Strana 2

strana 2

Vítězná premiéra

PTÁME SE

Hned první start v tenisovém turnaji dvojic Metrostav

Open 2017 proměnil pár Ladislav Šabach z divize 5

a Viliam Perknovský z firmy Swietelsky ve vítězství

(foto č. 1). Již 19. ročník této akce pro partnery hostilo

Wilson tenis centrum v Modleticích u Prahy, kde se

podařilo organizátorům jako tradičně vytvořit příjemné prostředí. Za vedení firmy turnaj zahájil Ing. Milan

Veselský (foto č. 2).

Líté boje vždy zakončilo uznání soupeři (foto č. 3),

některé debly měly podporu od fanynek (foto č. 4), parťáci

se povzbuzovali, někdo to bral až příliš vážně (foto č. 5).

Duchovní otec turnaje Jan Cuc s Milanem Polákem

vybojovali třetí místo (na foto č. 6 Jan Cuc přebírá cenu

od Jiřího Kavana), stejně jako pár Jan Koretz a Jiří Hruška.

Loňští vítězové Kateřina Hejnová a Petr Fürst po náročném závěru obsadili druhou pozici. Všichni se dobře bavili

a již se těší na příští ročník.

Ing. Radima Čápa, Ph.D.,

ředitele divize 4

Milan Srb, foto archiv Metrostavu

BeMo skončilo práce v Arlberském tunelu

Nejdelší silniční tunel v Rakousku měří 14 km, vede

pod Arlberským průsmykem a spojuje Tyrolsko s Vorarlberskem. Podzemní dílo postavené v roce 1978 procházelo v posledních čtyřech letech náročnou rekonstrukcí a modernizací, na které se ve sdružení výrazně

podílela i firma BeMo Tunnelling. Svoje práce během

druhé celkové výluky letos v létě zvládla na výbornou,

a tak i díky schopnostem jejích pracovníků mohl být

Arlberský tunel 29. září slavnostně uveden do provozu.

Během druhé celkové a závěrečné výluky probíhala zejména přestavba původního elektrotechnického zabezpečení tunelu na nejmodernější zařízení poslední generace.

Ze stavebního hlediska byl harmonogram prací kvůli

rozsáhlé technologii zkrácen oproti plánu o devět týdnů.

Pro stočlenný stavební tým BeMo tato skutečnost představovala další náročnou výzvu. Zvládl ji stejně dobře jako

první úplnou výluku v roce 2015.

Ve velmi krátké době zboural 50 starých výklenků pro

tísňové volání na jižní větvi tunelu a znovu je vybudoval.

Zmenšil 16 výklenků pro elektrozařízení v nouzových

zálivech. Na jižní straně u Galerie St. Jakob kompletně

demoloval boční jízdní pruh, uložil odtokový žlab a znovu

postavil nouzově obslužný výjezd na St. Jakob.

V přívodním větracím kanále jako i ve vchodech,

respektive východech na mezipatro stavbaři z BeMo nainstalovali celkem 17,7 km zábradlí z ušlechtilé oceli (foto

č. 1). Provedli přestavby provozně-technických stanic,

dokončili a zprovoznili zásobování tunelu hasební vodou.

Nová bezpečnostně-technická zařízení vylepšily dva

termické skenery, které byly umístěny na obou vjezdech

do tunelu, dále vysokotlaké sprchové hasicí zařízení

a akustický tunelový monitoring systému AKUT, který

rozpozná netypickou událost v tunelu dokonce o dvě

minuty rychleji než jakékoliv jiné současné technologie.

Zelená pro Arlberský tunel

Ukončením těchto montáží tým firmy BeMo dodržel

smluvní termín a umožnil zahájit v tunelu zkušební a následně i plný provoz. Zpětně tak můžeme konstatovat,

že technicky a termínově náročnou celkovou výluku

zvládl velmi úspěšně, protože dokázal v úzké spolupráci

s dodavatelem elektrotechnického vybavení výhodně

zkoordinovat všechny obtížné činnosti v průběhu obou

celkových výluk. Hejtmani spolkových zemí Tyrolsko

a Vorarlbersko i představitelé rakouského Ředitelství silnic a dálnic – společnosti ASFINAG – 29. září poděkovali

všem stavbařům, kteří se na modernizaci Arlberského

tunelu podíleli. Po jejich zeleném signálu (foto č. 2) začal

bezpečnější tunel sloužit motoristům. Zdař Bůh!

Rober t Do s t ál, f o t o B eM o Tunnellin g

Mezinárodní federace pro konstrukční beton fib

Metrostav_22_2017.indd 2

V době začátků širšího rozvoje staveb z předpjatého

betonu (1952) vznikla mezinárodní federace pro předpjatý beton označovaná zkratkou FIP (Fédération International de la Precontrainte), která řešila problémy

tehdy nové technologie a sloužila zejména k výměně

zkušeností odborníků. Zároveň se stala platformou

pro vývoj praktických doporučení pro návrh a realizaci

předpjatých betonových konstrukcí.

V následujícím roce byl založen Evropský výbor pro

beton CEB (Comité Européen du Béton), který byl zaměřen na koordinaci výzkumné činnosti a vytváření principů

navrhování s cílem poskytnout podklady pro následnou

normalizační činnost. Obě organizace postupně stále více

spolupracovaly. Nejvýznamnějším výsledkem jejich činnosti během doby byly tzv. modelové normy (Model Code

CEB-FIP; obr. vlevo), které se postupně stávaly základem

budoucích evropských norem – Eurokódů.

V roce 1998 došlo ke sloučení FIP a CEB a vznikla Mezinárodní federace pro konstrukční beton fib (International Federation for Structural Concrete). Pokračuje v činnosti svých předchůdců a vydala fib Model Code 2010.

Protože pokrok v technologiích betonových konstrukcí je

poměrně rychlý, v současné době se intenzivně pracuje

na novém fib Model Codu 2020. Kromě nově vznikajících

technologií, jako např. vysokopevnostní betony (UHPC),

bude zahrnovat zejména postupy pro vyhodnocení stavu

existujících konstrukcí a návrh jejich sanací a zesilování.

Dnes fib sdružuje již 44 zemí a přibližně 1000 individuálních nebo kolektivních členů. Odborná činnost

je organizována v 10 komisích, které jsou dále děleny

na pracovní skupiny a jsou řízeny technickým výborem

a prezidiem. Výsledkem jsou kromě Model Codů tzv. Bul-

letiny (obr. vpravo), brožury na specifická témata, které

jsou posouzeny a odsouhlaseny a pak poskytovány členům a technické veřejnosti. Jde o mimořádně cenné dokumenty, které mají všeobecně uznávanou platnost právě

proto, že jsou kolektivním mezinárodním dílem. Protože

jsou tyto dokumenty mnohem modernější než normy, lze

je výhodně využít při navrhování a realizaci staveb.

Česká republika a fib

Česko je reprezentováno ve fib prostřednictvím České

betonářské společnosti. Kromě toho je ve fib zastoupena

řada organizací včetně Metrostavu formou kolektivního

nebo individuálního členství. V komisích a pracovních

skupinách pracuje též několik odborníků z ČR, autor tohoto článku je dnes předsedou komise pro navrhování.

Účast na činnosti fib vede k rychlejšímu přenosu informací do jednotlivých organizací včetně Metrostavu, což

umožňuje, aby naše konstrukce respektovaly nejnovější

vývoj a byly moderní a konkurenceschopné i v zahraničí.

Prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc., FEng.

Za 14 let práce v divizi 4 vystřídal Ing. Radim Čáp řadu

funkcí – od asistenta stavbyvedoucího přes vedoucího

projektu, ředitele oblastního zastoupení na Ukrajině,

obchodního náměstka až po ředitele výstavby v Polsku. Letos v lednu byl jmenován do čela divize.

Vaším posledním dokončeným projektem byla úspěšná

stavba S8 ve Varšavě. Co vám dala a co vzala?

Předvedla mi, jak může být stavebnictví tvrdé. Na druhé

straně mi dala poznat pocit vítězství, protože jsme dílo

stihli včas, vymohli si nároky a přesvědčili veřejnost, že

patříme mezi špičku v oboru. S8 mi potvrdila, že naše práce má smysl. Poznal jsem v Polsku spoustu zajímavých

lidí, se kterými jsem stále v kontaktu. Mám snad i větší

nadhled a umím si lépe stanovit priority, ale to může být

i věkem. A co mi vzala? Říkával jsem, že čas, který jsem

místo dětem věnoval práci. Ale když se na to dívám teď,

tak ani dnes moc volna nemám. Jsem sice u rodiny, ale

mám víc starostí, takže se toho vlastně moc nezměnilo.

Překvapilo vás v nové funkci něco, co jste nečekal?

Nebyl jsem zvyklý být stále na stejném místě, hodně jsem

cestoval – Varšava, Gdaňsk, Praha… Věděl jsem, že když

vezmu místo ředitele, budu připoutaný k jedné židli, ale

netušil jsem, že si na to budu tak dlouho a těžko zvykat.

Jaké to je vystřídat úspěšného předchůdce?

Těžké, máte vysokou porovnávací úroveň. Jsem ale moc

rád, že Metrostav našel pro Ing. Neuwirtha vyšší uplatnění a že s ním stále mohu zásadní kroky konzultovat.

Za jeho podporu i pomoc jsem opravdu vděčný.

Vedete divizi 4 už skoro celý rok. Jaký byl?

Hektický. Splnilo se totiž to, co jsem před třemi roky

prorokoval – prostředí v oboru se i u nás stalo stejně agresivní, jako jsem poznal v Polsku. Náš investor se snaží

převést své závazky či povinnosti na zhotovitele, a co není

na papíře, neexistuje. Jenže v Polsku je za byrokratickým

přístupem technický background a tamější zadavatelé si

jsou vědomi škod, které by mohli způsobit nečinností.

U nás mi takovýto přístup ze strany zástupců investora

bohužel chybí… I přes problémy, se kterými jsme se

letos potýkali, se nám ale podařilo předat silnici I/44

na Červenohorské sedlo a dokončit část dálnice D11 před

Hradcem Králové. Modernizovaný úsek 06 na dálnici D1

mohl být navíc uveden do provozu v předstihu! A to se

v České republice hned tak nestává. Snad se nám podařilo

prosadit také změny na stavbě dálnice D3. Osobně mám

radost z toho, že se díky Alexandru Kiseľákovi rozjela obchodní a stavební činnost na východním Slovensku a jeho

dnes už poměrně velký tým získal další nové zakázky.

Igor Sedláček velmi úspěšně vede náš největší polský

projekt – výstavbu rychlostní komunikace S7. Dvě menší

stavby v Polsku nám už takovou radost nedělají. Potýkají

se s problémy ze strany investora a s kolapsem subdodavatelského řetězce. V Soběševě dokonce zbankrotoval

náš partner ve sdružení, který měl dodat ocelovou část

zvedacího mostu. Podali jsme ale letos v Polsku další

nabídku s nejnižší cenou a doma máme před podpisem

smlouvy na dvě velké dálniční stavby – pokračování D11

do Jaroměře a obchvat Řevničova na D6. Takže i rok 2017

skončí pro divizi 4 se ctí.

Jaké máte plány pro příští období?

Pokračovat bez výkyvů v postupném růstu divize a v nastavení správného fungování provozů a středisek. Hlavně

musíme všem zajistit práci. Polsko je čistý inženýring, my

ale potřebujeme také naplnit výrobní program i vlastním

kapacitám a stabilně zvyšovat výsledky ve všech čtyřech

zemích, kde působíme – doma, na Slovensku, v Polsku

a nově i v Německu, kde už v lednu začneme bourat starý

dálniční most Volmarstein na dálnici A1.

Blíží se konec roku. Co byste si přál do toho dalšího?

Kromě toho, co se přeje vždycky, snad nejvíc to, abychom

si všichni za poměrně krátké období letošních svátků stačili spolu s blízkými dostatečně odpočinout a nastoupili

svěží do nového roku. Osobně bych si do roku 2018 navíc

přál, aby se mi lehčeji učila němčina.

15.12.17 10:35