strana 2

Od malých po největší

PTÁME SE

Metrostav má bohaté zkušenosti z výstavby elektráren.

A to nejen těch malých vodních, kterých už postavil 15,

ale pracoval i v těch největších – a to jak u nás, tak na

Slovensku. V obou zemích má v současnosti rozpracované zakázky i ve čtyřech jaderných elektrárnách.

Elektrárna Ledvice – výstavba nového zdroje 660 MWe

a moderní administrativní budovy s infocentrem

Ing. Pavla Piláta,

generálního ředitele Metrostavu

Stavebnictví této země nevzkvétá. Paralelou na památný novoroční projev, který zazněl z Pražského hradu, kde se bude 12. června konat Setkání lídrů českého

stavebnictví 2017, jsme zahájili rozhovor s generálním

ředitelem Metrostavu Ing. Pavlem Pilátem.

1

Metrostav zvládá velké a složité projekty

Díky zkušeným zaměstnancům, mnoha technologiím

i širokému strojovému parku dokáže Metrostav budovat velmi náročné stavby všech druhů. Z těch, na nichž

dnes firma pracuje, vybrali techničtí nebo výrobní

náměstci jednotlivých divizí ty nejkomplikovanější.

Elektrárna Tušimice II – opláštění hlavního výrobního

bloku s přilehlými objekty, výměna některých technologií

I běžné stavby jsou ve velkém množství složité

Ing. Martin Sirotek z divize 1: „Bohužel v současné době

nemáme samostatně rozpracovanou žádnou technicky

mimořádně složitou zakázku. Tento rok ale bude pro nás

charakteristický výstavbou velkého množství bytů. Dnes

jich máme rozestavěných více než 1200 a zhruba dvě

třetiny z nich musíme úspěšně dokončit a předat ještě

letos. A protože si dobře uvědomujeme specifika bytové

výstavby, bude pro nás objem těchto staveb a jejich kvalita představovat velmi náročný úkol.“

Elektrárna Počerady – paroplynový zdroj 880 MWe, přivaděč surové vody, přestavba objektu služeb

2

Elektrárna Prunéřov II – výměna tří kotlů patentovaným způsobem práce (foto), komplexní stavební obnova

115 objektů pro montáž moderních technologií, výměna

páteřového struskového dopravníku

Plzeňská teplárenská – stavba energetického bloku

MVE Štětí – komplexní výstavba na klíč včetně dodávky

technologií a zajištění financování

Metrostav_Special_2017.indd 2

Stavba za provozu v centru města

Ing. Jan Jarolímek z divize 3: „Za nás je to rekonstrukce

a nástavba obchodního centra IGY1 v Českých Budějovicích. Stavíme tam za provozu jen s částečnou výlukou obchodů, proto musíme postup prací každodenně koordinovat se správou IGY1. Součástí díla jsou i poměrně rozsáhlé

demolice a zásahy do nosných konstrukcí, vše na frekventovaném místě s minimem prostoru. A jak je dnes obvyklé,

objednatel vyžaduje v průběhu stavby mnoho změn. Aby

těch komplikací nebylo málo, nekoordinovaná zadávací

dokumentace obsahovala řadu závažných chyb, jež jsme

museli napravit. Na sousedním pozemku stavíme IGY2

(foto č. 2), které s IGY1 propojí mosty.“

Stavět silnice a dálnice je komplikované všude

Ing. David Stempák z divize 4: „V Polsku to je stavba silnice S7 u Gdaňsku. Její více než 20km trasa vede na neúnosných a nesourodých podložích v území, jehož terén

leží až metr pod hladinou moře. V blízkosti Visly je navíc

až kilometr široká inundační oblast ohraničená protipovodňovými valy. Náročné dílo provádí i provoz mostních

technologií na Slovensku při stavbě mostu na dálnici D1

Hubová–Ivachnová, kde jsme poprvé nasadili vylepšenou

patentovanou přesuvnou skruž. V Česku je nejsložitější

modernizace dálnice D1, kterou za provozu provádí řada

našich středisek a vlastní mobilní betonárna.“

3

Nejen tunel u Plzně

Ing. Jiří Mosler z divize 5: „Naší největší výzvou je modernizace trati Rokycany–Plzeň, kterou provádíme ve sdružení se Subterrou. Stavba je složitá z technického a technologického hlediska i z pohledu organizace výstavby.

Ražba tunelu Ejpovice v nesourodém prostředí poruchových zón a přítoků podzemní vody vrchu Homolka a velmi tvrdých spilitů v oblasti Chlumu si vyžádala atypické

uspořádání dosud největšího tunelovacího stroje v ČR.

Pro segmentové tunelové ostění (foto č. 3) jsme inovativně použili drátkobeton a navrhli patentované řešení spojů.

Realizační tým si musí poradit i se složitými hloubenými

objekty, velkým počtem mostů, pevnou jízdní dráhou v tunelu a s koordinací prací v souběhu s provozem na trati.“

Zkušenosti ze splavnění Vltavy

Ing. Pavel Kasal, Ph.D., z divize 6: „Jednou z technicky

nejnáročnějších staveb je rekonstrukce a úprava vodního

stupně Hněvkovice, kterou jsme právě dokončili. Zahrnovala výstavbu plavební komory, víceúčelového koridoru,

modernizaci jezu, resp. vybudování nového jezového pole

s troubovou klapkou a úpravy dna řeky před a za plavební

komorou (foto č. 1). Složité základové poměry si vyžádaly

použití speciálních technologií, třeba rozpojování horniny

Cevamitem. Dílo navíc vyrostlo uprostřed řeky, která nás

potrápila povodněmi. Je poslední z projektu obnovení

splavnosti vltavské vodní cesty, v jehož rámci jsme už vybudovali plavební komory v Českém Vrbném a Hluboké.“

V jaderných elektrárnách nemůže pracovat každý

Ing. Pavel Komsa z divize 8: „Aktuálně máme nejnáročnější zakázku ve slovenské jaderné elektrárně Jaslovské

Bohunice. Naši pracovníci tam mají za úkol vyprojektovat

a po schválení Úřadem jaderného dozoru Slovenska provozně oddělit společné rozvody a zařízení elektráren V1

a V2 a vybudovat sekundární chlazení skladu vyhořelého

paliva. Vzhledem k propojení technologické a stavební

části řeší velmi složité koordinace činností.“

Od rekonstrukce muzea po nové technologie

Václav Meisner z divize 9: „I když máme v oboru bohaté

zkušenosti, je pro nás rekonstrukce památkově chráněné

budovy Národního muzea v Praze (upoutávka na straně 1

a foto č. 4) velmi složitá. Musíme v ní prohloubit dvoranu

pod úroveň základové spáry objektu a zastřešit ji. Budujeme zde spojovací chodbu pod Vinohradskou třídou

v jiných základových podmínkách, než se předpokládalo,

do kopule provádíme ocelovou vestavbu. Náročná je ale

také výstavba regionálního centra zpracování odpadů

ve Vintířově, kde pracujeme ve sdružení se společností

Subterra. Kromě složitých základových poměrů na výsypce hnědouhelných dolů se zde musíme vypořádat s moderní technologií, s níž jsme se dosud nikde nesetkali.“

–red–,

foto

DronaVision.cz,

Jan

Miroslav Chaloupka, Ester Havlová

4

Luxík,

V jaké kondici se obor nachází?

Stavebnictví se v loňském roce opět nevedlo. Oproti

roku 2015, kdy došlo k jeho růstu z důvodu dočerpávání

evropských dotací, propadl objem stavební produkce

o dalších 7 % a situace na trhu byla snad nejobtížnější od

vypuknutí celosvětové ekonomické recese. V posledním

předkrizovém roce (2008) dosáhl stavební trh hodnoty

547,5 mld. Kč. Loni činila stavební produkce 431 mld. Kč.

A další údaje: v roce 2009 byly zadány veřejné zakázky za

více než 220 mld. Kč, loni za 90,4 mld. Například Praha

měla v roce 2010 výdaje do nových dopravních projektů

9,2 mld. Kč a loni pouze 3,1 mld. Nebyl připraven dostatek

velkých infrastrukturních projektů a totéž se dá očekávat

i letos. Navíc naše stavebnictví začalo čelit výraznému

ataku zahraničních firem, které dosud na českém trhu

nepůsobily, ale vloni se začaly účastnit výběrových řízení.

Co nejvíc brzdí rozvoj stavebnictví?

Je potřebné schválit dlouhodobou neměnnou koncepci

a strategii investiční výstavby státu včetně pravidelného

vyhodnocování jejich harmonogramu. Chybějící strategie má za následek, že se nebuduje nová infrastruktura,

současná jen stárne. Výstavba je nahrazována pouhými

rekonstrukcemi či opravami. Je téměř 30 let od změny

společenského systému a stále ještě nemáme moderní

silniční ani železniční spojení s okolní Evropou. Jen pro

ilustraci: V roce vzniku ČR (1993) jsme měli 389 km

dálnic. Nyní jich máme 1228, ale jen proto, že jsme

v lednu 2016 změnou zákona do této kategorie převedli

rychlostní silnice. Za poslední čtyři roky jsme uvedli do

provozu jen 33,4 km nových dálnic. Dnes máme hotovo

zhruba 55 % naplánované páteřní sítě a její plné dokončení optimisté předpokládají nejdříve v roce 2030.

Kam se posunula legislativa a jak obor ovlivňuje?

Rok 2016 byl významný z hlediska práva týkajícího se

stavebnictví, protože byl přijat nový zákon o zadávání veřejných zakázek a intenzivně se pracovalo na novém stavebním zákonu a zákonu EIA. Oboje přešlo i do roku 2017,

stejně jako diskuze o zákonu o liniových stavbách. O něčem však svědčí skutečnost, že novelizovaný stavební

zákon byl nominován na cenu Absurdita roku 2017 (vyhrál

odvod DPH z nezaplacených faktur). Co se týká zákona

o zadávání veřejných zakázek, tak je především příležitostí pro zadavatele. Věřím, že časem najdou odvahu

a nebudou se rozhodovat jen podle nejnižší ceny. Již dnes

vidíme, že se dosavadní přístup odráží v ekonomice firem

i v nižší kvalitě předávaných děl a promítá se do vážných

problémů a vad, jež se často objevují po skončení záruky.

Stavbaři říkají, že pokud by striktně dodržovali zákony,

tak nepostaví jedinou veřejnou stavbu. To je legislativa

tak přísná, nebo si jednotlivé zákony protiřečí?

Říkáme to tak s mírnou nadsázkou. My bychom postavili,

ale v jiném čase a za jiné peníze. A to by se investorům

asi nelíbilo. Nejde o přísnost či možnou rozporuplnost

legislativy obecně. Vedle té standardní stavbařské legislativy a jejích výkladů, s čímž se všichni pereme, se stále

více zostřuje, zpřísňuje a zužuje prostor, ve kterém se

pohybujeme a stavíme. Přibývají stále nové povinnosti

a ochrana někoho a něčeho. Osobní údaje, registr smluv,

IT, kybernetická ochrana, dotace, trestní odpovědnost

firem, kartely, hospodářská soutěž, spotřebitel a další…

Stavební proces je tak zatížen řadou nových úskalí a hrozeb, se kterými se musíme vypořádat, a je tedy otázkou,

zda se nám to vždy povede či vůbec může povést.

Zaznamenal jste alespoň nějaké pozitivní tendence

týkající se stavebnictví?

Přes tato negativa je třeba ocenit změnu klimatu. S potěšením mohu konstatovat, že se v poslední době objevila

vůle stavět, a tak věřím, že se začíná blýskat na lepší časy.

30.05.17 10:38