strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Nad Modřanskou roklí hotovo dalších 154 bytů

Na výstavbě celé řady bytových domů se podílely divize napříč celou firmou. Poslední dokončený projekt

Nad Modřanskou roklí v Praze-Kamýku (foto č. 1) je dílem Ing. Marka Kubra z divize 6 a jeho týmu. Bytové domy se podařilo dokončit včas a v odpovídající kvalitě.

Stavba bytových domů s podzemními garážemi

a nezbytnou infrastrukturou v okolí začala loni v lednu

a po 21 měsících byly byty s celou řadou klientských

změn připraveny ke kolaudaci. „Nosná konstrukce všech

čtyř objektů je kombinací železobetonu a zdiva z cihelných

tvárnic. Fasádu tvoří kontaktní zateplení z minerální vaty

a střešní plášť jednoplášťová plochá střecha s klasickým

pořadím vrstev,“ uvádí vedoucí projektu Ing. Marek Kubr.

Balkony, terasy i garážová stání

V domech se dvěma podzemními a osmi nadzemními

podlažími vzniklo celkem 154 bytů a čtyři ateliéry. Zájemci

o nové bydlení podél Novodvorské ulice mohli vybírat

z bytů o velikosti 1+kk až 5+kk, přičemž většina z nich

má k dispozici balkon nebo terasu (foto č. 2). Ve dvou

podzemních podlažích jsou k dispozici garážová stání.

„Nejnáročnější bylo dokončit stavbu v termínu a předepsané kvalitě v návaznosti na nedostatek kapacit napříč

profesemi ve stavebnictví. Většina bytů navíc prošla

klientskou změnou, a to od náročných změn dispozic až

po drobnější úpravy,“ uvádí inženýr Kubr.

Na stavbě se kromě jeho týmu podíleli i další kolegové.

Firma Pragis zajistila stavební jámu a piloty, zemní práce

měli na starosti stavbaři z divize 4 a o monolitické a prefabrikované konstrukce se postarali kolegové z provozu

železobetonových konstrukcí. V areálu vzniklo dětské

hřiště a mezi domy byly provedeny sadové úpravy.

Se všemi náročnými požadavky developera i nových

majitelů bytů si tým Ing. Marka Kubra poradil a pokračoval tak v dobré spolupráci se společností Central Group.

Po roce a půl vyrostlo podél Sokolovské ulice v Českém Těšíně integrované výjezdové centrum pro bezpečnostní a záchranné složky (foto č. 1). Plány postavit

důstojné zázemí pro moravskoslezské hasiče, policisty

a strážníky sahají hluboko do historie. Jen samotný

projekt byl dokončen tři roky před zahájením stavby.

Dvojnásobně delší než samotná výstavba byla totiž

doba, než se na důležitou stavbu podařilo sehnat peníze. Vše se ale nakonec v dobré obrátilo, a tak mohl loni

v červenci nastoupit na pozemek Pavel Szmek z divize 1

se svým týmem a začal stavět. Na zelené louce vyrostly

tři vzájemně propojené budovy ve tvaru obráceného U.

V objektu, který zakrátko začne využívat hasičský záchranný sbor, se nacházejí jak kanceláře, tak i ubytovací

a provozní místnosti včetně tělocvičny a myčky hasičských vozů. V budově Městské policie jsou pro strážníky

připraveny především kancelářské prostory. Poslední

objekt budou využívat příslušníci Policie České republiky

a kromě kancelářských a provozních místností zde vznikly

prostory cel předběžného zajištění, kam budou umísťováni zadržení pachatelé trestných činů. Součástí integrovaného výjezdového centra jsou také rozsáhlé parkovací

plochy a sportoviště – hřiště, běžecký ovál a cvičná věž.

„Objekty tvoří monolitický skelet s cihelnou výplní.

Střechy jsou z části řešeny jako ploché fóliové a jednak

1

jako klenuté z lepených vazníků s plechovou krytinou,“

říká vedoucí projektu Pavel Szmek.

Specifické požadavky budoucích nájemců

Na novém místě budou mít hasiči, policisti i strážníci

odpovídající technické, ale i hygienické zázemí. Uleví se

především hasičům, kteří dosud sídlili v požární zbrojnici

z roku 1931. Polepší si i příslušníci státní policie, která

dosud sídlila ve vilce z roku 1895.

V nových objektech (foto č. 2) jsou všechny potřeby

pro členy integrovaného záchranného systému pečlivě

promyšleny a do detailu vyprojektovány. Vyhovět náročným požadavkům budoucích nájemců na detailní konečné

provedení speciálních technologických uzlů bylo náročné

i pro naše stavbaře. „Jednalo se například o energocentrum, garáže, serverovny, sklady zbraní či šifrovací

místnosti, kde měl zadavatel specifické požadavky. Ty šly

navíc ve většině případů nad rámec původního zadání,“

upřesňuje Pavel Szmek a dodává, že stavba byla po celou

dobu pod pečlivým dohledem nejen zástupců kraje, ale

i hasičů a státních i městských policistů. Stavbaři svůj

úkol zvládli na jedničku, a to i v souběhu s třemi náročnými stavbami v okolí. Teď už stačí nové výjezdové centrum

vybavit zařizovacími předměty a začít využívat.

Martina Vampulová, foto Drahoslav Ramík

2

vteřin je čas, za který se zdvihne nový most v gdaňské čtvrti

Sobieševo. Jeho dvě zdvihací křídla (každé o váze 320 tun) tak

umožňují dopravu po řece i plavidlům vyšším než pět metrů.

Martina Vampulová, foto Petr Adámek

Efektivní systém řízeného větrání

2

Výjezdové centrum pro záchranáře finišuje

U většiny bytů je nainstalován úsporný systém řízeného

větrání s rekuperací, tedy zařízením pro zpětné

získávání tepla. Jedná se o systém efektivní výměny

vzduchu, kdy se teplo z odváděného vzduchu využívá

k ohřevu toho, který je přiváděn dovnitř. Přiváděný

čerstvý vzduch je v létě ochlazován až o 6 ºC a v zimě

zase naopak ohříván. Rekuperace tak přináší nejen

úsporu za topení, ale zároveň vytváří i zdravý domov.

Metrostav předá dětský pavilon s předstihem

Stavbaři divize 9 během listopadu spěchali s dokončením prací v pavilonu E dětské části Fakultní nemocnice

v Motole. Zakázka na rekonstrukci a přístavbu tamní polikliniky byla další z probíhající rozsáhlé modernizace

tohoto zařízení. Metrostav zajišťoval stavební práce také v předchozích etapách.

Pátrání po bunkru bývalé nacistické továrny

Divize 8 v oblasti Liberec se ve spolupráci s historiky

podílí na zajímavé akci: vypomáhá při pátrání a obnově štoly k bunkru nacistické zbrojní továrny Getewent

v Rychnově u Jablonce nad Nisou.

Výzkum v oblasti začal už v roce 2011 a zaměřuje

se na tehdejší zbrojní podnik Getewent, kde se za druhé

světové války vyráběly různé radary i navádění raket V2.

V podzemních prostorách by se měly nacházet chodby

bunkru, který v letech 1944 a 1945 budovali vězni pobočného koncentračního tábora AL Reichenau. V posledních

týdnech se za pomoci Metrostavu podařilo najít klenbu

štoly a průzkum pokračuje (foto).

„Během působení na stavbě rekonstrukce kanalizace

v Rychnově u Jablonce nad Nisou jsme s místním starostou panem Tomášem Levinským našli téma, kde bychom

mohli spolupracovat mimo uvedenou stavbu, případně se

pokusit vypomoci s myšlenkou nálezu a později možná

i obnovy štoly,“ vysvětluje hlavní stavbyvedoucí z divize 8

Robert John, DiS, jehož tým na průzkumu pracuje.

Byla tedy zmíněna myšlenka obnovy vstupu do podzemních prostor bývalé nacistické zbrojní továrny Getewent.

„Samozřejmě mě napadla myšlenka, kdo jiný by měl

na tomto projektu spolupracovat než Metrostav,“ pokračuje

Robert John. „Pan starosta nám představil muzeum, které

vzniklo přímo na radnici a je doplněno řadou historických

artefaktů z bývalé továrny. Dohodli jsme se na provedení

skrývky zemin a umístění sondy v místě předpokládané

štoly. Za účasti archeologů jsme provedli skrývku na ploše

asi 50m² a byly zahájeny zemní práce. Klenba štoly se měla

nacházet v hloubce zhruba čtyř metrů, ve finále byla ještě

o trošku hlouběji. V tuto chvíli je štola zatopená a plánují se

další průzkumné práce,“ dodává Robert John.

Předpokládá se, že Metrostav bude dále spolupracovat při dalším průzkumu, či dokonce v budoucnu na zpřístupnění štoly. Město a historici ze Severočeského muzea

plánují, že by se v místě výkopu vytvořil památník jako

připomínka místa, kde trpěli a umírali lidé.

–red–, foto archiv stavba

 V Rychnově u Jablonce nad Nisou se za války

nacházel nacistický pracovní tábor AL Reichenau,

který byl pobočkou koncentračního tábora GrossRosen a prošlo jím kolem 1420 vězňů. Historici

uvádějí, že tito lidé pracovali v nelidských

podmínkách v továrně Getewent a kopali tunely.

 Podle dochovaných geologických zpráv a dalších

poznatků historiků byly podmínky pro ražbu velmi

obtížné. Vězni stáli například po pás ve vodě a z ní

vytahovali kameny, které vynášeli ven.

Metrostav_21_2018.indd 3

U zakázky, na níž se začalo pracovat v srpnu předminulého roku, působil Metrostav jako generální dodavatel.

Kromě divize 9 se na realizaci projektu podílely i další

subjekty ze skupiny Metrostav, například společnosti

Pragis a Subterra. Rekonstruovaný objekt se daří předávat s mírným předstihem. „Po dohodě s investorem jsme

urychlili dokončovací procesy tak, aby mohla být budova

zkolaudována 29. listopadu,“ upřesňuje vedoucí projektu

Josef Majer. Původní termín v březnu 2018 se už v létě

posunul na konec prosince z důvodů na straně investora.

Náprava šlendriánu z minulosti

Komplex dětské nemocnice v Motole má podobu monobloku sestaveného z pavilonů, které jsou navzájem propojeny technologickými provozními soubory a spojovacími

trasami. Křídlo E v tomto uspořádání už dříve sloužilo jako

objekt nemocniční polikliniky a takto se bude využívat

i nadále. Zůstane rovněž vstupní „branou“ do dětské části

nemocnice příchodem od metra. V osmipatrovém křídle

označeném jako část E byly už dříve umístěny jednotlivé

ambulantní provozy a také dětská pohotovost.

Provedené stavební práce se kromě úprav zaměřených

na zvýšení komfortu pacientů (foto) i personálu týkaly

sanací nosných konstrukcí a zahrnovaly výměnu většiny

stavebních prvků. Pavilony, které tvoří základ současného

komplexu dětské nemocnice, slouží od roku 1977. „Nemocnice se v období od roku 1964 stavěla 13 let. Na kvalitu díla to mělo bohužel devastující vliv. K tomu se ještě

přiřadila řada negativních okolností, jako například málo

kvalitní stavební materiál, socialistický šlendrián,“ uvádí

v popisu stavby Souhrnná technická zpráva.

Pavilon E je podle výroční zprávy nemocnice z dubna letošního roku poslední z velkých plánovaných akcí.

„V podstatě se dá říci, že na dětské části FN v Motole je to

stavebně poslední ucelený blok, nicméně vzhledem k rozsahu celkového stavebního díla je pravděpodobné, že tam

budou dále probíhat menší objemy a to zejména v TZB

a Zdravotnickém vybavení,“ říká Josef Majer. Postupná

„etapová“ rekonstrukce byla navíc spojena s některými

provizorními opatřeními, které bude podle jeho názoru

v budoucnu nutno upravit.

Blanka Růžičková, foto Petr Adámek

29.11.18 11:05