Metrostav a.s.

strana 2

Mezníky v Ejpovicích

Stavba železničních tunelů Ejpovice odstartovala

na podzim 2013 zemními pracemi u budoucího vjezdového portálu. Práce postupovaly díky velkému nasazení zúčastněných i za pomoci unikátních technologií.

Připomeňme si zajímavé momenty.

Pro ražbu bylo klíčové, že zástupci Metrostavu koncem června 2014 převzali od firmy Herrenknecht razicí

stroj s označením S-799. Průměr jeho řezné hlavy dosahoval téměř 10 m a celý včetně závěsu měřil 110 m a vážil

1800 tun. Ve druhé polovině roku 2014 probíhala jeho

montáž a 23. ledna 2015 byl mezi Kyšicemi a Dýšinou

u východního portálu tunelu Ejpovice slavnostně pokřtěn

jako Viktorie a připraven k ražbě (foto č. 1).

V létě toho roku se již razicí stroj protáhl do délky přes

500 m (foto č. 2) a za necelých 500 dnů vyrazila Viktorie

4,1 dlouhý jižní tubus tunelu Ejpovice: 7. června se

vrchní část hlavy probourala portálovou stěnou (foto č. 3) u západního portálu u Plzně-Doubravky. Razicí

stroj si dlouho neodpočinul a v průběhu následujících

měsíců razil severní tubus. Proražen byl 26. září 2017

(foto č. 4). Šlo o historický okamžik z několika důvodů:

jednak skončila ražba nejdelšího železničního tunelu v ČR,

při němž byl použit tunelovací stroj s největším průměrem

řezné hlavy u nás, a jednak začalo období, kdy se v tuzemsku nerazí ani jeden velkoprofilový tunel. V průběhu letošního roku pak proběhly další nezbytné práce v tunelech

i na portálech (foto č. 5). Probíhala třeba montáž gabionů,

pokládka kolejí a další činnosti. Na celé stavbě pracovalo

denně, a to i v nočních hodinách kolem 200 lidí.

–red–, foto archiv Metrostavu

PTÁME SE

Ing. Radomíra Richtera,

hlavního stavbyvedoucího z divize 1

Projekt POP zvítězil v prestižní soutěži!

Administrativní projekt Palmovka Open Park získal

prestižní ocenění českého realitního trhu „Nejlepší

z realit – Best of Realty“ v konkurencí nabité kategorii

Nové administrativní projekty. Dílo společnosti Metrostav Development tak porazilo tradiční developery,

jako jsou Skanska Property a AFI.

Porotci soutěže ocenili zejména unikátní architekturu,

skvělý komerční úspěch a přínos projektu pro rozvoj lokality. Výjimečnost administrativního komplexu Palmovka

Open Park (foto č. 1) spočívá dle verdiktu poroty zejména

v citlivém zakomponování historických industriálních

prvků do velkoryse pojaté moderní architektury.

Ceny byly vyhlášeny na slavnostním galavečeru

v pražském Kongresovém centru ČNB. „Jsme velmi rádi,

že projekt Palmovka Open Park zaujal odbornou porotu

a nejvyššího ocenění si velmi vážíme, už jenom z toho

důvodu, že jde o první nebytový komerční projekt naší

společnosti. Je pro nás také důležité, že takto přispíváme

k rozvoji Palmovky, kde má i sídlo Skupina Metrostav. Vybudovali jsme zde na brownfieldu špičkové kanceláře, které s sebou navíc přinášejí obchody, bistro a další služby.

A v neposlední řadě pohodlný průchod od stanice metra

dále k Vltavě a do této dynamicky se rozvíjející lokality,“

prozrazuje Ondřej Buršík, generální ředitel společnosti

Metrostav Development. „Chceme naší prací tvořit město.

Proto se chováme zodpovědně k němu i jeho veřejnému

prostoru. Chceme, aby zpětně naše projekty byly posuzovány tak, že byly pro město přínosem. Zajímá nás

dlouhodobá spolupráce, nikoliv krátkodobý zisk,“ dodává.

Špičkové zpracování, unikátní prostory

Již nyní se může projekt pyšnit více než 93% obsazeností, a to exkluzivní skladbou nájemců, což vysoce hodnotí

potenciální investoři. Nabízí totiž architektonicky unikátní

prostory, špičkové zpracování za použití materiálů vysokého standardu a flexibilní využití. Většina kanceláří i dalších prostor celkově na 25 500 m² je již úspěšně pronajata

a s posledními zájemci se jedná. Součástí komplexu je

také unikátní revitalizovaná tovární hala původní strojírny Horák a Hlava (foto č. 2), která je kulturní památkou.

Na výjimečnosti projektu přidává spolupráce s vysoce

hodnocenými architekty a umělci. Budovu POP3 například navrhoval architekt Jakub Fišer a POP4 architekt Jan

Aulík, přičemž při vytváření návrhů měli volný prostor

pro svou tvorbu. Punc originality místu také dává spolupráce s malířem Patrikem Háblem, jehož dílo je součástí

projektu v podobě velkoformátové malby v POP4 a ještě

bude v projektu umístěno umělecké dílo s názvem Průnik

od Jana Poupěte, a to v POP3.

Projekt splňuje certifikaci BREEAM EXCELLENT, v jejímž rámci musí budovy splňovat přísná kritéria s důrazem na trvalou udržitelnost, úspornost a šetrnost k životnímu prostředí.

Tex t s pole č n o s t M e t r o s t a v D e v elo pm en t ,

Ondřej Buršík,

foto Metrostav Development

Adaptační kurzy pro absolventy vysokých škol

Metrostav_21_2018.indd 2

Metrostav se s velkou pozorností věnuje náboru, výběru a prvním krokům nových zaměstnanců. Je tomu tak

i v případě absolventů vysokých škol, pro které jsou

speciálně připraveny dva semináře. Věnují se bližšímu

poznání systému práce celého Metrostavu i tomu, jak

jsou nastavena pravidla pro realizaci našich zakázek.

Setkání přináší příležitost poznat kolegy z různých

pracovišť, sdílet dosavadní zkušenosti, získat informace

a dozvědět se pomocí různých aktivit také něco o sobě

samých. Není dále nouze o zajímavé diskuse nad rozpracovanými projekty, vytvořenými prezentacemi na různá

témata i o spolupráci jednotlivých pracovišť a divizí. Absolventi různých odvětví a typu škol jsou seznamováni

i s podporou využívání vlastních kapacit Skupiny Metrostav, s následky nedodržení principů etického jednání

či nekvality provádění stavebního díla.

Nemalá pozornost je v průběhu setkání věnována

i oblasti bezpečnosti zdraví či vztahům firmy k veřejnosti. Naši kolegové mají možnost se s odborníky z řad zaměstnanců Metrostavu věnovat také aktuálním otázkám

týkajícím se legislativy, které ovlivňuje ve velké míře také

jednání našich partnerů v zakázkách.

Exkurze na stavbách a v provozech

V posledním období byla na seminářích věnována pozornost nejen trestněprávní compliance, ale i novým předpisům pro nakládání s osobními daty. Součástí celé řady

aktivit zařazených do setkání absolventů je také rozvoj

individuálních osobnostních dovedností.

Podstatnou část kurzu účastníci stráví na oblíbených

exkurzích po právě realizovaných stavbách a při návštěvě

provozů v Horních Počernicích. S prostředím pracovišť,

s účelem a zaměřením výroby či služeb naše nové kolegy

seznamují vedoucí zaměstnanci divizí, respektive dceřiných společností. Při posledním setkání byla v centru

pozornosti účastníků výroba konstrukce mostu v provozu

ocelových konstrukcí s výkladem Ing. Štěpánka (foto),

zaujal i nový střihací stroj v Armozávodě. Absolventi

velmi pozitivně hodnotí besedy s vedoucími zaměstnanci

společností Skupiny Metrostav a cení si zejména setkání

s generálním ředitelem Metrostavu Ing. Pavlem Pilátem.

Centrum vzdělávání adaptační kurzy absolventů pořádá pravidelně. Pro více informací sledujte internetový

portál: http://skupina.metrostav.cz/vzd

Tým Centra vzdělávání Skupiny MTS,

foto archiv Metrostavu

Na podzim dokončil první etapu projektu Janáčkova divadla v Brně. Radomír Richter v Metrostavu, konkrétně

v jihomoravském regionu divize 1, působí 12 let a vedl

již několik velkých projektů: třeba stavbu obchodního

centra Laugaricio v Trenčíně, opravu výškové budovy

Vysokého učení technického v Brně (VUT) či stavbu

Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. I když pochází z Ostravska, životem se mu velmi prolíná Brno.

Jaká byla vaše cesta do Metrostavu a k tomu do jihomoravské oblasti?

V Brně jsem studoval VUT, a i když jsem pak nějaké roky

působil u jiné firmy, vrátil jsem na Moravu. Někdy v roce

2006 jsem se po šestileté praxi ve stavebnictví a udělení

autorizace zkusil ucházet o místo v Metrostavu, konkrétně v ostravské oblasti divize 1. A ono to vyšlo. Tehdy mě

ale poslali na tři týdny na výpomoc k výstavbě Obytného

souboru Nové Majdalenky. A nakonec jsem v Brně 12 let.

Bydlím a rodinu mám přitom v Moravskoslezském kraji,

přes týden jsem v Brně, kde mám služební byt.

Na kterou stavbu rád vzpomínáte?

Prvně jsem samozřejmě dělal stavbyvedoucího. Nejvíce si

vybavuji, když jsem zhruba po roce a půl dostal příležitost

být vedoucím projektu výstavby Obchodního centra Laugaricio v Trenčíně. Šlo o velkou zakázku, tehdy asi za miliardu slovenských korun. Nabídku jsem přijal a záhy pochopil rozdíl práce stavbyvedoucího a vedoucího projektu. Je

to sice také stavařina, ale už je to trošku jiná práce. Řešíte

smlouvy, termíny, výběrová řízení apod. Je to přece jen

jiné řízení, než když od rána do večera chodíte po stavbě.

Mění se v průběhu let stavařina?

Ano. Práci sice děláte pořád stejně, ale přibylo zakázek,

které se provádějí ve sdružení více společností. A další

podstatná změna: dneska je problém sehnat firmu, která

vám nastoupí a zrealizuje dílo. Není problém finanční, ale

v lidech, protože zkrátka nejsou. Chybí hlavně zedníci či

monolitáři. Před 10 let byla stavařina zkrátka jiná.

Kterými projekty hlavně žijete?

Před rokem to byla Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, která

vznikala na „zelené louce“ uprostřed města a ve spolupráci s paní architektkou Jiřičnou. Ta zkušenost byla veliká.

Musím říct, že paní Jiřičná byla perfektní a naprosto

profesionální. Do toho přišel začátek Janáčkova divadla

v Brně. Nebylo to jednoduché, protože je to rekonstrukce

a ve všech konstrukcích, do kterých jsme zasáhli, se ukázaly rozdíly oproti projektu. A začal ansámbl změnových

listů, kterých máme dnes 158 za zhruba 113 milionů korun

víceprací v absolutní hodnotě. K tomu bylo důležité první

etapu stihnout do listopadu, protože se tu koná festival

Janáček Brno 2018. Ale zvládli jsme to.

Co vás v Janáčkově divadle čeká v dalších etapách?

Druhá etapa, která je v uvozovkách jednoduší, už běží.

Týká se zázemí. Následuje třetí etapa: v místě, kde je

nyní staveniště, se upraví venkovní plochy. Vznikne tam

zámková dlažba, působivé venkovní osvětlení a nová příjezdová komunikace do zasouvací plochy.

Zavzpomínáte na další projekty z minulosti?

Ano, třeba na rok 2011, kdy jsme rekonstruovali budovu

VUT v Brně. Před lety jsem tam studoval a najednou jsem

se vrátil na fakultu jako manažer projektu, který řešil celou

rekonstrukci. Bylo zajímavé potkávat se s profesory, kteří

mě učili. A zrovna teď se tam vrátíme s kolegou a budeme

přednášet o našich zkušenostech z Janáčkova divadla.

Co jim hlavně zdůrazníte?

Popíšeme stav, jak to fungovalo, případně s jakými problémy jsme se setkali. Na Janáčkově divadle se totiž měnily dvě střešní konstrukce nad provazištěm a hledištěm.

K tomu je pod tím takzvaná modrá zóna, do které jsme

nesměli zasahovat žádnými stavebními pracemi. Museli

jsme provést provizorní zastřešení a provizorní zakrytí i pod střešní konstrukcí, aby nám nezapršelo a aby

do modré zóny nepadal nepořádek. Nebylo to snadné

a jsem rád, že předáme zkušenosti mladým kolegům.

Za rozhovor děkuje David Kalců

29.11.18 11:05