale vidět

  konkrétní výsledek práce, a to stavařina splňuje. Proto

  jsem si ji vybral, když jsem poroce studia na Matfyzu

  zjistil, že nedokážu žít jen vesvětě definic, vět adůkazů.

  Co napovídají vaše zkušenosti ze železničních staveb?

  Naželeznici je dnes hodně práce, ale málo firem s potřeb-

  nou mechanizací. Začalo nám sice pomáhat vlastní želez-

  niční středisko, pokud ale chce Metrostav vtomto oboru

  pokračovat, měl by víc investovat do strojového vybavení.

  strana 2

  PTÁME SE

  1

  Tunelářská firma BeMo slaví padesátiny

  Dceřiná společnost Metrostavu firma BeMo Tunnelling

  (BeMo) oslavila 19. října 50 let své existence. Sídlí

  vInnsbrucku, ale úspěšně podniká vřadě dalších zemí,

  kde se převážně zabývá výstavbou tunelů.

  Firmu BeMo, tehdy Beton- und Monierbau Gesell-

  schaft, založila v říjnu 1964 společnost Actien Gesell-

  schaftfür Monierbauten, jež vznikla vBerlíně roku1889.

  Pracovníci BeMo dostali zaúkol razit konvenčním způ-

  sobem tunely a štoly asvou činnost technicky rozvíjet.

  Prvně působili především vTyrolsku, měli však zásadní

  vliv inamezinárodní trhy, kde zaváděli aneustále zdoko-

  nalovali Novou rakouskou tunelovací metodu (NRTM).

  Už zapět let pozaložení přenesla BeMo svoje aktivity

  dosousedních zemí. Její raziči tehdy vespolupráci sjed-

  ním z autorů NRTM prof. Leopoldem Müllerem použili

  tuto metodu upravenou podle svého speciálního řešení

  nastavbě metra veFrankfurtu. Jednalo se světově oprvní

  aplikaci NRTM vcentru města anavíc vesložitých geolo-

  gických podmínkách, kde tunely procházely jen 4–7 m pod

  základy budov včetně středověkého komplexu Römer.

  Následně BeMo dokázala, že NRTM je možné použít

  téměř při všech geologických nebo stavebních podmín-

  kách. Odroku 1987 začali její zaměstnanci navíc pracovat

  i spomocí kontinuální ražby, tedy svyužitím TBM. Mimo

  metro získávali zkušenosti i při četných silničních aže-

  lezničních tunelových projektech vRakousku aNěmecku.

  Znalosti zejména projektového ainženýrského oddělení

  igeodetů vedly ktomu, že BeMo začala roku 1990 své

  know-how šířit idosvěta. Firma budovala tunely napří-

  klad vAnglii, Švédsku, Španělsku aUSA, kde zadokon-

  čené projekty obdržela i několik mezinárodních uznání.

  BeMo byla jednou zprvních společností voboru vNě-

  mecku iRakousku, která zavedla acertifikovala systém

  řízení jakosti podle ISO 9000 (1995) následovaný řadou

  bezpečnostních certifikátů. Byl v ní zaveden takéIntegro-

  vaný systém managementu, jenž se stále zlepšuje i rozvíjí.

  Zkušený tým apropracované know-how dělají zfirmy

  světového lídra napoli podzemního stavitelství. Ukazuje

  to i přehled hotových projektů nawww.bemo.net. Doklá-

  dá, že BeMo v posledních 20 letech postavila na 400 km

  tunelů – mezi nimi iStrenger (foto č. 1) – apodzemních

  staveb – třeba přes 60 m vysokou kavernu pro strojovnu

  vodní elektrárny Kops II (foto č. 2). Technici BeMo jsou

  mezinárodně uznávaní pro velký rozsah znalostí anávrhy

  inovativních řešení v oblasti projektování a komplexní

  dodávky náročných tunelářských děl. Roční obrat firmy

  vtunelových stavbách činí asi 150 milionů eur.

  Těší nás, že odroku 2013 je BeMo součástí Skupiny

  Metrostav. Dodalších 50 let mu přejeme mnoho úspěchů!

  Ing.Robert Dostál, foto archiv BeMo

  2

  2

  1

  3

  4

  5

  Metrostav_21_2014.indd 2 26.11.14 16:33

• Strana 3

  Demolice pod přísným bezpečnostním dozorem

  Zbourat jadernou elektrárnu je určitě snazší než ji

  postavit. Přesto to není tak jednoduché jako třeba

  odstranit obyčejný městský dům. Potvrdit to může

  vedoucí projektu Ing. Marek Krejsa z divize 8, který

  naSlovensku spolu sIng.Miroslavem Vansou řídí de-

  montáže technologických zařízení ademolice objektů

  velektrárně V1 vJaslovských Bohunicích. Je odstave-

  ná už odroku 2008 ajejí postupnou likvidaci řídí státní

  Jaderná avyřazovací společnost (JAVYS). Odletošní-

  ho května pro ni poprvé pracuje iMetrostav.

  Činnosti související s ukončením provozu jaderné

  elektrárny V1 a s jejím odstraněním – odborně vyřaze-

  ním – probíhají vetapách afinancují je granty odmezi-

  národního fondu BIDSF. Metrostav, jako lídr vesdružení

  sfirmou Purum CZ, řídí projekt označený D3. 4. Zabývá se

  likvidací technologických zařízení ponechaných namístě

  podemontáži dieselagregátů, ademolicí jejich stavebních

  objektů, tedy vlastní stanice, její přístavby anaftového

  hospodářství. Nakonci provozu V1 sloužily vpřechod-

  ném období jako záložní zdroj. „Samotná demontáž či

  demolice nejsou složité ani v jaderné elektrárně,“ říká

  Ing.Marek Krejsa. Okamžitě však dodává: „Co nám však

  stěžuje práci, je dlouhý čas potřebný k získání bezpeč-

  nostních povolení kevstupu doelektrárny či odvozu ma-

  teriálů nebo schvalování technické dokumentace. Každý

  dokument totiž musí projít schvalovacím procesem hned

  několika odborů společnosti JAVYS. Stejně tak podléhá

  odsouhlasení izahájení všech pracovních postupů nebo

  činností. Investor má navíc naněkterá vyjádření až 60 dní,

  což provedení činností značně oddaluje.“

  Divize 8 zahájila zakázku zhruba v polovině květ-

  na2014, místní subdodavatelské firmy začaly vJaslov-

  ských Bohunicích pracovat koncem září. Hotovo by měly

  mít dokonce února 2015, celý projekt této části likvidace

  V1 by se měl uzavřít asi vpůlce příštího září.

  Momentálně už jsou velektrárně odstraněné azbesto-

  vé kabelové lávky azdemolované inženýrské sítě včetně

  naftových kanálů či rozvodů elektroinstalací a pitné,

  požární itechnické vody. Dělníci už také začali demolovat

  vlastní objekt záložního zdroje (foto).

  „Každý, kdo nastavbě působí, podléhá pravidelnému

  radiačnímu monitorování stejně jako všechny odpady

  a dále využitelné materiály. Neobvyklá je i přítomnost

  bezpečnostní služby při nakládce materiálu nebo během

  tankování strojů,“ říká vedoucí projektu auzavírá: „Podle

  našich informací je JAVYS snaší činností spokojen. Ipro-

  to doufám, že bychom mohli uspět takév soutěži napro-

  vedení demolice čtyř 120 metrů vysokých chladicích věží

  zdejší jaderné elektrárny, kterou právě připravuje.“

  –red–, foto archiv stavby

  Vodní stavba na nevyzpytatelné Berounce

  Jez naBerounce vČernošicích uPrahy existuje odne-

  paměti. První záznam oněm pochází zroku 1523, byl

  však zřejmě postaven už vdobách KarlaIV. Letos vzáří

  jej začala rekonstruovat divize6, která kjeho moderní

  podobě přistaví ivodáckou propust arybí přechod.

  Černošický jez měl původně tvar šípu s hrotem asi

  15metrů proti proudu od toho současného. Jeho zbytky

  jsou stále zřetelné. Poslední verze jezu, která dnes vzdou-

  vá vodu pro malou vodní elektrárnu, pochází zroku1920.

  Od 50. let 20. století však na vodním díle pracoval jen

  zub času, který spolu s vodou jeho konstrukce znatelně

  poškodil. Nejvíce je postihla povodeň vroce 2002, která

  narušila adokonce posunula betonové čtyřstěny stabili-

  zující celé dílo. Podnik Povodí Vltavy proto rozhodl ojeho

  opravě avylepšení. To už před letními prázdninami roku

  2016 ocení jak vodáci, kteří museli lodě přes jez přená-

  šet, tak iryby, jež získají nový luxusní rybochod. Obě tato

  zařízení vzniknou ulevého břehu naproti MVE.

  „Kvůli zajištění průtočnosti řeky máme celou akci roz-

  dělenou načtyři po sobě jdoucí etapy,“ popisuje průběh

  rekonstrukce vedoucí týmu Ing.Jiří Škranc. „Přes zimu

  ale musíme koryto uvolnit, abychom zabránili jarnímu

  hromadění ledových ker, které je zde časté adost nebez-

  pečné.“ Vzhledem k tomu, že jediný přístup kBerounce

  byl asi 200 metrů pod jezem, museli si stavbaři prvně

  vybudovat příjezdovou cestu na levém břehu řeky (fo-

  to). Kromě ní zde dnes dodělávají ipracovní plošinu pro

  vrtání pilot. „Provede je firma Zakládání staveb, která je

  naším partnerem ve sdružení,“ pokračuje Ing. Škranc.

  „Naši betonáři pak napilotách vybudují železobetonovou

  konstrukci rybího přechodu, později obloženou kameny.

  Obdobně budeme postupovat nasamotném jezu iulodní

  propusti s kartáčovou vestavbu pro zpomalení proudu.

  Její míry dosáhnou 25,5 krát 2,5 metru a pod ní bude

  mělký vývar v podobě železobetonové vany. Rybochod

  sjednou odpočívkou bude 76 m dlouhý a3 m široký.“

  Protože investor nemá dokumentaci kposlední podo-

  bě jezu, narážejí stavbaři u Berounky na nečekané problé-

  my, třeba kamenné záhozy břehu, přes které nelze vrtat

  piloty. „Dá se také čekat, že nás řeka často vyžene. Jen

  zaprvní měsíc jsme už stavbu museli natři dny přerušit.

  Berounka je totiž zpovodňového hlediska velmi nepřed-

  vídatelná anebezpečná,“ uzavírá Ing. Škranc.

  –jar–, foto Josef Husák

  Divize 3 dokončila stavbu nedaleko Brestu

  „Velmi rád bych s prací v Bělorusku pokračoval,“ říká

  Ing.Pavel Hruška z divize 3, jehož tým právě dokončil

  stavbu nákladního terminálu Kozloviči–2. Jeho slova

  napovídají, že se divizi v Bělorusku daří. Nedaleko

  Brestu vybudovala už druhé obří logistické centrum –

  vtermínu a podle požadavků státního investora.

  Stavba Kozloviči–2 probíhala na území o rozloze přes

  14hektarů. V první etapě zahrnula skladovací halu (foto

  č. 1) se zastavěnou plochou 17 340 m² a řadou vestavků

  i přístavků včetně administrativní budovy, tříhvězdičkový

  hotel s restaurací pro až 165 hostů (foto č. 2), stanici

  technické obsluhy s myčkou aut, trafostanice, kotelny,

  vrátnice a parkoviště pro téměř 150 nákladních a více než

  150 osobních vozů. Součástí nového oploceného areálu je

  také zařízení na čištění a akumulaci dešťových vod s odlu-

  čovačem ropných látek a kilometry sítí, komunikací i kru-

  hový objezd s napojením na přilehlou dálnici M1. Protože

  zadavatel byl s prací Metrostavu spokojen, rozšířil letos

  v říjnu kontrakt i o druhou etapu díla – výstavbu dalšího

  oploceného a osvětleného parkoviště pro 50 kamionů.

  „První etapu projektu jsme dokončili už 10. října.

  Investor ale kvůli poruše přívodního kabelu areál pozdě

  napojil na elektrickou síť, a proto teprve teď spouštíme

  aregulujeme všechny vnitřní systémy i technologie. Od-

  haduji, že nám to zabere asi 14 dní, a koncem listopadu

  bychom mohli zahájit kolaudace a předávání díla,“ vysvět-

  luje Ing.Hruška a dodává, že druhou, menší a méně ná-

  ročnou část zakázky jeho tým předá začátkem prosince.

  „Kozloviči–2 byla pro mě velká zkušenost,“ pokračuje

  Ing. Hruška. „Běloruské podnikatelské prostředí je mno-

  hem turbulentnější a drsnější než u nás a firmy tu nejsou

  tak finančně stabilní. Žijí ze záloh, a i když mají velice

  krátkou dobu splatnosti faktur, mohou se snadno dostat

  do problémů a zaniknout. Těžko se tu proto hledají spo-

  lehliví subdodavatelé. Ten, kdo nabídne nejnižší cenu, totiž

  často není schopen práci provést. Výběr dodavatelů nám

  komplikovalo i to, že náš běloruský projektant se zpozdil

  s projektem. I přesto se nám většinou podařilo vybrat

  solidní partnery a dodržet termíny vůči investorovi.“

  Tým, který dnes zahrnuje pět Čechů a šest Bělorusů,

  bude ve stále omezenější sestavě působit u Brestu až asi

  do března 2015. Bylo by škoda nevyužít jeho nabyté zku-

  šenosti. „Máme tu už prověřené kontakty, dost jsme se

  naučili a další stavba by proto v Bělorusku mohla dopad-

  nout ještě lépe. Proto věřím, že se tam našemu zastoupení

  podaří vysoutěžit další zakázku,“ uzavírá Ing.Hruška.

  –red–, foto archiv stavby

  ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ

  strana 3

  1

  2

  1 2

  Vcentru Brna roste elegantní parkovací dům

  Vtěsnat parkoviště pro 360 vozů do vzdálenosti pou-

  hých 150 metrů od brněnského náměstí Svobody se

  dlouho zdálo být nemožné. Investor, kterého vlastní

  město, si ale nakonec se všemi problémy poradil.

  Letos 1.listopadu proto mohl tým Ing.Tomáše Vařáka

  z jihomoravského regionu divize 1 začít stavět nový

  parkovací dům přímo vestředu moravské metropole.

  „Stavbu, kterou provádíme vesdružení sfirmou IMOS

  Brno, vede společný projektový tým,“ vysvětluje Ing.Va-

  řák a doplňuje: „V současnosti na staveništi probíhá

  demolice zpevněných ploch novodobého parkoviště, li-

  kvidace sklepů, které pod terénem zůstaly po původní

  historické zástavbě zbourané vprvní polovině 20. století,

  apomocí mikropilot zajišťujeme stěnu sousední Moravské

  galerie. Založení parkovacího domu blízko historických

  budov bude velmi náročné ajejich stěny budeme muset

  pocelou dobu prací monitorovat. Stejně jako při jiných

  zakázkách vcentru měst se ivBrně potýkáme sminimál-

  ním prostorem, jedinou přístupovou cestou asomezením

  pracovní doby, abychom nerušili sousedy, zejména hosty

  vedlejšího čtyřhvězdičkového hotelu International.“

  Auta budou dojednosměrných garáží vjíždět zHusovy

  ulice aopouštět je budou netradičně znejnižšího druhého

  suterénu pomocí podzemní rampy (vizualizace č. 1) – aby

  nedošlo kekolizi svozy odjíždějícími zhotelového parko-

  viště. Zcelkem 360 parkovacích míst bude deset vyhraze-

  no motocyk lům adevět osobám se zhoršenou schopností

  pohybu. Dvacítka vozidel spohonem naLPG/CNG bude

  moci parkovat nastřeše. Uvjezdu dogarážového domu

  budou připravena tři dobíjecí stání pro elektromobily.

  V přízemí objektu vznikne navíc kavárna, trafika ave-

  řejné záchodky. V 8. nadzemním podlaží se rozprostře

  galerie smultifunkční výstavní plochou nastřešní terase.

  Součástí zakázky je také definitivní vyřešení vyústky ko-

  lektoru, který má nazastavované parcele větrací aúniko-

  vý objekt. Jeho funkce musí být zachována pocelou dobu

  stavby, která celá skončí vsrpnu roku 2016.

  Nový desetipodlažní objekt vyroste za 20 měsíců

  naploše zhruba 43 x 36 m mezi bývalým dominikánským

  klášterem, kde dnes sídlí brněnský magistrát, Moravskou

  galerií aInternationalem. Jeho základová deska aobvo-

  dové stěny obou suterénů vytvoří bílá vana podepřená

  vrtanými hlubinnými pilotami. Nosná kostra budovy bude

  zmonolitického železobetonu.

  Autoři projektu – doc.Ing.arch. Petr Hrůša aIng.Igor

  Bielik – soustředili svou pozornost nato, aby parkovací

  dům svým vzhledem dobře zapadl do okolní zástavby.

  Jeho světlou fasádu proto ozdobí pouze strohé kamenné

  doplňky okenních otvorů – parapetní deska a masivní

  sloupek ze stejného druhu kamene, který okna povýšce

  rozdělí nadvě úzké „střílny“ (vizualizace č. 2). Nabrněn-

  skou stavbu přitom dorazí hned čtyři různobarevné druhy

  kamene – bílý vápenec a světle šedý pískovec z Itálie,

  červený pískovec se Skotska ačínský tmavě šedý bazalt.

  –red–, vizualizace poskytla firma Archi-

  tekti Hrůša &spol., Ateliér Brno

  Metrostav_21_2014.indd 3 26.11.14 16:33

• Strana 4

  Nejnovější stopy práce Metrostavu na letecké mapě Prahy

  Jen pár dní stačí k tomu, aby se tvář města změnila. Dokladuje to i stavební ruch v okolí sídla Metrostavu (foto č.1).

  Na leteckém snímku, který fotograf pořídil zhruba před měsícem, třeba ještě mezi továrním komínem s firemním

  parkovištěm a Palmovka Parkem II stojí bílý patrový domek s valbovou střechou. Dnes je z něj jen hromada sutin,

  protože musel uvolnit místo pro další projekt našich developerů. Komu by z ptačí perspektivy nestačil statický

  snímek trojlístku věží (foto č. 2), kde sídlí centrála i divize Metrostavu, může se podívat na firemní Facebook.

  Vúterý 19. listopadu na něm přibylo krátké video, které při otáčkách kolem Palmovka Parku II pořídil dron. Firemní

  fotograf však v letadle dohlédl dál. Třeba na Střížkov, kde před dvěma lety díky divizi 6 vyrostl barevný bytový dům

  nezvyklého tvaru – Art Rezidence (foto č. 3). Eliška v nedalekých Vysočanech (foto č. 4) je o rok mladší. Divize 3

  vytáhla její střechu až do výšky 93 metrů nad sousední ulicí a vytvořila tak nejvyšší čistě obytný dům vrepublice.

  Nováčkem mezi pražskými domy je Quadrio, které snímek číslo 5 zachytil těsně před otevřením 31. října, kdy

  společný tým divizí 3 a 1 ještě řídil závěrečné dokončovací práce. Poslední dvě fotografie dokládají, že Skupina

  Metrostav si libeňskou Palmovku oblíbila. Divize 3 u ní dnes řídí výstavbu centra Nová Palmovka s budoucí radnicí

  Prahy 8. Betonáři divize 6 sice na snímcích nejsou dobře patrní, červené staveništní buňky však na první pohled

  prozrazují, že Metrostav své příspěvky ke změnám hlavního města republiky ještě zdaleka neuzavřel.

  strana 4

  INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

  NAŠE FOTOREPORTÁŽ

  Zn.: Slušný majitel

  Najít vhodný byt, ale isehnat způsobného podnájem-

  níka je často běh nadlouhou trať. Pokud někdo hledá

  bydlení vPraze, nabízí mu dnes příležitost seriózní ma-

  jitel. Vnízkopodlažním domě vPraze Jinonicích, který

  patří do majetku Skupiny Metrostav, se totiž uvolnilo

  asi deset bytových jednotek, které správce objektu

  Metrostav Facility nabízí k podnájmu nejen zaměst-

  nancům Skupiny, ale ijejich rodinným příslušníkům.

  Byty 2+kk až 4+1 ovelikosti od42 do87m

  2

  se nachá-

  zejí vklidné ulici KRovinám vrekonstruovanémpanelo-

  vém domě, kde jsou přednostně adlouhodobě ubytováni

  převážně zaměstnanci Metrostavu. Lokalita je velmi dobře

  přístupná zdopravního uzlu Nové Butovice anachází se

  vmalé vzdálenosti odstanice Jinonice nalince metra B.

  Všechny bytové jednotky jsou vybavené kuchyňskou

  linkou slednicí asporákem, u2+kk vařičem. Obytné míst-

  nosti jsou zařízené základním nábytkem, jeho podnájem

  však není podmínkou. Větší byty doplňuje lodžie, vnabíd-

  ce jsou igarážová stání. Podnájem se obvykle sjednává

  nadobu určitou 1–2 roky smožností dalšího prodloužení,

  cena odpovídá běžné úrovni vlokalitě.

  Správu i veškeré domovnické služby pro nájemníky

  spolehlivě zajišťuje Metrostav Facility, ato včetně úklidu

  sněhu iúdržby venkovních prostor spečlivě udržovanou

  zelení (foto). Podrobnosti poskytne Mgr.Miroslav Ballek,

  e-mail: miroslav.ballek@metrostavfacility.cz.

  Tři otázky pro...

  geotechnického experta Ing. Richarda Barvínka, který

  nedávno řídil organizační přípravu zasedání pracovní

  komise CEN (str. 1). I když je mu přes 80let, Metrostav

  stále využívá jeho bohaté zkušenosti. Geotechnika ho

  totiž pořád baví, odměna za práci je mu milá asi jako

  každému, a jak říká, nechce obtěžovat manželku svou

  přítomností doma po celý den.

  Proč jste věnoval profesní život právě geotechnice?

  Díky profesorům Zárubovi a Myslivcovi mě zaujala už

  před více než 60 lety na stavební fakultě. Bavila mě její

  rozmanitost, třeba hledání správných parametrů pro

  výpočty týkající se vztahu stavby s horninovým prostře-

  dím. Zatímco u ostatních konstrukcí jsou víceméně dané,

  příroda je velmi různorodá, a je proto nutné zpoměrně

  malého množství údajů dobře odhadnout charakter ce-

  lé zasažené oblasti. Odbornou zálibu mi však při volbě

  povolání doplnily i osobní důvody. Nebyl jsem občansky

  důvěryhodný a geotechnika mě osvobodila od kanceláře

  apolitického dohledu. Přinesla mi svobodu – jezdil jsem

  po tuzemských stavbách, později po světě (viz noviny

  č.12–13/2008) a přitom jsem se mohl profesně uplatnit.

  Jak a kdy jste se dostal k Metrostavu?

  Přivedl mě k němu můj kamarád a spolupracovník pro-

  fesor Zdenek Eisenstein, uznávaný světový tunelářský

  odborník. Navrhl mě vroce 2003 do technické rady fir-

  my, když Metrostav řešil havárii na stavbě tunelu Březno.

  Pojišťovna se tehdy chtěla vyhnout pojistnému plnění

  argumentem, že podle smlouvy platit nemusí, pokud byly

  chybné projektové podklady. Konflikt tehdy řešila mezi-

  národní arbitráž a mně se podařilo uplatnit dostatek geo-

  logických argumentů, že se na kolapsu tunelu rozhodující

  měrou podílely přírodní podmínky, a spor jsme vyhráli.

  Jak pohlížíte na dnešní stavebnictví a jaké máte plány?

  Prošel jsem hodně zemí a všude měli stavbaři co do činění

  jen s jedním ministerstvem, kde se koncentrovaly staveb-

  ní poznatky i zásady a tvořily normy či zákony. Unás to

  tak ale není a navíc zde v poslední době rozhodují ivtech-

  nických věcech jiná kritéria než odborná. Zcela proto

  souhlasím a ztotožňuji se s názory našeho prezidenta

  Jiřího Bělohlava, které nedávno zveřejnil včasopise Re-

  flex. Ikdyž můj trvalý pracovní poměr letos v Metrostavu

  končí, budu s ním dál a rád spolupracovat podle smlouvy

  o dílo. Velice si toho vážím.

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřená šéfredaktorka Ing.Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce Koželužská 4,

  18000Praha 8-Libeň, tel.: 266019241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav / Číslo 21/2014 vyšlo 28. 11. 2014 (22/2014 vyjde 15. 12. 2014) / Složení redakční rady Ing.F. Polák (předseda), Ing.J.Pavlíček (místopředseda),

  Ing.J.Kavan, P.Meyer, Ing.J. Neklanová, Ing.L. Profota, Ing.L. Svobodová, Ing.J. Šob,Ing.L. Weinfurtová aIng.M. Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 12800 Praha 2 / Výroba Boomerang Publishing,s.r.o., Nad Kazankou

  37, Praha7-Troja, tel.: 244023201, fax: 244023333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta,s.p., odštěpný závod Praha, č.j.nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo povoleno s.p.OZSeČ Ústí nad

  Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Toto periodikum slouží jen avýhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. aje veřejně neprodejné.

  Úspěchy vsoutěžích

  Vesportu rozhodují ovítězství vteřiny, milimetry nebo

  góly. Získat prvenství vestavitelských soutěžích je ná-

  ročnější, protože jejich hodnocení je mnohem subjek-

  tivnější. Oto víc potěší, když se mezi nejlepšími umístí

  takéstavby Metrostavu.

  Rozhodujícími kritérii při posuzování kvality projektů

  vsoutěži Nejlepší zrealit – Best of Realty byly nejen výběr

  lokality, urbanistické aarchitektonické řešení, úspěšnost

  narealitním trhu, ale ikvalita realizace. Aproto těší, že

  v16. ročníku tohoto klání získalo 4. listopadu pomyslné

  zlato Quadrio vPraze 1, které pro CPI postavil tým divizí3

  a1 pod vedením Ing.Radovana Aulíka. Cenu vkategorii

  nových administrativních center získalo podle odborníků

  zejména zapřispění kekultivaci středu města prostřed-

  nictvím osobité architektury sunikátním půdorysem.

  Mezi obchodními centry se nadruhé, stříbrné příčce

  umístila Galerie Teplice, jejímž investorem byla společ-

  nost Dandreet avybudoval ji tým divize 8 včele sIng.Já-

  chymem Kubečkem. Projekt Metrostavu Development

  – Ovocný trh 12, který řídil stavbyvedoucí Petr Dvořák

  zdivize 9 – vybojoval bronz jako třetí nejlepší rekonstru-

  ovaná kancelářská budova vČeské republice. Cena čte-

  nářů mediálních partnerů vyzdvihla Apartmány Medvědín

  ve Špindlerově Mlýně (foto), které pro UBM-Bohemia

  postavil tým Ing.Filipa Křesťana zdivize 9.

  Tento projekt se líbil ivKrálovéhradeckém kraji, kde

  získal Cenu odborné poroty aCenu veřejnosti vsoutěži

  Realitní projekt roku 2014. Zlatou Stavbou roku 2014

  Královéhradeckého kraje se však 5. listopadu stal Krtek

  Ing.Pavla Trojana zdivize 9 – stavba Krkonošského cen-

  tra environmentálního vzdělávání veVrchlabí. Všem, kdo

  se naoceněných stavbách podíleli, gratulujeme!

  2

  1

  4

  6

  3

  5

  7

  Bez jména nevyrazí

  Práce v podzemí byla vždycky nebezpečná. Aby si byli

  středověcí horníci v díle jistější, představovali si, že

  nad nimi drží ochrannou ruku svatá Barbora. Za svou

  patronku ji přijali také moderní tuneláři a na její počest

  dávají každému tunelovacímu stroji (TBM) předtím,

  než začne razit, jméno. Nejčastěji ženské – pro štěstí.

  Názvy tunelovacích strojů obvykle vznikají v soutěži

  ačasto je dávají i děti. Na londýnském tunelovém projektu

  Crossrail pracovalo či pracuje ve dvojicích osm 150 metrů

  dlouhých TBM. První se jmenují Ada a Phyllis – podle Ady

  Lovelace, jedné z prvních počítačových odbornic, amalíř-

  ky Phyllis Persall, autorky první moderní mapy Londýna.

  Druhá dvojice je královská – Victoria a Elizabeth. Třetí

  je nazvaná Sophia a Mary po manželkách dvou proslu-

  lých inženýrů, otce a syna, kteří vybudovali první tunel

  pod Temží aanglickou Velkou západní železnici (GWR).

  Poslední pár nese jména vítězek olympijských a para-

  olympijských her v Londýně z roku 2012, atletky Jessicy

  Ennis-Hill a plavkyně Ellie Simmonds. Elizabeth razila

  iželezniční tunel North West Rail Link u Sydney. To však

  samozřejmě byl zcela jiný stroj, pojmenovaný po jedné

  zprvních australských průkopnic Elizabeth Rose.

  Pro stroje na ražbu centrálního metra v San Francisku

  byly vzorem ženy, které formovaly historii města. Posta-

  vou vysoká a srdcem i penězi štědrá Alma de Bretteville

  Spreckels – Big Alma – a lékařka Margaret Jessie Chung,

  vojáky nazývaná máma – Mom Chung.

  V Hongkongu se TBM jmenoval Siao-lung-nu podle

  hrdinky populární čínské knihy. Školáci z Queenslandu

  vybrali pro dva další australské stroje názvy Terra Nautilus

  aPipi. Sedmiletý chlapec v Seatlu pojmenoval tamější TBM

  jako Emerald Mole, v Kanadě razila i Envira – složenina

  jména Elvira aslova Environment. V Nizozemsku pracovala

  Aurora, Gothardský tunel razily Gabi, Heidi advě Sissy. Tu-

  nely pražského metra V.A vybudovaly stroje Tonda aAdéla.

  A proč se stroj v Karlsruhe jmenuje Giulia? Investor

  žádné jméno nedoporučil, a tak pracovníci z firmy BeMo

  pokřtili TBM podle asistentky projektového týmu.

  Metrostav_21_2014.indd 4 26.11.14 16:33