Metrostav

Strana 4

strana 4

Stavby, které znovu otvírají minulost

„Stavba mi přinesla nečekaný poznatek. Nikdy bych

nepředpokládal, že jako absolvent historie budu roz-

mrzelý, když archeologové objeví zajímavý nález...“

Tahle slova pronesl 1. dubna při otevření knihovny

Filozofické fakulty UK její děkan PhDr. Michal Stehlík,

Ph.D. Vystihují stav mysli apocity člověka, kterého okol-

nosti přinutily nařadu měsíců takříkajíc „sedět nadvou

židlích“. Jako historik abadatel si dobře uvědomoval, že

archeologický výzkum vyžaduje čas atrpělivost. Jako ma-

nažer zodpovědný zarekonstrukci památkově chráněného

objektu dobře věděl, že žádný čas navíc nemá.

Jenže jsou to právě takovéto stavby, které svou exis-

tencí umožňují poodhalit závoj uplynulých věků (foto č.2

džbán z15. stol.). Rozšiřují aupřesňují poznání naší vlast-

ní minulosti. Atak se archeologové astavaři pravidelně

setkávají takřka nakaždé stavbě; někdy se vzájemně jen

letmo dotknou, jindy opakovaně uzavírají „sňatek zrozu-

mu“. Přečtěte si, co výzkumy odhalily nastavbách, které

Metrostav vybudoval vposlední době či je právě staví.

Šest kilometrů pražské historie

Tunely Blanka, propojující vpodzemí Hradčany, Dejvi-

ce, Bubeneč aTroju, jsou největší ataké nejdůležitější

dopravní investicí vnašem hlavním městě. Archeolo-

gové si tuto liniovou stavbu nemohou vynachválit.

„Blanka nám umožnila provést průzkum co dorozsa-

hu území ahloubky zcela ojedinělý ajedinečný,“ prohlásila

vedoucí záchranného archeologického výzkumu Ivana

Fridrichová Ph.D. „Vstoupili jsme domíst, kam bychom

se jinak neměli šanci dostat, aidíky tomu máme dnes

ucelený přehled o geomorfologických proměnách této

lokality, o vývoji, struktuře a změnách jejího osídlení

oddob staršího kvartéru, tedy zhruba před 300000 lety

až posoučasnost. Zaunikátní se dá například označit po-

drobné zdokumentování řezu sprašovými vrstvami vtra-

se tunelu – vdélce 2,5 km, vprostoru Svatovítské ulice

až doneuvěřitelné hloubky 37metrů. Vtéto souvislosti

musím ocenit spolupráci sMe trostavem. Většinou jsme

pracovali nastejných místech avestejném čase, což se

normálně neděje. Naučili jsme se vzájemně respektovat,

apokud jsme vrámci své činnosti měli nějaké specifické

požadavky, vycházel nám Metrostav vstříc. Idíky tomu se

nám podařily některé velmi zajímavé objevy.“

Ivana Fridrichová Ph.D. zArcheologického ústavu AV

ČR Praha se specializuje naobdobí pleistocénu apaleo-

litu. Každému je asi jasné, že tenkrát území, které dnes

nazýváme Hradčany, Dejvice, Bubeneč či Letná, vypadalo

naprosto jinak. Jen málokdo si ale umí představit jak. Tak

kupříkladu neexistoval holešovický meandr Vltavy; ta

tekla rovně přes Letnou doDejvic adále naseverozápad

divokým, nepřístupným a hustě zalesněným terénem.

Její hladina ležela zhruba o80 m výše než dnes asama

řeka byla podstatně mohutnější. Napájela ji řada menších

adnes již neexistujících přítoků. Aprávě kolem nich se na-

cházela nejstarší sídliště lovců asběračů. Mimochodem

tehdy před čtvrt milionem let zde také žily velké šelmy,

mamuti, nosorožci či sobi, jak ostatně dokazuje nález klu

vmístech Jízdárny Pražského hradu či sobí paroh (foto

č.3) pod hradčanskými hradbami středověkého opevně-

ní. Stavení jáma naŠpejcharu přinesla jako doklad opří-

tomnosti lidí vtěchto místech nálezy štípaných kamenů.

Našla se tu isídliště tzv. nositelů acheuléenu; to byla

kultura, jejíž vznik se datuje dodoby před více než jedním

apůl milionem let akterá se postupně rozšířila poEvropě,

Asii aAfrice. Časově se dělí dopěti stupňů, přičemž praž-

ské osídlení spadá dočtvrtého, tedy druhého nejmladšího

stupně. Zdejší nálezy úžasně opracovaných pěstních klínů

dokládají její vysokou řemeslnou úroveň.

PhDr.Kateřina Tomková má nastarosti výzkum his-

torických terénů, konkrétně studium barokních hradeb

ajejich okolí. „Výstavba zdejšího opevnění spadá dokon-

ce první poloviny 17. století. Možná se to bude zdát

trochu nadnesené, ale po našich průzkumech se uka-

zuje, že ve své době to byla co do rozsahu, technické

složitosti a organizace stavba víceméně srovnatelná se

stavbou tunelu Blanka. A to především kvůli složitosti,

dynamice aproměnlivosti terénu. Pracovalo zde až tisíc

dělníků. Jenže tyhle hradby se během třicetileté války

moc neosvědčily. Proto byly později přistavěny bastiony.

Nejzachovalejší zůstaly ty sčísly XIII aXIV (sv. Benedikt

asv.Václav). Kolem nich amezi nimi leželo těžiště našeho

výzkumu. Díky němu dnes poměrně přesně víme, jakým

způsobem se hradby stavěly, jak vypadala jejich struktura,

jak nasebe jednotlivé části navazovaly, nebo taky nena-

vazovaly, kde bylo nutné upravovat podloží ařadu dalších

detailů,“ shrnula výsledky práce PhDr.Tomková.

Výzkumvtomto prostoru přinesl iurčitá překvapení.

Největším znich byl asi nález částí kamenné zdi sloužící

jako předsunutý opevňovací prvek, kterou archeologové

odkryli vestavební jámě Myslbek. Něco podobného oče-

kávali, ale jinde. Zeď byla umístěna podstatně hlouběji,

založena až vsamé skále anadenní světlo vyplula voka-

mžiku, když se již archeologové chystali jámu opustit,

protože nikdo nečekal, že by zde ještě něco mohli najít.

Zdalších nálezů stojí zazmínku hrob dítěte vprostoru

křižovatky Svatovítská, jehož pohřeb se odehrál ještě před

začátkem výstavby opevnění. Množství nejrůznějších

LETNÍ PŘÍLOHA

artefaktů přineslo iodkrytí vojenského ležení vmístech

dnešní stanice metra Hradčanská, datované doéry válek

ohabsburské dědictví vpolovině 18. století. Zde archeo-

logové vykopali izachovalou kostru koně (foto č. 1).

Nyní přichází nařadu další etapa prací, vníž se bohatá

kolekce nálezů, ze které jsme popsali jen zlomek, musí

pečlivě vyhodnotit, zdokumentovat a zkatalogizovat. Již

teď je však možné konstatovat, že výstavba tunelu Blanka

umožnila podrobně nahlédnout dohistorie části naší met-

ropole, arozšířila tak počet úseků nastupnici času, onichž

se může říci „víme“, anikoliv jen „domníváme se...“

Staletí ukrytá vzákladech galerie

Do jiné kategorie náleží záchranný archeologický vý-

zkum prováděný v souvislosti s výstavbou nákupní

galerie Central naŽižkově náměstí vChomutově. Jde

takříkajíc o„bodovou“ stavbu najediném místě vhis-

torické části města. Inatomto relativně malém prosto-

ru odhalil výzkum cenné doklady oproměnách avývoji

Chomutova vobdobí celé jeho existence (foto č. 4).

Nejstarším nálezem jsou zbytky opevnění sídla velmo-

že Fridricha, který vroce 1252 věnoval Chomutov řádu

německých rytířů. Ti zde vybudovali opevněný klášter,

tzv. komendu, s kostelem sv. Kateřiny. Výzkum ukázal,

že rozloha této dominanty byla podstatně větší, než se

předpokládalo, aže se celý areál skládal zvlastního kláš-

tera aoddělené opevněné hospodářské části, která byla

zdevastována avypálena zahusitských válek.

Vedruhé polovině 15. století se pak začalo soprava-

mi centrální části kláštera. Zasloužil se oto karlštejnský

purkrabí Beneš zVeitmile, který nechal stavbě vtisknout

tehdy módní styl saské gotiky (obr. č. 5 – fiktivní rekon-

strukce Chomutova vroce 1490, námět M. Sýkora, kresba

J. Langhamer). Nalezené fragmenty zdiva i architekto-

nických prvků dokazují, že se nastavbě podíleli špičkoví

řemeslníci astavitelé. Nicméně ani toto, nyní již prestižní

šlechtické sídlo, nemělo dlouhý život. Vroce 1525 pod-

lehlo, podobně jako takřka celé město, ničivému požáru.

To, co znamenalo vesvé době pohromu, se onecelé

půl tisíciletí později ukázalo jako nečekaný „zlatý důl.“

Výzkum odhalil jednu zvěží opevnění, vníž zůstalo do-

chováno takřka vnetknutém stavu nepřeberné množství

nejrůznějších předmětů – zbraněmi počínaje a stolním

nádobím konče. Vlastní šlechtické sídlo bylo později pře-

stavěno vrenesančním slohu anadlouhá léta, jak opět

dokládají odhalené nálezy, představovalo jeden zvrcholů

tehdejší umělecké tvorby vČechách.

Během prováděného záchranného výzkumu byly obje-

veny ipozůstatky Horní brány umístěné vjednom nároží.

Sloužila zhruba odpoloviny 16. století až doroku 1839,

kdy byla prakticky celá městská fortifikace zbourána.

Vtéto době už nefungoval ani renesanční zámek. Napo-

čátku 17. století se zněj stala radnice aněkteré jeho části

sloužily například jako sladovna apivovar.

„Archeologický výzkum nám dovolil nahlédnout

dokaždodenního života chomutovských měšťanů išlech-

ticů apomohl objasnit některé velké otazníky architekto-

nického a kulturního vývoje města. Jeho přínos daleko

překračuje úzký regionální rámec, a proto bude jeho

zpracování a prezentaci věnována náležitá pozornost,“

okomentoval význam výzkumu Bc.Milan Sýkora zÚstavu

archeologické památkové péče severozápadních Čech.

Archeologická bonanza vHrádku

Stavební stroje vHrádku nad Nisou ohlásily vloni vlis-

topadu zahájení revitalizace Horního náměstí a jeho

okolí. Jak se ukázalo, byl to první krok knečekaným

objevům. Pod povrchem zde naobjevení čekalo prav-

děpodobně největší archeologické naleziště nasever

odPrahy odkryté vposledních desetiletích.

První překvapení čekalo naarcheology zhruba 2,5 m

pod povrchem, kde odkryli část dlážděné úvozové cesty

vedoucí nakrálovskou Žitavu; vesvé době to bylo něco

podobného jako dnešní dálnice. Takřka „šok“ pak přinesl

objev části 400 let staré trautmanndorfské cesty, okteré

nikdo nevěděl. Archeologové ji rozebrali, ošetřili adlažbu

znovu ukládají na místo, aby mohla sloužit jako „živá“

součást připravované pěší zóny. Odkrytý by měl zůstat

také objevený fragment středověkého morového sloupu.

Zcela mimořádný byl nález pozůstatků dřevěného domu,

který pochází zlet 1219 až 1239 aje minimálně o50 roků

starší než první dochovaný záznam osamotném městě.

Většina nalezených artefaktů přijde domístního mu-

zea. Jeho chloubou zřejmě bude i jeden z posledních

objevů: soubor renesančních malovaných talířů amís.

Objevem, jenž zřejmě nejvíce rozčeřil hladinu místních

vod, je nález zachovalé, zhruba 700 let staré kostry. Ležela

tváří dolů naholé zemi vmělkém hrobě, vneposvěcené

půdě, asi metr zahřbitovní zdí (foto č.5). Podobně ulo-

žených koster bylo unás objeveno jen několik. Ta zdejší

navíc vpěsti pravé ruky svírala čtyři pražské groše zdoby

Jana Lucemburského adalší drobnou minci.

Kdo to byl, co provedl nebo co způsobilo, že byl po-

hřben způsobem, který ho navěky vylučoval ze společ-

nosti slušných lidí iposmrti?

Původně se archeologové domnívali, že šlo oženu, ale

poohledání, které provedla antropoložka Hana Brzobohatá

zArcheologického ústavu AV vPraze, převažuje názor, že

kostra patřila muži. Definitivní odpověď dají testy DNA.

„Způsob pohřbení zřejmě souvisí se středověkým

trestním právem,“ řekl Mgr.Petr Brestovanský, archeolog

zlibereckého Severočeského muzea. „Obličejem dolů se

například pohřbívaly matky, které poporodu zabily své

dítě. Dohrobu se ukládaly bez rakve, zaživa asrdce jim

probodli kůlem. Stejný osud postihl lidi obviněné zvam-

pýrismu či čarodějnictví. Doneposvěcené půdy se pohřbí-

vali také sebevrazi autopenci, ale ilidé, kteří se odlišovali

odběžné normy – aktomu mnohdy stačilo srostlé obočí

nebo šilhání. Jenže naše kostra je daleko starší aproblé-

mem jsou imince. Vkládaly se dorukou penězokazům,

nebo jako symbol majetkového vyrovnání. Pražské groše

se razily ze stříbra a ty naše se zdají být nepoškozené.

Pokud expertiza potvrdí jejich pravost, otvírá se otázka,

proč je usebe měl takto pohřbený člověk, protože čtyři

groše představovaly vesvé době docela slušné jmění.“

Vsoučasné době kostru zkoumají specializovaní věd-

ci. Dělá se její počítačová vizualizace, prošla tomografií,

připravuje se forenzní genetická analýza kompletní DNA

ipodrobný rozbor zubní skloviny avyšetření stopových

prvků těžkých kovů. Všechny tyto procedury by měly

stanovit či zpřesnit odpovědi naotázky původu. Dozvíme

se, kolika let se dotyčný člověk dožil, jakými neduhy trpěl,

budeme znát ijeho přibližnou podobu. Budeme oněm vě-

dět téměř všechno kromě jediného: proč byl pohřben tváří

dolů avneposvěcené půdě. To pravděpodobně zůstane

navždy skryté vesféře hypotéz adohadů.

Dílčí nejistota ponechává nejen varcheologii prostor

pro otázky ahledání nových úhlů pohledu. Ato je dobře,

protože pochybnosti jsou hnací silou poznání.

–rip–, obrázky laskavě poskytly Archeo-

logický ústav AV ČR Praha, Ústav archeo-

logické památkové péče severozápadních

Čech aSeveročeské muzeum vLiberci

Metrostav a.s. - noviny