strana 3

Co se řeklo, platilo

Výluka, výluka, výluka

Příjemná práce, se vstřícnými partnery a s dobrým výsledkem – tak shrnul Ing. Zbyšek Staš právě skončenou

modernizaci tramvajové trati na bratislavském sídlišti

Dúbravka, kterou jeho divize 5 prováděla jako lídr ve

sdružení s divizí 8 a firmou Hans Wendel.

„Pokud srovnám své zkušenosti ze stavby v Bratislavě s předchozími zakázkami, které jsem v Česku dělal

pro ŘSD, tak musím jednoznačně konstatovat, že bych

příště opět rád pracoval na Slovensku,“ říká Ing. Staš

a vysvětluje: „Stavby podobného typu jako tramvajová

trať v Dúbravce by se optimálně měly dlouho připravovat,

aby rychle proběhly a co nejkratší dobu negativně ovlivňovaly okolí. My však času na přípravu moc neměli a za

pět měsíců jsme museli kompletně zbourat téměř dvoukilometrové tramvajové těleso a vybudovat novou trať

s obratištěm (foto č. 1) a pěti zastávkami. Hodně věcí jsme

proto navrhovali a řešili až při stavbě. Projektová manažerka z magistrátu i interní technický dozor z dopravních

podniků však byli nejen technicky zdatní, ale byla s nimi

i perfektní komunikace. Vycházeli nám vstříc a problémy

jsme proto mohli vyřešit hned. Co řekli, to platilo. A proto

budu na tuto stavbu opravdu rád vzpomínat.“

Opakování je sice matka moudrosti, titulek článku ale

neinspirovala pedagogická moudrost. Pouze konstatuje, co nejvíc ovlivňovalo či ovlivňuje tři různé pražské

železniční stavby týmů divize 5, s nimiž úzce spolupracují i kolegové z provozu mostů a železobetonových

konstrukcí dopravních staveb.

Krátká výluka

Stavba nové železniční zastávky Kačerov, kterou řídil tým

Ing. Tomáše Kohouta, byla krátká, ale i proto složitá. Výluka zde trvala jen asi 20 dní, během nichž bylo nutné vybudovat na trati nový železniční svršek i spodek, odvodnění

a nástupiště. Práce zde celkem zabraly asi devět měsíců

také proto, že staveniště bylo v hlubokém zářezu a obtížně přístupné. Zastávka slouží veřejnosti od 14. prosince

a cestující k ní od metra či autobusů sestupují – nebo z ní

vystupují – po úzkých serpentinách lemovaných gabiony.

Počáteční dobrý vklad do dlouhého života

1

2

Díky dobré spolupráci všech zúčastněných se první souprava po nové trati v Dúbravce rozjela dokonce

už 18. listopadu, tedy téměř o dva týdny dříve, než byl

smluvní termín. Přitom ještě letos v červnu zde tramvaje

jezdily rychlostí pouhých 5 km/h po 30 let staré zvlněné

dráze podložené velkoplošnými panely. A pořádně rachotily. Dnes už na vyrovnaném stabilizovaném podloží jezdí

daleko tišeji na bezstykových kolejnicích uložených na

železobetonových pražcích ve štěrkovém loži (foto č. 2),

nebo pevné jízdní dráze – ve třech křižovatkách, obratišti

a u jedné zastávky. Nové tramvajové těleso totiž doplnily

antivibrační rohože či bokovnice. Také rychlost jízdy se

„nepatrně“ zvýšila – o 60 km/h. „Aby byl hluk od tramvaje

minimální, je nutné mít v náležitém stavu všechny prvky

dopravy. Po naší trati ale zatím jezdí staré tramvaje. Snad

se to po Novém roce zlepší,“ doufá Ing. Staš.

S prací kolegů byli v Bratislavě všichni spokojeni.

Obyvatelé sídliště jezdí rychleji – plynulejší jízdu tramvají

totiž umožňuje i nová světelná signalizace. Cestující mají

i lepší přehled o provozu – na povětšinou bezbariérových

zastávkách se díky dálkově řízeným informačním tabulím

třeba dozvědí, která tramvaj přijede nejdřív. Před deštěm

je chrání designově zajímavé přístřešky (foto č. 3). Nad

rámec zakázky dostal nový kabát i jeden podchod na

zastávku, na který projekt zapomněl. Investor byl zase

spokojen nejen s kvalitou prací či zkrácením termínu výluky, ale i s tím, že se stavbařům podařilo dílo dokončit

bez původně předpokládaného omezení automobilové dopravy. Nezbývá než věřit, že díky tomu všemu Metrostav

brzy získá v Bratislavě další tramvajovou zakázku.

Stejně jako lidé mají i budovy své životopisy. Narodí se

s financemi a vyrostou stavbou. Pokračují maturitou

– kolaudací – a do dospělosti vstupují začátkem užívání. Nejlepší získají tituly. Dlouhý život však nečeká

na všechny. Některé objekty k němu mají lepší předpoklady. Zejména ty, co pocházejí ze seriózního svazku

zadavatele, autorů i stavbařů a vyrostou v přívětivém

prostředí. Jedním z nich může být i Pražské inovační

centrum, které tým Josefa Majera z divize 9 postavil

u Zlatníků a odmaturovalo 30. listopadu. Gratulujeme!

„Na stavbu u Zlatníků budu rád vzpomínat. I přes mé

bohaté zkušenosti totiž byla jednou z mála, kde si všichni

ochotně vycházeli vstříc,“ říká Josef Majer a dodává: „Ne

vždy se poštěstí pracovat s tak konstruktivně a pozitivně

naladěnými zástupci investora, včetně technického dozoru, či představiteli obce. Těšilo nás snad i to bláto, kterým

jsme se brodili. Bylo totiž znakem toho, že jsme stavěli

v polích na skoro neomezeném staveništi, což není časté.“

Z investorského hlediska je novostavba byznys centrem založeným se snahou vytvořit pro setkávání šikovných lidí a slibných firem inspirativní prostředí, které by

podpořilo růst projektů a inspirovalo k rychlému zužitkování nápadů zabývajících se zde zejména biotechnologií.

Po stavební stránce je budova – obrazně řečeno – prosklená drúza vykrystalizovaná na nepravidelném obrysu

připomínajícím netopýra. Zvláštní tvar nepodsklepeného

dvoupodlažního objektu s plochou přes 3000 m2 vznikl

tím, že společnost SVANY, konkrétně Ing. arch. Jan Švancer, sloučila do jednoho monobloku čtyři původně navržené solitéry uspořádané podle sklonu a tvaru pozemku.

„Na poměry Metrostavu to byla malá stavba a trvala

jen asi 10 měsíců, její konstrukce nám ale daly zabrat.

Například při tvorbě trojúhelníkovitě členěného obvodového pláště (foto) výrobce nemohl použít žádný ustálený

postup. Každý díl z izolačního trojskla byl totiž jedinečný,

a když se rozbil, vznikl veliký problém. Naštěstí se to stalo jen asi pětkrát,“ vzpomíná stavbyvedoucí Ing. Dalibor

Andrlík. Kromě skleněného obalu budovy, doplněného

grafickým potiskem výtvarníka Miroslava Pošvice, zmínil

mezi dalšími zajímavostmi stavby i využití PowerCem.

Tato moderní a u nás poměrně neznámá technologie

umožňuje, aby z místního materiálu vznikl flexibilní zemní

beton využitelný pro rychlou a úspornou stavbu silnic.

Pražské informační centrum tedy vyrostlo a chystá se

do života. Budoucnost ukáže, nakolik je životaschopné. Už

dnes je však zřejmé, že cestu k titulu má otevřenou.

Hlučné výluky

Obyvatele domů u trati z Bubenče do Holešovic dlouho

rušil rachot vlakových souprav projíždějících po starých

kolejích. V lednu 2013 začal tento železniční úsek optimalizovat tým Ing. Kohouta ve sdružení se Subterrou a hluk

stavebních strojů brzy doprovodil lomoz vlaků jen na jedné koleji – druhá procházela přestavbou. Celková výluka

provozu, pro některé činnosti nezbytná, byla na vytížené

železnici možná jen pár hodin v noci, kdy osobní doprava

nejezdí. Klid však nepřinesla. Nejhůř se lidem asi spalo,

když cestáři vyklápěli kamenivo z vagonů na krátkodobě

vyloučené koleji do trasy té uzavřené dlouhodobě. Trpělivost místních si ale vysloužila odměnu – i když stavba

skončí až v únoru 2015, už od 14. prosince tu vlaky jezdí

po obou nových bezstykových kolejích a daleko tišeji.

Kvůli Metrostavu se letos pohnul i vánoční trh

Titulek sice platí doslova, ale jen na Václavském náměstí v Praze, kde se tradiční stánky musely odsunout

asi o 30 metrů, aby uvolnily prostor pro dvě ohrady. Za

nimi – vedení týmem Bc. Ivana Matějoviče z divize 1 –

pracují raziči ze střediska podzemí na bezbariérovém

zpřístupnění obou stanic metra Můstek, A i B.

„Z dřívějška víme, že při práci zastihneme velmi složitou geologii ovlivněnou přítomností tektonicky porušených nesoudržných a zvodnělých fluviálních sedimentů,“

popisuje Bc. Matějovič a dodává: „Z povrchu už dnes

hloubíme dvě šachty – výtahovou a dočasnou. Z té druhé

provedeme ražbu přístupové chodby či montáž technologie a na závěr ji zasypeme. Na staveništi ale zatím

nejvíc pracovali archeologové, kteří tu odhalili dlažbu ze

17. století a pod ní našli ještě jednu starší, středověkou.

Z téže doby pocházely i zbytky staré stoky a základů

budov. V začátcích hloubení jsme narazili také na roury

DN 300 a 700, které nebyly zakresleny v projektu sítí. Bylo

to však naštěstí mrtvé potrubí, které jsme mohli vytěžit.“

Trasu díla totiž ovlivňuje nejen to, že se musí trefit

na nástupiště obou stanic, ale také nutnost vyhnout se

třem kolektorům, páteřním vodovodům, hlavním kanalizačním stokám, potrubní poště a mnoha přípojkám i kabelům. Zem už je tu prostě jako ementál. Stavbu komplikuje také nízké nadloží, rušná doprava a vysoká zástavba

na povrchu i nutnost omezit hlučnost a prašnost prací,

protože dílo leží v památkově chráněné oblasti. Pracovníci

z týmu Ing. Pavla Kacíře proto budou při ražbách postupovat velmi opatrně – za nepřetržitého geomonitoringu

a pomocí modifikované NRTM s dílčími výruby.

Díky práci divize 1 se tak cestující už za rok dostanou

do metra na Můstku i výtahy. Z proskleného kiosku poblíž

Adamovy lékárny je svezou asi 23 m pod zem do lomené

přestupní chodby. Tu potom spojí další výtah s nástupištěm na lince A i s hlubší stanicí na trase B, která leží

víc než 35 m pod terénem. Dílo doplní únikové schodiště

(schéma). Trhovci i Vánoce se budou moci v klidu vrátit.

–red–, schéma METROPROJEKT Praha

SCHÉMA STANICE MŮSTEK

DIAMANT

–red–, foto archiv divize 5

SA

A

TR

Výluka i na ulici

Se stavbou týmu Ing. Petra Koukolíka se už seznámili

snad všichni pražští motoristé – dvakrát byla kvůli ní uzavřena část Průmyslové ulice. Most, který přes ni převádí

železnici mezi hlavním nádražím a stanicí Hostivař, musí

totiž kvůli optimalizaci trati projít rekonstrukcí a rozšířením. Dílo ve sdružení vede firma Viamont DSP a divize 5

zde pracuje jako subdodavatel. Mimo zmíněného mostu

má na starosti i jeden propustek a vybudování silničního

mostu s navazujícím přesypaným podchodem pod novým

kolejištěm hostivařského nádraží. „Při práci na železničním mostě, který za přísných bezpečnostních opatření

přestavují i naši zaměstnanci, jsme narazili na hodně

odchylek od projektu, se kterými se postupně vypořádáváme,“ říká přípravář Ing. Vladimír Hájek. Zatímco

provoz pod mostem je už nepřerušený, na trati se výluky

střídají. Do 19. prosince se nepojede po sudých kolejích,

od 1. března do 20. září 2015, kdy stavba skončí, po lichých. Bez výluk to prostě na železnici nejde.

–red–, foto JH a archiv divize 5

B

DŮM KNIHY

AMBASADOR

BAŤA

AA

AS

Metrostav_22_2014.indd 3

ADAMOVA

LÉKÁRNA

TR

3

výtah

dočasná šachta

12.12.14 11:55