strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

Pár měsíců zbývá týmu Ing. Filipa Pecha z divize 1,

aby dokončil výstavbu nového objektu kuchyňské haly

(foto č. 1) s přilehlou trafostanicí a administrativní

částí ve výrobním areálu mladoboleslavské Škody Auto. Zaměstnanci největší české automobilky budou mít

už letos na jaře novou kuchyňskou halu, kde se pro ně

budou vařit obědy.

Nová hala od začátku letošního roku vyrostla v severozápadní části výrobního závodu u brány číslo 8. Objekt

je rozdělen do tří dilatačních celků. Hlavní hala s jedním

podzemním a jedním nadzemním podlažím má rozměry

72 × 43 m. Na ni pak navazuje trafostanice a také administrativní část, která má jedno podzemní a dvě nadzemní

podlaží s rozměry 18 × 42 m. Na střeše je pak umístěna

ocelová plošina pro technologické zařízení haly (foto č. 2),

jejíž hmotnost přesahuje 150 tun.

„Naším úkolem je postavit kompletní funkční objekt

včetně technologických zařízení, jako je vzduchotechnika

či chlazení. Slaboproudé rozvody, chladicí boxy a kuchyňské vybavení si investor zajišťuje sám,“ říká vedoucí

projektu Filip Pech.

1

Tým divize 9 dokončil kostel na Barrandově

Už jste někdy viděli bezbariérový kostel se zateplenou

fasádou, podlahovým vytápěním, tepelným čerpadlem

s hlubinnými vrty a výtahem? Jeden takový aktuálně

dokončili stavbaři Metrostavu v Praze na Barrandově.

Kostel Krista Spasitele splňuje nejpřísnější technologické a ekologické požadavky, jaké jsou běžně kladeny

na rezidenční či komerční výstavbu.

Součástí kostela jsou kavárna, komunitní centrum

s klubovnami a společenský sál pro volnočasové a vzdělávací aktivity. Slavnostní otevření a vysvěcení proběhlo

již v neděli 22. listopadu pod vedením kardinála Dominika

Duky. Duchovním otcem celého projektu je P. Josef Ptáček. Hlavní město Praha tak po 10 letech získala novou

sakrální budovu, čtvrť Praha 5 dokonce po bezmála 80

2

Divize 1 a kuchyňská hala pro Škodu Auto

letech, kdy byl v roce 1942 slavnostně vysvěcen funkcionalistický kostel sv. Jana Nepomuckého v Košířích.

„Stavba je plná technických zajímavostí. Například

kapli tvoří konstrukce ze svařovaných hliníkových pásů,

která dohromady váží skoro 10 tun. Abychom v celém

kostele dosáhli náročných akustických parametrů, museli

jsme na zdi instalovat speciální desky pohlcující zvuk (foto

č. 1). A do třetice bych zmínil tepelné čerpadlo typu země-voda, které zahrnuje sedm vrtů o hloubce 110 metrů.

Specifikum stavby je třeba také to, že jsme měli zakázáno

pracovat o nedělích,“ prozrazuje vedoucí projektu Josef

Majer z divize 9.

Kostel umožní rozšířit nabídku bohoslužeb pro početnou komunitu věřících na barrandovském sídlišti, kteří se

dosud museli tísnit v kapacitně nevyhovujícím kostele sv.

Filipa a Jakuba na Zlíchově. Investici ve výši 150 milionů

korun financuje římskokatolická farnost Praha – Hlubočepy z velké části prostřednictvím veřejné sbírky. Dle transparentního účtu Centra Barrandov se již od dobrovolných

dárců podařilo vybrat neuvěřitelných 78 milionů korun!

Třetinu nákladů přislíbilo pokrýt Arcibiskupství pražské.

Architektura kostela Krista Spasitele (foto č. 2) je

dílem Ateliéru Žiška. Návrh kombinuje moderní přístupy

a technologie s tradičními prvky. Půdorys ve tvaru kříže

obklopuje příčnou loď a nad ní se symbolicky vznáší zlatý

prstenec přinášející do chrámu světlo. Komunitní centrum v polozapuštěném a z jihu prosvětleném suterénu je

optimálně a zcela bezbariérově propojeno s úrovní terénu

i chrámové lodi, kavárna navazuje na park a dětské hřiště.

Zázemí farnosti s recepcí je v blízkosti prostorné vstupní

haly společné i pro sál a klubovny.

Základní kámen stavby kostela Krista Spasitele požehnal na konci roku 2018 kardinál Dominik Duka. Po dvou

letech se vrátil na stejné místo, aby nový kostel vysvětil

a slavnostně otevřel.

Spolupráce s dalšími divizemi

Objekt je založen na 115 monolitických železobetonových

patkách. Při výkopech pro ně a při provádění ležaté kanalizace stavbaři používali skalní frézu. A na stavbě spolupracovali také s našimi dalšími divizemi. Na monolitických

konstrukcích se podílela divize 6 a vyzdívky provádělo

divizní středisko HSV.

Fasádu haly tvoří kontaktní zateplovací systém v kombinaci s montovanou fasádou ze sendvičových panelů.

Ta už je dnes dokončena stejně jako přilehlé komunikace

a jejich okolí. Uvnitř objektu jsou hotové vyzdívky, hrubé

rozvody instalací, omítky a hrubé podlahy. „Teď už nás

čekají většinou dokončovací práce, jako je provádění

obkladů a dlažeb, montáž kazetových sádrokartonových

podhledů, kompletace koncových prvků a výmalba,“ popisuje inženýr Pech.

Stavba po celou dobu běžela bez větších problémů,

dělníci zvládli i důležitý milník dokončení prefabrikované-

ho skeletu, přestože na jaře během první vlny koronaviru

práce asi 14 dní stály. Na přelomu července a srpna, kdy

měl investor dvoutýdenní celozávodní dovolenou, pak

stavbaři potřebovali napojit veškeré inženýrské sítě na ty

stávající, které se nacházely pod frekventovaným kruhovým objezdem.

1

2

„Měli jsme sestavený hodinový harmonogram, který

jsme museli striktně dodržovat,“ dodává vedoucí projektu. Díky pečlivé organizaci a plánování se tak podaří

důležitou halu dokončit včas. V polovině března příštího

roku předá tým Ing. Filipa Pecha dokončené dílo investorovi, který již nyní některé místnosti objektu vybavuje

potřebnými technologiemi a kuchyňským vybavením.

Martina Vampulová

Foto Petr Adámek

Oprava neorenesanční budovy na Malé Straně

Památkově chráněný čtyřpodlažní objekt v pražské ulici Cihelná (foto) prošel rekonstrukcí. I když nezměnil vnější

dispozici, uvnitř šlo o rozsáhlé stavební úpravy. Po celkové rekonstrukci interiéru a zesílení krovů ocelovými rámy se rozsvítila i fasáda. Nepřehlédnutelná budova převyšující okolní zástavbu Malé Strany je dominantou této

lokality i při pohledu z protější strany Vltavy.

Ing. Vojtěch Kostiha, MBA

Foto Petr Adámek

Další stavba v liberecké nemocnici je hotová

Po vloni dokončené přestavbě budovy I končí v liberecké nemocnici další zakázka Metrostavu. Ve středu

2. prosince úspěšně prošla kolaudací zrekonstruovaná

budova psychiatrie, označovaná písmenem E (foto).

Týmu z divize 8 pro Liberecký kraj už v ní zbývá pouze

odstranit vady a nedodělky, zaškolit obsluhu, provést

dodatečně objednané klientské změny a místo zařízení

staveniště obnovit dětské hřiště.

„Stavba byla náročná nejen časově. Přebíral jsem

ji vloni na konci roku po smrti Ing. Jaroslava Stuchlíka

a řídil ji asi čtyři měsíce v souběhu s budováním pavilonu

intenzivní medicíny v Jablonci nad Nisou. Moje velké díky

proto patří kolegům z obou zakázek, že to se mnou vydrželi. Moc mi pomohl Václav Tomášek, který pracoval už

na přestavbě budovy I a měl nejen osobní zkušenosti s investorem, ale i s vyhovujícím standardem prací, přejímek

a faktur,“ říká vedoucí projektu Ing. Ondřej Matoušek.

Při sondách v suterénu a části přízemí třeba stavbaři

nenašli ani hydroizolaci a dokonce ani podkladní beton

a museli podlahy celé vybourat a oboje doplnit. Stropy

nemohli zesílit válcovanými profily, a proto je sanovali

uhlíkovými lamelami. Lišilo se i založení dvoupodlažní

přístavby pro jídelny a terapeutickou místnost či rozsah

obnovy střechy. Věžička i fasádní římsy už opravit nešly,

takže vznikly nové.

Za plného provozu okolních zdravotnických pavilonů

zrekonstruovala divize 8 budovu E za pouhý rok a půl.

„Práci nám komplikoval také covid-19. Psychiatrické pacienty totiž nemocnice přestěhovala do objektu K a investor

nás termínově tlačil, aby se všichni mohli vrátit co nejdřív

zpět a uvolnili lůžka pro nakažené koronavirem. Abychom

nemocnici v této náročné době trochu pomohli, půjčili

jsme jí jednu ze stavebních buněk jako zázemí pro zdravotníky, kteří mají na starosti vstupní kontrolu pacientů,“

uzavírá vedoucí projektu.

Lenka Svobodová, foto Kateřina Raimová

Metrostav_22_2020.indd 3

Tým divize 3 pracoval na zakázce od října minulého

roku, rekonstrukční práce trvaly necelý rok. Investor,

ministerstvo financí, přebíral dokončené dílo letos na začátku srpna. Původní termín se posunul jen o tři dny kvůli

nefunkčnímu výtahu. Stavbaři přitom během nouzového

stavu na jaře řešili problémy spojené se zpožděnými dodávkami materiálu a nedostatkem kapacit subdodavatelů.

Potíže byly i s dopravou, která má v památkové zóně řadu

omezení. „Pro objemnější náklady jsme museli hledat dopravce s povolením vjezdu do červené zóny, kde je zakázaný vjezd automobilem s celkovou hmotností nad 3,5 tuny,“

připomíná vedoucí projektu Ing. Jakub Suchomel.

Památka vyžaduje netradiční postupy

U budovy z roku 1872 bylo na základě požadavků investora nutné výrazně přebudovat prostory vstupní haly

a podkroví. Zároveň bylo potřeba zachovat původní styl

dlažeb i obkladů a různé úrovně podlah propojených širokými schodišti. To vše doplněno o instalace moderního

vybavení. Na míru se například vyráběla nová konstrukce

celoproskleného výtahu, který bylo nutné umístit v původním schodišťovém prostoru. „Kvůli historickým sloupům,

které musely být zachovány, se složitě budovaly nástupní

podesty v jednotlivých patrech a také strojovna, kde byl ze

strany památkářů požadavek, že práce musejí probíhat bez

zásahu do obálky budovy,“ vysvětluje inženýr Suchomel.

Netradiční postupy si tým Metrostavu vyzkoušel i na

obrovské ploše podlahy, kde se po očištění na původní

prkna pokládaly na 1427 metrech čtverečních nové sádrovláknité desky Brio, na něž se pak lepily repliky původní

dubové podlahy z vídeňských křížů.

Památkově chráněná budova ve tvaru protáhlého obdélníku se původně budovala jako administrativní objekt

pro Hergetovy cihelny. Postavena byla v neorenesančním

palácovém stylu podle návrhu stavitele Kruliše. Různé

úrovně podlah propojených širokými schodišti jí podle architektů propůjčují „až Loosovský charakter“. Po nynější

rekonstrukci bude objekt opět sloužit jako administrativní

zázemí, tentokrát pro ministerstvo financí.

Blanka Růžičková, foto archiv Metrostavu

16.12.2020 14:51