Strana 4

letní příloha

strana 4

Zrození sítě A+B+C

Současnost píšeme

už víc než dvacet let

Abychom mohli mluvit o síti pražského metra, na to

jsme si museli počkat dalších 11 let – až do 2. listopadu roku 1985. Všechny tři linky tehdy měřily 26,3 km

provozní délky a bylo na nich 32 stanic.

Třetí trasa B (tehdy Smíchovské nádraží – Florenc)

propojila linku C (Florenc – Kačerov) a linku A (Nám.

Míru – Dejvická) a uzavřela trojúhelník v centru, který již

roku 1926 plánovali i zpracovatelé prvního projektu metra

v Praze prof. Dr. Vladimír List a Ing. Bohumil Belada.

Jak roky běžely, stali jsme se z národního podniku

státním podnikem, pak přišlo „zvonění klíčů“ a s ním

privatizace a transformace na akciovou společnost.

Odrazilo se to i ve struktuře výrobní náplně. Stali jsme

se z podniku orientovaného na výstavbu metra společností se širokým, otevřeným sortimentem stavební

výroby. Přibyly i zahraniční zakázky.

S otevřením zahraničních styků nastal skok ve vývoji

technologií, v možnostech nákupu moderní techniky. Letos jsme např. poprvé nasadili na metru plnoprofilové zeminové štíty od německé firmy Herrenknecht, které oživily

vzpomínky na sovětské presbetonové štíty a monolitickou

obezdívku tunelů metra z osmdesátých let.

Počet a různorodost staveb rostly rok od roku. Na

závěr letní přílohy našich novin vám při tom vzpomínání

chceme některé z těch „starších“ staveb naší společnosti

několika fotografiemi připomenout.

Nejen prací žil, žije a dál bude žít Metrostav

Za úspěchy vděčil Metrostav svým zaměstnancům. Dobré party na jednotlivých projektech i divizích spojovala

i loajalita pracovníků k celé firmě a jejich ochota společně nejenom stavět, ale také se bavit (foto č. 1).

Z Jungmannova náměstí musel obrozenec do depozitáře

Metro rostlo nejen do délky, ale i do hloubky. Nejhlouběji se zavrtalo pod Chotkovými sady mezi Malostranskou

a Hradčanskou – 68 m pod povrch. Primát nejhlubší stanice získala stanice Náměstí Míru – s kolejemi v hloubce

53 m a 97 m dlouhým eskalátorem.

Sportovní hry

Dědictví po Vodních stavbách nepřineslo jenom práci.

Jejich tradice Letních a Zimních branně-sportovních her,

podporovaná sportovně založenými řediteli Ing. Otou

Hobstem, Karlem Polákem a ředitelem VD Orlík Ing. Aloisem Krausem, jsme zúročili i v Metrostavu. K Tělovýchovné jednotě Vodní stavby Tábor přibyla i TJ VS Praha se

sídlem ve Sportovním areálu v Hostivaři, která se stala

mateřskou jednotou i pro sportovce Metrostavu a měla

přes 2000 členů. Zúčastňovali jsme se společných her

v rámci VHJ VS, sklízeli úspěchy pro náš podnik a mnohokrát v rámci VHJ zvítězili. Hry se konaly na různých místech republiky. Zimní (foto č. 2) v Krkonoších ve Špindlu,

v Harrachově a třikrát i na Luční boudě, několikrát na šumavském Špičáku. V létě jsme pak sváděli sportovní klání

v Plané nad Lužnicí v podnikové chatě Vodních staveb,

od začátku osmdesátých let pak v Hostivaři. Vodní stavby

sice už zanikly, ale jejich tělovýchovná jednota s 800 členy

funguje dál. Dál žijí i sportovní hry Metrostavu.

Pražané zpočátku přistupovali ke stavbě metra s nedůvěrou. Není divu, když jsme jim začali pod okny otevírat

hluboké jámy pro stavbu stanic „céčka“ v centru města.

O to víc jsme museli vyvíjet osvětovou činnost a přednášet o jeho stavbě občanům zejména z Prahy 2 a 4. Když

jsme už mohli lidem ukázat kus hotové práce při dnech

otevřených dveří, situace se začala zlepšovat.

Metro jsme propagovali při výstavách a přednáškách

i v cizině – ve Varšavě, Sofii, Moskvě, Alžíru, a po roce

1989 i krajanům v Mnichově. Vydali jsme tři publikace, při

otevření každé trasy jednu, pak souhrnné Pražské metro

– čtvrtá dimenze velkoměsta, Stavíme pro hlavní město

Prahu a podíleli jsme se v roce 2004 i na publikaci Pražské

metro. Metro se stalo cílem mnoha exkurzí, chodili mezi

nás herci i umělci, třeba Bořivoj Navrátil (foto č. 3).

Společenský život

Výročí založení podniku jsme vždy oslavovali kulturními

akcemi. Desáté jubileum se třeba vzpomínalo v právě dokončeném Paláci kultury. Zajímavé bylo i to patnácté, kde

byly hosteskami patnáctileté dcery našich zaměstnanců.

Nemohu vyjmenovat všechny umělce, kteří při společenských akcích vystupovali, snad jen namátkou – Karel

Gott, Waldemar Matuška, Jiřina Bohdalová, Josef Suk,

Věra Galatíková a plejáda dalších. Velmi oblíbená se stala

předvánoční setkání divizí a koncert v Rudolfinu určený

pro hosty z řad obchodních partnerů a přátel Metrostavu.

Snímek č. 4 připomíná vystoupení operního pěvce Adama

Plachetky v roce 2009.

Lanová dráha na Petřín

Rozšíření letiště v Ruzyni pro francouzský Bouygues

Přestupní uzel AB – nejvyšší dočasná kaverna na metru

S každým nově dostavěným úsekem metra rostly

zkušenosti a stoupala prestiž Metrostavu. V souvislosti

se zvykem obviňovat stavbaře, že stavějí draho, bych rád

připomněl, že společně se stavbou metra vznikly třeba

pankrácká sokolovna, depo Kačerov, centrální dispečink

MHD v ulici Na Bojišti, opravna zařízení metra a jeho

provozně-technická budova na Palackého náměstí. Metru

děkuje za svůj vznik i Centrální tenisový dvorec na Štvanici. Samozřejmostí byla i oprava fasád všech domů, ve

kterých vznikly vstupy do podzemí, a zkulturnění širokého

okolí všech stanic včetně oprav přilehlých komunikací.

Strahovský automobilový tunel

Propagace metra

Metro se stalo pro Prahu stavbou mimořádného významu. Byli jsme středem pozornosti médií – a samozřejmě

i vládnoucí garnitury, na úspěších stavby se chtěl přiživit

kdekdo. Stavbu navštěvovaly zahraniční delegace, tedy

hlavně ty z východu, pásku při otevření nových úseků stříhali i prezidenti. Měli jsme pořady v televizi, točily se filmy

s tematikou stavby metra, jak krátké, tak celovečerní.

Napínací komora eskalátorů ve stanici Florenc

Vzpomeňme aspoň na televizní pořady Sejdeme se

na Vlachovce se zpěvákem Josefem Zímou, Dejte děti

brzo spát, soutěž mezi běžci a auty při uvedení Strahovského tunelu do provozu, Běh Strahovským tunelem

a množství drobných šotů. Celovečerními snímky byly

Lidé z metra s Ladislavem Peškem, Jaromírem Hanzlíkem, Jitkou Molavcovou a Píseň o stromu a růži s tehdy

známým sovětským hercem Vjačeslavem Tichonovem.

V krátkých filmech ze sedmdesátých a osmdesátých

let jsme zachytili průběh celé výstavby: Tunely pod městem, Stanice za městem, Koleje pod Prahou, Stavíme

pražské metro a různé sběrné filmy.

Senior klub Metrostavu

Naše společnost nezapomíná ani na kolegy v důchodu.

Senior klub Metrostavu vznikl jako občanské sdružení

v roce 1991 a hned měl na 190 členů. Do programu si dal

péči o zdraví – cvičení, plavání (foto č. 5), turistiku a poznávací vycházky. V rámci třídenních turistických zájezdů

navštívili senioři už více než 30 koutů naší vlasti, od Chebu až po Beskydy, od Lužických hor až po prameny Vltavy.

A podívali se i za hranice při rekreačních zájezdech.

Metrostav a jeho lidé prostě vždycky drželi při sobě.

Přejme si, aby tato tradice dlouho vydržela.

Ambasáda v Paříži

Letní příloha byla jen malým příspěvkem k oslavám

čtyřicátých narozenin Metrostavu a poděkování všem,

kdo k jeho dílu a úspěchu pomohli. Zakončit ji můžeme

jen přáním, aby i naše současnost a budoucnost byly za

čas hezky vzpomínanou minulostí.

Přílohu připravil Ing. Karel Matzner s využitím svých snímků a archivu Metrostavu,

ve kterém vyhledával Miloslav Kolář