Metrostav CZ divize 1

Mimořádná stavba nejen pro vědeckou knihovnu v Ostravě

rchitektonicky se Černá kostka drží logiky převýšené krychle (vizualizace), s mírným pootočením vůči třídě 28. října, přičemž jednotící obálku tvoří předsazený kovový stínicí rošt v černém provedení doplněný rozsáhlou mělkou vodní plochou po obvodu.

Stavba je po technické stránce velikou výzvou. Snad nejnáročnější a nejsložitější jsou dvě zásadní konstrukce, které objektu vtisknou originální vzhled. A to hrubá stavba ze železobetonu, jejíž hlavní nosné prvky nadzemní části vytvoří svisle předepnutá betonová jádra, jež podepřou ortogonální systém trámů a průvlaků z předpjatého betonu. Zjednodušeně řečeno stavbaři musejí vybudovat devět mostních konstrukcí nad sebou. Půjde o náročné zvládnutí etapizace, bednění, výztuže, předpínání, geometrické přesnosti a návaznosti technologických postupů, a to repetitivně napříč podlažími.

fasáda jako výzva

„Druhým oříškem bude fasáda, jejíž ocelové nosníky budou na celou výšku objektu kompletně zavěšené na předepnuté betonové atice střechy. Na nich je navržena nakládací sloupko-příčková prosklená fasáda zakrytá venkovním předsazeným pláštěm z černých ocelových stínicích pororoštů, opět zavěšených až ze střechy objektu,“ říká vedoucí projektu Ing. Miroslav Socha.

Pro úplnost, jak rozsáhlý organismus je nutné na staveništi řídit, uveďme některé základní parametry stavby. Celková podlažní plocha činí přibližně 16 000 m2, z toho 9 400 m2 připadá na podzemní část. Parkování je navrženo v kapacitě 78 míst v garážích a 86 míst na terénu. Vodní plocha v okolí objektu má rozlohu 4 530 m2 a uvažovanou hloubku 5 cm.

Energie a provoz

Černá kostka se od začátku neprofiluje jen jako novostavba knihovny, ale technologicky řízený dům s ambicí úsporného a udržitelného provozu. Tomu odpovídá i návrh energetického konceptu, jehož klíčovou součástí je soustava 68 hlubinných geotermálních vrtů v hloubce přibližně 140 m a průměru zhruba 125–140 mm.

„Objekt bude vytápěn a chlazen kaskádou tepelných čerpadel napojených na geotermální vrty, které zajistí stabilní zdroj energie pro provoz budovy. Energetický systém doplní fotovoltaická elektrárna umístěná na střeše objektu, tvořená 43 panely o výkonu 400 Wp. Součástí technologického vybavení bude také inteligentní řídicí systém umožňující efektivní řízení provozu jednotlivých technologií. Zvláštní pozornost věnujeme i ochraně knihovního fondu, kdy depozitáře vybavíme plynovým stabilním hasicím zařízením umožňujícím rychlý zásah bez rizika poškození uložených dokumentů,“ doplňuje Miroslav Socha. Hotovo by mělo být v červnu 2027.