Metrostav

Strana 3

Lanovka na pražský Petřín
Nejznámější anejstarší dosud fungující pozemní lanovka
u nás je petřínská (foto č. 4), která se poprvé rozjela vroce
1891 při Všeobecné výstavě. Její délka tehdy dosahovala
383 m. Horní stanice se nacházela vblízkosti dnešní za-
stávky Nebozízek, dolní byla severněji než dnes. Rozchod
kolejí měřil 1000 mm, uprostřed byla brzdicí ozubnice.
Lanovka využívala pohon svodní přítěží, kdy se dohor-
ního vozu napustila voda aten vlastní silou vytáhl spodní
vůz nahoru. Její pravidelný provoz byl ukončen během 1.
světové války a definitivně zastaven roku 1921.
Teprve napřelomu let 1931 a1932 proběhla její nároč-
ná rekonstrukce, během které byl změněn rozchod kolejí
nadnešních 1435 mm. Provoz nanové 511 metrů dlouhé
trase byl zahájen 5. června 1932 abez větších problémů
pokračoval až do 7. července roku 1965. Tehdy vlivem
silných dešťů došlo keznačnému sesuvu půdy alanovka
musela být okamžitě zastavena. Po dalším sesuvu vroce
1967 bylo těleso lanovky na Petřín zcela zničeno.
Vroce 1981 bylo rozhodnuto obnovit lanovku pokud
možno vpůvodní podobě, aby začala sloužit při sparta-
kiádě v roce 1985. Práce na rekonstrukci tělesa dostal
nastarost Metrostav. Strojní vybavení zůstalo původní,
vagonka Studénka pouze dodala dva nové vozy, které
poobnovené trati vyjely poprvé 15. července 1985. La-
novka prošla rekonstrukcí ještě vroce 1996, atak může-
me naPetřín jezdit dodnes. Podrobnosti na www.dpp.cz.
Další lanovkové nadhledy
Sbudováním visutých lanových drah se začalo nana-
šem území až ozhruba dvacet let později než se rozjela
lanovka na Petřín, obě nejstarší však slouží dodnes.
První visutá lanová dráha zJanských Lázní naČernou
horu se začala stavět roku 1927 a31. října 1928 byl její
provoz slavnostně zahájen. Dva třicetimístné vozy vyjíždě-
ly na3144 metrů dlouhou trať zhruba šestkrát denně, bylo
ovšem možné objednat imimořádné jízdy. Hospodářská
krize vprvní polovině třicátých let ohrožovala samotnou
existenci lanovky, vroce 1931 se dokonce jednalo ojejím
zastavení. Naštěstí ktomu nedošlo, a to ani vprůběhu
druhé světové války. Od poloviny 60. let začínalo být
zřejmé, že lanovka dosluhuje. Začala se proto připravovat
její rekonstruovaná podoba, která byla v odlišné trase
asnovou dolní stanicí, velmi nešťastně umístěnou da-
leko odcentra Janských Lázní. Provoz nastaré lanovce
se zastavil až vroce 1980, odprosince téhož roku začala
jezditnová. Na její dráze odélce 2304 metrů se pohybo-
valy čtyřmístné kabinky. Už tehdy však tato lanovka byla
potechnické stránce zastaralá, takže vroce 1991 násle-
dovala její další rekonstrukce. Během devadesátých let se
ještě několikrát vyměnily kabinky, aby vroce 2006 byla
uvedena doprovozu vpořadí třetí lanová dráha nazvaná
Černohorský express (foto č. 5). Dnes turisty nalanovce
vdélce 2300metrů přepravují moderní osmimístné kabin-
ky acelá lanovka má kapacitu 1875 osob zahodinu. Další
informace najdete na www.lanovka-cerna-hora.cz.
Konstrukčním sourozencem lanovky na Černou ho-
ru je o něco známější lanovka z Horního Hanychova
naJeštěd (foto č. 3). Přípravy najejí stavbu začaly vro-
ce 1929, stavět se začala o tři roky později a otevřena
byla 27. června roku 1933. Vplném provozu byla iběhem
druhé světové války adalší desítky let poté. Ovšem ani
ještědské lanovce se nevyhnula zásadní rekonstrukce,
ikdyž obsáhla pouze výměnu strojního vybavení avozů.
Skončila vzávěru roku 1975 a i dnes jedna kabina unese
35 lidí adokáže vyvinout rychlost 36 kilometrů zahodi-
nu, což ji řadí mezi nejrychlejší svého druhu vČR. Délka
trati dosahuje 1188 metrů, přičemž dolní stanice se na-
chází vnadmořské výšce 600 m, vrchní pod Ještědem je
o400 metrů výš. Vnejvyšším bodě se lanovka dostává
30m nad zem. Cesta naJeštěd trvá pouze čtyři minuty
alanovku drží lano oprůměru pěti centimetrů. Vminulosti
lanovka nesloužila jenom turistům, sjejí pomocí byl záso-
bován ihorský hotel Ještěd apomáhala taképři záchraně
zraněných turistů. Vcelé historii se podle dochovaných
pramenů ještě nikdy nestalo, aby měla nějakou rozsáhlou
závadu nebo se její cestující ocitli vohrožení. Rekordní
počet turistů přepravilaroku 1976, kdy se s ní počtyřleté
rekonstrukci svezlo skoro 600 tisíc lidí. Více naleznete na
webových stránkách www.lanovka-jested.cz.
Dnes je vČeské republice vprovozu přes 80 lanovek.
Tou nejstrmější je například visutá lanovka vedoucí nad
propast Macochu, lanová dráha naKomáří vížku vKruš-
ných horách je zase se svou délkou 2348 metrů nejdelší
lanovkou bez mezistanice vČesku. Ojedinělá je ičtyřse-
dačková lanovka naLysou horu, která vede donadmořské
výšky 1315 metrů. Lanová dráha z Pece pod Sněžkou
navrchol nejvyšší české hory totiž loni 2. září po63 letech
ukončila provoz. Byla to nejstarší původní dochovaná se-
dačková lanová dráha vČesku. Ovšem už koncem března
příštího roku by ji měla vystřídat nová, moderní kabinková
lanovka. A tak možná zapár let počet lanovek v Česku
přesáhne magickou hranici stovky.
Adrenalin ikrásný výhled vjednom
Jako malí jsme snad všichni šplhali dokorun stromů.
Téměř bez námahy arizika pádu se do nich můžeme
vrátit i v dospělosti. A není k tomu nutný ani žádný
žebřík. Stačí se vydat navrch Kramolín uLipenského
jezera – viz www.stezkakorunamistromů.cz.
Bezbariérová stezka dlouhá 675 metrů a zakončená
40 metrů vysokou vyhlídkovou věží (foto č. 6) nabízí
výhled na Šumavu, Lipenské jezero, Novohradské hory
a za dobré viditelnosti možná až na vrcholky Alp, dále
didaktické interaktivní zastávky, adrenalinové sekce pro
děti anejdelší suchý tobogan u nás. Dobrodružnou aza-
jímavou cestu zajišťuje konstrukce zlepeného dřeva a75
dřevěných podpěrných sloupů. Bezpečnost návštěvníků
chrání dřevěné zábradlí spostranní sítí. Není bez zajíma-
vosti, že vybudování této atrakce trvalo pouhých 60 dní.
Výstup naprvní patro vyhlídkové věže ve37 metrech
nad zemí je opět zcela bezbariérový (foto č. 7). Po303m
dlouhé lávce a po překonání krátkého schodiště se do-
stanete na nejvyšší bod věže. Když budete mít štěstí,
odkmenů až dovrcholků stromů spatříte nesčetné životní
formy – mechy, hmyz, drobné živočichy iptactvo amůže-
te je pozorovat ze zajímavé perspektivy.
Dolů se dostanete stezkou, potočitém schodišti nebo
nejdelším toboganem svého druhu vČR. Jízda vněm vám
zcela jistě vžene adrenalin dožil. Tobogan se pne dovýšky
24 metrů aje dlouhý 52 metrů. Obezpečnost jezdců se
starají speciální podložky, které umožňují upravit apří-
padně izredukovat rychlost. Tobogan navíc můžete využít
iopakovaně, aniž byste museli absolvovat celou stezku
znovu. Stačí vystoupat po točitém schodišti. Pokud by
vám nestačilo vzrušení zjízdy, můžete si vyzkoušet svou
zručnost ahbitost inajedenácti adrenalinových zastáv-
kách podél stezky nebo se můžete vydat do sousedního
Bavorského lesa, kde najdete předlohu lipenské atrakce.
Martina Vampulová, foto profimedia, Čes-
ké dráhy, geoportal.cenia.cz, CzechTou-
rism, Stezka korunami stromů s.r.o.
Letní prázdniny a dovolené nabízejí doma ivzahraničí
příležitost cestovat na jih, sever, východ či západ. Mi-
nulé přílohy novin Metrostavu nabídly imožnost cesto-
vat do hlubin Země, třeba prostřednictvím hornických
muzeí. Tentokrát zamíříme nahoru, do výšin, odkud se
dá naše krásná krajina pozorovat zptačí perspektivy.
Tyto cesty odkrývají nejen zajímavé scenerie, ale i
souvislosti, které by nás jindy nenapadly.
Snohama nazemi ashlavou voblacích
Kvůli nadhledu nahory, lesy, louky čiměsta dokonce
nemusíte opustit ani byt. Jejich letecké zobrazení nabí-
zejí i fotografické mapy či jednotlivá videa na interne-
tu. Celá řada z nich je dnes přístupná zdarma.
Pokud si chcete nejprve v klidu domova prohléd-
nout třeba cíl prázdninové cesty, není problém. Může
se ovšem stát, že až se vezvoleném cíli výletu ocitnete
osobně, jeho okolí se bude mírně lišit odsnímku, který
jste zhlédli na internetu. Ortofotomapy (foto č. 1) totiž
většinou nenabízejí zcela aktuální pohled nakrajinu, jejich
snímky bývají idva roky staré. Přesto vám mohou nejen
při plánování výletu hodně pomoci. Avneposlední řadě
je to také pěkná podívaná. Můžete nanich bez problémů
identifikovat keře naloukách, prohlédnout si cestu kezří-
cenině nebo spočítat balíky slámy nalouce. Zajímavý je
ipohled zvýšky navlastní dům, chalupu či jiné oblíbené
místo. Arozhlédnout se můžete nejen poČesku. Satelitní
snímky zcelého světa nabízí třeba aplikace Google Earth.
Stačí si ji nainstalovat do počítače a můžete cestovat
ikprotinožcům, aniž byste opustili obývací pokoj.
Další možností, jak pohodlně pozorovat Česko zvýš-
ky, jsou fotografie nebo ještě lépe videozáznamy poříze-
né RCmodely. Fotografování nebo filmování zdálkově
řízeného modelu letadla či vrtulníku umožňuje opravdu
netypický pohled načeskou krajinu. Miniaturní modely
sfotoaparátem nebo kamerou napalubě se totiž bez pro-
blémů dostanou idotěsné blízkosti domů či mezi stromy,
prostě všude tam, kde by běžné letadlo nemělo šanci.
Videozáznamy pořízené metodou FPV – First Person
View – navíc nezprostředkovávají jen obraz. Kamera
umístěná na palubě dálkově řízeného modelu snímá
skutečný svět aobraz izvuk jsou bezdrátově přenášeny
dopozemní stanice, pomocí které modelář malý model
řídí. Obraz se potom promítá buď vespeciálních video-
brýlích nebo namonitoru adíky tomu zažívá pilot apoz-
ději idivák celý let tak, jako by seděl vkokpitu.
Vzhůru do oblak
Možností, jak aktivně obdivovat Česko zptačí perspek-
tivy, je mnoho. Řada aeroklubů totiž nabízí vyhlídkové
lety letadlem nebo vrtulníkem. Díky tomu si můžete
prohlédnout zvýšky třeba zámek Konopiště, hrad Karl-
štejn nebo Orlickou přehradu. Možná ještě zajímavější
jsou lety horkovzdušným balonem (foto č. 2).
Balon totiž může přistát avzlétnout téměř odkudkoli.
Kvůli povětrnostním podmínkám se sním létá hlavně brzy
ráno nebo naopak k večeru. Nastoupíte do proutěného
koše apilot zapálí hořák. Začnete pomalu stoupat apak
už vidíte lidi jako trpaslíky. Je to úžasný zážitek. Zkušení
piloti dokážou například přeletět tak těsně nad potokem,
že si jen tak tak nenamočíte boty. Přistává se opět naote-
vřeném prostranství a připravte se na možná trochu
tvrdší dosed. Zase záleží na šikovnosti a zkušenostech
pilota. Poskončení letu byste měli být slavnostně paso-
váni dobalonového cechu azískat své balonářské jméno.
Budete baronem nebo baronkou zmísta, kde jste přistáli.
Jedná se oslavnostní ceremoniál, který většinou končí
přípitkem. Po slavnostním křtu už své občanské jméno
mezi balonáři nesmíte používat, jinak vás čeká vysoká
pokuta: vyplatit se lze jen několika lahvemi sektu. Avěřte,
že balonáři toto nepsané pravidlo striktně dodržují!
Tři naše nejstarší fungující lanovky
Ne tak vysoko jako zletadla nebo balonu můžete čes-
kou krajinu na mnoha místech pozorovat ze sedačky
nebo kabiny lanovky. Během pár minut vás vyveze
na místo, kam byste stoupali třeba i několik hodin,
a přitom nabídne nevšední pohled do okolí. Možná
iproto začaly první lanové dráhy naúzemí dnešní Čes-
ké republiky vznikat už nakonci 19. století.
Ještě než si připomeneme nejzajímavější lanovky, za-
čneme teorií. Čeština totiž používá sousloví lanová dráha
pro dvě relativně velmi odlišná dopravní zařízení, ikdyž
jedno mají společné: kpohonu používají lano, které buď
vede pozemi, nebo nese kabiny vzduchem. Takže základní
rozdělení drah je nasnadě: lanovky jsou pozemní avisuté.
Představíme tři nejstarší, které jsou vprovozu dodnes.
LETNÍ PŘÍLOHA
1
2
4
5
6
7
3
Pohled na Českou republiku zvýšky
Výběr nejznámějších leteckých map:
http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/
www.mapy.cz
http://www.google.com/earth/index.html
http://mapy.plzen.eu/
strana 3
Metrostav a.s. - noviny