Strana 2
Ing.Pavla Piláta,
generálního ředitele Metrostavu
Stavebnictví této země nevzkvétá. Paralelou na pa-
mátný novoroční projev, který zazněl z Pražského hra-
du, kde se bude 12. června konat Setkání lídrů českého
stavebnictví 2017, jsme zahájili rozhovor s generálním
ředitelem Metrostavu Ing. Pavlem Pilátem.
V jaké kondici se obor nachází?
Stavebnictví se v loňském roce opět nevedlo. Oproti
roku 2015, kdy došlo k jeho růstu z důvodu dočerpávání
evropských dotací, propadl objem stavební produkce
odalších 7 % a situace na trhu byla snad nejobtížnější od
vypuknutí celosvětové ekonomické recese. V posledním
předkrizovém roce (2008) dosáhl stavební trh hodnoty
547,5 mld. Kč. Loni činila stavební produkce 431 mld. Kč.
A další údaje: v roce 2009 byly zadány veřejné zakázky za
více než 220 mld. Kč, loni za 90,4 mld. Například Praha
měla vroce 2010 výdaje do nových dopravních projektů
9,2mld. Kč a loni pouze 3,1 mld. Nebyl připraven dostatek
velkých infrastrukturních projektů a totéž se dá očekávat
i letos. Navíc naše stavebnictví začalo čelit výraznému
ataku zahraničních firem, které dosud na českém trhu
nepůsobily, ale vloni se začaly účastnit výběrových řízení.
Co nejvíc brzdí rozvoj stavebnictví?
Je potřebné schválit dlouhodobou neměnnou koncepci
astrategii investiční výstavby státu včetně pravidelného
vyhodnocování jejich harmonogramu. Chybějící strate-
gie má za následek, že se nebuduje nová infrastruktura,
současná jen stárne. Výstavba je nahrazována pouhými
rekonstrukcemi či opravami. Je téměř 30 let od změny
společenského systému a stále ještě nemáme moderní
silniční ani železniční spojení s okolní Evropou. Jen pro
ilustraci: V roce vzniku ČR (1993) jsme měli 389 km
dálnic. Nyní jich máme 1228, ale jen proto, že jsme
vlednu2016 změnou zákona do této kategorie převedli
rychlostní silnice. Za poslední čtyři roky jsme uvedli do
provozu jen 33,4 km nových dálnic. Dnes máme hotovo
zhruba 55 % naplánované páteřní sítě a její plné dokonče-
ní optimisté předpokládají nejdříve v roce 2030.
Kam se posunula legislativa a jak obor ovlivňuje?
Rok 2016 byl významný z hlediska práva týkajícího se
stavebnictví, protože byl přijat nový zákon o zadávání ve-
řejných zakázek a intenzivně se pracovalo na novém sta-
vebním zákonu a zákonu EIA. Oboje přešlo ido roku2017,
stejně jako diskuze o zákonu o liniových stavbách. Oně-
čem však svědčí skutečnost, že novelizovaný stavební
zákon byl nominován na cenu Absurdita roku2017 (vyhrál
odvod DPH z nezaplacených faktur). Co se týká zákona
o zadávání veřejných zakázek, tak je především příle-
žitostí pro zadavatele. Věřím, že časem najdou odvahu
anebudou se rozhodovat jen podle nejnižší ceny. Již dnes
vidíme, že se dosavadní přístup odráží vekonomice firem
i v nižší kvalitě předávaných děl a promítá se do vážných
problémů a vad, jež se často objevují po skončení záruky.
Stavbaři říkají, že pokud by striktně dodržovali zákony,
tak nepostaví jedinou veřejnou stavbu. To je legislativa
tak přísná, nebo si jednotlivé zákony protiřečí?
Říkáme to tak s mírnou nadsázkou. My bychom postavili,
ale v jiném čase a za jiné peníze. A to by se investorům
asi nelíbilo. Nejde o přísnost či možnou rozporuplnost
legislativy obecně. Vedle té standardní stavbařské legis-
lativy a jejích výkladů, s čímž se všichni pereme, se stále
více zostřuje, zpřísňuje a zužuje prostor, ve kterém se
pohybujeme a stavíme. Přibývají stále nové povinnosti
aochrana někoho a něčeho. Osobní údaje, registr smluv,
IT, kybernetická ochrana, dotace, trestní odpovědnost
firem, kartely, hospodářská soutěž, spotřebitel a další…
Stavební proces je tak zatížen řadou nových úskalí a hro-
zeb, se kterými se musíme vypořádat, a je tedy otázkou,
zda se nám to vždy povede či vůbec může povést.
Zaznamenal jste alespoň nějaké pozitivní tendence
týkající se stavebnictví?
Přes tato negativa je třeba ocenit změnu klimatu. S potě-
šením mohu konstatovat, že se v poslední době objevila
vůle stavět, a tak věřím, že se začíná blýskat na lepší časy.
strana 2
PTÁME SE
Od malých po největší
Metrostav má bohaté zkušenosti zvýstavby elektráren.
A to nejen těch malých vodních, kterých už postavil15,
ale pracoval i vtěch největších – a to jak u nás, tak na
Slovensku. V obou zemích má v současnosti rozpra-
cované zakázky i ve čtyřech jaderných elektrárnách.
Elektrárna Ledvice – výstavba nového zdroje 660 MWe
amoderní administrativní budovy s infocentrem
Elektrárna Tušimice II – opláštění hlavního výrobního
bloku s přilehlými objekty, výměna některých technologií
Elektrárna Počerady – paroplynový zdroj 880MWe, přiva-
děč surové vody, přestavba objektu služeb
Elektrárna Prunéřov II – výměna tří kotlů patentova-
ným způsobem práce (foto), komplexní stavební obnova
115 objektů pro montáž moderních technologií, výměna
páteřového struskového dopravníku
Plzeňská teplárenská – stavba energetického bloku
MVE Štětí – komplexní výstavba na klíč včetně dodávky
technologií a zajištění financování
1
Metrostav zvládá velké asložité projekty
Díky zkušeným zaměstnancům, mnoha technologiím
i širokému strojovému parku dokáže Metrostav budo-
vat velmi náročné stavby všech druhů. Ztěch, nanichž
dnes firma pracuje, vybrali techničtí nebo výrobní
náměstci jednotlivých divizí ty nejkomplikovanější.
Iběžné stavby jsou vevelkém množství složité
Ing.Martin Sirotek zdivize 1: „Bohužel vsoučasné době
nemáme samostatně rozpracovanou žádnou technicky
mimořádně složitou zakázku. Tento rok ale bude pro nás
charakteristický výstavbou velkého množství bytů. Dnes
jich máme rozestavěných více než 1200 a zhruba dvě
třetiny z nich musíme úspěšně dokončit a předat ještě
letos. Aprotože si dobře uvědomujeme specifika bytové
výstavby, bude pro nás objem těchto staveb ajejich kva-
lita představovat velmi náročný úkol.“
Stavba zaprovozu vcentru města
Ing.Jan Jarolímek zdivize 3: „Zanás je to rekonstrukce
anástavba obchodního centra IGY1 vČeských Budějovi-
cích. Stavíme tam zaprovozu jen sčástečnou výlukou ob-
chodů, proto musíme postup prací každodenně koordino-
vat se správou IGY1. Součástí díla jsou ipoměrně rozsáhlé
demolice azásahy donosných konstrukcí, vše nafrekven-
tovaném místě sminimem prostoru. Ajak je dnes obvyklé,
objednatel vyžaduje vprůběhu stavby mnoho změn. Aby
těch komplikací nebylo málo, nekoordinovaná zadávací
dokumentace obsahovala řadu závažných chyb, jež jsme
museli napravit. Na sousedním pozemku stavíme IGY2
(foto č. 2), které sIGY1 propojí mosty.“
Stavět silnice adálnice je komplikované všude
Ing.David Stempák zdivize 4: „VPolsku to je stavba sil-
nice S7 uGdaňsku. Její více než 20km trasa vede nane-
únosných anesourodých podložích vúzemí, jehožterén
leží až metr pod hladinou moře. Vblízkosti Visly je navíc
až kilometr široká inundační oblast ohraničená protipo-
vodňovými valy. Náročné dílo provádí iprovoz mostních
technologií naSlovensku při stavbě mostu nadálnici D1
Hubová–Ivachnová, kde jsme poprvé nasadili vylepšenou
patentovanou přesuvnou skruž. VČesku je nejsložitější
modernizace dálnice D1, kterou zaprovozu provádí řada
našich středisek avlastní mobilní betonárna.“
Nejen tunel uPlzně
Ing.Jiří Mosler zdivize 5: „Naší největší výzvou je moder-
nizace trati Rokycany–Plzeň, kterou provádíme vesdru-
žení se Subterrou. Stavba je složitá ztechnického atech-
nologického hlediska i z pohledu organizace výstavby.
Ražba tunelu Ejpovice vnesourodém prostředí porucho-
vých zón apřítoků podzemní vody vrchu Homolka avel-
mi tvrdých spilitů voblasti Chlumu si vyžádala atypické
uspořádání dosud největšího tunelovacího stroje v ČR.
Pro segmentové tunelové ostění (foto č. 3) jsme inovativ-
ně použili drátkobeton anavrhli patentované řešení spojů.
Realizační tým si musí poradit ise složitými hloubenými
objekty, velkým počtem mostů, pevnou jízdní dráhou vtu-
nelu askoordinací prací vsouběhu sprovozem natrati.“
Zkušenosti ze splavnění Vltavy
Ing.Pavel Kasal, Ph.D., zdivize 6: „Jednou z technicky
nejnáročnějších staveb je rekonstrukce aúprava vodního
stupně Hněvkovice, kterou jsme právě dokončili. Zahrno-
vala výstavbu plavební komory, víceúčelového koridoru,
modernizaci jezu, resp. vybudování nového jezového pole
stroubovou klapkou aúpravy dna řeky před azaplavební
komorou (foto č. 1). Složité základové poměry si vyžádaly
použití speciálních technologií, třeba rozpojování horniny
Cevamitem. Dílo navíc vyrostlo uprostřed řeky, která nás
potrápila povodněmi. Je poslední z projektu obnovení
splavnosti vltavské vodní cesty, vjehož rámci jsme už vy-
budovali plavební komory vČeském Vrbném aHluboké.“
Vjaderných elektrárnách nemůže pracovat každý
Ing.Pavel Komsa zdivize 8: „Aktuálně máme nejnároč-
nější zakázku veslovenskéjaderné elektrárně Jaslovské
Bohunice. Naši pracovníci tam mají zaúkol vyprojektovat
aposchválení Úřadem jaderného dozoru Slovenska pro-
vozně oddělit společné rozvody azařízení elektráren V1
aV2 avybudovat sekundární chlazení skladu vyhořelého
paliva. Vzhledem k propojení technologické a stavební
části řeší velmi složité koordinace činností.“
Odrekonstrukce muzea ponové technologie
Václav Meisner zdivize 9: „Ikdyž máme voboru bohaté
zkušenosti, je pro nás rekonstrukce památkově chráněné
budovy Národního muzea vPraze (upoutávka na straně1
a foto č.4) velmi složitá. Musíme vní prohloubit dvoranu
pod úroveň základové spáry objektu a zastřešit ji. Bu-
dujeme zde spojovací chodbu pod Vinohradskou třídou
vjiných základových podmínkách, než se předpokládalo,
dokopule provádíme ocelovou vestavbu. Náročná je ale
také výstavba regionálního centra zpracování odpadů
veVintířově, kde pracujeme ve sdružení se společností
Subterra. Kromě složitých základových poměrů navýsyp-
ce hnědouhelných dolů se zde musíme vypořádat smo-
derní technologií, sníž jsme se dosud nikde nesetkali.“
–red–, foto DronaVision.cz, Jan Luxík,
Miroslav Chaloupka, Ester Havlová
2
3
4
Metrostav_Special_2017.indd 2 30.05.17 10:38