strana 2
Od malých po největší
PTÁME SE
Metrostav má bohaté zkušenosti z výstavby elektráren.
A to nejen těch malých vodních, kterých už postavil 15,
ale pracoval i v těch největších – a to jak u nás, tak na
Slovensku. V obou zemích má v současnosti rozpracované zakázky i ve čtyřech jaderných elektrárnách.
Elektrárna Ledvice – výstavba nového zdroje 660 MWe
a moderní administrativní budovy s infocentrem
Ing. Pavla Piláta,
generálního ředitele Metrostavu
Stavebnictví této země nevzkvétá. Paralelou na památný novoroční projev, který zazněl z Pražského hradu, kde se bude 12. června konat Setkání lídrů českého
stavebnictví 2017, jsme zahájili rozhovor s generálním
ředitelem Metrostavu Ing. Pavlem Pilátem.
1
Metrostav zvládá velké a složité projekty
Díky zkušeným zaměstnancům, mnoha technologiím
i širokému strojovému parku dokáže Metrostav budovat velmi náročné stavby všech druhů. Z těch, na nichž
dnes firma pracuje, vybrali techničtí nebo výrobní
náměstci jednotlivých divizí ty nejkomplikovanější.
Elektrárna Tušimice II – opláštění hlavního výrobního
bloku s přilehlými objekty, výměna některých technologií
I běžné stavby jsou ve velkém množství složité
Ing. Martin Sirotek z divize 1: „Bohužel v současné době
nemáme samostatně rozpracovanou žádnou technicky
mimořádně složitou zakázku. Tento rok ale bude pro nás
charakteristický výstavbou velkého množství bytů. Dnes
jich máme rozestavěných více než 1200 a zhruba dvě
třetiny z nich musíme úspěšně dokončit a předat ještě
letos. A protože si dobře uvědomujeme specifika bytové
výstavby, bude pro nás objem těchto staveb a jejich kvalita představovat velmi náročný úkol.“
Elektrárna Počerady – paroplynový zdroj 880 MWe, přivaděč surové vody, přestavba objektu služeb
2
Elektrárna Prunéřov II – výměna tří kotlů patentovaným způsobem práce (foto), komplexní stavební obnova
115 objektů pro montáž moderních technologií, výměna
páteřového struskového dopravníku
Plzeňská teplárenská – stavba energetického bloku
MVE Štětí – komplexní výstavba na klíč včetně dodávky
technologií a zajištění financování
Metrostav_Special_2017.indd 2
Stavba za provozu v centru města
Ing. Jan Jarolímek z divize 3: „Za nás je to rekonstrukce
a nástavba obchodního centra IGY1 v Českých Budějovicích. Stavíme tam za provozu jen s částečnou výlukou obchodů, proto musíme postup prací každodenně koordinovat se správou IGY1. Součástí díla jsou i poměrně rozsáhlé
demolice a zásahy do nosných konstrukcí, vše na frekventovaném místě s minimem prostoru. A jak je dnes obvyklé,
objednatel vyžaduje v průběhu stavby mnoho změn. Aby
těch komplikací nebylo málo, nekoordinovaná zadávací
dokumentace obsahovala řadu závažných chyb, jež jsme
museli napravit. Na sousedním pozemku stavíme IGY2
(foto č. 2), které s IGY1 propojí mosty.“
Stavět silnice a dálnice je komplikované všude
Ing. David Stempák z divize 4: „V Polsku to je stavba silnice S7 u Gdaňsku. Její více než 20km trasa vede na neúnosných a nesourodých podložích v území, jehož terén
leží až metr pod hladinou moře. V blízkosti Visly je navíc
až kilometr široká inundační oblast ohraničená protipovodňovými valy. Náročné dílo provádí i provoz mostních
technologií na Slovensku při stavbě mostu na dálnici D1
Hubová–Ivachnová, kde jsme poprvé nasadili vylepšenou
patentovanou přesuvnou skruž. V Česku je nejsložitější
modernizace dálnice D1, kterou za provozu provádí řada
našich středisek a vlastní mobilní betonárna.“
3
Nejen tunel u Plzně
Ing. Jiří Mosler z divize 5: „Naší největší výzvou je modernizace trati Rokycany–Plzeň, kterou provádíme ve sdružení se Subterrou. Stavba je složitá z technického a technologického hlediska i z pohledu organizace výstavby.
Ražba tunelu Ejpovice v nesourodém prostředí poruchových zón a přítoků podzemní vody vrchu Homolka a velmi tvrdých spilitů v oblasti Chlumu si vyžádala atypické
uspořádání dosud největšího tunelovacího stroje v ČR.
Pro segmentové tunelové ostění (foto č. 3) jsme inovativně použili drátkobeton a navrhli patentované řešení spojů.
Realizační tým si musí poradit i se složitými hloubenými
objekty, velkým počtem mostů, pevnou jízdní dráhou v tunelu a s koordinací prací v souběhu s provozem na trati.“
Zkušenosti ze splavnění Vltavy
Ing. Pavel Kasal, Ph.D., z divize 6: „Jednou z technicky
nejnáročnějších staveb je rekonstrukce a úprava vodního
stupně Hněvkovice, kterou jsme právě dokončili. Zahrnovala výstavbu plavební komory, víceúčelového koridoru,
modernizaci jezu, resp. vybudování nového jezového pole
s troubovou klapkou a úpravy dna řeky před a za plavební
komorou (foto č. 1). Složité základové poměry si vyžádaly
použití speciálních technologií, třeba rozpojování horniny
Cevamitem. Dílo navíc vyrostlo uprostřed řeky, která nás
potrápila povodněmi. Je poslední z projektu obnovení
splavnosti vltavské vodní cesty, v jehož rámci jsme už vybudovali plavební komory v Českém Vrbném a Hluboké.“
V jaderných elektrárnách nemůže pracovat každý
Ing. Pavel Komsa z divize 8: „Aktuálně máme nejnáročnější zakázku ve slovenské jaderné elektrárně Jaslovské
Bohunice. Naši pracovníci tam mají za úkol vyprojektovat
a po schválení Úřadem jaderného dozoru Slovenska provozně oddělit společné rozvody a zařízení elektráren V1
a V2 a vybudovat sekundární chlazení skladu vyhořelého
paliva. Vzhledem k propojení technologické a stavební
části řeší velmi složité koordinace činností.“
Od rekonstrukce muzea po nové technologie
Václav Meisner z divize 9: „I když máme v oboru bohaté
zkušenosti, je pro nás rekonstrukce památkově chráněné
budovy Národního muzea v Praze (upoutávka na straně 1
a foto č. 4) velmi složitá. Musíme v ní prohloubit dvoranu
pod úroveň základové spáry objektu a zastřešit ji. Budujeme zde spojovací chodbu pod Vinohradskou třídou
v jiných základových podmínkách, než se předpokládalo,
do kopule provádíme ocelovou vestavbu. Náročná je ale
také výstavba regionálního centra zpracování odpadů
ve Vintířově, kde pracujeme ve sdružení se společností
Subterra. Kromě složitých základových poměrů na výsypce hnědouhelných dolů se zde musíme vypořádat s moderní technologií, s níž jsme se dosud nikde nesetkali.“
–red–,
foto
DronaVision.cz,
Jan
Miroslav Chaloupka, Ester Havlová
4
Luxík,
V jaké kondici se obor nachází?
Stavebnictví se v loňském roce opět nevedlo. Oproti
roku 2015, kdy došlo k jeho růstu z důvodu dočerpávání
evropských dotací, propadl objem stavební produkce
o dalších 7 % a situace na trhu byla snad nejobtížnější od
vypuknutí celosvětové ekonomické recese. V posledním
předkrizovém roce (2008) dosáhl stavební trh hodnoty
547,5 mld. Kč. Loni činila stavební produkce 431 mld. Kč.
A další údaje: v roce 2009 byly zadány veřejné zakázky za
více než 220 mld. Kč, loni za 90,4 mld. Například Praha
měla v roce 2010 výdaje do nových dopravních projektů
9,2 mld. Kč a loni pouze 3,1 mld. Nebyl připraven dostatek
velkých infrastrukturních projektů a totéž se dá očekávat
i letos. Navíc naše stavebnictví začalo čelit výraznému
ataku zahraničních firem, které dosud na českém trhu
nepůsobily, ale vloni se začaly účastnit výběrových řízení.
Co nejvíc brzdí rozvoj stavebnictví?
Je potřebné schválit dlouhodobou neměnnou koncepci
a strategii investiční výstavby státu včetně pravidelného
vyhodnocování jejich harmonogramu. Chybějící strategie má za následek, že se nebuduje nová infrastruktura,
současná jen stárne. Výstavba je nahrazována pouhými
rekonstrukcemi či opravami. Je téměř 30 let od změny
společenského systému a stále ještě nemáme moderní
silniční ani železniční spojení s okolní Evropou. Jen pro
ilustraci: V roce vzniku ČR (1993) jsme měli 389 km
dálnic. Nyní jich máme 1228, ale jen proto, že jsme
v lednu 2016 změnou zákona do této kategorie převedli
rychlostní silnice. Za poslední čtyři roky jsme uvedli do
provozu jen 33,4 km nových dálnic. Dnes máme hotovo
zhruba 55 % naplánované páteřní sítě a její plné dokončení optimisté předpokládají nejdříve v roce 2030.
Kam se posunula legislativa a jak obor ovlivňuje?
Rok 2016 byl významný z hlediska práva týkajícího se
stavebnictví, protože byl přijat nový zákon o zadávání veřejných zakázek a intenzivně se pracovalo na novém stavebním zákonu a zákonu EIA. Oboje přešlo i do roku 2017,
stejně jako diskuze o zákonu o liniových stavbách. O něčem však svědčí skutečnost, že novelizovaný stavební
zákon byl nominován na cenu Absurdita roku 2017 (vyhrál
odvod DPH z nezaplacených faktur). Co se týká zákona
o zadávání veřejných zakázek, tak je především příležitostí pro zadavatele. Věřím, že časem najdou odvahu
a nebudou se rozhodovat jen podle nejnižší ceny. Již dnes
vidíme, že se dosavadní přístup odráží v ekonomice firem
i v nižší kvalitě předávaných děl a promítá se do vážných
problémů a vad, jež se často objevují po skončení záruky.
Stavbaři říkají, že pokud by striktně dodržovali zákony,
tak nepostaví jedinou veřejnou stavbu. To je legislativa
tak přísná, nebo si jednotlivé zákony protiřečí?
Říkáme to tak s mírnou nadsázkou. My bychom postavili,
ale v jiném čase a za jiné peníze. A to by se investorům
asi nelíbilo. Nejde o přísnost či možnou rozporuplnost
legislativy obecně. Vedle té standardní stavbařské legislativy a jejích výkladů, s čímž se všichni pereme, se stále
více zostřuje, zpřísňuje a zužuje prostor, ve kterém se
pohybujeme a stavíme. Přibývají stále nové povinnosti
a ochrana někoho a něčeho. Osobní údaje, registr smluv,
IT, kybernetická ochrana, dotace, trestní odpovědnost
firem, kartely, hospodářská soutěž, spotřebitel a další…
Stavební proces je tak zatížen řadou nových úskalí a hrozeb, se kterými se musíme vypořádat, a je tedy otázkou,
zda se nám to vždy povede či vůbec může povést.
Zaznamenal jste alespoň nějaké pozitivní tendence
týkající se stavebnictví?
Přes tato negativa je třeba ocenit změnu klimatu. S potěšením mohu konstatovat, že se v poslední době objevila
vůle stavět, a tak věřím, že se začíná blýskat na lepší časy.
30.05.17 10:38