strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
1
V Praze se nad Vltavou rozsvítila loděnice Dukly
Zrekonstruovanou loděnici ASC Dukla nejde na Císařské louce u Vltavy přehlédnout od té doby, co se začala oblékat do žluté barvy. Od 13. prosince, kdy byla
slavnostně otevřena, začala její jásavá fasáda (foto
č. 1) lákat veslaře a kanoisty ze špičkového vodáckého
klubu do pohodlného domácího přístavu.
„Na začátku jsme se nejvíc obávali povodní. Vltava
k nám ale byla milosrdná a její hladina byla po celou stavbu spíš pod normálem než nad ním, takže voda nás neohrozila,“ říká vedoucí projektu Ing. Ivan Kubíček z divize 3.
„Největší problém nakonec představovalo zajistit dost lidí
i materiálu a obložit střechu i fasádu barevnými plechy.
Nečekali jsme totiž, že to bude až tak náročné. Všechny
dokončovací práce jsme museli kvůli termínovým průtahům přeskládat a naplánovat tak, aby je neuzavřená
střecha a fasáda technicky neohrozily. I přes napjatý harmonogram se nám ale stavbu podařilo dokončit kvalitně
a včas a za to bych rád poděkoval celému týmu, jehož
nasazení bylo zejména v závěru opravdu veliké, a také protistranám, protože jejich zástupci dokázali konstruktivně
a rychle vyřešit všechny nenadálé problémy,“ doplnil.
Důstojné a moderní zázemí pro veslaře a kanoisty
Za deset měsíců prací prošla stará loděnice kompletní
přestavbou, aby vyhověla soudobým požadavkům na
pohodlné sportovní zázemí pro vodáky i jejich lodě. Pracovníci z firmy Zakládání staveb zvýšili únosnost základů
objektu tryskovou injektáží a nad celým půdorysem vyrostlo nové patro s plochou téměř 500 m² pro tělocvičnu
(foto č. 2), posilovnu a místnost trenažérů. Technici konzultovali detaily s trenéry a stavební dílo upravovali podle
jejich připomínek a požadavků. Dá se proto očekávat, že
celá stavba bude plně vyhovovat náročné přípravě armádních sportovců včetně českých reprezentantů.
Ruku k dílu při modernizace loděnice přiložili i zaměstnanci divize 11, kteří zajišťovali jeřáby či plošiny, a společnosti TBG Metrostav, jež dodávala betonové směsi.
Divize 4 likvidovala veškerý odpad a bobří zuby pomáhaly
vyklučit náletové keře. „Byla to hezká stavba v krásné
a snad i trochu zapomenuté pražské lokalitě uprostřed
přírody. Kromě bobrů jsme tu mohli pozorovat i labutě, divoké husy a kachny. A ondatří rodinka se na jaře rozrostla
o tři mláďata! Jen od té žluté barvy, která převládá nejen
na fasádě a střeše, ale i v interiérech, si rád odpočinu,“
uzavírá Ing. Koubík. O tom, jak dobře bude dílo jeho týmu
sloužit vodákům, se v některých z příštích novin dozvíme
od kolegy Jiřího Kopáče z divize 6, až si loděnici vyzkouší
při tréninku po návratu ze zimního soustředění.
Poslední byty Nad Přehradou už přebírají klienti
„Věřím, že po zkušenostech z této stavby bytových domů nás už v budoucnosti nic nepřekvapí. A jsem rád,
že nikoho z našeho týmu zatím profese nepřestala bavit, přestože máme za sebou velmi náročné dílo,“ řekl
v závěru realizace posledního bytového domu F nedaleko Hostivařské přehrady v Praze vedoucí projektu
Ing. Jiří Pups z divize 8. Dnes už je i dům F zkolaudovaný a 53 jeho bytů přebírají noví majitelé.
V rámci projektu nazvaného Nad Přehradou vzniklo
v pěti etapách pět bytových domů (foto č. 1). Investor,
společnost Finep, u nich kladl velký důraz na kvalitu a detaily (foto č. 2). Podle Ing. Pupse ale v naprostém rozporu
s cenovou hladinou. „Požadavky na zpracování každého
detailu a jakékoliv drobnosti daleko přesahovaly možnosti
našich dodavatelů. Museli jsme proto se všemi ‚nacvičit‘
vzorové řešení každého detailu a ten 52x zopakovat. A ani
přes veškerou snahu se nám nedařilo vše včas podchytit,“
uvedl Ing. Pups s tím, že dalším velmi náročným úkolem
je předávání bytů klientům. „Ti je totiž kupují za cenu stanovenou za metr čtvereční a myslí si, že za stejnou částku
jsme jejich byty také postavili. Realizační cena je ale minimálně třikrát nižší než cena prodejní, a tento rozpor si
klienti bohužel vůbec neuvědomují,“ dodal.
Protože investor nepovoluje majitelům žádné zásadní
změny, v bytech byly většinou jiné jen obklady a dlažba.
Občas se vyskytl požadavek na vybourání otvoru pro dveře či zavěšení elektrické topné rohože do koupelny. „Setkali jsme se ale i s elektrickým kukátkem do vstupních
dveří nebo vyhřívaným prkénkem na WC,“ řekl vedoucí
projektu. Zajímavé bylo, že ačkoli si klienti mohli v sortimentu obkladů a dlažeb vybrat cokoli, dávali přednost
těm druhům, které investor jako nejoblíbenější předem
vytipoval. „Nakonec jsme používali jen asi deset různých
druhů obkladů a dlažeb,“ dodal Ing. Pups. A doplnil:
„Každý den mě však překvapuje, co všechno dokáže
investor rozporovat a na čem všem se snaží najít závadu
nebo chybné provedení. Ve skutečnosti se ale nejedná
o nesplnění normových požadavků, ale o jeho subjektivní
pocit a dojem z realizované konstrukce. Také mě udivuje,
co všechno jsou klienti schopní reklamovat. Například
popínavou rostlinu, která moc vyrostla, vlasy v odpadu či
dveře, které klient prokopl sám. Setkal jsem se i se stížností, že jsou v bytě, kde bylo 28 °C, chladné radiátory.“
Náročnost bytové výstavby stoupá
Projekt Nad Přehradou byl pro divizi 8 premiérou v oblasti
bytové výstavby a zvládla jej ve vysoké kvalitě. Do budoucna ale Ing. Pups očekává, že divize 8 od podobných
zakázek spíše ustoupí. Kromě již popsaných důvodů to
ovlivňuje i skutečnost, že charakteristickým rysem bytové
výstavby je obstát v boji, v němž investor veškerou energii
směřuje k tomu, aby objekt nepřevzal a Metrostav hradil
provoz domu do poslední možné chvíle.
Martina Vampulová, foto archiv Metrostavu
1
2
2
3
4
5
2
1
6
Metrostav začal se stavbou v Argentinské ulici
Rušná křižovatka na rohu pražských ulic Plynární a Argentinská bude mít novou dominantu. Dosavadní proluku zaplní do března 2019 šestipatrová prosklená
budova, která elegantním obloukem naváže na okolí.
Na staveništi je zatím jen jáma, vzhledem k poloze je
ale zřejmé, že se nový objekt bude stavět doslova „v přímém přenosu“. V bezprostřední blízkosti kolem něj totiž
denně projedou desetitisíce automobilů a stovky tramvají.
Výstavba kancelářské budovy AOB (Argentinská Office Building) je rozdělena do dvou etap. První – příprava
projektu a stavební jámy – je už hotová. Metrostav získal
zakázku na druhou – vlastní stavbu – a tým Jiřího Paulera
z divize 9 ji zahájil letos koncem října. Projekt bude v divizi
poprvé provádět s využitím procesu BIM.
Tým divize 9 se bude muset vyrovnat s omezeným
prostorem staveniště, kde bude možné umístit jen několik
kontejnerů, které se navíc budou muset operativně přesunovat podle postupu prací. Stavba na rušné křižovatce
je navíc spojena s velkými nároky na logistiku týkající
se dopravy materiálu. V prostoru obou frekventovaných
komunikací budou mít stavbaři k dispozici jen úzký pruh
budoucího chodníku a například montáž věžového jeřábu
si již vyžádala dočasné omezení v podobě svedení provozu v Argentinské ulici do jednoho jízdního pruhu. Jednání
o takových uzavírkách není jednoduché a už předem bývá
jasné, že budou povoleny jen ve dnech pracovního klidu.
AOB bude mít dvě podzemní podlaží pro parkování
téměř 50 vozidel. Na střeše bude kromě vzduchotechniky
a technických zařízení pochozí terasa s částí osázenou zelení. Přesah třetího nadzemního podlaží vytvoří podloubí
s dominantním prvkem – trojicí podpěrných sloupů (vizualizace). Architektonické řešení objektu navazuje podle
projektantů z Metroprojektu na genius loci – průmyslový
charakter Holešovic z přelomu 19. a 20. století. K této
inspiraci se navržená stavba hlásí použitím „cihelného“
obkladu sloupů v části severní a jižní fasády v kombinaci
s kovovými svislými lamelami před prosklenou fasádou.
Blanka Růžičková, vizualizace stavba
Informační model budovy (Building Information
Modeling nebo Building Information Management,
zkráceně BIM) je podle Wikipedie proces vytváření
a správy dat o budově během celého jejího životního
cyklu. V podstatě se jedná o digitální 3D model,
který reprezentuje fyzický a funkční objekt s jeho
charakteristikami. Slouží jako otevřená databáze
informací o objektu pro jeho navrhování, výstavbu i po
celou dobu provozu. Naplňovat procesy a metodiku BIM
pomáhají moderní softwarové nástroje.
Metrostav_22_2017.indd 3
Podjezdy a tunely na obchvatu norského města Kongsberg
V Norsku, kde tuneláři i mostaři divize 5 pod vedením Ing. Jiřího Šacha pracují od března na projektu E 134
Trollerudmoen–Saggrenda, stavba pokročila. Zaměstnanci z provozu mostů a železobetonových konstrukcí
dokončují podjezdy Kongsberg (foto č. 1) i Moane (foto č. 2) a začali pracovat na obou portálech 350 m dlouhého
tunelu Moane (foto č. 3). Ten byl proražen 18. září a jsou v něm hotové všechny podkladní vrstvy vozovky
i drenáže a v polovině listopadu byla položena první vrstva asfaltu (foto č. 4). Tuneláři mají k začátku prosince
hotovo víc než 260 m ze 440metrového tunelu Vollås (foto č. 5) a razí nouzový záliv s plochou výrubu 168 m².
Partneři Metrostavu ve sdružení – firmy Bertelsen & Garpestad a HAG Anlegg – pracují na ostatních objektech
a zemních pracích na 4,7 km dlouhém úseku silnice E 134. Díky nim roste i největší most Saggrenda (foto č. 6).
–red–, foto archiv stavby
15.12.17 10:35