strana 2
Vítězná premiéra
PTÁME SE
Hned první start v tenisovém turnaji dvojic Metrostav
Open 2017 proměnil pár Ladislav Šabach z divize 5
a Viliam Perknovský z firmy Swietelsky ve vítězství
(foto č. 1). Již 19. ročník této akce pro partnery hostilo
Wilson tenis centrum v Modleticích u Prahy, kde se
podařilo organizátorům jako tradičně vytvořit příjemné prostředí. Za vedení firmy turnaj zahájil Ing. Milan
Veselský (foto č. 2).
Líté boje vždy zakončilo uznání soupeři (foto č. 3),
některé debly měly podporu od fanynek (foto č. 4), parťáci
se povzbuzovali, někdo to bral až příliš vážně (foto č. 5).
Duchovní otec turnaje Jan Cuc s Milanem Polákem
vybojovali třetí místo (na foto č. 6 Jan Cuc přebírá cenu
od Jiřího Kavana), stejně jako pár Jan Koretz a Jiří Hruška.
Loňští vítězové Kateřina Hejnová a Petr Fürst po náročném závěru obsadili druhou pozici. Všichni se dobře bavili
a již se těší na příští ročník.
Ing. Radima Čápa, Ph.D.,
ředitele divize 4
Milan Srb, foto archiv Metrostavu
1
BeMo skončilo práce v Arlberském tunelu
1
2
3
Nejdelší silniční tunel v Rakousku měří 14 km, vede
pod Arlberským průsmykem a spojuje Tyrolsko s Vorarlberskem. Podzemní dílo postavené v roce 1978 procházelo v posledních čtyřech letech náročnou rekonstrukcí a modernizací, na které se ve sdružení výrazně
podílela i firma BeMo Tunnelling. Svoje práce během
druhé celkové výluky letos v létě zvládla na výbornou,
a tak i díky schopnostem jejích pracovníků mohl být
Arlberský tunel 29. září slavnostně uveden do provozu.
Během druhé celkové a závěrečné výluky probíhala zejména přestavba původního elektrotechnického zabezpečení tunelu na nejmodernější zařízení poslední generace.
Ze stavebního hlediska byl harmonogram prací kvůli
rozsáhlé technologii zkrácen oproti plánu o devět týdnů.
Pro stočlenný stavební tým BeMo tato skutečnost představovala další náročnou výzvu. Zvládl ji stejně dobře jako
první úplnou výluku v roce 2015.
Ve velmi krátké době zboural 50 starých výklenků pro
tísňové volání na jižní větvi tunelu a znovu je vybudoval.
Zmenšil 16 výklenků pro elektrozařízení v nouzových
zálivech. Na jižní straně u Galerie St. Jakob kompletně
demoloval boční jízdní pruh, uložil odtokový žlab a znovu
postavil nouzově obslužný výjezd na St. Jakob.
V přívodním větracím kanále jako i ve vchodech,
respektive východech na mezipatro stavbaři z BeMo nainstalovali celkem 17,7 km zábradlí z ušlechtilé oceli (foto
č. 1). Provedli přestavby provozně-technických stanic,
dokončili a zprovoznili zásobování tunelu hasební vodou.
Nová bezpečnostně-technická zařízení vylepšily dva
termické skenery, které byly umístěny na obou vjezdech
do tunelu, dále vysokotlaké sprchové hasicí zařízení
a akustický tunelový monitoring systému AKUT, který
rozpozná netypickou událost v tunelu dokonce o dvě
minuty rychleji než jakékoliv jiné současné technologie.
Zelená pro Arlberský tunel
Ukončením těchto montáží tým firmy BeMo dodržel
smluvní termín a umožnil zahájit v tunelu zkušební a následně i plný provoz. Zpětně tak můžeme konstatovat,
že technicky a termínově náročnou celkovou výluku
zvládl velmi úspěšně, protože dokázal v úzké spolupráci
s dodavatelem elektrotechnického vybavení výhodně
zkoordinovat všechny obtížné činnosti v průběhu obou
celkových výluk. Hejtmani spolkových zemí Tyrolsko
a Vorarlbersko i představitelé rakouského Ředitelství silnic a dálnic – společnosti ASFINAG – 29. září poděkovali
všem stavbařům, kteří se na modernizaci Arlberského
tunelu podíleli. Po jejich zeleném signálu (foto č. 2) začal
bezpečnější tunel sloužit motoristům. Zdař Bůh!
Rober t Do s t ál, f o t o B eM o Tunnellin g
2
Mezinárodní federace pro konstrukční beton fib
4
5
6
Metrostav_22_2017.indd 2
V době začátků širšího rozvoje staveb z předpjatého
betonu (1952) vznikla mezinárodní federace pro předpjatý beton označovaná zkratkou FIP (Fédération International de la Precontrainte), která řešila problémy
tehdy nové technologie a sloužila zejména k výměně
zkušeností odborníků. Zároveň se stala platformou
pro vývoj praktických doporučení pro návrh a realizaci
předpjatých betonových konstrukcí.
V následujícím roce byl založen Evropský výbor pro
beton CEB (Comité Européen du Béton), který byl zaměřen na koordinaci výzkumné činnosti a vytváření principů
navrhování s cílem poskytnout podklady pro následnou
normalizační činnost. Obě organizace postupně stále více
spolupracovaly. Nejvýznamnějším výsledkem jejich činnosti během doby byly tzv. modelové normy (Model Code
CEB-FIP; obr. vlevo), které se postupně stávaly základem
budoucích evropských norem – Eurokódů.
V roce 1998 došlo ke sloučení FIP a CEB a vznikla Mezinárodní federace pro konstrukční beton fib (International Federation for Structural Concrete). Pokračuje v činnosti svých předchůdců a vydala fib Model Code 2010.
Protože pokrok v technologiích betonových konstrukcí je
poměrně rychlý, v současné době se intenzivně pracuje
na novém fib Model Codu 2020. Kromě nově vznikajících
technologií, jako např. vysokopevnostní betony (UHPC),
bude zahrnovat zejména postupy pro vyhodnocení stavu
existujících konstrukcí a návrh jejich sanací a zesilování.
Dnes fib sdružuje již 44 zemí a přibližně 1000 individuálních nebo kolektivních členů. Odborná činnost
je organizována v 10 komisích, které jsou dále děleny
na pracovní skupiny a jsou řízeny technickým výborem
a prezidiem. Výsledkem jsou kromě Model Codů tzv. Bul-
letiny (obr. vpravo), brožury na specifická témata, které
jsou posouzeny a odsouhlaseny a pak poskytovány členům a technické veřejnosti. Jde o mimořádně cenné dokumenty, které mají všeobecně uznávanou platnost právě
proto, že jsou kolektivním mezinárodním dílem. Protože
jsou tyto dokumenty mnohem modernější než normy, lze
je výhodně využít při navrhování a realizaci staveb.
Česká republika a fib
Česko je reprezentováno ve fib prostřednictvím České
betonářské společnosti. Kromě toho je ve fib zastoupena
řada organizací včetně Metrostavu formou kolektivního
nebo individuálního členství. V komisích a pracovních
skupinách pracuje též několik odborníků z ČR, autor tohoto článku je dnes předsedou komise pro navrhování.
Účast na činnosti fib vede k rychlejšímu přenosu informací do jednotlivých organizací včetně Metrostavu, což
umožňuje, aby naše konstrukce respektovaly nejnovější
vývoj a byly moderní a konkurenceschopné i v zahraničí.
Prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc., FEng.
Za 14 let práce v divizi 4 vystřídal Ing. Radim Čáp řadu
funkcí – od asistenta stavbyvedoucího přes vedoucího
projektu, ředitele oblastního zastoupení na Ukrajině,
obchodního náměstka až po ředitele výstavby v Polsku. Letos v lednu byl jmenován do čela divize.
Vaším posledním dokončeným projektem byla úspěšná
stavba S8 ve Varšavě. Co vám dala a co vzala?
Předvedla mi, jak může být stavebnictví tvrdé. Na druhé
straně mi dala poznat pocit vítězství, protože jsme dílo
stihli včas, vymohli si nároky a přesvědčili veřejnost, že
patříme mezi špičku v oboru. S8 mi potvrdila, že naše práce má smysl. Poznal jsem v Polsku spoustu zajímavých
lidí, se kterými jsem stále v kontaktu. Mám snad i větší
nadhled a umím si lépe stanovit priority, ale to může být
i věkem. A co mi vzala? Říkával jsem, že čas, který jsem
místo dětem věnoval práci. Ale když se na to dívám teď,
tak ani dnes moc volna nemám. Jsem sice u rodiny, ale
mám víc starostí, takže se toho vlastně moc nezměnilo.
Překvapilo vás v nové funkci něco, co jste nečekal?
Nebyl jsem zvyklý být stále na stejném místě, hodně jsem
cestoval – Varšava, Gdaňsk, Praha… Věděl jsem, že když
vezmu místo ředitele, budu připoutaný k jedné židli, ale
netušil jsem, že si na to budu tak dlouho a těžko zvykat.
Jaké to je vystřídat úspěšného předchůdce?
Těžké, máte vysokou porovnávací úroveň. Jsem ale moc
rád, že Metrostav našel pro Ing. Neuwirtha vyšší uplatnění a že s ním stále mohu zásadní kroky konzultovat.
Za jeho podporu i pomoc jsem opravdu vděčný.
Vedete divizi 4 už skoro celý rok. Jaký byl?
Hektický. Splnilo se totiž to, co jsem před třemi roky
prorokoval – prostředí v oboru se i u nás stalo stejně agresivní, jako jsem poznal v Polsku. Náš investor se snaží
převést své závazky či povinnosti na zhotovitele, a co není
na papíře, neexistuje. Jenže v Polsku je za byrokratickým
přístupem technický background a tamější zadavatelé si
jsou vědomi škod, které by mohli způsobit nečinností.
U nás mi takovýto přístup ze strany zástupců investora
bohužel chybí… I přes problémy, se kterými jsme se
letos potýkali, se nám ale podařilo předat silnici I/44
na Červenohorské sedlo a dokončit část dálnice D11 před
Hradcem Králové. Modernizovaný úsek 06 na dálnici D1
mohl být navíc uveden do provozu v předstihu! A to se
v České republice hned tak nestává. Snad se nám podařilo
prosadit také změny na stavbě dálnice D3. Osobně mám
radost z toho, že se díky Alexandru Kiseľákovi rozjela obchodní a stavební činnost na východním Slovensku a jeho
dnes už poměrně velký tým získal další nové zakázky.
Igor Sedláček velmi úspěšně vede náš největší polský
projekt – výstavbu rychlostní komunikace S7. Dvě menší
stavby v Polsku nám už takovou radost nedělají. Potýkají
se s problémy ze strany investora a s kolapsem subdodavatelského řetězce. V Soběševě dokonce zbankrotoval
náš partner ve sdružení, který měl dodat ocelovou část
zvedacího mostu. Podali jsme ale letos v Polsku další
nabídku s nejnižší cenou a doma máme před podpisem
smlouvy na dvě velké dálniční stavby – pokračování D11
do Jaroměře a obchvat Řevničova na D6. Takže i rok 2017
skončí pro divizi 4 se ctí.
Jaké máte plány pro příští období?
Pokračovat bez výkyvů v postupném růstu divize a v nastavení správného fungování provozů a středisek. Hlavně
musíme všem zajistit práci. Polsko je čistý inženýring, my
ale potřebujeme také naplnit výrobní program i vlastním
kapacitám a stabilně zvyšovat výsledky ve všech čtyřech
zemích, kde působíme – doma, na Slovensku, v Polsku
a nově i v Německu, kde už v lednu začneme bourat starý
dálniční most Volmarstein na dálnici A1.
Blíží se konec roku. Co byste si přál do toho dalšího?
Kromě toho, co se přeje vždycky, snad nejvíc to, abychom
si všichni za poměrně krátké období letošních svátků stačili spolu s blízkými dostatečně odpočinout a nastoupili
svěží do nového roku. Osobně bych si do roku 2018 navíc
přál, aby se mi lehčeji učila němčina.
15.12.17 10:35