Strana 3
NaKlíši v Ústí nad Labem se plave vminerálce
Předpokladem hladkého provedení stavební zakázky
bývá dobrá příprava. Při rekonstrukci plavecké haly
naKlíši (foto č. 1) byl základem úspěchu výborný pří-
pravář. „Bez Ing. Michala Weinera bychom nikdy ne-
dokázali stavbu dokončit vtermínu, aby Ústí nemuselo
vracet dotaci ve výši 1,3miliardy korun, kterou obdrže-
lo zfondů EU inadalší projekty vrámci integrovaného
plánu rozvoje města,“ říká Ing.Radek Zeman zústec-
kého zastoupení divize 8, který rekonstrukci řídil.
NaKlíši totiž chtěli radní původně vybudovat akvapark
akněmu modernizovat přilehlou, více než 30 let starou
plaveckou halu. Když zjistili, že by na takto rozsáhlý
projekt nezískali dostatek prostředků zdotací, akvapark
ze svých plánů vyškrtli azbyla jen hala. Projektant sice
dokumentaci pro nový záměr upravil, na provázanost
a koordinaci technologií mu ale nezbyl čas a nakonec
odzakázky pozahájení prací odstoupil. „Nazačátku stav-
by jsme tedy stáli před zásadním rozhodnutím: Stavět
podle projektu, který – velmi diplomaticky řečeno – nebyl
dokonalý, bez projektanta aautorského dozoru, nebo pře-
rušit práce dodoby, než město zajistí správné podklady,“
vzpomíná Ing.Zeman. „Nakonec jsme se rozhodli Úste-
čanům pomoci adokázat jim, že Metrostav má zkušenosti
zpodobných staveb ischopné lidi. Ing.Weiner přepraco-
val aupravil celou projektovou dokumentaci, sčímž mu
pomohli ikolegové z centrály ařada subdodavatelů. Rád
bych zmínil také pracovníky Subterry, zvlášť Ing.Josefa
Bartáka vedoucího útvaru cen a kalkulací pro vzducho-
techniku, jenž předělal projekt VZT ajeho kolegyzdivi-
ze4, kteří se popasovali selektrorozvody auzemněním.“
Stavbaři to na Klíši neměli jednoduché. Skelet haly
byl totiž navíc proveden prefa-monolitickou technologií,
při níž byly použity tzv. Vinšovy hlavice sloupů, které
vminulosti hned několikrát zkolabovaly. Sloupy utohoto
systému proto byly všude preventivně doplněny ztužují-
cími paprsky ocelových konstrukcí, které se už odvýšky
2,4 m nad podlahou rozbíhají kestropu dokruhu sprůmě-
rem kolem tří metrů. Vprostoru, který podpěry vymezují,
bylo velmi obtížné koordinovat rozvody sítí aprotahovat
je, uvzduchotechnického potrubí to bylo téměř nemožné.
Zakázku nakonec divize 8 dokončila jen s měsíční
prodlevou, kterou zavinila skutečnost, že projekt zcela
opomněl úpravu železobetonových konstrukcí starého
skokanského bazénu (foto na str. 2) apředpokládal, že se
donich jen prostě vloží nová nerezová vana…
Konec dobrý, všechno dobré. Ipřes veškeré komplika-
ce stavba skončila tak, že nani město může čerpat dotace.
Tým Ing.Zemana odvedl naKlíši kvalitní práci aiautor
návrhu starého objektu, architekt Josef Slíva, přes počá-
teční pochyby přiznal, že asi nikdo jiný než Metrostav by
si vtakto složité situaci neporadil.
Koncem října byla hala předaná, během listopadu
se ladily technologie a proběhla kolaudace. Druhý den
poslavnostním otevření, které zaúčasti primátorky měs-
ta Ing.Věry Nechybové proběhlo vsobotu 28. listopadu,
už dovody skočili první plavci. Kromě toho, že si zdraví
utuží plaváním, budou se při něm iléčit. Pro napuštění
všech tří nových nerezových bazénů – padesátimetro-
vého, dětského (foto č. 2) iskokanského – totiž slouží
voda zblízkého termálního vrtu, která má hojivé účinky
napohybový aparát. Její použití sice komplikuje fakt, že se
musí poměrně složitě upravovat, aby neobsahovala arzen
či nadbytek železa, zato díky třem tepelným čerpadlům
poslouží ikvytápění. Využívá se pro ně izbytkové teplo
přepadové vody zbazénů nebo z odpadů sprch.
–red–, foto archiv města Ústí nad Labem
Přímý přenos zrekonstrukce Národního muzea
Dění vevýchodní dvoraně historické budovy Národního
muzea v Praze i v prostoru přilehlém k Vinohradské
třídě, může sledovat každý – prostřednictvím on-line
kamer na www.nm.cz/rekonstrukce. Stavební práce,
které v posledních měsících probíhají pod taktovkou
sdružení M-P-I v uzavřeném areálu muzea, přibližuje
čtenářům novin ředitel stavby Jan Kučera z divize 9:
„Dokončili jsme už téměř celý projekt ochrany a od-
strojení, což znamená, že jsme položili více než 25000m²
OSB desek, které chrání nejen konstrukce ve vstupní
aschodišťové hale (foto č. 1), ale také podlahy, sloupy,
stěny a další historicky cenné prvky v panteonu. Zakryli
jsme už i kašnu a venkovní schodiště. V suterénech
budovy bouráme nenosné konstrukce a prostupy podle
požadavků nové dispozice. V půdních vestavbách z konce
40. let 20. století jsme objevili zabudovaný azbest adalší
nebezpečné látky, proto jsme jejich demolici zatím neza-
hájili. Provádíme ale práce na obnově původního vzdu-
chotechnického systému, který architekt Josef Schulz
navrhl z podzemních kanálů a větracích šachet vyzděných
v mohutných nosných zdech. Ve výstavních sálech jsme
demontovali parkety, prvky domovní techniky, čistíme
stěny a zapravujeme omítky. Dva z nich používáme jako
vzorové, což znamená, že si v nich ověřujeme technologie
a postupy prací, které chceme v průběhu rekonstrukce
používat. Nyní například provádíme vzorovou pokládku
kabelových žlabů do podlahových zásypů (foto č. 2).
Podle podmínek ochrany celý objekt temperujeme na mi-
nimálně 10 ˚C pomocí mobilní kotelny s výkonem 1MW.“
Klid nazáběrech kamery zvýchodní dvorany signa-
lizuje, že vní archeologický průzkum skončil. Až odbor
památkové péče pražského magistrátu rozhodne, jak se
má naložit snalezenými pozůstatky barokního bastionu
svatéhoŠtěpána, dokončí zde stroje rozpracované práce
speciálního zakládání. Spočívají ve vyvrtání a osazení
asi osm metrů dlouhých mikropilot, které podchytí ob-
vodovou stěnu objektu a zajistí stavební jámu vestavby.
Tímto prostorem později sestoupí schodiště do podzemní
chodby, která pod Vinohradskou třídou spojí historickou
budovu se sousedním novým objektem muzea.
Na podobné „až“ čeká i schodišťová dvorana a pan-
teon – zde musí památkáři po dokončených průzkumech
schválit restaurátorské záměry o tom, jak proběhne opra-
va zabudovaných architektonických prvků a výtvarných
děl. Velkoprostorové lešení, které k tomu bude zapotřebí,
by měli stavbaři začít budovat už na začátku jara.
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
1
2
1
1 2
2
Nový areál integrovaného záchranného systému
Popražských stanicích vJinonicích avModřanech vy-
budoval Metrostav už třetí moderní hasičskou zbrojnici
– tentokrát veVrchlabí. Tým Ing.Filipa Křesťana zdivi-
ze 9 pro ni přestavěl budovu bývalé celnice akomplex
doplnil novostavbou pro záchrannou zdravotní službu.
Výrazně tak zvýšil komfort zázemí pro vrchlabské zá-
chranáře, najejichž zásazích závisí záchrana životů,
zdraví či majetků místních obyvatel.
„Vcelku to nebyla složitá stavba, jen měla svá spe-
cifika, se kterými se třeba u běžných bytových domů
nesetkáváme. Například skluzovou tyč, cvičné schodiště
(foto), napojení speciálních praček asušiček ochranných
oděvů, velkoplošná garážová vrata pro hasičská auta,
odvětrání odfuků dieselových motorů nebo nádrž nanaf-
tu pro areálovou čerpací stanici,“ říká vedoucí projektu
a chválí práci stavbyvedoucího Ing. Jaroslava Sýkory,
který práce řídil namístě.
„Žádná zakázka ale není bez problémů,“ pokračuje
Ing. Křesťan. „Pro vytápění a chlazení budov v celém
komplexu integrovaného záchranného systému ve Vrch-
labí navrhl projektant tepelná čerpadla naprincipu země
– voda, která využívají kolektory umístěné vhlubinných
vrtech. Těch jsme měli vybudovat celkem třináct avšech-
ny hluboké přes 120 metrů. Když jsme ale začali dělat
první, vrtaři narazili vpoměrně malé hloubce natlakovou
vodu, kterou geologický průzkum nezachytil. Pramen sice
netryskal vysoko, jen asi metr či dva, ale zato pořád. Amy
buď museli najít specialisty, kteří přes tlakovou vodu pro-
jdou avrt vjejím dosahu zainjektují, nebo změnit způsob
vytápění. Naštěstí jsme je objevili. VČeské republice sice
byla jediná firma, která si nato troufla, ale povedlo se jí
vrty provést adotěsnit podle požadavků.“
Kolaudace všech objektů v areálu proběhla začátkem
prosince adojeho konce stavbaři z divize 9 Vrchlabí opus-
tí, protože už pouze odstraňují drobné vady a nedodělky.
Díky kvalitně odvedené práci budou moci odejít vklidu
a s grácií. Expresní odchody ponechají hasičům, kteří
pro ně budou moci využít kromě schodiště inerezovou
bezešvou trubku sprůměrem 219 mm, co vede stropním
otvorem zpatra dopřízemí jejich nové zbrojnice.
Technický iorganizační hlavolam pod Alpami
Firma BeMo Tunnelling (BeMo), člen Skupiny Metro-
stav, má podstatný podíl vesdružení, které provádí ge-
nerální opravu 14 km dlouhého Alberského silničního
tunelu (foto č. 1). Pojejím skončení 26. září2017 se ta-
to spojnice mezi zeměmi Tyrolsko aVorarlbersko stane
díky sanačním aadaptačním opatřením nejbezpečněj-
ším tunelem sobousměrným provozem vEvropě.
Rekonstrukce nejdelšího silničního tunelu vRakousku
začala vroce 2014 amodernizuje podzemní dílo zprovoz-
něné v roce 1978. Zahrnuje výstavbu osmi nouzových
zálivů atří průjezdných kaveren pro technologická zaří-
zení, vybudování dodatečné 14 km dlouhé únikové cesty
vodvětrávací štole se 37 výstupy a sestupy, zhotovení
moderního vysokotlakého protipožárního zařízení naml-
hový postřik atermického skenovacího zařízení i obnovu
elektrotechnického vybavení, kanalizace aodvětrání.
Projekt takto velkého rozsahu nebylo možné zahájit
bez optimalizace projektové dokumentace a bez kom-
plexních přípravných opatření. Práce ze začátku probíhaly
vedne při zachovaném provozu avnoci mezi 20. a5. ho-
dinou při zastavení dopravy naportálech. Kvůli zachování
bezpečnosti motoristů bylo vtunelu nutné denně instalo-
vat azase demontovat řídicí azabezpečovací zařízení.
Při první výluce provozu (foto č. 2), jež letos trvala
od21.dubna do15. listopadu, byl tunel rozdělen navíce
než 1500stavenišť, nanichž pracovalo přes 650 osob. Ko-
ordinace jejich činností ve14km tunelu byla při dodržení
všech bezpečnostních předpisů velmi náročná stejně jako
logistika nebo zajištění ubytování adoprava dělníků.
Při výluce raziči pracovali nepřetržitě. Provedli 2,3 km
dlouhou konvenční ražbu svýrubem od15m
2
pro pochozí
únikové cesty až do50 m
2
pro kaverny technologických
stanic a přes 200 výklenků. Aby bylo možné za čtyři
měsíce metodou NRTM provést téměř 30 štol sdélkou
od50do130 m asoučasně udržet stav personálu istrojů
naco možná nejnižší úrovni, probíhaly práce rotační me-
todou, kdy byly tři pracovní čety nasazeny nadevět štol
současně. Kvůli zrychlení stavby osmi nouzových zálivů
nahradil ražbu sdělenou čelbou plnoprofilový výrub.
Další výluka by měla vyřadit dopravu ztunelu vdub-
nu2017. Potrvá necelý půlrok až dootevření zmodernizo-
vané podzemní komunikace. Provedení takto náročného
díla vyžaduje nejen fyzické nasazení, ale ichytré mozky
avynikající organizaci. Zkušení pracovníci firmy BeMo
vše zvládají najedničku – vkvalitě itermínech. Zdař Bůh!
M. Höllrigl, R. Dostál, foto archiv BeMo
Josef Schulz byl velkorysý. Jeho budova se rozkládá
napůdorysu 104 x 74 metrů aodhladiny fontány má po
vrchol kopule 69 m. Navrhl vní 235 místností, ztoho
39výstavních. Josef Schulz ale byl i spořivý. Většina
toho, co zvenku připomíná kámen, je omítka. Také
mramor vinteriérech je přírodní jen asi z10 %. Zbytek
je umělý avznikl pomocí staré, vbaroku vycizelované
techniky zpracování sádry. Ta se míchá spřírodními
pigmenty aklihem,lesk získává ručním broušením.
je počet bazénových center či akvaparků, na kterých Metrostav
pracoval vposledních 15 letech – například vPraze, Pardubicích,
Mostě, Sokolově, Karlových Varech, Olešné či v Pasohlávkách.
Metrostav_22_2015.indd 3 14.12.15 14:26