strana 2

Aktuálně z kabelových

tunelů na Rv. 555

Raziči divize 5 pod vedením Ing. Jiřího Šacha dokončili ražby 1645 m dlouhého tunelu Breivik. Ten je spolu

s tunelem Knarrevik (1896 m) součástí projektu Rv. 555

– kabelové tunely Sotrasambandet v Bergenu.

Zakázka je součástí stavby významného silničního

tahu, který spojí centrum Bergenu a ostrov Sotra. V tunelu Breivik (foto č. 1 zachycuje ražbu rampy záchytné

nádrže) stavbaři aktuálně pracují na montáži kabelových

lávek a  současně probíhají práce na  odvodnění tunelu,

cestě a  izolacích. Vybavení našich tunelářů je postupně

demontováno a  baleno. V  tunelu Knarrevik jede ražba

v  plném tempu, aktuálně zbývá 120 m a  její dokončení

se předpokládá kolem Vánoc. „Tunely jsou samy o sobě

náročné svojí velikostí, která i v dobré geologii přináší některé komplikace v logistice,“ popisuje Jiří Šach. „Mimo to

jsme se v průběhu projektu museli potýkat s injektážemi

(foto č. 2 zachycuje čelbu tunelu připravenou na  injektáž), hlukovými omezeními, složitou geologií a bylo nutné

dodržovat limity pro vibrace. Nejobtížnější částí projektu

byla ražba tunelu Knarrevik (foto č. 3 a  4) pod mořem,

která byla technicky náročná a na stavbě musel dokonce

být připraven štít pro nouzové zajištění tunelu (foto č. 5).“

Po  dokončení ražeb nastoupí partner ve  sdružení

na  dokončovací práce (stejné jako aktuálně probíhají

v tunelu Breivik). V průběhu léta 2020 by pak mělo začít

ukládání kabelů do dokončených tunelů, to už však není

součástí kontraktu Metrostavu.

–red–, foto archiv Metrostavu

1

2

PTÁME SE

Ing. Petra Orta,

oblastního ředitele divize 8

1

Nejvýznamnější investice Skupiny na Slovensku

V těchto dnech dochází k odevzdávání posledních bytů

projektu CityPark Ružinov v Bratislavě (foto č. 1) a tým

Metrostavu Slovakia tak většině klientů nadělí pod

stromeček dárek v podobě klíčků od jejich nových domovů. Nejvýznamnější vlastní investice Skupiny Metrostav na Slovensku tak bude po více než šesti letech

ukončena. Příští rok zbývá odevzdat jen několik nebytových prostor v přízemí. I ty mají již své zájemce.

„Začátky projektu se datují k listopadu 2013, kdy jsme

z konkurzní podstaty společnosti Nadlan odkoupili rozestavěný projekt s  dokončenou věží „A“ a  dokončeným

ŽBK skeletem věže „B“. V  podnožích bylo dokončeno

nákupní centrum, které mohlo přijmout první návštěvníky. V rámci přípravy jsme se nejvíce trápili s tím, jakým

způsobem projekt uchopit, jak ho zacílit a  jaký produkt

nabídnout. Od začátku jsme byli skeptičtí k obchodnímu

centru, které představovalo spoustu komplikací a finančních rizik. Obavy jsme měli i z absence večerní návštěvnosti. Většina lidí pracujících v okolních byznys centrech

tuto lokalitu odpoledne opouští,“ popisuje generální ředitel Metrostav Slovakia Robert Pátek.

Rezidenční projekt doplňuje byznys zónu

Nevhodná byla také dispozice obchodního centra, které

se nacházelo ve  dvou podlažích a  k  tomu s  nešťastně

navrženými komunikačními prostory. Ty míjely spoustu

nájemních jednotek, což odporuje správným návrhovým

zásadám takových prostor. Kromě toho je v této lokalitě

i velmi silná konkurence. „Proto jsme se rozhodli projekt

zaměřit převážně na rezidenční část, která naopak skýtala

velké benefity čerpající z dobré lokality s dobrou dostup-

ností do  centra a  s  početnou kupní silou generovanou

právě z řad zaměstnanců z okolních kancelářských budov.

Rezidenční projekt právě velmi vhodně doplňuje stávající

byznys zónu o prvky bydlení. Zrušením obchodního centra se nám podařilo uvolnit prostor mezi věžemi, na jehož místě vznikl volný a vzdušný prostor pro zeleň (foto

č. 2). Vysoké světlé výšky stropů v podnožích umožnily

v projektu nabídnout na Bratislavu ojedinělý produkt, a to

tzv. loftové bydlení, které jsme v daném čase měli jediní

v nabídce. O správnosti rozhodnutí svědčí také nebývalý

zájem kupujících,“ vzpomíná generální ředitel.

V projektu, jehož celkové tržby převyšují 70 milionů

eur, vzniklo na 550 bytů a apartmánů, 783 parkovacích

míst, ze kterých 137 stání může využívat veřejnost. V přízemí projektu se nachází 16 obchodních jednotek s celkovou plochou přes 2500 m2. Nejvyšší věž má 26 podlaží

a je to 13. nejvyšší zkolaudovaná budova v Bratislavě. Byty v projektu tak skýtají nádherné výhledy na celé město.

Tex t a  f o t o M e t r o s t a v Slo v a k ia

2

První pomoc a zavádění e-learningu do praxe

3

4

5

Metrostav_22_2019.indd 2

Aktivity směřované centrem vzdělávání k prohlubování

znalostí o poskytnutí první pomoci jsou zaměstnancům

Metrostavu dostatečně známy. Ale je vhodné si připomenout, že systém první pomoci je vedením společnosti považován za  velmi významný pro zabezpečení

ochrany zdraví při výkonu práce.

Každý měsíc je ve spolupráci s naším poskytovatelem

pracovně lékařské služby organizováno setkání zástupců

pracovních týmů. Tito vybraní zaměstnanci jsou v souladu s příslušnými předpisy v rámci pracovních povinností

pověření zabezpečením první pomoci na svých pracovištích. Na setkání jsou pravidelně seznamováni s postupy

první pomoci, s novinkami v této oblasti a také si prakticky zkoušejí potřebné dovednosti (foto) pro případ nutného

zásahu při mimořádných situacích, které mohou na pracovištích, ale i v soukromém životě nastat. Do situace,

kdy je potřeba zachraňovat, se člověk dostane většinou

neočekávaně a neplánovaně, často dokonce proti své vůli.

V letošním roce se uvedené aktivity účastnilo 103 našich kolegů ze všech divizí i  centrály společnosti. Lektorským vedením kurzů první pomoci jsou pověřováni

zkušení záchranáři, kteří jsou s  celou škálou situací

ohrožujících lidské životy konfrontováni každý den.

S využitím moderních nástrojů

Centrum vzdělávání se také do  budoucího období bude

snažit o  přípravu dalších vhodných forem šíření osvěty zásad první pomoci. Takovým krokem je i  zavedení

elektronické formy kurzu přibližujícího postupy záchrany

lidského života, který bude určen pro všechny naše zaměstnance. Touto iniciativou Metrostav přispěje k  větší

znalosti nás všech, a  to nejen pro případ použití dopo-

ručených zásad první pomoci na pracovišti, ale také při

plnění naší občanské povinnosti, kterou je poskytnutí

základní první pomoci a spolupráce se záchranným systémem České republiky.

Nasazení e-learningu od ledna

Elektronický kurz, připravený ve  spolupráci se společností Prevent a  za  účinné pomoci útvaru IT, máme již

vyzkoušený v pilotním projektu zavádění elektronického

vzdělávání. Předpokládáme, že k  nasazení tohoto kurzu

do systému vzdělávání dojde od ledna 2020.

Centrum vzdělávání Skupiny Metrostav dále ověřuje

možnosti využití nových elektronických forem vzdělávání

i  v  dalších rozvojových aktivitách. Věříme, že v  příštím

roce budou novinky e-learningu zajímavou stálou součástí celého systému vzdělávání a rozvoje zaměstnanců

Skupiny Metrostav. Ucelenou nabídku vzdělávacích kurzů

naleznete na http://skupina.metrostav.cz/vzd

Tým Centr a v zdělávání Sk upiny Metros tav,

Foto archiv Metrostavu

Již v roce 2009 během studií na VUT v Brně pracoval

na projektu hlavního výrobního bloku v elektrárně Ledvice, kde po promoci nastoupil k Metrostavu do hlavního pracovního poměru. Ing. Ort se po dalších zajímavých projektech ve funkci vedoucího projektu stal letos

1. července oblastním ředitelem pro Ústecký kraj.

Jak byste představil vaše oblastní zastoupení?

Vnímám ho jako jednu z  nejvýznamnějších regionálních

stavebních firem s  vlastními kapacitami, na  což jsem

patřičně hrdý. Jsme univerzální stavební firma zaměřená

zejména na průmyslové a inženýrské stavby a působíme

po  celém Ústeckém kraji. Dlouhodobě spolupracujeme

s  místními školami a  podporujeme učňovské obory, ze

kterých se nám daří nabírat každý rok nové kolegy. Funguje tu skvělý tým lidí, kteří při sobě drží a  neváhají si

pomoci, a to nejen v práci.

Čím je ústecký region specifický či odlišný od jiných?

Tato oblast má převážně průmyslový charakter s dobrou

dopravní obslužností, což láká dostatek investorů. Nám

se tu tak nabízí možnost účastnit se velmi rozličných

a technologicky zajímavých projektů od staveb kanalizací

přes plavecké bazény, výrobní a skladovací haly po administrativní objekty, sanační a rekultivační práce v hnědouhelných lomech až po výstavbu plynovodu.

Na kterých hlavních zakázkách teď vaše týmy pracují?

Mezi naše nejvýznamnější projekty patří zakázka s  belgickým partnerem na  posílení plynovodu z  Malměřic

na  Horu Svaté Kateřiny. Dále je to třeba výstavba nové

pily ve Štětí, kterou jsem zahajoval ještě jako vedoucí projektu. Jedná se o vybudování kompletně nového dřevozpracujícího závodu na zelené louce ve velmi krátkém čase

a  formou Design and Build. Díky obrovskému nasazení

mých kolegů a kvalitní spolupráci s partnerem ve sdružení stavba zatím postupuje ke  spokojenosti zahraničního

investora. Dalšími krásnými a velmi náročnými projekty

jsou novostavba Centra přírodovědných a  technických

oborů (CPTO) v kampusu UJEP, plavecká hala v Lounech,

venkovní bazény na Klíši v Ústí nad Labem a s divizí 3 pokračuje přeložka produktovodů na Hořanském koridoru.

Můžete vzpomenout stavby divize 8, kde jste působil?

Začínal jsem na  výstavbě nového bloku v  elektrárně

Ledvice. První zakázkou, kterou jsem realizoval ve funkci

vedoucího projektu, byla Sanace a rekultivace severozápadních svahů Lomu ČSA, poté Rekonfigurace stání č. 14

na Letišti Václava Havla, několik zakázek ve Sportcentru

Račice a  v  Památníku Terezín. Významnou zastávkou

v  mé praxi byly papírny MONDI ve  Štětí, kde můj tým

skvěle zvládl zakázku na  rozšíření dřevoskladu a  díky

tomu se nám v papírnách podařilo získat další velké projekty, které jsme také úspěšně dokončili.

Které z těchto projektů vám nejvíc utkvěly v paměti?

Byla to zejména stavba na  pražském letišti, kde jsme

měli zařízení staveniště doslova mezi přistavovanými

letadly a finálním testem bylo zajištění prvního plnohodnotného odbavení Airbusu A380. Součástí zakázky byla

rekonstrukce čekárny pro 800 cestujících a technologická dodávka a  montáž tří kusů pohyblivých nástupních

mostů. Další nezapomenutelnou zakázkou pro mne byla

hned ta první u Metrostavu, kde jsem ještě jako technik

kontroloval výztuž a  ukládku betonu při realizaci věží

v  Ledvicích. Obvodové stěny se prováděly technologií

posuvného bednění a  každý den se postupovalo o  více

než tři metry výš. Po 42 dnech kontinuální betonáže jsme

pracovali 145 m vysoko a já poznal, že strachu z výšek se

člověk tréninkem dokáže zbavit.

Máte nějaký strategický cíl pro další období?

Ano. Je to další rozvoj střediska s  vlastními kapacitami

a s tím spojené dobudování oblastního sídla v Trmicích,

kde se nám v letošním roce podařilo díky vedení zakoupit

třetí objekt se stavebním dvorem. Rádi bychom zde v následujících letech vybudovali areál, který bude odpovídat

kvalitám Metrostavu.

Za rozhovor děkuje David Kalců

16.12.19 13:36