Strana 3
Demolice pod přísným bezpečnostním dozorem
Zbourat jadernou elektrárnu je určitě snazší než ji
postavit. Přesto to není tak jednoduché jako třeba
odstranit obyčejný městský dům. Potvrdit to může
vedoucí projektu Ing. Marek Krejsa z divize 8, který
naSlovensku spolu sIng.Miroslavem Vansou řídí de-
montáže technologických zařízení ademolice objektů
velektrárně V1 vJaslovských Bohunicích. Je odstave-
ná už odroku 2008 ajejí postupnou likvidaci řídí státní
Jaderná avyřazovací společnost (JAVYS). Odletošní-
ho května pro ni poprvé pracuje iMetrostav.
Činnosti související s ukončením provozu jaderné
elektrárny V1 a s jejím odstraněním – odborně vyřaze-
ním – probíhají vetapách afinancují je granty odmezi-
národního fondu BIDSF. Metrostav, jako lídr vesdružení
sfirmou Purum CZ, řídí projekt označený D3. 4. Zabývá se
likvidací technologických zařízení ponechaných namístě
podemontáži dieselagregátů, ademolicí jejich stavebních
objektů, tedy vlastní stanice, její přístavby anaftového
hospodářství. Nakonci provozu V1 sloužily vpřechod-
ném období jako záložní zdroj. „Samotná demontáž či
demolice nejsou složité ani v jaderné elektrárně,“ říká
Ing.Marek Krejsa. Okamžitě však dodává: „Co nám však
stěžuje práci, je dlouhý čas potřebný k získání bezpeč-
nostních povolení kevstupu doelektrárny či odvozu ma-
teriálů nebo schvalování technické dokumentace. Každý
dokument totiž musí projít schvalovacím procesem hned
několika odborů společnosti JAVYS. Stejně tak podléhá
odsouhlasení izahájení všech pracovních postupů nebo
činností. Investor má navíc naněkterá vyjádření až 60 dní,
což provedení činností značně oddaluje.“
Divize 8 zahájila zakázku zhruba v polovině květ-
na2014, místní subdodavatelské firmy začaly vJaslov-
ských Bohunicích pracovat koncem září. Hotovo by měly
mít dokonce února 2015, celý projekt této části likvidace
V1 by se měl uzavřít asi vpůlce příštího září.
Momentálně už jsou velektrárně odstraněné azbesto-
vé kabelové lávky azdemolované inženýrské sítě včetně
naftových kanálů či rozvodů elektroinstalací a pitné,
požární itechnické vody. Dělníci už také začali demolovat
vlastní objekt záložního zdroje (foto).
„Každý, kdo nastavbě působí, podléhá pravidelnému
radiačnímu monitorování stejně jako všechny odpady
a dále využitelné materiály. Neobvyklá je i přítomnost
bezpečnostní služby při nakládce materiálu nebo během
tankování strojů,“ říká vedoucí projektu auzavírá: „Podle
našich informací je JAVYS snaší činností spokojen. Ipro-
to doufám, že bychom mohli uspět takév soutěži napro-
vedení demolice čtyř 120 metrů vysokých chladicích věží
zdejší jaderné elektrárny, kterou právě připravuje.“
–red–, foto archiv stavby
Vodní stavba na nevyzpytatelné Berounce
Jez naBerounce vČernošicích uPrahy existuje odne-
paměti. První záznam oněm pochází zroku 1523, byl
však zřejmě postaven už vdobách KarlaIV. Letos vzáří
jej začala rekonstruovat divize6, která kjeho moderní
podobě přistaví ivodáckou propust arybí přechod.
Černošický jez měl původně tvar šípu s hrotem asi
15metrů proti proudu od toho současného. Jeho zbytky
jsou stále zřetelné. Poslední verze jezu, která dnes vzdou-
vá vodu pro malou vodní elektrárnu, pochází zroku1920.
Od 50. let 20. století však na vodním díle pracoval jen
zub času, který spolu s vodou jeho konstrukce znatelně
poškodil. Nejvíce je postihla povodeň vroce 2002, která
narušila adokonce posunula betonové čtyřstěny stabili-
zující celé dílo. Podnik Povodí Vltavy proto rozhodl ojeho
opravě avylepšení. To už před letními prázdninami roku
2016 ocení jak vodáci, kteří museli lodě přes jez přená-
šet, tak iryby, jež získají nový luxusní rybochod. Obě tato
zařízení vzniknou ulevého břehu naproti MVE.
„Kvůli zajištění průtočnosti řeky máme celou akci roz-
dělenou načtyři po sobě jdoucí etapy,“ popisuje průběh
rekonstrukce vedoucí týmu Ing.Jiří Škranc. „Přes zimu
ale musíme koryto uvolnit, abychom zabránili jarnímu
hromadění ledových ker, které je zde časté adost nebez-
pečné.“ Vzhledem k tomu, že jediný přístup kBerounce
byl asi 200 metrů pod jezem, museli si stavbaři prvně
vybudovat příjezdovou cestu na levém břehu řeky (fo-
to). Kromě ní zde dnes dodělávají ipracovní plošinu pro
vrtání pilot. „Provede je firma Zakládání staveb, která je
naším partnerem ve sdružení,“ pokračuje Ing. Škranc.
„Naši betonáři pak napilotách vybudují železobetonovou
konstrukci rybího přechodu, později obloženou kameny.
Obdobně budeme postupovat nasamotném jezu iulodní
propusti s kartáčovou vestavbu pro zpomalení proudu.
Její míry dosáhnou 25,5 krát 2,5 metru a pod ní bude
mělký vývar v podobě železobetonové vany. Rybochod
sjednou odpočívkou bude 76 m dlouhý a3 m široký.“
Protože investor nemá dokumentaci kposlední podo-
bě jezu, narážejí stavbaři u Berounky na nečekané problé-
my, třeba kamenné záhozy břehu, přes které nelze vrtat
piloty. „Dá se také čekat, že nás řeka často vyžene. Jen
zaprvní měsíc jsme už stavbu museli natři dny přerušit.
Berounka je totiž zpovodňového hlediska velmi nepřed-
vídatelná anebezpečná,“ uzavírá Ing. Škranc.
–jar–, foto Josef Husák
Divize 3 dokončila stavbu nedaleko Brestu
„Velmi rád bych s prací v Bělorusku pokračoval,“ říká
Ing.Pavel Hruška z divize 3, jehož tým právě dokončil
stavbu nákladního terminálu Kozloviči–2. Jeho slova
napovídají, že se divizi v Bělorusku daří. Nedaleko
Brestu vybudovala už druhé obří logistické centrum –
vtermínu a podle požadavků státního investora.
Stavba Kozloviči–2 probíhala na území o rozloze přes
14hektarů. V první etapě zahrnula skladovací halu (foto
č. 1) se zastavěnou plochou 17 340 m² a řadou vestavků
i přístavků včetně administrativní budovy, tříhvězdičkový
hotel s restaurací pro až 165 hostů (foto č. 2), stanici
technické obsluhy s myčkou aut, trafostanice, kotelny,
vrátnice a parkoviště pro téměř 150 nákladních a více než
150 osobních vozů. Součástí nového oploceného areálu je
také zařízení na čištění a akumulaci dešťových vod s odlu-
čovačem ropných látek a kilometry sítí, komunikací i kru-
hový objezd s napojením na přilehlou dálnici M1. Protože
zadavatel byl s prací Metrostavu spokojen, rozšířil letos
v říjnu kontrakt i o druhou etapu díla – výstavbu dalšího
oploceného a osvětleného parkoviště pro 50 kamionů.
„První etapu projektu jsme dokončili už 10. října.
Investor ale kvůli poruše přívodního kabelu areál pozdě
napojil na elektrickou síť, a proto teprve teď spouštíme
aregulujeme všechny vnitřní systémy i technologie. Od-
haduji, že nám to zabere asi 14 dní, a koncem listopadu
bychom mohli zahájit kolaudace a předávání díla,“ vysvět-
luje Ing.Hruška a dodává, že druhou, menší a méně ná-
ročnou část zakázky jeho tým předá začátkem prosince.
„Kozloviči–2 byla pro mě velká zkušenost,“ pokračuje
Ing. Hruška. „Běloruské podnikatelské prostředí je mno-
hem turbulentnější a drsnější než u nás a firmy tu nejsou
tak finančně stabilní. Žijí ze záloh, a i když mají velice
krátkou dobu splatnosti faktur, mohou se snadno dostat
do problémů a zaniknout. Těžko se tu proto hledají spo-
lehliví subdodavatelé. Ten, kdo nabídne nejnižší cenu, totiž
často není schopen práci provést. Výběr dodavatelů nám
komplikovalo i to, že náš běloruský projektant se zpozdil
s projektem. I přesto se nám většinou podařilo vybrat
solidní partnery a dodržet termíny vůči investorovi.“
Tým, který dnes zahrnuje pět Čechů a šest Bělorusů,
bude ve stále omezenější sestavě působit u Brestu až asi
do března 2015. Bylo by škoda nevyužít jeho nabyté zku-
šenosti. „Máme tu už prověřené kontakty, dost jsme se
naučili a další stavba by proto v Bělorusku mohla dopad-
nout ještě lépe. Proto věřím, že se tam našemu zastoupení
podaří vysoutěžit další zakázku,“ uzavírá Ing.Hruška.
–red–, foto archiv stavby
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
1
2
1 2
Vcentru Brna roste elegantní parkovací dům
Vtěsnat parkoviště pro 360 vozů do vzdálenosti pou-
hých 150 metrů od brněnského náměstí Svobody se
dlouho zdálo být nemožné. Investor, kterého vlastní
město, si ale nakonec se všemi problémy poradil.
Letos 1.listopadu proto mohl tým Ing.Tomáše Vařáka
z jihomoravského regionu divize 1 začít stavět nový
parkovací dům přímo vestředu moravské metropole.
„Stavbu, kterou provádíme vesdružení sfirmou IMOS
Brno, vede společný projektový tým,“ vysvětluje Ing.Va-
řák a doplňuje: „V současnosti na staveništi probíhá
demolice zpevněných ploch novodobého parkoviště, li-
kvidace sklepů, které pod terénem zůstaly po původní
historické zástavbě zbourané vprvní polovině 20. století,
apomocí mikropilot zajišťujeme stěnu sousední Moravské
galerie. Založení parkovacího domu blízko historických
budov bude velmi náročné ajejich stěny budeme muset
pocelou dobu prací monitorovat. Stejně jako při jiných
zakázkách vcentru měst se ivBrně potýkáme sminimál-
ním prostorem, jedinou přístupovou cestou asomezením
pracovní doby, abychom nerušili sousedy, zejména hosty
vedlejšího čtyřhvězdičkového hotelu International.“
Auta budou dojednosměrných garáží vjíždět zHusovy
ulice aopouštět je budou netradičně znejnižšího druhého
suterénu pomocí podzemní rampy (vizualizace č. 1) – aby
nedošlo kekolizi svozy odjíždějícími zhotelového parko-
viště. Zcelkem 360 parkovacích míst bude deset vyhraze-
no motocyk lům adevět osobám se zhoršenou schopností
pohybu. Dvacítka vozidel spohonem naLPG/CNG bude
moci parkovat nastřeše. Uvjezdu dogarážového domu
budou připravena tři dobíjecí stání pro elektromobily.
V přízemí objektu vznikne navíc kavárna, trafika ave-
řejné záchodky. V 8. nadzemním podlaží se rozprostře
galerie smultifunkční výstavní plochou nastřešní terase.
Součástí zakázky je také definitivní vyřešení vyústky ko-
lektoru, který má nazastavované parcele větrací aúniko-
vý objekt. Jeho funkce musí být zachována pocelou dobu
stavby, která celá skončí vsrpnu roku 2016.
Nový desetipodlažní objekt vyroste za 20 měsíců
naploše zhruba 43 x 36 m mezi bývalým dominikánským
klášterem, kde dnes sídlí brněnský magistrát, Moravskou
galerií aInternationalem. Jeho základová deska aobvo-
dové stěny obou suterénů vytvoří bílá vana podepřená
vrtanými hlubinnými pilotami. Nosná kostra budovy bude
zmonolitického železobetonu.
Autoři projektu – doc.Ing.arch. Petr Hrůša aIng.Igor
Bielik – soustředili svou pozornost nato, aby parkovací
dům svým vzhledem dobře zapadl do okolní zástavby.
Jeho světlou fasádu proto ozdobí pouze strohé kamenné
doplňky okenních otvorů – parapetní deska a masivní
sloupek ze stejného druhu kamene, který okna povýšce
rozdělí nadvě úzké „střílny“ (vizualizace č. 2). Nabrněn-
skou stavbu přitom dorazí hned čtyři různobarevné druhy
kamene – bílý vápenec a světle šedý pískovec z Itálie,
červený pískovec se Skotska ačínský tmavě šedý bazalt.
–red–, vizualizace poskytla firma Archi-
tekti Hrůša &spol., Ateliér Brno
Metrostav_21_2014.indd 3 26.11.14 16:33