strana 2

Blesková pomoc

Ptáme se

Při povodni, která druhý srpnový víkend zasáhla zejména Liberecký a Ústecký kraj, vystoupala za pouhý

půlden hladina řeky v Hrádku nad Nisou z obvyklé výšky 50 cm na téměř čtyři metry. Zničila vše, co jí přišlo

do cesty. Jak bleskově pohroma přišla, tak stejně rychle Metrostav nabídl svou pomoc postiženým.

Blesková povodeň zaplavila v Hrádku třetinu města.

K evakuaci donutila přes 400 lidí, z nichž se několik desítek po opadnutí vody nemělo kam vrátit, protože jejich

domy byly zničené, nebo výrazně poškozené (foto č. 1).

Miloslava Novotného,

ved. zámečnického servisu divize 1

1

Unikátní stavbu zahájil geologický průzkum

2

3

„Od loňského října v Hrádku revitalizujeme Horní

náměstí a přilehlé ulice, proto máme k městu velmi úzký

vztah,“ vysvětlil ředitel divize 8 Ing. Pavel Šrámek důvod

spontánně nabídnuté pomoci. Aktivity Metrostavu koordinuje na místě Ing. Jáchym Kubeček z divize 8, který se

řídí pokyny starosty Hrádku n/N Martina Půty (foto č. 2

zleva). Už v pondělí do města dorazilo první auto s čerpadly, vysoušeči a elektrocentrálami, které zapůjčily divize

1 a 11, divize 6 poskytla navíc topidla. Od úterý ve městě

pracuje pět náklaďáků a traktorbagr (foto č. 3), které na

vyžádání divize 8 poslala do města naše „sedmička“.

Pracují denně od čtyř hodin ráno do osmi večer. Devět

pracovníků divize 5 navíc pomáhá při úklidu (foto č. 4).

Naše společnost bude v Hrádku pomáhat s demolicemi zničených domů a se statickým zajišťováním poškozených objektů (foto č. 5) tak dlouho, jak to bude zapotřebí.

Vedení divize 8 jedná s krajskými zastupiteli i o pomoci

v jiných oblastech regionu. Spolupráce Metrostavu s místy, kde působí, totiž nikdy nekončí na hranici staveniště.

4

5

Metrostav_14_15_10.indd 2

U obce Rožná, asi pět kilometrů jižně od Bystřice

nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou, vznikne

v průběhu následujících asi osmi let největší podzemní

zásobník plynu kavernového typu v Evropě. Jeho stavbu v úterý 3. srpna slavnostně zahájili poklepem na

základní kámen významní hosté.

Mezi nimi byl třeba poslanec Evropského parlamentu

PaedDr. Ivo Strejček, hejtman kraje Vysočina MUDr. Jiří

Běhounek, předseda Českého báňského úřadu Ing. Ivo

Pěgřímek a obchodní ředitel Metrostavu Jiří Procházka,

MBA (foto vlevo). Dodavatelem raženého díla totiž bude

naše divize 6 spolu se státním podnikem DIAMO.

Předseda představenstva investorské společnosti

GSCeP Mgr. Ladislav Dráb v projevu zdůraznil důležitost této strategické stavby: „V podzemních zásobnících

sezonního typu zde bude uloženo až 180 milionů kubíků

zemního plynu, který bude do Rožné proudit z Norska.

Přispějí ke zvýšení energetické bezpečnosti našeho státu,

umožní nám zlepšit stabilitu sítě a pomohou při vyrovnání

rozdílů mezi letní a zimní spotřebou.“

Na financování akce, jejíž náklady možná dosáhnou až

částky devět miliard korun, se budou mimo firmy GSCeP,

dceřiné společnosti České plynárenské, podílet i zahra-

niční investoři. Kromě přínosu pro plynárenské podniky

stavba přispěje i k zachování zaměstnanosti v regionu.

V Rožné je totiž už 53 let v provozu uranový důl. Je poslední ve střední Evropě a dnes v něm pracuje na pět set

horníků, kteří by po vyčerpání zásob rudy měli v průběhu

příštích pěti let přijít o práci. Díky výstavbě zásobníků

budou moci s dílem v podzemí pokračovat.

V následujících asi dvou letech budou pracovníci

společnosti DIAMO rekonstruovat těžební jámu a provádět geologický průzkum horninového prostředí v území,

které je přístupné z uranového dolu Rožná I. Na úrovni

jeho 18. až 21. patra, tedy až 1050 m pod zemí, potom

v další etapě stavby začnou horníci razit zásobníkové

chodby. Pro uvažovaný objem uskladněného plynu jich

bude ve čtyřech patrech nutné provést asi 120 km. Jejich

využitelný profil dosáhne 12–14 m². Budou rozděleny do

dvou sousedících podzemních kavern o předpokládaných kapacitách sto a 80 milionů kubíků plynu. Jedna se

bude rozšiřovat směrem na obce Bukov a Milasín, druhá

směrem na Rožnou. Celkem stavba zásobníků zaměstná

na tisíc pracovníků. Investor očekává, že z nich vytěžená

hornina nebude radioaktivní, ale velice kvalitní a poslouží

jako surovina pro stavbu silnic a železnic.

První stavba atypického sklopného mostu

Mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou

vede po levém břehu Vltavy frekventovaná cyklostezka. Aby se po ní mohlo bezpečně jezdit, i když lodě

budou využívat nový ochranný přístav nad jezem České

Vrbné, překlene vjezd do přístavního bazénu sklopný

most. Na jeho přesné výrobě se podílí tým Ing. Ladislava Pokorného z divize 7.

„Jako subdodávku pro společnost HOCHTIEF CZ

zajišťujeme výrobu a dodávku kompletní mostní ocelové

konstrukce o hmotnosti 53 tuny, přímopojížděné izolace

na mostovce a hydraulický systém pro pohyb mostu,“

popisuje zakázku Ing. Pokorný.

Jednostranně sklopný most s protizávažím vyplněným betonem vytvoří ocelová svařovaná konstrukce

o délce 10,7 a šířce 5,2 metru. Základ vyztužené mostovky bude vyroben z ocelového přímopojížděného plechu,

podporovaného dvojicí nosníků s výškou 0,6 m. Most

bude na jedné straně připevněný na atypická čepová ložiska. Na druhé straně bude zavěšený přes ocelová táhla

na komorový nosník vahadla, které bude přes kluznou

čepovou objímku uložené na 7–8,4 m vysokých pylonech.

Jejich komorové nosníky budou ukotvené do betonového

základu opěry pomocí patní desky a chemických kotev.

Most bude po většinu času sklopený, uložený přes

kontaktní plochu z nerezové oceli na gumové tlumiče.

V této poloze jej uzamkne elektromechanicky ovládaný

zámek. V případě, že loď bude potřebovat vjet do přístavu nebo z něj vyjet, zdvihnou most do podjezdné výšky

minimálně 5,25 m dva hydraulické válce s hydromotory

(vizualizace). Centrální čep, kolem kterého se otáčení odehraje, bude vystlaný kluzným materiálem, aby neskřípal.

Provoz v přístavu i na stezce podél řeky bude řídit

světelná signalizace. Cyklisty upozorní na zvednutí mostu také parkovací závory. Veškeré zabezpečovací zařízení

bude možné ovládat jak dálkově z velínu plavební komory,

tak i z ovládacího pultu přímo u mostu.

„Výroba ocelových konstrukcí sklopného mostu je pro

nás, jako pro stavaře, dost náročná. Musíme při ní totiž

dodržovat minimální, spíš strojařské odchylky. Třeba

mezi 6,4 m vzdálenými vrcholy pylonů projekt vyžaduje

přesnost s tolerancí do 1 mm ve všech směrech,“ vysvětluje Ing. Pokorný. „Kromě ocelových konstrukcí, opatřených protikorozní ochranou, je součástí naší dodávky

i dynamická zatěžovací zkouška. Stavbu potom v říjnu

zakončíme zkušebním provozem.“

Sklopný most přes vjezd do ochranného přístavu

vytvoří už na podzim netradiční dominantu vltavského

břehu. Při jeho návrhu proto projektanti z VPÚ DECO

PRAHA velmi dbali na estetické ztvárnění, které v noci

navíc podtrhne slavnostní osvětlení.

Celé vodní dílo kolem jezu České Vrbné, který nedávno

zrekonstruovala naše divize 6 a vedle nějž dnes staví plavební komoru, je součástí rozsáhlého projektu nazvaného

Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice

– Hluboká nad Vltavou. Na jeho financování se výrazně

podílí i Evropská unie. Sklopný most s hydraulickým

zvedáním pole přes vahadlo, který je jeho dalším prvkem,

bude první svého druhu v České republice.

–ls–, vizualizace VPÚ DECO PRAHA

Kromě materiálů, kterých se na stavbách spotřebují

stovky tun či kubíků, jsou pro novostavby i rekonstrukce důležité různé drobnější prvky jako třeba zámečnické výrobky. I na jejich provedení závisí spokojenost

investora s dokončenou zakázkou. Na to, jak se žije

zámečníkům v Metrostavu, jsme se zeptali Miloslava

Novotného, který v naší společnosti pracuje už 36 let.

Byl jste u zrodu zámečnického střediska, které v divizi 1 působí od roku 1994. Jaké postavení ve firmě má?

Naše středisko bylo zřízeno v době, kdy skončila éra údržbářských dílen na stavbách metra a bylo nutné zajímat

se i o jiné zakázky Metrostavu. Neměli jsme moc zkušeností s jeho samostatným řízením, hlavně s ekonomikou

a financemi. Vše jsme ale museli brzo zvládnout. Nejdřív

jsme pracovali jen pro naši divizi. Po získání zkušeností

a nalezení vhodných subdodavatelů, kteří pro nás provádějí povrchové úpravy či zasklívání konstrukcí, jsme

činnost nabídli celému Metrostavu a dnes pracujeme

i pro některé externí firmy. Při získávání zakázek nemáme

žádné výhody a ve výběrových řízeních se utkáváme se

soukromými firmami, které mají nižší provozní náklady.

Obstarat si dostatek práce proto není jednoduché.

Pro které divize dnes nejčastěji pracujete?

Z Metrostavu jsou našimi zákazníky nejčastěji divize 1, 3,

8 a 9. Je to hlavně proto, že nejvíc budují pozemní, bytové nebo občanské stavby, jejichž nedílnou součástí jsou

drobné ocelové konstrukce a zámečnické prvky. A ty jsou

hlavní náplní naší práce. Ucházíme se přitom i o takové

zakázky, které divize mají v regionech po celé republice.

Vaše první zámečnické dílo byla prosklená ocelová

kopule nad západním výstupem ze stanice metra B ve

Stodůlkách. Co dalšího jste od té doby ještě vyrobili?

Máme za sebou desítky zajímavých zakázek. Podíleli jsme

se třeba na stavbě stanic metra na trase IV. C do Holešovic

a IV. C2 do Ládví. Pracovali jsme na obchodních centrech

Tesco v Plzni a v Letňanech. Naše činnost je zaměřena

hlavně na dodávky pro obytné domy, z nichž mohu jmenovat například River Diamond, Prague Marina a soubory

Na Hvězdárně a Na Mazance. Nedávno jsme také dokončili

prvky pro sanaci stropů a krovů pro Muzeum Dobrovice

nebo tahokovové podhledy pro brněnský univerzitní kampus v Bohunicích. V Elektrárně Ledvice jsme zvládli také

atypické a architektonicky zajímavé prosklené schodiště

a výtah pro tamější infocentrum. Dnes spolupracujeme

třeba na stavbě nemocnice v Kladně či na rekonstrukcích

dětské části FN v Motole a hlavního vlakového nádraží

v Praze. Naším výrobkem jsou také mobilní konstrukce

bilboardů pro označení staveb metra, které využívá divize 8. Obrat míváme kolem 50–60 milionů korun ročně.

Souhrnně se dá říct, že vyrábíme, montujeme a dodáváme

na klíč různé zámečnické výrobky včetně povrchových

úprav a výplní. Třeba schodiště, zábradlí, plošiny, žebříky,

příčky a různé druhy pomocných konstrukcí. Spravujeme

také Stavební dvůr Palmovka, kde máme kanceláře, zámečnickou dílnu a půjčovnu staveništního oplocení.

Na Palmovku jste přešli ze Stodůlek. Jste tu natrvalo?

Sídlíme na staveništi, které sloužilo pro výstavbu čtvrtého

technologického centra na trase metra B. Protože mělo

působit jako kryt civilní obrany, nebylo po roce 1989 dokončeno. Do kdy tu budeme moci zůstat, to nevíme.

Jaké pracovníky váš zámečnický servis zaměstnává?

Máme partu stálých zámečníků, další si podle potřeby

najímáme. V září k nám nastoupí na praxi i první smluvní

žák Metrostavu. Středisko zaměstnává celkem pět techniků, z toho jeden mistr má na starost zámečnickou dílnu,

druhý montáže. Velkým přínosem jsou pro nás dlouholeté

zkušenosti kolegy Kamila Málka, který dělá rozpočty.

Zaměstnáváme i přípraváře-kresliče a samostatnou administrativní referentku, která pracuje i pro sousední středisko izolací divize 1. Všichni společně se snažíme, aby se

zámečnické řemeslo v naší společnosti zachovalo.

8/24/10 1:30:45 PM