strana 2

Staronový vítěz

PTÁME SE

Rok uplynul a pozornost tenistů z řad firemních partnerů i kolegů upoutal 28. listopadu Metrostav Open –

17. ročník turnaje o pohár obchodního ředitele.

Šestnáct dvojic hráčů se svým doprovodem se letos poprvé sešlo ve Wilson centru v Modleticích (foto

č. 1). I v neznámém prostředí tenisté předvedli hodnotné

sportovní výkony (foto č. 2) a čím výš se posouvali po

žebříčku, tím urputněji bojovali. Na kurtech se mezi muži

objevily i dvě ženy. Jana Krejčová (foto č. 3) hrála stejně

jako vloni s Janem Cucem (foto č. 4). S Robertem Hajným vytvořila dvojici Hana Zlouželová. Oba smíšené páry

předvedly výborný tenis a probojovaly se až do finále A.

Letošní turnaj zůstal věrný tradici a loňští vítězové prvenství neobhájili. Šampionem se ale stal Přemysl Škácha

starší – vítěz prvního ročníku. Vyhrál už potřetí, z toho podruhé se synem stejného jména (foto č. 5). Sláva vítězům

(foto č. 6), čest poraženým, díky všem zúčastněným!

Vladimíra Pravdy,

vedoucího trhacích prací Metrostavu

Vladimír Pravda se po maturitách na strojní a báňské

průmyslovce začal v 21 letech zabývat trhacími pracemi. Zkušenosti nabýval jako střelmistr při rizikovém trhání zejména v nestandardních situacích. Od roku 2007 pracuje v divizi 5 a stále má všechny prsty.

–red–, foto Milan Malíček

Skokanský bazén v modernizovaném plaveckém areálu na Klíši v Ústí nad Labem už slouží prvním otužilcům. O právě

dokončené rekonstrukci, kterou provedl tým Ing. Radka Zemana z divize 8, se více dozvíte v těchto novinách na straně 3.

Trestněprávní compliance Skupiny Metrostav

1

2

3

4

5

6

Metrostav_22_2015.indd 2

Firemní noviny nedávno zmínily, že letos v září představenstvo Metrostavou projednalo a schválilo skupinovou organizačně-řídicí normu A-5 k trestněprávní

compliance [kəm'plaiəns]. Tato norma do organizačně-řídicího systému Skupiny Metrostav zakotvila program prevence před riziky plynoucími z trestní odpovědnosti právnických osob. Tento článek téma rozvíjí.

Na mimořádném zasedání představenstva a dozorčí

rady v červnu 2015 byl vyhlášen Program trestněprávní

compliance (TPC) Skupiny. Na zářijovém jednání představenstva pak byla projednána a schválena aktuální podoba

Skupinové organizačně-řídicí normy (SOŘN) A-5.

Tato norma spolu se čtyřmi přílohami zakotvila do našeho organizačně-řídicího systému Program TPC, jehož

účelem je nastavení dlouhodobých závazných pravidel

chování a jednání, jejichž cílem je prevence a ochrana

společností Skupiny, jejich zaměstnanců, manažerů a orgánů před riziky odpovědnosti dle zákona č. 418/2011 Sb.

o trestní odpovědnosti právnických osob (TOPOZ). Zejména před trestním stíháním, odsouzením a uložením

trestu, což by mohlo mít negativní dopad do podnikatelské činnosti firem (zákaz činnosti, zákaz účasti ve veřejných zakázkách apod.) či do života každého jednotlivce.

V této souvislosti je potřeba znovu připomenout, že

odpovědnost právnické osoby – společnosti – je postavena na zaviněném jednání jejího zaměstnance, člena

orgánu či smluvního zástupce. Dopustí-li se tyto osoby

trestného činu, pak se odpovědnost a důsledky takovéhoto jednání přičítají k tíži právnické osobě. Ta pak může být,

vedle konkrétní fyzické osoby, za takové jednání trestně

stíhána, odsouzena i potrestána.

Přijetí a plnění Programu TPC může významně snížit

riziko trestní odpovědnosti, a to nejen právnické, ale i fyzické osoby, případně ho vyloučit. Je nástrojem, kterým

bude společnost prokazovat, že učinila jednak nezbytná

preventivní opatření k zamezení páchání trestné činnosti,

jednak nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.

Program TPC nevznikl nahodile. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob nabyl účinnosti 1. ledna 2012.

V reakci na něj a v konfrontaci s ním Metrostav postupně

přijímal a prováděl různá opatření jednak v rámci právní

prevence, jednak v reakci na zahájená trestní stíhání,

aby tak dospěl až k systémovému opatření, tedy přijetí

Programu včetně jeho začlenění do SOŘ dokumentace.

Aktuální verze SOŘN A-5 je účinná od 1. září 2015. Jejím

garantem je předseda představenstva Metrostavu a prezident Skupiny Metrostav Jiří Bělohlav.

Norma definuje účel, význam a cíle Programu TPC

a jeho závaznost pro všechny společnosti, vzorový systém Programu, jeho pilíře a povinnost implementace

a funkčnosti ve všech společnostech Skupiny a některé

související pojmy, jako jsou Etický kodex Skupiny Metrostav, Etická linka či Nulová tolerance. Norma cituje

a odkazuje na čtyři přílohy, z nichž jsou nejvýznamnější

Příloha číslo 1 – Systém Programu TPC, jeho pilíře, prvky

a závazná pravidla a Příloha číslo 3 – Legislativní úprava

TOPOZ v České republice. Ta mimo jiné obsahuje také

kapitolu Závazná pravidla, jež stanoví soubor vybraných

pravidel, povinností a zákazů týkajících se činností a chování, které musí respektovat a dodržovat zaměstnanci,

manažeři a obchodní partneři Skupiny.

Norma a její Příloha č. 1 obsahují osm základních pilířů Programu – jejich popis a z toho vyplývající pravidla

jednání či chování – a jejich promítnutí do systému OŘD.

První pilíř – angažovanost orgánů společnosti v oblasti TPC – definuje roli a odpovědnost nejvyšších orgánů

společnosti a jejich přístup k trestněprávní prevenci. Orgány společnosti Program iniciují, vyhlašují a kontrolují

a berou na sebe odpovědnost za jeho obsah i naplnění.

Program je nedílnou součástí obchodního vedení společnosti a dvakrát ročně předmětem jednání jejích orgánů.

Ty tak zřetelně demonstrují svůj vztah k protiprávnímu

a neetickému jednání a vyhlašují nulovou toleranci.

Druhý pilíř – modelový popis pro správné vykonávání základních činností společnosti – zdůrazňuje existenci a význam systému OŘD včetně zastřešujícího dokumentu Náš způsob řízení a práce. Všechny významné

procesy ve firmě jsou popsány, kontrolovány a každoročně aktualizovány. Zapracovány jsou i povinnosti chovat se

v souladu se zákonem, Etickým kodexem apod. Součástí

systému řízení je kontrolní systém v několika úrovních.

Třetí pilíř – pravidla vůči třetím stranám – nastavuje

a v OŘD popisuje pravidla chování, jednání a prevence

dovnitř firmy i navenek. Týká se Pracovního řádu, Etického kodexu, sponzoringu i pravidel vůči dodavatelům,

zadavatelům, zaměstnancům, akcionářům, veřejnosti.

Čtvrtý pilíř – závaznost OŘD pro zaměstnance –

rozvádí závaznost dodržování OŘD jak pro manažery,

zaměstnance, tak i pro členy orgánů. Povinnost dodržovat

i všechna pravidla související s TPC a Programem TPC je

tedy kodifikovaná a smluvně přijatá.

Pátý pilíř – vymezení nepřípustného, neetického či

protiprávního chování a jednání – vymezuje prostředí,

činnosti a skupiny lidí z pohledu rizika jejich střetu s trestním zákoníkem a tomu odpovídající zvýšenou preventivní

a informační pozornost. Jde o konfrontaci v TOPOZ uvedených trestných činů a míry jejich rizikovosti výskytu či

spáchání při činnosti společnosti a k tomu přijetí adekvátních preventivních opatření.

Šestý pilíř – dostupnost a srozumitelnost informací

k pravidlům systému TPC, školení – se věnuje plošné

i cílené informovanosti zaměstnanců a členů orgánů

o problematice a rizicích TOPOZ a o Programu TPC.

Sedmý pilíř – nahlašování a řešení nepřípustného chování a jednání – zveřejňuje pravidla umožňující

zevnitř i z venku upozornit (i anonymně) na porušení

Etického kodexu či zákona, pravidla pro řešení podnětu či

neshody a přijetí nápravných či preventivních opatření.

Osmý pilíř – monitorování a kontrola systému trestněprávní compliance – se týká jak vnitřního kontrolního

systému, tak externího auditu.

Nedílnou součástí Programu TPC je pravidelné prověřování funkčnosti a účinnosti systému trestněprávní

prevence a v návaznosti na ně či v reakci na legislativní

nebo společenské změny i přijímání nových či dalších

opatření a pravidel. Všichni však musíme vzít na vědomí,

že o úspěchu, efektivitě a smyslu Programu TPC rozhodneme především sami. Jsme nedílnou součástí systému,

adresáty i aktéry. Výsledky se týkají hlavně nás a naší budoucnosti. TOPOZ je asi definitivní realita a součást podnikatelského prostředí. Budeme s Programem TPC žít

a pracovat. Věřím, že úspěšně a pouze v oblasti prevence.

J UD r. P a v el M ali š, L L .M.

Co má v Metrostavu na starost vedoucí trhacích prací?

Vše, co se týká používání výbušnin. Jsem jediný, kdo trhací práce projektuje, vyřizuje pro ně povolení a vede

agendu, která s nimi a s používáním či skladováním výbušnin souvisí. Na každé zakázce zpravidla provádím

první odstřel, který prověří navrženou technologii. Tu

v případě potřeby upravíme a další odstřely už provádějí

střelmistři, kterých je dnes ve firmě 101 – většina z divize 5, méně z divize 1 a pár i odjinud. Všechny pravidelně

školím, dozoruji při práci, aby nedocházelo k porušování

BOZP, a na stavbách provádím průběžnou kontrolu nežádoucích účinků trhacích prací. Starám se i o aktualizaci

údajů, které z oboru vyžadují obecné či báňské předpisy.

Které technologie z vašeho oboru Metrostav ovládá?

Dá se říct, že naše firma drží krok se světem. U trhacích

prací při stavební činnosti, které u nás převažují, běžně

používáme všechny klasické výbušniny i prostředky pro

neexplozivní rozpojování. Z nich už poměrně málo vybíráme trhací cementy, spíš volíme pyrotechnické expandéry

systému Green Break vyvinutého v JAR. Tuto technologii

jsme jako první v Evropě použili v roce 2012 při otevření

portálu u výpustní štoly z Jordánu, dnes se užívá zejména pro destrukce betonových konstrukcí. Také jsme byli

první u nás, kdo zhruba před čtyřmi lety ve větší míře použil elektronické rozbušky. Při stavbě tunelů helsinského

metra jsme prováděli trhací práce i pod mořem, na Islandu pracujeme v extrémních hloubkách pod povrchem.

Ovládáme i demolice objektů, třeba komínů. Hned tři nás

čekají už na jaře. Záchranný útvar HZS ČR totiž pro nácvik

demolic a vyhledávání osob v sutinách dostal v Plzni celý

průmyslový areál i s komíny. A s těmi mu pomůžeme.

Smíte provádět trhací práce nejen u nás a na Slovensku, ale i na Islandu, ve Finsku, Norsku a v JAR. Jaké

projekty a kde máte dnes rozpracované?

V současnosti se razí slovenský dálniční tunel Poľana

a dva silniční tunely v Norsku. Trhací práce běží i na několika menších projektech u nás, třeba na odvodňovací štole

v Cholupicích, na úpravě silnice v Jáchymově a poměrně

rozsáhlý plošný odstřel jsme nedávno provedli u výjezdového portálu tunelu Ejpovice. Nejzajímavější a technicky

náročná je ale příprava výlomu 8 metrů hluboké stavební

jámy ve dvoraně historické budovy Národního muzea. Je

tam křemencové skalní podloží, které bude nutné rozpojit

v oblasti, kde se nacházejí památkově chráněné objekty,

metro, kolektory a spousta inženýrských sítí. Ve většině

případů se pohybujeme v městských podmínkách, kde

jsou práce složitější jak z hlediska návrhu trhacích prací,

tak z pohledu bezpečnosti. Ideálně by se sice pracovalo

v lokalitě, kde nejsou lidé, stavby či zaměstnanci, ale to

by mě tak nebavilo. Čím složitější projekty, tím raději na

nich pracuji. Baví mě bezpečně se vypořádat s problémy.

Podařily se vám všechny odstřely? Jaký byl největší?

Úsloví říká, že existují jen dva druhy střelmistrů – ti,

kterým už něco z odstřelu uletělo, a druzí, které to teprve

čeká. Já stejně jako většina střelmistrů patřím mezi ty

první. Vzal jsem si z toho ponaučení a doufám, že se to

nikdy nebude opakovat. Za dobu mého působení v Metrostavu se ale nestalo, že by uletěly kameny za hranice

bezpečnostního okruhu, někdo byl zraněn nebo se stalo

něco vážnějšího, než že se na čelbě tunelu rozbilo světlo či

poškodila výztuž. A největší nálož? Při práci v kamenolomu jsem jednou na jeden odstřel odpálil asi 15 tun trhavin.

Blíží se konec roku. Jak ho oslavíte? Výbuchem?

Pokud ano, tak jedině při otevírání lahve šampaňského.

Pro zábavu ale připravuji ohňostroje. Není jich sice moc,

ale letos už podruhé patřím do týmu, který připravuje ten

novoroční v Praze. Přijďte se podívat, střílíme 1. ledna od

18 hodin z Vítkova. Popřeji tak všem šťastný nový rok.

14.12.15 14:26