strana 2
Blesková pomoc
Ptáme se
Při povodni, která druhý srpnový víkend zasáhla zejména Liberecký a Ústecký kraj, vystoupala za pouhý
půlden hladina řeky v Hrádku nad Nisou z obvyklé výšky 50 cm na téměř čtyři metry. Zničila vše, co jí přišlo
do cesty. Jak bleskově pohroma přišla, tak stejně rychle Metrostav nabídl svou pomoc postiženým.
Blesková povodeň zaplavila v Hrádku třetinu města.
K evakuaci donutila přes 400 lidí, z nichž se několik desítek po opadnutí vody nemělo kam vrátit, protože jejich
domy byly zničené, nebo výrazně poškozené (foto č. 1).
Miloslava Novotného,
ved. zámečnického servisu divize 1
1
Unikátní stavbu zahájil geologický průzkum
2
3
„Od loňského října v Hrádku revitalizujeme Horní
náměstí a přilehlé ulice, proto máme k městu velmi úzký
vztah,“ vysvětlil ředitel divize 8 Ing. Pavel Šrámek důvod
spontánně nabídnuté pomoci. Aktivity Metrostavu koordinuje na místě Ing. Jáchym Kubeček z divize 8, který se
řídí pokyny starosty Hrádku n/N Martina Půty (foto č. 2
zleva). Už v pondělí do města dorazilo první auto s čerpadly, vysoušeči a elektrocentrálami, které zapůjčily divize
1 a 11, divize 6 poskytla navíc topidla. Od úterý ve městě
pracuje pět náklaďáků a traktorbagr (foto č. 3), které na
vyžádání divize 8 poslala do města naše „sedmička“.
Pracují denně od čtyř hodin ráno do osmi večer. Devět
pracovníků divize 5 navíc pomáhá při úklidu (foto č. 4).
Naše společnost bude v Hrádku pomáhat s demolicemi zničených domů a se statickým zajišťováním poškozených objektů (foto č. 5) tak dlouho, jak to bude zapotřebí.
Vedení divize 8 jedná s krajskými zastupiteli i o pomoci
v jiných oblastech regionu. Spolupráce Metrostavu s místy, kde působí, totiž nikdy nekončí na hranici staveniště.
4
5
Metrostav_14_15_10.indd 2
U obce Rožná, asi pět kilometrů jižně od Bystřice
nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou, vznikne
v průběhu následujících asi osmi let největší podzemní
zásobník plynu kavernového typu v Evropě. Jeho stavbu v úterý 3. srpna slavnostně zahájili poklepem na
základní kámen významní hosté.
Mezi nimi byl třeba poslanec Evropského parlamentu
PaedDr. Ivo Strejček, hejtman kraje Vysočina MUDr. Jiří
Běhounek, předseda Českého báňského úřadu Ing. Ivo
Pěgřímek a obchodní ředitel Metrostavu Jiří Procházka,
MBA (foto vlevo). Dodavatelem raženého díla totiž bude
naše divize 6 spolu se státním podnikem DIAMO.
Předseda představenstva investorské společnosti
GSCeP Mgr. Ladislav Dráb v projevu zdůraznil důležitost této strategické stavby: „V podzemních zásobnících
sezonního typu zde bude uloženo až 180 milionů kubíků
zemního plynu, který bude do Rožné proudit z Norska.
Přispějí ke zvýšení energetické bezpečnosti našeho státu,
umožní nám zlepšit stabilitu sítě a pomohou při vyrovnání
rozdílů mezi letní a zimní spotřebou.“
Na financování akce, jejíž náklady možná dosáhnou až
částky devět miliard korun, se budou mimo firmy GSCeP,
dceřiné společnosti České plynárenské, podílet i zahra-
niční investoři. Kromě přínosu pro plynárenské podniky
stavba přispěje i k zachování zaměstnanosti v regionu.
V Rožné je totiž už 53 let v provozu uranový důl. Je poslední ve střední Evropě a dnes v něm pracuje na pět set
horníků, kteří by po vyčerpání zásob rudy měli v průběhu
příštích pěti let přijít o práci. Díky výstavbě zásobníků
budou moci s dílem v podzemí pokračovat.
V následujících asi dvou letech budou pracovníci
společnosti DIAMO rekonstruovat těžební jámu a provádět geologický průzkum horninového prostředí v území,
které je přístupné z uranového dolu Rožná I. Na úrovni
jeho 18. až 21. patra, tedy až 1050 m pod zemí, potom
v další etapě stavby začnou horníci razit zásobníkové
chodby. Pro uvažovaný objem uskladněného plynu jich
bude ve čtyřech patrech nutné provést asi 120 km. Jejich
využitelný profil dosáhne 12–14 m². Budou rozděleny do
dvou sousedících podzemních kavern o předpokládaných kapacitách sto a 80 milionů kubíků plynu. Jedna se
bude rozšiřovat směrem na obce Bukov a Milasín, druhá
směrem na Rožnou. Celkem stavba zásobníků zaměstná
na tisíc pracovníků. Investor očekává, že z nich vytěžená
hornina nebude radioaktivní, ale velice kvalitní a poslouží
jako surovina pro stavbu silnic a železnic.
První stavba atypického sklopného mostu
Mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou
vede po levém břehu Vltavy frekventovaná cyklostezka. Aby se po ní mohlo bezpečně jezdit, i když lodě
budou využívat nový ochranný přístav nad jezem České
Vrbné, překlene vjezd do přístavního bazénu sklopný
most. Na jeho přesné výrobě se podílí tým Ing. Ladislava Pokorného z divize 7.
„Jako subdodávku pro společnost HOCHTIEF CZ
zajišťujeme výrobu a dodávku kompletní mostní ocelové
konstrukce o hmotnosti 53 tuny, přímopojížděné izolace
na mostovce a hydraulický systém pro pohyb mostu,“
popisuje zakázku Ing. Pokorný.
Jednostranně sklopný most s protizávažím vyplněným betonem vytvoří ocelová svařovaná konstrukce
o délce 10,7 a šířce 5,2 metru. Základ vyztužené mostovky bude vyroben z ocelového přímopojížděného plechu,
podporovaného dvojicí nosníků s výškou 0,6 m. Most
bude na jedné straně připevněný na atypická čepová ložiska. Na druhé straně bude zavěšený přes ocelová táhla
na komorový nosník vahadla, které bude přes kluznou
čepovou objímku uložené na 7–8,4 m vysokých pylonech.
Jejich komorové nosníky budou ukotvené do betonového
základu opěry pomocí patní desky a chemických kotev.
Most bude po většinu času sklopený, uložený přes
kontaktní plochu z nerezové oceli na gumové tlumiče.
V této poloze jej uzamkne elektromechanicky ovládaný
zámek. V případě, že loď bude potřebovat vjet do přístavu nebo z něj vyjet, zdvihnou most do podjezdné výšky
minimálně 5,25 m dva hydraulické válce s hydromotory
(vizualizace). Centrální čep, kolem kterého se otáčení odehraje, bude vystlaný kluzným materiálem, aby neskřípal.
Provoz v přístavu i na stezce podél řeky bude řídit
světelná signalizace. Cyklisty upozorní na zvednutí mostu také parkovací závory. Veškeré zabezpečovací zařízení
bude možné ovládat jak dálkově z velínu plavební komory,
tak i z ovládacího pultu přímo u mostu.
„Výroba ocelových konstrukcí sklopného mostu je pro
nás, jako pro stavaře, dost náročná. Musíme při ní totiž
dodržovat minimální, spíš strojařské odchylky. Třeba
mezi 6,4 m vzdálenými vrcholy pylonů projekt vyžaduje
přesnost s tolerancí do 1 mm ve všech směrech,“ vysvětluje Ing. Pokorný. „Kromě ocelových konstrukcí, opatřených protikorozní ochranou, je součástí naší dodávky
i dynamická zatěžovací zkouška. Stavbu potom v říjnu
zakončíme zkušebním provozem.“
Sklopný most přes vjezd do ochranného přístavu
vytvoří už na podzim netradiční dominantu vltavského
břehu. Při jeho návrhu proto projektanti z VPÚ DECO
PRAHA velmi dbali na estetické ztvárnění, které v noci
navíc podtrhne slavnostní osvětlení.
Celé vodní dílo kolem jezu České Vrbné, který nedávno
zrekonstruovala naše divize 6 a vedle nějž dnes staví plavební komoru, je součástí rozsáhlého projektu nazvaného
Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice
– Hluboká nad Vltavou. Na jeho financování se výrazně
podílí i Evropská unie. Sklopný most s hydraulickým
zvedáním pole přes vahadlo, který je jeho dalším prvkem,
bude první svého druhu v České republice.
–ls–, vizualizace VPÚ DECO PRAHA
Kromě materiálů, kterých se na stavbách spotřebují
stovky tun či kubíků, jsou pro novostavby i rekonstrukce důležité různé drobnější prvky jako třeba zámečnické výrobky. I na jejich provedení závisí spokojenost
investora s dokončenou zakázkou. Na to, jak se žije
zámečníkům v Metrostavu, jsme se zeptali Miloslava
Novotného, který v naší společnosti pracuje už 36 let.
Byl jste u zrodu zámečnického střediska, které v divizi 1 působí od roku 1994. Jaké postavení ve firmě má?
Naše středisko bylo zřízeno v době, kdy skončila éra údržbářských dílen na stavbách metra a bylo nutné zajímat
se i o jiné zakázky Metrostavu. Neměli jsme moc zkušeností s jeho samostatným řízením, hlavně s ekonomikou
a financemi. Vše jsme ale museli brzo zvládnout. Nejdřív
jsme pracovali jen pro naši divizi. Po získání zkušeností
a nalezení vhodných subdodavatelů, kteří pro nás provádějí povrchové úpravy či zasklívání konstrukcí, jsme
činnost nabídli celému Metrostavu a dnes pracujeme
i pro některé externí firmy. Při získávání zakázek nemáme
žádné výhody a ve výběrových řízeních se utkáváme se
soukromými firmami, které mají nižší provozní náklady.
Obstarat si dostatek práce proto není jednoduché.
Pro které divize dnes nejčastěji pracujete?
Z Metrostavu jsou našimi zákazníky nejčastěji divize 1, 3,
8 a 9. Je to hlavně proto, že nejvíc budují pozemní, bytové nebo občanské stavby, jejichž nedílnou součástí jsou
drobné ocelové konstrukce a zámečnické prvky. A ty jsou
hlavní náplní naší práce. Ucházíme se přitom i o takové
zakázky, které divize mají v regionech po celé republice.
Vaše první zámečnické dílo byla prosklená ocelová
kopule nad západním výstupem ze stanice metra B ve
Stodůlkách. Co dalšího jste od té doby ještě vyrobili?
Máme za sebou desítky zajímavých zakázek. Podíleli jsme
se třeba na stavbě stanic metra na trase IV. C do Holešovic
a IV. C2 do Ládví. Pracovali jsme na obchodních centrech
Tesco v Plzni a v Letňanech. Naše činnost je zaměřena
hlavně na dodávky pro obytné domy, z nichž mohu jmenovat například River Diamond, Prague Marina a soubory
Na Hvězdárně a Na Mazance. Nedávno jsme také dokončili
prvky pro sanaci stropů a krovů pro Muzeum Dobrovice
nebo tahokovové podhledy pro brněnský univerzitní kampus v Bohunicích. V Elektrárně Ledvice jsme zvládli také
atypické a architektonicky zajímavé prosklené schodiště
a výtah pro tamější infocentrum. Dnes spolupracujeme
třeba na stavbě nemocnice v Kladně či na rekonstrukcích
dětské části FN v Motole a hlavního vlakového nádraží
v Praze. Naším výrobkem jsou také mobilní konstrukce
bilboardů pro označení staveb metra, které využívá divize 8. Obrat míváme kolem 50–60 milionů korun ročně.
Souhrnně se dá říct, že vyrábíme, montujeme a dodáváme
na klíč různé zámečnické výrobky včetně povrchových
úprav a výplní. Třeba schodiště, zábradlí, plošiny, žebříky,
příčky a různé druhy pomocných konstrukcí. Spravujeme
také Stavební dvůr Palmovka, kde máme kanceláře, zámečnickou dílnu a půjčovnu staveništního oplocení.
Na Palmovku jste přešli ze Stodůlek. Jste tu natrvalo?
Sídlíme na staveništi, které sloužilo pro výstavbu čtvrtého
technologického centra na trase metra B. Protože mělo
působit jako kryt civilní obrany, nebylo po roce 1989 dokončeno. Do kdy tu budeme moci zůstat, to nevíme.
Jaké pracovníky váš zámečnický servis zaměstnává?
Máme partu stálých zámečníků, další si podle potřeby
najímáme. V září k nám nastoupí na praxi i první smluvní
žák Metrostavu. Středisko zaměstnává celkem pět techniků, z toho jeden mistr má na starost zámečnickou dílnu,
druhý montáže. Velkým přínosem jsou pro nás dlouholeté
zkušenosti kolegy Kamila Málka, který dělá rozpočty.
Zaměstnáváme i přípraváře-kresliče a samostatnou administrativní referentku, která pracuje i pro sousední středisko izolací divize 1. Všichni společně se snažíme, aby se
zámečnické řemeslo v naší společnosti zachovalo.
8/24/10 1:30:45 PM