strana 4
Trochu jiné Vánoce
Letošní Vánoce stráví většina tunelářů z Metrostavu
doma u svých rodin. Kdyby ale zůstali na Islandu nebo v Norsku, setkali by se tam s úplně jinými zvyky
a tradicemi, než na jaké jsou zvyklí ze středu Evropy.
Na webových stránkách to prozrazuje třeba Klub islandských fanatiků (www.islandklub.com) nebo Severské listy (www.severskelisty.cz).
Islandské Vánoce spojují pohanskou mytologii s křesťanskou tradicí. K té první patří třináct vánočních mužíčků
– jólasveinar – synů hrozné obryně Grýly a strašného obra
Leppalúðiho. Po celý rok lidem škodí a podle toho, co provádějí, se i jmenují. Najdete mezi nimi například Práskače
dveří, Vylizovače hrnců, Okenního nakukovače, Zloděje
svíček, Olizovače lžiček či Plašiče ovcí. Před Vánocemi ale
mužíčci po jednom scházejí z hor a snad aby si lidi udobřili, dávají dětem za okno do připravených punčoch drobné
dárky. Po jednom se pak vracejí zpět domů a období Vánoc končí na Islandu s odchodem posledního – 6. ledna.
Ke křesťanské tradici patří oslava Štědrého dne. Většina Islanďanů se schází u slavnostní večeře, kde se nejčastěji servíruje pečená rjúpa čili bělokur. Protože se ale stavy
těchto opeřenců snižují, stále víc se na stolech objevuje
uzené jehněčí masohangikjöt s červeným zelím a různými
omáčkami. Tradičním pečivem jsou laufabrauð – kulaté,
nůžkami zdobené neslané placičky z tenkého těsta.
Dárky se sice rozbalují po večeři jako u nás, ale
na očích leží už od rána. A nenosí je Ježíšek. Na každém
dárku je zcela prozaicky napsáno, od koho je a komu
je určen. Také stromek nepatří k původním doplňkům
islandských Vánoc, a to zcela z prozaických důvodů –
na ostrově jsou stromy vzácností. A ještě něčím se tamější Vánoce od našich liší – světlem. Zatímco u nás navozují
atmosféru klidu plamínky svíček, na Islandu platí, čím víc
světla, tím líp. Za okny ho totiž v zimě mnoho není.
Norské vánoční zvyky se víc přibližují těm našim.
S jedním rozdílem – tamější křesťané jsou protestanti,
zatímco u nás vycházejí zvyky z katolické tradice. Proto
třeba v Norsku, ale ani na Islandu nevystavují betlémy.
Stále silněji ale dodržují původní obyčeje – tím víc, čím
v zemi narůstá počet lidí jiných kultur.
Na Štědrý den třeba obědvají rýžovou kaši s ukrytou
mandlí. Děti se o svou porci dělí za oknem s místním Ježíškem – skřítkem Julenissenem. I když řada Norů během
roku do kostela nechodí, na Štědrý den tam zajde snad
každý. Pak obvykle následuje cesta na hřbitov a slavnostní večeře, při níž se běžně jí žebírko – jehněčí (pinnekjøtt)
nebo vepřové (svineribbe). Jinde večeří bělokura (rype)
a na severu ryby – nejčastěji zvláštně marinovanou tresku
lutefisk. Mezi přílohy patří nejen oblíbené brambory, ale
také kysané zelí a červená řepa, které se jindy než o Vánocích v Norsku nekonzumují. Po večeři se chodí kolem
vánočního stromku a zpívají se koledy. Teprve pak se rozbalují dárky, které už někde leží pod stromečkem pár dní.
Jedno ale máme s Nory zcela společné – pohádku
Tři oříšky pro Popelku. Od roku 1975 ji televize vysílá
pravidelně na Štědrý den v 11 hodin dopoledne. Když ji
v roce 1993 z programu vyřadila, strhl se takový povyk,
že se na obrazovky vrátila. V Norsku je 24. prosince nejsledovanějším pořadem, přičemž řada rodin přiznává, že
podle jejího vysílacího času organizuje vánoční program.
INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI
Pohled do podzemí
NAŠE FOTOREPORTÁŽ
Zpravodajský portál Národního muzea – Muzeum 3000
– zveřejnil na adrese http://muzeum3000.nm.cz video
ze stoky, kterou stavbaři odkryli během prací souvisejících s plánovaným hloubením podzemní chodby mezi
historickou budovou Národního muzea a jejím novým
objektem, kde dřív sídlil Parlament ČSSR.
Kanalizační stoka s největší pravděpodobností sloužila
jako svod vody z oblasti Římské ulice na Vinohradech.
Odkrytý úsek, který si můžete díky videu projít, kopíruje
závěrečnou část Vinohradské ulice mezi oběma muzejními budovami. Na jižní straně, u křižovatky Vinohradské
a Legerovy ulice, navazuje na křížení několika stok. Úsek
je zde zaslepen a zčásti zalit betonem, na severní straně
směrem k Václavskému náměstí je zasypán. K přerušení
stoky došlo patrně v souvislosti se stavbou magistrály
a hloubením metra koncem minulého století.
Během práce na spojovacím tunelu, jenž umožní
návštěvníkům hladký přesun mezi oběma muzejními
budovami, bude nedávno odhalená stoka, kterou nový
podzemní koridor protne, stavebně zajištěna.
Úcta k osobnostem
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Doma i v zahraničí
Lávka pro pěší v Čelákovicích, kterou mimo jiné ocenili
tuzemští odborníci titulem Stavba roku 2014, získala
první místo také v soutěži Americké společnosti pro
beton (ACI) v kategorii Infrastruktura. Gratulujeme!
Lávka (foto) je unikátní zejména kvůli prvnímu tuzemskému použití velice vysokohodnotného betonu s rozptýlenou výztuží, z něhož je vyrobena subtilní mostovka
zavěšená na ocelových pylonech. Její výstavbu řídil
tým Ing. Petra Koukolíka z divize 5 a v letošním americkém hodnocení nejlepších betonových staveb se zařadila
do společnosti děl z Francie, USA, Kuvajtu či Kanady.
Koncem roku se sluší poděkovat přátelům i partnerům a popřát jim do budoucna
Začátek prosince s sebou často přináší zvýšený stres – objem práce se zvyšuje, aby bylo možné dohnat vše, co
musí být hotovo před koncem roku. Uvolnění do napjaté atmosféry přinášejí v Metrostavu předvánoční setkání
divizí. Některé z nich si letos pro své večírky zvolily komorní prostředí, jiné nabídly i obchodním partnerům hudební
vystoupení (foto č. 1). Jako první se takto v Malostranské besedě 3. prosince sešla divize 3 (foto č. 2) v čele se svým
ředitelem Ing. Martinem Plchem (foto č. 3). Po koncertu blues-rockové skupiny Krausberry se zpěvákem Martinem
Krausem (foto č. 4) se v bývalém radničním paláci všichni jako obyvykle dobře bavili až do pozdních nočních hodin
(foto č. 5). Hosty divize 4 přivítal o čtyři dny později ředitel Ing. Josef Neuwirth (foto č. 6) v Letenském zámečku.
Byli mezi nimi i generální ředitel Metrostavu Ing. Pavel Pilát a obchodní ředitel společnosti Ing. Milan Veselský
(foto č. 7 vpravo). Dobrou náladu (foto č. 8) letos na Letné doprovázel po celý večer slovenský jazzový trumpetista
Laco Déczi (foto č. 9). Poslech hudby ale nebývá hlavní událostí, kvůli které účastníci předvánoční akce Metrostavu
navštěvují. Divizní večírky totiž poskytují čas a prostor pro ohlédnutí za uplynulým rokem v přátelské atmosféře,
která dovoluje navázat či prohloubit neformální kontakty mezi kolegy i s obchodními partnery. Umožňují uzavřít
pracovní rok a připravit se na další, do kterého si všichni přejí nejen zdraví, pohodu a klid, ale také práci. Zdá se, že
se stavebnictví v České republice pomalu začíná dařit. Tak ať se všechna vyslovená přání splní!
Pražský magistrát zahájil prostřednictvím Správy
pražských hřbitovů záchranné stavební a restaurátorské práce monumentální kaplové hrobky rodiny Lannů
na Olšanských hřbitovech v Praze. K její obnově by rád
přispěl i Metrostav, který stavební firmu Lannů považuje za jednoho ze svých předchůdců.
Na Olšanech našla posmrtný klid řada českých velikánů. Jejich hrobky, mnohdy velmi zdobné a umělecky cenné, značně poznamenal čas. Některé z nich jsou dokonce
v havarijním stavu, protože už v Česku nežije nikdo, kdo
by se o ně staral. Patří mezi ně i novorenesanční hrobka
Lannů, jež připomíná jejich rodinnou vilu v Bubenči. Obě
ostatně navrhl stejný autor, architekt Antonín Viktor
Barvitius. Hrobka je vysoká pět metrů, stojí na ploše
5 × 12 metrů a je největší nejen na Olšanských hřbitovech,
ale i v celé Praze. Na její výzdobě se podílela řada předních
umělců, třeba sochaři Josef Václav Myslbek, Václav Levý
a Ludvík Šimek či malíř František Sequens.
Zástupci Správy pražských hřbitovů, Uměleckoprůmyslového musea v Praze a Metrostavu podepsali vloni
v říjnu memorandum o spolupráci k záchraně Lannovy
hrobky. Společně se totiž domnívají, že morální, manažerský, odborný a mecenášský odkaz Vojtěcha Lanny
a jeho synů, významných průkopníků českého průmyslového stavitelství a vodní i železniční dopravy, by měl být
zachován i příštím generacím. Po mnoha jednáních ve
státních, městských a odborných institucích a po provedení náročných restaurátorských a stavebních průzkumů
zahájila letos v listopadu práce na rekonstrukci hrobky
výstavba lešení (foto).
Rod Lannů přišel z Rakouska do Českých Budějovic
koncem 18. století, aby obchodoval se solí. Jeho nejvýznamnějšími představiteli byli Vojtěch Lanna starší,
průmyslník, loďmistr a stavitel, kterému byly svěřeny
veškeré regulační a udržovací práce na Vltavě a Labi. Jeho
firma postavila i řetězový most císaře Františka I. v Praze
a podílela se na vybudování Negrelliho viaduktu.
Nejznámější z rodiny byl ale Vojtěch Lanna mladší
(1836–1909), který v otcově díle pokračoval. Upravil
například karlínský, holešovický a libeňský přístav. Navíc
byl veřejně činný, známý jako mecenáš i sběratel umění
a spoluzaložil Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Roku 1907 byl povýšen do šlechtického stavu a od té doby jej
historie zná jako Vojtěcha rytíře Lannu. Jeho syn Vojtěch
František Josef se pro nemoc vedení rodinné stavební
společnosti vzdal. Část zlikvidoval, část prodal.
V roce 1923 zbytek podniku splynul s firmami Řehák
a Nejedlý do akciovky Lanna ASS, která byla v roce 1948
znárodněna a začleněna do Československých stavebních
závodů. Prostřednictvím z nich vyčleněných Vodních staveb se tak pokračovatelem tradice Lannů stal i Metrostav.
Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Adresa redakce Koželužská 4, 180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 019 241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav
/ Číslo 22/2015 vyšlo 16. 12. 2015 (1/2016 vyjde 15. 1. 2016) / Složení redakční rady Ing. F. Polák (předseda), Ing. J. Pavlíček (místopředseda), Ing. J. Kavan, P. Meyer, Ing. J. Neklanová, Ing. L. Profota, Ing. L. Svobodová, Ing. J. Šob,
Ing. L. Weinfurtová a Ing. M. Zrcková / Neoznačené materiály připravili Ing. L. Svobodová, foto Ing. Jiří Junek / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37,
Praha 7-Troja, tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Tento tisk slouží pouze a výhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. a je veřejně neprodejný.
Metrostav_22_2015.indd 4
14.12.15 14:26