BeMo Tunnelling
Metrostav 20/2025
BeMo Tunnelling
Tunel místy jen několik metrů pod obytnými domy Osla
V předchozích vydáních našich firemních novin jsme informovali, že Metrostav Norge se podílí na výstavbě jednoho z klíčových projektů v oblasti Bærum – Gjønnes tunelu. Nyní přinášíme podrobnosti k této náročné stavbě.
Mgr. Radim Mana, foto archiv Metrostavu Norge
unel propojí Gjønnes s hlavní dopravní tepnou E18, která v úseku mezi městy Lysaker a Randstad právě prochází modernizací. Stavba 3,5 km dlouhého dvoutubusového tunelu je součástí první fáze projektu Vestkorridoren a představuje zásadní krok k zajištění plynulejší a bezpečnější dopravy v celé městské aglomeraci Osla.
„Tunel razíme v hustě zastavěné oblasti, kde jej od obytných budov dělí jen několik metrů. To od nás vyžaduje přísné dodržování hlukových a vibračních limitů, které ale zároveň zpomalují tempo prací. Dodržujeme také přísná injektážní kritéria, která jsou důležitou součástí projektu. Horninový masiv musíme předem pečlivě utěsnit, abychom zabránili průsakům podzemní vody a ochránili okolí. V praxi to znamená stovky speciálních vrtů a opakované vstřikování cementových směsí pod vysokým tlakem, dokud se nedosáhne požadované těsnosti,“ vysvětluje Ing. Daniel Lorenc, hlavní stavbyvedoucí.
Tunel je navržen jako dvoutubusový s profilem t9,5 a celkovou délkou přibližně 3,5 km
Hlavním dodavatelem stavby je společnost OHLA Norge, Metrostav Norge jako hlavní subdodavatel zajišťuje veškeré razicí práce. Zadavatelem projektu je Statens vegvesen. Metrostav Norge zde provádí ražbu v délce 2,8 km, což představuje asi 250 000 kubíků vytěžené horniny. Součástí podzemní stavby je také devět nouzových výklenků, devět tunelových propojek, technická místnost a čerpací i sedimentační komora.
Osm poruchových zón
Největší výzvou projektu jsou složité geologické podmínky. Stavbaři Metrostavu Norge zde identifikovali osm poruchových zón, z nichž jedna má nadloží pouze 3–5 metrů. Náročné budou také úseky křižující stávající tunely – Holtekilt, Høvik a Bærum. Převážná většina trasy se razí metodou drill & blast, tedy postupným vrtáním a odstřelováním horniny, což je v podmínkách Oslofjordu osvědčený a bezpečný postup. Na vybraných úsecích je však nutné použít speciální vystrojení od norských oblouků ze stříkaného betonu a konstrukční oceli přes mikropilotové deštníky až po ražbu Novou rakouskou tunelovací metodou (NRTM) s betonovými protioblouky, což je v norských podmínkách poměrně vzácné řešení. Samostatnou kapitolou jsou mimořádně náročné požadavky na vodotěsnost tunelu. Navíc ražba s nízkým nadložím a navíc pod obytnou čtvrtí bude technicky náročná.