Strana 2
Betonové konstrukce s nekovovou výztuží
V návaznosti na předchozí články o podpoře vědy a vý-
zkumu v Metrostavu dnes přiblížíme podíl naší společ-
nosti na výzkumu výztuže z nekovových materiálů.
Betonové konstrukce se nejčastěji vyztužují pomocí
oceli. Má výborné mechanické vlastnosti, pokud ale není
spolehlivě ochráněna alkalickým prostředím betonu, pod-
léhá korozi. V případě, že k ní dojde – obvykle z důvodu
porušení krycí vrstvy – celá konstrukce následně degra-
duje. Proto existuje velký zájem hledat i jiné způsoby vy-
ztužování betonu. Jedním z nich je i využití kompozitních
materiálů vyztužených skleněnými, popř. uhlíkovými vlák-
ny. Vyznačují se vysokou pevností, vynikající odolností
proti účinkům prostředí a nízkou objemovou hmotností.
Některé kompozity, zejména ty se skleněnými vlákny, však
mají menší modul pružnosti.
Metrostav ve spolupráci s VUT Brno a společností
PREFA KOMPOZITY ověřoval při experimentech, jak
kompozitní výztuž v betonových konstrukcích působí.
Zkoušky pod naší supervizí probíhaly na ČVUT v Praze,
kde byly čtyřmetrové betonové desky s nepředpjatou
i předpjatou výztuží z kompozitních prutů namáhány
ohybem a sledovaly se účinky jejich statického zatížení.
Složitější zkoušky, jako namáhání na únavu pomocí cyk-
lických zatížení nebo na účinky dlouhodobého zatížení,
se prováděly již jen na předpjatých deskách, protože se
ukázaly jako technicky i ekonomicky výhodnější. Prvky
vyztužené předpjatými kompozitními pruty profilu 6 mm
s uhlíkovými vlákny dosahovaly vynikajících výsledků
při únavovém (foto) i dlouhodobém zatěžování. Dále byla
zkoušena soudržnost kompozitní výztuže s betonem,
která je podmínkou pro spolehlivé spolupůsobení obou
materiálů. Vzhledem k tomu, že kompozit je vyztužen
usměrněnými vlákny, má vynikající pevnost v jejich smě-
ru – podél výztužného prutu – a nižší pevnost kolmo
na směr vláken. Tím vzniká problém s kotvením prutů
při napínání. Obvykle se jejich konce zalepují do kotevní
trubky, prostřednictvím které se prut následně napíná.
Takové kotvení však tvoří náročný detail.
Výzkum nicméně prokázal, že použití nekovových vý-
ztuží je v případě potřeby možné. Zároveň odhalil některá
úskalí, která by při realizaci mohla vést ke zdržení stav-
by, případně ke zdražení konstrukce. Kompozitní výztuž
zatím nemá zejména ekonomické parametry, aby mohla
konkurovat běžné ocelové výztuži, nerezové však ano.
Její využití je vhodné třeba v konstrukcích, které se na-
cházejí v oblasti magnetického nebo elektrického pole, jež
by ocelová výztuž mohla narušovat. Jiným případem by
mohlo být silně agresivní prostředí, kde by ocelová výztuž
nemohla zajistit požadovanou trvanlivost konstrukce.
Dá se předpokládat, že vývoj nových kompozitních
materiálů pokročí a jejich cena poklesne. Proto bylo vhod-
né pokusy ověřit, jak kompozitní výztuž působí, a vytvořit
podmínky pro její aplikaci, pokud by byla účelná.
prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc.
Výběr nejlepších
Do 19. ročníku veřejné soutěže Stavba roku 2011 Met-
rostav přihlásil celkem tři stavby, které jeho pracovníci
dokončili v období od června 2010 do května letošního
roku – silniční tunely na Islandu, malou vodní elektrár-
nu v Berouně a Novou budovu pro ČVUT v Praze.
O čtrnáct kilometrů dlouhém silničním projektu
Héðinsfjarðargöng na Islandu (foto č. 1) i o jeho tune-
lech Siglufjörður a Ólafsfjörður jsme psali už mnohokrát.
A jistě se k nim ještě budeme vracet, protože se staly
nejobtížnějším dílem, jaké kdy raziči divize 5 dokončili.
Malá vodní elektrárna v Berouně, kterou vybudoval
tým divize 6 ve sdružení se společností Zakládání staveb,
využila hydroenergetický potenciál Berounky k získání
čisté energie. Ke zrekonstruovanému jezu byl dostavěn
přednostně zavodňovaný rybí přechod. Úprava břehů
kolem MVE s procházející cyklostezkou zkvalitnila životní
prostředí pro obyvatele Berouna (foto č. 2).
Třetím přihlášeným objektem se stala Nová budo-
va Dejvice (foto č. 3), kterou sdružení firem Metrostav
a VCES postavilo pro ČVUT v Praze podle návrhu ateliéru
Šrámková architekti. Výstavbu řídila divize 1, pohledové
betony nosných konstrukcí (foto č. 4) kvalitně provedli
betonáři z divize 6. Stavba, kterou nejvíc využije fakulta
architektury, jednoduše a kvalitně doplnila vysokoškolský
areál v pražských Dejvicích (foto č. 5).
Statutární město Zlín ještě do soutěže přihlásilo své
Kongresové centrum, které podle návrhu architektky Evy
Jiřičné stavěla ve sdružení naše divize 3. Vyhlášení vý-
sledků Stavby roku 2011 proběhne v říjnu na pátém slav-
nostním setkání Dnů stavitelství a architektury.
Ing. Boška Tripala,
řed. zahr. podnikání Skupiny Metrostav
Před více než 25 lety přijel záhřebský maturant Boško
Tripalo do Prahy za otcem architektem, který sem byl
vyslán řídit pobočku jugoslávské firmy. Vystudoval
techniku prostředí na strojní fakultě ČVUT, léta praco-
val v Londýně a v Moskvě. Jeho domovem se však staly
Čechy a zaměstnavatelem letos v lednu Metrostav.
Ještě vloni jste řídil vlastní konzultační společnost.
Proč jste dal přednost zaměstnání v Metrostavu?
Nabídku na svou současnou práci jsem dostal víceméně
náhodou. Možnost, že bych mohl tvořit něco nového,
rozvíjet zahraniční podnikání ve firmě, která se doposud
věnovala především domácímu trhu, mě úplně získala.
Metrostav se mi navíc vždycky líbil – má výborné refe-
rence a odvádí kvalitní práci. Taková nabídka se dobře
prodává. Jsem rád, že jsem se tak rozhodl, jen neustále
zápasím s ranním vstáváním.
Nastoupil jste do pozice, která je u nás nová. Mohl bys-
te náplň vaší činnosti zjednodušeně přiblížit?
Naším hlavním posláním je vytvořit jednotný systém pro
úspěšné působení na zahraničních trzích. Pro podnikání
Skupiny Metrostav v cizině je nutné vypracovat obdobné
postupy, jaké fungují v našich firmách a divizích pro tu-
zemské zakázky. Byla by totiž škoda nevyčerpat v zahra-
ničí možnosti celé Skupiny. Ačkoli v domácím prostředí
se osvědčila určitá konkurence, v zahraničí bychom měli
vystupovat jednotně a naplno využívat zkušenosti jednot-
livých výrobních jednotek. Náš útvar dnes proto v první
řadě tvoří koncepci, jak budeme vzájemně i navenek půso-
bit, abychom byli co nejúčinnější a na nic nezapomněli ani
při vyhledávání zakázek, ani při jejich realizaci v prostředí,
kde jsou odlišný jazyk, normy a zákony, ale i kultura.
Chceme systematicky soustřeďovat znalosti a informace,
které naše firmy při projektech v zahraničí získaly nebo
budou získávat, a zprostředkovávat je tak, aby jedna divize
nemusela objevovat a platit to, co už druhá vymyslela či
pořídila. Musíme se domluvit, na které trhy se zaměříme
a jak budou marketing, příprava i stavby v zahraničí pro-
bíhat. Zároveň ale nechceme nikoho omezovat nebo krátit
na zisku. Naopak, nabídneme promyšlenou koncepci, kte-
rá pomůže vést práci tak, aby se všichni vyvarovali pro-
blémů a ušetřili nejen čas, ale i finanční prostředky. Divize
budou moci nabízet svou práci ne jako izolovaná jednotka,
ale jako silná mezinárodně působící skupina.
Na které trhy bychom se podle vás měli zaměřit?
Připravuji náš průnik do tří oblastí. První představují hos-
podářsky silné země, kde se stabilně soutěží řada projek-
tů. Existuje v nich sice vyspělá konkurence, ale je v nich
práce. Příkladem je Německo, kde už Metrostav založil
vlastní společnost. Druhou možnost nabízejí evropské
státy, které se budou intenzivně rozvíjet. Třetí oblastí by
potom mohly být vzdálenější trhy, které by při úspěchu
pomohly vykrýt případné výpadky práce v předchozích
teritoriích. Slovenska se naše úvahy netýkají, tam už
Skupina Metrostav běžně podniká.
Myslíte si, že na všech trzích budeme působit stejně?
Určitě ne. Každý trh je jiný a naše působení na něm se
bude vyvíjet na základě jeho specifik a našeho zájmu.
Každopádně si musíme určit, kam a hlavně proč zamíří-
me. Kvalita našich lidí a tím i výsledky jejich práce jsou
špičkové, a tak je naším důležitým cílem uplatnění zejmé-
na v oblasti vnitropodnikových technologií. Rádi bychom
je doplnili i o investiční celky hlavně z oblasti energetiky.
Naše zájmy na jednotlivých trzích v zahraničí však musí
být stanoveny předem. Cílem může být třeba pouze jeden
segment daného trhu nebo můžeme časem chtít stavět
vše, jako u nás. Situace ve světě se ale stále mění, a proto
jí koncepci budeme průběžně přizpůsobovat.
Jak vaši činnost vnímají jednotlivé divize či firmy?
Zatím se oťukáváme a hledáme způsoby komunikace.
Jsem ale optimista. Máme zkušenosti a osobní kontakty,
díky kterým se divize mohou snadněji dostat k zajímavým
příležitostem. Na náš společný úspěch se už těším, i když
vím, že nepřijde hned. Začátky jsou totiž vždy složité.
strana 2
PTÁME SE
1
Nájemní bydlení pro mladé rodiny ve Svitu
Symbolické přestřižení pásky slavnostně otevřelo no-
vostavbu bytového domu s třiceti nájemními byty (foto
č. 1), kterou v podtatranském městě Svit nedávno
dokončil Metrostav SK. Městské samosprávě ji předal
s měsíčním předstihem.
Malá slavnost potěšila zejména budoucí nájemníky,
kteří se do nových bytů mohli začít stěhovat už pár dní
po 23. červnu, kdy za přítomnosti místních poslanců
a zástupců Státního fondu rozvoje bydlení převzal pri-
mátor města z rukou generálního ředitele Metrostavu SK
symbolický klíč od nového domu.
„Město se rozrůstá a my se snažíme zajistit mladým
rodinám vhodné bydlení. Třicet nových nájemních bytů,
o které bylo pro velký zájem nutné losovat, neuspokojilo
ani z poloviny všechny zájemce, proto už dnes přemýš-
líme nad výstavbou dalších,“ konstatoval primátor Svitu
PaedDr. Rudolf Abrahám (foto č. 2 druhý zleva). Podle
jeho slov je po všech stránkách zvládnuté stavební dílo
výsledkem profesionální spolupráce těch, kdo se na něm
podíleli. „Takového investora a vstřícné spolupracovníky
bychom si přáli mít při každé zakázce,“ potvrdil generální
ředitel Metrostavu SK Ing. Miroslav Zobaník, MBA.
Novostavba obdélníkového půdorysu, pokrytá kombi-
nací sedlové a valbové střechy, tvarově navazuje na archi-
tektonické řešení okolních bytových domů. Upoutá však
mezi nimi pozornost barevností své silikátové omítky
a detaily fasády. „Dům je založen na železobetonových
patkách a roštech, uložených na monolitických betono-
vých pasech. Stavěli jsme jej cihlu po cihle, protože nosný
skelet doplňuje zdivo z tvarovek Porotherm, na fasádě
opatřené zateplením,“ informoval během prohlídky novo-
stavby vedoucí projektu Ing. Ondrej Garaj.
Ve čtyřpodlažním objektu s užitnou plochou více než
1700 m² se nachází osm jednopokojových bytů s rozlohou
37 m² a 22 dvoupokojových bytů o velikosti 53–58 m².
Každý z nich má balkon a kuchyň vybavenou standardní
kuchyňskou linkou s příslušenstvím. Součástí jednopoko-
jových bytů je sprchový kout, osazený v jedné místnosti
spolu s WC, dvoupokojové mají samostatnou koupelnu
s vanou. Ke každému bytu patří i zděné skladovací pro-
story v přízemí a jedno parkovací místo před domem.
Všechny se už staly příjemným místem pro život.
Zdroj: archiv Metrostavu SK
2
1
2
3
4
5