strana 4
letní příloha
Kde se dobývala tuha
Český Krumlov má každý spojený především se zajímavým zámkem a světovým unikátem, amfiteátrem s otáčivým hledištěm. Ale i sem by měly vést kroky všech,
kdo chtějí objevovat tajemná zákoutí v podzemí.
V Českém Krumlově se totiž ještě donedávna v grafitovém dole těžila tuha. I když byla těžba před pár lety
ukončena, byl zdejší důl posledním funkčním místem
k dolování tuhy v České republice. Dnes do jeho útrob
vstupují jen zvědaví návštěvníci.
Neobyčejný zážitek z prohlídky umocňuje už od začátku skutečnost, že všichni – bez rozdílu věku – se musejí
nejprve navléknout do speciálního oděvu a nasadit speciální obuv. Před nástupem do důlního vlaku (foto č. 1) pak
ještě dostanete řadu ochranných pomůcek, mezi nimiž
nechybí přilba s čelovým světlem. Asi kilometr a půl
z celkové trasy dlouhé 2,5 kilometru urazíte vláčkem (foto
č. 2), zbytek prohlídky pak procházíte štolami pěšky (foto
č. 3). Přitom se pohybujete v hloubce od 74 do 30 metrů
pod povrchem a obdivovat můžete nejen bagry, nakladače, kompresory, vrtací kladiva, vozy a důlní vozíky, ale
dozvíte se také, k čemu všemu se zdejší tuha používala,
Tři otázky pro…
Karla Neubergera,
prvního místopředsedu Hornicko-historického spolku města Stříbro
Do Stříbra. Tedy přesněji řečeno do Horního královského města Stříbra. Tam byste se měli letos vydat, pokud chcete objevovat již trošku zašlou slávu hornictví,
a neprocestovat přitom křížem krážem celou republiku. Do města na řece Mži totiž přijedou horníci v září
za vámi. Od čtvrtka 9. do neděle 12. září se zde koná již
tradiční, letos čtrnácté setkání hornických měst a obcí, které se každoročně pořádá v jiném městě.
1
Hornická muzea vystavují unikáty
1
Hrady, zámky, tvrze a rozhledny vás už nelákají? Hledáte pro své toulky něco zajímavějšího, s přídechem
adrenalinu? Co takhle opustit povrch zemský a objevovat krásy a tajemství podzemí? Vraťte se společně
s námi do časů, kdy dobývání uhlí, tuhy a rud bylo
denním chlebem desetitisíců mužů, kteří se kladívky,
mlátky a olejovými kahanci snažili získat něco z bohatství, jež v nejrůznějších koutech české krajiny vytvořila
příroda. V počtu přístupných dolů a muzeí patří naše
republika mezi světové velmoci. Jako příklad vám
představíme dvě naše největší. Dělí je vzdálenost
zhruba 445 km a obě se mohou pochlubit unikáty.
Muzeum na jihovýchodním úpatí vrchu Landek nedaleko Ostravy láká mimo jiné expozicí báňského záchranářství, která je největší svého druhu na světě. Představuje vysoce náročnou a rizikovou činnost, bez níž se
práce v podzemí neobešla, i techniku, která záchranářům
Na skluzavku do Příbrami
Do druhého muzea musíte cestovat do Příbrami, do Březových Hor. K jeho atrakcím patří jízda důlním vláčkem,
podzemní vodní kolo se skluzavkou (foto č. 2), pěší cesta
vodní štolou a obří parní stroje (foto č. 3).
Technickým unikátem je zde podzemní vodní kolo
o průměru 12,4 metru, které můžete spatřit v dole Drkolnov. Do provozu bylo uvedeno roku 1850, aby z podzemí
odčerpávalo vodu. Sloužilo až do 60. let minulého století,
kdy pomáhalo město zásobovat pitnou vodou. Turisté
ho mohou obdivovat od roku 2003 společně s dalším
unikátem, který se bude líbit především dětem: speciální
skluzavkou, dlouhou přes 50 metrů. Horníci ji nazývali
úpadnice. I s její pomocí se lze originálně a s troškou
adrenalinu dopravit do podzemí dolu Drkolnov.
Můžete si tu prohlédnout i další doly: dílo nazvané
Ševčinský a další s poetickými jmény Vojtěch a Anna. Ve
strojovně Ševčinského dolu určitě nepřehlédnete vzácný
důlní kompresor z roku 1928 a hasičskou stříkačku z roku 1885. Zdejší šachetní věž, postavená v roce 1879 (foto
č. 4), vám po prohlídce podzemí umožní i pěkný výhled
do okolí. Ale nejdříve musíte vystoupat k jejímu ochozu,
37 metrů nad zem. Vidět odtud můžete nejen na Březové
Hory a jejich okolí, ale i na vláček, který po úzkokolejné
trati zdolává čtvrtkilometrovou trasu mezi Ševčinským
dolem a Dolem Vojtěch. Ten se do historie světového
hornictví zapsal v roce 1875, kdy právě tady lidé poprvé
dosáhli hloubky jednoho kilometru pod povrchem.
text celé strany Martina Vampulová
2
jakým způsobem se dobývala ( foto č. 4) i spoustu zajímavých informací o českokrumlovském podzemí. Prohlídka
trvá přibližně hodinu a není nijak fyzicky náročná, takže ji
zvládnou i děti starší tří let. Věřte, že výlet do grafitového
dolu bude nejen pro ně nezapomenutelným zážitkem.
f o t o L ib o r S v á č e k , A R P ID A , C z e c hTo ur i s m
Letos setkání pořádá Hornicko-historický spolek Stříbro. Kdy vznikl nápad taková setkání hornických měst
pořádat a jaké další činnosti se váš spolek věnuje?
Původní nápad na tuto akci vznikl u kolegů v Příbrami, kde
se v roce 1996 uskutečnilo naše první setkání. Loni byla
pořadatelem středověká stříbrná Jihlava, příští rok to pro
změnu bude Chodov u Karlových Varů, poté Chomutov,
Kladno, Havířov a v roce 2015 zase Příbram, kde zároveň
proběhne i setkání na evropské úrovni. Letos je tedy pořadatelem Horní královské město Stříbro. Přípravu a ducha
ovšem akci dávají členové našeho Hornicko-historického
spolku (foto). Během osmi let jsme od základů vybudovali
celý komplex zdejšího hornického skanzenu včetně provozní budovy, strojovny, muzejní úzkokolejné důlní dráhy
a v současné době jsme již dokončili i rekonstrukci královské dědičné štoly Prokop z roku 1513 v délce prohlídky
700 metrů. Věnujeme se mimo jiné i rozšíření hornické
stezky kolem města a vydávání publikací a propagačních
materiálů s hornickou tematikou.
Co nejzajímavějšího z doprovodného programu akce
můžete návštěvníkům doporučit?
Z doprovodného programu si každý vybere to, co ho nejvíce zajímá. Určitě bych ale doporučil prohlídku zrekonstruované štoly Prokop, novou vyhlídku z věže kostela, oživené prohlídky středověké radnice a ranní i večerní průvod.
Pak pochopitelně i zasedání horního soudu, jehož součástí bude osvěta, jak se umějí horníci bavit, veselit, zpívat.
Při tomto aktu nesmí chybět třeba čestný skok přes kůži,
ale to bych musel nakonec vyjmenovat všechno.
Nedělní dopoledne je vyhrazeno otevření štoly Prokop.
Čím je výjimečná a na co se mohou návštěvníci těšit?
Bude přístupná i pro malé děti?
Královská dědičná štola Prokop bude otevřena každý den,
ovšem musím předeslat, že oficiální delegáti hornických
měst a hornických spolků budou mít při prohlídce přednost. Čím je naše štola výjimečná? Především tím, že je
to v současnosti jediné přístupné důlní dílo připravené
pro návštěvníky v Plzeňském kraji. V dokončené části
IV. etapy rekonstrukce jsme se dostali do středověkých
dobývek, kde se nám na stěnách odhalují křemenné
desky a žíly galenitu. Dokonce jsme objevili i dutinu s asi
padesáti kostkami galenitu o velikosti do pěti centimetrů.
A to je u štol obdobného typu v naší republice i v zahraničí
unikát. Naši předci prostě tuto dutinu přehlédli. Prohlídka
trvá přibližně hodinu a čtvrt a po ní se návštěvníci mohou
svézt opravdovým důlním vlakem kolem řeky Mže. A když
budou mít pocit, že ještě něco chybí, ať navštíví soukromý
stříbrský pivovar, kde mohou ochutnat originální nepasterované pivo s výmluvnými názvy třeba Horník, Argent,
nebo Duchmaus. Tomu poslednímu dala jméno legenda,
která říká, že právě tak se nazýval skřet, střežící podzemí
před nezvanými návštěvníky. Osobně mohu návštěvu
našeho krásného města a nejstaršího rudního revíru
Českého království vřele doporučit.
f o t o P. S y r o v ý a H o r n i c k é m u z e u m P ř í b r a m
foto Hornicko-historický spolek Stříbro
2
3
4
Další hornická muzea a památky:
www.mayrau.wz.cz, www.muzeumokd.cz, www.muzeumpribram.cz, www.dul-michal.cz, www.grafitovydul.cz,
www.geopark.cz, www.solvayovylomy.cz, hornickemuzeum.ucoz.com, www.ados-harrachov.cz/hornickemuzeum.html, www.ptm.cz, hornickyspolekstribro.cz
www.zlatehory.cz, chrustenicka-sachta.cz, www.muplana.
cz/muplana_soubory/hornicke_muzeum, www.jiretin.
cz, www.omk.cz/index.html?url=http://www.omk.cz/
dyn/docstola, www.cms-kh.cz, www.omks.cz/cz/vypis.
php?typ=krasno, www.muzeumbystricko.cz
Metrostav_14_15_10.indd 4
umožňovala pohybovat se v prostředí, jež je člověku v některých ohledech přímo nepřátelské.
Společně s dětmi tak od pěti let věku můžete navštívit
skutečnou důlní záchranářskou základnu a prohlédnout
si dýchací i oživovací techniku (foto č. 1). Je to opravdu
pastva pro oči, protože nejstarší dochované dýchací
přístroje pocházejí už z roku 1884. Obdivovat můžete
i křísicí přístroje a skoro jako ve filmu Julese Verna si asi
budete připadat při prohlídce těžké potápěčské soupravy
Siebe-Gorman z roku 1920, která je navíc ve vynikajícím
stavu. I díky tomu je trvalým předmětem zájmu odborníků
i milovníků historie potápění a staré techniky vůbec.
Expozice nabízí i průřez vývojem novodobé dýchací
a záchranářské techniky. Nechybějí ani výbuchovzdorné
hráze a další technologie zvyšující bezpečnost práce
v podzemí. Opravdovým bonbonkem především pro děti
je pak možnost vyzkoušet si cvičný záchranářský polygon.
Na něm se simulují podmínky, do nichž se členové týmů
při svých zásazích skutečně mohou dostat: nedýchatelné
prostředí, tma, horko, hluk či stísněný prostor...
3
4
Zpestřením prohlídky je funkční hornická kovárna
z přelomu 18. a 19. století i další chlouba muzea – unikátní
parní těžní stroj Breitfeld & Daněk z roku 1889. Co by to
však bylo za prohlídku hornického muzea, kdybyste se nepodívali pod zem? Velkým lákadlem je procházka 330 m
dlouhou historickou vodní štolou Anna z 18. st., kterou
lze dojít až do stejnojmenného dolu. Odtud pak můžete
pokračovat dalším důlním vláčkem, který jezdí 260 m
dlouhou Prokopskou štolou a zaveze vás k jedné ze tří
nejhlubších jam ve střední Evropě. Na dno je to 1600 m.
Na závěr se určitě zastavte na odvalu Ševčinského
dolu, kde si můžete nasbírat geologicko-mineralogické
vzorky. Na památku z cesty pod zemský povrch.
8/24/10 1:30:52 PM