strana 2
Staronový vítěz
PTÁME SE
Rok uplynul a pozornost tenistů z řad firemních partnerů i kolegů upoutal 28. listopadu Metrostav Open –
17. ročník turnaje o pohár obchodního ředitele.
Šestnáct dvojic hráčů se svým doprovodem se letos poprvé sešlo ve Wilson centru v Modleticích (foto
č. 1). I v neznámém prostředí tenisté předvedli hodnotné
sportovní výkony (foto č. 2) a čím výš se posouvali po
žebříčku, tím urputněji bojovali. Na kurtech se mezi muži
objevily i dvě ženy. Jana Krejčová (foto č. 3) hrála stejně
jako vloni s Janem Cucem (foto č. 4). S Robertem Hajným vytvořila dvojici Hana Zlouželová. Oba smíšené páry
předvedly výborný tenis a probojovaly se až do finále A.
Letošní turnaj zůstal věrný tradici a loňští vítězové prvenství neobhájili. Šampionem se ale stal Přemysl Škácha
starší – vítěz prvního ročníku. Vyhrál už potřetí, z toho podruhé se synem stejného jména (foto č. 5). Sláva vítězům
(foto č. 6), čest poraženým, díky všem zúčastněným!
Vladimíra Pravdy,
vedoucího trhacích prací Metrostavu
Vladimír Pravda se po maturitách na strojní a báňské
průmyslovce začal v 21 letech zabývat trhacími pracemi. Zkušenosti nabýval jako střelmistr při rizikovém trhání zejména v nestandardních situacích. Od roku 2007 pracuje v divizi 5 a stále má všechny prsty.
–red–, foto Milan Malíček
Skokanský bazén v modernizovaném plaveckém areálu na Klíši v Ústí nad Labem už slouží prvním otužilcům. O právě
dokončené rekonstrukci, kterou provedl tým Ing. Radka Zemana z divize 8, se více dozvíte v těchto novinách na straně 3.
Trestněprávní compliance Skupiny Metrostav
1
2
3
4
5
6
Metrostav_22_2015.indd 2
Firemní noviny nedávno zmínily, že letos v září představenstvo Metrostavou projednalo a schválilo skupinovou organizačně-řídicí normu A-5 k trestněprávní
compliance [kəm'plaiəns]. Tato norma do organizačně-řídicího systému Skupiny Metrostav zakotvila program prevence před riziky plynoucími z trestní odpovědnosti právnických osob. Tento článek téma rozvíjí.
Na mimořádném zasedání představenstva a dozorčí
rady v červnu 2015 byl vyhlášen Program trestněprávní
compliance (TPC) Skupiny. Na zářijovém jednání představenstva pak byla projednána a schválena aktuální podoba
Skupinové organizačně-řídicí normy (SOŘN) A-5.
Tato norma spolu se čtyřmi přílohami zakotvila do našeho organizačně-řídicího systému Program TPC, jehož
účelem je nastavení dlouhodobých závazných pravidel
chování a jednání, jejichž cílem je prevence a ochrana
společností Skupiny, jejich zaměstnanců, manažerů a orgánů před riziky odpovědnosti dle zákona č. 418/2011 Sb.
o trestní odpovědnosti právnických osob (TOPOZ). Zejména před trestním stíháním, odsouzením a uložením
trestu, což by mohlo mít negativní dopad do podnikatelské činnosti firem (zákaz činnosti, zákaz účasti ve veřejných zakázkách apod.) či do života každého jednotlivce.
V této souvislosti je potřeba znovu připomenout, že
odpovědnost právnické osoby – společnosti – je postavena na zaviněném jednání jejího zaměstnance, člena
orgánu či smluvního zástupce. Dopustí-li se tyto osoby
trestného činu, pak se odpovědnost a důsledky takovéhoto jednání přičítají k tíži právnické osobě. Ta pak může být,
vedle konkrétní fyzické osoby, za takové jednání trestně
stíhána, odsouzena i potrestána.
Přijetí a plnění Programu TPC může významně snížit
riziko trestní odpovědnosti, a to nejen právnické, ale i fyzické osoby, případně ho vyloučit. Je nástrojem, kterým
bude společnost prokazovat, že učinila jednak nezbytná
preventivní opatření k zamezení páchání trestné činnosti,
jednak nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.
Program TPC nevznikl nahodile. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob nabyl účinnosti 1. ledna 2012.
V reakci na něj a v konfrontaci s ním Metrostav postupně
přijímal a prováděl různá opatření jednak v rámci právní
prevence, jednak v reakci na zahájená trestní stíhání,
aby tak dospěl až k systémovému opatření, tedy přijetí
Programu včetně jeho začlenění do SOŘ dokumentace.
Aktuální verze SOŘN A-5 je účinná od 1. září 2015. Jejím
garantem je předseda představenstva Metrostavu a prezident Skupiny Metrostav Jiří Bělohlav.
Norma definuje účel, význam a cíle Programu TPC
a jeho závaznost pro všechny společnosti, vzorový systém Programu, jeho pilíře a povinnost implementace
a funkčnosti ve všech společnostech Skupiny a některé
související pojmy, jako jsou Etický kodex Skupiny Metrostav, Etická linka či Nulová tolerance. Norma cituje
a odkazuje na čtyři přílohy, z nichž jsou nejvýznamnější
Příloha číslo 1 – Systém Programu TPC, jeho pilíře, prvky
a závazná pravidla a Příloha číslo 3 – Legislativní úprava
TOPOZ v České republice. Ta mimo jiné obsahuje také
kapitolu Závazná pravidla, jež stanoví soubor vybraných
pravidel, povinností a zákazů týkajících se činností a chování, které musí respektovat a dodržovat zaměstnanci,
manažeři a obchodní partneři Skupiny.
Norma a její Příloha č. 1 obsahují osm základních pilířů Programu – jejich popis a z toho vyplývající pravidla
jednání či chování – a jejich promítnutí do systému OŘD.
První pilíř – angažovanost orgánů společnosti v oblasti TPC – definuje roli a odpovědnost nejvyšších orgánů
společnosti a jejich přístup k trestněprávní prevenci. Orgány společnosti Program iniciují, vyhlašují a kontrolují
a berou na sebe odpovědnost za jeho obsah i naplnění.
Program je nedílnou součástí obchodního vedení společnosti a dvakrát ročně předmětem jednání jejích orgánů.
Ty tak zřetelně demonstrují svůj vztah k protiprávnímu
a neetickému jednání a vyhlašují nulovou toleranci.
Druhý pilíř – modelový popis pro správné vykonávání základních činností společnosti – zdůrazňuje existenci a význam systému OŘD včetně zastřešujícího dokumentu Náš způsob řízení a práce. Všechny významné
procesy ve firmě jsou popsány, kontrolovány a každoročně aktualizovány. Zapracovány jsou i povinnosti chovat se
v souladu se zákonem, Etickým kodexem apod. Součástí
systému řízení je kontrolní systém v několika úrovních.
Třetí pilíř – pravidla vůči třetím stranám – nastavuje
a v OŘD popisuje pravidla chování, jednání a prevence
dovnitř firmy i navenek. Týká se Pracovního řádu, Etického kodexu, sponzoringu i pravidel vůči dodavatelům,
zadavatelům, zaměstnancům, akcionářům, veřejnosti.
Čtvrtý pilíř – závaznost OŘD pro zaměstnance –
rozvádí závaznost dodržování OŘD jak pro manažery,
zaměstnance, tak i pro členy orgánů. Povinnost dodržovat
i všechna pravidla související s TPC a Programem TPC je
tedy kodifikovaná a smluvně přijatá.
Pátý pilíř – vymezení nepřípustného, neetického či
protiprávního chování a jednání – vymezuje prostředí,
činnosti a skupiny lidí z pohledu rizika jejich střetu s trestním zákoníkem a tomu odpovídající zvýšenou preventivní
a informační pozornost. Jde o konfrontaci v TOPOZ uvedených trestných činů a míry jejich rizikovosti výskytu či
spáchání při činnosti společnosti a k tomu přijetí adekvátních preventivních opatření.
Šestý pilíř – dostupnost a srozumitelnost informací
k pravidlům systému TPC, školení – se věnuje plošné
i cílené informovanosti zaměstnanců a členů orgánů
o problematice a rizicích TOPOZ a o Programu TPC.
Sedmý pilíř – nahlašování a řešení nepřípustného chování a jednání – zveřejňuje pravidla umožňující
zevnitř i z venku upozornit (i anonymně) na porušení
Etického kodexu či zákona, pravidla pro řešení podnětu či
neshody a přijetí nápravných či preventivních opatření.
Osmý pilíř – monitorování a kontrola systému trestněprávní compliance – se týká jak vnitřního kontrolního
systému, tak externího auditu.
Nedílnou součástí Programu TPC je pravidelné prověřování funkčnosti a účinnosti systému trestněprávní
prevence a v návaznosti na ně či v reakci na legislativní
nebo společenské změny i přijímání nových či dalších
opatření a pravidel. Všichni však musíme vzít na vědomí,
že o úspěchu, efektivitě a smyslu Programu TPC rozhodneme především sami. Jsme nedílnou součástí systému,
adresáty i aktéry. Výsledky se týkají hlavně nás a naší budoucnosti. TOPOZ je asi definitivní realita a součást podnikatelského prostředí. Budeme s Programem TPC žít
a pracovat. Věřím, že úspěšně a pouze v oblasti prevence.
J UD r. P a v el M ali š, L L .M.
Co má v Metrostavu na starost vedoucí trhacích prací?
Vše, co se týká používání výbušnin. Jsem jediný, kdo trhací práce projektuje, vyřizuje pro ně povolení a vede
agendu, která s nimi a s používáním či skladováním výbušnin souvisí. Na každé zakázce zpravidla provádím
první odstřel, který prověří navrženou technologii. Tu
v případě potřeby upravíme a další odstřely už provádějí
střelmistři, kterých je dnes ve firmě 101 – většina z divize 5, méně z divize 1 a pár i odjinud. Všechny pravidelně
školím, dozoruji při práci, aby nedocházelo k porušování
BOZP, a na stavbách provádím průběžnou kontrolu nežádoucích účinků trhacích prací. Starám se i o aktualizaci
údajů, které z oboru vyžadují obecné či báňské předpisy.
Které technologie z vašeho oboru Metrostav ovládá?
Dá se říct, že naše firma drží krok se světem. U trhacích
prací při stavební činnosti, které u nás převažují, běžně
používáme všechny klasické výbušniny i prostředky pro
neexplozivní rozpojování. Z nich už poměrně málo vybíráme trhací cementy, spíš volíme pyrotechnické expandéry
systému Green Break vyvinutého v JAR. Tuto technologii
jsme jako první v Evropě použili v roce 2012 při otevření
portálu u výpustní štoly z Jordánu, dnes se užívá zejména pro destrukce betonových konstrukcí. Také jsme byli
první u nás, kdo zhruba před čtyřmi lety ve větší míře použil elektronické rozbušky. Při stavbě tunelů helsinského
metra jsme prováděli trhací práce i pod mořem, na Islandu pracujeme v extrémních hloubkách pod povrchem.
Ovládáme i demolice objektů, třeba komínů. Hned tři nás
čekají už na jaře. Záchranný útvar HZS ČR totiž pro nácvik
demolic a vyhledávání osob v sutinách dostal v Plzni celý
průmyslový areál i s komíny. A s těmi mu pomůžeme.
Smíte provádět trhací práce nejen u nás a na Slovensku, ale i na Islandu, ve Finsku, Norsku a v JAR. Jaké
projekty a kde máte dnes rozpracované?
V současnosti se razí slovenský dálniční tunel Poľana
a dva silniční tunely v Norsku. Trhací práce běží i na několika menších projektech u nás, třeba na odvodňovací štole
v Cholupicích, na úpravě silnice v Jáchymově a poměrně
rozsáhlý plošný odstřel jsme nedávno provedli u výjezdového portálu tunelu Ejpovice. Nejzajímavější a technicky
náročná je ale příprava výlomu 8 metrů hluboké stavební
jámy ve dvoraně historické budovy Národního muzea. Je
tam křemencové skalní podloží, které bude nutné rozpojit
v oblasti, kde se nacházejí památkově chráněné objekty,
metro, kolektory a spousta inženýrských sítí. Ve většině
případů se pohybujeme v městských podmínkách, kde
jsou práce složitější jak z hlediska návrhu trhacích prací,
tak z pohledu bezpečnosti. Ideálně by se sice pracovalo
v lokalitě, kde nejsou lidé, stavby či zaměstnanci, ale to
by mě tak nebavilo. Čím složitější projekty, tím raději na
nich pracuji. Baví mě bezpečně se vypořádat s problémy.
Podařily se vám všechny odstřely? Jaký byl největší?
Úsloví říká, že existují jen dva druhy střelmistrů – ti,
kterým už něco z odstřelu uletělo, a druzí, které to teprve
čeká. Já stejně jako většina střelmistrů patřím mezi ty
první. Vzal jsem si z toho ponaučení a doufám, že se to
nikdy nebude opakovat. Za dobu mého působení v Metrostavu se ale nestalo, že by uletěly kameny za hranice
bezpečnostního okruhu, někdo byl zraněn nebo se stalo
něco vážnějšího, než že se na čelbě tunelu rozbilo světlo či
poškodila výztuž. A největší nálož? Při práci v kamenolomu jsem jednou na jeden odstřel odpálil asi 15 tun trhavin.
Blíží se konec roku. Jak ho oslavíte? Výbuchem?
Pokud ano, tak jedině při otevírání lahve šampaňského.
Pro zábavu ale připravuji ohňostroje. Není jich sice moc,
ale letos už podruhé patřím do týmu, který připravuje ten
novoroční v Praze. Přijďte se podívat, střílíme 1. ledna od
18 hodin z Vítkova. Popřeji tak všem šťastný nový rok.
14.12.15 14:26