Metrostav 12-13/2013

• Strana 1

  Tým Ing.Dalibora Andrlíka zdivize 9 dokončil nároč-

  nou rekonstrukci domu č. p. 1188 v Soukenické ulici

  vPraze. Po úspěšné kolaudaci 20. června v něm tak

  konečně mohl otevřít své dveře čtyřhvězdičkový hotel

  UNIC. Jeho stavba vlastně začala už před šesti lety.

  Vříjnu 2009 ji však zastavila havárie azhroucení části

  objektu. Metrostav zde zahájil práce vlétě 2011 adnes

  si může připsat kdobru další zajímavou referenci.

  Divize 9 převzala otěže stavby vechvíli, kdy byly pro-

  vizorně staticky zajištěny zbylé konstrukce uliční budovy

  (foto č. 1). Hotova už byla také bílá vana pro základ nových

  dvorních bloků, které měly půdorysem iobjemem nahra-

  dit dvě původní křídla třítraktového komplexu, z nichž se

  jedno při havárii zřítilo a druhé muselo být strženo.

  Tým čekal nelehký úkol. Po předchozích zkušenos-

  tech, které vygradovaly vosudný říjnový den roku 2009,

  nebyla nálada vokolí stavbě nakloněna, astavbaři proto

  museli postupovat staktem aopatrností. „Věděli jsme, že

  se neobejdeme bez dobré komunikace nejen se sousedy,

  ale i s památkáři, stavebním úřadem či policií, a všem

  jsme se snažili vycházet vstříc,“ vzpomíná Ing.Andrlík.

  Během realizace se jeho tým potýkal smnoha překáž-

  kami, které jsou charakteristické pro stavby vcentrech

  měst, jako je zejména nedostatek prostoru aproblema-

  tická dopravní obslužnost. „Situaci nám tu navíc kom-

  plikovala iskutečnost, že jsme mohli zabrat jen chodník

  akaždý odvoz či návoz materiálu byl v úzké ulici velmi

  komplikovaný,“ vysvětluje hlavní stavbyvedoucí Jan Sa-

  linger. Stavaři zde museli vymyslet iřadu méně obvyklých

  řešení, aby si snástrahami díla poradili. Museli třeba pře-

  konat bárku, masivní ocelovou konstrukci, která podpírala

  okolní domy abyla bohužel provedena vúrovni stropu nad

  prvním podzemním podlažím. Pomocí postupné betonáže

  ademontáže podpěr však problém bezpečně arychle vy-

  řešili. Zazmínku stojí ineobvyklé použití raženého tunelu

  pro kanalizační přípojky v centru města.

  Realizačnímu týmu z divize 9 na stavbě pomáhali

  zedníci zvlastního stavomontážního střediska, zámeční-

  ci zdivize 1 ipracovníci Subterry, kteří vybudovali nejen

  topení, ale ivzduchotechniku. Společným úsilím se jim

  i s dalšími subdodavateli podařilo převážně replikami

  vrátit krásu starému domu apřistavět kněmu dvě šes-

  ti- a osmipodlažní křídla s železobetonovým skeletem.

  Dohromady ukrývají osm bytových jednotek ačtyřhvěz-

  dičkový hotel UNIC (foto č. 2) s82 pokoji.

  „Řadu jednání jsme museli inastavbě vést vanglič-

  tině. Nejen kvůli španělskému investorovi aarchitektovi,

  ale i proto, že veškeré hotelové vybavení pocházelo ze

  Španělska. Jsem tedy rád, že jsme i přes všechny ná-

  strahy tuto náročnou stavbu vSoukenické ulici úspěšně

  dokončili. Kolegům bych tedy za jejich nasazení chtěl

  poděkovat,“ uzavírá Ing.Andrlík.

  xxxx

  více vefotoreportáži na str. 4

  METROSTAV A.S. ČLEN DDM GROUP

  KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

  Prodloužení dálniční sítě

  Dvě nové velké zakázky Metrostavu

  Divize 4 podepsala 18. července smlouvu na rekonstrukci

  4,6km průtahu Varšavou s mostem přes Vislu a ten samý

  den divize5 uzavřela smlouvu na modernizaci 14km

  železničního koridoru mezi Plzní aRokycany, jež zahrnuje

  i4,2 km dlouhý tunel u Ejpovic. Více informací příště.

  Slavnostní konec

  Vestředu 26. června

  slavnostně skončil projekt

  Kutnohorsko – Čáslavsko,

  vjehož rámci společný

  tým firem Skanska, VCES

  aMetrostav provedl

  intenzifikaci centrálních

  čistíren odpadních vod vKutné Hoře avČáslavi adostavěl

  14 km nové kanalizace vKutné Hoře, Uhlířských

  Janovicích, Zruči nad Sázavou aveměstěSázava.

  Vedoucím projektu zaMetrostav byl Ing.Petr Brož

  zdivize6, pamětní desku vareálu ČOV Kutná hora proto

  odhalil její ředitel Ing.Jan Cuc (foto první zleva).

  Personální přesun ve Skupině

  8. července 2013 nastoupil napozici ředitele divize1

  společnosti Subterra Ing.Jan Kvaš, MBA, který dlouhá

  léta působil vdivizi 5 Metrostavu. Naposledy pracoval jako

  vedoucí projektu nastavbě tunelového komplexu Blanka.

  Divize 5 ovládla novou technologii

  Na stavbě PPO v Jablonci provedl tým Ing. Pavla

  Kuděje zdivize 5 vlastními silami kontinuální betonáž

  sekundárního ostění 20m hluboké šachty s průměrem

  5m do ocelové posuvné formy. Betonáři tak ostění šachty

  dokončili za 5 dní, při použití klasického postupu by jim

  práce trvala čtyřikrát tak dlouho. Vsoučasné době se

  divize připravuje na podání žádosti o udělení certifikátu

  potvrzujícího zvládnutí technologie posuvného bednění.

  Spolehlivý dodavatel

  Divize 9 bude už potřetí pracovat vChodově. Tým Jana

  Mráze z karlovarské oblasti divize 9 tu 15. července

  převzal staveniště, aby ve IV. etapě rozšířil výrobní

  kapacity závodu Lincoln CZ, člena skupiny SKF – Lub-

  rication Business Unit. Metrostav se podílel inadvou

  předchozích stavbách v areálu a současná zakázka

  potvrzuje, že soukromý investor sním byl spokojen.

  „Čtvrtou etapu projektu, tzv. LUBRICON, jsme vyhráli

  nejen nazákladě ceny, ale iproto, že skupina SKF velmi

  dbá nadodržování ekologických zásad apravidel BOZP

  ajejí zástupci osobně prověřili stavby všech potenciálních

  dodavatelů. Jsme rádi, že jsme obstáli aže zde můžeme

  vpráci pokračovat,“ říká vedoucí projektu Jan Mráz.

  Lincoln CZ, který je předním výrobcem centrálních

  mazacích systémů, dnes pracuje na ploše 8000 m². Ta by

  se měla díky divizi 9 v květnu 2014 zdvojnásobit.

  „Při návrhu projektu investor vycházel ze zkušeností

  předchozí etapy. Nosné konstrukce podsklepených hal

  svestavbami pro výrobu, skladování, administrativu, zá-

  kaznické centrum azázemí pro zaměstnance včetně nové

  jídelny jsou proto železobetonové, monolitické iprefabri-

  kované, azaložené napilotách,“ konstatoval stavbyvedou-

  cí Ing.Tomáš Slepička, který práce namístě řídí.

  Za účasti vedoucích manažerů společnosti, jejích

  zaměstnanců izástupců města Chodov zahájil stavbu po-

  klepem nazákladní kámen 11. července iobchodní ředitel

  Metrostavu Ing.Milan Veselský (foto třetí zleva).

  Stavba hotelu UNIC vSoukenické ulici je hotová

  1 2

  Ptáme se: Ing. Ludmily Kostkové,

  samostatné techničky divize 6 str. 2

  Divize 1 dokončila kanalizaci

  vHavířově o dva měsíce dříve str. 2

  Vedle Casablanky začal v Praze 3

  růst nápaditý Crystal str. 5

  V divizi 9 Metrostavu pracuje už rok

  restaurátorská dílna str. 5

  Zlatá tretra v Ostravě se

  dočkala důstojného stadionu

  více večlánku na str. 5

  24. července 2013 / 12–13 / XXV

  Před letošními letními prázdninami, vpátek 28. června, se motoristé zaradovali – pro cestu dojižních Čech či doRakouska mohli poprvé využít inový, 25 km dlouhý úsek dálnice

  D3 mezi Táborem aVeselím nad Lužnicí. Najeho stavbě se vesdružení významně podílel iMetrostav. Stavbu řídil tým Ing.Bohumila Rohna zdivize 4. Její pracovníci zde mimo

  jiné pod vedením Ing.Petra Štědronského vybudovali letmou betonáží 560 m dlouhý most přes rybník Koberný (foto). Více se dozvíte vefotoreportáži nastraně 6.

  www.sejdemesevparku.cz

  Stěhování doPalmovka Parku II se

  blíží. Protože jen divize 3 a6 se

  nanová pracoviště přemístí se svým

  nábytkem, zajímalo nás, najakých

  židlích budou sedět ostatní. Odpověď

  idalší informace najdete nastránkách

  www.sejdemesevparku.cz.

  Jednání najihu Čech

  Jako partner Westinghouse Electric Company se Metro-

  stav spolu sfirmami Toshiba Corporation aI& C Energo

  podílel 28. června na uspořádání sympozia v Českých

  Budějovicích. Bylo určeno zejména pro místní doda-

  vatele, kteří by se mohli zapojit do výstavby elektrárny

  AP1000 vTemelíně, a proběhlo vnávaznosti nanávštěvu

  generálního ředitele společnosti Westinghouse Dannyho

  Rodericka vjihočeském regionu. ZaMetrostav se setkání

  zúčastnil i jeho obchodní ředitel Ing.Milan Veselský (foto).

• Strana 2

  Divize 1 dokončila kanalizaci o2 měsíce dříve

  Od začátku srpna, tedy o dva měsíce dříve, než bylo

  plánováno, budou moci obyvatelé čtyř okrajových částí

  Havířova využívat novou odpadní kanalizaci. „Výstav-

  bu jsme veskutečnosti zkrátili ještě ovíc,“ uvedl ve-

  doucí projektu Ing.Pavel Szmek zdivize 1. „Smlouvu

  odílo jsme totiž podepsali začátkem listopadu 2011,

  ale kvůli zimě jsme pracovat začali až vbřeznu 2012.“

  Pracovníci severomoravského regionu divize 1 vybu-

  dovali vDolní aProstřední Suché, Bludovicích aDolní Da-

  tyni celkem 45 km kanalizace svíce než tisícem výpustí.

  Stavbu řídili jako lídr sdružení, vněmž mimo Metrostavu

  byly ještě firmy D.I.S aIMOS Brno. Součástí díla jejich

  společného projektového týmu byla výstavba 11 čer-

  pacích stanic advou čistíren odpadních vod (foto č.1).

  Odkanalizování bylo gravitační a čerpací stanice (foto č.2)

  pomohly jen tam, kde tento princip nebylo možné použít.

  Kanalizaci stavbaři vedli nejen podél silnice avchod-

  níku, ale i přes louky, zahrady a zemědělské pozemky,

  polní cestou, podél rybníka, krajem lesa nebo nabeto-

  nových pilířích mostu či v poddolovaném území. Trasu jí

  museli prorazit ipod železniční tratí ačtyřmi vodními toky.

  Vkomplikovaných místech avblízkosti inženýrských sítí

  prováděli výkopové práce ručně. „Část kanalizace jsme

  dělali ibezvýkopovou mikrotunelovací technologií pomocí

  stroje Iseki Unclemole,“ popisuje Ing.Szmek adoplňuje:

  „Vsoučasné době máme hotovy všechny stoky, domovní

  přípojky akomunikace. Ještě doděláváme sadové úpravy,

  během nichž jsme museli vysadit na3500 stromů akeřů,

  achystáme dokumenty kpředání,“ řekl Pavel Szmek.

  Stavbaři museli vHavířově řešit dost problémů. Po-

  měrně pravidelně se dostávali dokolize spotrubím, které

  nebylo zakreslené vdokumentaci. Potýkali se isdostup-

  ností stavenišť. Ulice, kudy kanalizaci vedli, byly frekven-

  tované,špatně dostupné, ale často islepé. Stavbu museli

  koordinovat takésveřejnou dopravou. „Nezvyklé byly pro

  nás i vzdálenosti. Při kontrolním dnu nám trvalo celou

  hodinu apůl, než jsme stavbu jen projeli. Jednoduché to

  nebylo ani sobčany, kteří kanalizaci nechtěli nebo kvůli ní

  přišli očást zahrady,“ pokračuje Ing.Szmek. „Většinu po-

  tíží se nám však dařilo řešit, ato idíky vedoucímu odboru

  investic Ing.Radovanu Baselovi. Nastavbě jsme měli také

  časté kontroly ze Státního fondu životního prostředí, zje-

  hož prostředků byla tato půlmiliardová zakázka dotována.

  Utěch nám byl zase nápomocen náš náměstek Ing.Emil

  Konopásek. Celá akce byla pro náš tým velkou vodohos-

  podářskou zkušeností a jsme rádi, že jsme ji dokončili

  nejen kvalitně, ale i v předstihu,“ uzavírá Ing.Szmek.

  –jar–, foto Josef Husák

  Náročný výběr

  Dočeské soutěže Stavba roku 2013 přihlásil Metrostav

  čtyři stavby. Podílel se však i na několika dalších,

  jejichž přihlašovatelem byl někdo jiný. Do druhého

  kola prestižní soutěže tak celkem postoupilo pět děl,

  nakterých společnost pracovala.

  Ztéměř 120 staveb, které Metrostav řídil a dokončil

  vobdobí mezi koncem května 2012 azačátkem června

  2013, přihlásila firma dosoutěže rekonstrukci obchodní-

  ho domu PRIOR vOlomouci, rozšíření depozitáře Národní

  knihovny ČR v Praze, dokončení vltavské vodní cesty

  vúseku Hluboká n/V – VD Hněvkovice aadministrativní

  objekt abytové domy napražské Pankráci.

  Odbornou porotu vsilné konkurenci padesátky jiných

  prací nejvíc zaujalo první jmenované dílo (foto č.1), jehož

  přestavbu řídil tým Ing.Lukáše Horuty ze severomorav-

  ského regionu divize 1. Doužšího výběru potom postou-

  pila idalší čtveřice projektů, které Metrostav buď budoval

  sám, nebo se na jejich stavbě ve sdružení podílel.

  Prvním z nich je silnice I/42 Brno, VMO Dobrovské-

  hoB, kde navýstavbě Královopolského tunelu (foto č.2)

  kromě divize 1 Metrostavu pracovala iSubterra. Vedou-

  cím projektu za naši společnost byl Ing. Pavel Brožek

  zjihomoravského regionu divize 1. Také zadalší stavbou

  – objektem Lean Center vMladé Boleslavi – stojí divize1,

  konkrétně tým Ing. Lukáše Zeleného. Třetím adeptem

  na nejvyšší ocenění je stanice NDS 10 (foto č. 3) pro

  státní podnik DIAMO veStráži pod Ralskem. Vesdružení

  ji vybudoval tým divize 8, jehož vedení poIng.Janu Mülle-

  rovi převzal Ing.Jáchym Kubeček. Přehlídku uzavírá ART

  Rezidence Střížkov (foto č. 4), dílo týmu Ing.Přemysla

  Duška z divize 6. Všem budeme držet palce a v září je

  podporovat vinternetovém hlasování soutěže Stavba ro-

  ku2013 oceny veřejnosti na webu www.stavbaroku.cz.

  Ing.Ludmily Kostkové

  samostatné techničky divize 6

  Ludmile Kostkové se líbila stavařina, ale nerada rý-

  sovala. Proto si po průmyslovce vybrala na stavební

  fakultě ČVUT ke studiu obor konstrukce a dopravní

  stavby, aby se mohla věnovat statice. Asi osm let pro-

  jektovala, od roku 1997 pracuje v obchodně-technické

  skupině provozu železobetonových konstrukcí divize 6.

  Jaká je v současnosti náplň vaší práce?

  Většinou se týká železobetonových konstrukcí. V předvý-

  robní přípravě prověřuji u složitějších projektů správnost

  statického návrhu konstrukcí, jednám s projektantem,

  když je potřeba projekt změnit. Pro POV navrhuji nasazení

  jeřábů a jejich založení, pomáhám řešit problémy vzniklé

  na stavbách. Pokud si pražský magistrát vyžádá pomoc

  Metrostavu při likvidaci mimořádných událostí, spolupra-

  cuji se statikem hlavního města při návrhu zabezpečení

  nebo likvidace poškozených objektů tam, kde je potřebná

  účast divize 6. Naše divize má totiž tesaře a půjčovnu

  bednění, a vlastníme tedy materiál potřebný při haváriích.

  Zasahovali jsme tak při požáru ve vinohradském pivovaru,

  při povodních v roce 2002 iletos nebo při výbuchu plynu

  v Divadelní ulici. Po profesní stránce je to velmi zajímavá

  práce – pokaždé jiná a stále se při ní učím něco nového.

  Je statika stejná jako ostatní stavební obory?

  Statika je sice exaktní obor, ale myslím si, že k tomu, aby

  konstrukce správně fungovala, je potřeba i trochu citu.

  Vlivů působících na konstrukci je totiž mnoho a správný

  návrh by jich měl respektovat co možná nejvíc, zároveň

  je ale zapotřebí zvážit i jejich důležitost. Někdy o návrhu

  nerozhoduje únosnost, ale deformace. Důležitou roli hraje

  i stavební fyzika, třeba často opomíjené působení teploty.

  Statik by tak měl od každého oboru znát alespoň základy,

  aby mohl posoudit váhu jednotlivých vlivů, se kterými je

  třeba počítat, a problém pak řešit s konkrétním odborní-

  kem. Kolega s nadsázkou říká, že naše práce je vlastně

  matematika, a že nám tak všem musí vyjít stejné výsledky.

  Není to tak docela pravda, výsledek se může výrazně lišit,

  právě podle míry uvážení všech vlivů. Pak už záleží na

  zkušenosti projektanta, aby vybral optimální řešení, které

  je dostatečně únosné, a přitom není předimenzované.

  Nacházíte v projektové dokumentaci mnoho chyb?

  Poslední dobou velmi často. Myslím, že klesá úroveň

  školství a zároveň projekty vznikají v čím dál kratším čase.

  Použití sofistikované výpočetní techniky není samospasi-

  telné. Převzít bezmyšlenkovitě výsledek z počítače může

  mít fatální důsledky. Okrajové podmínky pro výpočet do

  něj totiž zadává člověk, a ten musí obor znát, používat sel-

  ský rozum a mít víc času, než má dnes obvykle k dispozici.

  Změnila se práce statika od doby, kdy jste začínala?

  Dříve architekt načrtnul skicu a šel se poradit se statikem,

  zda lze takovou budovu postavit. Teď si vymyslí objekt,

  jehož konstrukce jde často, bůh ví proč, proti přírodním

  zákonům či má enormně subtilní prvky, a pak jen statikovi

  nařídí, aby jej navrhl. Ne vždy je ochotný od svých cílů

  ustoupit a já mám k takovému projektování ambivalentní

  vztah – na jednu stranu zde díky němu mohou vzniknout

  mistrovská stavební díla, ale na druhou stranu se ptám,

  zda na ně máme. Zvlášť pokud se jedná o státní zakázky,

  které se tak prodražují.

  Projekty podle vás prodražuje i rychlost výstavby...

  Nejen výstavby, ale i její přípravy – projektovou dokumen-

  taci často dostáváme ještě „teplou“ a postupně, po pat-

  rech. Staví se od základů nahoru, ale výpočet konstrukce

  postupuje od střechy dolů. A protože statik neví, co ho

  čeká, a bojí se i změn, které jistě přijdou, konstrukci pro

  jistotu předimenzuje. A hned se stavba prodraží. Kdyby-

  chom alespoň u státních zakázek, které se musí předem

  dlouho plánovat, měli více času, dokázali bychom jejich

  konstrukce navrhnout efektivněji a tím by se ušetřilo.

  Ozměnách bývá statik často informován „za pochodu“

  anavíc až jako poslední. Investor si třeba vymyslí, že ně-

  kde nechce sloup. Stavař předělá dispozici a teprve pak

  přijde na řadu statik, který musí vyřešit téměř nemožné.

  Dělat tuto práci pořádně je proto dnes velmi obtížné.

  strana 2

  PTÁME SE

  1

  Univerzitní knihovna vtrojúhelníku

  Začátkem prázdnin získala Západočeská univerzita

  vPlzni nové prostory. Konkrétně se jednalo opřístav-

  bu dosavadní knihovny, která přestala kapacitně vyho-

  vovat. Týmu Pavla Zezuláka zplzeňské oblasti divize 1

  stavba trvala naden přesně rok. Zahájil ji 2. července

  2012 apřesně tentýž den vletošním roce ji iukončil.

  Nový třípodlažní objekt – se dvěma nadzemními ajed-

  ním podzemním podlažím – rozšiřuje dosavadní prostory

  oknihovní halu svýpůjčním fondem. Vsuterénu bude vel-

  ký archiv spojízdnými regály azázemím. Vpřízemí jsou

  tři studovny, relaxační hala, kavárna arecepce, vprvním

  podlaží rozšířený volný výběr knih istudijní místa apět

  skupinových adevět individuálních studoven. Samozřej-

  mostí nových prostor je technické ahygienické zázemí.

  Doskupinové studovny se vejde až deset bádajících,

  kteří vnich budou mít maximální možné pohodlí. Navíc

  budou mít kdispozici iodpočinkovou zónu.

  „Rozhodně to byla velmi zajímavá práce, po architek-

  tonické stránce totiž šlo oneobvyklý projekt,“ řekl Pavel

  Zezulák. Objekt, jehož návrh je dílem architektonické

  kanceláře AIP Plzeň, má totiž atypický trojúhelníkový

  tvar (foto č.1). Sdosavadní knihovnou, ke které přiléhá,

  je propojen vobou nadzemních podlažích. Kostrou pří-

  stavby je monolitický železobetonový skelet (foto č.2),

  dílo divize6. Projektanti nechtěli namáhat zrak studentů,

  proto denní osvětlení knihovny řešili okny s ochranou

  proti slunci. Zajímavostí je zde i solární ohřev teplé vody.

  „Zvláštností je takéfasáda tvořená zavěšenými sklo-

  betonovými deskami. Oříškem pro nás byla doprava

  aosazování trojskel dooken velkých až 2,6 x 3,1 metru.

  Některá znich váží skoro 300 kilogramů. Vprůběhu vý-

  stavby jsme se museli vypořádat ise změnami vrežimu

  dotací,“ uvedl Pavel Zezulák. Stavba byla totiž financo-

  vána zEU. Její součástí bylo i vylepšení dosavadní uni-

  verzitní knihovny, kde stavbaři provedli technické úpravy

  avyřešili vní ichlazení arozvody vzduchotechniky.

  Do zakázky patřilo irozšíření místní obslužné komu-

  nikace, vybudování nových parkovacích stání a návrh

  komunikací pro pěší, které propojují objekty v areálu

  univerzity. Vokolí stavbaři provedli isadové úpravy. Díky

  nim mají studenti kdispozici ivelký „pobytový“ trávník.

  –jar–, foto Josef Husák

  2

  1

  2

  3

  4

  1 2

• Strana 3

  Lanovka na pražský Petřín

  Nejznámější anejstarší dosud fungující pozemní lanovka

  u nás je petřínská (foto č. 4), která se poprvé rozjela vroce

  1891 při Všeobecné výstavě. Její délka tehdy dosahovala

  383 m. Horní stanice se nacházela vblízkosti dnešní za-

  stávky Nebozízek, dolní byla severněji než dnes. Rozchod

  kolejí měřil 1000 mm, uprostřed byla brzdicí ozubnice.

  Lanovka využívala pohon svodní přítěží, kdy se dohor-

  ního vozu napustila voda aten vlastní silou vytáhl spodní

  vůz nahoru. Její pravidelný provoz byl ukončen během 1.

  světové války a definitivně zastaven roku 1921.

  Teprve napřelomu let 1931 a1932 proběhla její nároč-

  ná rekonstrukce, během které byl změněn rozchod kolejí

  nadnešních 1435 mm. Provoz nanové 511 metrů dlouhé

  trase byl zahájen 5. června 1932 abez větších problémů

  pokračoval až do 7. července roku 1965. Tehdy vlivem

  silných dešťů došlo keznačnému sesuvu půdy alanovka

  musela být okamžitě zastavena. Po dalším sesuvu vroce

  1967 bylo těleso lanovky na Petřín zcela zničeno.

  Vroce 1981 bylo rozhodnuto obnovit lanovku pokud

  možno vpůvodní podobě, aby začala sloužit při sparta-

  kiádě v roce 1985. Práce na rekonstrukci tělesa dostal

  nastarost Metrostav. Strojní vybavení zůstalo původní,

  vagonka Studénka pouze dodala dva nové vozy, které

  poobnovené trati vyjely poprvé 15. července 1985. La-

  novka prošla rekonstrukcí ještě vroce 1996, atak může-

  me naPetřín jezdit dodnes. Podrobnosti na www.dpp.cz.

  Další lanovkové nadhledy

  Sbudováním visutých lanových drah se začalo nana-

  šem území až ozhruba dvacet let později než se rozjela

  lanovka na Petřín, obě nejstarší však slouží dodnes.

  První visutá lanová dráha zJanských Lázní naČernou

  horu se začala stavět roku 1927 a31. října 1928 byl její

  provoz slavnostně zahájen. Dva třicetimístné vozy vyjíždě-

  ly na3144 metrů dlouhou trať zhruba šestkrát denně, bylo

  ovšem možné objednat imimořádné jízdy. Hospodářská

  krize vprvní polovině třicátých let ohrožovala samotnou

  existenci lanovky, vroce 1931 se dokonce jednalo ojejím

  zastavení. Naštěstí ktomu nedošlo, a to ani vprůběhu

  druhé světové války. Od poloviny 60. let začínalo být

  zřejmé, že lanovka dosluhuje. Začala se proto připravovat

  její rekonstruovaná podoba, která byla v odlišné trase

  asnovou dolní stanicí, velmi nešťastně umístěnou da-

  leko odcentra Janských Lázní. Provoz nastaré lanovce

  se zastavil až vroce 1980, odprosince téhož roku začala

  jezditnová. Na její dráze odélce 2304 metrů se pohybo-

  valy čtyřmístné kabinky. Už tehdy však tato lanovka byla

  potechnické stránce zastaralá, takže vroce 1991 násle-

  dovala její další rekonstrukce. Během devadesátých let se

  ještě několikrát vyměnily kabinky, aby vroce 2006 byla

  uvedena doprovozu vpořadí třetí lanová dráha nazvaná

  Černohorský express (foto č. 5). Dnes turisty nalanovce

  vdélce 2300metrů přepravují moderní osmimístné kabin-

  ky acelá lanovka má kapacitu 1875 osob zahodinu. Další

  informace najdete na www.lanovka-cerna-hora.cz.

  Konstrukčním sourozencem lanovky na Černou ho-

  ru je o něco známější lanovka z Horního Hanychova

  naJeštěd (foto č. 3). Přípravy najejí stavbu začaly vro-

  ce 1929, stavět se začala o tři roky později a otevřena

  byla 27. června roku 1933. Vplném provozu byla iběhem

  druhé světové války adalší desítky let poté. Ovšem ani

  ještědské lanovce se nevyhnula zásadní rekonstrukce,

  ikdyž obsáhla pouze výměnu strojního vybavení avozů.

  Skončila vzávěru roku 1975 a i dnes jedna kabina unese

  35 lidí adokáže vyvinout rychlost 36 kilometrů zahodi-

  nu, což ji řadí mezi nejrychlejší svého druhu vČR. Délka

  trati dosahuje 1188 metrů, přičemž dolní stanice se na-

  chází vnadmořské výšce 600 m, vrchní pod Ještědem je

  o400 metrů výš. Vnejvyšším bodě se lanovka dostává

  30m nad zem. Cesta naJeštěd trvá pouze čtyři minuty

  alanovku drží lano oprůměru pěti centimetrů. Vminulosti

  lanovka nesloužila jenom turistům, sjejí pomocí byl záso-

  bován ihorský hotel Ještěd apomáhala taképři záchraně

  zraněných turistů. Vcelé historii se podle dochovaných

  pramenů ještě nikdy nestalo, aby měla nějakou rozsáhlou

  závadu nebo se její cestující ocitli vohrožení. Rekordní

  počet turistů přepravilaroku 1976, kdy se s ní počtyřleté

  rekonstrukci svezlo skoro 600 tisíc lidí. Více naleznete na

  webových stránkách www.lanovka-jested.cz.

  Dnes je vČeské republice vprovozu přes 80 lanovek.

  Tou nejstrmější je například visutá lanovka vedoucí nad

  propast Macochu, lanová dráha naKomáří vížku vKruš-

  ných horách je zase se svou délkou 2348 metrů nejdelší

  lanovkou bez mezistanice vČesku. Ojedinělá je ičtyřse-

  dačková lanovka naLysou horu, která vede donadmořské

  výšky 1315 metrů. Lanová dráha z Pece pod Sněžkou

  navrchol nejvyšší české hory totiž loni 2. září po63 letech

  ukončila provoz. Byla to nejstarší původní dochovaná se-

  dačková lanová dráha vČesku. Ovšem už koncem března

  příštího roku by ji měla vystřídat nová, moderní kabinková

  lanovka. A tak možná zapár let počet lanovek v Česku

  přesáhne magickou hranici stovky.

  Adrenalin ikrásný výhled vjednom

  Jako malí jsme snad všichni šplhali dokorun stromů.

  Téměř bez námahy arizika pádu se do nich můžeme

  vrátit i v dospělosti. A není k tomu nutný ani žádný

  žebřík. Stačí se vydat navrch Kramolín uLipenského

  jezera – viz www.stezkakorunamistromů.cz.

  Bezbariérová stezka dlouhá 675 metrů a zakončená

  40 metrů vysokou vyhlídkovou věží (foto č. 6) nabízí

  výhled na Šumavu, Lipenské jezero, Novohradské hory

  a za dobré viditelnosti možná až na vrcholky Alp, dále

  didaktické interaktivní zastávky, adrenalinové sekce pro

  děti anejdelší suchý tobogan u nás. Dobrodružnou aza-

  jímavou cestu zajišťuje konstrukce zlepeného dřeva a75

  dřevěných podpěrných sloupů. Bezpečnost návštěvníků

  chrání dřevěné zábradlí spostranní sítí. Není bez zajíma-

  vosti, že vybudování této atrakce trvalo pouhých 60 dní.

  Výstup naprvní patro vyhlídkové věže ve37 metrech

  nad zemí je opět zcela bezbariérový (foto č. 7). Po303m

  dlouhé lávce a po překonání krátkého schodiště se do-

  stanete na nejvyšší bod věže. Když budete mít štěstí,

  odkmenů až dovrcholků stromů spatříte nesčetné životní

  formy – mechy, hmyz, drobné živočichy iptactvo amůže-

  te je pozorovat ze zajímavé perspektivy.

  Dolů se dostanete stezkou, potočitém schodišti nebo

  nejdelším toboganem svého druhu vČR. Jízda vněm vám

  zcela jistě vžene adrenalin dožil. Tobogan se pne dovýšky

  24 metrů aje dlouhý 52 metrů. Obezpečnost jezdců se

  starají speciální podložky, které umožňují upravit apří-

  padně izredukovat rychlost. Tobogan navíc můžete využít

  iopakovaně, aniž byste museli absolvovat celou stezku

  znovu. Stačí vystoupat po točitém schodišti. Pokud by

  vám nestačilo vzrušení zjízdy, můžete si vyzkoušet svou

  zručnost ahbitost inajedenácti adrenalinových zastáv-

  kách podél stezky nebo se můžete vydat do sousedního

  Bavorského lesa, kde najdete předlohu lipenské atrakce.

  Martina Vampulová, foto profimedia, Čes-

  ké dráhy, geoportal.cenia.cz, CzechTou-

  rism, Stezka korunami stromů s.r.o.

  Letní prázdniny a dovolené nabízejí doma ivzahraničí

  příležitost cestovat na jih, sever, východ či západ. Mi-

  nulé přílohy novin Metrostavu nabídly imožnost cesto-

  vat do hlubin Země, třeba prostřednictvím hornických

  muzeí. Tentokrát zamíříme nahoru, do výšin, odkud se

  dá naše krásná krajina pozorovat zptačí perspektivy.

  Tyto cesty odkrývají nejen zajímavé scenerie, ale i

  souvislosti, které by nás jindy nenapadly.

  Snohama nazemi ashlavou voblacích

  Kvůli nadhledu nahory, lesy, louky čiměsta dokonce

  nemusíte opustit ani byt. Jejich letecké zobrazení nabí-

  zejí i fotografické mapy či jednotlivá videa na interne-

  tu. Celá řada z nich je dnes přístupná zdarma.

  Pokud si chcete nejprve v klidu domova prohléd-

  nout třeba cíl prázdninové cesty, není problém. Může

  se ovšem stát, že až se vezvoleném cíli výletu ocitnete

  osobně, jeho okolí se bude mírně lišit odsnímku, který

  jste zhlédli na internetu. Ortofotomapy (foto č. 1) totiž

  většinou nenabízejí zcela aktuální pohled nakrajinu, jejich

  snímky bývají idva roky staré. Přesto vám mohou nejen

  při plánování výletu hodně pomoci. Avneposlední řadě

  je to také pěkná podívaná. Můžete nanich bez problémů

  identifikovat keře naloukách, prohlédnout si cestu kezří-

  cenině nebo spočítat balíky slámy nalouce. Zajímavý je

  ipohled zvýšky navlastní dům, chalupu či jiné oblíbené

  místo. Arozhlédnout se můžete nejen poČesku. Satelitní

  snímky zcelého světa nabízí třeba aplikace Google Earth.

  Stačí si ji nainstalovat do počítače a můžete cestovat

  ikprotinožcům, aniž byste opustili obývací pokoj.

  Další možností, jak pohodlně pozorovat Česko zvýš-

  ky, jsou fotografie nebo ještě lépe videozáznamy poříze-

  né RCmodely. Fotografování nebo filmování zdálkově

  řízeného modelu letadla či vrtulníku umožňuje opravdu

  netypický pohled načeskou krajinu. Miniaturní modely

  sfotoaparátem nebo kamerou napalubě se totiž bez pro-

  blémů dostanou idotěsné blízkosti domů či mezi stromy,

  prostě všude tam, kde by běžné letadlo nemělo šanci.

  Videozáznamy pořízené metodou FPV – First Person

  View – navíc nezprostředkovávají jen obraz. Kamera

  umístěná na palubě dálkově řízeného modelu snímá

  skutečný svět aobraz izvuk jsou bezdrátově přenášeny

  dopozemní stanice, pomocí které modelář malý model

  řídí. Obraz se potom promítá buď vespeciálních video-

  brýlích nebo namonitoru adíky tomu zažívá pilot apoz-

  ději idivák celý let tak, jako by seděl vkokpitu.

  Vzhůru do oblak

  Možností, jak aktivně obdivovat Česko zptačí perspek-

  tivy, je mnoho. Řada aeroklubů totiž nabízí vyhlídkové

  lety letadlem nebo vrtulníkem. Díky tomu si můžete

  prohlédnout zvýšky třeba zámek Konopiště, hrad Karl-

  štejn nebo Orlickou přehradu. Možná ještě zajímavější

  jsou lety horkovzdušným balonem (foto č. 2).

  Balon totiž může přistát avzlétnout téměř odkudkoli.

  Kvůli povětrnostním podmínkám se sním létá hlavně brzy

  ráno nebo naopak k večeru. Nastoupíte do proutěného

  koše apilot zapálí hořák. Začnete pomalu stoupat apak

  už vidíte lidi jako trpaslíky. Je to úžasný zážitek. Zkušení

  piloti dokážou například přeletět tak těsně nad potokem,

  že si jen tak tak nenamočíte boty. Přistává se opět naote-

  vřeném prostranství a připravte se na možná trochu

  tvrdší dosed. Zase záleží na šikovnosti a zkušenostech

  pilota. Poskončení letu byste měli být slavnostně paso-

  váni dobalonového cechu azískat své balonářské jméno.

  Budete baronem nebo baronkou zmísta, kde jste přistáli.

  Jedná se oslavnostní ceremoniál, který většinou končí

  přípitkem. Po slavnostním křtu už své občanské jméno

  mezi balonáři nesmíte používat, jinak vás čeká vysoká

  pokuta: vyplatit se lze jen několika lahvemi sektu. Avěřte,

  že balonáři toto nepsané pravidlo striktně dodržují!

  Tři naše nejstarší fungující lanovky

  Ne tak vysoko jako zletadla nebo balonu můžete čes-

  kou krajinu na mnoha místech pozorovat ze sedačky

  nebo kabiny lanovky. Během pár minut vás vyveze

  na místo, kam byste stoupali třeba i několik hodin,

  a přitom nabídne nevšední pohled do okolí. Možná

  iproto začaly první lanové dráhy naúzemí dnešní Čes-

  ké republiky vznikat už nakonci 19. století.

  Ještě než si připomeneme nejzajímavější lanovky, za-

  čneme teorií. Čeština totiž používá sousloví lanová dráha

  pro dvě relativně velmi odlišná dopravní zařízení, ikdyž

  jedno mají společné: kpohonu používají lano, které buď

  vede pozemi, nebo nese kabiny vzduchem. Takže základní

  rozdělení drah je nasnadě: lanovky jsou pozemní avisuté.

  Představíme tři nejstarší, které jsou vprovozu dodnes.

  LETNÍ PŘÍLOHA

  1

  2

  4

  5

  6

  7

  3

  Pohled na Českou republiku zvýšky

  Výběr nejznámějších leteckých map:

  http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

  www.mapy.cz

  http://www.google.com/earth/index.html

  http://mapy.plzen.eu/

  strana 3

• Strana 4

  Hojně navštěvovaná je inejvýše položená rozhledna,

  kterou najdeme vevýšce 1491 metrů nad mořem amusí-

  me si kní vyšlápnout naPraděd vHrubém Jeseníku. Pů-

  vodní kamennou rozhlednu zroku 1912 postavenou vdu-

  chu gotického hradu byste zde hledali marně, ta se zřítila

  podruhé světové válce. Betonový vysílač postavený vro-

  ce 1980 je 162 m vysoký ašpička jeho antény je dokonce

  nejvyšším bodem Česka, protože o50 metrů převyšuje

  vrchol Sněžky. Fantastický kruhový výhled z prosklené

  terasy ve výšce 73 metrů umožňuje přehlédnout nejen

  Jeseníky, Králický Sněžník, Orlické hory aBeskydy, ale

  zadobré viditelnosti můžete zahlédnout ivrcholky Malé

  Fatry, Vysokých Tater, Krkonoš adokonce iAlp.

  Naopak nejníže položenou rozhlednou v nadmořské

  výšce pouhých 175 metrů azároveň inejstarší rozhlednou

  unás je Minaret vLednicko-valtickém areálu (foto č. 3).

  AMinaret drží ještě jedno prvenství – abyste se mohli roz-

  hlédnout dookolní krajiny, musíte vyšlápnout nejvíc scho-

  dů. Celkem 302. Mimochodem – při výstupu napražskou

  rozhlednu naPetříně napočítáte jen otři schody méně, ale

  najejí vrchol se narozdíl odmoravského Minaretu mů-

  žete nechat vyvézt výtahem. Minaret nechal vroce 1797

  postavit kníže Alois Liechtenstein podle návrhu Josepha

  Hardtmutha. Stavba byla dokončena vroce 1802 aodté

  doby tvoří výraznou dominantu kraje pod Pálavou. Údajně

  je to prý také nejvyšší minaret vneislámských zemích.

  Nejzápadnější rozhlednou unás je Háj uAše, mohutná

  kamenná 34 metrů vysoká věž zroku 1904, naopak nej-

  východněji je položená Velká Čantoryje (foto č. 4), kterou

  najedete nasamé hranici sPolskem uNýdku. Nasvém

  místě nestojí dlouho, odčervence doříjna roku2002 tu

  osmadvacetimetrovou ocelovou věž namohutné kamen-

  né podstavě nechali postavit Jiří aJana Lubojačtí. Nejse-

  verněji položenou rozhlednou je Tanečnice z roku 1805

  nedaleko Mikulášovic a nejjižnější pak devatenáctimet-

  rová hranolová věž Vítkova hrádku, nejvýše položeného

  hradu nanašem území, který pochází zpoloviny 13.sto-

  letí. Jen o pět minut severní šířky předčila Kraví horu

  vNovohradských horách. Naní stojí od70. let 20.století

  vojenská čtyřicetimetrová ocelová hláska, která v roce

  2001 dostala nové točité schodiště, byla zesílena šikmými

  opěrami azpřístupněna veřejnosti.

  A na závěr ještě několik opravdových rozhledno-

  vých rarit. Zanejživotaschopnější rozhlednu lze označit

  dřevěnou rozhlednu Bára na Čertově skalce, na vrchní

  části zrušeného lomu Podhůra jižně odChrudimi. Když ji

  vroce 2008 slavnostně otevřeli, netrvalo to déle než pár

  dní azničila ji vichřice. Místní si ale právo narozhlednu

  nedali vzít a postavili novou, patnáctimetrovou stavbu

  s minimem spojovacích prvků, která má prý vydržet

  ažvítr orychlosti 200 km/h.

  Nejzakázanější rozhlednou je zcela jistě Bismarckova

  rozhledna uChebu, která stála vzakázaném pohraničním

  pásmu, kam se turisté zaminulého režimu nedostali. Patří

  kjedné ze tří věží, které unás byly postaveny napočest

  německého říšského kancléře Otta von Bismarcka.

  Skutečně atypickou rozhlednu pak mají v Židlocho-

  vicích u Brna, kde si originálním způsobem poradili

  sakátem, který jim tu roste doslova nakaždém kroku.

  Postavili z něj 18 metrů vysokou Akátovou rozhlednu,

  najejíž vrchol vede točité schodiště.

  Jako poslední zmíníme jednu z nejnovějších kamen-

  ných rozhleden, kterou postavili vroce 2004 vChřibech

  na jižní Moravě na kopci Brdo. Je první svého druhu

  od30. let akámen adřevo pochází zmístních lesů aokolí.

  Dalších nej ajiných kuriozit očeských rozhlednách by

  se dala nashromáždit celá řada. Aněkterá by mohla být

  také diskutabilní – třeba nejkrásnější, nejromantičtější

  nebo snejhezčím výhledem. Proto tyto kategorie už ne-

  cháváme zcela navašem výběru.

  Rozhlednová mapa ČR se zahušťuje

  Rozhledny vČesku zažívají svůj boom. Dalo by se říci,

  že rostou skoro jako houby podešti. Vždyť vposledních

  dvou letech pomalu neuplyne ani měsíc bez zprávy

  ootevření nějaké nové. Mohou zato nejen fondy EU,

  znichž jsou jejich stavby často financovány, ale vmno-

  ha případech i neutuchající a téměř nezměrná snaha

  jednotlivců a skupin nadšenců, kteří vznik nové roz-

  hledny nejen prosadí, ale především získají finanční

  prostředky najejí výstavbu nebo rekonstrukci.

  Zatím posledním přírůstkem naseznamu našich vy-

  hlídkových věží je patrně Maják Járy Cimrmana, který byl

  v červenci otevřen vJizerských horách (foto č.5). Jméno

  českého génia je neodmyslitelně spojeno s Tanvaldem

  ajeho okolím, proto není divu, že vnedalekých Přícho-

  vicích vyrostla rozhledna, z níž lze údajně dohlédnout

  doLiptákova, který je však většinou zahalen vmlze…

  Stavba Majáku byla zahájena před dvěma lety podle

  projektu architekta Martina Rajniše aje skvělou ukázkou

  pro něj tak typické přírodní architektury. Rozhledna zbo-

  rového a bukového dřeva je ukotvena ocelovými táhly

  a její originální konstrukce je velmi vzdušná a siluetou

  připomíná maják. Celý více než 27 metrů vysoký objekt

  dokonale zapadá dokopcovité krajiny Příchovic.

  Na začátku prázdnin byla pro veřejnost otevřena

  rozhledna UJakuba naHavlově hoře uValtínova vsrdci

  České Kanady. Zaplnila tak bílé místo nanaší rozhlednové

  mapě vokrese Jindřichův Hradec, protože tam svýjim-

  kou ptačí pozorovatelny u Lomnice nad Lužnicí dosud

  rozhledna chyběla. Tu UJakuba tvoří dřevěná konstrukce

  zlepených profilů socelovým schodištěm. Sdeseti pa-

  try acelkovou výškou 41 metrů je nejvyšší vyhlídkovou

  stavbou zdřevěných lepených profilů anejvyšší dřevě-

  nou stavbou tohoto druhu v České republice. Rozhled-

  nu na svém pozemku nechal postavit Ing. Karel Plucar

  z Valtínova a nachází se na stejném místě, kde od 50.

  do80. let minulého století stávala dřevěná dvoupatrová

  věž sloužící vojsku kmapování terénu atriangulaci.

  Od prosince 2011 do dubna letošního roku rostla

  navrchu Kaňk nedaleko Kutné Hory další, 30 metrů vy-

  soká zděná rozhledna. Tvoří ji železobetonová konstrukce

  skyklopským zdivem anajejí vrchol budete muset vy-

  šlápnout 144 schodů. Pak se vám ale naskytne krásný

  výhled nanedalekou Kutnou Horu, Čáslav, ale iŽelezné

  hory a vzdálenější Bezděz a Ještěd. Zadobrého počasí

  jsou prý vidět iKrkonoše aOrlické hory.

  Obnovení rozhledny se letos dočkali inaLiberecké vý-

  šině, kde stála odzačátku 20. století pozoruhodná stavba

  svyhlídkovou věží. Ta zůstala odpoloviny 90. let minulého

  století zcela nevyužívaná aznačně chátrala. Odpodzimu

  roku 2011 však po dlouhých peripetiích prošla zásadní

  rekonstrukcí, atak nejen obyvatelé Liberce letos vdubnu

  získali nový turistický cíl.

  Vevýčtu letos otevřených rozhleden nesmíme zapo-

  menout ani narozhlednu naVelkém Kosíři či vyhlídkovou

  věž naNovozámeckém rybníku useveročeských Zahrá-

  dek. Inaletošní druhé pololetí je naplánováno zpřístup-

  nění některých jiných rozhleden apřipravuje se stavba

  dalších. Například naVysočině přibudou díky evropské

  dotaci v budoucnu hned dvě rozhledny. Jedna vyroste

  na Fajtově kopci u Velkého Meziříčí, druhou vybuduje

  město Třebíč naPekelném kopci. Zdá se tedy, že namapě

  České republiky budou ivnásledujících letech přibývat

  další adalší značky rozhleden. Ato je nejen pro náruživé

  rozhlednáře, ale i všechny ostatní turisty, kteří se rádi

  podívají naČeskou republiku zvýšky, jedině dobře.

  Přehled orozhlednách v České republice najdete na-

  příklad na internetových stránkách www.rozhledny.cz,

  www.rozhledny.wz.cz nebo rozhledny.kohl.cz.

  Martina Vampulová, foto CzechTourism

  aMartina Vampulová

  Historie českých, moravských a slezských rozhleden

  se začala psát před více než dvěma sty lety, kdy je

  nasvých pozemcích začala budovat převážně šlechta.

  Nešlo ale o typické věžové stavby na kopcích. První

  vyrůstaly hlavně naloukách ajiných rovinách.

  Nejstarší rozhlednou, která se dochovala až dosou-

  časnosti, je Minaret v Lednicko-Valtickém areálu, jenž

  vloňském roce oslavil už 210 let. Následně začaly vznikat

  ve20. letech 19. století další věže: Cibulka vPraze, templ

  vKrásném Dvoře či Gloriet vPrůhonickém parku.

  Také první horská rozhledna se dochovala do sou-

  časnosti amůžete ji navštívit naKleti uČeského Krum-

  lova (foto č. 1). Josefskou věž zde nechal vybudovat

  už roku 1825 kníže Josef Schwarzenberg nejprve pro

  sebe a své přátele. Veřejnosti byla rozhledna přístupná

  až od2.poloviny 19. století. Dnes se kní dostanete nejen

  posvých, ale také lanovkou zKrasetína.

  Ve 30. letech 19. století začaly vyrůstat rozhledny

  inadalších místech, ikdyž ne příliš pravidelně. Některé

  sloužily zeměměřičům, což byl mimo jiné případ Babylonu

  z roku 1831, který se nachází nedaleko silnice vedoucí

  odKramolína doMohelna vKraji Vysočina, či Děčínského

  Sněžníku, bohatě zdobené pískovcové věže vybudované

  v roce 1864 (foto č. 2), která z otevřeného kruhového

  ochozu nabízí jedinečný výhled nejen nanedaleké Labské

  pískovce, ale také na Lužické, Jizerské a Krušné hory,

  České středohoří, Sněžku, Říp, Děčín či Drážďany. Další

  věže měly ijiný význam. Například Hamelika, třiadvacet

  metrů vysoká kamenná věž, měla zpříjemnit pobyt hos-

  tům vMariánských Lázních ačasto se stala cílem jejich

  kondičních procházek stejně jako Vyhlídka Karla IV., pat-

  náctimetrová pseudogotická věž, která stojí odroku 1876

  vKarlových Varech. Ta pro změnu lákala knávštěvě hosty

  druhého lázeňského města západočeského trojúhelníku

  abyla napodobeninou rozhledny vněmeckém Schlewigu.

  Skutečný rozmach v budování rozhleden nastal

  v80.letech 19. století, kdy se výrazně zvýšil zájem otu-

  ristiku a začaly vznikat první turistické spolky, které si

  mimo jiné kladly zacíl právě zajištění peněz navýstavbu

  rozhleden. Až dopočátku 1. světové války se hlavně vJi-

  zerských horách anaDěčínsku stavěly především dřevě-

  né věže, které příliš dlouho nevydržely. Později vznikaly

  nové, někdy ikamenné stavby – Bramberk, Frýdlantská

  výšina nebo naše nejsevernější rozhledna Tanečnice.

  První světová válka rozhlednové nadšení na pár let

  utlumila, pojejím skončení se ale vrátilo sdaleko větší

  intenzitou. Díky Klubu československých turistů začaly

  rozhledny vznikat jako houby po dešti, druhá světová

  válka a následná komunistická vláda však výstavbu až

  dozačátku 90. let 20. století znovu téměř zastavila. Počet

  rozhleden, které mají datum vzniku vtomto období, by

  se dal spočítat naprstech dvou rukou. Zato vposledních

  dvaceti letech jsme svědky největší expanze rozhleden

  avyhlídkových věží vcelé jejich historii.

  Česká nej mezi rozhlednami

  Pohled z výšky na život lidí v nejrůznějších místech

  bývá zajímavý. Vystoupáte několik desítek či stovek

  schodů, případně vyjedete výtahem a můžete se ko-

  chat. Okolní domy se zmenší natrochu větší krabice,

  lidé připomínají hemžící se mravence a auta dětské

  hračky. Zajímavé jsou ale i samotné rozhledny.

  Česká republika hájí se svými rozhlednami zvláštní

  prvenství. Nanašem území jich můžete napočítat už víc

  než 350, což nám zaručuje první místo nasvětě. Mimo

  několi ka středoevropských států jsou totiž tyto magické

  stavby jako turistické atrakce spíše výjimkou.

  Pokusme se mezi tolika rozhlednami najít ty nej, nej,

  nej... Určitě první, co člověka napadne, je nejvyšší roz-

  hledna. Azatou zcentrály Metrostavu není nutno cesto-

  vat daleko – jen napražský Žižkov. Ano, nejvyšší českou

  rozhlednou je naprosto nepochybně Žižkovská věž. Pne se

  dovýšky 216 metrů anajejí vyhlídkovou plošinu vevýšce

  93 metrů vás pohodlně vyveze rychlovýtah.

  Naopak nejnižších rozhleden je víc. Vyhlídkové plošiny

  vevýšce tří metrů najdeme například naStradonce, což

  je šestimetrová dřevěná vyhlídková věž postavená vroce

  2009 vobci Stradonice nedaleko Loun. Vidět zní můžete

  panorama Českého středohoří. Ze stejné výšky můžete

  pozorovat ivinice vokolí jihomoravské obce Starovičky.

  Vevýšce tří metrů má zastřešenou plošinu isedmimet-

  rová dřevěná rozhledna UObrázku. Adotřetice jmenujme

  ještě Černohorskou rašelinu, vyhlídkovou věž zroku 1998

  naseverním úbočí Černé hory vKrkonoších.

  LETNÍ PŘÍLOHA

  2

  4

  5

  3

  1

  Historie našich rozhleden je dlouhá 211 let

  strana 4

• Strana 5

  Těsně před dokončením je dnes Krkonošské centrum

  environmentálního vzdělávání (KCEV) ve Vrchlabí.

  Tým Ing.Pavla Trojana zdivize 9, který stavbu provádí,

  musel vjejím průběhu čelit mnoha nástrahám. Lze říci,

  že postup realizace byl stejně komplikovaný anáročný

  jako střecha nového objektu (foto), který vyrostl vtěs-

  né blízkosti budovy KRNAP vměstském parku.

  Střecha KCEV má nepravidelný tvar, který tvoří 14 pře-

  vážně trojúhelníkových segmentů, vycházejících z geo-

  metrie Krkonoš. Všechny úhly a sklony zastřešení se

  inspirovaly liniemi hřebenů našeho nejvyššího pohoří.

  Už samo umístění díla doparku představovalo kompli-

  kaci. Jediným zásobovacím prostředkem stavby, která leží

  vpamátkově chráněné zóně anajejíž okraj byla povolena

  pouze jediná přístupová cesta, byl jeřáb. Ane jen tak oby-

  čejný – ten nejvyšší, co kdy byl vcentru Vrchlabí umístěn,

  aby se jeho rameno mohlo otáčet nad vzrostlými stromy.

  Podle slov Ing.Trojana bylo také velmi náročné vyrov-

  nat se – realizačně ikoordinačně – sneustálým objevo-

  váním návazností atajů architektonického návrhu, které

  nebyly zřejmé z projektové dokumentace. „Například

  železobetonovou skořepinu střechy jsme mohli provést

  až podle dokumentace, kterou si betonáři zdivize 6 sami

  vytvořili z 3D modelu objektu,“ říká stím, že neobvyk-

  lý tvar budovy stavbařům působil komplikace už při

  vlastním vytyčování konstrukcí, které museli následně

  s velkou přesností vystavět. „Bez nadsázky lze říci, že

  jsme postavili architektonický model objektu v měřítku

  1:1, smnožstvím konstrukcí realizovaných jako prototyp.

  Svýjimkou betonové konstrukce střechy jsme řadu vzor-

  ků akonstrukcí několikanásobně předělávali,“ dodává.

  Stavbaři už odsamého začátku pracovali včasovém

  skluzu, protože již při zemních pracích zastavil činnost

  na stavbě na déle než měsíc archeologický záchranný

  výzkum. Dále byl problém s geologických podmínkami,

  které nekorespondovaly sprojektem. Proto stavbaři mu-

  seli přehodnotit základy ačást objetu založit na pilotách.

  Zastavení zemních prací se promítlo i do všech ná-

  vazných činností. Stavbaři předpokládali, že do konce

  loňského listopadu dokončí střechu aobjekt zakryjí fasád-

  ním pláštěm. „Skutečnost však byla taková, že se nám

  zaobrovského úsilí vloni podařilo dokončit jen betonáž

  střešní konstrukce. Vnásledujícím zimním období jsme

  nemohli plně rozvinout plánované navazující práce, což

  se promítlo v posunu termínu dokončení stavby,“ říká

  Ing. Trojan a doplňuje: „Velmi mile mě však překvapila

  schopnost našeho týmu semknout se ařídit vysoce ná-

  ročnou stavbu navzdory všem nepříznivým okolnostem.

  Zato si kolegové zaslouží uznání.“

  Nastavbě se kromě týmu Ing.Trojana podílela iřada

  dalších profesí napříč celou Skupinou Metrostav včetně

  technické podpory zcentrály. Zakládání prováděl Pragis,

  betonářské práce byly vkompetenci divize 6, zámečnické

  prvky i hydroizolace prováděla divize 1. I díky nim by

  KCEV mělo být dokončeno apředáno během pár dní.

  Martina Vampulová, foto Josef Husák

  Tým Josefa Majera z divize 9 začal u pražské Vino-

  hradské třídy budovat v červnu čtrnáctipodlažní kan-

  celářskou budovu Crystal. Vyroste nedaleko sedm-

  náctipatrového věžáku Strojimportu, dnes nazývaného

  Casablanca. Pro investora, společnost GES REAL, ji

  navrhli architekti zfirmy Atelier15 (vizualizace).

  „Nastaveništi už spomocí divize 4 provádíme zemní

  práce avnejbližších dnech vespolupráci sfirmou PRAGIS

  dokončíme zajištění celé, asi 14 m hluboké stavební jámy,“

  přibližuje Josef Majer avysvětluje: „Divize 9 získala tuto

  zakázku už před dvěma lety, investor však práce pozasta-

  vil. Odté doby se změnily dispozice iněkteré materiály,

  a proto musíme aktualizovat prováděcí dokumentaci.

  Souběžně jednáme ismajiteli sousedních objektů, aby-

  chom jim přiblížili opatření, kterými co nejvíc omezíme

  negativní dopady našeho díla naokolí. Pokud půjde vše

  hladce, předáme hotovou budovu už vbřeznu roku 2015.“

  Zásobování stavby ani provádění prací nebude jed-

  noduché – zastavěná plocha Crystalu, 1944 m², snadna

  centimetr kopíruje pozemek, atak nazařízení staveniště

  zbývá minimum místa. Také dopravní obslužnost je vPra-

  ze 3 složitá. Betonáři zfirmy PRAGIS, kteří provedou mo-

  nolitickou kostru objektu, se sní však určitě vypořádají.

  Zarok apůl prací postaví tým Josefa Majera objekt se

  čtyřmi podzemními podlažími, 14 nadzemními asobesta-

  věným prostorem 81681 m³. Pod zemí tu vznikne prostor

  pro 121 aut, vpřízemí budou především obchody. Třináct

  pater bude vyhrazeno kancelářím splňujícím veškeré

  požadavky současnosti apotřeby nájemců. Pro zajištění

  jejich komfortu bude Crystal vybaven centrální recepcí

  akamerovým systémem, sprinklery či dieselagregátem.

  Chlazení atopení pomocí indukčních jednotek sindividu-

  ální regulací doplní okruh vzduchotechniky pro jednací

  místnosti acentrální zvlhčování vzduchu.

  Jednotlivá patra objektu budou mít pravidelný, ale

  různě velký půdorys. Pojejich obalení fasádou získá bu-

  dova tvar připomínající dva spojené krystaly, které jí daly

  jméno. Odlesky a lomy světla na pravidelné šachovnici

  jejích prosklených a plných ploch stavbu vylehčí a při-

  spějí ikjejímu lepšímu začlenění dookolí. Další informace

  oprojektu najdete nawebu www.crystal-prague.cz.

  ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ

  strana 5

  Vedle Casablanky začal růst nápaditý Crystal

  Kromě toho, že Metrostav je největší tuzemskou sta-

  vební firmou, může snad jako jediný vlastními silami

  provádět i restaurátorské práce, jež se týkají dřevě-

  ných konstrukcí. Umožňuje mu to restaurátorská dílna

  divize 9, kterou v pražských Záběhlicích řídí vedoucí

  střediska Tomáš Sochor. Okna i dveře, které prošly

  rukama jeho truhlářů a lakýrníků, můžete obdivovat na

  mnoha pražských historických budovách.

  I když restaurátoři pracují v Metrostavu teprve rok,

  jejich jádro má za sebou více než dvacetiletou společnou

  práci. Tak dlouho totiž působila soukromá firma Tomáše

  Sochora, než chtěl spodnikáním skončit. Po dohodě sve-

  dením divize 9 však zvolil lepší řešení – přešel i se svými

  lidmi a stroji do Metrostavu. Jeho licence od ministerstva

  kultury dnes naší společnosti umožňuje vlastními silami

  provádět repase i repliky historických truhlářských prvků

  včetně intarzií ainkrustací. Pro divizi 9, která se zabývá

  rekonstrukcemi i památkově chráněných objektů, jsou

  dovednosti 13 truhlářů a lakýrníků vítaným přínosem.

  „V současnosti pracujeme ve Fantově kavárně vhisto-

  rické budově železniční stanice Praha – hlavní nádraží, kde

  opravujeme okna, portály bývalých pokladen avšechny

  dubové dveře, a to i vnátěru,“ říká Tomáš Sochor adopl-

  ňuje: „Součástí našeho díla jsou i související umělecko-

  řemeslné práce, třeba zajištění kování. Mrzí mě, že místo

  replik secesních klik, které ve Fantově kavárně byly na

  dveřích při jejich vzniku, budeme kvůli snížení ceny za-

  kázky osazovat jen typové kování ALT Wien.“

  Dále dnes restaurátorská dílna připravuje pro divizi 8

  repliky dveří i vrat, výrobu oken a repase prvků, které se

  zachovaly, pro rekonstrukci historické jízdárny vTerezí-

  ně. Pokud truhláře či lakýrníky nevytěžuje Metrostav, se

  kterým spolupracovali třeba při rekonstrukci Petschkova

  (foto č. 1) a Fürstenberského paláce (foto č. 2), hledají

  práci i mimo něj, přičemž hodně využívají kontaktů zmi-

  nulosti. Zpracovávají cenové nabídky včetně harmono-

  gramů, provádějí konzultace a prohlídky stavenišť. Kromě

  restaurátorských průzkumů vypracovávají i dílenskou

  dokumentaci a obojí dokážou úspěšně projednat sorgá-

  ny památkové péče. Zajistí i atesty na požární odolnost

  azvukový útlum u potřebných dřevěných konstrukcí.

  „Truhlařina je krásná a voňavá práce. Když jedu po

  Praze, často vídám kolem sebe okna i dveře, které jsme

  rekonstruovali – třeba v Rudolfinu, kavárně Slavia, Parna-

  su, bývalé Legiobance vulici Na Poříčí, Salmovském palá-

  ci či hotelu Four Seasons. Nejhezčí ale byla rekonstrukce

  Městské knihovny, kam spadala rezidence primátora. Na

  práci vní byl totiž dostatek peněz ičasu,“ vzpomíná To-

  máš Sochor a zakončuje: „Teď mě ale nejvíc trápí, že nám

  chybí dva šikovní truhláři. Nemusí být umělečtí, dřív se to

  ostatně při učení neoddělovalo, stačí mi, když budou spo-

  lehliví. Kdybyste o nějakých věděli, ať se u mě přihlásí.“

  Vdivizi 9 pracuje už rok restaurátorská dílna

  Zlatá tretra se dočkala důstojného stadionu

  KCEV veVrchlabí je téměř dokončeno

  Když koncem června fandil tým severomoravského re-

  gionu divize 1 včele sPetrem Kratochvílem atletům při

  52. ročníku Zlaté tretry, mohl být spokojený. Základní

  část 74 let starého Městského stadionu v Ostravě-

  -Vítkovicích, kde se mítink každoročně pořádá, se už

  totiž díky němu dočkala moderní podoby, která vyho-

  vuje nejen atletickým soutěžím nejvyšší kategorie, ale

  imezistátním fotbalovým zápasům.

  „Se stavbou, která probíhala při zachování provo-

  zu stadionu, jsme začali vloni v září. Dokončili jsme ji

  napřelomu letošního května ačervna,“ vzpomíná vedoucí

  projektu Petr Kratochvíl apokračuje: „Základem našeho

  díla byla nová krytá tribuna pro asi 5000 sedících diváků

  (foto), kterou jsme provedli za pomoci firmy Zakládání

  staveb. Mezi dalších téměř 50 stavebních objektů, které

  jsme tu realizovali, patřila irekonstrukce kanálu poobvo-

  du atletické dráhy, výstavba skladovací haly či prodlou-

  žení zděného oplocení. Součástí prací byly inové vstupy

  asociální zázemí pro diváky, umělé osvětlení, kanál pod

  atletickou dráhou advě energocentra. Nad rámec původní

  zakázky jsme částečně rekonstruovali západní tribunu,

  jejíž kompletní přestavba proběhne ve2. etapě projektu.“

  Nové travnaté fotbalové hřiště ve Vítkovicích je za-

  vlažované a vyhřívané. Pro jeho podklad stavaři použili

  Fibresand – směs písku, organického materiálu a poly-

  merových vláken, která zesilují kořenovou zónu drnu.

  Tartan atletické dráhy vytvořili z barevného gumového

  granulátu EPDM apolyuretanového pojidla. Podle zadáva-

  cích podmínek měl umělý povrch vyhovět klasifikaci IAAF

  CLASS2, ale výsledkem práce firmy EKKL zKroměříže,

  která byla dvouprocentním partnerem divize 1 vesdruže-

  ní, je tartan ještě otřídu lepší, což všechny potěšilo.

  „Přestavbu stadionu jsme prováděli poprvé, atak to

  pro nás byla nová zkušenost,“ konstatuje Petr Kratochvíl

  akromě náročného provedení atletické dráhy vzpomíná

  inato, jak elektrikáři museli nastávající stožáry složitě

  roubovat nové osvětlení fotbalového hřiště i atletické

  dráhy tak, aby splňovalo požadavky FIFA aIAAF izvýšené

  nároky televizních přenosů. Zajímavé bylo podle něj také

  provádění speciálního sendvičového podhledu tribuny

  a jejího opláštění titanzinkovými šablonami, které jsou

  výrazným architektonickým prvkem stavby (foto).

  Druhá etapa projektu modernizace stadionu v Ost-

  ravě-Vítkovicích zahrnuje dostavbu jižních a severních

  ochozů akompletní rekonstrukcí stávající západní tribuny.

  Cenovou nabídku dosoutěže najejí provedení podá divi-

  ze1 začátkem srpna. Držíme palce, aby pod její taktovkou

  proběhlo idokončení moderního ostravského multifunkč-

  ního centra, kde by se vbudoucnu měla konat nejen vr-

  cholná sportovní klání, ale ikulturní aspolečenské akce.

  1 2

• Strana 6

  strana 6

  INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

  NAŠE FOTOREPORTÁŽ

  2

  1

  3

  Stavební novinky zEU

  Letos 1. července vstoupilo v plném rozsahu v plat-

  nost nařízení Evropského parlamentu aRady EU číslo

  305/2011 ouvádění stavebních výrobků natrh. Tímto

  datem se tak definitivně zrušila účinnost směrnice Ra-

  dy EU 89/106/EHS ostavebních výrobcích.

  Evropská komise zdůrazňuje, že nařízení o uvádění

  stavebních výrobků natrh musí zajistit spolehlivé infor-

  mace ostavebních výrobcích vevztahu kjejich vlastnos-

  tem. Ktomu má pomoci společná odborná terminologie

  ataké jednotné metody posuzování vlastností, které byly

  shrnuty doHarmonizovaných evropských standardů aEv-

  ropských dokumentů pro posuzování. Zmíněné metody

  ajednotnou odbornou terminologii musí používat všech-

  ny strany zúčastněné nastavebním procesu odvýrobců

  při deklarování vlastností výrobků přes orgány/úřady

  členských států při specifikování svých požadavků až

  poarchitekty, inženýry astavebníky všeho druhu.

  Tím, že výrobci nastavební výrobky připojí označení

  CE, dají na vědomí, že ponesou odpovědnost za shodu

  výrobku svlastnostmi uvedenými vprohlášení izasoulad

  se všemi příslušnými požadavky stanovenými nařízením

  ouvádění stavebních výrobků natrh.

  Viceprezident Evropské komise akomisař pro průmy-

  sl apodnikání Antonio Tajani zdůraznil, že nové nařízení

  je součástí snahy modernizovat legislativu EU aomezit

  byrokracii isoučasnou vysokou míru regulace. Podle Ta-

  janiho bude nyní možné umístit stavební výrobky natrh

  levněji, protože novátoři budou moci využívat jednodušší

  a také účinnější postupy. Stavebnímu průmyslu se tak

  ulehčí vsoučasné nepříznivé situaci.

  Aktuální Pracovní úplné znění zákona č.22/1997 Sb.,

  otechnických požadavcích navýrobky, účinné od1. čer-

  vence 2013 najdete na webových stránkách Úřadu pro

  technickou normalizaci, metrologii astátní zkušebnictví

  www.unmz.cz vlevém sloupci menu Právní předpisy.

  4 5

  6

  8

  7

  Bydlení budoucnosti

  Tým 26 studentů zrůzných fakult ČVUT vPraze dokon-

  čil včervenci více než dvouletou práci naprojektu AIR

  House – návrhu a stavbě energeticky soběstačného

  solárního domu. Jako první zČR se sním vříjnu spolu

  s19 dalšími univerzitními týmy zcelého světa zúčastní

  6. ročníku soutěže o nejefektivnější ekologický dům

  Solar Decathlon vKalifornii. Metrostav patří mezi hlav-

  ní partnery jejich projektu aIng.David Tůma zdivize 6

  studentům navíc osobně svedením stavby pomáhal.

  Hotový AIR House, postavený před novou budovou

  ČVUT, pokřtil 17. července děkan Fakulty architektury

  prof.Ing.arch. Zdeněk Zavřel. Studenti při této akci před-

  stavili nejen své dokončené dílo, ale ivizi, sníž projekt

  začínali. Chtěli navrhnout energeticky nulový dům, který

  šetří vodou amá minimální dopad naživotní prostředí,

  ato běhemcelého životního cyklu odstavby přes provoz

  až podemolici. Mohl by sloužit jako chata pro ekologicky

  smýšlející lidi na vrcholu produktivního věku, kterým

  vdůchodu poskytne plnohodnotné trvalé bydlení.

  Práce se studentům podařila. Jejich dům získává veš-

  kerou energii ze slunečního záření. Kombinuje řídicí sys-

  tém měření aregulace schytrou domácí elektroinstalací.

  Zdrojem tepla achladu je pro něj tepelné čerpadlo vzduch

  – voda, při větrání využívá rekuperaci. Jeho spotřebiče

  jsou tak úsporné, jak to jen lze. Také vodovodní baterie

  šetří pitnou vodu aodpadní vody čistí kořenová čistírna.

  Náklady na provoz objektu tak jsou minimální.

  Koncepce AIR House vychází z tradičního českého

  venkovského stavení. Jeho vnitřní dispozice s užitnou

  plochou 55 m² kombinuje obytný prostor aprefabrikova-

  ný technologický modul, nakterý do L navazuje venkovní

  kuchyně asklad. Vzájemná poloha těchto částí vymezuje

  velkorysou venkovní terasu. Ji i celý dům z masivních

  a izolovaných dřevěných CLT panelů překrývá dřevěná

  pergola shorizontálními avertikálními stínicími lamelami

  zlepeného dřeva (foto), která zmírňuje tepelnou zátěž.

  Studenti při návrhu vzali samozřejmě vúvahu iodlišné

  klimatické podmínky západního pobřeží USA aČR. Dům

  sami navrhli, zajistili jeho financování, propagaci asami

  jej ipostavili. Držíme jim palce, aby vsoutěži, kterou po-

  řádá americké ministerstvo energetiky, uspěli. Po návratu

  z Ameriky poputuje AIR House do nově vznikajícího Uni-

  verzitního centra energeticky efektivních budov v Kladně,

  které v současnosti staví tým Jana Kučery z divize 9, kde

  bude sloužit pro výzkumné účely. Podrobnosti najdete

  nawebových stránkách projektu www.airhouse.cz.

  –red –, foto archiv AIR House

  Cyklistická šampionka

  Rychlobruslařka Martina Sáblíková se na společném

  šampionátu ČR a Slovenska v Nové Dubnici stala po-

  třetí v kariéře vítězkou individuální časovky v silniční

  cyklistice i následného závodu s hromadným startem.

  Šestadvacetiletá dvojnásobná olympijská vítězka

  vrychlobruslení se závodů účastní v rámci přípravy na

  novou rychlobruslařskou a zároveň olympijskou sezonu.

  Před mistrovstvím stihla najet jen 1500 kilometrů, zbytek

  pelotonu však porazila s velkým přehledem, a navázala

  tak na triumfy z let 2010 a 2011. Gratulujeme!

  Díky republikovému titulu by měla mít Martina Sáblí-

  ková jistou nominaci na mistrovství světa v silniční cyk-

  listice, které se pojede v září v italské Florencii. Zda toho

  využije, však ještě neví. Její pozornost je totiž především

  upřena na ZOH 2014 v Soči. Další informace o Martině

  najdete na jejím webu www.martina-sablikova.com nebo

  na Facebooku, kde se můžete stát jejím přítelem na adrese

  www.facebook.com/Martina.Sablikova.OFICIAL.

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav, člen DDM Group / Pověřená šéfredaktorka Ing.Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce

  Koželužská 5, 18000 Praha 8-Libeň, tel.: 266709415; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav / Číslo 12–13/2013 vyšlo 24. 7. 2013 (14-15/2013 vyjde 23. 8. 2013) / Složení redakční rady Ing.F. Polák (předseda), Ing.J.Pavlíček

  (místopředseda), Ing.J. Kavan, P. Meyer, Ing. J. Neklanová, Ing. L. Profota, Ing. L. Svobodová, Ing.J. Šob,Ing.L. Weinfurtová a Ing. M. Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 12800 Praha 2 / Výroba Boomerang

  Publishing,s.r.o., Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja, tel.: 244023201, fax: 244023333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta,s.p., odštěpný závod Praha, č.j.nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo

  povoleno s.p.OZSeČ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Toto periodikum slouží jen a výhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. a je veřejně neprodejné.

  Otevření jihočeského dálničního úseku mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí

  Ve čtvrtek 27. června přestřihli hosté symbolickou pásku (foto č. 1) a slavnostně zakončili stavbu úseku dálniceD3.

  Ministr dopravy Ing. Zbyněk Stanjura (foto č. 2) poděkoval všem, kdo se podíleli na stavbě, která urychlí cestu

  motoristům a uleví obcím a městům, jimiž doposud proudila tranzitní doprava. „Stavba se o dva roky protáhla

  zejména kvůli změně trasy a nutnosti stabilizovat svahy, které se sesunuly, protože vtrase dálnice byla oproti

  předpokladům horší geologie,“ vzpomíná vedoucí projektu Ing. Rohn (foto č. 3 druhý zprava). I když celé dílo, které

  vzávěru zdržely povodně, skončí až vříjnu, byl ředitel divize 4 Ing. Josef Neuwirth (foto č. 4 vpravo) s prací kolegů

  spokojen. Obchodní ředitel Metrostavu Ing. Milan Veselský (foto č. 5 druhý zprava) si súčastníky setkání připil

  nejen na šťastnou cestu po nové dálnici, ale hlavně na brzké pokračování její výstavby. Na úseku, který si hned

  druhý den mohla vyzkoušet i veřejnost, Metrostav odpovídal za výstavbu 11,3 km a dvou velkých dálničních mostů

  – přes rybník Koberný a údolí Černovického potoka. Pracovníci divize 4 tu vlastními silami postavili i 14 menších

  mostů a nadjezdů (foto č. 6), včetně dvou přesypaných (foto č. 7). K jejich dílu patřil i 323 m dlouhý most přes

  Myslkovický potok (foto č. 8). Mimo divize 4 se na stavbě podíleli i plynaři divize 1 a pracovníci firem DSH aBES.

  www.facebook.com/Metrostav

  Za sedm měsíců od doby, kdy Metrostav oficiálně

  uvedl svůj profil nasíti Facebook, se doskupiny jeho

  fanoušků připojila více než tisícovka lidí ajejich počet

  den zadnem narůstá.

  Metrostav využívá Facebook jako rychlý informační

  kanál, kde zveřejňuje nejen pozvánky nasvé akce ado-

  kumentuje jejich průběh (poprvé si to úspěšně vyzkou-

  šel s pozvánkou na den otevřených dveří stavby metra

  V.A), přináší přesahové informace izajímavosti například

  osponzorovaných sportovcích, ale těží ize svého bohaté-

  ho archivu historických fotografií dokumentujících nejen

  proměnu hlavního města. Nejnavštěvovanější příspěvek

  – video ze společné prorážky tunelovacích strojů Tondy

  aAdély – zhlédlo naFacebooku velmi pěkných 121677li-

  dí! Odosahu tohoto moderního média, které preferují ne-

  jen mladí uživatelé, svědčí také příspěvek, jenž dorazil až

  zIslandu. Podívejte se nawww.facebook.com/Metrostav

  arozšiřte ivy skupinu fanoušků našeho profilu.

  Na www.facebook.com/metrostavdevelopment.cz

  si nově založila profil i společnost Metrostav Develop-

  ment. Kromě vlastních informací a novinek zde uvádí

  izajímavé ukázky kvalitní světové architektury.

  Stavba metra přitahuje

  Stavbu pražského metra V.A si jako netradiční místo

  pro svůj teambuilding vybrali zaměstnanci velvysla-

  nectví Nizozemského království.

  Do pražského podzemí se podívali snad všichni sou-

  časní zaměstnanci ambasády. Pod vedením velvyslance

  drs. Eda W.V. M. Hoekse a jeho manželky si s velkým

  zájmem prohlédli rozestavěné stanice Veleslavín a Boři-

  slavka atraťové tunely mezi nimi. Při zhruba dvouhodi-

  nové exkurzi je doprovázel Marian Chotár z divize 8 aměl

  často co dělat, aby odpověděl na jejich zvídavé dotazy

  (foto). Podle ohlasů se návštěva naší stavby nizozemské-

  mu ambasadorovi i jeho doprovodu velmi líbila.