strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
Pár měsíců zbývá týmu Ing. Filipa Pecha z divize 1,
aby dokončil výstavbu nového objektu kuchyňské haly
(foto č. 1) s přilehlou trafostanicí a administrativní
částí ve výrobním areálu mladoboleslavské Škody Auto. Zaměstnanci největší české automobilky budou mít
už letos na jaře novou kuchyňskou halu, kde se pro ně
budou vařit obědy.
Nová hala od začátku letošního roku vyrostla v severozápadní části výrobního závodu u brány číslo 8. Objekt
je rozdělen do tří dilatačních celků. Hlavní hala s jedním
podzemním a jedním nadzemním podlažím má rozměry
72 × 43 m. Na ni pak navazuje trafostanice a také administrativní část, která má jedno podzemní a dvě nadzemní
podlaží s rozměry 18 × 42 m. Na střeše je pak umístěna
ocelová plošina pro technologické zařízení haly (foto č. 2),
jejíž hmotnost přesahuje 150 tun.
„Naším úkolem je postavit kompletní funkční objekt
včetně technologických zařízení, jako je vzduchotechnika
či chlazení. Slaboproudé rozvody, chladicí boxy a kuchyňské vybavení si investor zajišťuje sám,“ říká vedoucí
projektu Filip Pech.
1
Tým divize 9 dokončil kostel na Barrandově
Už jste někdy viděli bezbariérový kostel se zateplenou
fasádou, podlahovým vytápěním, tepelným čerpadlem
s hlubinnými vrty a výtahem? Jeden takový aktuálně
dokončili stavbaři Metrostavu v Praze na Barrandově.
Kostel Krista Spasitele splňuje nejpřísnější technologické a ekologické požadavky, jaké jsou běžně kladeny
na rezidenční či komerční výstavbu.
Součástí kostela jsou kavárna, komunitní centrum
s klubovnami a společenský sál pro volnočasové a vzdělávací aktivity. Slavnostní otevření a vysvěcení proběhlo
již v neděli 22. listopadu pod vedením kardinála Dominika
Duky. Duchovním otcem celého projektu je P. Josef Ptáček. Hlavní město Praha tak po 10 letech získala novou
sakrální budovu, čtvrť Praha 5 dokonce po bezmála 80
2
Divize 1 a kuchyňská hala pro Škodu Auto
letech, kdy byl v roce 1942 slavnostně vysvěcen funkcionalistický kostel sv. Jana Nepomuckého v Košířích.
„Stavba je plná technických zajímavostí. Například
kapli tvoří konstrukce ze svařovaných hliníkových pásů,
která dohromady váží skoro 10 tun. Abychom v celém
kostele dosáhli náročných akustických parametrů, museli
jsme na zdi instalovat speciální desky pohlcující zvuk (foto
č. 1). A do třetice bych zmínil tepelné čerpadlo typu země-voda, které zahrnuje sedm vrtů o hloubce 110 metrů.
Specifikum stavby je třeba také to, že jsme měli zakázáno
pracovat o nedělích,“ prozrazuje vedoucí projektu Josef
Majer z divize 9.
Kostel umožní rozšířit nabídku bohoslužeb pro početnou komunitu věřících na barrandovském sídlišti, kteří se
dosud museli tísnit v kapacitně nevyhovujícím kostele sv.
Filipa a Jakuba na Zlíchově. Investici ve výši 150 milionů
korun financuje římskokatolická farnost Praha – Hlubočepy z velké části prostřednictvím veřejné sbírky. Dle transparentního účtu Centra Barrandov se již od dobrovolných
dárců podařilo vybrat neuvěřitelných 78 milionů korun!
Třetinu nákladů přislíbilo pokrýt Arcibiskupství pražské.
Architektura kostela Krista Spasitele (foto č. 2) je
dílem Ateliéru Žiška. Návrh kombinuje moderní přístupy
a technologie s tradičními prvky. Půdorys ve tvaru kříže
obklopuje příčnou loď a nad ní se symbolicky vznáší zlatý
prstenec přinášející do chrámu světlo. Komunitní centrum v polozapuštěném a z jihu prosvětleném suterénu je
optimálně a zcela bezbariérově propojeno s úrovní terénu
i chrámové lodi, kavárna navazuje na park a dětské hřiště.
Zázemí farnosti s recepcí je v blízkosti prostorné vstupní
haly společné i pro sál a klubovny.
Základní kámen stavby kostela Krista Spasitele požehnal na konci roku 2018 kardinál Dominik Duka. Po dvou
letech se vrátil na stejné místo, aby nový kostel vysvětil
a slavnostně otevřel.
Spolupráce s dalšími divizemi
Objekt je založen na 115 monolitických železobetonových
patkách. Při výkopech pro ně a při provádění ležaté kanalizace stavbaři používali skalní frézu. A na stavbě spolupracovali také s našimi dalšími divizemi. Na monolitických
konstrukcích se podílela divize 6 a vyzdívky provádělo
divizní středisko HSV.
Fasádu haly tvoří kontaktní zateplovací systém v kombinaci s montovanou fasádou ze sendvičových panelů.
Ta už je dnes dokončena stejně jako přilehlé komunikace
a jejich okolí. Uvnitř objektu jsou hotové vyzdívky, hrubé
rozvody instalací, omítky a hrubé podlahy. „Teď už nás
čekají většinou dokončovací práce, jako je provádění
obkladů a dlažeb, montáž kazetových sádrokartonových
podhledů, kompletace koncových prvků a výmalba,“ popisuje inženýr Pech.
Stavba po celou dobu běžela bez větších problémů,
dělníci zvládli i důležitý milník dokončení prefabrikované-
ho skeletu, přestože na jaře během první vlny koronaviru
práce asi 14 dní stály. Na přelomu července a srpna, kdy
měl investor dvoutýdenní celozávodní dovolenou, pak
stavbaři potřebovali napojit veškeré inženýrské sítě na ty
stávající, které se nacházely pod frekventovaným kruhovým objezdem.
1
2
„Měli jsme sestavený hodinový harmonogram, který
jsme museli striktně dodržovat,“ dodává vedoucí projektu. Díky pečlivé organizaci a plánování se tak podaří
důležitou halu dokončit včas. V polovině března příštího
roku předá tým Ing. Filipa Pecha dokončené dílo investorovi, který již nyní některé místnosti objektu vybavuje
potřebnými technologiemi a kuchyňským vybavením.
Martina Vampulová
Foto Petr Adámek
Oprava neorenesanční budovy na Malé Straně
Památkově chráněný čtyřpodlažní objekt v pražské ulici Cihelná (foto) prošel rekonstrukcí. I když nezměnil vnější
dispozici, uvnitř šlo o rozsáhlé stavební úpravy. Po celkové rekonstrukci interiéru a zesílení krovů ocelovými rámy se rozsvítila i fasáda. Nepřehlédnutelná budova převyšující okolní zástavbu Malé Strany je dominantou této
lokality i při pohledu z protější strany Vltavy.
Ing. Vojtěch Kostiha, MBA
Foto Petr Adámek
Další stavba v liberecké nemocnici je hotová
Po vloni dokončené přestavbě budovy I končí v liberecké nemocnici další zakázka Metrostavu. Ve středu
2. prosince úspěšně prošla kolaudací zrekonstruovaná
budova psychiatrie, označovaná písmenem E (foto).
Týmu z divize 8 pro Liberecký kraj už v ní zbývá pouze
odstranit vady a nedodělky, zaškolit obsluhu, provést
dodatečně objednané klientské změny a místo zařízení
staveniště obnovit dětské hřiště.
„Stavba byla náročná nejen časově. Přebíral jsem
ji vloni na konci roku po smrti Ing. Jaroslava Stuchlíka
a řídil ji asi čtyři měsíce v souběhu s budováním pavilonu
intenzivní medicíny v Jablonci nad Nisou. Moje velké díky
proto patří kolegům z obou zakázek, že to se mnou vydrželi. Moc mi pomohl Václav Tomášek, který pracoval už
na přestavbě budovy I a měl nejen osobní zkušenosti s investorem, ale i s vyhovujícím standardem prací, přejímek
a faktur,“ říká vedoucí projektu Ing. Ondřej Matoušek.
Při sondách v suterénu a části přízemí třeba stavbaři
nenašli ani hydroizolaci a dokonce ani podkladní beton
a museli podlahy celé vybourat a oboje doplnit. Stropy
nemohli zesílit válcovanými profily, a proto je sanovali
uhlíkovými lamelami. Lišilo se i založení dvoupodlažní
přístavby pro jídelny a terapeutickou místnost či rozsah
obnovy střechy. Věžička i fasádní římsy už opravit nešly,
takže vznikly nové.
Za plného provozu okolních zdravotnických pavilonů
zrekonstruovala divize 8 budovu E za pouhý rok a půl.
„Práci nám komplikoval také covid-19. Psychiatrické pacienty totiž nemocnice přestěhovala do objektu K a investor
nás termínově tlačil, aby se všichni mohli vrátit co nejdřív
zpět a uvolnili lůžka pro nakažené koronavirem. Abychom
nemocnici v této náročné době trochu pomohli, půjčili
jsme jí jednu ze stavebních buněk jako zázemí pro zdravotníky, kteří mají na starosti vstupní kontrolu pacientů,“
uzavírá vedoucí projektu.
Lenka Svobodová, foto Kateřina Raimová
Metrostav_22_2020.indd 3
Tým divize 3 pracoval na zakázce od října minulého
roku, rekonstrukční práce trvaly necelý rok. Investor,
ministerstvo financí, přebíral dokončené dílo letos na začátku srpna. Původní termín se posunul jen o tři dny kvůli
nefunkčnímu výtahu. Stavbaři přitom během nouzového
stavu na jaře řešili problémy spojené se zpožděnými dodávkami materiálu a nedostatkem kapacit subdodavatelů.
Potíže byly i s dopravou, která má v památkové zóně řadu
omezení. „Pro objemnější náklady jsme museli hledat dopravce s povolením vjezdu do červené zóny, kde je zakázaný vjezd automobilem s celkovou hmotností nad 3,5 tuny,“
připomíná vedoucí projektu Ing. Jakub Suchomel.
Památka vyžaduje netradiční postupy
U budovy z roku 1872 bylo na základě požadavků investora nutné výrazně přebudovat prostory vstupní haly
a podkroví. Zároveň bylo potřeba zachovat původní styl
dlažeb i obkladů a různé úrovně podlah propojených širokými schodišti. To vše doplněno o instalace moderního
vybavení. Na míru se například vyráběla nová konstrukce
celoproskleného výtahu, který bylo nutné umístit v původním schodišťovém prostoru. „Kvůli historickým sloupům,
které musely být zachovány, se složitě budovaly nástupní
podesty v jednotlivých patrech a také strojovna, kde byl ze
strany památkářů požadavek, že práce musejí probíhat bez
zásahu do obálky budovy,“ vysvětluje inženýr Suchomel.
Netradiční postupy si tým Metrostavu vyzkoušel i na
obrovské ploše podlahy, kde se po očištění na původní
prkna pokládaly na 1427 metrech čtverečních nové sádrovláknité desky Brio, na něž se pak lepily repliky původní
dubové podlahy z vídeňských křížů.
Památkově chráněná budova ve tvaru protáhlého obdélníku se původně budovala jako administrativní objekt
pro Hergetovy cihelny. Postavena byla v neorenesančním
palácovém stylu podle návrhu stavitele Kruliše. Různé
úrovně podlah propojených širokými schodišti jí podle architektů propůjčují „až Loosovský charakter“. Po nynější
rekonstrukci bude objekt opět sloužit jako administrativní
zázemí, tentokrát pro ministerstvo financí.
Blanka Růžičková, foto archiv Metrostavu
16.12.2020 14:51