strana 4

L E T NÍ P ŘÍLO H A

Hojně navštěvovaná je i nejvýše položená rozhledna,

kterou najdeme ve výšce 1491 metrů nad mořem a musíme si k ní vyšlápnout na Praděd v Hrubém Jeseníku. Původní kamennou rozhlednu z roku 1912 postavenou v duchu gotického hradu byste zde hledali marně, ta se zřítila

po druhé světové válce. Betonový vysílač postavený v roce 1980 je 162 m vysoký a špička jeho antény je dokonce

nejvyšším bodem Česka, protože o 50 metrů převyšuje

vrchol Sněžky. Fantastický kruhový výhled z  prosklené

terasy ve  výšce 73 metrů umožňuje přehlédnout nejen

Jeseníky, Králický Sněžník, Orlické hory a  Beskydy, ale

za dobré viditelnosti můžete zahlédnout i vrcholky Malé

Fatry, Vysokých Tater, Krkonoš a dokonce i Alp.

Naopak nejníže položenou rozhlednou v  nadmořské

výšce pouhých 175 metrů a zároveň i nejstarší rozhlednou

u nás je Minaret v Lednicko-valtickém areálu (foto č. 3).

A Minaret drží ještě jedno prvenství – abyste se mohli rozhlédnout do okolní krajiny, musíte vyšlápnout nejvíc schodů. Celkem 302. Mimochodem – při výstupu na pražskou

rozhlednu na Petříně napočítáte jen o tři schody méně, ale

na její vrchol se na rozdíl od moravského Minaretu mů-

1

Historie našich rozhleden je dlouhá 211 let

Historie českých, moravských a  slezských rozhleden

se začala psát před více než dvěma sty lety, kdy je

na svých pozemcích začala budovat převážně šlechta.

Nešlo ale o  typické věžové stavby na  kopcích. První

vyrůstaly hlavně na loukách a jiných rovinách.

Nejstarší rozhlednou, která se dochovala až do současnosti, je Minaret v  Lednicko-Valtickém areálu, jenž

v loňském roce oslavil už 210 let. Následně začaly vznikat

ve 20. letech 19. století další věže: Cibulka v Praze, templ

v Krásném Dvoře či Gloriet v Průhonickém parku.

né věže, které příliš dlouho nevydržely. Později vznikaly

nové, někdy i kamenné stavby – Bramberk, Frýdlantská

výšina nebo naše nejsevernější rozhledna Tanečnice.

První světová válka rozhlednové nadšení na  pár let

utlumila, po  jejím skončení se ale vrátilo s  daleko větší

intenzitou. Díky Klubu československých turistů začaly

rozhledny vznikat jako houby po  dešti, druhá světová

válka a  následná komunistická vláda však výstavbu až

do začátku 90. let 20. století znovu téměř zastavila. Počet

rozhleden, které mají datum vzniku v  tomto období, by

se dal spočítat na prstech dvou rukou. Zato v posledních

dvaceti letech jsme svědky největší expanze rozhleden

a vyhlídkových věží v celé jejich historii.

Česká nej mezi rozhlednami

2

Také  první horská rozhledna se dochovala do  současnosti a můžete ji navštívit na Kleti u Českého Krumlova (foto č.  1). Josefskou věž zde nechal vybudovat

už roku  1825 kníže Josef Schwarzenberg nejprve pro

sebe a  své přátele. Veřejnosti byla rozhledna přístupná

až od 2. poloviny 19. století. Dnes se k ní dostanete nejen

po svých, ale také lanovkou z Krasetína.

Ve  30. letech 19. století začaly vyrůstat rozhledny

i na dalších místech, i když ne příliš pravidelně. Některé

sloužily zeměměřičům, což byl mimo jiné případ Babylonu

z  roku 1831, který se nachází nedaleko silnice vedoucí

od Kramolína do Mohelna v Kraji Vysočina, či Děčínského

Sněžníku, bohatě zdobené pískovcové věže vybudované

v  roce 1864 (foto č. 2), která z  otevřeného kruhového

ochozu nabízí jedinečný výhled nejen na nedaleké Labské

pískovce, ale také na Lužické, Jizerské a  Krušné hory,

České středohoří, Sněžku, Říp, Děčín či Drážďany. Další

věže měly i jiný význam. Například Hamelika, třiadvacet

metrů vysoká kamenná věž, měla zpříjemnit pobyt hostům v Mariánských Lázních a často se stala cílem jejich

kondičních procházek stejně jako Vyhlídka Karla IV., patnáctimetrová pseudogotická věž, která stojí od roku 1876

v Karlových Varech. Ta pro změnu lákala k návštěvě hosty

druhého lázeňského města západočeského trojúhelníku

a byla napodobeninou rozhledny v německém Schlewigu.

Skutečný rozmach v  budování rozhleden nastal

v 80. letech 19. století, kdy se výrazně zvýšil zájem o turistiku a  začaly vznikat první turistické spolky, které si

mimo jiné kladly za cíl právě zajištění peněz na výstavbu

rozhleden. Až do počátku 1. světové války se hlavně v Jizerských horách a na Děčínsku stavěly především dřevě-

Pohled z  výšky na  život lidí v  nejrůznějších místech

bývá zajímavý. Vystoupáte několik desítek či stovek

schodů, případně vyjedete výtahem a  můžete se kochat. Okolní domy se zmenší na trochu větší krabice,

lidé připomínají hemžící se mravence a  auta dětské

hračky. Zajímavé jsou ale i samotné rozhledny.

Česká republika hájí se svými rozhlednami zvláštní

prvenství. Na našem území jich můžete napočítat už víc

než 350, což nám zaručuje první místo na  světě. Mimo

několi ka středoevropských států jsou totiž tyto magické

stavby jako turistické atrakce spíše výjimkou.

Pokusme se mezi tolika rozhlednami najít ty nej, nej,

nej... Určitě první, co člověka napadne, je nejvyšší rozhledna. A za tou z centrály Metrostavu není nutno cestovat daleko – jen na pražský Žižkov. Ano, nejvyšší českou

rozhlednou je naprosto nepochybně Žižkovská věž. Pne se

do výšky 216 metrů a na její vyhlídkovou plošinu ve výšce

93 metrů vás pohodlně vyveze rychlovýtah.

Naopak nejnižších rozhleden je víc. Vyhlídkové plošiny

ve výšce tří metrů najdeme například na Stradonce, což

je šestimetrová dřevěná vyhlídková věž postavená v roce

2009 v obci Stradonice nedaleko Loun. Vidět z ní můžete

panorama Českého středohoří. Ze stejné výšky můžete

pozorovat i vinice v okolí jihomoravské obce Starovičky.

Ve výšce tří metrů má zastřešenou plošinu i sedmimetrová dřevěná rozhledna U Obrázku. A do třetice jmenujme

ještě Černohorskou rašelinu, vyhlídkovou věž z roku 1998

na severním úbočí Černé hory v Krkonoších.

4

žete nechat vyvézt výtahem. Minaret nechal v roce 1797

postavit kníže Alois Liechtenstein podle návrhu Josepha

Hardtmutha. Stavba byla dokončena v roce 1802 a od té

doby tvoří výraznou dominantu kraje pod Pálavou. Údajně

je to prý také nejvyšší minaret v neislámských zemích.

Nejzápadnější rozhlednou u nás je Háj u Aše, mohutná

kamenná 34 metrů vysoká věž z roku 1904, naopak nejvýchodněji je položená Velká Čantoryje (foto č. 4), kterou

najedete na  samé hranici s  Polskem u  Nýdku. Na  svém

místě nestojí dlouho, od července do října roku 2002 tu

osmadvacetimetrovou ocelovou věž na mohutné kamenné podstavě nechali postavit Jiří a Jana Lubojačtí. Nejseverněji položenou rozhlednou je Tanečnice z  roku 1805

nedaleko Mikulášovic a  nejjižnější pak devatenáctimetrová hranolová věž Vítkova hrádku, nejvýše položeného

hradu na našem území, který pochází z poloviny 13. století. Jen o  pět minut severní šířky předčila Kraví horu

v Novohradských horách. Na ní stojí od 70. let 20. století

vojenská čtyřicetimetrová ocelová hláska, která v  roce

2001 dostala nové točité schodiště, byla zesílena šikmými

opěrami a zpřístupněna veřejnosti.

A  na  závěr ještě několik opravdových rozhlednových rarit. Za  nejživotaschopnější rozhlednu lze označit

dřevěnou rozhlednu Bára na  Čertově skalce, na  vrchní

části zrušeného lomu Podhůra jižně od Chrudimi. Když ji

v roce 2008 slavnostně otevřeli, netrvalo to déle než pár

dní a zničila ji vichřice. Místní si ale právo na rozhlednu

nedali vzít a  postavili novou, patnáctimetrovou stavbu

s  minimem spojovacích prvků, která má prý vydržet

až vítr o rychlosti 200 km/h.

Nejzakázanější rozhlednou je zcela jistě Bismarckova

rozhledna u Chebu, která stála v zakázaném pohraničním

pásmu, kam se turisté za minulého režimu nedostali. Patří

k jedné ze tří věží, které u nás byly postaveny na počest

německého říšského kancléře Otta von Bismarcka.

Skutečně atypickou rozhlednu pak mají v  Židlochovicích u  Brna, kde si originálním způsobem poradili

s  akátem, který jim tu roste doslova na  každém kroku.

Postavili z  něj 18 metrů vysokou Akátovou rozhlednu,

na jejíž vrchol vede točité schodiště.

Jako poslední zmíníme jednu z nejnovějších kamenných rozhleden, kterou postavili v roce 2004 v Chřibech

na  jižní Moravě na  kopci Brdo. Je první svého druhu

od 30. let a kámen a dřevo pochází z místních lesů a okolí.

Dalších nej a jiných kuriozit o českých rozhlednách by

se dala nashromáždit celá řada. A některá by mohla být

také diskutabilní – třeba nejkrásnější, nejromantičtější

nebo s nejhezčím výhledem. Proto tyto kategorie už necháváme zcela na vašem výběru.

Rozhlednová mapa ČR se zahušťuje

3

Rozhledny v Česku zažívají svůj boom. Dalo by se říci,

že rostou skoro jako houby po dešti. Vždyť v posledních

dvou letech pomalu neuplyne ani měsíc bez zprávy

o otevření nějaké nové. Mohou za  to nejen fondy EU,

z nichž jsou jejich stavby často financovány, ale v mnoha případech i  neutuchající a  téměř nezměrná snaha

jednotlivců a  skupin nadšenců, kteří vznik nové rozhledny nejen prosadí, ale především získají finanční

prostředky na její výstavbu nebo rekonstrukci.

Zatím posledním přírůstkem na seznamu našich vyhlídkových věží je patrně Maják Járy Cimrmana, který byl

v červenci otevřen v Jizerských horách (foto č. 5). Jméno

českého génia je neodmyslitelně spojeno s  Tanvaldem

a jeho okolím, proto není divu, že v nedalekých Příchovicích vyrostla rozhledna, z  níž lze údajně dohlédnout

do Liptákova, který je však většinou zahalen v mlze…

Stavba Majáku byla zahájena před dvěma lety podle

projektu architekta Martina Rajniše a je skvělou ukázkou

pro něj tak typické přírodní architektury. Rozhledna z borového a  bukového dřeva je ukotvena ocelovými táhly

a  její originální konstrukce je velmi vzdušná a  siluetou

připomíná maják. Celý více než 27 metrů vysoký objekt

dokonale zapadá do kopcovité krajiny Příchovic.

Na  začátku prázdnin byla pro veřejnost otevřena

rozhledna U Jakuba na Havlově hoře u Valtínova v srdci

České Kanady. Zaplnila tak bílé místo na naší rozhlednové

mapě v okrese Jindřichův Hradec, protože tam s výjimkou ptačí pozorovatelny u  Lomnice nad Lužnicí dosud

rozhledna chyběla. Tu U Jakuba tvoří dřevěná konstrukce

z lepených profilů s ocelovým schodištěm. S deseti patry a celkovou výškou 41 metrů je nejvyšší vyhlídkovou

stavbou z  dřevěných lepených profilů a  nejvyšší dřevěnou stavbou tohoto druhu v  České republice. Rozhlednu na  svém pozemku nechal postavit Ing.  Karel Plucar

z  Valtínova a  nachází se na  stejném místě, kde od  50.

do 80. let minulého století stávala dřevěná dvoupatrová

věž sloužící vojsku k mapování terénu a triangulaci.

Od  prosince 2011 do  dubna letošního roku rostla

na vrchu Kaňk nedaleko Kutné Hory další, 30 metrů vysoká zděná rozhledna. Tvoří ji železobetonová konstrukce

s kyklopským zdivem a na její vrchol budete muset vyšlápnout 144 schodů. Pak se vám ale naskytne krásný

výhled na nedalekou Kutnou Horu, Čáslav, ale i Železné

hory a  vzdálenější Bezděz a  Ještěd. Za  dobrého počasí

jsou prý vidět i Krkonoše a Orlické hory.

5

Obnovení rozhledny se letos dočkali i na Liberecké výšině, kde stála od začátku 20. století pozoruhodná stavba

s vyhlídkovou věží. Ta zůstala od poloviny 90. let minulého

století zcela nevyužívaná a značně chátrala. Od podzimu

roku 2011 však po  dlouhých peripetiích prošla zásadní

rekonstrukcí, a tak nejen obyvatelé Liberce letos v dubnu

získali nový turistický cíl.

Ve výčtu letos otevřených rozhleden nesmíme zapomenout ani na rozhlednu na Velkém Kosíři či vyhlídkovou

věž na Novozámeckém rybníku u severočeských Zahrádek. I na letošní druhé pololetí je naplánováno zpřístupnění některých jiných rozhleden a  připravuje se stavba

dalších. Například na  Vysočině přibudou díky evropské

dotaci v  budoucnu hned dvě rozhledny. Jedna vyroste

na  Fajtově kopci u  Velkého Meziříčí, druhou vybuduje

město Třebíč na Pekelném kopci. Zdá se tedy, že na mapě

České republiky budou i  v  následujících letech přibývat

další a další značky rozhleden. A to je nejen pro náruživé

rozhlednáře, ale i  všechny ostatní turisty, kteří se rádi

podívají na Českou republiku z výšky, jedině dobře.

Přehled o rozhlednách v České republice najdete například na  internetových stránkách www.rozhledny.cz,

www.rozhledny.wz.cz nebo rozhledny.kohl.cz.

Martina

Vampulová,

a Martina Vampulová

foto

C z echTour ism