Strana 2
Metrostav Slovakia dokončil halu v Pravenci
Tým Ľubomíra Čanigy z Metrostavu Slovakia v polo-
vině listopadu úspěšně dokončil stavbu haly F (foto)
pro společnost SLOVAKTUAL vPravenci. Jak napovídá
písmeno jejího označení, vyrostla vevýrobním areálu
jako vpořadí šestá apovybavení technologií přispěje
ktomu, že se nedaleko města Prievidza rozšíří kom-
petenční centrum vysoce kvalitních plastových oken
a dveří určených hlavně pro exportní trhy. Investici
schválila švýcarská společnost AFG Arbonia-Forster-
-Holding AG, dojejíž skupiny SLOVAKTUAL patří.
„Než jsme mohli začít stavět naplno, museli jsme zpo-
zemku orozloze 33000 m² odstranit objekt společnosti
YURA Corporation. Během prvních čtyř měsíců našich
prací vněm přitom ještě naplno běžela výroba komponen-
tů pro automobilku KIA. Materiál zvybouraných objektů
jsme recyklovali a třeba rozdrcené vybourané betony
použili na náspy,“ vzpomíná vedoucí projektu Ľubomír
Čaniga naprojekt, který podle něj probíhal zapříkladné
spolupráce investora, projektanta iprojektového týmu.
Tým Metrostavu Slovakia halu vybudoval a předal
investorovi za necelých devět měsíců. Je jednopodlažní,
nepodsklepená a vyrostla napůdorysu zhruba 217 x88 m.
Vytvořil ji jednopodlažní skelet s betonovými sloupy
vetknutými dozákladových patek, střecha zoceli azděný
zateplený obvodový plášť. Kpřízemní halové části přiléhá
dvoupodlažní sociálně-administrativní celek, který je zar-
chitektonického hlediska dominantní částí novostavby.
Jeho obdélníkový půdorys měří 36 x 18 m. Objekt svý-
robní plochou ocelkové rozloze kolem 15000 m
2
doplňují
iskladové, expediční adalší administrativní, sociální či
hygienické prostory a leží naokraji průmyslového areá-
lu, který původně patřil dřevařskému závodu firmy Baťa
apozději státnímu podniku Tatra Nábytok Pravenec.
Výroba plastových aplastovo-hliníkových oken bude
vhale F zahájena ihned pomontáži nejmodernější tech-
nologie vyrobené ve Švýcarsku nazakázku mateřského
koncernu. Společnost SLOVAKTUAL předpokládá, že zde
vyrobí kolem 200000 m
2
oken ročně. Zvýšení kapacity
umožní také vznik až 140 nových pracovních míst.
Katarína Karkusová, foto Branislav Valko
Stejně a přitom jinak
Už pošestnácté se před koncem roku utkali obchodní
partneři Metrostavu a jeho zaměstnanci na tenisových
kurtech (foto č. 1–3). Oproti loňsku se letos 22. listo-
padu pořadí na stupních vítězů promíchalo.
Čtrnáct dvojic tenistů totiž v Průhonicích nastoupilo
na kurty s novým moderním umělým povrchem. Byl
pomalejší, než na jakém se hrávalo dřív, a tak ve hře spíš
než rychlost nohou uspěly technické finty. Po celoden-
ním klání se nakonec na třetím místě umístili Jan Cuc
s Janou Krejčovou – jedinou ženou ve hře – a Zdeněk
Mička sPetrem Vítkem (foto č. 4 zprava). Stříbrnou příčku
vybojovali Tomáš Fiala a Marek Zbořil (foto č. 5 zprava),
kteří jen těsně neobhájili loňské prvenství. Turnaj o pohár
obchodního ředitele Metrostavu nakonec po výborném
sportovním výkonu vyhráli Petr Fürst a David Jelínek
(foto č.6 zprava). Radost ze hry a z tradičně přátelského
prostředí si však odnesli všichni, kdo do Průhonic přijeli.
–red–, foto Milan Malíček
Ing.Pavla Trojana,
vedoucího projektu divize 9
Život se netočí v kruhu, ale vyvíjí po spirále. Potvrzují
to i slova Ing. Pavla Trojana, který dnes pracuje na
stejném projektu jako před devíti lety, kdy firemním
novinám poskytl první rozhovor. Tehdy stavěl – popr-
vé jako vedoucí projektu – čtyři bytové domy nového
sídliště Slunečný vršek. Teď řídí výstavbu posledních
pěti budov s asi 278 byty, které developerskou činnost
vtéto oblasti pražské Hostivaře uzavřou.
Čím se liší vaše současná stavba odté zroku 2005?
Zkušenostmi a dobou. Působíme v lokalitě, kterou dobře
známe. Pracujeme pro stejného investora, opět za co
nejnižší peníze a v co nejkratším čase. Domy se shod-
ným konstrukčním systémem stavíme podle podkladů
totožného projektanta. Systém řízení a sledování zakázky
je ale v Metrostavu rok od roku propracovanější a my
máme téměř desetiletou praxi. Kvůli tomu jsme schopni
dílo dokončit s menším projektovým týmem a bez drob-
ných chyb v řízení, kterých jsme se poprvé z neznalosti
dopustili. Díky technickému pokroku umíme lépe vyřešit
i některé detaily ovlivňující například akustické vlastnosti
mezibytových příček. Dobou se však změnili i klienti. Mají
na byty vyšší nároky, a proto nás nesmí překvapit, když
na přejímky dorazí třeba s právníkem či soudním znalcem.
Mezi stavby, které jste vposledních letech řídil, patřila
nástavba pražského hotelu Hilton, novostavba admi-
nistrativní budovy vMichli pro firmu ČEZ či dostavba
a rekonstrukce zotavovny Bedřichov ve Špindlerově
Mlýně. Byly si něčím podobné?
Měly náročné investory, kteří ale přesně věděli, co chtějí.
Jejich zástupci byli vstřícní a měli vůli i schopnost rozho-
dovat. Při těchto stavbách jsme všichni táhli za jeden pro-
vaz – včetně architekta, projektanta a TDI – aměli společ-
ný cíl. Obzvlášť rád vzpomínám na nástavbu hotelu Hilton.
Projekt jsme řídili vangličtině a jednání se zahraničními
partnery byla velmi složitá, ale konstruktivní. Stavba
skončila po všech stránkách úspěšně a představovala pro
mě velikou zkušenost. Dodnes se pohledem na střešní bar
kochám zvlášť za tmy, kdy krásně svítí.
Díky úsilí vašeho týmu vyrostlo také Krkonošské cen-
trum environmentálního vzdělávání (KCEV) veVrchla-
bí, které si vposlední době odneslo řadu významných
ocenění aČeská komora architektů ho spolu svybra-
nými experty jako jediné jednohlasně nominovala
do prestižní mezinárodní soutěže Mies van der Rohe
Award 2015. Jak natohle dílo vzpomínáte?
Jako na malou, ale dlouhou a extrémně náročnou stavbu.
Jednalo se o veřejnou zakázku se složitým projektem,
v němž bylo všechno atypické. Hned od začátku jsem
věděl, že když dokážeme návrh přenést do reality, bude
to krásné dílo. Nečekal jsem ale, že proces jeho tvorby
bude tak bolestný. Stavět jsme museli podle 3D modelu,
protože do země zapuštěná budova neměla snad jediný
pravý úhel a byla sama o sobě celá prototyp. Realizace
si vyžádala množství změn, které se v systému veřejné
zakázky téměř nedaly projednat a kvůli malé vstřícnosti
investora ani schválit. Měl jsem proto pocit, že jsme pra-
covali „navzdory všem“. Za to, že se dílo vydařilo, vděčím
nasazení našich lidí, jejich práci přesčas a hlavně srdci,
které do stavby vložili. Povedlo se i díky betonářům z di-
vize6, kteří dokázali provést geometricky velmi složitou
lomenici střechy. Byla to obrovská škola stavění téměř
zničeho. Často jsme až při práci nacházeli technická řeše-
ní, jak co postavit a sesadit, aby všechno fungovalo. Ceny
pro KCEV proto vnímám nejen jako ocenění architekta, ale
hlavně jako ohodnocení kolegů, bez kterých by nevzniklo.
Teď stavíte vPraze. Jak se díváte dobudoucna?
Mám zkušený tým, jehož jádro už hodně zažilo. Nastavby,
které ponás zůstaly, mohu být hrdý. Povedly se iproto, že
Metrostav je silná firma sdobrým zázemím ikvalitní tech-
nickou podporou aneutíká zežádných zakázek. Stavařina,
jako snad všechno ostatní, je ale olidech. Těm kolem se-
be – spolupracovníkům irodině – bych chtěl poděkovat
aříct, že jsem snimi rád aže věřím, že spolu vydržíme.
strana 2
PTÁME SE
1
Výhody využití technologie bílé vany
Vposledních letech se podpovrchové části objektů čím
dál častěji provádějí systémem bílé vany. Tedy jako
vodonepropustná železobetonová konstrukce, která
plní funkci nosnou a zároveň i těsnicí proti prostupu
vody, ato bez použití dalších hydroizolačních vrstev.
Bílá vana se uplatňuje unovostaveb bytových domů,
administrativních komplexů, podzemních garáží, tu-
nelových,inženýrských a vodohospodářských staveb,
ale iuběžných podsklepených rodinných domů. Pokud
je dobře navržená a provedená, je její volba výhodná.
Systém bílé vany využívá jako hydroizolační materiál
samotný konstrukční beton prováděný zapoužití zvlášt-
ních opatření. Tato technologie proto umožňuje úsporu
materiálových nákladů alze ji považovat izaekologický
a ekonomický způsob výstavby. Její nezanedbatelnou
výhodou je také zkrácení doby díla.
Pro návrh atedy i výši nákladů navýstavbu bílé vany
je klíčové stanovení kategorie vnitřního prostředí vpod-
zemní části objektu. Definuje totiž jeho vlastnosti azaur-
čitých podmínek a při určitém způsobu využití prostor
donich připouští průsak určitého množství vody. Škála
zatřídění se pohybuje od absolutně suchého prostředí,
třeba kbydlení či pro sklady zboží citlivého navlhkost, až
povlhké, například garáže sdodatečnými opatřeními, jako
jsou žlaby. Kategorii musí stanovit investor vespolupráci
sprojektantem apřenáší se idosmlouvy navýstavbu.
Pro kvalitu vodonepropustné konstrukce je určující její
konstrukční astatický návrh vypracovaný už skomplexní
představou otěsnicím systému. Důležité je idetailní plá-
nování výstavby atechnologická kázeň během provádění.
Počet spár aprostupů vbetonu, které je třeba utěsnit,
je u bílé vany mnohem menší než u povlakové izolace,
kde je navíc obtížná kontrola těsnosti spojů a během
provádění hrozí riziko porušení izolace. Hlavní rozdíl
mezi izolačními systémy je ale v jejich opravitelnosti.
Upovlakových izolací je obtížné určení skutečného místa
průsaku asanace tak bývají velmi nákladné. Naproti tomu
uvodonepropustných betonových konstrukcí je průsak
lokalizován jednoznačně, a injektáž je proto mnohem
jednodušší anáklady naodstranění možných vad nižší.
Výskyt lokálních průsaků navodonepropustné kon-
strukci se předpokládá i při dodržení kvalitativních kri-
térií, protože sanovat malou míru poruch vyjde levněji
než navrhovat konstrukce s vyššími požadavky na vo-
donepropustnost. Nepředstavuje to tedy žádné snížení
výsledné kvality díla, ale je přímou součástí technologie.
Útvar technické přípravy zakázek centrály Metrostavu
připravil osystému bílé vany příručku aškolení, nakteré
je možné přihlásit se e-mailem uIng.Vladislava Johna.
Ing. K. Břindová, Ing. V. John, foto JH
2
2
1
3
4
5
6
Metrostav_22_2014.indd 2 12.12.14 11:55