Metrostav 12-13/2011

• Strana 1

  Kladenský areál společnosti LEGO Production se do lé-

  ta 2012 výrazně rozroste. Tým divize 3 vedený Ing. Pe-

  trem Macháčkem v něm totiž zahájil velkou dostavbu

  výrobních i administrativních objektů, které v Čechách

  umožní rozšířit výrobu hraček dánské značky LEGO.

  Na základní kámen stavby proto 7. července pokle-

  pali nejen zástupci investora v čele s viceprezidentem

  a generálním ředitelem kladenského závodu LEGO Car-

  stenem Rasmussenem a primátor Kladna Dan Jiránek,

  ale i obchodní náměstek divize 3 Metrostavu Ing. Karel

  Volf, MBA (foto třetí zleva). „V kladenských Kročehla-

  vech zásadně rozšíříme současnou plochu továrny,“

  říká Ing. Macháček. „Na ploše 115 500 m² vybudujeme

  ve dvou etapách čtyři výrobní haly, jednu skladovací,

  dvě větší administrativní budovy a několik drobnějších

  správních. Starý a nový provoz propojíme pozemními ko-

  munikacemi a nadzemním tunelem. Po dokončení stavby

  bude v nových halách pracovat až tisíc zaměstnanců.“

  Ještě před tím, než 1. července na staveniště nastou-

  pili naši zaměstnanci, nechal na něm investor provést hru-

  bé terénní úpravy a podzemní dešťové retenční nádrže. Di-

  vize 3 stavbu zahájila areálovou kanalizací a prováděním

  základových patek. Objekty, jejichž stavbu řídí Metrostav,

  budou nepodsklepené, jejich železobetonové prefabriko-

  vané skelety opláští sendvičové panely. Vysunuté vstupy

  do administrativních budov zvýrazní barvy.

  Dvoupodlažní administrativní budovy, označované

  písmeny B a C, jsou navrženy s téměř shodnou užitkovou

  plochou kolem 2460 m². Plocha hal A, B a C dosahuje

  u každé asi 8140 m², hala L ji má o více než polovinu

  menší. Všechny mají zděné vestavby. Obestavěný prostor

  manipulační a skladovací haly D přesáhne 120 tisíc kubí-

  ků. O termínu zahájení výstavby zakladačového skladu II

  s obestavěným prostorem přes 51 tisíc m³ ještě není roz-

  hodnuto. První etapu stavby – objekty L, C, D – dokončí

  tým Ing. Macháčka do 28. února 2012. Budovy B a C

  dostaví měsíc nato a zbývající část druhé etapy – stavbu

  hal A a B – uzavře asi o čtvrt roku později.

  Kladenský areál firmy LEGO, kde vznikají i projekty

  modelů pro zábavní parky Legoland, zásobuje hračkami

  celý evropský trh. I přes velký rozsah zdejšího projektu

  divize 3 jistě zvládne výstavbu nových hal a budov stejně

  hravě, jako děti po celém světě s radostí a snadno staví

  z kostiček stavebnice LEGO rovnou celá města.

  Divize 1 přestavuje stadion pro

  fotbalového mistra str. 5

  V hezkém prostředí se i daně platí

  lépe str. 5

  Most přes Ohři na R6 je průjezdný

  v obou směrech str. 5

  Ptáme se: Ing. Boška Tripala,

  ředitele zahraničního podnikání str. 2

  Betonové konstrukce s nekovovou

  výztuží str. 2

  Z historie naší společnosti Letní

  příloha str. 3 a str. 4

  xxxx

  více ve fotoreportáži na str. 4

  27. července 2011 / 12–13 / XXIII

  METROSTAV A.S. ČLEN DDM GROUP

  KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

  Největší a nejmodernější

  Metrostav je stále excelentní firma

  V rámci vyhodnocení CZECH TOP 100 získala naše

  společnost 30. května ratingové ocenění ČEKIA Stability

  Award a už podruhé – a tedy pokaždé od začátku hodnocení

  – se zařadila mezi nejstabilnější firmy v České republice.

  Ceny pro nádraží

  Rekonstrukce výpravní

  budovy železniční stanice

  v Mariánských Lázních

  získala na kongresu

  WATENVI 2011 hlavní

  cenu v Soutěži o stavbu

  s ekologickým přínosem.

  Zároveň jí v soutěži TOP INVEST byl udělen i titul Nejlepší

  investice roku 2010. Stavbu podle návrhu Ing. arch. Patrika

  Kotase provedl za plného nádražního provozu tým Radka

  Kučery z divize 9 pro společnost Grandi Stazioni ČR.

  Nový ředitel v Polsku

  Prvního června se ředitelem výstavby v Polsku stal nově

  Ing. Michael Dibon z divize 4, který nedávno v Ostravě

  úspěšně dokončil stavbu Prodloužené Místecké. Při jeho

  náročné práci mu přejeme hodně úspěchů.

  Hotové základy

  Tým Ing. Jiřího Škrance

  z divize 6 dokončil stavební

  jámu a základy malé vodní

  elektrárny Litoměřice –

  České Kopisty. Při této

  příležitosti na staveništi

  14. července proběhl

  slavnostní poklep na základy, který provedl ředitel divize

  Ing. Jan Cuc. Zdejší elektrárna bude největší nízkospádová

  MVE v ČR a měla by být hotová v červnu roku 2012.

  Další stavba

  Tým Ing. Petra Krutila

  z divize 1 rozšířil svou

  působnost v Čelákovicích.

  K probíhající výstavbě

  tamějších bytových domů

  a velkoprodejny Tesco

  přidal i začínající práce

  na revitalizaci náměstí 5. května v centru města. Projekt,

  spolufinancovaný ze zdrojů EU, zahájil 15. července

  slavnostním poklepem na základní kámen i hejtman

  Středočeského kraje Davith Rath a náměstek ředitele

  divize 1 Metrostavu Ing. Jaroslav Heran.

  Prorážka na Blance

  V pondělí 18. července

  odpoledne se uskutečnila

  poslední prorážka na stavbě

  tunelového komplexu

  Blanka. Pracovníci divize 5

  pod vedením Ing. Miroslava

  Padevěta s ní dokončili ražbu

  levé kaloty jižní tunelové trouby v úseku MYPRA. Poslední

  kubík zeminy na ražbách Blanky vytěží v průběhu srpna.

  Přátelské setkání

  Prezident Skupiny Metrostav

  Jiří Bělohlav se 21. července

  setkal s generálním

  ředitelem běloruské státní

  organizace Beltamožservis

  Jurijem Gennadijevičem

  Korolem (foto vlevo).

  Divize 3 staví v Bělorusku dopravně-logistický terminál

  u Ščitomiriči, přátelského jednání se proto zúčastnili také

  její ředitel Ing. Martin Plch, obchodní náměstek Ing. Karel

  Volf a ředitel organizační složky v Minsku Ing. Jan Hrubeš.

  Moravská křižovatka

  V pondělí 11. července byla uvedena do provozu druhá

  část stavby dálnice D1 od křižovatky Kroměříž-východ

  do Říkovic. Nový, asi 7km úsek otevřel průjezd přes

  tzv. Moravskou křižovatku a navázal na první část díla,

  která byla zprovozněna vloni v prosinci. Na stavbě pra-

  covala ve sdružení naše divize 4.

  „Svou část zakázky – více než 2 km dlouhý úsek rych-

  lostní silnice R55 u Hulína – jsme předali do užívání už

  vloni a na dnes otevíraném úseku jsme nepracovali,“ řekl

  vedoucí projektu Ing. Břetislav Polák z divize 4 a doplnil:

  „V rámci stavby nám však ještě zbývá opravit některé

  místní komunikace. Jako člen dalšího sdružení jsme také

  vyhráli zakázku na dostavbu 16,5 km silnice R49, která

  Moravskou křižovatku dokončí a povede přes Holešov

  do Fryštáku. Tato stavba sice byla slavnostně zahájena

  30. září 2008 a jsou na ni i částečná stavební povolení,

  ale ne finanční prostředky. Takže na ně čekáme.“

  Slavnostního otevření nového úseku dálnice, který

  zkrátil nedostavěnou část D1 na pouhých 24 km, se kromě

  nového ministra dopravy Pavla Dobeše zúčastnil i český

  premiér Petr Nečas (foto zleva). Mezi pozvanými hosty byl

  i ředitel divize 4 Metrostavu Ing. Josef Neuwirth.

  LEGO se rozšiřuje, aby děti měly více hraček

  Dětská část Fakultní nemocnice v Motole je už dlouho největší u nás. Před pár týdny se však stala navíc i nejmodernější a nejlépe vybavenou. Za Metrostav se o to zasloužil tým

  Josefa Majera z divize 9, který na kompletní rekonstrukci nepřetržitě provozovaného zdravotnického zařízení začal pracovat už v prosinci roku 2006. Práci našich stavbařů i všech

  jejich partnerů a subdodavatelů završili 24. června přestřižením symbolické pásky manželka prezidenta ČR paní Livia Klausová, ředitel nemocnice JUDr. Ing. Miloslav Ludvík

  a generální ředitel Metrostavu Ing. Pavel Pilát (foto vpravo). Další informace o otevření nemocnice naleznete ve fotoreportáži na straně 4.

  Hračka století – stavebnice LEGO – byla v současné

  podobě uvedena na trh v roce 1958. Svůj původ

  má v dánském městě Billund, kde tesař Ole Kirk

  Christiansen začal roku 1932 vyrábět dřevěné hračky

  a za značku si vybral zkratku z výrazu Leg godt, který

  česky znamená Hraj si dobře. S kostičkami LEGO

  i s dalšími hračkami této značky si v současnosti hrají

  děti ve více než 130 státech. LEGO Group dnes má přes

  8000 zaměstnanců a od roku 2000 vyrábí i v Česku.

  Firmu vlastní vnuk zakladatele Kjeld Kirk Kristiansen.

• Strana 2

  Betonové konstrukce s nekovovou výztuží

  V návaznosti na předchozí články o podpoře vědy a vý-

  zkumu v Metrostavu dnes přiblížíme podíl naší společ-

  nosti na výzkumu výztuže z nekovových materiálů.

  Betonové konstrukce se nejčastěji vyztužují pomocí

  oceli. Má výborné mechanické vlastnosti, pokud ale není

  spolehlivě ochráněna alkalickým prostředím betonu, pod-

  léhá korozi. V případě, že k ní dojde – obvykle z důvodu

  porušení krycí vrstvy – celá konstrukce následně degra-

  duje. Proto existuje velký zájem hledat i jiné způsoby vy-

  ztužování betonu. Jedním z nich je i využití kompozitních

  materiálů vyztužených skleněnými, popř. uhlíkovými vlák-

  ny. Vyznačují se vysokou pevností, vynikající odolností

  proti účinkům prostředí a nízkou objemovou hmotností.

  Některé kompozity, zejména ty se skleněnými vlákny, však

  mají menší modul pružnosti.

  Metrostav ve spolupráci s VUT Brno a společností

  PREFA KOMPOZITY ověřoval při experimentech, jak

  kompozitní výztuž v betonových konstrukcích působí.

  Zkoušky pod naší supervizí probíhaly na ČVUT v Praze,

  kde byly čtyřmetrové betonové desky s nepředpjatou

  i předpjatou výztuží z kompozitních prutů namáhány

  ohybem a sledovaly se účinky jejich statického zatížení.

  Složitější zkoušky, jako namáhání na únavu pomocí cyk-

  lických zatížení nebo na účinky dlouhodobého zatížení,

  se prováděly již jen na předpjatých deskách, protože se

  ukázaly jako technicky i ekonomicky výhodnější. Prvky

  vyztužené předpjatými kompozitními pruty profilu 6 mm

  s uhlíkovými vlákny dosahovaly vynikajících výsledků

  při únavovém (foto) i dlouhodobém zatěžování. Dále byla

  zkoušena soudržnost kompozitní výztuže s betonem,

  která je podmínkou pro spolehlivé spolupůsobení obou

  materiálů. Vzhledem k tomu, že kompozit je vyztužen

  usměrněnými vlákny, má vynikající pevnost v jejich smě-

  ru – podél výztužného prutu – a nižší pevnost kolmo

  na směr vláken. Tím vzniká problém s kotvením prutů

  při napínání. Obvykle se jejich konce zalepují do kotevní

  trubky, prostřednictvím které se prut následně napíná.

  Takové kotvení však tvoří náročný detail.

  Výzkum nicméně prokázal, že použití nekovových vý-

  ztuží je v případě potřeby možné. Zároveň odhalil některá

  úskalí, která by při realizaci mohla vést ke zdržení stav-

  by, případně ke zdražení konstrukce. Kompozitní výztuž

  zatím nemá zejména ekonomické parametry, aby mohla

  konkurovat běžné ocelové výztuži, nerezové však ano.

  Její využití je vhodné třeba v konstrukcích, které se na-

  cházejí v oblasti magnetického nebo elektrického pole, jež

  by ocelová výztuž mohla narušovat. Jiným případem by

  mohlo být silně agresivní prostředí, kde by ocelová výztuž

  nemohla zajistit požadovanou trvanlivost konstrukce.

  Dá se předpokládat, že vývoj nových kompozitních

  materiálů pokročí a jejich cena poklesne. Proto bylo vhod-

  né pokusy ověřit, jak kompozitní výztuž působí, a vytvořit

  podmínky pro její aplikaci, pokud by byla účelná.

  prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc.

  Výběr nejlepších

  Do 19. ročníku veřejné soutěže Stavba roku 2011 Met-

  rostav přihlásil celkem tři stavby, které jeho pracovníci

  dokončili v období od června 2010 do května letošního

  roku – silniční tunely na Islandu, malou vodní elektrár-

  nu v Berouně a Novou budovu pro ČVUT v Praze.

  O čtrnáct kilometrů dlouhém silničním projektu

  Héðinsfjarðargöng na Islandu (foto č. 1) i o jeho tune-

  lech Siglufjörður a Ólafsfjörður jsme psali už mnohokrát.

  A jistě se k nim ještě budeme vracet, protože se staly

  nejobtížnějším dílem, jaké kdy raziči divize 5 dokončili.

  Malá vodní elektrárna v Berouně, kterou vybudoval

  tým divize 6 ve sdružení se společností Zakládání staveb,

  využila hydroenergetický potenciál Berounky k získání

  čisté energie. Ke zrekonstruovanému jezu byl dostavěn

  přednostně zavodňovaný rybí přechod. Úprava břehů

  kolem MVE s procházející cyklostezkou zkvalitnila životní

  prostředí pro obyvatele Berouna (foto č. 2).

  Třetím přihlášeným objektem se stala Nová budo-

  va Dejvice (foto č. 3), kterou sdružení firem Metrostav

  a VCES postavilo pro ČVUT v Praze podle návrhu ateliéru

  Šrámková architekti. Výstavbu řídila divize 1, pohledové

  betony nosných konstrukcí (foto č. 4) kvalitně provedli

  betonáři z divize 6. Stavba, kterou nejvíc využije fakulta

  architektury, jednoduše a kvalitně doplnila vysokoškolský

  areál v pražských Dejvicích (foto č. 5).

  Statutární město Zlín ještě do soutěže přihlásilo své

  Kongresové centrum, které podle návrhu architektky Evy

  Jiřičné stavěla ve sdružení naše divize 3. Vyhlášení vý-

  sledků Stavby roku 2011 proběhne v říjnu na pátém slav-

  nostním setkání Dnů stavitelství a architektury.

  Ing. Boška Tripala,

  řed. zahr. podnikání Skupiny Metrostav

  Před více než 25 lety přijel záhřebský maturant Boško

  Tripalo do Prahy za otcem architektem, který sem byl

  vyslán řídit pobočku jugoslávské firmy. Vystudoval

  techniku prostředí na strojní fakultě ČVUT, léta praco-

  val v Londýně a v Moskvě. Jeho domovem se však staly

  Čechy a zaměstnavatelem letos v lednu Metrostav.

  Ještě vloni jste řídil vlastní konzultační společnost.

  Proč jste dal přednost zaměstnání v Metrostavu?

  Nabídku na svou současnou práci jsem dostal víceméně

  náhodou. Možnost, že bych mohl tvořit něco nového,

  rozvíjet zahraniční podnikání ve firmě, která se doposud

  věnovala především domácímu trhu, mě úplně získala.

  Metrostav se mi navíc vždycky líbil – má výborné refe-

  rence a odvádí kvalitní práci. Taková nabídka se dobře

  prodává. Jsem rád, že jsem se tak rozhodl, jen neustále

  zápasím s ranním vstáváním.

  Nastoupil jste do pozice, která je u nás nová. Mohl bys-

  te náplň vaší činnosti zjednodušeně přiblížit?

  Naším hlavním posláním je vytvořit jednotný systém pro

  úspěšné působení na zahraničních trzích. Pro podnikání

  Skupiny Metrostav v cizině je nutné vypracovat obdobné

  postupy, jaké fungují v našich firmách a divizích pro tu-

  zemské zakázky. Byla by totiž škoda nevyčerpat v zahra-

  ničí možnosti celé Skupiny. Ačkoli v domácím prostředí

  se osvědčila určitá konkurence, v zahraničí bychom měli

  vystupovat jednotně a naplno využívat zkušenosti jednot-

  livých výrobních jednotek. Náš útvar dnes proto v první

  řadě tvoří koncepci, jak budeme vzájemně i navenek půso-

  bit, abychom byli co nejúčinnější a na nic nezapomněli ani

  při vyhledávání zakázek, ani při jejich realizaci v prostředí,

  kde jsou odlišný jazyk, normy a zákony, ale i kultura.

  Chceme systematicky soustřeďovat znalosti a informace,

  které naše firmy při projektech v zahraničí získaly nebo

  budou získávat, a zprostředkovávat je tak, aby jedna divize

  nemusela objevovat a platit to, co už druhá vymyslela či

  pořídila. Musíme se domluvit, na které trhy se zaměříme

  a jak budou marketing, příprava i stavby v zahraničí pro-

  bíhat. Zároveň ale nechceme nikoho omezovat nebo krátit

  na zisku. Naopak, nabídneme promyšlenou koncepci, kte-

  rá pomůže vést práci tak, aby se všichni vyvarovali pro-

  blémů a ušetřili nejen čas, ale i finanční prostředky. Divize

  budou moci nabízet svou práci ne jako izolovaná jednotka,

  ale jako silná mezinárodně působící skupina.

  Na které trhy bychom se podle vás měli zaměřit?

  Připravuji náš průnik do tří oblastí. První představují hos-

  podářsky silné země, kde se stabilně soutěží řada projek-

  tů. Existuje v nich sice vyspělá konkurence, ale je v nich

  práce. Příkladem je Německo, kde už Metrostav založil

  vlastní společnost. Druhou možnost nabízejí evropské

  státy, které se budou intenzivně rozvíjet. Třetí oblastí by

  potom mohly být vzdálenější trhy, které by při úspěchu

  pomohly vykrýt případné výpadky práce v předchozích

  teritoriích. Slovenska se naše úvahy netýkají, tam už

  Skupina Metrostav běžně podniká.

  Myslíte si, že na všech trzích budeme působit stejně?

  Určitě ne. Každý trh je jiný a naše působení na něm se

  bude vyvíjet na základě jeho specifik a našeho zájmu.

  Každopádně si musíme určit, kam a hlavně proč zamíří-

  me. Kvalita našich lidí a tím i výsledky jejich práce jsou

  špičkové, a tak je naším důležitým cílem uplatnění zejmé-

  na v oblasti vnitropodnikových technologií. Rádi bychom

  je doplnili i o investiční celky hlavně z oblasti energetiky.

  Naše zájmy na jednotlivých trzích v zahraničí však musí

  být stanoveny předem. Cílem může být třeba pouze jeden

  segment daného trhu nebo můžeme časem chtít stavět

  vše, jako u nás. Situace ve světě se ale stále mění, a proto

  jí koncepci budeme průběžně přizpůsobovat.

  Jak vaši činnost vnímají jednotlivé divize či firmy?

  Zatím se oťukáváme a hledáme způsoby komunikace.

  Jsem ale optimista. Máme zkušenosti a osobní kontakty,

  díky kterým se divize mohou snadněji dostat k zajímavým

  příležitostem. Na náš společný úspěch se už těším, i když

  vím, že nepřijde hned. Začátky jsou totiž vždy složité.

  strana 2

  PTÁME SE

  1

  Nájemní bydlení pro mladé rodiny ve Svitu

  Symbolické přestřižení pásky slavnostně otevřelo no-

  vostavbu bytového domu s třiceti nájemními byty (foto

  č. 1), kterou v podtatranském městě Svit nedávno

  dokončil Metrostav SK. Městské samosprávě ji předal

  s měsíčním předstihem.

  Malá slavnost potěšila zejména budoucí nájemníky,

  kteří se do nových bytů mohli začít stěhovat už pár dní

  po 23. červnu, kdy za přítomnosti místních poslanců

  a zástupců Státního fondu rozvoje bydlení převzal pri-

  mátor města z rukou generálního ředitele Metrostavu SK

  symbolický klíč od nového domu.

  „Město se rozrůstá a my se snažíme zajistit mladým

  rodinám vhodné bydlení. Třicet nových nájemních bytů,

  o které bylo pro velký zájem nutné losovat, neuspokojilo

  ani z poloviny všechny zájemce, proto už dnes přemýš-

  líme nad výstavbou dalších,“ konstatoval primátor Svitu

  PaedDr. Rudolf Abrahám (foto č. 2 druhý zleva). Podle

  jeho slov je po všech stránkách zvládnuté stavební dílo

  výsledkem profesionální spolupráce těch, kdo se na něm

  podíleli. „Takového investora a vstřícné spolupracovníky

  bychom si přáli mít při každé zakázce,“ potvrdil generální

  ředitel Metrostavu SK Ing. Miroslav Zobaník, MBA.

  Novostavba obdélníkového půdorysu, pokrytá kombi-

  nací sedlové a valbové střechy, tvarově navazuje na archi-

  tektonické řešení okolních bytových domů. Upoutá však

  mezi nimi pozornost barevností své silikátové omítky

  a detaily fasády. „Dům je založen na železobetonových

  patkách a roštech, uložených na monolitických betono-

  vých pasech. Stavěli jsme jej cihlu po cihle, protože nosný

  skelet doplňuje zdivo z tvarovek Porotherm, na fasádě

  opatřené zateplením,“ informoval během prohlídky novo-

  stavby vedoucí projektu Ing. Ondrej Garaj.

  Ve čtyřpodlažním objektu s užitnou plochou více než

  1700 m² se nachází osm jednopokojových bytů s rozlohou

  37 m² a 22 dvoupokojových bytů o velikosti 53–58 m².

  Každý z nich má balkon a kuchyň vybavenou standardní

  kuchyňskou linkou s příslušenstvím. Součástí jednopoko-

  jových bytů je sprchový kout, osazený v jedné místnosti

  spolu s WC, dvoupokojové mají samostatnou koupelnu

  s vanou. Ke každému bytu patří i zděné skladovací pro-

  story v přízemí a jedno parkovací místo před domem.

  Všechny se už staly příjemným místem pro život.

  Zdroj: archiv Metrostavu SK

  2

  1

  2

  3

  4

  5

• Strana 3

  Ukončete nástup,

  dveře se zavírají

  Za dobu své existence se celé pražské metro zastavilo

  jen jednou – letos 16. června, v době odborářské stáv-

  ky. Zachování jeho částečného provozu i při povodních

  v roce 2002 svědčí o spolehlivosti tohoto druhu měst-

  ské hromadné dopravy. Vraťme se ale o 40 let zpátky

  a připomeňme si, jak to všechno začalo...

  První čtyři roky života naší firmy do uvedení prvního

  provozního úseku „céčka“ utekly ve snaze konsolidovat

  nový podnik, dokončit zděděné stavby a hlavně – splnit

  stanovený termín uvedení metra do provozu. Dnes se

  to jednoduše napíše. Ale aby se mohl vydat první va-

  gon metra na trať, bylo třeba zkolaudovat 840 objektů

  a 331 technologických souborů. Pro ně jsme museli splnit

  284 termínů stavebních připraveností k montáži!

  Atmosféra posledních dnů a hodin před první jízdou

  vlaku metra, které se nám brzy stalo běžným dopravním

  prostředkem, byla neopakovatelná. Myslím, že kdo ji pro-

  žil, nikdy na napětí konce roku 1973 a první měsíce roku

  dalšího nezapomene. Metrostaváci byli sice parta zkuše-

  ných stavbařů, ale nikdo z nás metro předtím nestavěl.

  Nepraktova novoročenka s přáním do roku 1974 nesla

  nápis: Už to jede! Nelhala, metro se rozjelo zkušebně už

  začátkem roku, aby 9. května 1974, téměř dva měsíce

  před stanoveným termínem, do něj mohli nastoupit první

  cestující. Praha se tak stala 46. světovou metropolí a Čes-

  koslovenská republika 33. státem světa, kde městská

  hromadná doprava zamířila do podzemí.

  Ing. Karla Matznera,

  autora přílohy o historii Metrostavu

  Na představení Ing. Matznera sloupek novin nestačí.

  Po absolvování Vysoké školy inženýrského stavitel-

  ství v Praze nastoupil v roce 1953 do Vodních staveb.

  Byl hlavním inženýrem na stavbách přehrad Lipno,

  Nechranice, Želivka a Vrchlice. Podílel se na vzni-

  ku Metrostavu, byl vedoucím odboru realizace metra

  a od roku 1981 technickým asistentem generálního

  ředitele. Do roku 2004 byl prezidentem našeho Senior

  klubu a současně pracoval jako sekretář České tune-

  lářské asociace ITA-AITES; vloni se stal jejím čestným

  členem. Dodnes nepřestal publikovat, běhat a vítězit.

  Celý život jste měl jednoho zaměstnavatele a mezi ko-

  legy řadu přátel. Co se vám při ohlédnutí zpět vybaví?

  Padesát let zajímavé práce a dobrá parta. Ve Vodních

  stavbách i v Metrostavu totiž do vyšších pozic vždy

  postupovali odchovanci podniku, kteří v něm začínali

  od píky, a nikdy se mezi nás nedostal nikdo dosazený tře-

  ba komunistickou stranou. Naše vedení si vždy dokázalo

  udržet profesionální hrdost, a ta nás stmelovala. S mnoha

  kolegy mě navíc spojoval i sport. Organizovali jsme letní

  i zimní sportovní hry a scházeli se v TJ Vodní stavby Pra-

  ha, ve které jsem byl 10 let předsedou. Všechny kamarády

  vyjmenovat nemohu, mohl bych na některého zapome-

  nout a to by mě mrzelo. Jsem ale rád, že v Metrostavu

  stále mohu potkávat Jindru Hesse, Ivana Hrdinu, Vláďu

  Veverku, Míru Pavlíčka a další bývalé spolupracovníky.

  Na jaké okamžiky si dnes nejčastěji vzpomenete?

  Většinou na ty dnes už humorné. Třeba jak šla paní u An-

  děla do sklepa pro uhlí a nenašla ho, protože bylo asi

  o deset metrů níž. Často si ale také uvědomím, že se málo

  mluví o rizikové práci na podzemních stavbách a o lidech,

  kteří ji zaplatili životem. Ve světě jsem viděl, že třeba

  u přehrad připomínají jména obětí stavby pomníčky. Při

  dokončení první etapy metra v roce 1985 jsem spočítal,

  že každý kilometr jeho trasy stál život jednoho člověka.

  Nemluví se o tom, ale sluší se to připomenout, aby si lidé

  uvědomili, že přes všechna bezpečnostní opatření bude

  práce na podzemních stavbách vždycky riziková.

  Dostal jste mnoho uznání a ocenění za práci, ale sám

  jste se přičinil i o zisk téměř padesáti zlatých, stříbr-

  ných a bronzových medailí z veteránských mistrovství

  Evropy a světa v atletice. Co pro vás sport znamená?

  Sport mě provází celý život – tenis, lyže, basket a atletika.

  A v té jsem ve veteránském věku dosáhl i mezinárodních

  úspěchů. Za posledních 40 let jsem naběhal už bezmála

  sto tisíc kilometrů. Teď jsme se s manželkou vrátili z mi-

  strovství světa veteránů v atletice, které se konalo v Ka-

  lifornii a zúčastnilo se jej více než 4800 atletů z 93 zemí.

  Žena závodila v kategorii od 65 do 69 let, mí soupeři už

  měli přes osmdesát. Oběma se nám podařilo získat stří-

  brné medaile v běhu na 2000 metrů překážek.

  Gratulujeme, vaše energie je obdivuhodná. Do 78 let

  jste byl zaměstnaný, dodnes píšete do novin a časopi-

  sů, angažujete se ve Sdružení veteránů ČAS, jehož jste

  byl 16 let předsedou. Máte nějaký volný čas?

  Moc ne, čím je člověk starší, tím déle mu všechno trvá.

  Navíc pořádáme po každém mistrovství, na které vyra-

  zíme, turisticko-poznávací zájezdy pro české veterány.

  Za posledních dvacet let jsme procestovali Japonsko,

  Austrálii, Nový Zéland, kus Jižní i Severní Ameriky, Af-

  riky, Číny, byli jsme na Jamajce, v Portoriku a právě teď

  v národních parcích Kalifornie. Naštěstí jsem mohl dlouho

  pracovat, na cestování si vydělat a jsem rád, že ty naše

  toulky ještě mohu absolvovat. A psát o historii Metrostavu

  mě těšilo. Je to moje mateřská firma a pořád říkám „my

  děláme“, když se dozvím o něčem, co Metrostav staví.

  A stále sleduji, co se v něm děje. Mé čtyři syny stavařina

  živí, můj stejnojmenný vnuk pracuje v divizi 8 a další dvě

  vnoučata právě končí stavební fakultu. O pokračování

  profesní tradice je tedy v naší rodině postaráno. Met-

  rostavem a podzemním stavitelstvím žiju dál a věřím, že

  se ještě dlouho se ženou nebudeme doma nudit.

  PTÁME SE

  1

  Stále platí: Máme tu čest stavět metro

  Nevypadl tenhle slogan z nějakého zapomenutého soci-

  alistického šuplíku? Jakápak čest – dnes bychom spíš

  řekli dobrý obchod. Tak už stavba metra zevšedněla!

  Podzemní dráhu v Praze bereme jako samozřejmost,

  jako něco, co k hlavnímu městu patří od nepaměti. Ale

  ta nepaměť není zas až tak dlouhá!

  Takhle to všechno začalo. Před 45 lety, 7. ledna 1966

  se do asfaltového koberce v Opletalově ulici zarylo bou-

  rací kladivo Josefa Bartoše z Vodních staveb (foto č. 1)

  a odstartovalo první práce na přeložkách inženýrských sítí

  pro stavbu… Pozor! To ještě nikdo netušil, že to je zahá-

  jení stavby metra. Je to sice 45 let, ale jistě se najde ještě

  pár pamětníků. Oslavovalo se zahájení stavby podzemní

  dráhy v Praze. Spory o její charakter teprve následovaly.

  Podpovrchová tramvaj, nebo metro? Uskutečnil se sen

  mnoha generací. Kdopak dnes vzpomene na rozdílná

  koncepční řešení, která měla i politický aspekt? A tak

  půldruhého roku po „prvním kopnutí“ se zahájená stavba

  „podpovrchové tramvaje“ za pochodu změnila na stavbu

  „metra“. Dědictvím po „podpovrchovce“ byla mělce za-

  ložená stanice Hlavní nádraží a hloubené tunely od něj

  směrem ke stanici Muzeum.

  V roce 1971 převzal stavbu metra nově zřízený podnik

  Metrostav, vyčleněný z VHJ Vodní stavby. Bez metra by

  tedy nebylo Metrostavu a bez Metrostavu – kdoví, byla-li

  by tu dnes síť podzemní dráhy rozhozená do všech koutů

  Prahy, jakou ji známe a zcela samozřejmě dnes užíváme

  (foto č. 2 trasa IV.B budovaná pomocí NRTM).

  Vznik naší společnosti jsme si připomínali v před-

  chozích číslech našich novin. Podívejme se dnes, jak

  jsme v těch uplynulých letech plnili náš další slogan

  Stavíme pro hlavní město Prahu.

  Metrostav dostal do vínku řadu rozestavěných staveb.

  Celou třetinu výrobní náplně tvořilo vodní dílo Želivka

  (foto č. 3). Řadu z nich jsme dokončili v prvním roce

  existence (např. VD Džbán), další v následujících letech.

  Na metru v Praze jsme nepracovali sami. V prvních

  letech přes 50 % objemu zajišťovali subdodavatelé. Tři

  z nich stavěli ucelené úseky stavby: Vojenské stavby,

  Výstavba kladenských dolů a závod 3 Vodních staveb.

  Dnes už můžeme jen s úsměvem připomínat ukazatele

  a termíny jako „plnění státního plánu“, „plnění socialistic-

  kých závazků“, „plnění usnesení strany a vlády“ atd. atd.

  Jenže tak tomu skutečně bylo, tak jsme začínali, s tím

  vším jsme se museli neustále prát, tím vším jsme se mu-

  seli prokousat, abychom se po dvaceti letech mohli stát

  – v nových společenských poměrech a po svobodném

  nadechnutí – akciovou společností, která po dalších dva-

  cet let patří k našim nejúspěšnějším stavebním firmám

  s oceňovaným manažerským vedením.

  Dobré jméno společnosti i její dobrá pověst vznikají

  z úspěšné tradice. A tradice se nerodí ze dne na den, ne-

  dá se koupit a v konkurenčním prostředí je pro uplatnění

  firmy na trhu nezbytná. Vzniká však jen poctivou a svě-

  domitou prací. Skládá se z mozaiky drobných úspěchů,

  podložených odpovídající kvalitou díla, dodržováním slo-

  va a termínů, spokojeností zákazníků.

  Můžeme se bez obav ohlédnout zpět, je za námi kus

  pořádné práce – v Praze, v republice i za hranicemi. Metro

  již dávno není fenomén, želivskou vodu také pijeme, aniž

  bychom vzpomněli na roky výstavby její hráze, úpravny

  vody či padesátikilometrového přivaděče vody do vodoje-

  mů v Jesenici. Pomalu zapomínáme i na tu plejádu dalších

  staveb. S rozvojem naší firmy, zejména po devadesátém

  roce, se její výrobní záběr zcela otevřel a pomníky Me-

  trostavu nacházíme takřka na každém kroku. Historie

  firmy je však se stavbou metra nerozlučně svázána a její

  etapy jsou i výraznými mezníky v rozvoji firmy. Stavba

  metra (foto č. 4, hlava mechanizovaného plnoprofilového

  štítu TŠčB-3 ve stanici metra Staroměstská) zůstává

  i nadále jakýmsi rodinným stříbrem a myslím, že by nás

  práce na něm měla stále ještě naplňovat hrdostí.

  Pražské metro v roce 2011

  Linka A: Dejvická – Depo Hostivař

  Počet stanic: 13

  Provozní délka: 10,995 km

  Jízdní doba celé trasy: 23 min.

  Stavíme ve sdružení další 4 stanice a 6 km do Motola

  Linka B: Zličín – Černý Most

  Počet stanic: 24

  Provozní délka: 25,704 km

  Jízdní doba celé trasy: 41 min.

  Linka C: Letňany – Háje

  Počet stanic: 20

  Provozní délka: 22,4 km

  Jízdní doba celé trasy: 36 min.

  2

  3

  4

  strana 3

  Stavební jáma před Národním muzeem

  Nemechanizovaný štít ŠČN-1 pracoval na tunelech trasy

  I.C mezi Štětkovou ulicí a náměstím Hrdinů

  U hlavního nádraží metro mělce navazovalo na pozemní

  dopravu – silniční i železniční

  Prosinec 1973 – první neoficiální jízda

  LETNÍ PŘÍLOHA

• Strana 4

  Sportovní hry

  Dědictví po Vodních stavbách nepřineslo jenom práci.

  Jejich tradice Letních a Zimních branně-sportovních her,

  podporovaná sportovně založenými řediteli Ing. Otou

  Hobstem, Karlem Polákem a ředitelem VD Orlík Ing. Aloi-

  sem Krausem, jsme zúročili i v Metrostavu. K Tělovýchov-

  né jednotě Vodní stavby Tábor přibyla i TJ VS Praha se

  sídlem ve Sportovním areálu v Hostivaři, která se stala

  mateřskou jednotou i pro sportovce Metrostavu a měla

  přes 2000 členů. Zúčastňovali jsme se společných her

  v rámci VHJ VS, sklízeli úspěchy pro náš podnik a mnoho-

  krát v rámci VHJ zvítězili. Hry se konaly na různých mís-

  tech republiky. Zimní (foto č. 2) v Krkonoších ve Špindlu,

  v Harrachově a třikrát i na Luční boudě, několikrát na šu-

  mavském Špičáku. V létě jsme pak sváděli sportovní klání

  v Plané nad Lužnicí v podnikové chatě Vodních staveb,

  od začátku osmdesátých let pak v Hostivaři. Vodní stavby

  sice už zanikly, ale jejich tělovýchovná jednota s 800 členy

  funguje dál. Dál žijí i sportovní hry Metrostavu.

  Propagace metra

  Metro se stalo pro Prahu stavbou mimořádného význa-

  mu. Byli jsme středem pozornosti médií – a samozřejmě

  i vládnoucí garnitury, na úspěších stavby se chtěl přiživit

  kdekdo. Stavbu navštěvovaly zahraniční delegace, tedy

  hlavně ty z východu, pásku při otevření nových úseků stří-

  hali i prezidenti. Měli jsme pořady v televizi, točily se filmy

  s tematikou stavby metra, jak krátké, tak celovečerní.

  Vzpomeňme aspoň na televizní pořady Sejdeme se

  na Vlachovce se zpěvákem Josefem Zímou, Dejte děti

  brzo spát, soutěž mezi běžci a auty při uvedení Stra-

  hovského tunelu do provozu, Běh Strahovským tunelem

  a množství drobných šotů. Celovečerními snímky byly

  Lidé z metra s Ladislavem Peškem, Jaromírem Hanzlí-

  kem, Jitkou Molavcovou a Píseň o stromu a růži s tehdy

  známým sovětským hercem Vjačeslavem Tichonovem.

  V krátkých filmech ze sedmdesátých a osmdesátých

  let jsme zachytili průběh celé výstavby: Tunely pod měs-

  tem, Stanice za městem, Koleje pod Prahou, Stavíme

  pražské metro a různé sběrné filmy.

  Pražané zpočátku přistupovali ke stavbě metra s ne-

  důvěrou. Není divu, když jsme jim začali pod okny otevírat

  hluboké jámy pro stavbu stanic „céčka“ v centru města.

  O to víc jsme museli vyvíjet osvětovou činnost a předná-

  šet o jeho stavbě občanům zejména z Prahy 2 a 4. Když

  jsme už mohli lidem ukázat kus hotové práce při dnech

  otevřených dveří, situace se začala zlepšovat.

  Metro jsme propagovali při výstavách a přednáškách

  i v cizině – ve Varšavě, Sofii, Moskvě, Alžíru, a po roce

  1989 i krajanům v Mnichově. Vydali jsme tři publikace, při

  otevření každé trasy jednu, pak souhrnné Pražské metro

  – čtvrtá dimenze velkoměsta, Stavíme pro hlavní město

  Prahu a podíleli jsme se v roce 2004 i na publikaci Pražské

  metro. Metro se stalo cílem mnoha exkurzí, chodili mezi

  nás herci i umělci, třeba Bořivoj Navrátil (foto č. 3).

  Společenský život

  Výročí založení podniku jsme vždy oslavovali kulturními

  akcemi. Desáté jubileum se třeba vzpomínalo v právě do-

  končeném Paláci kultury. Zajímavé bylo i to patnácté, kde

  byly hosteskami patnáctileté dcery našich zaměstnanců.

  Nemohu vyjmenovat všechny umělce, kteří při spole-

  čenských akcích vystupovali, snad jen namátkou – Karel

  Gott, Waldemar Matuška, Jiřina Bohdalová, Josef Suk,

  Věra Galatíková a plejáda dalších. Velmi oblíbená se stala

  předvánoční setkání divizí a koncert v Rudolfinu určený

  pro hosty z řad obchodních partnerů a přátel Metrostavu.

  Snímek č. 4 připomíná vystoupení operního pěvce Adama

  Plachetky v roce 2009.

  Senior klub Metrostavu

  Naše společnost nezapomíná ani na kolegy v důchodu.

  Senior klub Metrostavu vznikl jako občanské sdružení

  v roce 1991 a hned měl na 190 členů. Do programu si dal

  péči o zdraví – cvičení, plavání (foto č. 5), turistiku a po-

  znávací vycházky. V rámci třídenních turistických zájezdů

  navštívili senioři už více než 30 koutů naší vlasti, od Che-

  bu až po Beskydy, od Lužických hor až po prameny Vltavy.

  A podívali se i za hranice při rekreačních zájezdech.

  Metrostav a jeho lidé prostě vždycky drželi při sobě.

  Přejme si, aby tato tradice dlouho vydržela.

  2

  1

  4

  3

  5

  strana 4

  Zrození sítě A+B+C

  Abychom mohli mluvit o síti pražského metra, na to

  jsme si museli počkat dalších 11 let – až do 2. listopa-

  du roku 1985. Všechny tři linky tehdy měřily 26,3 km

  provozní délky a bylo na nich 32 stanic.

  Třetí trasa B (tehdy Smíchovské nádraží – Florenc)

  propojila linku C (Florenc – Kačerov) a linku A (Nám.

  Míru – Dejvická) a uzavřela trojúhelník v centru, který již

  roku 1926 plánovali i zpracovatelé prvního projektu metra

  v Praze prof. Dr. Vladimír List a Ing. Bohumil Belada.

  Metro rostlo nejen do délky, ale i do hloubky. Nejhlou-

  běji se zavrtalo pod Chotkovými sady mezi Malostranskou

  a Hradčanskou – 68 m pod povrch. Primát nejhlubší sta-

  nice získala stanice Náměstí Míru – s kolejemi v hloubce

  53 m a 97 m dlouhým eskalátorem.

  S každým nově dostavěným úsekem metra rostly

  zkušenosti a stoupala prestiž Metrostavu. V souvislosti

  se zvykem obviňovat stavbaře, že stavějí draho, bych rád

  připomněl, že společně se stavbou metra vznikly třeba

  pankrácká sokolovna, depo Kačerov, centrální dispečink

  MHD v ulici Na Bojišti, opravna zařízení metra a jeho

  provozně-technická budova na Palackého náměstí. Metru

  děkuje za svůj vznik i Centrální tenisový dvorec na Štva-

  nici. Samozřejmostí byla i oprava fasád všech domů, ve

  kterých vznikly vstupy do podzemí, a zkulturnění širokého

  okolí všech stanic včetně oprav přilehlých komunikací.

  Z Jungmannova náměstí musel obrozenec do depozitáře

  Přestupní uzel AB – nejvyšší dočasná kaverna na metru

  Nejen prací žil, žije a dál bude žít Metrostav

  Za úspěchy vděčil Metrostav svým zaměstnancům. Dobré party na jednotlivých projektech i divizích spojovala

  i loajalita pracovníků k celé firmě a jejich ochota společně nejenom stavět, ale také se bavit (foto č. 1).

  Současnost píšeme

  už víc než dvacet let

  Jak roky běžely, stali jsme se z národního podniku

  státním podnikem, pak přišlo „zvonění klíčů“ a s ním

  privatizace a transformace na akciovou společnost.

  Odrazilo se to i ve struktuře výrobní náplně. Stali jsme

  se z podniku orientovaného na výstavbu metra spo-

  lečností se širokým, otevřeným sortimentem stavební

  výroby. Přibyly i zahraniční zakázky.

  S otevřením zahraničních styků nastal skok ve vývoji

  technologií, v možnostech nákupu moderní techniky. Le-

  tos jsme např. poprvé nasadili na metru plnoprofilové ze-

  minové štíty od německé firmy Herrenknecht, které oživily

  vzpomínky na sovětské presbetonové štíty a monolitickou

  obezdívku tunelů metra z osmdesátých let.

  Počet a různorodost staveb rostly rok od roku. Na

  závěr letní přílohy našich novin vám při tom vzpomínání

  chceme některé z těch „starších“ staveb naší společnosti

  několika fotografiemi připomenout.

  Lanová dráha na Petřín

  Rozšíření letiště v Ruzyni pro francouzský Bouygues

  Strahovský automobilový tunel

  Ambasáda v Paříži

  Letní příloha byla jen malým příspěvkem k oslavám

  čtyřicátých narozenin Metrostavu a poděkování všem,

  kdo k jeho dílu a úspěchu pomohli. Zakončit ji můžeme

  jen přáním, aby i naše současnost a budoucnost byly za

  čas hezky vzpomínanou minulostí.

  Přílohu připravil Ing. Karel Matzner s vy-

  užitím svých snímků a archivu Metrostavu,

  v e k t e r é m v y h l e d á v a l M i l o s l a v K o l á ř

  Napínací komora eskalátorů ve stanici Florenc

  LETNÍ PŘÍLOHA

• Strana 5

  Podobně jako v dalších obcích Středočeského kraje se

  i obyvatelé Poříčan dočkali rekonstrukce své nádražní

  budovy. Ačkoli v městečku u přírodního parku Kersko

  mezi Českým Brodem a Sadskou byla železniční za-

  stávka zřízena již v roce 1874, budova, kterou přesta-

  vovala divize 3, pochází až z roku 1962.

  Nádražní objekt vystavěný ve stylu „reálného socia-

  lismu“ plnil v Poříčanech hned tři funkce – byl kulturním

  domem, bytovkou a železniční stanicí. O jeho nutné a zá-

  sadní rekonstrukci se rozhodovalo od roku 2009. Jeho

  původně plánovaná rozsáhlá přestavba se nakonec zúžila

  jen na opravu výpravní budovy a netýkala se ani zázemí

  železničního provozu, ani obytných jednotek.

  Tým Ing. Jiřího Barabáše z divize 3 zahájil stavební

  práce na nádraží v Poříčanech loni v listopadu. „Ještě

  před příchodem zimy jsme vybudovali novou vodovodní

  přípojku z obecního vodovodu a začali s demolicemi so-

  ciálního zařízení, jeho novou přístavbou a vnitřními roz-

  vody. Letos v únoru jsme potom zahájili výměnu střešní

  krytiny,“ vzpomíná Ing. Barabáš.

  Od té doby se objekt výrazně změnil. Oblékl si zatep-

  lený kabát, má nová okna a dveře (foto č. 1), vyměněné

  topení, vzduchotechniku i elektroinstalaci. Změnily se

  také zpevněné plochy v jeho nejbližším okolí.

  I když stavební práce nezasáhly do železničního pro-

  vozu, protože 1. kolej se jen omezeně využívá jako mani-

  pulační, cestující určitá omezení pocítili. Stavbaři však

  po celou dobu rekonstrukce zachovali v provozu jízden-

  kové pokladny a neomezili přístup na nástupiště, což bylo

  podle slov vedoucího projektu po organizační stránce

  velmi náročné. „Letošní tuhá zima nás nezaskočila,“ říká

  Ing. Barabáš. „Jedinou komplikací bylo snad jen to, že se

  při stavbě nepotvrdily některé předpoklady projektanta,

  a proto jsme třeba při demolicích anglických dvorků

  museli provádět zemní práce a izolace v dvojnásobném

  rozsahu, než navrhoval. Při konečném vyčíslení všech

  víceprací se i kvůli tomu celkový finanční objem zakázky

  navýšil o více než pětinu.“

  Dnes už zrekonstruovanou nádražní budovu (foto č. 2)

  využívají nejen obyvatelé Poříčan a okolí – její fasáda se

  zalíbila i jiřičkám. Nová místa pro hnízdění na ní našly jen

  pár dní po dokončení stavby.

  Martina Vampulová, foto Josef Husák

  Když začátkem června politici a zástupci samosprávy

  slavnostně otevírali zrekonstruované sídlo Finančního

  úřadu v Kroměříži, prohlásil první náměstek ministra

  financí RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA, že když už

  musíme platit daně, měli bychom se při tom alespoň

  cítit příjemně. Ve jmenovaném městě se to stalo sku-

  tečností díky 243 dnům rychlé práce stavebního sdru-

  žení divize 1 Metrostavu a společnosti RAPOS.

  „Náš tým pracoval pro Generální finanční ředitelství

  už podruhé,“ vzpomněl vedoucí projektu Ing. Jaroslav

  Kunc na nedávno dokončenou rekonstrukci FÚ ve Znojmě.

  „Také proto jsme byli schopni rekonstrukci v Kroměříži

  zvládnout i při zachování provozu úřadu ve velmi krátkém

  termínu – s investorem jsme se už totiž znali.“

  Vloni v září začala stavba, rozdělená do dvou etap,

  stěhováním a demolicemi. Do letošního 12. května, kdy

  byla zkolaudovaná, změnil památkově chráněný dům na

  Husově náměstí svou dispozici a vybavení tak, že dnes

  odpovídá všem požadavkům na sídlo moderního úřadu

  svého typu a je pohodlný pro klienty, kteří jej navštěvují.

  „Kromě jiného jsme zde vytvořili bezbariérový přístup

  a vystavěli výtah. Rozšířili jsme a zkvalitnili sociální zá-

  zemí pro zaměstnance i návštěvníky a zvětšili prostory

  spisovny a exekučních skladů. Vyměnili jsme instalační

  rozvody, zřídili nový systém EZS a strukturované kabe-

  láže. Rekonstrukce vytápění a osazení nových oken sní-

  žily energetickou náročnost budovy,“ vypočítal základní

  přehled úprav Ing. Vladimír Palát, týmový přípravář. Je

  jen škoda, že investor zatím nenašel dostatek prostředků

  na opravu fasády (foto č. 1) a rekonstrukci kotelny. Své

  využití zatím nenalezl ani bývalý protiletecký kryt ve dru-

  hém podzemním podlaží budovy, kterou v roce 1938

  postavil brněnský architekt Oskar Poříska.

  Po přestřižení symbolické pásky si hotové dílo svého

  týmu prohlédli i ředitelé divize 1 Ing. Milan Veselský a je-

  jího jihomoravského regionu Ing. Luděk Stehlík. Ocenili,

  jak jejich technici stavbu zorganizovali a řídili – na kvalitu

  provedení či oprav konstrukcí a prvků totiž neměl vliv ani

  krátký termín realizace druhé etapy prací. Její rozsah byl

  sice menší, než měla první, technologické přestávky se

  však u jejího menšího objemu prací zkrátit nedaly. A pro-

  tože veškerá administrativa Finančního úřadu v Kroměříži

  dnes poprvé sídlí v jedné a navíc zmodernizované a pří-

  jemné budově (foto č. 2), snad práci Ing. Kunce a jeho

  týmu pochválí i místní daňoví poplatníci.

  Lenka Svobodová, foto Lubor Kaluža

  ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

  strana 5

  V hezkém prostředí se i daně platí lépe

  1 2

  Na rychlostní silnici R6 mezi Chebem a Karlovými Vary

  mohou od 10. července motoristé opět jezdit po mostě

  přes Ohři u Transmotelu v obou směrech. Oddechli si

  tak nejen obyvatelé Sokolova a obcí, jimiž dosud vedla

  objížďka, ale popravdě řečeno i tým Ing. Zdeňka Roz-

  sypálka z divize 4, který se na výstavbě komunikace

  mezi Novým Sedlem a Sokolovem podílí.

  „Pro sdružení firem STRABAG, Metrostav a Skanska

  na tomto úseku realizujeme dva důležité mostní objek-

  ty: zhruba třicetimetrový most SO 205, který přechází

  ve dvacetimetrové výši přes železniční trať (foto č. 1),

  a 297 m dlouhý most označený SO 214 se spodním

  obloukem, který vede 50 m nad Ohří (foto č. 2). Jeho

  mostovku nese ocelová konstrukce, kterou stejně jako

  u mostu SO 205 vyrábělo středisko ocelových konstruk-

  cí Metrostavu,“ jednoduše konstatoval Ing. Rozsypálek.

  Z technického, technologického i logistického hlediska

  však výstavba obou těchto děl patřila k nejsložitějším

  a nejnáročnějším stavbám, jaké kdy divize 4 prováděla.

  I když je zakázka na výstavbu mostu SO 214 vedena

  jako rekonstrukce, toto označení se dnes vztahuje vlastně

  pouze k jeho základům a pilířům. V průběhu přípravy se

  totiž ukázalo, že vodorovné mostní konstrukce musí být

  ze statických důvodů nové a vylehčené. Změna technolo-

  gie, která práce zjednodušila a zrychlila, si oproti původ-

  ním předpokladům vyžádala úplné uzavření mostu. „Da-

  ní“ za tuto změnu byl závazný slib, že termín opětovného

  zprovoznění mostu bude zkrácen na pouhý rok. Tento

  závazek divize 4 splnila, byť je doprava po mostě zatím

  vedena jen po polovičním profilu v jednom dvoupruhu.

  Také stavba nového mostu přes železnici byla a je slo-

  žitá. Než mohla divize 4 zbourat ten starý, musela nejprve

  ve velmi omezeném prostoru staveniště vybudovat pra-

  vou část nového přemostění, umístit ji na provizorní opě-

  ry do dočasné polohy a i s nepříjemnou šikanou na obou

  stranách zprovoznit. Teprve pak mohla starý most zdemo-

  lovat a začít na druhé ocelové konstrukci na definitivních

  opěrách betonovat spřaženou železobetonovou desku

  levého mostu. Nejpozději začátkem září na něj bude pře-

  vedena doprava, opět jen ve dvou pruzích.

  Tečkou za stavbou železničního přemostění SO 205

  potom bude přisunutí pravého mostu ze současné pro-

  vizorní polohy do definitivní a zprovoznění všech čtyř

  jízdních pruhů pro dopravu, čehož se motoristé dočkají

  letos v listopadu. Nejen obyvatelé Karlovarského kraje

  se už těší, jak o pět měsíců později bude zprovozněn celý

  další nový úsek rychlostní komunikace R6.

  –rip–, foto Josef Husák

  Most přes Ohři je průjezdný v obou směrech

  Rychlostní silnice R6 je součástí mezinárodní trasy

  E48 Praha – Karlovy Vary – Bayreuth – Schweinfurt. Na

  německé straně navazuje na plánovanou dálnici A70.

  Celková délka 167,075 km

  V provozu v plném profilu 65,985 km

  v polovičním profilu 6,323 km

  Ve stavbě 16,996 km

  V přípravě 77,771 km

  Stavba Nové Sedlo – Sokolov:

  Kategorie R 24,5/100

  Délka 7,482 km

  Mimoúrovňové křižovatky 2

  Počet mostů na trase 9

  přes trasu 1

  Délka stěn opěrných 165 m

  protihlukových 1465 m

  Oboustranná odpočívka 1

  I když první dochovaná písemná zmínka o Poříčanech

  pochází už z roku 1295, velkým impulzem pro jejich

  rozvoj byla až výstavba železnice Vídeň–Olomouc–

  Praha. Nejvíc se totiž obec začala rozrůstat po roce

  1874, kdy byla v Poříčanech zřízena vlaková zastávka.

  Začali se zde usazovat železniční zaměstnanci

  a díky rychlému spojení s Prahou si je oblíbili i lidé

  dojíždějící za prací. V roce 1882 byla otevřena odbočná

  trať takzvané České komerční dráhy (Böhmische

  Komerzbahn) Poříčany–Nymburk, jež dále vedla přes

  Kopidlno do Bakova nad Jizerou a do Jičína. Dodnes

  Poříčany slouží jako významný železniční uzel.

  Nový stadion pro fotbalového mistra

  Plzeňští fotbalisté se nedávno stali mistrem I. Gambri-

  nus ligy a novou sezonu by chtěli zahájit na modernizo-

  vaném stadionu. Měl by být zatím dokončen jen zčásti

  – kromě nového hřiště nabídne polovinu nových tribun

  s kapacitou 3200 míst, kterou stávající tribuna doplní

  na celkem 8700. Stavbaři, kteří jej budují, včetně ob-

  lastního týmu divize 1 pod vedením Pavla Zezuláka,

  proto musí mít přímý tah na branku – pro klub i jeho

  fanoušky by totiž bylo kruté nemít možnost už brzo při-

  vítat na domácí půdě soupeře – třeba Real Madrid. Po-

  kud totiž Viktoria Plzeň projde vyřazovacími předkoly

  úspěšně, bude hrát evropskou Champion‘s League.

  Metrostav jako vedoucí sdružení, jehož dalšími čle-

  ny jsou firmy STRABAG a H.A.N.S. stavby, za zdárné

  a včasné zprovoznění stadionu ve Štruncových sadech

  odpovídá. A nemá to jednoduché. S přestavbou se mohlo

  začít až po posledním domácím ligovém zápase letos

  v květnu, a i když je termín dokončení stanoven na začátek

  ledna 2012, již 27. srpna musí být zmíněná polovina tribun

  a nová hrací plocha připraveny k zápasu proti Spartě.

  „Hlídáme si každou minutu a pracujeme ve dvou smě-

  nách od nevidím do nevidím. Konkrétně od 7. hodiny ráno

  do 10. hodiny večer. Včetně sobot a nedělí,“ řekl vedoucí

  projektu Pavel Zezulák. „Největší starosti nám dělá výkre-

  sová dokumentace, kterou sbíráme projektantům přímo

  ‚z rýsovacích prken‘. Velmi dobře vycházíme s ostatními

  partnery a díky profesionálně zvládnuté organizaci práce

  časový harmonogram i přes velice napjaté termíny plní-

  me. Věřím, že to tak zůstane až do konce.“

  Aby z architektonického hlediska celý stadion získal

  sevřenější charakter a diváci měli blíž ke hře, je hřiště po-

  sunuto o 18 m k hlavní tribuně. Jeho dosavadní konstruk-

  ce i atletická dráha už proto patří minulosti, stejně jako

  70 m vysoký osvětlovací stožár u Brány borců – na jeho

  místě budou stát dvě 44 m vysoké věže. Jejich reflekto-

  ry doplní osvětlení ze západní tribuny, která jako jediná

  prochází pouze rekonstrukcí. Na východní, jižní a severní

  straně se budují tribuny nové (vizualizace). Budou rozdě-

  leny do šesti sektorů, každý z nich bude mít samostatný

  turniketový vstup a zázemí, skládající se z WC a bufetu.

  Protože podloží staveniště blízko Mže a Radbuzy,

  složené ze sedimentů a navážky, nezaručovalo požado-

  vanou únosnost, jsou nové tribuny založeny na pilotách.

  Základ jejich nosné konstrukce vytváří železobetonová

  prefabrikovaná kostra, z vnější strany opatřená hliníkovou

  lamelovou fasádou. Střechu ponesou ocelové vazníky.

  Zatímco v okolí teprve vzniknou plochy pro návštěvní-

  ky a parkoviště pro 61 aut, na hřišti už stavbaři vybudovali

  systém závlah a vytápění, upravili terén a položili travní

  koberec. Spolu s ostatními fanoušky se už nemohou do-

  čkat, až na něj poprvé vyběhnou fotbaloví mistři.

  –rip–, vizualizace archiv stavby

  1

  1

  2

  2

  Osm měsíců na poříčanském nádraží

• Strana 6

  strana 6

  INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

  NAŠE FOTOREPORTÁŽ

  2

  1

  3

  Výuka jazyků

  Jazykový program, ve kterém vybraní zaměstnanci

  Metrostavu získávají znalosti světového jazyka ověře-

  né nezávislou certifikovanou zkouškou, probíhá v naší

  společnosti již šest let. Ve snaze o jeho optimalizaci

  vyhlásil personální ředitel výběrové řízení na nového

  dodavatele jazykového vzdělávání.

  Při spolupráci se stávajícími smluvními jazykovými

  školami získali naši zaměstnanci už téměř pět set certifi-

  kátů – 420 z angličtiny, 52 z němčiny a zbytek z ruštiny,

  francouzštiny a španělštiny. Platnost smluv s dosavadní-

  mi vyučujícími však skončí letos v srpnu. Ve výběrovém

  řízení byly spolu s dosavadními smluvními partnery

  Threshold Training Associates a Spěváček osloveny i další

  renomované školy The British School, Berlitz School of

  Languages a Jazykový institut Praha.

  Základním kritériem při jejich výběru byl závazek školy

  připravit zaměstnance na dosažení požadované úrovně

  znalostí. Kvalitu výuky však musely garantovat i přísli-

  bem, že na vlastní náklady připraví ke zkoušce v nejbliž-

  ším možném termínu každého našeho zaměstnance, který

  první zkoušku neudělal i přesto, že ho k ní doporučila ja-

  zyková škola. Mezi další podmínky patřila také povinnost

  zahrnout náklady na učebnice do ceny kurzu a zajistit vý-

  uku na stavbách po celé republice s tím, že lektoři budou

  v případě potřeby za zaměstnanci dojíždět bez požadavků

  na uhrazení dopravy. V neposlední řadě chtěl Metrostav

  ceny kurzů ve srovnání s dneškem snížit.

  Ve dvoukolovém výběrovém řízení podmínkám nejlépe

  vyhověly jazykové školy Spěváček a Threshold Training

  Associates, které ve tříleté smlouvě kromě požadované

  kvality garantují i o 10 % nižší ceny oproti současnosti.

  Význam znalosti světových jazyků v Metrostavu stou-

  pá také v souvislosti se snahou plnit strategické cíle

  společnosti, k nimž patří i rozvoj zahraničního podnikání.

  Vedoucí projektů, připravovaní pro řízení zahraničních za-

  kázek celofiremního významu, proto musí cizí jazyk ovlá-

  dat minimálně v úrovni znalostí B2, což je pro angličtinu

  zkouška FCE nebo BEC Vantage a pro němčinu GOETHE

  ZERTIFICAT B2 nebo ZDfB.

  Pro studijní rok 2011–2012 doporučili výkonní ředite-

  lé a ředitelé divizí ke studiu světového jazyka 82 nových

  zaměstnanců. V současné době procházejí jazykovým

  auditem a personalisté divizí pro ně připravují dohody,

  ve kterých se k dosažení požadované úrovně znalostí

  příslušného světového jazyka zavážou.

  Mgr. Jan Kuchař, vedoucí ÚKR

  4 5

  6

  8

  7

  9

  Potřebná kniha

  JUDr. Lukáš Klee, Ph.D., právník z divize 4, který před

  třemi lety v novinách Metrostavu publikoval články

  o alokaci rizik ve stavebnictví, sestavil a vydal mono-

  grafii s názvem Smluvní podmínky FIDIC.

  Představuje první ucelený pohled na tuto problemati-

  ku v ČR a na Slovensku, kde se dokumenty Mezinárodní

  federace konzultačních inženýrů (FIDIC) také používají.

  Kniha je řešena prakticky, jsou v ní vysvětleny rozdíly

  mezi jednotlivými vzory smluv s důrazem na alokaci rizik,

  cenu díla, lhůtu pro dokončení a dodatečné nároky, tzv.

  claimy. Obsahuje kompletní znění tří nejpoužívanějších

  vzorů či čtyřjazyčný slovník nejpotřebnějších výrazů.

  Publikace je vhodná pro všechny, kdo se podílejí na

  přípravě, řízení nebo kontrole stavebních projektů – tedy

  pro jejich vedoucí, právníky, náměstky, stavbyvedoucí,

  přípraváře, auditory apod. Zaměstnanci Metrostavu mají

  při objednávce přes nakladatelství Wolters Kluwer ČR

  (prostřednictvím horner@aspi.cz) 25% slevu z ceny.

  Prodloužení smlouvy

  Koncem července Metrostav prodloužil smlouvu s rych-

  lobruslařkou Martinou Sáblíkovou. Naše společnost je

  jejím hlavním a spokojeným partnerem už pátý rok

  a výhledově by jím měla zůstat až do zimních olympij-

  ských her, které se v roce 2014 uskuteční v Soči.

  Martina Sáblíková vítězí s logem Metrostavu na svém

  dresu nejen v zimě, ale i v létě – na kole i na kolečkových

  bruslích. Nejprve 23. června suverénně ovládla časov-

  ku jednotlivkyň na 22km trati v okolí Šumperku a před

  druhou Martinou Růžičkovou najela v cíli takřka dvou-

  minutový náskok. O tři dny později obhájila národní titul

  na společném šampionátu České republiky a Slovenska

  v silničním závodě cyklistů s hromadným startem, který

  se jel v okolí Svatého Kopečku v Olomouci a pro ženy mě-

  řil 110 km. Účast na letní olympiádě v Londýně v příštím

  roce se jí tím výrazně přiblížila.

  V sobotu 16. července opanovala Martina i dlouhý

  asfaltový ovál v rodném Novém Městě na Moravě, kde

  před nadšenými diváky obhájila prvenství ve víceboji

  na kolečkových bruslích. Závod na 5000 metrů dokonce

  zvládla zajet pod osm minut! Gratulujeme a po celý rok

  nepřestaneme držet palce!

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav, člen DDM Group / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce

  Koželužská 5, 180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 709 415; www.metrostav.cz / Číslo 12–13/2011 vyšlo 27. 7. 2011 (14 –15/2011 vyjde 25. 8. 2011) / Složení redakční rady Ing. František Polák (předseda), Ing. Jaromír Pavlíček (místopředseda),

  Ing. Jiří Kavan, Pavel Meyer, Ing. Jitka Neklanová, Ing. Ladislav Profota, Ing. Lenka Svobodová, Ing. Jaromír Šob, Ing. Libuše Weinfurtová a Ing. Martina Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang

  Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja, tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č. j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo

  povoleno s.p. OZSeČ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736

  Dětská část fakultní nemocnice se probudila do ticha

  Koncem června umlkl v Motole stavební ruch, který čtyři a půl roku znepříjemňoval činnost lékařům i pobyt

  nemocným dětem. Za svou toleranci se dočkali odměny – moderní dětské nemocnice. Stavební sdružení, vedené

  divizí 9, nejprve zrekonstruovalo lůžkové křídlo C a středový komunikační uzel. V dalších zakázkách už tým Josefa

  Majera samostatně řídil přestavbu křídel A a D (foto č. 1), dostavbu pavilonu D1, magnetické rezonance či nového

  heliportu. Výsledek činnosti, na níž se podílely i naše divize 1 a 7, ocenila při otevření 24. června nejen Livia

  Klausová (foto č. 2). Při zachování plného provozu stavbaři v nemocnici vybourali okolo 5000 tun materiálu.

  Sanovali nosné konstrukce, dostavěli je a prostor vybavili moderními instalacemi a technologiemi, které si vyžádaly

  uložení asi 4500 km kabelů. Mgr. Dana Křivská, vrchní sestra z dětského kardiocentra, naše pracovníky pochválila:

  „Výborně se s nimi spolupracovalo. Vždycky jsme se domluvili.“ Stavba na klíč obsáhla vybudování 12 velkých

  operačních sálů, pěti malých (foto č. 3) a jednoho septického, pokojů intenzivní péče (foto č. 4) a zázemí pro práci

  lékařů a sester (foto č. 5). V Motole je i 350 nových lůžek pro malé pacienty (foto č. 6) a přistýlky pro jejich rodiče.

  Pozornost odborníků (foto č. 7) vzbuzují programovatelné operační sály, systém zásobování se samoobslužnými

  vozíky, automatický transport odpadů do spalovny a prádla do prádelny. Úspěšně dokončená stavba potěšila

  obchodního ředitele Metrostavu Jiřího Procházku, MBA, ředitele divize 9 Ing. Petra Zábského (foto č. 8 zprava)

  i Ing. Ivana Kajera, za jehož vedení divize dílo zahájila. Hladké přistání vrtulníku na nový heliport s uspokojením

  sledoval Josef Majer (foto č. 9) i všichni ostatní, kteří se na rekonstrukci podíleli nebo ji shovívavě přečkali.

  Současnost divize 11

  Přehled technologií a činností, které v současnosti

  nabízí Metrostav, končíme představením divize 11. De-

  sátou divizí naší společnosti je totiž organizační složka

  v Bratislavě, která sama nepodniká.

  Divize 11 pořizuje, eviduje, vyřazuje a pronajímá stroj-

  ní majetek Metrostavu. Její pracovníci poskytují veškeré

  služby spojené s pronájmem strojů potřebných k realizaci

  zakázek našich stavebních divizí po celém území ČR – po-

  radenství, pronájem včetně komplexního řešení dodávek,

  servis a opravy. Jsou připraveni působit i na Slovensku.

  Jedenáctá divize se organizačně člení na:

  Středisko důlní techniky – kontakt Aleš Povolný

  Středisko TBM a forem definitivního ostění – kontakt

  Ing. Miroslav Veselý

  Stř. zdvihací techniky – kontakt Bohumil Bodlák

  Středisko střední a drobné mechanizace – kontakt Jiří

  Chalupský

  Stř. staveništních kontejnerů – kontakt Karel Šísl

  Divize sídlí v areálu stavebního dvora v Horních Počer-

  nicích, kde se nachází nejen kanceláře jejího vedení, ale

  také dílny oprav i servisu, sklad a výdejna drobného ná-

  řadí i nástrojů a volné skladové plochy k uložení strojů.

  Podpora oceli

  V akademickém roce 2010–2011 vypsala naše firma

  s katedrou ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty

  stavební ČVUT v Praze soutěž pro studenty 1. ročníku

  magisterského studia Metrostav Composite Solution.

  Jejím zadáním bylo navrhnout spřažené ocelobetono-

  vé konstrukce univerzální sportovní stavby s malou tri-

  bunou. Pro konstrukční řešení připravili studenti Fakulty

  architektury ČVUT v Praze pod vedením Ing. arch. Jitky

  Paroubkové na výběr deset architektonických variant.

  Vítězové byli slavnostně vyhlášeni 28. června, kdy

  od děkanky FSv ČVUT Prof. Ing. Aleny Kohoutkové,

  CSc., a zástupců Metrostavu obdrželi ocenění, spojené

  s finanční odměnou. První se umístil Bc. Lukáš Panský,

  druhý byl Bc. Jiří Pustka a třetí Bc. Josef Urbánek.

  PhDr. Lenka Laňová

  Nové zkušenosti

  V rámci odborné spolupráce mezi Metrostavem a Fa-

  kultou stavební VUT v Brně se naše firma podílela

  na vzniku nové koncepce magisterského studia oboru

  Realizace staveb. Od konce dubna 2009 zajišťuje vy-

  braným studentům i desetitýdenní semestrální praxi.

  Letos na praxi nastoupilo osm studentů. V závěru

  června 2011 její průběh na fakultě vyhodnotili pedago-

  gové a zástupci Metrostavu – PhDr. Lenka Laňová z útva-

  ru personálního marketingu a Ing. Zdeněk Mička, vedoucí

  útvaru Oblastního ředitelství pro Jihomoravský region

  divize 1. Postřehy z praxe a nově nabyté zkušenosti stu-

  denti popsali a zhodnotili ve svých prezentacích.

  Tento způsob spolupráce pomáhá studentům vybrat si

  oblast zájmu pro budoucí pracovní uplatnění a Metrostavu

  přináší nové poznatky z teorie a umožňuje mu navázat

  spolupráci s potenciálními schopnými zaměstnanci. Za

  to patří dík všem, kteří se o nováčky v našich týmech

  zodpovědně starají a věnují jim mnoho trpělivosti i času.

  PhDr. Lenka Laňová