Strana 3
Lanovka na pražský Petřín
Nejznámější anejstarší dosud fungující pozemní lanovka
u nás je petřínská (foto č. 4), která se poprvé rozjela vroce
1891 při Všeobecné výstavě. Její délka tehdy dosahovala
383 m. Horní stanice se nacházela vblízkosti dnešní za-
stávky Nebozízek, dolní byla severněji než dnes. Rozchod
kolejí měřil 1000 mm, uprostřed byla brzdicí ozubnice.
Lanovka využívala pohon svodní přítěží, kdy se dohor-
ního vozu napustila voda aten vlastní silou vytáhl spodní
vůz nahoru. Její pravidelný provoz byl ukončen během 1.
světové války a definitivně zastaven roku 1921.
Teprve napřelomu let 1931 a1932 proběhla její nároč-
ná rekonstrukce, během které byl změněn rozchod kolejí
nadnešních 1435 mm. Provoz nanové 511 metrů dlouhé
trase byl zahájen 5. června 1932 abez větších problémů
pokračoval až do 7. července roku 1965. Tehdy vlivem
silných dešťů došlo keznačnému sesuvu půdy alanovka
musela být okamžitě zastavena. Po dalším sesuvu vroce
1967 bylo těleso lanovky na Petřín zcela zničeno.
Vroce 1981 bylo rozhodnuto obnovit lanovku pokud
možno vpůvodní podobě, aby začala sloužit při sparta-
kiádě v roce 1985. Práce na rekonstrukci tělesa dostal
nastarost Metrostav. Strojní vybavení zůstalo původní,
vagonka Studénka pouze dodala dva nové vozy, které
poobnovené trati vyjely poprvé 15. července 1985. La-
novka prošla rekonstrukcí ještě vroce 1996, atak může-
me naPetřín jezdit dodnes. Podrobnosti na www.dpp.cz.
Další lanovkové nadhledy
Sbudováním visutých lanových drah se začalo nana-
šem území až ozhruba dvacet let později než se rozjela
lanovka na Petřín, obě nejstarší však slouží dodnes.
První visutá lanová dráha zJanských Lázní naČernou
horu se začala stavět roku 1927 a31. října 1928 byl její
provoz slavnostně zahájen. Dva třicetimístné vozy vyjíždě-
ly na3144 metrů dlouhou trať zhruba šestkrát denně, bylo
ovšem možné objednat imimořádné jízdy. Hospodářská
krize vprvní polovině třicátých let ohrožovala samotnou
existenci lanovky, vroce 1931 se dokonce jednalo ojejím
zastavení. Naštěstí ktomu nedošlo, a to ani vprůběhu
druhé světové války. Od poloviny 60. let začínalo být
zřejmé, že lanovka dosluhuje. Začala se proto připravovat
její rekonstruovaná podoba, která byla v odlišné trase
asnovou dolní stanicí, velmi nešťastně umístěnou da-
leko odcentra Janských Lázní. Provoz nastaré lanovce
se zastavil až vroce 1980, odprosince téhož roku začala
jezditnová. Na její dráze odélce 2304 metrů se pohybo-
valy čtyřmístné kabinky. Už tehdy však tato lanovka byla
potechnické stránce zastaralá, takže vroce 1991 násle-
dovala její další rekonstrukce. Během devadesátých let se
ještě několikrát vyměnily kabinky, aby vroce 2006 byla
uvedena doprovozu vpořadí třetí lanová dráha nazvaná
Černohorský express (foto č. 5). Dnes turisty nalanovce
vdélce 2300metrů přepravují moderní osmimístné kabin-
ky acelá lanovka má kapacitu 1875 osob zahodinu. Další
informace najdete na www.lanovka-cerna-hora.cz.
Konstrukčním sourozencem lanovky na Černou ho-
ru je o něco známější lanovka z Horního Hanychova
naJeštěd (foto č. 3). Přípravy najejí stavbu začaly vro-
ce 1929, stavět se začala o tři roky později a otevřena
byla 27. června roku 1933. Vplném provozu byla iběhem
druhé světové války adalší desítky let poté. Ovšem ani
ještědské lanovce se nevyhnula zásadní rekonstrukce,
ikdyž obsáhla pouze výměnu strojního vybavení avozů.
Skončila vzávěru roku 1975 a i dnes jedna kabina unese
35 lidí adokáže vyvinout rychlost 36 kilometrů zahodi-
nu, což ji řadí mezi nejrychlejší svého druhu vČR. Délka
trati dosahuje 1188 metrů, přičemž dolní stanice se na-
chází vnadmořské výšce 600 m, vrchní pod Ještědem je
o400 metrů výš. Vnejvyšším bodě se lanovka dostává
30m nad zem. Cesta naJeštěd trvá pouze čtyři minuty
alanovku drží lano oprůměru pěti centimetrů. Vminulosti
lanovka nesloužila jenom turistům, sjejí pomocí byl záso-
bován ihorský hotel Ještěd apomáhala taképři záchraně
zraněných turistů. Vcelé historii se podle dochovaných
pramenů ještě nikdy nestalo, aby měla nějakou rozsáhlou
závadu nebo se její cestující ocitli vohrožení. Rekordní
počet turistů přepravilaroku 1976, kdy se s ní počtyřleté
rekonstrukci svezlo skoro 600 tisíc lidí. Více naleznete na
webových stránkách www.lanovka-jested.cz.
Dnes je vČeské republice vprovozu přes 80 lanovek.
Tou nejstrmější je například visutá lanovka vedoucí nad
propast Macochu, lanová dráha naKomáří vížku vKruš-
ných horách je zase se svou délkou 2348 metrů nejdelší
lanovkou bez mezistanice vČesku. Ojedinělá je ičtyřse-
dačková lanovka naLysou horu, která vede donadmořské
výšky 1315 metrů. Lanová dráha z Pece pod Sněžkou
navrchol nejvyšší české hory totiž loni 2. září po63 letech
ukončila provoz. Byla to nejstarší původní dochovaná se-
dačková lanová dráha vČesku. Ovšem už koncem března
příštího roku by ji měla vystřídat nová, moderní kabinková
lanovka. A tak možná zapár let počet lanovek v Česku
přesáhne magickou hranici stovky.
Adrenalin ikrásný výhled vjednom
Jako malí jsme snad všichni šplhali dokorun stromů.
Téměř bez námahy arizika pádu se do nich můžeme
vrátit i v dospělosti. A není k tomu nutný ani žádný
žebřík. Stačí se vydat navrch Kramolín uLipenského
jezera – viz www.stezkakorunamistromů.cz.
Bezbariérová stezka dlouhá 675 metrů a zakončená
40 metrů vysokou vyhlídkovou věží (foto č. 6) nabízí
výhled na Šumavu, Lipenské jezero, Novohradské hory
a za dobré viditelnosti možná až na vrcholky Alp, dále
didaktické interaktivní zastávky, adrenalinové sekce pro
děti anejdelší suchý tobogan u nás. Dobrodružnou aza-
jímavou cestu zajišťuje konstrukce zlepeného dřeva a75
dřevěných podpěrných sloupů. Bezpečnost návštěvníků
chrání dřevěné zábradlí spostranní sítí. Není bez zajíma-
vosti, že vybudování této atrakce trvalo pouhých 60 dní.
Výstup naprvní patro vyhlídkové věže ve37 metrech
nad zemí je opět zcela bezbariérový (foto č. 7). Po303m
dlouhé lávce a po překonání krátkého schodiště se do-
stanete na nejvyšší bod věže. Když budete mít štěstí,
odkmenů až dovrcholků stromů spatříte nesčetné životní
formy – mechy, hmyz, drobné živočichy iptactvo amůže-
te je pozorovat ze zajímavé perspektivy.
Dolů se dostanete stezkou, potočitém schodišti nebo
nejdelším toboganem svého druhu vČR. Jízda vněm vám
zcela jistě vžene adrenalin dožil. Tobogan se pne dovýšky
24 metrů aje dlouhý 52 metrů. Obezpečnost jezdců se
starají speciální podložky, které umožňují upravit apří-
padně izredukovat rychlost. Tobogan navíc můžete využít
iopakovaně, aniž byste museli absolvovat celou stezku
znovu. Stačí vystoupat po točitém schodišti. Pokud by
vám nestačilo vzrušení zjízdy, můžete si vyzkoušet svou
zručnost ahbitost inajedenácti adrenalinových zastáv-
kách podél stezky nebo se můžete vydat do sousedního
Bavorského lesa, kde najdete předlohu lipenské atrakce.
Martina Vampulová, foto profimedia, Čes-
ké dráhy, geoportal.cenia.cz, CzechTou-
rism, Stezka korunami stromů s.r.o.
Letní prázdniny a dovolené nabízejí doma ivzahraničí
příležitost cestovat na jih, sever, východ či západ. Mi-
nulé přílohy novin Metrostavu nabídly imožnost cesto-
vat do hlubin Země, třeba prostřednictvím hornických
muzeí. Tentokrát zamíříme nahoru, do výšin, odkud se
dá naše krásná krajina pozorovat zptačí perspektivy.
Tyto cesty odkrývají nejen zajímavé scenerie, ale i
souvislosti, které by nás jindy nenapadly.
Snohama nazemi ashlavou voblacích
Kvůli nadhledu nahory, lesy, louky čiměsta dokonce
nemusíte opustit ani byt. Jejich letecké zobrazení nabí-
zejí i fotografické mapy či jednotlivá videa na interne-
tu. Celá řada z nich je dnes přístupná zdarma.
Pokud si chcete nejprve v klidu domova prohléd-
nout třeba cíl prázdninové cesty, není problém. Může
se ovšem stát, že až se vezvoleném cíli výletu ocitnete
osobně, jeho okolí se bude mírně lišit odsnímku, který
jste zhlédli na internetu. Ortofotomapy (foto č. 1) totiž
většinou nenabízejí zcela aktuální pohled nakrajinu, jejich
snímky bývají idva roky staré. Přesto vám mohou nejen
při plánování výletu hodně pomoci. Avneposlední řadě
je to také pěkná podívaná. Můžete nanich bez problémů
identifikovat keře naloukách, prohlédnout si cestu kezří-
cenině nebo spočítat balíky slámy nalouce. Zajímavý je
ipohled zvýšky navlastní dům, chalupu či jiné oblíbené
místo. Arozhlédnout se můžete nejen poČesku. Satelitní
snímky zcelého světa nabízí třeba aplikace Google Earth.
Stačí si ji nainstalovat do počítače a můžete cestovat
ikprotinožcům, aniž byste opustili obývací pokoj.
Další možností, jak pohodlně pozorovat Česko zvýš-
ky, jsou fotografie nebo ještě lépe videozáznamy poříze-
né RCmodely. Fotografování nebo filmování zdálkově
řízeného modelu letadla či vrtulníku umožňuje opravdu
netypický pohled načeskou krajinu. Miniaturní modely
sfotoaparátem nebo kamerou napalubě se totiž bez pro-
blémů dostanou idotěsné blízkosti domů či mezi stromy,
prostě všude tam, kde by běžné letadlo nemělo šanci.
Videozáznamy pořízené metodou FPV – First Person
View – navíc nezprostředkovávají jen obraz. Kamera
umístěná na palubě dálkově řízeného modelu snímá
skutečný svět aobraz izvuk jsou bezdrátově přenášeny
dopozemní stanice, pomocí které modelář malý model
řídí. Obraz se potom promítá buď vespeciálních video-
brýlích nebo namonitoru adíky tomu zažívá pilot apoz-
ději idivák celý let tak, jako by seděl vkokpitu.
Vzhůru do oblak
Možností, jak aktivně obdivovat Česko zptačí perspek-
tivy, je mnoho. Řada aeroklubů totiž nabízí vyhlídkové
lety letadlem nebo vrtulníkem. Díky tomu si můžete
prohlédnout zvýšky třeba zámek Konopiště, hrad Karl-
štejn nebo Orlickou přehradu. Možná ještě zajímavější
jsou lety horkovzdušným balonem (foto č. 2).
Balon totiž může přistát avzlétnout téměř odkudkoli.
Kvůli povětrnostním podmínkám se sním létá hlavně brzy
ráno nebo naopak k večeru. Nastoupíte do proutěného
koše apilot zapálí hořák. Začnete pomalu stoupat apak
už vidíte lidi jako trpaslíky. Je to úžasný zážitek. Zkušení
piloti dokážou například přeletět tak těsně nad potokem,
že si jen tak tak nenamočíte boty. Přistává se opět naote-
vřeném prostranství a připravte se na možná trochu
tvrdší dosed. Zase záleží na šikovnosti a zkušenostech
pilota. Poskončení letu byste měli být slavnostně paso-
váni dobalonového cechu azískat své balonářské jméno.
Budete baronem nebo baronkou zmísta, kde jste přistáli.
Jedná se oslavnostní ceremoniál, který většinou končí
přípitkem. Po slavnostním křtu už své občanské jméno
mezi balonáři nesmíte používat, jinak vás čeká vysoká
pokuta: vyplatit se lze jen několika lahvemi sektu. Avěřte,
že balonáři toto nepsané pravidlo striktně dodržují!
Tři naše nejstarší fungující lanovky
Ne tak vysoko jako zletadla nebo balonu můžete čes-
kou krajinu na mnoha místech pozorovat ze sedačky
nebo kabiny lanovky. Během pár minut vás vyveze
na místo, kam byste stoupali třeba i několik hodin,
a přitom nabídne nevšední pohled do okolí. Možná
iproto začaly první lanové dráhy naúzemí dnešní Čes-
ké republiky vznikat už nakonci 19. století.
Ještě než si připomeneme nejzajímavější lanovky, za-
čneme teorií. Čeština totiž používá sousloví lanová dráha
pro dvě relativně velmi odlišná dopravní zařízení, ikdyž
jedno mají společné: kpohonu používají lano, které buď
vede pozemi, nebo nese kabiny vzduchem. Takže základní
rozdělení drah je nasnadě: lanovky jsou pozemní avisuté.
Představíme tři nejstarší, které jsou vprovozu dodnes.
LETNÍ PŘÍLOHA
1
2
4
5
6
7
3
Pohled na Českou republiku zvýšky
Výběr nejznámějších leteckých map:
http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/
www.mapy.cz
http://www.google.com/earth/index.html
http://mapy.plzen.eu/
strana 3