Metrostav DIZ

Stavbaři za provozu metra vyměňují strop nad stanicí Florenc

Tým kolegů z Metrostavu DIZ ve stanici pražského metra Florenc rekonstruují za plného provozu stropní desku o rozloze 5 450 m2, a to včetně kompletní hydroizolace. Zatím největší výzvou je postupná výměna prefabrikovaných předpjatých nosníků, která se musí stihnout v přesně stanovených víkendových výlukách.

Ing. Vojtěch Kostiha, MBA, foto Jakub Červenka

Z

hlediska koordinace je to jeden z nejnáročnějších projektů, co jsem zažil. Během každé víkendové výluky musíme stihnout vyměnit 9 až 12 nosníků, z nichž každý měří 23 metrů a váží 28 tun. Každý záběr tak vyžaduje velmi pečlivou přípravu a promyšlenou logistiku. Na začátku jsme z toho byli nervózní, ale tím, že jde pořád o tentýž proces, můžeme ho postupně ladit a zdokonalovat. V tuto chvíli máme za sebou tři záběry a úspěšně vyměněno 18 z celkových 131 nosníků,“ říká vedoucí projektu Vojtěch Lacina. A dodává: „Při této příležitosti bych chtěl poděkovat projektovému manažerovi Dopravního podniku hlavního města Prahy Danielu Veverkovi. Díky dobré přípravě projektu a profesionálnímu přístupu z jeho strany stavba postupuje bez větších potíží a dle stanoveného harmonogramu.“

V hlavní roli pojízdná střecha

Protože první etapa stavby zasahuje do prostoru nad energoblok a navazující provozní místnosti, které zajišťují provoz metra, stavbaři Metrostavu DIZ musejí používat speciální pojízdnou střechu (foto nahoře), aby ochránili technologie před nepřízní počasí. Když posouvají po kolejnicích provizorní ocelovou konstrukci s rozpětím 25 metrů, z dálky to vypadá, jako když po Florenci cestuje průmyslová hala. „Nejde přímo o náš patent, projekt s tím počítal, ale je pravda, že jsme si konstrukci optimalizovali a přizpůsobili pro co nejefektivnější postup prací. Stejné řešení připravujeme nyní i na druhou etapu, v níž bude potřeba ochránit před deštěm podchod s obchody a nejrůznějším technickým zázemím a původními obchodními jednotkami,“ upřesňuje Vojtěch Lacina. Projekt však v následujících měsících a letech neslibuje pouze hektické rošády s obřími nosníky a práce s pohyblivou střechou, ale i další výzvy. V následujících etapách přibude potřeba postupně překládat inženýrské sítě na provizorní ocelové konstrukce, kterých je v dané lokalitě nespočet, a v poslední třetí etapě pak i demolice komplikované monolitické části stropní desky, která si vyžádá zajištění podchodu.

Na hraně životnosti

Betonová stropní deska ve stanici metra Florenc pochází ze 70. let a kvůli rozsáhlé korozi a porušené hydroizolaci se nebezpečně přiblížila hranici své životnosti. Potvrdila to spousta odborných průzkumů, i laicky srozumitelný fakt, že do stanice dlouhodobě zatéká. Největší zásah dostala původní konstrukce při povodních v roce 2002, kdy byla kompletně zaplavena.