strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

V Praze se nad Vltavou rozsvítila loděnice Dukly

Zrekonstruovanou loděnici ASC Dukla nejde na Císařské louce u Vltavy přehlédnout od té doby, co se začala oblékat do žluté barvy. Od 13. prosince, kdy byla

slavnostně otevřena, začala její jásavá fasáda (foto

č. 1) lákat veslaře a kanoisty ze špičkového vodáckého

klubu do pohodlného domácího přístavu.

„Na začátku jsme se nejvíc obávali povodní. Vltava

k nám ale byla milosrdná a její hladina byla po celou stavbu spíš pod normálem než nad ním, takže voda nás neohrozila,“ říká vedoucí projektu Ing. Ivan Kubíček z divize 3.

„Největší problém nakonec představovalo zajistit dost lidí

i materiálu a obložit střechu i fasádu barevnými plechy.

Nečekali jsme totiž, že to bude až tak náročné. Všechny

dokončovací práce jsme museli kvůli termínovým průtahům přeskládat a naplánovat tak, aby je neuzavřená

střecha a fasáda technicky neohrozily. I přes napjatý harmonogram se nám ale stavbu podařilo dokončit kvalitně

a včas a za to bych rád poděkoval celému týmu, jehož

2

nasazení bylo zejména v závěru opravdu veliké, a také protistranám, protože jejich zástupci dokázali konstruktivně

a rychle vyřešit všechny nenadálé problémy,“ doplnil.

Důstojné a moderní zázemí pro veslaře a kanoisty

Za deset měsíců prací prošla stará loděnice kompletní

přestavbou, aby vyhověla soudobým požadavkům na

pohodlné sportovní zázemí pro vodáky i jejich lodě. Pracovníci z firmy Zakládání staveb zvýšili únosnost základů

objektu tryskovou injektáží a nad celým půdorysem vyrostlo nové patro s plochou téměř 500 m² pro tělocvičnu

(foto č. 2), posilovnu a místnost trenažérů. Technici konzultovali detaily s trenéry a stavební dílo upravovali podle

jejich připomínek a požadavků. Dá se proto očekávat, že

celá stavba bude plně vyhovovat náročné přípravě armádních sportovců včetně českých reprezentantů.

Ruku k dílu při modernizace loděnice přiložili i zaměstnanci divize 11, kteří zajišťovali jeřáby či plošiny, a společnosti TBG Metrostav, jež dodávala betonové směsi.

Divize 4 likvidovala veškerý odpad a bobří zuby pomáhaly

vyklučit náletové keře. „Byla to hezká stavba v krásné

a snad i trochu zapomenuté pražské lokalitě uprostřed

přírody. Kromě bobrů jsme tu mohli pozorovat i labutě, divoké husy a kachny. A ondatří rodinka se na jaře rozrostla

o tři mláďata! Jen od té žluté barvy, která převládá nejen

na fasádě a střeše, ale i v interiérech, si rád odpočinu,“

uzavírá Ing. Koubík. O tom, jak dobře bude dílo jeho týmu

sloužit vodákům, se v některých z příštích novin dozvíme

od kolegy Jiřího Kopáče z divize 6, až si loděnici vyzkouší

při tréninku po návratu ze zimního soustředění.

Poslední byty Nad Přehradou už přebírají klienti

„Věřím, že po zkušenostech z této stavby bytových domů nás už v budoucnosti nic nepřekvapí. A jsem rád,

že nikoho z našeho týmu zatím profese nepřestala bavit, přestože máme za sebou velmi náročné dílo,“ řekl

v závěru realizace posledního bytového domu F nedaleko Hostivařské přehrady v Praze vedoucí projektu

Ing. Jiří Pups z divize 8. Dnes už je i dům F zkolaudovaný a 53 jeho bytů přebírají noví majitelé.

V rámci projektu nazvaného Nad Přehradou vzniklo

v pěti etapách pět bytových domů (foto č. 1). Investor,

společnost Finep, u nich kladl velký důraz na kvalitu a detaily (foto č. 2). Podle Ing. Pupse ale v naprostém rozporu

s cenovou hladinou. „Požadavky na zpracování každého

detailu a jakékoliv drobnosti daleko přesahovaly možnosti

našich dodavatelů. Museli jsme proto se všemi ‚nacvičit‘

vzorové řešení každého detailu a ten 52x zopakovat. A ani

přes veškerou snahu se nám nedařilo vše včas podchytit,“

uvedl Ing. Pups s tím, že dalším velmi náročným úkolem

je předávání bytů klientům. „Ti je totiž kupují za cenu stanovenou za metr čtvereční a myslí si, že za stejnou částku

jsme jejich byty také postavili. Realizační cena je ale minimálně třikrát nižší než cena prodejní, a tento rozpor si

klienti bohužel vůbec neuvědomují,“ dodal.

Protože investor nepovoluje majitelům žádné zásadní

změny, v bytech byly většinou jiné jen obklady a dlažba.

Občas se vyskytl požadavek na vybourání otvoru pro dveře či zavěšení elektrické topné rohože do koupelny. „Setkali jsme se ale i s elektrickým kukátkem do vstupních

dveří nebo vyhřívaným prkénkem na WC,“ řekl vedoucí

projektu. Zajímavé bylo, že ačkoli si klienti mohli v sortimentu obkladů a dlažeb vybrat cokoli, dávali přednost

těm druhům, které investor jako nejoblíbenější předem

vytipoval. „Nakonec jsme používali jen asi deset různých

druhů obkladů a dlažeb,“ dodal Ing. Pups. A doplnil:

„Každý den mě však překvapuje, co všechno dokáže

investor rozporovat a na čem všem se snaží najít závadu

nebo chybné provedení. Ve skutečnosti se ale nejedná

o nesplnění normových požadavků, ale o jeho subjektivní

pocit a dojem z realizované konstrukce. Také mě udivuje,

co všechno jsou klienti schopní reklamovat. Například

popínavou rostlinu, která moc vyrostla, vlasy v odpadu či

dveře, které klient prokopl sám. Setkal jsem se i se stížností, že jsou v bytě, kde bylo 28 °C, chladné radiátory.“

Náročnost bytové výstavby stoupá

Projekt Nad Přehradou byl pro divizi 8 premiérou v oblasti

bytové výstavby a zvládla jej ve vysoké kvalitě. Do budoucna ale Ing. Pups očekává, že divize 8 od podobných

zakázek spíše ustoupí. Kromě již popsaných důvodů to

ovlivňuje i skutečnost, že charakteristickým rysem bytové

výstavby je obstát v boji, v němž investor veškerou energii

směřuje k tomu, aby objekt nepřevzal a Metrostav hradil

provoz domu do poslední možné chvíle.

Martina Vampulová, foto archiv Metrostavu

1

2

1

2

3

4

5

6

Metrostav začal se stavbou v Argentinské ulici

Rušná křižovatka na rohu pražských ulic Plynární a Argentinská bude mít novou dominantu. Dosavadní proluku zaplní do března 2019 šestipatrová prosklená

budova, která elegantním obloukem naváže na okolí.

Na staveništi je zatím jen jáma, vzhledem k poloze je

ale zřejmé, že se nový objekt bude stavět doslova „v přímém přenosu“. V bezprostřední blízkosti kolem něj totiž

denně projedou desetitisíce automobilů a stovky tramvají.

Výstavba kancelářské budovy AOB (Argentinská Office Building) je rozdělena do dvou etap. První – příprava

projektu a stavební jámy – je už hotová. Metrostav získal

zakázku na druhou – vlastní stavbu – a tým Jiřího Paulera

z divize 9 ji zahájil letos koncem října. Projekt bude v divizi

poprvé provádět s využitím procesu BIM.

Tým divize 9 se bude muset vyrovnat s omezeným

prostorem staveniště, kde bude možné umístit jen několik

kontejnerů, které se navíc budou muset operativně přesunovat podle postupu prací. Stavba na rušné křižovatce

je navíc spojena s velkými nároky na logistiku týkající

se dopravy materiálu. V prostoru obou frekventovaných

komunikací budou mít stavbaři k dispozici jen úzký pruh

budoucího chodníku a například montáž věžového jeřábu

si již vyžádala dočasné omezení v podobě svedení provozu v Argentinské ulici do jednoho jízdního pruhu. Jednání

o takových uzavírkách není jednoduché a už předem bývá

jasné, že budou povoleny jen ve dnech pracovního klidu.

AOB bude mít dvě podzemní podlaží pro parkování

téměř 50 vozidel. Na střeše bude kromě vzduchotechniky

a technických zařízení pochozí terasa s částí osázenou zelení. Přesah třetího nadzemního podlaží vytvoří podloubí

s dominantním prvkem – trojicí podpěrných sloupů (vizualizace). Architektonické řešení objektu navazuje podle

projektantů z Metroprojektu na genius loci – průmyslový

charakter Holešovic z přelomu 19. a 20. století. K této

inspiraci se navržená stavba hlásí použitím „cihelného“

obkladu sloupů v části severní a jižní fasády v kombinaci

s kovovými svislými lamelami před prosklenou fasádou.

Blanka Růžičková, vizualizace stavba

Informační model budovy (Building Information

Modeling nebo Building Information Management,

zkráceně BIM) je podle Wikipedie proces vytváření

a správy dat o budově během celého jejího životního

cyklu. V podstatě se jedná o digitální 3D model,

který reprezentuje fyzický a funkční objekt s jeho

charakteristikami. Slouží jako otevřená databáze

informací o objektu pro jeho navrhování, výstavbu i po

celou dobu provozu. Naplňovat procesy a metodiku BIM

pomáhají moderní softwarové nástroje.

Metrostav_22_2017.indd 3

Podjezdy a tunely na obchvatu norského města Kongsberg

V Norsku, kde tuneláři i mostaři divize 5 pod vedením Ing. Jiřího Šacha pracují od března na projektu E 134

Trollerudmoen–Saggrenda, stavba pokročila. Zaměstnanci z provozu mostů a železobetonových konstrukcí

dokončují podjezdy Kongsberg (foto č. 1) i Moane (foto č. 2) a začali pracovat na obou portálech 350 m dlouhého

tunelu Moane (foto č. 3). Ten byl proražen 18. září a jsou v něm hotové všechny podkladní vrstvy vozovky

i drenáže a v polovině listopadu byla položena první vrstva asfaltu (foto č. 4). Tuneláři mají k začátku prosince

hotovo víc než 260 m ze 440metrového tunelu Vollås (foto č. 5) a razí nouzový záliv s plochou výrubu 168 m².

Partneři Metrostavu ve sdružení – firmy Bertelsen & Garpestad a HAG Anlegg – pracují na ostatních objektech

a zemních pracích na 4,7 km dlouhém úseku silnice E 134. Díky nim roste i největší most Saggrenda (foto č. 6).

–red–, foto archiv stavby

15.12.17 10:35