letní příloha
strana 4
Zrození sítě A+B+C
Současnost píšeme
už víc než dvacet let
Abychom mohli mluvit o síti pražského metra, na to
jsme si museli počkat dalších 11 let – až do 2. listopadu roku 1985. Všechny tři linky tehdy měřily 26,3 km
provozní délky a bylo na nich 32 stanic.
Třetí trasa B (tehdy Smíchovské nádraží – Florenc)
propojila linku C (Florenc – Kačerov) a linku A (Nám.
Míru – Dejvická) a uzavřela trojúhelník v centru, který již
roku 1926 plánovali i zpracovatelé prvního projektu metra
v Praze prof. Dr. Vladimír List a Ing. Bohumil Belada.
Jak roky běžely, stali jsme se z národního podniku
státním podnikem, pak přišlo „zvonění klíčů“ a s ním
privatizace a transformace na akciovou společnost.
Odrazilo se to i ve struktuře výrobní náplně. Stali jsme
se z podniku orientovaného na výstavbu metra společností se širokým, otevřeným sortimentem stavební
výroby. Přibyly i zahraniční zakázky.
S otevřením zahraničních styků nastal skok ve vývoji
technologií, v možnostech nákupu moderní techniky. Letos jsme např. poprvé nasadili na metru plnoprofilové zeminové štíty od německé firmy Herrenknecht, které oživily
vzpomínky na sovětské presbetonové štíty a monolitickou
obezdívku tunelů metra z osmdesátých let.
Počet a různorodost staveb rostly rok od roku. Na
závěr letní přílohy našich novin vám při tom vzpomínání
chceme některé z těch „starších“ staveb naší společnosti
několika fotografiemi připomenout.
1
Nejen prací žil, žije a dál bude žít Metrostav
Za úspěchy vděčil Metrostav svým zaměstnancům. Dobré party na jednotlivých projektech i divizích spojovala
i loajalita pracovníků k celé firmě a jejich ochota společně nejenom stavět, ale také se bavit (foto č. 1).
Z Jungmannova náměstí musel obrozenec do depozitáře
Metro rostlo nejen do délky, ale i do hloubky. Nejhlouběji se zavrtalo pod Chotkovými sady mezi Malostranskou
a Hradčanskou – 68 m pod povrch. Primát nejhlubší stanice získala stanice Náměstí Míru – s kolejemi v hloubce
53 m a 97 m dlouhým eskalátorem.
Sportovní hry
Dědictví po Vodních stavbách nepřineslo jenom práci.
Jejich tradice Letních a Zimních branně-sportovních her,
podporovaná sportovně založenými řediteli Ing. Otou
Hobstem, Karlem Polákem a ředitelem VD Orlík Ing. Aloisem Krausem, jsme zúročili i v Metrostavu. K Tělovýchovné jednotě Vodní stavby Tábor přibyla i TJ VS Praha se
sídlem ve Sportovním areálu v Hostivaři, která se stala
mateřskou jednotou i pro sportovce Metrostavu a měla
přes 2000 členů. Zúčastňovali jsme se společných her
v rámci VHJ VS, sklízeli úspěchy pro náš podnik a mnohokrát v rámci VHJ zvítězili. Hry se konaly na různých místech republiky. Zimní (foto č. 2) v Krkonoších ve Špindlu,
v Harrachově a třikrát i na Luční boudě, několikrát na šumavském Špičáku. V létě jsme pak sváděli sportovní klání
v Plané nad Lužnicí v podnikové chatě Vodních staveb,
od začátku osmdesátých let pak v Hostivaři. Vodní stavby
sice už zanikly, ale jejich tělovýchovná jednota s 800 členy
funguje dál. Dál žijí i sportovní hry Metrostavu.
Pražané zpočátku přistupovali ke stavbě metra s nedůvěrou. Není divu, když jsme jim začali pod okny otevírat
hluboké jámy pro stavbu stanic „céčka“ v centru města.
O to víc jsme museli vyvíjet osvětovou činnost a přednášet o jeho stavbě občanům zejména z Prahy 2 a 4. Když
jsme už mohli lidem ukázat kus hotové práce při dnech
otevřených dveří, situace se začala zlepšovat.
Metro jsme propagovali při výstavách a přednáškách
i v cizině – ve Varšavě, Sofii, Moskvě, Alžíru, a po roce
1989 i krajanům v Mnichově. Vydali jsme tři publikace, při
otevření každé trasy jednu, pak souhrnné Pražské metro
– čtvrtá dimenze velkoměsta, Stavíme pro hlavní město
Prahu a podíleli jsme se v roce 2004 i na publikaci Pražské
metro. Metro se stalo cílem mnoha exkurzí, chodili mezi
nás herci i umělci, třeba Bořivoj Navrátil (foto č. 3).
Společenský život
Výročí založení podniku jsme vždy oslavovali kulturními
akcemi. Desáté jubileum se třeba vzpomínalo v právě dokončeném Paláci kultury. Zajímavé bylo i to patnácté, kde
byly hosteskami patnáctileté dcery našich zaměstnanců.
Nemohu vyjmenovat všechny umělce, kteří při společenských akcích vystupovali, snad jen namátkou – Karel
Gott, Waldemar Matuška, Jiřina Bohdalová, Josef Suk,
Věra Galatíková a plejáda dalších. Velmi oblíbená se stala
předvánoční setkání divizí a koncert v Rudolfinu určený
pro hosty z řad obchodních partnerů a přátel Metrostavu.
Snímek č. 4 připomíná vystoupení operního pěvce Adama
Plachetky v roce 2009.
Lanová dráha na Petřín
Rozšíření letiště v Ruzyni pro francouzský Bouygues
2
Přestupní uzel AB – nejvyšší dočasná kaverna na metru
S každým nově dostavěným úsekem metra rostly
zkušenosti a stoupala prestiž Metrostavu. V souvislosti
se zvykem obviňovat stavbaře, že stavějí draho, bych rád
připomněl, že společně se stavbou metra vznikly třeba
pankrácká sokolovna, depo Kačerov, centrální dispečink
MHD v ulici Na Bojišti, opravna zařízení metra a jeho
provozně-technická budova na Palackého náměstí. Metru
děkuje za svůj vznik i Centrální tenisový dvorec na Štvanici. Samozřejmostí byla i oprava fasád všech domů, ve
kterých vznikly vstupy do podzemí, a zkulturnění širokého
okolí všech stanic včetně oprav přilehlých komunikací.
Strahovský automobilový tunel
Propagace metra
Metro se stalo pro Prahu stavbou mimořádného významu. Byli jsme středem pozornosti médií – a samozřejmě
i vládnoucí garnitury, na úspěších stavby se chtěl přiživit
kdekdo. Stavbu navštěvovaly zahraniční delegace, tedy
hlavně ty z východu, pásku při otevření nových úseků stříhali i prezidenti. Měli jsme pořady v televizi, točily se filmy
s tematikou stavby metra, jak krátké, tak celovečerní.
3
Napínací komora eskalátorů ve stanici Florenc
Vzpomeňme aspoň na televizní pořady Sejdeme se
na Vlachovce se zpěvákem Josefem Zímou, Dejte děti
brzo spát, soutěž mezi běžci a auty při uvedení Strahovského tunelu do provozu, Běh Strahovským tunelem
a množství drobných šotů. Celovečerními snímky byly
Lidé z metra s Ladislavem Peškem, Jaromírem Hanzlíkem, Jitkou Molavcovou a Píseň o stromu a růži s tehdy
známým sovětským hercem Vjačeslavem Tichonovem.
V krátkých filmech ze sedmdesátých a osmdesátých
let jsme zachytili průběh celé výstavby: Tunely pod městem, Stanice za městem, Koleje pod Prahou, Stavíme
pražské metro a různé sběrné filmy.
4
Senior klub Metrostavu
Naše společnost nezapomíná ani na kolegy v důchodu.
Senior klub Metrostavu vznikl jako občanské sdružení
v roce 1991 a hned měl na 190 členů. Do programu si dal
péči o zdraví – cvičení, plavání (foto č. 5), turistiku a poznávací vycházky. V rámci třídenních turistických zájezdů
navštívili senioři už více než 30 koutů naší vlasti, od Chebu až po Beskydy, od Lužických hor až po prameny Vltavy.
A podívali se i za hranice při rekreačních zájezdech.
Metrostav a jeho lidé prostě vždycky drželi při sobě.
Přejme si, aby tato tradice dlouho vydržela.
Ambasáda v Paříži
Letní příloha byla jen malým příspěvkem k oslavám
čtyřicátých narozenin Metrostavu a poděkování všem,
kdo k jeho dílu a úspěchu pomohli. Zakončit ji můžeme
jen přáním, aby i naše současnost a budoucnost byly za
čas hezky vzpomínanou minulostí.
Přílohu připravil Ing. Karel Matzner s v yu ž i t í m s v ý c h s n í m k ů a a r c h i v u M e t r o s t a v u ,
5
ve k terém v yhledával Miloslav Kolář