Metrostav 12-13/2010

• Strana 1

  V sousedství pražské O

  2

  arény dorostly díky práci

  betonářů znaší divize 6 dosvé konečné šířky ivýšky

  nosné železobetonové konstrukce nového multifunkč-

  ního centra nazvaného Galerie Harfa. Letecký snímek

  zletošního června názorně odhaluje jeho tvary (foto).

  Třípatrová trojúhelníková obchodní podnož má

  ve dvourozích oválné prosklené světlíky a nad uličním

  nárožím jedenáctipodlažní administrativní objekt, jehož

  křídla spojuje komunikační krček. Společný tým dodava-

  telského sdružení společností Metrostav aPorr (Česko),

  vedený Ing. Tomášem Fuksou z naší divize 3, řídí do-

  stavbu rozsáhlého komplexu tak, aby jeho obchodní část

  mohla začít sloužit zákazníkům ještě letos.

  Vedvoupodlažním podzemním parkingu, který bude

  obsahovat 1600 parkovacích míst, už proto stavbaři zho-

  tovují finální podlahové stěrky. Uvnitř vobchodním cen-

  tru, které bude mít plochu 42000 čtverečních metrů, se

  Ptáme se: Ing.Ivana Hrdiny,

  výrobně-technického ředitele str. 2

  Představení nové technologie ražeb

  pomocí TBM Letní příloha str. 3

  První etapu výstavby centra vOstrově

  už divize 9 končí str. 5

  VSuchdole stojí hrubá stavba centra

  environmentálních věd str. 5

  Slavnostní otevření nové

  výrobny becherovky

  více nastr. 5

  27. července 2010 / 12–13 / XXII

  METROSTAV A.S. ČLEN DDM GROUP

  KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

  Vážení spolupracovníci,

  vdůsledku mimořádné události, kníž došlo 5. července při výstavbě městského okruhu vPraze, se vtěchto neklid-

  ných dnech atýdnech staly Metrostav aBlanka nejčastěji skloňovanými jmény vnašich médiích. Příčiny propadu

  nejsou zatím známé ajejich odborné posouzení si vyžádá svůj čas.

  Teď skutečně ještě nemůžeme odpovědně říci, co bylo důvodem nebo kde se případně stala chyba (ztechnického

  hlediska se události věnujeme najiném místě našich novin). Zjišťováním příčin se nyní zabývá Český báňský úřad

  adalší zainteresované orgány, jimž průběžně poskytujeme maximální součinnost. Technologie, projekt ijedinec

  mohou selhat. Nikdo není neomylný akaždý má právo nachybu. Pokud se stala nanaší straně, je třeba si ji přiznat

  apřijmout opatření, aby se již nemohla opakovat.

  Neméně důležité však nyní je udělat vše pro odstranění následků události anáročnou výstavbu městského do-

  pravního okruhu vnejkratších možných termínech avysoké kvalitě dokončit. Zdůrazňuji, že tato událost rozhodně

  nezpozdí uvedení tunelového komplexu Blanka doprovozu. Inanašich dalších stavbách je třeba stále klást důraz

  naprosazování nejmodernějších technologií, jako jsou např. plnoprofilové razicí štíty, nakvalitu práce, plnění ter-

  mínů avneposlední řadě také nadodržování bezpečnostních předpisů.

  Jsme odborná specializovaná firma sdobrým postavením načeském stavebním trhu. Je zanámi čtyřicet let

  práce avedle pražského metra jsme vybudovali také řadu dalších tunelových staveb vČeské republice – Mrázovku,

  Valík, Klimkovice adalší. Naší vizitkou jsou také tunely naIslandu, Slovensku, vNěmecku aChorvatsku. Můžeme

  být pyšni navýznamné stavby pro dopravu, energetiku aochranu životního prostředí, ale ipro bydlení akulturu.

  Při připomínání našich dobrých výsledků není možné zapomenout nanaše pracovníky, kteří tyto stavby vytvořili.

  Vážíme si jich astojíme zanimi.

  Tato mimořádná událost nemůže anesmí pokazit naše renomé. Poučíme-li se zní, ajá jsem přesvědčen, že to

  dokážeme, svou pozici nastavebním trhu obhájíme.

  Ing.Pavel Pilát, generální ředitel

  Stavební koncert naHarfě

  Divize 6 získala další zakázku

  Vestředu 30. června podepsali představitelé firem

  GSCeP (dceřiná společnost České plynárenské),

  Metrostav aDIAMO smlouvu naprvní etapu výstavby

  podzemního zásobníku zemního plynu vRožné. Společnost

  Česká plynárenská zde hodlá vybudovat tři zásobníky

  kavernového typu, vekterých bude plyn skladovat při tlaku

  až do12 MPa. Dvě velké jámy, zásobníky Julie skapacitou

  80 milionů m³ aSára skapacitou 100 milionů m³, budou

  vbývalých uranových dolech Rožná vDolní Rožínce, třetí

  by měla být vkatastru obce Okrouhlá Radouň. Odborníci ze

  společnosti DIAMO již zaněkolik týdnů zahájí první etapu

  stavby, vjejímž rámci se mají ověřit dosavadní výsledky

  analýzy geologického prostředí anazákladě průzkumných

  vrtů zpřesnit geometrie projektovaného zásobníku.

  Moderní dumpery

  prodivizi 11

  Vúterý 22. června převzali

  zaměstnanci divize 11

  dosvého majetku čtyři

  nejmodernější kolové

  kloubové dumpery typu

  Volvo A25E 6x6, které

  mohou přepravovat materiál ohmotnosti až 24 tun.

  Vrámci obnovy vozového parku se zařadí dostrojních

  sestav potřebných pro ražby pomocí NRTM. Dnes má

  tedy divize11 celkem šestnáct dumperů. Všechny jsou

  značky Volvo aslouží kplné spokojenosti jak pracovníkům

  divize5, tak takékolegům zfirem Subterra aDoprastav.

  Rekonstrukce pro Akademii věd

  Tým Ing.Tomáše Vašuta znaší divize 3 zahájil včervenci

  vDejvicích rekonstrukci pětipodlažní budovy C Ústavu

  organické chemie abiochemie Akademie věd. Jako lídr

  vesdružení bude mít nastarost stavební část projektu.

  Odstrojí železobetonový skelet až nanosné konstrukce

  avybourá ischodiště. Budovu pak nově dostaví aupraví

  tak, aby odpovídala moderním požadavkům vědeckých

  pracovišť biochemie, screeningu avirologie. Součástí

  zakázky bude ivýstavba zvlášť zabezpečeného oddělení

  sjednosměrnou hygienickou smyčkou. Partner vesdružení

  – firma BLOCK – objekt vybaví technologickým zařízením.

  Divize 3 bude hotové dílo předávat investorovi vzáří 2011.

  Podchod uLadronky

  Začátkem července dostali obyvatelé Prahy 6 a mi-

  lovníci in-line bruslení dárek – stavební sdružení Me-

  trostavu a firmy Podzimek a synové dokončilo další

  část areálu na Ladronce a podchodem jej propojilo

  s parkově upraveným okolím komerčního centra Vy-

  pich. Stejně jako jeho výstavbu, ituto akci zanaši spo-

  lečnost řídil tým Ing.Miroslava Pajera zdivize 6.

  Kestávajícímu bruslařskému oválu přibyl před pár dny

  další jeden apůl kilometru nové asfaltové dráhy, rozšířila

  se síť okolních pěších cest zminerálního betonu apřiby-

  la nová hřiště na plážové sporty. Nadříve téměř holou

  šestihektarovou pláň zahradníci vysadili přes 360 no-

  vých stromů, které sportovně-rekreační plochy oddělují

  odokolních prašných komunikací.

  Bruslaři mají nyní naLadronce kdispozici dráhu, kte-

  rá pokračuje až kekřižovatce naVypichu. Odtud mohou

  podchodem pod Kukulovou ulicí projet kmenšímu, 300m

  okruhu u centra Vypich. Celá trať má v součtu délku

  4229,5 metru. „Není to náhoda. Je to přesně desetina ma-

  ratonského běhu,“ vysvětlil při otevření starosta Prahy 6

  Tomáš Chalupa. Nejdelší turistický okruh, který obsáhne

  celý areál, má délku 5174 metrů.

  Železobetonový tubus podchodu pod Kukulovou ulicí

  vybudovala divize 6 vlastními silami. Je 38,5 m dlouhý

  avpříčném profilu má tvar jednoduché, hladké konstruk-

  ce soblými rohy. Vidět je zněj jen železobetonová skoře-

  pina, nenápadně vystupující ze svahu (foto), který už brzy

  pokryje trávník anová stavba splyne sokolním parkem.

  rozeběhly dokončovací akompletační práce. Vpasážích

  se začala rozrůstat plocha hotové žulové dlažby.

  Naterasovité střeše dělníci pokládají konečné vrstvy

  její skladby. Bude naní zahrada splochou 9500 m², pří-

  stupná zfood courtu. Návštěvníci Galerie Harfa vní kromě

  klidových zón najdou idětské hřiště, ledové kluziště, in-

  teraktivní hudební atrakce afontánu. Podle požadavků in-

  vestora, společnosti C&R Developments, která je členem

  skupiny Lighthouse Group, prvky pro oddech i zábavu

  na střeše nově doplní i dětský Dinopark s ozvučenými

  i pohyblivými modely prehistorických zvířat v životní

  velikosti. Právě jejich umístění vyvolalo vposlední době

  na stavbě několik podstatných změn oproti původnímu

  projektu. Týkaly se nejen technologických rozvodů, ale

  i ocelových konstrukcí a střešních vrstev. Úvodní foto-

  grafie ze stavby však dokazuje, že divize 3 diriguje stavbu

  obchodní části Galerie Harfa kjejímu závěru.

  Laboratoře vLiberci

  Nový komplex laboratoří pro Technickou univerzitu

  v Liberci začne brzy stavět naše divize 8. Ve středu

  21.července otom rektor univerzity prof.Dr.Ing.Zde-

  něk Kůs slavnostně podepsal smlouvu sředitelem di-

  vize Ing.Pavlem Šrámkem ajejím obchodním náměst-

  kem Ing.Jiřím Chroustovským (foto zprava).

  Po demolici dosluhujících staveb vybuduje divize 8

  vuniverzitním areálu nový sedmipodlažní komplex, který

  bude sloužit pro technické studijní obory avýzkum vob-

  lasti nanotechnologií ananomateriálů.

  Nákladnou výstavbu umožní vLiberci výrazná finanč-

  ní podpora zOperačního programu Výzkum avývoj pro

  inovace. Ikdyž celý projekt je naplánován načtyři roky,

  nové laboratoře musí stát dočervna roku 2012.

• Strana 2

  Lékařská fakulta vMartině má novou aulu

  Mezi zajímavá díla, která nedávno úspěšně dokončil

  Me trostavSK, se zařadila inovostavba Auly Jessenio-

  vy lékařské fakulty vMartině. Generální ředitel společ-

  nosti Ing.Vladimír Kríž ji odevzdal doužívání vposled-

  ní květnový den. Zapřítomnosti místopředsedy vlády

  aministra školství SR Jána Mikolaje se slavnostního

  přestřižení pásky zúčastnilo imnoho významných hos-

  tů zřad akademické veřejnosti.

  Novostavba ve tvaru písmene U, jejíž nádvoří smě-

  řuje k objektům lékařské fakulty, doplňuje univerzitní

  areál avytváří jeho nepřehlédnutelnou architektonickou

  dominantu. Její centrální částí je jednopodlažní vstupní

  hala a prostorná aula, která má rozlohu větší než 500

  m

  2

  avýšku přes dvě podlaží. Vlevém křídle budovy se

  nachází restaurace asociální aprovozní zázemí. Pravé je

  vyhrazené pro děkanát fakulty ajeho administrativu.

  Celý objekt na první pohled zaujme především čle-

  něným metalickým obkladem ze světle atmavě šedých

  fasádních desek a tmavomodrých keramických dlaždic

  svysoce leštěným glazovaným povrchem.

  Moderní aulu skapacitou téměř 470 míst využije ještě

  vtomto akademickém roce více než 1300 studentů. Svým

  technickým vybavením aakustikou splňuje ity nejnároč-

  nější požadavky na všestranné multifunkční využití. Je

  technicky připravená i na vložení posuvné, zvukotěsné

  příčky, kterou se dá rozdělit na dvě samostatné části,

  vnichž mohou současně probíhat přednášky. Pro tento

  účel bylo mezi podesty stupňovité podlahy nainstalované

  vedle pevného ivýsuvné pódium. Vzasedací části jsou

  dvě místa pro osoby se sníženou schopností pohybu.

  Ubudovy vzniklo ivíc než 70 nových parkovacích stání.

  Stavba, kterou řídil projektový tým vedený Ing.Pet-

  rem Emmerem aĽubomírem Čanigou, trvala 18 měsíců.

  Martinští medici při ní získali dlouho očekávané moderní

  prostory pro vzdělání i další akce spojené se studiem.

  Mezi ty nejvýznamnější patří ijeho slavnostní zakončení.

  Záleží jen narozhodnutí vedení fakulty, zda se zde usku-

  teční už letošní promoce. Všechny prostory nové budovy

  využijí studenti naplno vprůběhu příštího semestru.

  Metrostav SK

  Stotunové výsuvy

  Ostavbě nových úseků rychlostní silnice R6 se vKar-

  lovarském kraji mnoho hovoří. Nejvíc o rekonstrukci

  mostu přes Ohři usokolovského Transmotelu. Výluka

  provozu, kekteré na něm muselo dojít, totiž výrazně

  zkomplikovala zdejší dopravní situaci. Stavbaři se pro-

  to rozhodli, že se stavem rozpracovaného díla podrob-

  ně seznámí starosty okolních dotčených obcí, zástupce

  státní správy inovináře, aby se všichni navlastní oči

  mohli přesvědčit, jak stavba pokračuje.

  Ve čtvrtek 15. července jich na stavbu R6 vyrazilo

  asi sedmdesát (foto č. 1). Autobusy společně projeli celý

  rozestavěný úsek aprohlédli si ivšechny jeho mosty. Nej-

  delší zastávka je samozřejmě čekala právě uzmíněného

  největšího mostního díla přes Ohři, jehož uzavření bylo

  nejdéle diskutovanou částí celého projektu.

  Práce narozšíření mostu zdvoupruhového načtyř-

  pruhový měly podle prvního návrhu probíhat při zachová-

  ní alespoň částečného provozu. Spodní stavba asi 300 m

  dlouhého obloukového mostu však byla v tak špatném

  stavu, že pilíře bylo nutné sanovat arozšířit. Ato se už bez

  úplné výluky bezpečně udělat nedalo, jak všem zúčastně-

  ným vysvětlil vedoucí projektu Ing. Zdeněk Rozsypálek

  zdivize 4 Metrostavu (foto č. 2), která zdejší stavbu řídí.

  „Abychom mostu ulevili, snesli jsme starou železobe-

  tonovou mostovku anahrazujeme ji širší, ale lehčí ocelo-

  vou,“ popsal stavbu Ing.Rozsypálek. „Napředmontážní

  plošině nejprve svaříme ocelové díly dobloku orozmě-

  rech 32 x 9 metrů. Tento skoro stotunový díl pak jeřábem

  vložíme domontážní jámy napředpolí mostu, kde dojde

  kesvaření tří polí dohromady akevložení středního dílu

  mostu (foto č. 3). Tato tři pole pak rychlostí zhruba 3 me-

  try zahodinu postupně vysunujeme napilíře.“

  Do poloviny července už pracovníci divize 4 vysu-

  nuli tři ocelová mostní pole (foto č. 4), tři další je čekají

  oddruhé poloviny srpna. Popis průběhu prací istav roz-

  pracování díla všechny návštěvníky přesvědčily, že tento

  způsob opravy byl jediný možný. Vdubnu příštího roku

  stavbaři zprovozní jednu polovinu mostu, aby dopravě co

  nejrychleji ulevili. Celý rozestavěný úsek rychlostní silnice

  R6, který divize 4 Metrostavu buduje vesdružení se spo-

  lečnostmi STRABAG aSkanska, bude dokončen auveden

  doprovozu dopodzimu roku 2012.

  Ing.Ivana Hrdiny,

  výrobně-technického ředitele Metrostavu

  Těsně před půlnocí 5. července se stala mimořádná

  událost nastavbě tunelového komplexu Blanka vúse-

  ku Brusnice vPraze 6. Došlo při ní keztrátě stability

  nadloží tunelu, atím kvytvoření propadu naparkovišti

  zabudovou ministerstva kultury. Při závalu nebyl ni-

  kdo zraněn a jeho příčiny se vyšetřují. Podrobnosti

  nám sdělil výrobně-technický ředitel Ing.Ivan Hrdina.

  Jaké práce natomto úseku stavby právě probíhaly?

  Severní třípruhovou tunelovou troubu sprofilem 172,6 m

  2

  razí naBrusnici tým divize 5 pod vedením Ing.Miloslava

  Zelenky pomocí NRTM svertikálním členěním nasedm

  dílčích výrubů (schéma vlevo dole). Doprorážky jim zbý-

  valo necelých 70 m. Kzávalu došlo nečekaně, když předák

  směny pomocí bagru dočišťoval horní spárupovyboura-

  ném provizorním ostění, které zvnitřní strany ohraničo-

  valo hotový levý opěrový tunel. Jeho dělená čelba byla asi

  30m před pracovníkem astejně jako všechny ostatní byla

  zajištěna. Pravý opěrový tunel ikalota středového tunelu

  už byly vtomto místě hotové. Jižní tubus, který mimořád-

  ná událost nezasáhla, vede naBrusnici pevnější horninou

  adivize 5 jej razí pomocí NRTM shorizontálním členěním

  výrubu vasi šedesátimetrovém odstupu.

  Mohla havárie tunelu ohrozit někoho napovrchu?

  Nemohla, plocha nad místem, kde probíhaly práce, byla

  vpředstihu vyklizena aoplocena. Byli jsme si vědomi, že

  práce naBrusnici budou obtížné, protože ipřes nepříznivé

  složení zdejšího masivu tady tunely musely kvůli blízké

  křižovatce naPrašném mostě vystoupat kpovrchu. První

  studie vjedné variantě dokonce uvažovala, že budou hlou-

  bené. Vesnaze vyhnout se sporům spamátkáři aekology

  však byla nakonec zvolena ražba. Při dodatečném průzku-

  mu jsme zjistili, že zdejší geologické podmínky jsou ještě

  horší, než předpokládal zadávací projekt. Abychom ražby

  provedli co nejbezpečněji, zahloubili jsme tunely podle

  přepracovaného projektu na nejnižší možnou úroveň,

  kterou dovolilo výškové vedení jejich trasy. Niveleta teď

  leží opět apůl metru níž než původně, aby tubusy vedly

  co nejpevnější možnou horninou. Nadloží, které postupně

  přechází zletenských břidlic dooslabených vrstev sedi-

  mentů, je zajišťováno překrývajícími se deštníky z IBO

  kotev avprostoru VZT výklenků deštníky zmikropilot.

  Technici idělníci ztýmu Ing.Zelenky jsou velmi zku-

  šení a úspěšně už dokončili stavby několika tunelů.

  Nemohli závalu zabránit? Nic je nevarovalo?

  Zatím si neumíme stoprocentně vysvětlit, proč kzávalu

  došlo, protože stavba postupovala bez jakýchkoliv varov-

  ných příznaků, apředpokládám, že také podle platného

  projektu atechnologických postupů. Ani geomonitoring

  na povrchu, ani konvergenční měření změn primárního

  ostění v tunelu nenasvědčovaly tomu, že by docházelo

  knepříznivému vývoji deformací. Pár dní před závalem

  stavbu kontroloval báňský úřad, vpátek rada monitorin-

  gu, kterou jako nezávislý orgán zřídil investor. Všichni

  zkušení odborníci, kteří jsou jejími členy, byli s dílem

  spokojeni. SBlankou nám navíc vpředvýrobní avýrobní

  přípravě inastavbě pomáhají specialisté zrenomované

  rakouské firmy Intertunnel aani oni nic nesignalizovali.

  Povyhodnocení zatím známých údajů experti předpo-

  kládají, že příčinou havárie mohly být nepředvídatelné

  hydrogeologické anomálie, lidské selhání, vada pro-

  jektu nebo jejich kombinace. Co se bude dít dál?

  Vtunelu je zával zajištěný. Kráter napovrchu jsme uza-

  vřeli betonovou plombou, přes kterou zadozoru báňského

  úřadu provádíme průzkumné vrty domísta propadu azjiš-

  ťujeme, proč kněmu došlo. Co se stalo, nás netěší. Tu-

  nelařina je však práce, která se nedá tak exaktně spočítat

  apředvídat jako jiná díla akmimořádným událostem při

  ní někdy dochází. Až to okolnosti umožní, budeme proto

  vpráci na Brusnici pokračovat podle pokynů báňského

  úřadu a upravené dokumentace, takže tato mimořádná

  událost rozhodně nezpozdí uvedení tunelového komplexu

  Blanka doprovozu. Co bylo její nejpravděpodobnější příči-

  nou, však bohužel zjistíme asi až při zmáhání závalu.

  strana 2

  PTÁME SE

  Dílo, nakteré může být Doprastav hrdý

  Poprvé vjet nanovou, 9,595 km dlouhou dálniciD1 me-

  zi obcemi Sverepec aVrtižer mohli motoristé naSlo-

  vensku už v poslední květnový den. Její první, téměř

  5km úsek doPovažské Bystrice postavilo dodavatelské

  sdružení včele sDoprastavem. Zahrnoval ivýstavbu

  skoro kilometrové městské estakády (foto). Den před

  zahájením provozu stavbu otevřel slovenský premiér

  Robert Fico spolu sdalšími významnými hosty iprezi-

  dentem Doprastavu Ing.Dušanem Mrázem.

  Dálnici si už vsobotu 29. května prohlédly tisíce ná-

  vštěvníků, kteří ji mohli projet nakolečkových bruslích či

  kolech. Okvalitě díla je přesvědčila ihladká jízda.

  „Náš úsek obsahoval výstavbu 160 stavebních objektů,

  ztoho sedmi mostů. Pět jich bylo dálničních adva komu-

  nikaci přecházely,“ řekl vprojevu při otevření Ing.Mráz.

  Vdalším popisu stavby upozornil, že každá mostní kon-

  strukce byla vybudována jinou technologií – odpoužití

  pevné skruže přespřesuvnou až kprefabrikátům.

  Nejsložitější byla výstavba městské estakády, která

  pojedné nosné konstrukci se čtyřmi jízdními pruhy převá-

  dí dálnici nad Považskou Bystricí. Tvoří ji jednokomorový

  spojitý nosník odeseti polích svýrazně vyloženými kon-

  zolami. Předpolí estakády bylo nakopci Šibeničník vdél-

  ce 82 m betonováno napevné skruži. Zbylých 868,76 m

  vzniklo pomocí letmé betonáže spojením sedmi současně

  budovaných vahadel. Vahadlová mostní část, přecházející

  vevýšce 23 až 33 m rušné ulice, železniční trať iřeku Váh,

  je vose mostu zavěšena na14 m vysokých pylonech.

  Výstavbu estakády si členové sdružení – Dopra-

  stav iSkanska BS (dnes Skanska SK) – rozdělili napůl.

  Docelého úseku dálnice zabudovali 131536 m³ betonu,

  16351t výztuže a49782t živičných směsí obalených

  zahorka. Součástí stavby bylo idálniční odpočívadlo, cca

  4,2 km protihlukových stěn amnoho inženýrských sítí.

  Sdružení zvládlo dokončit zakázku ve velmi krát-

  kémtermínu zapouhých 21 měsíců. Předseda vlády SR

  Robert Fico zato deseti jeho pracovníkům odevzdal věc-

  ný dar. ZaDoprastav, jehož projektový tým řídil Rudolf

  Kimering, ocenění převzalo šest zaměstnanců zrůzných

  závodů. Poděkování si však zasloužili všichni, kdo ná-

  ročnou stavbu, umožněnou díky příspěvkům zEvropské

  unie, dotáhli dozdárného konce. Doprastav si díky nim

  připsal dosvého seznamu další významnou referenci.

  –red–, foto Igor Hron

  1

  2

  3

  4

  1

  2 4

  5

  6

  7

  3

  Schéma vertikálního členění výrubu apostupu výstavby severní tunelové

  trouby komplexu Blanka vúseku Brusnice

  1 Kalota pravého opěrového tunelu

  2 Opěří pravého opěrového tunelu

  3 Kalota levého opěrového tunelu

  4 Opěří levého opěrového tunelu

  5 Kalota středového tunelu

  6 Opěří středového tunelu

  7 Dno tunelu

• Strana 3

  strana 3

  TBM VOBRAZECH

  LETNÍ PŘÍLOHA

  Stručný popis práce plnoprofilového zeminového štítu

  Příští rok najaře začnou pracovníci Metrostavu razit traťové tunely úseků metra V. Apomocí dvou tunelovacích strojů

  vyrobených firmou Herrenknecht. Oba budou patřit mezi plnoprofilové zeminové štíty – zkráceně zvané EPBS (Earth

  Pressure Ballanced Shield) – abudou vypadat jako štít využitý pro stavbu metra vIstanbulu (foto nahoře zprotahování

  štítu stanicí). Válcové stroje svnějším průměrem 6,05 m adélkou kolem 90 m budou vpodzemí nepřetržitě pracovat

  ve dvou pravidelně se střídajících fázích. V první, razicí fázi (vizualizace A) bude řezná hlava (1) s valivými dláty

  ařeznými zuby ukrajovat horninu vprostoru čelby tím, že bude rotovat. Hydraulické písty (3) ji budou společně scelou

  asi 8 metrů dlouhou obálkou štítu současně odtlačovat odhotového ostění (5). Rozpojená hornina, smíchaná se speci-

  álnímchemickým prostředkem, vněm vyplní uzavřenou odtěžovací komoru (2). Působením své hmotnosti apřípadně

  itlaku v ní vytvoří reakci proti možné deformaci horninového masivu. Aby bylo čelo výrubu neustále stabilizované,

  hornina se bude zkomory odebírat vpřesně řízeném množství. Ztunelu bude potom odstraňována pomocí šnekového do-

  pravníku (4) adopravních pásů. Až lisy dotlačí štít sřeznou hlavou nasvůj maximální záběr odélce 1,5 m, stroj se zastaví

  azačne pracovat vedruhém režimu – nastane fáze výstavby ostění zprefabrikovaných betonových dílců (vizualizaceB).

  Ze zásobníku vzávěsu stroje je bude odebírat tzv. erektor, který je bude otáčet apouvolnění azkrácení příslušných

  pístů (1) dovolného místa postupně vestaví celý 1,5 m široký prstenec ostění. Namíru velmi přesně vyrobené betonové

  segmenty stěsnicími pásky vespojovacích spárách, které zabezpečující vodotěsnost tunelu, zafixují zkrácené tlačné

  písty (2). Nové díly se vzájemně akpředchozím segmentům sešroubují. Posmontování celého prstence se volný prostor

  mezi vnějším povrchem ostění avýrubem vyplní vhodnou injektážní směsí. Stroj sminimálně zkrácenými písty zahájí

  další ražbu, dokud se písty, opřené ohotové ostění, nevytlačí odalší, jeden apůl metru dlouhý záběr. Zaden jich stroj

  zvládne asi osm. Tolik zjednodušené představení práce plnoprofilového zeminového štítu. Bližší podrobnosti naleznete

  kupř. nastránkách časopisu Tunel 2/2010. Další detailní informace ze stavby metra V. Apřineseme už zapár měsíců.

  –red–, foto Filip Schiffauer, vizualizace afoto vpravo archiv firmy Herrenknecht

  Tři otázky pro...

  Ing.Ermína Stehlíka, experta zdivize 5

  Plynulá ražba pomocí velkoprofilového tunelovacího

  stroje, z angličtiny zkracovaného jako TBM (Tunnel

  Boring Machine), má své počátky už vroce 1818, kdy

  si francouzsko-britský inženýr Marc Isambard Brunel

  spolu sThomasem Cochranem nechali patentovat razi-

  cí štít. Přesně o150 let později, vroce 1968, jej použili

  pracovníci závodu Metro při ražbě prvního tunelu trasy

  I.C pražské podzemní dráhy mezi Štětkovou ulicí aná-

  městím Hrdinů. Stavbu tehdy řídil Ing.Ermín Stehlík.

  Jeho stejnojmenný syn dnes patří mezi uznávané od-

  borníky, kteří mají sTBM značné zkušenosti.

  Stavbu metra I. C si pamatujete nejen kvůli otci, ale

  iproto, že jste si naní přivydělával kestudiu jako ze-

  měměřič. Jak tunelovací stroj tehdy vypadal?

  Štít ŠČN-1 sprůměrem asi 5,8 m, se kterým zaměstnanci

  tehdy ještě národního podniku Vodní stavby vyrazili dva

  tubusy sdélkou přes 450 m, byl vlastně jen ochrannou

  obálkou pro pracovníky vpodzemí. Nebyl mechanizova-

  ný adovezli jej ze SSSR. Zahrnoval pouzevnější ocelový

  válec, vnitřní pracovní plošiny pro raziče se sbíječkami

  aerektor, který montoval prstence ostění zjednotlivých

  tybinků. Průchody sypkým, písčitým azvodnělým podlo-

  žím překonával pomocí pažení. Dodnes jsou vMetrostavu

  zaměstnáni lidé, kteří se na této stavbě podíleli, třeba

  Ing.Jindřich Hess – tehdy stavbyvedoucí, dnes předseda

  dozorčí rady. Jiní odešli nedávno, třeba Ing. Jan Pan-

  toflíček nebo Jan Straka. Mně nejvíc utkvělo v paměti

  zaujetí, se kterým táta pracoval. Stavbami doslova žil

  abyl nanich nejšťastnější. Vzpomínám si, jak řešil přesun

  štítu poprorážce zpět doprvní stavební jámy, aby raziči

  mohli začít pracovat na druhém tunelu. Původně měli

  štít demontovat a převážet jej rozebraný. Nastavbě ale

  vymysleli, že by ho mohli zkusit přepravit vcelku. Táta si

  udělal malou maketu štítu adoma ji pořád koulel namodel

  podvalníku, až vymysleli, jak nato. Transport (foto dole)

  dopadl dobře aušetřili spoustu času. Potěšilo mě, když

  mě Ing.Hess vloni pozval nasetkání účastníků první pro-

  rážky tunelu metra, kde všichni natátu vzpomínali.

  Jaké další tunelovací stroje ještě Metrostav používal?

  Traťové tunely natrase I.Amezi Dejvicemi aVinohrady

  razili pracovníci – tehdy už zMetrostavu – pomocí dvou

  mechanizovaných plnoprofilových štítů TŠčB-3. Opět

  měly profil asi 5,8 m aze Sovětského svazu, kde měly pů-

  vodně pracovat, je přivezli rozebrané abez dokumentace

  jako hromadu železa. Už jen smontovat je dohromady byl

  obdivuhodný výkon, na kterém má nehynoucí zásluhu

  Sláva Hřebíček. Ostění tunelů, i pod Vltavou, se tehdy

  provádělo pomocí betonu litého zaocelovou obálku stroje

  dobednění. Štít se odbetonu odtlačoval, lisoval jej, apro-

  to se tato metoda nazývala presbeton. Vesvětě se ipřes

  několik pokusů neuchytila adnes se už nepoužívá. Vpoz-

  dějších letech natrase metra B doVysočan pracoval ištít

  RŠF sotevřeným čelem asvýložníkovou frézou.

  STBM různých druhů jste pracoval vLondýně avČíně.

  Jak se vám tato technologie líbí?

  Každá z technologií, ať už Nová rakouská tunelovací

  metoda (NRTM) nebo „drill&blast“, kterou jsme použili

  naIslandu, nebo práce pomocí různých druhů TBM, se

  hodí dojiných podmínek. TBM je pro práci vpodzemí asi

  nejbezpečnější. Při jeho použití však máte nejvíc starostí

  slogistikou. Stále totiž musíte řešit, jak odstranit vytěže-

  ný materiál adostat dotunelu vše, co potřebujete. Je to

  ale práce, při které horu nevidíte – skrývá ji obálka štítu

  ajeho hlava. Když jde ražba hladce, je to zmého pohledu

  docela nuda. Zato když je problém, stojí zato... Jednou mě

  pozvali jako experta doČíny, abych pomohl řešit situaci se

  zakousnutým štítem, anebyla to žádná legrace. Raziči se

  museli dostat nad něj aručně kolem vytvořit dost místa,

  aby stroj zajistili, uvolnili, rozjeli... Osobně masiv raději

  přímo vidím, jako uNRTM, protože už podle zkušeností

  odhadnu, jak se bude chovat. Potátovi jsem podědil nejen

  nezvyklé jméno, ale ivztah ktunelařině. Jsem zato rád

  atěší mě, že mohu vjeho tradici pokračovat apomáhat

  Metrostavu vrozvoji moderních způsobů ražby.

  –red–, foto archiv Metrostavu

  Tři otázky pro...

  Ing.Borise Šebestu,

  technického náměstka divize 5

  Asi 80 % tunelů, které začaly vesvětě vposlední do-

  bě sloužit, vzniklo pomocí tunelovacích strojů neboli

  TBM (Tunnel Boring Machine). Tento způsob stavby

  překonává ražby pomocí NRTM rychlostí, bezpečností

  azpohledudélky díla inižší cenou. TBM je proto zvlášť

  výhodný pro stavby dlouhých liniových podzemních

  děl. Vposledních letech si jej pro ražbu žádný investor

  ani projektant unás nezvolil. Nedávno však vněmec-

  kém Schwanau začala firma Herrenknecht AG vyrábět

  dva plnoprofilové zeminové štíty čili stroje EPB (Earth

  Pressure Balance) spořadovými čísly 609 a610. Bu-

  dou mít vnější průměr 6060 mm ajsou určené ktomu,

  aby sjejich pomocí pracovníci našich divizí 5 a8 vyra-

  zili traťové tunely natrase V. Apražského metra.

  Jak budou naše plnoprofilové zeminové štíty vypadat?

  Základ budou mít stejný jako všechny ostatní. Budou asi

  90 m dlouhé ajejich srdcem bude prvních deset metrů.

  Zde bude hlava sřeznými nástroji – valivými adrtivými

  dláty individuálně navrženými podle projektu, který vy-

  chází zgeologických podmínek vmístě ražby. Zahlavou

  štítu bude nezávislá tlaková komora, vekteré bude odtě-

  žovaná hornina rozmělněna avylepšena pěnou, aby byla

  soudržná amohla být vyvezena ztunelu pomocí šneko-

  vého dopravníku apásů. Asi 80 m dlouhý zbytek štítu je

  takzvaný back up neboli závěs, který slouží ktomu, aby

  zavlakem stroje vznikl hotový vodotěsný tunel sdefini-

  tivním ostěním zbetonových tybinků.

  Jaký bude postup dodávky strojů aprůběh ražeb?

  VeSchwanau už začali s výrobou štítů. V říjnu by měl

  být první znich smontovaný natovárním dvoře, kde se

  otestuje jeho funkčnost pro suchou zátěž. Pak jej mecha-

  nici rozeberou apřepraví napražské staveniště, kde jej

  ve startovací jámě opět smontují. Štít 609 zahájí ražby

  příští rok vdubnu ašestsetdesítka vyjede včervenci. Po-

  hybovat se budou díky lisům, které budou štít odtlačovat

  odposledního hotového prstence ostění. Tlak narotující

  hlavu způsobí, že se každý štít při nepřetržité práci denně

  prořeže horninou vprůměru oosm 1,5 m dlouhých záběrů.

  Všechny stanice natrase budou vyražené předem aštíty

  jimi jen projedou. Pravděpodobně je protlačíme, protože

  složitější protažení by bylo jen otrochu rychlejší.

  Kolik lidí bude se štíty pracovat akdo to bude?

  Pro každý štít budeme potřebovat tři asi osmičlenné

  posádky, složené z profesně zdatných lidí – nejlépe

  středoškoláků, popřípadě ivysokoškoláků sjazykovými

  apočítačovými znalostmi. TBM bude řídit pilot, vjehož

  kabině se budou sbíhat všechna data opříkonech ivý-

  konech stroje. Podle nich pilot zvolí optimální rychlost

  postupu štítu. Všichni ostatní vposádce budou sice mít

  svou specializaci, ale také se budou muset umět vzájem-

  ně zastoupit. Pro oba štíty bude ještě vzávěsu pracovat

  společný tým asi 12 lidí, který bude zajišťovat logistiku.

  TBM představují pro Metrostav novou technologii. Pro

  práci snimi proto hledáme zejména mladé lidi, abychom

  je mohli využít ipro následné stavby. Kromě necelé stovky

  pracovníků, které budeme potřebovat nastavbě V.A, za-

  kládáme nadivizi ipodpůrnou technickou radu. Bude po-

  máhat súkoly, které projektový tým nezvládne nebo naně

  nebude mít čas. Rada sdruží asi pět odborníků, ato nejen

  zMetrostavu, ale ize zahraničí. Kdyby žil profesor Zdeněk

  Eisenstein, určitě by vní byl; bohužel jsme zaněj museli

  hledat náhradu. Našli jsme ale výborného spolupracov-

  níka vosobě uznávaného specialisty prof.Johna Fostera

  zAnglie. Druhého zahraničního experta právě vybíráme.

  Mám zcelé dosud vykonané práce dobrý pocit. Vdivizi

  nám roste jádro šikovných mladých lidí, podpořených

  zkušenými specialisty, jako je Ing.Ermín Stehlík. Vznikne

  znich nová generace moderních tunelářů. Naši obchodní-

  ci už proto dnes stojí před úkolem, jak jim istrojům zajistit

  práci dobudoucna. Budeme se snažit nalézt prostor ipro

  TBM jiných profilů. Pro železnici musí mít průměr 9 m, při-

  vaděčům vody či kolektorům stačí mezi 3 a6 m. Nastavbu

  dálničního tunelu pod Madridem už firma Herrenknecht

  dodala ištíty sprůměrem hlavy přes 15 m (foto).

  A

  B

  3

  1

  1

  2

  2

  5

  4

• Strana 4

  strana 4

  1

  Stavby, které znovu otvírají minulost

  „Stavba mi přinesla nečekaný poznatek. Nikdy bych

  nepředpokládal, že jako absolvent historie budu roz-

  mrzelý, když archeologové objeví zajímavý nález...“

  Tahle slova pronesl 1. dubna při otevření knihovny

  Filozofické fakulty UK její děkan PhDr. Michal Stehlík,

  Ph.D. Vystihují stav mysli apocity člověka, kterého okol-

  nosti přinutily nařadu měsíců takříkajíc „sedět nadvou

  židlích“. Jako historik abadatel si dobře uvědomoval, že

  archeologický výzkum vyžaduje čas atrpělivost. Jako ma-

  nažer zodpovědný zarekonstrukci památkově chráněného

  objektu dobře věděl, že žádný čas navíc nemá.

  Jenže jsou to právě takovéto stavby, které svou exis-

  tencí umožňují poodhalit závoj uplynulých věků (foto č.2

  džbán z15. stol.). Rozšiřují aupřesňují poznání naší vlast-

  ní minulosti. Atak se archeologové astavaři pravidelně

  setkávají takřka nakaždé stavbě; někdy se vzájemně jen

  letmo dotknou, jindy opakovaně uzavírají „sňatek zrozu-

  mu“. Přečtěte si, co výzkumy odhalily nastavbách, které

  Metrostav vybudoval vposlední době či je právě staví.

  Šest kilometrů pražské historie

  Tunely Blanka, propojující vpodzemí Hradčany, Dejvi-

  ce, Bubeneč aTroju, jsou největší ataké nejdůležitější

  dopravní investicí vnašem hlavním městě. Archeolo-

  gové si tuto liniovou stavbu nemohou vynachválit.

  „Blanka nám umožnila provést průzkum co dorozsa-

  hu území ahloubky zcela ojedinělý ajedinečný,“ prohlásila

  vedoucí záchranného archeologického výzkumu Ivana

  Fridrichová Ph.D. „Vstoupili jsme domíst, kam bychom

  se jinak neměli šanci dostat, aidíky tomu máme dnes

  ucelený přehled o geomorfologických proměnách této

  lokality, o vývoji, struktuře a změnách jejího osídlení

  oddob staršího kvartéru, tedy zhruba před 300000 lety

  až posoučasnost. Zaunikátní se dá například označit po-

  drobné zdokumentování řezu sprašovými vrstvami vtra-

  se tunelu – vdélce 2,5 km, vprostoru Svatovítské ulice

  až doneuvěřitelné hloubky 37metrů. Vtéto souvislosti

  musím ocenit spolupráci sMe trostavem. Většinou jsme

  pracovali nastejných místech avestejném čase, což se

  normálně neděje. Naučili jsme se vzájemně respektovat,

  apokud jsme vrámci své činnosti měli nějaké specifické

  požadavky, vycházel nám Metrostav vstříc. Idíky tomu se

  nám podařily některé velmi zajímavé objevy.“

  Ivana Fridrichová Ph.D. zArcheologického ústavu AV

  ČR Praha se specializuje naobdobí pleistocénu apaleo-

  litu. Každému je asi jasné, že tenkrát území, které dnes

  nazýváme Hradčany, Dejvice, Bubeneč či Letná, vypadalo

  naprosto jinak. Jen málokdo si ale umí představit jak. Tak

  kupříkladu neexistoval holešovický meandr Vltavy; ta

  tekla rovně přes Letnou doDejvic adále naseverozápad

  divokým, nepřístupným a hustě zalesněným terénem.

  Její hladina ležela zhruba o80 m výše než dnes asama

  řeka byla podstatně mohutnější. Napájela ji řada menších

  adnes již neexistujících přítoků. Aprávě kolem nich se na-

  cházela nejstarší sídliště lovců asběračů. Mimochodem

  tehdy před čtvrt milionem let zde také žily velké šelmy,

  mamuti, nosorožci či sobi, jak ostatně dokazuje nález klu

  vmístech Jízdárny Pražského hradu či sobí paroh (foto

  č.3) pod hradčanskými hradbami středověkého opevně-

  ní. Stavení jáma naŠpejcharu přinesla jako doklad opří-

  tomnosti lidí vtěchto místech nálezy štípaných kamenů.

  Našla se tu isídliště tzv. nositelů acheuléenu; to byla

  kultura, jejíž vznik se datuje dodoby před více než jedním

  apůl milionem let akterá se postupně rozšířila poEvropě,

  Asii aAfrice. Časově se dělí dopěti stupňů, přičemž praž-

  ské osídlení spadá dočtvrtého, tedy druhého nejmladšího

  stupně. Zdejší nálezy úžasně opracovaných pěstních klínů

  dokládají její vysokou řemeslnou úroveň.

  PhDr.Kateřina Tomková má nastarosti výzkum his-

  torických terénů, konkrétně studium barokních hradeb

  ajejich okolí. „Výstavba zdejšího opevnění spadá dokon-

  ce první poloviny 17. století. Možná se to bude zdát

  trochu nadnesené, ale po našich průzkumech se uka-

  zuje, že ve své době to byla co do rozsahu, technické

  složitosti a organizace stavba víceméně srovnatelná se

  stavbou tunelu Blanka. A to především kvůli složitosti,

  dynamice aproměnlivosti terénu. Pracovalo zde až tisíc

  dělníků. Jenže tyhle hradby se během třicetileté války

  moc neosvědčily. Proto byly později přistavěny bastiony.

  Nejzachovalejší zůstaly ty sčísly XIII aXIV (sv. Benedikt

  asv.Václav). Kolem nich amezi nimi leželo těžiště našeho

  výzkumu. Díky němu dnes poměrně přesně víme, jakým

  způsobem se hradby stavěly, jak vypadala jejich struktura,

  jak nasebe jednotlivé části navazovaly, nebo taky nena-

  vazovaly, kde bylo nutné upravovat podloží ařadu dalších

  detailů,“ shrnula výsledky práce PhDr.Tomková.

  Výzkumvtomto prostoru přinesl iurčitá překvapení.

  Největším znich byl asi nález částí kamenné zdi sloužící

  jako předsunutý opevňovací prvek, kterou archeologové

  odkryli vestavební jámě Myslbek. Něco podobného oče-

  kávali, ale jinde. Zeď byla umístěna podstatně hlouběji,

  založena až vsamé skále anadenní světlo vyplula voka-

  mžiku, když se již archeologové chystali jámu opustit,

  protože nikdo nečekal, že by zde ještě něco mohli najít.

  Zdalších nálezů stojí zazmínku hrob dítěte vprostoru

  křižovatky Svatovítská, jehož pohřeb se odehrál ještě před

  začátkem výstavby opevnění. Množství nejrůznějších

  LETNÍ PŘÍLOHA

  artefaktů přineslo iodkrytí vojenského ležení vmístech

  dnešní stanice metra Hradčanská, datované doéry válek

  ohabsburské dědictví vpolovině 18. století. Zde archeo-

  logové vykopali izachovalou kostru koně (foto č. 1).

  Nyní přichází nařadu další etapa prací, vníž se bohatá

  kolekce nálezů, ze které jsme popsali jen zlomek, musí

  pečlivě vyhodnotit, zdokumentovat a zkatalogizovat. Již

  teď je však možné konstatovat, že výstavba tunelu Blanka

  umožnila podrobně nahlédnout dohistorie části naší met-

  ropole, arozšířila tak počet úseků nastupnici času, onichž

  se může říci „víme“, anikoliv jen „domníváme se...“

  Staletí ukrytá vzákladech galerie

  Do jiné kategorie náleží záchranný archeologický vý-

  zkum prováděný v souvislosti s výstavbou nákupní

  galerie Central naŽižkově náměstí vChomutově. Jde

  takříkajíc o„bodovou“ stavbu najediném místě vhis-

  torické části města. Inatomto relativně malém prosto-

  ru odhalil výzkum cenné doklady oproměnách avývoji

  Chomutova vobdobí celé jeho existence (foto č. 4).

  Nejstarším nálezem jsou zbytky opevnění sídla velmo-

  že Fridricha, který vroce 1252 věnoval Chomutov řádu

  německých rytířů. Ti zde vybudovali opevněný klášter,

  tzv. komendu, s kostelem sv. Kateřiny. Výzkum ukázal,

  že rozloha této dominanty byla podstatně větší, než se

  předpokládalo, aže se celý areál skládal zvlastního kláš-

  tera aoddělené opevněné hospodářské části, která byla

  zdevastována avypálena zahusitských válek.

  Vedruhé polovině 15. století se pak začalo soprava-

  mi centrální části kláštera. Zasloužil se oto karlštejnský

  purkrabí Beneš zVeitmile, který nechal stavbě vtisknout

  tehdy módní styl saské gotiky (obr. č. 5 – fiktivní rekon-

  strukce Chomutova vroce 1490, námět M. Sýkora, kresba

  J. Langhamer). Nalezené fragmenty zdiva i architekto-

  nických prvků dokazují, že se nastavbě podíleli špičkoví

  řemeslníci astavitelé. Nicméně ani toto, nyní již prestižní

  šlechtické sídlo, nemělo dlouhý život. Vroce 1525 pod-

  lehlo, podobně jako takřka celé město, ničivému požáru.

  To, co znamenalo vesvé době pohromu, se onecelé

  půl tisíciletí později ukázalo jako nečekaný „zlatý důl.“

  Výzkum odhalil jednu zvěží opevnění, vníž zůstalo do-

  chováno takřka vnetknutém stavu nepřeberné množství

  nejrůznějších předmětů – zbraněmi počínaje a stolním

  nádobím konče. Vlastní šlechtické sídlo bylo později pře-

  stavěno vrenesančním slohu anadlouhá léta, jak opět

  dokládají odhalené nálezy, představovalo jeden zvrcholů

  tehdejší umělecké tvorby vČechách.

  Během prováděného záchranného výzkumu byly obje-

  veny ipozůstatky Horní brány umístěné vjednom nároží.

  Sloužila zhruba odpoloviny 16. století až doroku 1839,

  kdy byla prakticky celá městská fortifikace zbourána.

  Vtéto době už nefungoval ani renesanční zámek. Napo-

  čátku 17. století se zněj stala radnice aněkteré jeho části

  sloužily například jako sladovna apivovar.

  „Archeologický výzkum nám dovolil nahlédnout

  dokaždodenního života chomutovských měšťanů išlech-

  ticů apomohl objasnit některé velké otazníky architekto-

  nického a kulturního vývoje města. Jeho přínos daleko

  překračuje úzký regionální rámec, a proto bude jeho

  zpracování a prezentaci věnována náležitá pozornost,“

  okomentoval význam výzkumu Bc.Milan Sýkora zÚstavu

  archeologické památkové péče severozápadních Čech.

  Archeologická bonanza vHrádku

  Stavební stroje vHrádku nad Nisou ohlásily vloni vlis-

  topadu zahájení revitalizace Horního náměstí a jeho

  okolí. Jak se ukázalo, byl to první krok knečekaným

  objevům. Pod povrchem zde naobjevení čekalo prav-

  děpodobně největší archeologické naleziště nasever

  odPrahy odkryté vposledních desetiletích.

  První překvapení čekalo naarcheology zhruba 2,5 m

  pod povrchem, kde odkryli část dlážděné úvozové cesty

  vedoucí nakrálovskou Žitavu; vesvé době to bylo něco

  podobného jako dnešní dálnice. Takřka „šok“ pak přinesl

  objev části 400 let staré trautmanndorfské cesty, okteré

  nikdo nevěděl. Archeologové ji rozebrali, ošetřili adlažbu

  znovu ukládají na místo, aby mohla sloužit jako „živá“

  součást připravované pěší zóny. Odkrytý by měl zůstat

  také objevený fragment středověkého morového sloupu.

  Zcela mimořádný byl nález pozůstatků dřevěného domu,

  který pochází zlet 1219 až 1239 aje minimálně o50 roků

  starší než první dochovaný záznam osamotném městě.

  Většina nalezených artefaktů přijde domístního mu-

  zea. Jeho chloubou zřejmě bude i jeden z posledních

  objevů: soubor renesančních malovaných talířů amís.

  Objevem, jenž zřejmě nejvíce rozčeřil hladinu místních

  vod, je nález zachovalé, zhruba 700 let staré kostry. Ležela

  tváří dolů naholé zemi vmělkém hrobě, vneposvěcené

  půdě, asi metr zahřbitovní zdí (foto č.5). Podobně ulo-

  žených koster bylo unás objeveno jen několik. Ta zdejší

  navíc vpěsti pravé ruky svírala čtyři pražské groše zdoby

  Jana Lucemburského adalší drobnou minci.

  Kdo to byl, co provedl nebo co způsobilo, že byl po-

  hřben způsobem, který ho navěky vylučoval ze společ-

  nosti slušných lidí iposmrti?

  Původně se archeologové domnívali, že šlo oženu, ale

  poohledání, které provedla antropoložka Hana Brzobohatá

  zArcheologického ústavu AV vPraze, převažuje názor, že

  kostra patřila muži. Definitivní odpověď dají testy DNA.

  „Způsob pohřbení zřejmě souvisí se středověkým

  trestním právem,“ řekl Mgr.Petr Brestovanský, archeolog

  zlibereckého Severočeského muzea. „Obličejem dolů se

  například pohřbívaly matky, které poporodu zabily své

  dítě. Dohrobu se ukládaly bez rakve, zaživa asrdce jim

  probodli kůlem. Stejný osud postihl lidi obviněné zvam-

  pýrismu či čarodějnictví. Doneposvěcené půdy se pohřbí-

  vali také sebevrazi autopenci, ale ilidé, kteří se odlišovali

  odběžné normy – aktomu mnohdy stačilo srostlé obočí

  nebo šilhání. Jenže naše kostra je daleko starší aproblé-

  mem jsou imince. Vkládaly se dorukou penězokazům,

  nebo jako symbol majetkového vyrovnání. Pražské groše

  se razily ze stříbra a ty naše se zdají být nepoškozené.

  Pokud expertiza potvrdí jejich pravost, otvírá se otázka,

  proč je usebe měl takto pohřbený člověk, protože čtyři

  groše představovaly vesvé době docela slušné jmění.“

  Vsoučasné době kostru zkoumají specializovaní věd-

  ci. Dělá se její počítačová vizualizace, prošla tomografií,

  připravuje se forenzní genetická analýza kompletní DNA

  ipodrobný rozbor zubní skloviny avyšetření stopových

  prvků těžkých kovů. Všechny tyto procedury by měly

  stanovit či zpřesnit odpovědi naotázky původu. Dozvíme

  se, kolika let se dotyčný člověk dožil, jakými neduhy trpěl,

  budeme znát ijeho přibližnou podobu. Budeme oněm vě-

  dět téměř všechno kromě jediného: proč byl pohřben tváří

  dolů avneposvěcené půdě. To pravděpodobně zůstane

  navždy skryté vesféře hypotéz adohadů.

  Dílčí nejistota ponechává nejen varcheologii prostor

  pro otázky ahledání nových úhlů pohledu. Ato je dobře,

  protože pochybnosti jsou hnací silou poznání.

  –rip–, obrázky laskavě poskytly Archeo-

  logický ústav AV ČR Praha, Ústav archeo-

  logické památkové péče severozápadních

  Čech aSeveročeské muzeum vLiberci

  3

  5

  4

  2

  6

• Strana 5

  Už rok se poareálu klatovské nemocnice, jejíž novodo-

  bá historie se datuje odroku 1914, pohybují vedle léka-

  řů, zdravotnického personálu apacientů také stavbaři

  divize 1. Pod dohledem Ing.Miroslava Záhoře tu budují

  nový monoblok, který vytvoří vyšetřovací a lůžková

  část, skladový objekt svelínem pro nemocnici, sklad

  medicinálních plynů anezbytný parkovací dům.

  Hlavní objekt se třemi operačními atřemi zákrokovými

  sály, anesteziologicko-resuscitačním oddělením, jednot-

  kou intenzivní péče aEmergency bude mít čtyři nadzemní

  a jedno podzemní podlaží. Lůžková a ambulantní část

  budou vpěti nadzemních ajednom podzemním podlaží.

  Sestávající hospodářskou budovu, naniž navazuje inově

  budovaný skladový objekt, spojí monoblok koridor.

  „Vsoučasné době vmonobloku dokončujeme cihelné

  vyzdívky ve4. a5. NP (foto č. 1 a2). Střešní konstrukce

  jsou kompletně opatřeny pojistnou hydroizolací a asi

  najedné jejich třetině už leží krytina. Nasvém místě je po-

  lovina oken apokračují práce nahrubých rozvodech vnitř-

  ních instalací,“ popisuje Ing.Záhoř. Dokončené místnosti,

  většinou v1. PP a1. NP, získávají vnitřní omítky astavbaři

  montují i kontaktní zateplovací systém. Do operačních

  azákrokových sálů se přesouvá vnitřní vybavení.

  Skladový objekt má již osazena všechna okna, dokon-

  čeny rozvody instalací istřechu. Postupně tým Ing.Záho-

  ře montuje zateplovací systém nafasádu asoustředí se

  navnitřní omítky, které už jsou zhruba ztřetiny hotové.

  Dostavba probíhá za plného provozu nemocnice.

  Stavbaři mu některé činnosti museli přizpůsobit: „Nejná-

  ročnější byly přípravné práce, kdy jsme museli dohledat

  aprovést nezbytné přeložky inženýrských sítí. Také práce

  svelkou vibrací provádíme mimo pracovní dobu narent-

  genovém pracovišti. Snemocnicí koordinujeme přístupy

  dostávajících objektů, společně se domlouváme inado-

  pravních omezeních při provádění venkovních inženýr-

  ských sítí vprovozované části areálu,“ říká Ing.Záhoř.

  Vzhledem k tomu, že se jedná orozsáhlou zakázku,

  vjejímž průběhu dochází kezměnám, byl původní termín

  dokončení (březen 2011) již vloni vzáří posunut otři mě-

  síce. Vsoučasné době otom konečném jednají zástupci

  Metrostavu sinvestorem abudoucím provozovatelem.

  Martina Vampulová, foto Josef Husák

  Mezifakultní centrum enrivonmentálních věd (MCEV),

  které odloňského října staví divize 1 Metrostavu vare-

  álu České zemědělské univerzity v Praze-Suchdole,

  už má hotovou hrubou stavbu (foto č. 1 a2). Vpátek

  11.června zde stavbaři vztyčili tradiční glajchu.

  Tým pod vedením Aleše Synka vMCEV momentálně

  dokončuje hrubé rozvody a montuje technologie, podle

  plánu vznikají sádrokartonové příčky apodhledy. Vnej-

  bližších dnech by dělníci měli začít pracovat inaocelo-

  vých konstrukcích, sádrových omítkách apodlahových

  mazaninách. Vzhledem k tomu, že nová pětipodlažní

  budova bude vprvním nadzemním aprvním podzemním

  podlaží propojena přes dvoupodlažní novostavbu centrál-

  ní haly se stávajícíbudovou lesnické aenvironmentální fa-

  kulty, dokončují se uokolních objektů zásypy aspolečně

  snimi iopěrné stěny aschodiště.

  „Během letních prázdnin je naším hlavním úkolem

  stavbu uzavřít. Střechy jsme již zajistili parotěsnou zá-

  branou a následně začneme osazovat hliníkové výplně

  otvorů. Pak se pustíme do montáže čtyř druhů fasád,“

  popisuje Aleš Synek. V dolní části na nosných pilířích

  bude použit pohledový beton, naparapetech ve2. a3.NP

  pak dřevěný lamelový obklad a v 1. PP a 1. NP velko-

  plošné skleněné fasády vhliníkových rámech. Zajímavá

  bude izcela prosklená západní stěna haly, která umožní

  panoramatický výhled naterasu adovnitřního atria. Ze

  severní ajižní strany bude nafasádě budovy použit kon-

  taktní zateplovací systém stenkovrstvou omítkou.

  Nejnáročnější dny čekají natým Aleše Synka v po-

  sledním čtvrtletí letošního roku, kdy budou souběžně

  probíhat dokončovací práce spolu s montáží vybavení

  gastronomického úseku alaboratoří interiérovým nábyt-

  kem adalším nezbytným zařízením.

  Vedoucí projektu však věří, že si se vším bez větších

  problémů poradí. „Díky přijatým opatřením nás nezasko-

  čila ani letošní dlouhá zima, ikdyž nám nastavbě způso-

  bila nemalé problémy,“ vzpomíná Aleš Synek adodává:

  „Během ní jsme totiž museli provádět pohledové betony,

  najejichž vzhled byly kladeny zvláštní požadavky. Nejen

  podle mého názoru se však ipřes nepřízeň počasí vydařily

  vnadstandardní kvalitě.“

  Práce nastavbě komplikují neustále se měnící poža-

  davky budoucích uživatelů Mezifakultního centra environ-

  mentálních věd, které bude sloužit hned několika fakultám

  České zemědělské univerzity. Změny vevyužívání jednot-

  livých prostor objektu budou mít vliv inatermín dokon-

  čení díla. Zdruhé poloviny října se posune naprosinec,

  takže první vyučovací hodiny by měly vMCEV proběhnout

  až nazačátku prvního semestru vroce 2011.

  Martina Vampulová, foto Josef Husák

  ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ

  Dostavba klatovské nemocnice poroce

  1

  VSuchdole už stojí hrubá stavba MCEV

  2

  První etapa výstavby centra vOstrově končí

  Montáž oken na staré budově a vyzdívky na nové,

  opláštění světlíků nad vnitřním atriem, štukové omítky

  aveškeré instalace – tak zhruba vypadá soubor činnos-

  tí, jejichž provádění řídí vsoučasné době tým vedoucí-

  ho projektu Jana Mráze zdivize 9 navýstavbě Centra

  technického vzdělávání vOstrově.

  Stavba začala loni vzáří ahotové dílo má být předáno

  doužívání koncem května příštího roku. Centrum se sklá-

  dá ze dvou budov: rekonstruované stávající 4. základní

  školy Klínovecká anové přístavby. Společně vytvoří jádro

  celého vzdělávacího zařízení sbezmála šedesáti učebnami

  aposluchárnami pro teoretickou ipraktickou výuku. Zahr-

  ne imoderně vybavené laboratoře, knihovnu, tělocvičnu

  a další nezbytné zázemí včetně venkovního multispor-

  tovního areálu, kuchyně ajídelny, skladů atechnických

  provozů. Svou kapacitou 700 studentů a90 pedagogů se

  Centrum technického vzdělávání vOstrově stane největ-

  ším zařízením svého druhu vKarlovarském kraji.

  Doprostřed jeho vnitrobloku projektant umístil pro-

  storné, zastřešené atrium, prosvětlované šedovými

  světlíky (foto). A právě světlo, jak poznamenal hlavní

  stavbyvedoucí Ing. Tomáš Slepička, je jedním z „ostře

  sledovaných“ fenoménů natéto stavbě. Požadavky naco

  nejvyšší míru osvětlení užitných prostor denním světlem

  jsou dány normami, aty stanovují laťku vevýši, kterou

  není jednoduché splnit. Proto také vedení stavby úzce

  spolupracuje sdoc.Ing.Romanem Vávrou, Ph.D., exper-

  tem zcentrály Metrostavu, který je specialistou vtomto

  oboru apomáhá průběžně řešit všechny problémy.

  Náklady celé stavby přesahují 425 milionů korun

  azvíce než devadesáti procent je kryje Regionální operač-

  ní program Severozápad. Harmonogram dílo dělí dodvou

  etap, přičemž ukončení té první se chýlí ke konci – je

  stanoveno naposlední srpnový den.

  „Měli jsme sdodržováním průběžných termínů trochu

  potíže a vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek

  v zimních měsících jsme nabrali určitý skluz, který se

  týkal zejména prací namonolitických konstrukcích,“ řekl

  stavbyvedoucí Ing.Tomáš Slepička. „Díky operativnímu

  přizpůsobení organizace práce změněným podmínkám

  azvýšenému úsilí se nám však podařilo zpoždění nejen

  vyrovnat, ale dokonce jsme se dostali idomírného před-

  stihu. Máme zajištěnu stavební připravenost vmístnos-

  tech, jež se začnou vystrojovat technologickým vybave-

  ním, stavíme fasádní lešení, vokolí budov dokončujeme

  skladbu komunikací a připravujeme se zahájit práce

  navenkovním multifunkčním sportovním areálu. Jinými

  slovy řečeno – první etapu stavby uzavřeme včas apodle

  dohodnutého harmonogramu.“

  Druhá, závěrečná fáze výstavby Centra technického

  vzdělávání pak bude obsahovat vše ostatní, co změní ro-

  zestavěné objekty nafunkční vzdělávací zařízení, vněmž

  se budou dobře cítit azískají výuční list imaturitu nejen

  mladí studenti, ale i dospělí, kterým nabídne možnost

  doplnit si znalosti vrámci celoživotního vzdělávání.

  –rip–, foto Josef Husák

  strana 5

  Slavnostní otevření nové výrobny becherovky

  Výroba nejznámějšího českého likéru se podvou stech

  letech přestěhovala zcentra Karlových Varů najejich

  okraj doBohatic. Zástupci vedení společnosti Jan Be-

  cher – Karlovarská Becherovka jeho moderní výrobnu

  slavnostně otevřeli 23. června zapřítomnosti mnoha

  významných hostů (foto vupoutávce nastr. 1). Byli me-

  zi nimi dva ministři, karlovarský hejtman i primátor.

  Nechyběli zde anizástupci divize 9 Metrostavu včele

  sjejím ředitelem Ing.Petrem Zábským.

  Výstavba nové výrobní haly, stáčecího stanoviště lihu,

  požární nádrže, stanice čerpadel aretenční záchytné ná-

  drže trvala včetně technologického vybavení téměř přesně

  jeden rok. Realizaci její stavební části řídil tým vedoucího

  projektu Jana Mráze zkarlovarské oblasti naší „devítky“.

  Ivmoderním bohatickém komplexu se likér rodí tra-

  diční cestou – digerací neboli tepelně řízeným macerová-

  ním bylin akoření vkoncentrovaném alkoholu. Pozrání,

  míchání, filtraci avymražování proudí znerezových tanků

  podzemním becherovodem dosto metrů vzdálené ane-

  dávno zrekonstruované stáčírny.

  „Výrobna má rozměry 60 x 24 m a snad jediné, co

  je naní atypické, jsou stavební opatření uvnitř haly pro

  usměrnění případného výbuchu. Při práci s alkoholem

  kněmu totiž někdy může dojít ipři dodržení všech bez-

  pečnostních nařízení. Prostor digerace (foto) avymražo-

  vání jsme proto opatřili prostorovou ocelovou konstrukcí

  spřaženou s prolévaným ztraceným bedněním. V sou-

  činnosti svýdechovými stěnami vefasádě umožní řízení

  výbuchu tak, aby zaměstnancům zůstal vhale bezpečný

  prostor pro únik,“ uvedl hlavní stavbyvedoucí Ing.Karel

  Hes adoplnil: „Zakázku jsme dokončili vpožadovaném

  čase i kvalitě. Spokojený jsem i s jejím hospodářským

  výsledkem a také se vstřícným přístupem investora

  knutným změnám technických řešení, které vznikly kvůli

  nedostatkům vpůvodní projektové dokumentaci.“

  Spokojenost byla určitě inadruhé straně – generální

  ředitel likérky JBKB pan Anthony Schofield totiž při slav-

  nostním otevření provozovny našim pracovníkům zadílo

  poděkoval apředal jim pamětní medaile.

  Otevření nové, automaticky řízené továrny připomnělo

  svými kulisami akostýmovanou obsluhou historii věhlas-

  ného žaludečního likéru, která sahá až doroku 1807. Odté

  doby se jeho obliba natolik zvýšila, že původní továrna

  vcentru města přestala výrobě vyhovovat. Navíc místní

  obyvatele i lázeňské hosty zatěžovala těžkou nákladní

  dopravou. Její přemístění na periferii proto bylo nejen

  ekonomické, ale iekologické. Historický objekt se uvolnil

  pro reprezentační prodejnu amuzeum Becherovky.

  V Bohaticích si všichni pozvaní hosté zatím mohli

  prohlédnout jen zkušební provoz. Pokud si však koupí be-

  cherovku vyrobenou vzáří, bude už určitě znové továrny.

  Chutnat by však měla pořád stejně dobře.

  1 2

• Strana 6

  strana 6

  INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

  NAŠE FOTOREPORTÁŽ

  2

  1

  3

  Vítejte nahlavním nádraží aprosím omluvte prostředí zhoršené stavbou

  Železniční stanice Praha hlavní nádraží žije vposledních letech velmi rušným životem. Zanepřetržitého provozu se

  před očima desítek tisíc lidí denně mění zezanedbaného komplexu vdopravní uzel hodný 21. století. Cestovatelé

  už dnespohodlně vystupují zvlaků nazrekonstruovaná nástupiště (foto č. 1), jejichž modernizaci před dvěma lety

  dokončila vesdružení naše divize 3, vedená Ing.Přemyslem Krejsou. Moderní podchody je dopraví dovelkoryse

  řešených prostor odbavovací haly, kterou v70. letech 20. století vybudovala naše společnost. Povítězství

  vsoutěži dostala nastarost iproměnu celého časem vybydleného objektu. Odledna 2006 vněm už divize 9 odvedla

  nepřehlédnutelný kus práce. Návštěvníci proto najdou vzrekonstruovaném vestibulu nejen prosklený ostrov sobchody

  (foto č. 2), ale iodbavovací centrum Českých drah (foto č. 3) avpatře restaurace sřadou dalších provozoven (foto

  č.4). Zakázku pro italskou společnost Grandi Stazioni zahájil náš tým pod vedením Ing.Miroslava Kašpara, dnes jej

  řídí Ing.Michal Kaiser. Při práci musí postupovat opatrně – nádraží toho už mnoho pamatuje. Při založení vroce 1871

  jej lidé pokřtili jménem císaře Františka Josefa; po38 letech jej přejmenovali podle prezidenta Wilsona. Říkali mu tak

  ivroce 1939, kdy zněj bankovní úředník Nicholas Winton zařídil odjezd 669 převážně židovských dětí, kterým hrozila

  smrt vnacistických vyhlazovacích táborech. Jeho humánní čin zde už téměř rok připomíná dílo britské sochařky Flory

  Kent (foto č. 5). Zatímco bezbariérová nástupiště 1–4 (foto č. 6), jejichž jižní část chrání skleněné přístřešky (foto č. 7),

  stavbaři zdivize 3 opustili už před rokem, divize 9 má nanádraží stále co dělat. Vetřetí etapě stavby teď vjižní části

  odbavovací haly (foto č. 8) budujeslužebnu policie asupermarket. Secesní budova naopravu ještě čeká (foto č. 9).

  4 5

  8 9

  Vítězí inakole

  Martina Sáblíková završila svou letošní olympijskou

  sezonu snů dalšími třemi zlatými medailemi. Nejlepší

  světová rychlobruslařka je tentokrát nezískala vzimě

  naledovém oválu, ale vlétě namistrovství České re-

  publiky vženské silniční cyklistice!

  Martina spřehledem nejdřív vyhrála časovku jednot-

  livců a potom s Martinou Růžičkovou ičasovku dvojic.

  Všem svým soupeřkám nakonec ujela ivzávodě se spo-

  lečným startem pelotonu. V sobotu 26. června pětkrát

  projela dvacetikilometrový okruh vkopcích kolem Kyjova

  asčasem 3:03,08 hodiny se stala vítězkou společného

  mistrovství České republiky aSlovenska vženské silniční

  cyklistice. Vpěti dnech naněm startovala vetřech závo-

  dech avšechny vyhrála. Gratulujeme!

  Teď spolu strenérem Petrem Novákem aNOVIS Te-

  amem zamíří nasoustředění kmoři, kde bude zvažovat

  svou účast ivdalších silničních cyklistických závodech.

  6 7

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav, člen DDM Group / Pověřená šéfredaktorka Ing.Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce

  Koželužská 5, 18000 Praha 8-Libeň, tel.: 266709415; www.metrostav.cz / Číslo 12-13/2010 vyšlo 27. 7. 2010 (14–15/2010 vyjde 25. 8. 2010) / Složení redakční rady Ing.František Polák (předseda), Ing.Jaromír Pavlíček (místopředseda),

  Ing.Ivan Kajer, Ing.Jiří Kavan, Pavel Meyer, Ing.Jitka Neklanová, Ing.Lenka Svobodová, Ing.Jaromír Šob,Ing.Libuše Weinfurtová aMgr.Tomáš Zámečník / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 12800 Praha 2 / Výroba Boomerang

  Publishing,s.r.o., Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja, tel.: 244023201, fax: 244023333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta,s.p., odštěpný závod Praha, č.j.nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo

  povoleno s.p.OZSeČ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736

  Grand Prix architektů

  Nejlepším architektonickým dílem postaveným vloni

  v České republice byla Národní technická knihovna

  (NTK). Rozhodla otom odborná porota, která jí udělila

  nejprestižnější oborovou cenu – Grand Prix architek-

  tů2010. Stavbu NTK podle návrhu studia PROJEKTIL

  ARCHITEKTI řídil tým Ing.Karla Hrdlovicse zdivize 9.

  Podle slov odborné poroty NTK zvítězila mezi více než

  70 přihlášenými stavbami pro svou výjimečnost danou

  především úsporností a jasností celého konceptu, jed-

  noduchostí výrazu aelegancí řešení (foto). Porotce pře-

  svědčila iorganickým propojením architektury adesignu.

  Její kvalitně provedené konstrukce zpohledového betonu

  – dílo betonářů znaší divize 6 – doplňují barevné podlahy

  asedací nábytek, inspirovaný chemickými vzorci.

  „Je dobré vyhrát. Pro nás je ale důležitější, že hotový

  dům funguje alidé ho mají rádi,“ řekl při přebírání ceny

  Grand Prix architekt Roman Brychta, který spolu sAda-

  mem Halířem, Ondřejem Hofmeisterem aPetrem Leškem

  moderní knihovnu navrhl.

  Budovu NTK vyzdvihují odborníci z různých odvět-

  ví. Stala se Vynikající betonovou konstrukcí roku 2009

  a cenu za přizpůsobení okolní zástavbě jí udělil i Klub

  za starou Prahu. V soutěži Stavba roku získala Cenu

  primátora Hl. m. Prahy aCenu Státního fondu životního

  prostředí ČR. Obdržela iZvláštní cenu poroty vsoutěži

  Best of Realty ajejí spolutvůrci si kromě vítězství vkate-

  gorii Grafický designér roku aDesignér roku odnesli také

  absolutní vítězství – Czech Grand Design za rok 2009.

  Stěna slávy vparteru NTK se proto úctyhodně zaplňuje.

  Vyhlídková parní jízda

  Letní víkend může milovníkům železnice, řezbářství

  ahistorie zpestřit jízda zvláštním parním vlakem, který

  vyjede znádraží Praha-Braník směrem přes Křivoklát

  doLužné uRakovníka azpět vsobotu 7. srpna.

  Speciální souprava, tažená parní lokomotivou Al-

  batros, opustí nástupní stanici vBraníku v9.20 hodin.

  Bude doní možné přistoupit i nanádraží veVršovicích

  anaSmíchově. NaKřivoklát dorazí jedenáct minut před

  polednem, doLužné uRakovníka přijede ve12.50 hod.

  Jízdu můžete spojit snávštěvou 15. ročníku řezbář-

  ského setkání na hradě Křivoklát, které letos proběhne

  vednech 2. až 8. srpna. Kromě umělců, pracujících pod

  širým nebem, naněm vsobotu 7. srpna budou kvidění

  ukázky volného létání dravců apohádky pro malé ivelké

  diváky. Hudební kulisu střídavě zajistí kapela Švejband,

  stará klasická hudba nebo flašinetář. Večer slavnost za-

  končí ohňové tance avelký ohňostroj.

  Ten, kdo zvlaku vystoupí až vLužné, může navštívit

  tamější Železniční muzeum. Víc se dozvíte nawebových

  stránkách www.krivorezani.cz awww.zelpage.cz.

  Umění veměstě

  Sedm nových monumentálních soch se bude až dopo-

  loviny září tyčit v Českých Budějovicích. Za podpory

  města a Metrostavu je umělecká skupina nazvaná

  4sochaři rozmístila do všech rohů náměstí Přemys-

  la Otakara II., nad hladinu slepého ramene Malše

  anatrávník nedalekého Sokolského ostrova.

  Výstava, pojmenovaná Umění ve městě 2010, je už

  třetí přehlídkou moderního sochařství, kterou České

  Budějovice aumělci spolu připravili. Tu letošní propojuje

  asjednocuje monumentálnost všech děl, která dorostla

  domnohametrové výšky ašířky.

  Převážet objemné atěžké sochy amanipulovat sni-

  mi je obtížné. Pořadatelům proto sdopravou ainstalací

  plastik pomohl Metrostav, který má stransportem nad-

  rozměrných nákladů iuměleckých děl bohaté zkušenosti

  z minulosti. „Sochy jsme v pondělí 28. června odvezli

  zPrahy doČeských Budějovic, kde jsme je podle poža-

  davků autorů rozmístili. Zapár týdnů, vpolovině září, je

  přepravíme zpět nadruhou část výstavy, která proběh-

  ne v hlavním městě,“ upřesnila spolupráci Metrostavu

  Ing.Eva Bartoňová zjihočeské oblasti divize 6.

  Nacentrálním náměstí vČeských Budějovicích se tak

  idíky naší společnosti zadumali Myslitelé Michala Trpá-

  ka (foto). Naproti nim byla uložena prořezaná cisterna,

  kterou autor Čestmír Suška pojmenoval Rezavé květy.

  Vetřetím rohu vyrostl Domeček aPrasátko odLadislava

  Plíhala. Poslední zdejší figura máhlavu voblacích aso-

  chař Richard Švejda ji nazval Proč ne...?.

  O pár stovek metrů dál se pod hladinu říčky Malše

  pomalu potápějí Klesající figury Jakuba Flejšara, jejichž

  pesimismus vyvažuje hravostí a optimismem barevný

  Plameňák Zuzany Beránkové. ZeSokolského ostrova vše

  zdálky pozoruje dvoutunová ocelová noha odLukáše Rai-

  se. Monumentální výstava soch se prostě ani vevelkých

  Českých Budějovicích nedá přehlédnout.

  Reklama veFinsku

  Vprůběhu následujících několika týdnů zahájí pracov-

  níci divize 5 pod vedením Ing. Václava Pavlovského

  stavbu trojice přístupových tunelů pro novou trasu me-

  tra vHelsinkách. Kromě vlastní práce budou naší spo-

  lečnosti veměstě dělat reklamu iužitkové automobily,

  označené podle firemního stylu Metrostavu.

  Z důvodu spolehlivosti, ceny a snadného místního

  servisu vybrali naši pracovníci dopravy pro Finsko dva

  vozy typu Toyota Hilux, které pořídili formou operativního

  leasingu. Oba mají pětimístné dvoukabiny amalou ložnou

  plochu, kterou v jednom případě kryje nástavba (foto).

  Protože jsou bílé, budou automobily určitě elegantně

  ladit se severskou zimou. Jako třetí nás bude veFinsku

  zastupovat Volkswagen Transporter 4motion pro osm

  osob vklasické červené barvě Metrostavu. V kontrastu

  se sněhem si ho zase každý jistě dobře všimne.

  Věříme, že naši pracovníci veFinsku uspějí azůstanou

  vHelsinkách ipoukončení této stavby, aby vrozšiřování

  místní podzemní dráhy pokračovali. K dobré reklamě

  by jim kromě kvalitně odvedené práce měla přispět itři

  zmíněná, výkonná, spolehlivá a vneposlední řadě i ne-

  přehlédnutelně označená užitková vozidla.