Metrostav

Strana 4

Hojně navštěvovaná je inejvýše položená rozhledna,

kterou najdeme vevýšce 1491 metrů nad mořem amusí-

me si kní vyšlápnout naPraděd vHrubém Jeseníku. Pů-

vodní kamennou rozhlednu zroku 1912 postavenou vdu-

chu gotického hradu byste zde hledali marně, ta se zřítila

podruhé světové válce. Betonový vysílač postavený vro-

ce 1980 je 162 m vysoký ašpička jeho antény je dokonce

nejvyšším bodem Česka, protože o50 metrů převyšuje

vrchol Sněžky. Fantastický kruhový výhled z prosklené

terasy ve výšce 73 metrů umožňuje přehlédnout nejen

Jeseníky, Králický Sněžník, Orlické hory aBeskydy, ale

zadobré viditelnosti můžete zahlédnout ivrcholky Malé

Fatry, Vysokých Tater, Krkonoš adokonce iAlp.

Naopak nejníže položenou rozhlednou v nadmořské

výšce pouhých 175 metrů azároveň inejstarší rozhlednou

unás je Minaret vLednicko-valtickém areálu (foto č. 3).

AMinaret drží ještě jedno prvenství – abyste se mohli roz-

hlédnout dookolní krajiny, musíte vyšlápnout nejvíc scho-

dů. Celkem 302. Mimochodem – při výstupu napražskou

rozhlednu naPetříně napočítáte jen otři schody méně, ale

najejí vrchol se narozdíl odmoravského Minaretu mů-

žete nechat vyvézt výtahem. Minaret nechal vroce 1797

postavit kníže Alois Liechtenstein podle návrhu Josepha

Hardtmutha. Stavba byla dokončena vroce 1802 aodté

doby tvoří výraznou dominantu kraje pod Pálavou. Údajně

je to prý také nejvyšší minaret vneislámských zemích.

Nejzápadnější rozhlednou unás je Háj uAše, mohutná

kamenná 34 metrů vysoká věž zroku 1904, naopak nej-

východněji je položená Velká Čantoryje (foto č. 4), kterou

najedete nasamé hranici sPolskem uNýdku. Nasvém

místě nestojí dlouho, odčervence doříjna roku2002 tu

osmadvacetimetrovou ocelovou věž namohutné kamen-

né podstavě nechali postavit Jiří aJana Lubojačtí. Nejse-

verněji položenou rozhlednou je Tanečnice z roku 1805

nedaleko Mikulášovic a nejjižnější pak devatenáctimet-

rová hranolová věž Vítkova hrádku, nejvýše položeného

hradu nanašem území, který pochází zpoloviny 13.sto-

letí. Jen o pět minut severní šířky předčila Kraví horu

vNovohradských horách. Naní stojí od70. let 20.století

vojenská čtyřicetimetrová ocelová hláska, která v roce

2001 dostala nové točité schodiště, byla zesílena šikmými

opěrami azpřístupněna veřejnosti.

A na závěr ještě několik opravdových rozhledno-

vých rarit. Zanejživotaschopnější rozhlednu lze označit

dřevěnou rozhlednu Bára na Čertově skalce, na vrchní

části zrušeného lomu Podhůra jižně odChrudimi. Když ji

vroce 2008 slavnostně otevřeli, netrvalo to déle než pár

dní azničila ji vichřice. Místní si ale právo narozhlednu

nedali vzít a postavili novou, patnáctimetrovou stavbu

s minimem spojovacích prvků, která má prý vydržet

ažvítr orychlosti 200 km/h.

Nejzakázanější rozhlednou je zcela jistě Bismarckova

rozhledna uChebu, která stála vzakázaném pohraničním

pásmu, kam se turisté zaminulého režimu nedostali. Patří

kjedné ze tří věží, které unás byly postaveny napočest

německého říšského kancléře Otta von Bismarcka.

Skutečně atypickou rozhlednu pak mají v Židlocho-

vicích u Brna, kde si originálním způsobem poradili

sakátem, který jim tu roste doslova nakaždém kroku.

Postavili z něj 18 metrů vysokou Akátovou rozhlednu,

najejíž vrchol vede točité schodiště.

Jako poslední zmíníme jednu z nejnovějších kamen-

ných rozhleden, kterou postavili vroce 2004 vChřibech

na jižní Moravě na kopci Brdo. Je první svého druhu

od30. let akámen adřevo pochází zmístních lesů aokolí.

Dalších nej ajiných kuriozit očeských rozhlednách by

se dala nashromáždit celá řada. Aněkterá by mohla být

také diskutabilní – třeba nejkrásnější, nejromantičtější

nebo snejhezčím výhledem. Proto tyto kategorie už ne-

cháváme zcela navašem výběru.

Rozhlednová mapa ČR se zahušťuje

Rozhledny vČesku zažívají svůj boom. Dalo by se říci,

že rostou skoro jako houby podešti. Vždyť vposledních

dvou letech pomalu neuplyne ani měsíc bez zprávy

ootevření nějaké nové. Mohou zato nejen fondy EU,

znichž jsou jejich stavby často financovány, ale vmno-

ha případech i neutuchající a téměř nezměrná snaha

jednotlivců a skupin nadšenců, kteří vznik nové roz-

hledny nejen prosadí, ale především získají finanční

prostředky najejí výstavbu nebo rekonstrukci.

Zatím posledním přírůstkem naseznamu našich vy-

hlídkových věží je patrně Maják Járy Cimrmana, který byl

v červenci otevřen vJizerských horách (foto č.5). Jméno

českého génia je neodmyslitelně spojeno s Tanvaldem

ajeho okolím, proto není divu, že vnedalekých Přícho-

vicích vyrostla rozhledna, z níž lze údajně dohlédnout

doLiptákova, který je však většinou zahalen vmlze…

Stavba Majáku byla zahájena před dvěma lety podle

projektu architekta Martina Rajniše aje skvělou ukázkou

pro něj tak typické přírodní architektury. Rozhledna zbo-

rového a bukového dřeva je ukotvena ocelovými táhly

a její originální konstrukce je velmi vzdušná a siluetou

připomíná maják. Celý více než 27 metrů vysoký objekt

dokonale zapadá dokopcovité krajiny Příchovic.

Na začátku prázdnin byla pro veřejnost otevřena

rozhledna UJakuba naHavlově hoře uValtínova vsrdci

České Kanady. Zaplnila tak bílé místo nanaší rozhlednové

mapě vokrese Jindřichův Hradec, protože tam svýjim-

kou ptačí pozorovatelny u Lomnice nad Lužnicí dosud

rozhledna chyběla. Tu UJakuba tvoří dřevěná konstrukce

zlepených profilů socelovým schodištěm. Sdeseti pa-

try acelkovou výškou 41 metrů je nejvyšší vyhlídkovou

stavbou zdřevěných lepených profilů anejvyšší dřevě-

nou stavbou tohoto druhu v České republice. Rozhled-

nu na svém pozemku nechal postavit Ing. Karel Plucar

z Valtínova a nachází se na stejném místě, kde od 50.

do80. let minulého století stávala dřevěná dvoupatrová

věž sloužící vojsku kmapování terénu atriangulaci.

Od prosince 2011 do dubna letošního roku rostla

navrchu Kaňk nedaleko Kutné Hory další, 30 metrů vy-

soká zděná rozhledna. Tvoří ji železobetonová konstrukce

skyklopským zdivem anajejí vrchol budete muset vy-

šlápnout 144 schodů. Pak se vám ale naskytne krásný

výhled nanedalekou Kutnou Horu, Čáslav, ale iŽelezné

hory a vzdálenější Bezděz a Ještěd. Zadobrého počasí

jsou prý vidět iKrkonoše aOrlické hory.

Obnovení rozhledny se letos dočkali inaLiberecké vý-

šině, kde stála odzačátku 20. století pozoruhodná stavba

svyhlídkovou věží. Ta zůstala odpoloviny 90. let minulého

století zcela nevyužívaná aznačně chátrala. Odpodzimu

roku 2011 však po dlouhých peripetiích prošla zásadní

rekonstrukcí, atak nejen obyvatelé Liberce letos vdubnu

získali nový turistický cíl.

Vevýčtu letos otevřených rozhleden nesmíme zapo-

menout ani narozhlednu naVelkém Kosíři či vyhlídkovou

věž naNovozámeckém rybníku useveročeských Zahrá-

dek. Inaletošní druhé pololetí je naplánováno zpřístup-

nění některých jiných rozhleden apřipravuje se stavba

dalších. Například naVysočině přibudou díky evropské

dotaci v budoucnu hned dvě rozhledny. Jedna vyroste

na Fajtově kopci u Velkého Meziříčí, druhou vybuduje

město Třebíč naPekelném kopci. Zdá se tedy, že namapě

České republiky budou ivnásledujících letech přibývat

další adalší značky rozhleden. Ato je nejen pro náruživé

rozhlednáře, ale i všechny ostatní turisty, kteří se rádi

podívají naČeskou republiku zvýšky, jedině dobře.

Přehled orozhlednách v České republice najdete na-

příklad na internetových stránkách www.rozhledny.cz,

www.rozhledny.wz.cz nebo rozhledny.kohl.cz.

Martina Vampulová, foto CzechTourism

aMartina Vampulová

Historie českých, moravských a slezských rozhleden

se začala psát před více než dvěma sty lety, kdy je

nasvých pozemcích začala budovat převážně šlechta.

Nešlo ale o typické věžové stavby na kopcích. První

vyrůstaly hlavně naloukách ajiných rovinách.

Nejstarší rozhlednou, která se dochovala až dosou-

časnosti, je Minaret v Lednicko-Valtickém areálu, jenž

vloňském roce oslavil už 210 let. Následně začaly vznikat

ve20. letech 19. století další věže: Cibulka vPraze, templ

vKrásném Dvoře či Gloriet vPrůhonickém parku.

Také první horská rozhledna se dochovala do sou-

časnosti amůžete ji navštívit naKleti uČeského Krum-

lova (foto č. 1). Josefskou věž zde nechal vybudovat

už roku 1825 kníže Josef Schwarzenberg nejprve pro

sebe a své přátele. Veřejnosti byla rozhledna přístupná

až od2.poloviny 19. století. Dnes se kní dostanete nejen

posvých, ale také lanovkou zKrasetína.

Ve 30. letech 19. století začaly vyrůstat rozhledny

inadalších místech, ikdyž ne příliš pravidelně. Některé

sloužily zeměměřičům, což byl mimo jiné případ Babylonu

z roku 1831, který se nachází nedaleko silnice vedoucí

odKramolína doMohelna vKraji Vysočina, či Děčínského

Sněžníku, bohatě zdobené pískovcové věže vybudované

v roce 1864 (foto č. 2), která z otevřeného kruhového

ochozu nabízí jedinečný výhled nejen nanedaleké Labské

pískovce, ale také na Lužické, Jizerské a Krušné hory,

České středohoří, Sněžku, Říp, Děčín či Drážďany. Další

věže měly ijiný význam. Například Hamelika, třiadvacet

metrů vysoká kamenná věž, měla zpříjemnit pobyt hos-

tům vMariánských Lázních ačasto se stala cílem jejich

kondičních procházek stejně jako Vyhlídka Karla IV., pat-

náctimetrová pseudogotická věž, která stojí odroku 1876

vKarlových Varech. Ta pro změnu lákala knávštěvě hosty

druhého lázeňského města západočeského trojúhelníku

abyla napodobeninou rozhledny vněmeckém Schlewigu.

Skutečný rozmach v budování rozhleden nastal

v80.letech 19. století, kdy se výrazně zvýšil zájem otu-

ristiku a začaly vznikat první turistické spolky, které si

mimo jiné kladly zacíl právě zajištění peněz navýstavbu

rozhleden. Až dopočátku 1. světové války se hlavně vJi-

zerských horách anaDěčínsku stavěly především dřevě-

né věže, které příliš dlouho nevydržely. Později vznikaly

nové, někdy ikamenné stavby – Bramberk, Frýdlantská

výšina nebo naše nejsevernější rozhledna Tanečnice.

První světová válka rozhlednové nadšení na pár let

utlumila, pojejím skončení se ale vrátilo sdaleko větší

intenzitou. Díky Klubu československých turistů začaly

rozhledny vznikat jako houby po dešti, druhá světová

válka a následná komunistická vláda však výstavbu až

dozačátku 90. let 20. století znovu téměř zastavila. Počet

rozhleden, které mají datum vzniku vtomto období, by

se dal spočítat naprstech dvou rukou. Zato vposledních

dvaceti letech jsme svědky největší expanze rozhleden

avyhlídkových věží vcelé jejich historii.

Česká nej mezi rozhlednami

Pohled z výšky na život lidí v nejrůznějších místech

bývá zajímavý. Vystoupáte několik desítek či stovek

schodů, případně vyjedete výtahem a můžete se ko-

chat. Okolní domy se zmenší natrochu větší krabice,

lidé připomínají hemžící se mravence a auta dětské

hračky. Zajímavé jsou ale i samotné rozhledny.

Česká republika hájí se svými rozhlednami zvláštní

prvenství. Nanašem území jich můžete napočítat už víc

než 350, což nám zaručuje první místo nasvětě. Mimo

několi ka středoevropských států jsou totiž tyto magické

stavby jako turistické atrakce spíše výjimkou.

Pokusme se mezi tolika rozhlednami najít ty nej, nej,

nej... Určitě první, co člověka napadne, je nejvyšší roz-

hledna. Azatou zcentrály Metrostavu není nutno cesto-

vat daleko – jen napražský Žižkov. Ano, nejvyšší českou

rozhlednou je naprosto nepochybně Žižkovská věž. Pne se

dovýšky 216 metrů anajejí vyhlídkovou plošinu vevýšce

93 metrů vás pohodlně vyveze rychlovýtah.

Naopak nejnižších rozhleden je víc. Vyhlídkové plošiny

vevýšce tří metrů najdeme například naStradonce, což

je šestimetrová dřevěná vyhlídková věž postavená vroce

2009 vobci Stradonice nedaleko Loun. Vidět zní můžete

panorama Českého středohoří. Ze stejné výšky můžete

pozorovat ivinice vokolí jihomoravské obce Starovičky.

Vevýšce tří metrů má zastřešenou plošinu isedmimet-

rová dřevěná rozhledna UObrázku. Adotřetice jmenujme

ještě Černohorskou rašelinu, vyhlídkovou věž zroku 1998

naseverním úbočí Černé hory vKrkonoších.

LETNÍ PŘÍLOHA

Historie našich rozhleden je dlouhá 211 let

strana 4

Metrostav a.s. - noviny