strana 2
Mezníky v Ejpovicích
Stavba železničních tunelů Ejpovice odstartovala
na podzim 2013 zemními pracemi u budoucího vjezdového portálu. Práce postupovaly díky velkému nasazení zúčastněných i za pomoci unikátních technologií.
Připomeňme si zajímavé momenty.
Pro ražbu bylo klíčové, že zástupci Metrostavu koncem června 2014 převzali od firmy Herrenknecht razicí
stroj s označením S-799. Průměr jeho řezné hlavy dosahoval téměř 10 m a celý včetně závěsu měřil 110 m a vážil
1800 tun. Ve druhé polovině roku 2014 probíhala jeho
montáž a 23. ledna 2015 byl mezi Kyšicemi a Dýšinou
u východního portálu tunelu Ejpovice slavnostně pokřtěn
jako Viktorie a připraven k ražbě (foto č. 1).
V létě toho roku se již razicí stroj protáhl do délky přes
500 m (foto č. 2) a za necelých 500 dnů vyrazila Viktorie
4,1 km dlouhý jižní tubus tunelu Ejpovice: 7. června se
vrchní část hlavy probourala portálovou stěnou (foto č. 3) u západního portálu u Plzně-Doubravky. Razicí
stroj si dlouho neodpočinul a v průběhu následujících
měsíců razil severní tubus. Proražen byl 26. září 2017
(foto č. 4). Šlo o historický okamžik z několika důvodů:
jednak skončila ražba nejdelšího železničního tunelu v ČR,
při němž byl použit tunelovací stroj s největším průměrem
řezné hlavy u nás, a jednak začalo období, kdy se v tuzemsku nerazí ani jeden velkoprofilový tunel. V průběhu letošního roku pak proběhly další nezbytné práce v tunelech
i na portálech (foto č. 5). Probíhala třeba montáž gabionů,
pokládka kolejí a další činnosti. Na celé stavbě pracovalo
denně, a to i v nočních hodinách kolem 200 lidí.
–red–, foto archiv Metrostavu
1
2
PTÁME SE
Ing. Radomíra Richtera,
hlavního stavbyvedoucího z divize 1
1
Projekt POP zvítězil v prestižní soutěži!
Administrativní projekt Palmovka Open Park získal
prestižní ocenění českého realitního trhu „Nejlepší
z realit – Best of Realty“ v konkurencí nabité kategorii
Nové administrativní projekty. Dílo společnosti Metrostav Development tak porazilo tradiční developery,
jako jsou Skanska Property a AFI.
Porotci soutěže ocenili zejména unikátní architekturu,
skvělý komerční úspěch a přínos projektu pro rozvoj lokality. Výjimečnost administrativního komplexu Palmovka
Open Park (foto č. 1) spočívá dle verdiktu poroty zejména
v citlivém zakomponování historických industriálních
prvků do velkoryse pojaté moderní architektury.
Ceny byly vyhlášeny na slavnostním galavečeru
v pražském Kongresovém centru ČNB. „Jsme velmi rádi,
že projekt Palmovka Open Park zaujal odbornou porotu
a nejvyššího ocenění si velmi vážíme, už jenom z toho
důvodu, že jde o první nebytový komerční projekt naší
společnosti. Je pro nás také důležité, že takto přispíváme
k rozvoji Palmovky, kde má i sídlo Skupina Metrostav. Vybudovali jsme zde na brownfieldu špičkové kanceláře, které s sebou navíc přinášejí obchody, bistro a další služby.
A v neposlední řadě pohodlný průchod od stanice metra
dále k Vltavě a do této dynamicky se rozvíjející lokality,“
prozrazuje Ondřej Buršík, generální ředitel společnosti
Metrostav Development. „Chceme naší prací tvořit město.
Proto se chováme zodpovědně k němu i jeho veřejnému
prostoru. Chceme, aby zpětně naše projekty byly posuzovány tak, že byly pro město přínosem. Zajímá nás
dlouhodobá spolupráce, nikoliv krátkodobý zisk,“ dodává.
Špičkové zpracování, unikátní prostory
Již nyní se může projekt pyšnit více než 93% obsazeností, a to exkluzivní skladbou nájemců, což vysoce hodnotí
potenciální investoři. Nabízí totiž architektonicky unikátní
prostory, špičkové zpracování za použití materiálů vysokého standardu a flexibilní využití. Většina kanceláří i dalších prostor celkově na 25 500 m² je již úspěšně pronajata
a s posledními zájemci se jedná. Součástí komplexu je
také unikátní revitalizovaná tovární hala původní strojírny Horák a Hlava (foto č. 2), která je kulturní památkou.
Na výjimečnosti projektu přidává spolupráce s vysoce
hodnocenými architekty a umělci. Budovu POP3 například navrhoval architekt Jakub Fišer a POP4 architekt Jan
Aulík, přičemž při vytváření návrhů měli volný prostor
pro svou tvorbu. Punc originality místu také dává spolupráce s malířem Patrikem Háblem, jehož dílo je součástí
projektu v podobě velkoformátové malby v POP4 a ještě
bude v projektu umístěno umělecké dílo s názvem Průnik
od Jana Poupěte, a to v POP3.
Projekt splňuje certifikaci BREEAM EXCELLENT, v jejímž rámci musí budovy splňovat přísná kritéria s důrazem na trvalou udržitelnost, úspornost a šetrnost k životnímu prostředí.
Tex t s pole č n o s t M e t r o s t a v D e v elo pm en t ,
Ondřej Buršík,
foto Metrostav Development
2
Adaptační kurzy pro absolventy vysokých škol
3
4
5
Metrostav_21_2018.indd 2
Metrostav se s velkou pozorností věnuje náboru, výběru a prvním krokům nových zaměstnanců. Je tomu tak
i v případě absolventů vysokých škol, pro které jsou
speciálně připraveny dva semináře. Věnují se bližšímu
poznání systému práce celého Metrostavu i tomu, jak
jsou nastavena pravidla pro realizaci našich zakázek.
Setkání přináší příležitost poznat kolegy z různých
pracovišť, sdílet dosavadní zkušenosti, získat informace
a dozvědět se pomocí různých aktivit také něco o sobě
samých. Není dále nouze o zajímavé diskuse nad rozpracovanými projekty, vytvořenými prezentacemi na různá
témata i o spolupráci jednotlivých pracovišť a divizí. Absolventi různých odvětví a typu škol jsou seznamováni
i s podporou využívání vlastních kapacit Skupiny Metrostav, s následky nedodržení principů etického jednání
či nekvality provádění stavebního díla.
Nemalá pozornost je v průběhu setkání věnována
i oblasti bezpečnosti zdraví či vztahům firmy k veřejnosti. Naši kolegové mají možnost se s odborníky z řad zaměstnanců Metrostavu věnovat také aktuálním otázkám
týkajícím se legislativy, které ovlivňuje ve velké míře také
jednání našich partnerů v zakázkách.
Exkurze na stavbách a v provozech
V posledním období byla na seminářích věnována pozornost nejen trestněprávní compliance, ale i novým předpisům pro nakládání s osobními daty. Součástí celé řady
aktivit zařazených do setkání absolventů je také rozvoj
individuálních osobnostních dovedností.
Podstatnou část kurzu účastníci stráví na oblíbených
exkurzích po právě realizovaných stavbách a při návštěvě
provozů v Horních Počernicích. S prostředím pracovišť,
s účelem a zaměřením výroby či služeb naše nové kolegy
seznamují vedoucí zaměstnanci divizí, respektive dceřiných společností. Při posledním setkání byla v centru
pozornosti účastníků výroba konstrukce mostu v provozu
ocelových konstrukcí s výkladem Ing. Štěpánka (foto),
zaujal i nový střihací stroj v Armozávodě. Absolventi
velmi pozitivně hodnotí besedy s vedoucími zaměstnanci
společností Skupiny Metrostav a cení si zejména setkání
s generálním ředitelem Metrostavu Ing. Pavlem Pilátem.
Centrum vzdělávání adaptační kurzy absolventů pořádá pravidelně. Pro více informací sledujte internetový
portál: http://skupina.metrostav.cz/vzd
Tým Centra vzdělávání Skupiny MTS,
foto archiv Metrostavu
Na podzim dokončil první etapu projektu Janáčkova divadla v Brně. Radomír Richter v Metrostavu, konkrétně
v jihomoravském regionu divize 1, působí 12 let a vedl
již několik velkých projektů: třeba stavbu obchodního
centra Laugaricio v Trenčíně, opravu výškové budovy
Vysokého učení technického v Brně (VUT) či stavbu
Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. I když pochází z Ostravska, životem se mu velmi prolíná Brno.
Jaká byla vaše cesta do Metrostavu a k tomu do jihomoravské oblasti?
V Brně jsem studoval VUT, a i když jsem pak nějaké roky
působil u jiné firmy, vrátil jsem na Moravu. Někdy v roce
2006 jsem se po šestileté praxi ve stavebnictví a udělení
autorizace zkusil ucházet o místo v Metrostavu, konkrétně v ostravské oblasti divize 1. A ono to vyšlo. Tehdy mě
ale poslali na tři týdny na výpomoc k výstavbě Obytného
souboru Nové Majdalenky. A nakonec jsem v Brně 12 let.
Bydlím a rodinu mám přitom v Moravskoslezském kraji,
přes týden jsem v Brně, kde mám služební byt.
Na kterou stavbu rád vzpomínáte?
Prvně jsem samozřejmě dělal stavbyvedoucího. Nejvíce si
vybavuji, když jsem zhruba po roce a půl dostal příležitost
být vedoucím projektu výstavby Obchodního centra Laugaricio v Trenčíně. Šlo o velkou zakázku, tehdy asi za miliardu slovenských korun. Nabídku jsem přijal a záhy pochopil rozdíl práce stavbyvedoucího a vedoucího projektu. Je
to sice také stavařina, ale už je to trošku jiná práce. Řešíte
smlouvy, termíny, výběrová řízení apod. Je to přece jen
jiné řízení, než když od rána do večera chodíte po stavbě.
Mění se v průběhu let stavařina?
Ano. Práci sice děláte pořád stejně, ale přibylo zakázek,
které se provádějí ve sdružení více společností. A další
podstatná změna: dneska je problém sehnat firmu, která
vám nastoupí a zrealizuje dílo. Není problém finanční, ale
v lidech, protože zkrátka nejsou. Chybí hlavně zedníci či
monolitáři. Před 10 let byla stavařina zkrátka jiná.
Kterými projekty hlavně žijete?
Před rokem to byla Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, která
vznikala na „zelené louce“ uprostřed města a ve spolupráci s paní architektkou Jiřičnou. Ta zkušenost byla veliká.
Musím říct, že paní Jiřičná byla perfektní a naprosto
profesionální. Do toho přišel začátek Janáčkova divadla
v Brně. Nebylo to jednoduché, protože je to rekonstrukce
a ve všech konstrukcích, do kterých jsme zasáhli, se ukázaly rozdíly oproti projektu. A začal ansámbl změnových
listů, kterých máme dnes 158 za zhruba 113 milionů korun
víceprací v absolutní hodnotě. K tomu bylo důležité první
etapu stihnout do listopadu, protože se tu koná festival
Janáček Brno 2018. Ale zvládli jsme to.
Co vás v Janáčkově divadle čeká v dalších etapách?
Druhá etapa, která je v uvozovkách jednoduší, už běží.
Týká se zázemí. Následuje třetí etapa: v místě, kde je
nyní staveniště, se upraví venkovní plochy. Vznikne tam
zámková dlažba, působivé venkovní osvětlení a nová příjezdová komunikace do zasouvací plochy.
Zavzpomínáte na další projekty z minulosti?
Ano, třeba na rok 2011, kdy jsme rekonstruovali budovu
VUT v Brně. Před lety jsem tam studoval a najednou jsem
se vrátil na fakultu jako manažer projektu, který řešil celou
rekonstrukci. Bylo zajímavé potkávat se s profesory, kteří
mě učili. A zrovna teď se tam vrátíme s kolegou a budeme
přednášet o našich zkušenostech z Janáčkova divadla.
Co jim hlavně zdůrazníte?
Popíšeme stav, jak to fungovalo, případně s jakými problémy jsme se setkali. Na Janáčkově divadle se totiž měnily dvě střešní konstrukce nad provazištěm a hledištěm.
K tomu je pod tím takzvaná modrá zóna, do které jsme
nesměli zasahovat žádnými stavebními pracemi. Museli
jsme provést provizorní zastřešení a provizorní zakrytí i pod střešní konstrukcí, aby nám nezapršelo a aby
do modré zóny nepadal nepořádek. Nebylo to snadné
a jsem rád, že předáme zkušenosti mladým kolegům.
Za rozhovor děkuje David Kalců
29.11.18 11:05