letní příloha

strana 4

Zrození sítě A+B+C

Současnost píšeme

už víc než dvacet let

Abychom mohli mluvit o síti pražského metra, na to

jsme si museli počkat dalších 11 let – až do 2. listopadu roku 1985. Všechny tři linky tehdy měřily 26,3 km

provozní délky a bylo na nich 32 stanic.

Třetí trasa B (tehdy Smíchovské nádraží – Florenc)

propojila linku C (Florenc – Kačerov) a linku A (Nám.

Míru – Dejvická) a uzavřela trojúhelník v centru, který již

roku 1926 plánovali i zpracovatelé prvního projektu metra

v Praze prof. Dr. Vladimír List a Ing. Bohumil Belada.

Jak roky běžely, stali jsme se z národního podniku

státním podnikem, pak přišlo „zvonění klíčů“ a s ním

privatizace a transformace na akciovou společnost.

Odrazilo se to i ve struktuře výrobní náplně. Stali jsme

se z podniku orientovaného na výstavbu metra společností se širokým, otevřeným sortimentem stavební

výroby. Přibyly i zahraniční zakázky.

S otevřením zahraničních styků nastal skok ve vývoji

technologií, v možnostech nákupu moderní techniky. Letos jsme např. poprvé nasadili na metru plnoprofilové zeminové štíty od německé firmy Herrenknecht, které oživily

vzpomínky na sovětské presbetonové štíty a monolitickou

obezdívku tunelů metra z osmdesátých let.

Počet a různorodost staveb rostly rok od roku. Na

závěr letní přílohy našich novin vám při tom vzpomínání

chceme některé z těch „starších“ staveb naší společnosti

několika fotografiemi připomenout.

1

Nejen prací žil, žije a dál bude žít Metrostav

Za úspěchy vděčil Metrostav svým zaměstnancům. Dobré party na jednotlivých projektech i divizích spojovala

i loajalita pracovníků k celé firmě a jejich ochota společně nejenom stavět, ale také se bavit (foto č. 1).

Z Jungmannova náměstí musel obrozenec do depozitáře

Metro rostlo nejen do délky, ale i do hloubky. Nejhlouběji se zavrtalo pod Chotkovými sady mezi Malostranskou

a Hradčanskou – 68 m pod povrch. Primát nejhlubší stanice získala stanice Náměstí Míru – s kolejemi v hloubce

53 m a 97 m dlouhým eskalátorem.

Sportovní hry

Dědictví po Vodních stavbách nepřineslo jenom práci.

Jejich tradice Letních a Zimních branně-sportovních her,

podporovaná sportovně založenými řediteli Ing. Otou

Hobstem, Karlem Polákem a ředitelem VD Orlík Ing. Aloisem Krausem, jsme zúročili i v Metrostavu. K Tělovýchovné jednotě Vodní stavby Tábor přibyla i TJ VS Praha se

sídlem ve Sportovním areálu v Hostivaři, která se stala

mateřskou jednotou i pro sportovce Metrostavu a měla

přes 2000 členů. Zúčastňovali jsme se společných her

v rámci VHJ VS, sklízeli úspěchy pro náš podnik a mnohokrát v rámci VHJ zvítězili. Hry se konaly na různých místech republiky. Zimní (foto č. 2) v Krkonoších ve Špindlu,

v Harrachově a třikrát i na Luční boudě, několikrát na šumavském Špičáku. V létě jsme pak sváděli sportovní klání

v Plané nad Lužnicí v podnikové chatě Vodních staveb,

od začátku osmdesátých let pak v Hostivaři. Vodní stavby

sice už zanikly, ale jejich tělovýchovná jednota s 800 členy

funguje dál. Dál žijí i sportovní hry Metrostavu.

Pražané zpočátku přistupovali ke stavbě metra s nedůvěrou. Není divu, když jsme jim začali pod okny otevírat

hluboké jámy pro stavbu stanic „céčka“ v centru města.

O to víc jsme museli vyvíjet osvětovou činnost a přednášet o jeho stavbě občanům zejména z Prahy 2 a 4. Když

jsme už mohli lidem ukázat kus hotové práce při dnech

otevřených dveří, situace se začala zlepšovat.

Metro jsme propagovali při výstavách a přednáškách

i v cizině – ve Varšavě, Sofii, Moskvě, Alžíru, a po roce

1989 i krajanům v Mnichově. Vydali jsme tři publikace, při

otevření každé trasy jednu, pak souhrnné Pražské metro

– čtvrtá dimenze velkoměsta, Stavíme pro hlavní město

Prahu a podíleli jsme se v roce 2004 i na publikaci Pražské

metro. Metro se stalo cílem mnoha exkurzí, chodili mezi

nás herci i umělci, třeba Bořivoj Navrátil (foto č. 3).

Společenský život

Výročí založení podniku jsme vždy oslavovali kulturními

akcemi. Desáté jubileum se třeba vzpomínalo v právě dokončeném Paláci kultury. Zajímavé bylo i to patnácté, kde

byly hosteskami patnáctileté dcery našich zaměstnanců.

Nemohu vyjmenovat všechny umělce, kteří při společenských akcích vystupovali, snad jen namátkou – Karel

Gott, Waldemar Matuška, Jiřina Bohdalová, Josef Suk,

Věra Galatíková a plejáda dalších. Velmi oblíbená se stala

předvánoční setkání divizí a koncert v Rudolfinu určený

pro hosty z řad obchodních partnerů a přátel Metrostavu.

Snímek č. 4 připomíná vystoupení operního pěvce Adama

Plachetky v roce 2009.

Lanová dráha na Petřín

Rozšíření letiště v Ruzyni pro francouzský Bouygues

2

Přestupní uzel AB – nejvyšší dočasná kaverna na metru

S každým nově dostavěným úsekem metra rostly

zkušenosti a stoupala prestiž Metrostavu. V souvislosti

se zvykem obviňovat stavbaře, že stavějí draho, bych rád

připomněl, že společně se stavbou metra vznikly třeba

pankrácká sokolovna, depo Kačerov, centrální dispečink

MHD v ulici Na Bojišti, opravna zařízení metra a jeho

provozně-technická budova na Palackého náměstí. Metru

děkuje za svůj vznik i Centrální tenisový dvorec na Štvanici. Samozřejmostí byla i oprava fasád všech domů, ve

kterých vznikly vstupy do podzemí, a zkulturnění širokého

okolí všech stanic včetně oprav přilehlých komunikací.

Strahovský automobilový tunel

Propagace metra

Metro se stalo pro Prahu stavbou mimořádného významu. Byli jsme středem pozornosti médií – a samozřejmě

i vládnoucí garnitury, na úspěších stavby se chtěl přiživit

kdekdo. Stavbu navštěvovaly zahraniční delegace, tedy

hlavně ty z východu, pásku při otevření nových úseků stříhali i prezidenti. Měli jsme pořady v televizi, točily se filmy

s tematikou stavby metra, jak krátké, tak celovečerní.

3

Napínací komora eskalátorů ve stanici Florenc

Vzpomeňme aspoň na televizní pořady Sejdeme se

na Vlachovce se zpěvákem Josefem Zímou, Dejte děti

brzo spát, soutěž mezi běžci a auty při uvedení Strahovského tunelu do provozu, Běh Strahovským tunelem

a množství drobných šotů. Celovečerními snímky byly

Lidé z metra s Ladislavem Peškem, Jaromírem Hanzlíkem, Jitkou Molavcovou a Píseň o stromu a růži s tehdy

známým sovětským hercem Vjačeslavem Tichonovem.

V krátkých filmech ze sedmdesátých a osmdesátých

let jsme zachytili průběh celé výstavby: Tunely pod městem, Stanice za městem, Koleje pod Prahou, Stavíme

pražské metro a různé sběrné filmy.

4

Senior klub Metrostavu

Naše společnost nezapomíná ani na kolegy v důchodu.

Senior klub Metrostavu vznikl jako občanské sdružení

v roce 1991 a hned měl na 190 členů. Do programu si dal

péči o zdraví – cvičení, plavání (foto č. 5), turistiku a poznávací vycházky. V rámci třídenních turistických zájezdů

navštívili senioři už více než 30 koutů naší vlasti, od Chebu až po Beskydy, od Lužických hor až po prameny Vltavy.

A podívali se i za hranice při rekreačních zájezdech.

Metrostav a jeho lidé prostě vždycky drželi při sobě.

Přejme si, aby tato tradice dlouho vydržela.

Ambasáda v Paříži

Letní příloha byla jen malým příspěvkem k oslavám

čtyřicátých narozenin Metrostavu a poděkování všem,

kdo k jeho dílu a úspěchu pomohli. Zakončit ji můžeme

jen přáním, aby i naše současnost a budoucnost byly za

čas hezky vzpomínanou minulostí.

Přílohu připravil Ing. Karel Matzner s využitím svých snímků a archivu Metrostavu,

5

ve kterém vyhledával Miloslav Kolář