strana 4

Trochu jiné Vánoce

Letošní Vánoce stráví většina tunelářů z Metrostavu

doma u svých rodin. Kdyby ale zůstali na Islandu nebo v Norsku, setkali by se tam s úplně jinými zvyky

a tradicemi, než na jaké jsou zvyklí ze středu Evropy.

Na webových stránkách to prozrazuje třeba Klub islandských fanatiků (www.islandklub.com) nebo Severské listy (www.severskelisty.cz).

Islandské Vánoce spojují pohanskou mytologii s křesťanskou tradicí. K té první patří třináct vánočních mužíčků

– jólasveinar – synů hrozné obryně Grýly a strašného obra

Leppalúðiho. Po celý rok lidem škodí a podle toho, co provádějí, se i jmenují. Najdete mezi nimi například Práskače

dveří, Vylizovače hrnců, Okenního nakukovače, Zloděje

svíček, Olizovače lžiček či Plašiče ovcí. Před Vánocemi ale

mužíčci po jednom scházejí z hor a snad aby si lidi udobřili, dávají dětem za okno do připravených punčoch drobné

dárky. Po jednom se pak vracejí zpět domů a období Vánoc končí na Islandu s odchodem posledního – 6. ledna.

Ke křesťanské tradici patří oslava Štědrého dne. Většina Islanďanů se schází u slavnostní večeře, kde se nejčastěji servíruje pečená rjúpa čili bělokur. Protože se ale stavy

těchto opeřenců snižují, stále víc se na stolech objevuje

uzené jehněčí masohangikjöt s červeným zelím a různými

omáčkami. Tradičním pečivem jsou laufabrauð – kulaté,

nůžkami zdobené neslané placičky z tenkého těsta.

Dárky se sice rozbalují po večeři jako u nás, ale

na očích leží už od rána. A nenosí je Ježíšek. Na každém

dárku je zcela prozaicky napsáno, od koho je a komu

je určen. Také stromek nepatří k původním doplňkům

islandských Vánoc, a to zcela z prozaických důvodů –

na ostrově jsou stromy vzácností. A ještě něčím se tamější Vánoce od našich liší – světlem. Zatímco u nás navozují

atmosféru klidu plamínky svíček, na Islandu platí, čím víc

světla, tím líp. Za okny ho totiž v zimě mnoho není.

Norské vánoční zvyky se víc přibližují těm našim.

S jedním rozdílem – tamější křesťané jsou protestanti,

zatímco u nás vycházejí zvyky z katolické tradice. Proto

třeba v Norsku, ale ani na Islandu nevystavují betlémy.

Stále silněji ale dodržují původní obyčeje – tím víc, čím

v zemi narůstá počet lidí jiných kultur.

Na Štědrý den třeba obědvají rýžovou kaši s ukrytou

mandlí. Děti se o svou porci dělí za oknem s místním Ježíškem – skřítkem Julenissenem. I když řada Norů během

roku do kostela nechodí, na Štědrý den tam zajde snad

každý. Pak obvykle následuje cesta na hřbitov a slavnostní večeře, při níž se běžně jí žebírko – jehněčí (pinnekjøtt)

nebo vepřové (svineribbe). Jinde večeří bělokura (rype)

a na severu ryby – nejčastěji zvláštně marinovanou tresku

lutefisk. Mezi přílohy patří nejen oblíbené brambory, ale

také kysané zelí a červená řepa, které se jindy než o Vánocích v Norsku nekonzumují. Po večeři se chodí kolem

vánočního stromku a zpívají se koledy. Teprve pak se rozbalují dárky, které už někde leží pod stromečkem pár dní.

Jedno ale máme s Nory zcela společné – pohádku

Tři oříšky pro Popelku. Od roku 1975 ji televize vysílá

pravidelně na Štědrý den v 11 hodin dopoledne. Když ji

v roce 1993 z programu vyřadila, strhl se takový povyk,

že se na obrazovky vrátila. V Norsku je 24. prosince nejsledovanějším pořadem, přičemž řada rodin přiznává, že

podle jejího vysílacího času organizuje vánoční program.

INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

Pohled do podzemí

NAŠE FOTOREPORTÁŽ

Zpravodajský portál Národního muzea – Muzeum 3000

– zveřejnil na adrese http://muzeum3000.nm.cz video

ze stoky, kterou stavbaři odkryli během prací souvisejících s plánovaným hloubením podzemní chodby mezi

historickou budovou Národního muzea a jejím novým

objektem, kde dřív sídlil Parlament ČSSR.

Kanalizační stoka s největší pravděpodobností sloužila

jako svod vody z oblasti Římské ulice na Vinohradech.

Odkrytý úsek, který si můžete díky videu projít, kopíruje

závěrečnou část Vinohradské ulice mezi oběma muzejními budovami. Na jižní straně, u křižovatky Vinohradské

a Legerovy ulice, navazuje na křížení několika stok. Úsek

je zde zaslepen a zčásti zalit betonem, na severní straně

směrem k Václavskému náměstí je zasypán. K přerušení

stoky došlo patrně v souvislosti se stavbou magistrály

a hloubením metra koncem minulého století.

Během práce na spojovacím tunelu, jenž umožní

návštěvníkům hladký přesun mezi oběma muzejními

budovami, bude nedávno odhalená stoka, kterou nový

podzemní koridor protne, stavebně zajištěna.

Úcta k osobnostem

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Doma i v zahraničí

Lávka pro pěší v Čelákovicích, kterou mimo jiné ocenili

tuzemští odborníci titulem Stavba roku 2014, získala

první místo také v soutěži Americké společnosti pro

beton (ACI) v kategorii Infrastruktura. Gratulujeme!

Lávka (foto) je unikátní zejména kvůli prvnímu tuzemskému použití velice vysokohodnotného betonu s rozptýlenou výztuží, z něhož je vyrobena subtilní mostovka

zavěšená na ocelových pylonech. Její výstavbu řídil

tým Ing. Petra Koukolíka z divize 5 a v letošním americkém hodnocení nejlepších betonových staveb se zařadila

do společnosti děl z Francie, USA, Kuvajtu či Kanady.

Koncem roku se sluší poděkovat přátelům i partnerům a popřát jim do budoucna

Začátek prosince s sebou často přináší zvýšený stres – objem práce se zvyšuje, aby bylo možné dohnat vše, co

musí být hotovo před koncem roku. Uvolnění do napjaté atmosféry přinášejí v Metrostavu předvánoční setkání

divizí. Některé z nich si letos pro své večírky zvolily komorní prostředí, jiné nabídly i obchodním partnerům hudební

vystoupení (foto č. 1). Jako první se takto v Malostranské besedě 3. prosince sešla divize 3 (foto č. 2) v čele se svým

ředitelem Ing. Martinem Plchem (foto č. 3). Po koncertu blues-rockové skupiny Krausberry se zpěvákem Martinem

Krausem (foto č. 4) se v bývalém radničním paláci všichni jako obyvykle dobře bavili až do pozdních nočních hodin

(foto č. 5). Hosty divize 4 přivítal o čtyři dny později ředitel Ing. Josef Neuwirth (foto č. 6) v Letenském zámečku.

Byli mezi nimi i generální ředitel Metrostavu Ing. Pavel Pilát a obchodní ředitel společnosti Ing. Milan Veselský

(foto č. 7 vpravo). Dobrou náladu (foto č. 8) letos na Letné doprovázel po celý večer slovenský jazzový trumpetista

Laco Déczi (foto č. 9). Poslech hudby ale nebývá hlavní událostí, kvůli které účastníci předvánoční akce Metrostavu

navštěvují. Divizní večírky totiž poskytují čas a prostor pro ohlédnutí za uplynulým rokem v přátelské atmosféře,

která dovoluje navázat či prohloubit neformální kontakty mezi kolegy i s obchodními partnery. Umožňují uzavřít

pracovní rok a připravit se na další, do kterého si všichni přejí nejen zdraví, pohodu a klid, ale také práci. Zdá se, že

se stavebnictví v České republice pomalu začíná dařit. Tak ať se všechna vyslovená přání splní!

Pražský magistrát zahájil prostřednictvím Správy

pražských hřbitovů záchranné stavební a restaurátorské práce monumentální kaplové hrobky rodiny Lannů

na Olšanských hřbitovech v Praze. K její obnově by rád

přispěl i Metrostav, který stavební firmu Lannů považuje za jednoho ze svých předchůdců.

Na Olšanech našla posmrtný klid řada českých velikánů. Jejich hrobky, mnohdy velmi zdobné a umělecky cenné, značně poznamenal čas. Některé z nich jsou dokonce

v havarijním stavu, protože už v Česku nežije nikdo, kdo

by se o ně staral. Patří mezi ně i novorenesanční hrobka

Lannů, jež připomíná jejich rodinnou vilu v Bubenči. Obě

ostatně navrhl stejný autor, architekt Antonín Viktor

Barvitius. Hrobka je vysoká pět metrů, stojí na ploše

5 × 12 metrů a je největší nejen na Olšanských hřbitovech,

ale i v celé Praze. Na její výzdobě se podílela řada předních

umělců, třeba sochaři Josef Václav Myslbek, Václav Levý

a Ludvík Šimek či malíř František Sequens.

Zástupci Správy pražských hřbitovů, Uměleckoprůmyslového musea v Praze a Metrostavu podepsali vloni

v říjnu memorandum o spolupráci k záchraně Lannovy

hrobky. Společně se totiž domnívají, že morální, manažerský, odborný a mecenášský odkaz Vojtěcha Lanny

a jeho synů, významných průkopníků českého průmyslového stavitelství a vodní i železniční dopravy, by měl být

zachován i příštím generacím. Po mnoha jednáních ve

státních, městských a odborných institucích a po provedení náročných restaurátorských a stavebních průzkumů

zahájila letos v listopadu práce na rekonstrukci hrobky

výstavba lešení (foto).

Rod Lannů přišel z Rakouska do Českých Budějovic

koncem 18. století, aby obchodoval se solí. Jeho nejvýznamnějšími představiteli byli Vojtěch Lanna starší,

průmyslník, loďmistr a stavitel, kterému byly svěřeny

veškeré regulační a udržovací práce na Vltavě a Labi. Jeho

firma postavila i řetězový most císaře Františka I. v Praze

a podílela se na vybudování Negrelliho viaduktu.

Nejznámější z rodiny byl ale Vojtěch Lanna mladší

(1836–1909), který v otcově díle pokračoval. Upravil

například karlínský, holešovický a libeňský přístav. Navíc

byl veřejně činný, známý jako mecenáš i sběratel umění

a spoluzaložil Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Roku 1907 byl povýšen do šlechtického stavu a od té doby jej

historie zná jako Vojtěcha rytíře Lannu. Jeho syn Vojtěch

František Josef se pro nemoc vedení rodinné stavební

společnosti vzdal. Část zlikvidoval, část prodal.

V roce 1923 zbytek podniku splynul s firmami Řehák

a Nejedlý do akciovky Lanna ASS, která byla v roce 1948

znárodněna a začleněna do Československých stavebních

závodů. Prostřednictvím z nich vyčleněných Vodních staveb se tak pokračovatelem tradice Lannů stal i Metrostav.

Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Adresa redakce Koželužská 4, 180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 019 241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav

/ Číslo 22/2015 vyšlo 16. 12. 2015 (1/2016 vyjde 15. 1. 2016) / Složení redakční rady Ing. F. Polák (předseda), Ing. J. Pavlíček (místopředseda), Ing. J. Kavan, P. Meyer, Ing. J. Neklanová, Ing. L. Profota, Ing. L. Svobodová, Ing. J. Šob,

Ing. L. Weinfurtová a Ing. M. Zrcková / Neoznačené materiály připravili Ing. L. Svobodová, foto Ing. Jiří Junek / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37,

Praha 7-Troja, tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Tento tisk slouží pouze a výhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. a je veřejně neprodejný.

Metrostav_22_2015.indd 4

14.12.15 14:26