strana 2

Výběr nejlepších

Ptáme se

Do 19. ročníku veřejné soutěže Stavba roku 2011 Metrostav přihlásil celkem tři stavby, které jeho pracovníci

dokončili v období od června 2010 do května letošního

roku – silniční tunely na Islandu, malou vodní elektrárnu v Berouně a Novou budovu pro ČVUT v Praze.

O  čtrnáct kilometrů dlouhém silničním projektu

Héðinsfjarðargöng na  Islandu (foto č. 1) i  o  jeho tunelech Siglufjörður a Ólafsfjörður jsme psali už mnohokrát.

A  jistě se k  nim ještě budeme vracet, protože se staly

nejobtížnějším dílem, jaké kdy raziči divize 5 dokončili.

Malá vodní elektrárna v  Berouně, kterou vybudoval

tým divize 6 ve sdružení se společností Zakládání staveb,

využila hydroenergetický potenciál Berounky k  získání

čisté energie. Ke  zrekonstruovanému jezu byl dostavěn

přednostně zavodňovaný rybí přechod. Úprava břehů

kolem MVE s procházející cyklostezkou zkvalitnila životní

prostředí pro obyvatele Berouna (foto č. 2).

Ing. Boška Tripala,

řed. zahr. podnikání Skupiny Metrostav

Před více než 25 lety přijel záhřebský maturant Boško

Tripalo do Prahy za otcem architektem, který sem byl

vyslán řídit pobočku jugoslávské firmy. Vystudoval

techniku prostředí na strojní fakultě ČVUT, léta pracoval v Londýně a v Moskvě. Jeho domovem se však staly

Čechy a zaměstnavatelem letos v lednu Metrostav.

1

Nájemní bydlení pro mladé rodiny ve Svitu

1

2

Třetím přihlášeným objektem se stala Nová budova Dejvice (foto č. 3), kterou sdružení firem Metrostav

a VCES postavilo pro ČVUT v Praze podle návrhu ateliéru

Šrámková architekti. Výstavbu řídila divize 1, pohledové

betony nosných konstrukcí (foto č. 4) kvalitně provedli

betonáři z divize 6. Stavba, kterou nejvíc využije fakulta

architektury, jednoduše a kvalitně doplnila vysokoškolský

areál v pražských Dejvicích (foto č. 5).

Statutární město Zlín ještě do soutěže přihlásilo své

Kongresové centrum, které podle návrhu architektky Evy

Jiřičné stavěla ve sdružení naše divize 3. Vyhlášení výsledků Stavby roku 2011 proběhne v říjnu na pátém slavnostním setkání Dnů stavitelství a architektury.

Symbolické přestřižení pásky slavnostně otevřelo novostavbu bytového domu s třiceti nájemními byty (foto

č.  1), kterou v  podtatranském městě Svit nedávno

dokončil Metrostav SK. Městské samosprávě ji předal

s měsíčním předstihem.

Malá slavnost potěšila zejména budoucí nájemníky,

kteří se do nových bytů mohli začít stěhovat už pár dní

po  23.  červnu, kdy za  přítomnosti místních poslanců

a  zástupců Státního fondu rozvoje bydlení převzal primátor města z rukou generálního ředitele Metrostavu SK

symbolický klíč od nového domu.

„Město se rozrůstá a my se snažíme zajistit mladým

rodinám vhodné bydlení. Třicet nových nájemních bytů,

o které bylo pro velký zájem nutné losovat, neuspokojilo

ani z poloviny všechny zájemce, proto už dnes přemýšlíme nad výstavbou dalších,“ konstatoval primátor Svitu

PaedDr. Rudolf Abrahám (foto č. 2 druhý zleva). Podle

jeho slov je po  všech stránkách zvládnuté stavební dílo

výsledkem profesionální spolupráce těch, kdo se na něm

podíleli. „Takového investora a vstřícné spolupracovníky

bychom si přáli mít při každé zakázce,“ potvrdil generální

ředitel Metrostavu SK Ing. Miroslav Zobaník, MBA.

Novostavba obdélníkového půdorysu, pokrytá kombinací sedlové a valbové střechy, tvarově navazuje na architektonické řešení okolních bytových domů. Upoutá však

mezi nimi pozornost barevností své silikátové omítky

a  detaily fasády. „Dům je založen na  železobetonových

patkách a  roštech, uložených na  monolitických betono-

vých pasech. Stavěli jsme jej cihlu po cihle, protože nosný

skelet doplňuje zdivo z  tvarovek Porotherm, na fasádě

opatřené zateplením,“ informoval během prohlídky novostavby vedoucí projektu Ing. Ondrej Garaj.

Ve čtyřpodlažním objektu s užitnou plochou více než

1700 m² se nachází osm jednopokojových bytů s rozlohou

37 m² a 22 dvoupokojových bytů o velikosti 53–58 m².

Každý z nich má balkon a kuchyň vybavenou standardní

kuchyňskou linkou s příslušenstvím. Součástí jednopokojových bytů je sprchový kout, osazený v jedné místnosti

spolu s  WC, dvoupokojové mají samostatnou koupelnu

s vanou. Ke každému bytu patří i zděné skladovací prostory v  přízemí a  jedno parkovací místo před domem.

Všechny se už staly příjemným místem pro život.

Zdroj: archiv Metrostavu SK

2

Betonové konstrukce s nekovovou výztuží

3

4

5

V návaznosti na předchozí články o podpoře vědy a výzkumu v Metrostavu dnes přiblížíme podíl naší společnosti na výzkumu výztuže z nekovových materiálů.

Betonové konstrukce se nejčastěji vyztužují pomocí

oceli. Má výborné mechanické vlastnosti, pokud ale není

spolehlivě ochráněna alkalickým prostředím betonu, podléhá korozi. V případě, že k ní dojde – obvykle z důvodu

porušení krycí vrstvy – celá konstrukce následně degraduje. Proto existuje velký zájem hledat i jiné způsoby vyztužování betonu. Jedním z nich je i využití kompozitních

materiálů vyztužených skleněnými, popř. uhlíkovými vlákny. Vyznačují se vysokou pevností, vynikající odolností

proti účinkům prostředí a nízkou objemovou hmotností.

Některé kompozity, zejména ty se skleněnými vlákny, však

mají menší modul pružnosti.

Metrostav ve  spolupráci s  VUT Brno a  společností

PREFA KOMPOZITY ověřoval při experimentech, jak

kompozitní výztuž v  betonových konstrukcích působí.

Zkoušky pod naší supervizí probíhaly na ČVUT v Praze,

kde byly čtyřmetrové betonové desky s  nepředpjatou

i  předpjatou výztuží z  kompozitních prutů namáhány

ohybem a sledovaly se účinky jejich statického zatížení.

Složitější zkoušky, jako namáhání na únavu pomocí cyklických zatížení nebo na  účinky dlouhodobého zatížení,

se prováděly již jen na předpjatých deskách, protože se

ukázaly jako technicky i  ekonomicky výhodnější. Prvky

vyztužené předpjatými kompozitními pruty profilu 6 mm

s  uhlíkovými vlákny dosahovaly vynikajících výsledků

při únavovém (foto) i dlouhodobém zatěžování. Dále byla

zkoušena soudržnost kompozitní výztuže s  betonem,

která je podmínkou pro spolehlivé spolupůsobení obou

materiálů. Vzhledem k  tomu, že kompozit je vyztužen

usměrněnými vlákny, má vynikající pevnost v jejich smě-

ru – podél výztužného prutu – a  nižší pevnost kolmo

na  směr vláken. Tím vzniká problém s  kotvením prutů

při napínání. Obvykle se jejich konce zalepují do kotevní

trubky, prostřednictvím které se prut následně napíná.

Takové kotvení však tvoří náročný detail.

Výzkum nicméně prokázal, že použití nekovových výztuží je v případě potřeby možné. Zároveň odhalil některá

úskalí, která by při realizaci mohla vést ke zdržení stavby, případně ke zdražení konstrukce. Kompozitní výztuž

zatím nemá zejména ekonomické parametry, aby mohla

konkurovat běžné ocelové výztuži, nerezové však ano.

Její využití je vhodné třeba v konstrukcích, které se nacházejí v oblasti magnetického nebo elektrického pole, jež

by ocelová výztuž mohla narušovat. Jiným případem by

mohlo být silně agresivní prostředí, kde by ocelová výztuž

nemohla zajistit požadovanou trvanlivost konstrukce.

Dá se předpokládat, že vývoj nových kompozitních

materiálů pokročí a jejich cena poklesne. Proto bylo vhodné pokusy ověřit, jak kompozitní výztuž působí, a vytvořit

podmínky pro její aplikaci, pokud by byla účelná.

prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc.

Ještě vloni jste řídil vlastní konzultační společnost.

Proč jste dal přednost zaměstnání v Metrostavu?

Nabídku na svou současnou práci jsem dostal víceméně

náhodou. Možnost, že bych mohl tvořit něco nového,

rozvíjet zahraniční podnikání ve firmě, která se doposud

věnovala především domácímu trhu, mě úplně získala.

Metrostav se mi navíc vždycky líbil – má výborné reference a  odvádí kvalitní práci. Taková nabídka se dobře

prodává. Jsem rád, že jsem se tak rozhodl, jen neustále

zápasím s ranním vstáváním.

Nastoupil jste do pozice, která je u nás nová. Mohl byste náplň vaší činnosti zjednodušeně přiblížit?

Naším hlavním posláním je vytvořit jednotný systém pro

úspěšné působení na zahraničních trzích. Pro podnikání

Skupiny Metrostav v cizině je nutné vypracovat obdobné

postupy, jaké fungují v našich firmách a divizích pro tuzemské zakázky. Byla by totiž škoda nevyčerpat v zahraničí možnosti celé Skupiny. Ačkoli v domácím prostředí

se osvědčila určitá konkurence, v zahraničí bychom měli

vystupovat jednotně a naplno využívat zkušenosti jednotlivých výrobních jednotek. Náš útvar dnes proto v první

řadě tvoří koncepci, jak budeme vzájemně i navenek působit, abychom byli co nejúčinnější a na nic nezapomněli ani

při vyhledávání zakázek, ani při jejich realizaci v prostředí,

kde jsou odlišný jazyk, normy a  zákony, ale i  kultura.

Chceme systematicky soustřeďovat znalosti a informace,

které naše firmy při projektech v zahraničí získaly nebo

budou získávat, a zprostředkovávat je tak, aby jedna divize

nemusela objevovat a platit to, co už druhá vymyslela či

pořídila. Musíme se domluvit, na které trhy se zaměříme

a jak budou marketing, příprava i stavby v zahraničí probíhat. Zároveň ale nechceme nikoho omezovat nebo krátit

na zisku. Naopak, nabídneme promyšlenou koncepci, která pomůže vést práci tak, aby se všichni vyvarovali problémů a ušetřili nejen čas, ale i finanční prostředky. Divize

budou moci nabízet svou práci ne jako izolovaná jednotka,

ale jako silná mezinárodně působící skupina.

Na které trhy bychom se podle vás měli zaměřit?

Připravuji náš průnik do tří oblastí. První představují hospodářsky silné země, kde se stabilně soutěží řada projektů. Existuje v nich sice vyspělá konkurence, ale je v nich

práce. Příkladem je Německo, kde už Metrostav založil

vlastní společnost. Druhou možnost nabízejí evropské

státy, které se budou intenzivně rozvíjet. Třetí oblastí by

potom mohly být vzdálenější trhy, které by při úspěchu

pomohly vykrýt případné výpadky práce v  předchozích

teritoriích. Slovenska se naše úvahy netýkají, tam už

Skupina Metrostav běžně podniká.

Myslíte si, že na všech trzích budeme působit stejně?

Určitě ne. Každý trh je jiný a  naše působení na  něm se

bude vyvíjet na  základě jeho specifik a  našeho zájmu.

Každopádně si musíme určit, kam a hlavně proč zamíříme. Kvalita našich lidí a tím i výsledky jejich práce jsou

špičkové, a tak je naším důležitým cílem uplatnění zejména v oblasti vnitropodnikových technologií. Rádi bychom

je doplnili i o investiční celky hlavně z oblasti energetiky.

Naše zájmy na jednotlivých trzích v zahraničí však musí

být stanoveny předem. Cílem může být třeba pouze jeden

segment daného trhu nebo můžeme časem chtít stavět

vše, jako u nás. Situace ve světě se ale stále mění, a proto

jí koncepci budeme průběžně přizpůsobovat.

Jak vaši činnost vnímají jednotlivé divize či firmy?

Zatím se oťukáváme a  hledáme způsoby komunikace.

Jsem ale optimista. Máme zkušenosti a osobní kontakty,

díky kterým se divize mohou snadněji dostat k zajímavým

příležitostem. Na náš společný úspěch se už těším, i když

vím, že nepřijde hned. Začátky jsou totiž vždy složité.