Metrostav

Strana 2

Inovace při budování podzemních staveb

Provoz divize 5, který se zabývá výstavbou tunelů

(VNT Tunely), se na svých stavbách v poslední době

často potýká s nepříznivou geologií. Aby jeho raziči

při vrtání třeba ochranných deštníků nebo čelbových

a radiálních kotev nezhoršovali kvalitu horniny a tím

ipodmínky vlastní ražby klasickým vodním výplachem,

šikovně využívají vlastní zpěňovací zařízení.

Svelmi špatnou geologií tohoto druhu se tuneláři di-

vize 5 setkali už vroce 2011 nastavbě komplexu Blanka

vúseku Myslbekova – Prašný most (MYPRA). Strojmistr

Jaroslav Linet st. tehdy s použitím ve světě známých

principů navrhl asestrojil zpěňovací mechanismus, sje-

hož pomocí je možné pokračovat v ražbách tunelu bez

zhoršení horniny při vrtání. Principem tohoto nového vý-

plachového zařízení je náhrada vody pěnou. Při zachování

požadavku nachlazení se totiž díky ní dostává dohorni-

nového prostředí pouze minimální množství vlhkosti.

Podstata zařízení napěnový výplach spočívá vtom, že

dorozvodů kladiva vrtacího vozu vhání pomocí tlakového

vzduchu pěnu vytvořenou zředěním aniontového roztoku.

Kvlastní tvorbě suché pěnové hmoty ajejímu dotvoření

v pružné pěnové jádro přitom dochází až v následné

sestavě vrtacích tyčí. Vzniklé výplachové médium navíc

snižuje hlučnost práce azároveň pohlcuje prašné částice.

Navržený zpěňovač raziči divize 5 Metrostavu poprvé

úspěšně vyzkoušeli při ražbách tunelu MYPRA z obou

portálů – odBrusnice iPrašného mostu. Vroce 2012 jej

zapůjčili takédceřiné firmě Subterra, která ho použila při

ražbě stanice Veleslavín nastavbě metra V.A.

Nové zařízení se dá připojit kevšem vrtacím soupra-

vám – třeba ktypům Boomer L2C, Tamrock Axera T11

či PG 115 – avyužívá se pro příklepová kladiva arotační

hlavy při vrtání šnekovou tyčí bez příklepu. Vsoučasnosti

tuneláři divize 5 používají jeden zpěňovač naražbách slo-

venského tunelu Poľana. Další dva kusy (foto) připravili

pro tunel Žilina, jehož ražby začaly před pár dny.

Ing.Jaromír Heřt, foto archiv provozu

Pro vzdělání i setkání

Zvýšené množství lidí ve vstupní hale Palmovka Par-

ku II pokaždé napoví, že v Centru vzdělávání Skupiny

Metrostav probíhá nějaká zajímavá akce. Tři z těch

posledních navštívil i firemní fotograf.

Na konci října se v centru rozeběhl nový cyklus adap-

tačních a kvalifikačních kurzů pro stavbyvedoucí apřípra-

váře. Na jeho obsahové náplni, odlišné pro práci na po-

vrchu a v podzemí, se podílely všechny úseky výkonných

ředitelů Metrostavu. Do konce roku se uskuteční celkem

sedm jeho běhů a zúčastní se jich více než 220 kolegů

a vybraní zaměstnanci Subterry i Metrostavu Slovakia.

Stejně jako u mistrů a dělníků (foto č. 1) je součástí těchto

kurzů také ze zákona povinné školení bezpečnosti práce.

První den se stavbyvedoucí a přípraváři (foto č. 2) vě-

nují výrobně-technickým tématům, třeba přípravě staveb,

jejich technické podpoře či reklamacím. Druhý den probí-

rají ekonomiku zakázky, nakupování i možnosti využívání

vlastních kapacit. Dosavadní absolventi kurzů oceňují

oblast vybraných právních otázek a v bloku věnovaném

řízení týmů diskuzi o aktuálních otázkách, třeba kontro-

lách státních orgánů a nástrojích stimulace zaměstnanců.

Příjemné a moderní prostory Centra vzdělávání však

dobře slouží nejen Skupině Metrostav. Jejich velikost

adispozice umožnila také setkání 60 geotechniků zpra-

covní komise CEN (viz str. 1). A to jak při plenárním zase-

dání (foto č. 3), tak v odborných sekcích (foto č. 4). Stejně

důležité jako vzdělávání či vědecké zkoumání je však také

osobní poznání. Poslední fotografie svědčí o tom, že pro-

story pro ně jsou v Metrostavu víc než přátelské.

Ing.Tomáše Kohouta,

vedoucího projektu zdivize 5

V posledních dvou letech začal Ing. Kohout opouštět

silniční stavby, na kterých odnástupu doMetrostavu

působil téměř 17 let, a spolu s divizí 5 obrátil svou

pozornost naželeznici. Ještě sice řídí poslední drobné

dokončovací práce naprojektu SAT 2B, tedy propoje-

ní nejspodnějšího patra MÚK Malovanka stunelovým

komplexem Blanka, zároveň však vede hned tři zakáz-

ky pro Správu železniční dopravní cesty (SŽDC).

Čím se liší železniční stavby odsilničních?

Železnice je jiný svět. Všechny stavby pro SŽDC se vprvní

řadě podřizují drážním normám či předpisům a hlavně

povoleným výlukám. Také volba subdodavatelů je výrazně

omezená, protože ne všechny výrobky a technologické

procesy jsou schválené pro použití naželeznici. Aněkdy si

třeba nemůžeme vybírat vůbec, protože některé činnosti

může vČeské republice provádět jen jediná firma.

Končíte stavbu železniční zastávky Kačerov apracuje-

te naoptimalizace trati Bubeneč–Holešovice...

Nová zastávka Kačerov ustejnojmenné stanice metra je

z finančního hlediska drobná stavba. Na její provedení

jsme však měli velmikrátký termín aje umístěná vešpat-

ně přístupném hlubokém zářezu. Proto je náročná napo-

sloupnost prací akoordinaci lidských zdrojů. Natrati mezi

Bubenčí aHolešovicemi jsme vesdružení se Subterrou

dostali zaúkol kompletně vybourat asi 4,5 km dlouhý úsek

železnice avystavět jej znovu – vmoderní podobě, spro-

tihlukovými stěnami anovou zastávkou Podbaba. Práce

tu sice probíhají při trvalé výluce jedné koleje, úplné zasta-

vení provozu nasilně vytížené trati je ale možné jen napár

hodin anavíc vnoci. Stavíme přitom vhustě obydleném

úseku aněkteré naše činnosti jsou dost hlučné. Setkává-

me se proto snepříznivým ohlasem. Ze zkušeností však

vím, že provoz namodernizované trati sbezstykovými

kolejemi je nejen rychlejší abezpečnější, ale také mnohem

tišší. Proto věřím, že to snámi Pražané ještě pár dní vydr-

ží, protože kplnému zprovoznění tratí soběma stavbami

by mělo dojít naráz už 13. prosince. Věřím, že se tak stane,

amyslím, že to bude pro celý tým ten nejlepší vánoční

dárek. Najaře pak vPraze dokončíme už jen estetické či

sadové úpravy aprovedeme hluková měření.

Na stavbu Rokycany–Plzeň jste jako ředitel výstavby

nastoupil teprve nedávno. Vjaké je dnes fázi?

Nečekaně dlouho ji zdržel archeologický výzkum ainves-

tor začínal být nespokojený zejména sdodržováním har-

monogramu. Teď už ale stavba běží navšech frontách. Se

členy tří týmů divize5, které mají nastarosti rekonstrukce

mostů, ražbu tunelu Ejpovice avýrobu tybinků pro jeho

ostění, se dlouho znám adobře spolupracujeme, jak je to

vnaší divizi zvykem. Se Subterrou, jež má jako menšinový

účastník vesdružení nastarosti převážně železniční svr-

šek aspodek, rozvíjíme vztahy naprofesionální úrovni.

Jsem rád, že už jsme konečně mohli zahájit imontáž TBM,

který by měl začít razit tunel koncem ledna 2015.

Jak stíháte řídit čtyři náročné stavby naráz?

Obtížně. Abudu opravdu rád, až bude poVánocích. Na-

štěstí nejsem napráci sám amám sehraný tým. Před lety

doněj nastoupilo několik absolventů amně se vrací, že

jsem jim nazačátku pomáhal aradil. Dnes jsou schopní

technici avědí, co ajak, aspolu se zkušenějšími kolegy

mi pomáhají stím, co potřebuji. Zato jim všem patří dík.

Pořád vás stavařina těší?

Je náročnější než dřív, protože se jako všichni vedoucí

projektu musím víc věnovat ekonomice, právům aadmini-

strativě než třeba harmonogramům či hledání správných

technických řešení, které mě baví víc. Potřebuji ale vidět

konkrétní výsledek práce, a to stavařina splňuje. Proto

jsem si ji vybral, když jsem poroce studia na Matfyzu

zjistil, že nedokážu žít jen vesvětě definic, vět adůkazů.

Co napovídají vaše zkušenosti ze železničních staveb?

Naželeznici je dnes hodně práce, ale málo firem s potřeb-

nou mechanizací. Začalo nám sice pomáhat vlastní želez-

niční středisko, pokud ale chce Metrostav vtomto oboru

pokračovat, měl by víc investovat do strojového vybavení.

strana 2

PTÁME SE

Tunelářská firma BeMo slaví padesátiny

Dceřiná společnost Metrostavu firma BeMo Tunnelling

(BeMo) oslavila 19. října 50 let své existence. Sídlí

vInnsbrucku, ale úspěšně podniká vřadě dalších zemí,

kde se převážně zabývá výstavbou tunelů.

Firmu BeMo, tehdy Beton- und Monierbau Gesell-

schaft, založila v říjnu 1964 společnost Actien Gesell-

schaftfür Monierbauten, jež vznikla vBerlíně roku1889.

Pracovníci BeMo dostali zaúkol razit konvenčním způ-

sobem tunely a štoly asvou činnost technicky rozvíjet.

Prvně působili především vTyrolsku, měli však zásadní

vliv inamezinárodní trhy, kde zaváděli aneustále zdoko-

nalovali Novou rakouskou tunelovací metodu (NRTM).

Už zapět let pozaložení přenesla BeMo svoje aktivity

dosousedních zemí. Její raziči tehdy vespolupráci sjed-

ním z autorů NRTM prof. Leopoldem Müllerem použili

tuto metodu upravenou podle svého speciálního řešení

nastavbě metra veFrankfurtu. Jednalo se světově oprvní

aplikaci NRTM vcentru města anavíc vesložitých geolo-

gických podmínkách, kde tunely procházely jen 4–7 m pod

základy budov včetně středověkého komplexu Römer.

Následně BeMo dokázala, že NRTM je možné použít

téměř při všech geologických nebo stavebních podmín-

kách. Odroku 1987 začali její zaměstnanci navíc pracovat

i spomocí kontinuální ražby, tedy svyužitím TBM. Mimo

metro získávali zkušenosti i při četných silničních aže-

lezničních tunelových projektech vRakousku aNěmecku.

Znalosti zejména projektového ainženýrského oddělení

igeodetů vedly ktomu, že BeMo začala roku 1990 své

know-how šířit idosvěta. Firma budovala tunely napří-

klad vAnglii, Švédsku, Španělsku aUSA, kde zadokon-

čené projekty obdržela i několik mezinárodních uznání.

BeMo byla jednou zprvních společností voboru vNě-

mecku iRakousku, která zavedla acertifikovala systém

řízení jakosti podle ISO 9000 (1995) následovaný řadou

bezpečnostních certifikátů. Byl v ní zaveden takéIntegro-

vaný systém managementu, jenž se stále zlepšuje i rozvíjí.

Zkušený tým apropracované know-how dělají zfirmy

světového lídra napoli podzemního stavitelství. Ukazuje

to i přehled hotových projektů nawww.bemo.net. Doklá-

dá, že BeMo v posledních 20 letech postavila na 400 km

tunelů – mezi nimi iStrenger (foto č. 1) – apodzemních

staveb – třeba přes 60 m vysokou kavernu pro strojovnu

vodní elektrárny Kops II (foto č. 2). Technici BeMo jsou

mezinárodně uznávaní pro velký rozsah znalostí anávrhy

inovativních řešení v oblasti projektování a komplexní

dodávky náročných tunelářských děl. Roční obrat firmy

vtunelových stavbách činí asi 150 milionů eur.

Těší nás, že odroku 2013 je BeMo součástí Skupiny

Metrostav. Dodalších 50 let mu přejeme mnoho úspěchů!

Ing.Robert Dostál, foto archiv BeMo

Metrostav_21_2014.indd 2 26.11.14 16:33

Metrostav a.s. - noviny