strana 3
ZPRAVODAJsTVÍ Z DIVIZÍ
stavba hotelu Atrium pokračuje
V centru města Otrokovice v ulici 5. května vyroste
do příštího léta nový čtyřhvězdičkový hotel Atrium.
Stavbu objektu se sedmi nadzemními a jedním podzemním podlažím provádí divize 3 Metrostavu podle
projektu Ing. arch. D&M Velehradských.
„Dnes je dokončena hrubá stavba včetně vyzdívek.
Zateplujeme fasádu (foto č. 1), lepíme na ni cihelné pásky
a zasklíváme atrium (foto č. 2). Jednotlivá okna jsme už
osadili, stejně jako vzduchotechnické jednotky. Přes zimu
budeme pokračovat s pracemi v interiéru,“ uvedl vedoucí
projektu Ing. Marek Šach. „Na jaře dokončíme opěrné zídky, venkovní schodiště, komunikace a sadové úpravy.“
Vznikající hotel má jedno podzemní a sedm nadzemních podlaží. Stavba je zajímavá svým netypickým půdorysem, ve kterém veškeré konstrukce musí vytyčovat
geodet. Nepravidelný tvar podzemního podlaží a přízemí
totiž ve druhém podlaží přechází do elipsy. Nad úrovní
čtvrtého podlaží vnitřní atrium zastřeší prosklená konstrukce, která oddělí hotelovou a obytnou část.
Podzemí budovy bude vyhrazeno pro parkování. Své
místo v něm najdou i technické zázemí hotelu, rozvodna
1
a výměníková stanice. V přízemí budou moci hosté využívat kongresový a společensko-zábavní sál, nebude
zde chybět ani restaurace a komerční prostory k nájmu,
které zaplní bankovní pobočka. Druhé až čtvrté nadzemní
podlaží jsou rozděleny na 47 pokojů a čtyři apartmány
čtyřhvězdičkového hotelu. V pátém až sedmém podlaží
vznikne 15 luxusních bytových jednotek, které pod střechou doplní strojovny chlazení a vzduchotechniky.
V průběhu stavby hotelu Atrium došlo v projektu
ke spoustě změn, které se týkaly i základního konceptu.
Původní záměr počítal s výstavbou rodinného hotelu,
v současné době je cílem vybudovat hotel čistě kongresový. I to byl důvod, proč investor stavbu už dvakrát
přerušil. Teď se po odmlce opět rozeběhla a měla by být
dokončena a předána 15. srpna příštího roku.
Finančním partnerem projektu je firma IMPULS Otrokovice a luxusní hotel bude po otevření provozovat společnost Hotel Atrium pro EuroHotel Praha. Více informací
o architektonicky zajímavém díle naleznete na internetové
adrese www.atriumotrokovice.cz.
Ter e z a Re g n er o v á, f o t o V í t ě z sla v P ř i k r y l
metrostav vrací krajině přirozený vzhled
Lidská činnost zanechává na krajině jizvy v podobě
vytěžených povrchových dolů i skládek odpadu. Důraz
na ochranu životního prostředí rozvinul i u nás proces
rekultivací, které poničené oblasti vracejí do života.
Na řadě z nich se podílí i Metrostav. Divize 6 nedávno
dokončila sanaci a osázení bývalé skládky v Chabařovicích, divize 8 už léta rekultivuje výsypky a prolákliny
na místě zaniklé obce Vršany a dolu Obránců mírů.
Divize 6 zatím rekultivace skončila
Skládka v Chabařovicích byla využívána v letech 1908 až
1993 a sloužila i pro uložení chemického odpadu ze Spolchemie z Ústí n/L. V místním areálu o rozloze téměř 41 ha
je proto na ploše jen o deset hektarů menší skládkové
těleso s objemem přibližně 3,25 milionu m³.
„Vzhledem k tomu, že se v průběhu stavby projevily
na severovýchodě skládky poklesy svahů, museli jsme
část prací dokončit v mimořádném režimu, který termín
dokončení posunul o dva a půl roku,“ vysvětluje stavbyvedoucí Ing. Josef Holada z týmu Ing. Petra Brože.
První etapa stavby zahrnula technická opatření, kam
patřila zejména výstavba více než 2 km dlouhé podzemní
těsnicí stěny zasahující do nepropustného jílového podloží v hloubce až 14 m. Po jejím vnitřním obvodu je 5,5 m
pod terénem uložena obvodová drenáž. Vnitřní vody svádí
do dvou čerpacích jímek, z nichž se přečerpávají do aku-
2
mulačních nádrží. Z nich putují do stáčecího místa, odkud
je v cisternách odvážejí do čistírny odpadních vod.
Seshora skládku uzavřela minerální těsnicí bariéra,
na niž byla navezena zemina. „V areálu jsme vybudovali
i inženýrské sítě, komunikace a provozní budovu s monitoringem,“ popisuje Ing. Holada. V dalších etapách stavby
probíhal zkušební provoz vodního hospodářství, postsanační monitoring, pěstební péče a celkové dokončení.
„V té části areálu, kterou nezasáhl skluz svahů, jsme
dodrželi původní termíny dokončení,“ uzavírá Ing. Holada.
„Pěstební péče, která skládku přeměnila v zalesněný pahorek (foto č. 1), trvala od tří do šesti let. Před pár týdny
jsme ji dokončili poslední sečí trávy a stavbu předali.“
Divize 8 má před sebou ještě mnoho let prací
Rekultivace vytěžených povrchových dolů v okolí Mostu
patří už delší dobu do náplně práce naší divize 8. Ve sdružení s místními firmami dnes pracuje na jejich čtyřech
etapách v místě bývalého dolu Obránců míru a na třech
dalších v okolí zrušené obce Vršany.
„Rozloha rekultivovaných ploch se v jednotlivých etapách pohybuje od 44 do 90 hektarů, takže za námi zůstávají celé čtvereční kilometry přeměněné krajiny,“ říká
vedoucí projektu Ing. Pavel Nuslauer. „Mám rád přírodu,
a proto mě těší, že se i do okolí hornických měst opět
vrací původní ráz krajiny. I když sám s projekty rekultivací
v prosinci končím, určitě je nepřestanu sledovat.“
Rekultivace dolů trvají od 6 do 12 let. V prvních krocích obsahují přemístění tisíců kubíků zeminy, které terén
vytvarují (foto č. 2), a výstavbu jednoduchých komunikací, tzv. hospodárnic, vodotečí, propustků apod. Po technické rekultivaci následuje biologická, která hnojením
a dalšími úpravami připravuje půdu pro vznik polí nebo
výsadbu dřevin. Následná péče pak umožní jejich růst.
Vrátit krajině přírodní ráz stojí úsilí i peníze. Metrostavu se to ale daří a dokazuje, že k jeho úspěchům nepatří
jen betonové konstrukce, ale i rozsáhlé plochy zeleně.
– ls –, foto ar chiv s t av by, P avel Nuslauer
Obchvat kolem Hladkých Životic a Fulneku
Spolu se zprovozněním posledních dvou rozestavěných úseků dálnice D1, která teď bez přerušení spojuje
Prahu s Ostravou, byla 25. listopadu otevřena i více
než 8 km dlouhá přeložka silnice I/57. Kromě toho, že
poslouží jako dálniční přivaděč ve směru od Opavy
a od Nového Jičína, vyloučí tranzitní dopravu ve Fulneku, Stachovicích a v Hladkých Životicích.
„Pro firmu STRABAG jsme na trase přeložky provedli
práce zhruba za třetinu celkového finančního objemu,“ říká Ing. Michael Dibon z divize 4. „Zahrnuly pět mostů, dvě
přesýpané konstrukce typu Tubosider pro průchod místní
komunikace a potoka silničním tělesem a kolektorovou
1
2
Nádraží v mariánských Lázních znovu ožilo
Dvouletá spolupráce Metrostavu s Českými drahami
a společností Grandi Stazioni ČR v Mariánských Lázních už úspěšně skončila. Veřejnosti přinesla první
železniční stanici u nás, které vrátil krásný kabát a moderní srdce projekt Živá nádraží. Mariánskolázeňská
nádražní budova dnes ukrývá pod obnovenou secesní
fasádou přestavěný prostor odpovídající všem požadavkům současných cestujících. Její revitalizaci provedla ve třech etapách a za plného provozu divize 9.
Vlaková stanice v Mariánských Lázních byla po pražském hlavním nádraží druhým objektem, který v rámci
programu Živá nádraží České dráhy nabídly italské developerské společnosti Grandi Stazioni do dlouhodobého
pronájmu za jejich celkovou rekonstrukci. S rozvojem
techniky se totiž zmenšují požadavky železničářů na
prostor pro umístění drážního zařízení a lepším uspořádáním provozního zázemí se výpravní budovy uvolňují pro
komerční účely. Dopravní uzly se tak mohou stát nejen
místem pro důstojné a moderní odbavení cestujících, ale
mohou veřejnosti nabízet i další obchody a služby mimo
obvyklé nádražní restaurace.
Tým Radka Kučery z divize 9 pracoval na zakázce,
která byla rozdělena na 3 etapy, od října 2007. První etapu zahájil přípojkami inženýrských sítí, novým sociálním
zařízením, výměníkovou stanicí, provizorními pokladnami, tranzitem a ostatními prostorami, důležitými pro
zachování provozu nádraží. Ve druhé etapě, která byla
nejnáročnější, byly postaveny strojovny vzduchotechniky,
opravena odjezdová hala, v níž vzniklo nové centrum Čes-
kých drah pro odbavení cestujících (foto), a vybudovány
komerční prostory. Ve třetí etapě práce završily modernizace příjezdové haly a dokončení ostatních prostor.
Opravy obvodového pláště a střech probíhaly současně s rekonstrukcí jednotlivých částí objektu. „Stavba
byla náročná zejména tím, že při ní bylo nutné zachovat
plný provoz budovy, což vyžadovalo řadu stěhování jednotlivých provozů i nájemníků. Současně se dokončení
rekonstrukce muselo koordinovat s právě prováděnou
modernizací III. železničního koridoru,“ vysvětluje vedoucí
projektu Radek Kučera. „Jako poslední jsme proto dokončovali fasádu u kolejí, kde jsme už navazovali na hotové
první nástupiště. Kromě náročného prolomení velkých
otvorů do nosné zdi v místě přepážek ČD centra, které si
vyžádalo i podchycení základů, jsme se víc potýkali snad
jen s vybouráním původního žulového schodiště uvnitř
budovy. Zakázku jsme jinak zvládali hladce a ve velmi
korektní spolupráci se všemi zúčastněnými.“
Jedna z architektonicky nejkrásnějších nádražních
budov v Čechách se už tedy skví ve své původní secesní
kráse. Ing. arch. Patrik Kotas a Ing. arch. Martin Smrž,
kteří její rekonstrukci navrhli, totiž při své práci důsledně
vycházeli z dohledané archivní dokumentace. Až koncem
roku vyjedou vlaky na dosud uzavřenou trať mezi Planou
a Chebem, budou moci jejich návrh i práci Metrostavu
ocenit nejen obyvatelé a hosté Mariánských Lázní, ale
i cestující veřejnost. Složitější rekonstrukci pražského
hlavního nádraží skončí pracovníci divize 9 Metrostavu
pod vedením Ing. Michala Kaisera snad už za dva roky.
přeložku oblastního vodovodu o průměru 1,6 m, který je
jedním z hlavních přivaděčů pitné vody pro Ostravu.“
Ve směru od Nového Jičína pojedete po prvním mostě
Metrostavu hned na začátku nově dokončené přeložky. Je
jako celá nová silnice dvoupruhý, pětipolový, měří kolem
160 m a vede přes železniční trať. Šestipolový a 200 m
dlouhý most potom přímo v Hladkých Životicích převádí
silnici I/57 přes dvě místní komunikace a Husí potok. Kratší, třípolové mosty byly na stavbě dva – první vede přes
nový obchvat v mimoúrovňovém křížení silnici I/47 (foto),
druhý přes místní komunikaci do obce Děrné. Posledním
mostem na stavbě byla šestipolová, 200 m dlouhá estakáda přes Gručovický potok a původní trasu silnice.
„Stavbu omezily tragické povodně, které letos v červnu zasáhly Moravu. I když nám velkou škodu nezpůsobily,
velmi nás překvapily, protože ve všech zdejších potocích
běžně protéká jen pár litrů vody,“ vzpomíná Ing. Dibon.
„Dílo jsme nakonec zvládli v termínu, i když jsme některé
objekty museli kvůli nezaviněnému zpoždění začátku
stavby provést ve zkráceném čase. Jsme rádi, že i díky
nám se opět vylepšila dopravní obslužnost ostravské
aglomerace a kolem původní trasy je konečně klid.“
Lenka Svobodová, foto MIchael Dibon
Metrostav_22_09.indd 3
12/15/09 10:47:12 AM