Metrostav 14-15/2010

• Strana 1

  Ptáme se: Miloslava Novotného, ved.

  zámečnického servisu divize 1 str. 2

  První stavba atypického sklopného

  mostu v Čechách str. 2

  Letní příloha zve k návštěvě štol

  a hornických muzeí str. 4

  Divize 4 zvládla na Moravě i rozmary

  počasí str. 5

  Dostavba D8 přes České

  středohoří zpomalila tempo

  více ve fotoreportáži na str. 6

  26. srpna 2010 / 14-15 / XXII

  METROSTAV A.S. ČLEN DDM GROUP

  KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

  Kampus nabitý inteligencí

  Zastoupení na východním Slovensku

  Už téměř rok působí v Prešově marketingové zastoupení

  divize 3 Metrostavu. Malý tým vedený Ing. Jánem

  Cimbaľákem za tu dobu zpracoval řadu projektů a nabídek

  pro slovenské investory a očekává, že by ještě letos měl

  v některých z nich uspět. Naši pracovníci se v Prešově

  nedávno přestěhovali do zrekonstruovaných kanceláří,

  které budou ve čtvrtek 30. září slavnostně otevřeny.

  www.pmhc.cz

  První pilotní projekt

  partnerství veřejného

  a soukromého sektoru

  (PPP) v oblasti sociální

  infrastruktury v ČR se

  rozeběhl. Bližší informace

  o něm naleznete na

  internetové adrese www.pmhc.cz. V rámci tohoto

  projektu společnost Prague Military Hospital Concession

  vyprojektuje, postaví, zafinancuje a následně bude přes

  28 let spravovat a provozovat multifunkční ubytovací

  komplex v Ústřední vojenské nemocnici v Praze.

  Metrostav SK staví v Nitře

  Od poloviny letošního léta pokračují pracovníci

  Metrostavu SK v úspěšné spolupráci s městem Nitra, pro

  které už postavili téměř 200 nájemních bytů. Za třináct

  měsíců teď díky nim vyrostou na nitranském sídlišti

  Diely IV další čtyři obytné bloky s 92 bytovými jednotkami

  o průměrné ploše 50 m². Současně v nitranské čtvrti Dolné

  Krškany zahájili i výstavbu kompostárny na zhodnocení

  16 tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu ročně.

  Environmentální stavbu na ploše 10 tisíc m² umožnily

  příspěvky z fondu EU a státního rozpočtu. Obě zakázky

  předá Metrostav SK investorovi hotové v srpnu 2011.

  Metrostav pomáhá odstraňovat následky

  bleskových povodní v Hrádku nad Nisou.

  Kromě finanční pomoci ve výši 200 000 Kč,

  kterou poskytla divize 8, pomáhají naši

  pracovníci i při úklidu. Podrobnosti na str. 2.

  Univerzitní kampus Masarykovy univerzity v Brně-Bo-

  hunicích doplnily letos v rámci výstavby Zelené eta-

  py E čtyři nové pavilony. V únoru prošly kolaudací a ve

  třech z nich už začali pracovat zaměstnanci farmako-

  logického a fyziologického ústavu Lékařské fakulty

  spolu s kolegy z ústavů lékařské etiky a preventivního

  lékařství. Prostory pro jejich pracovny, laboratoře

  i výuku studentů vybudovali stavbaři vedení týmem

  Ing. Roberta Schneidera z naší divize 1. Čtvrtý pavi-

  lon – Společné výukové centrum – postavili pracovníci

  společnosti OHL ŽS, která byla lídrem společného do-

  davatelského sdružení celé zakázky. Studentům začne

  nový Akademický výukový a výzkumný areál (AVVA)

  sloužit už za pár týdnů, od začátku příštího semestru.

  „Výstavbu kampusu investor zahájil po roce 2000

  a rozdělil ji do několika etap,“ vysvětluje Ing. Schnei-

  der. „Divize 1 Metrostavu pracovala na jedné z prvních,

  v jejímž rámci se spolu s naší „sedmičkou“ podílela na

  budování Integrovaných laboratoří biomedicínských tech-

  nologií. Od července 2008 jsme na jejich dílo v Bohuni-

  cích navázali výstavbou Zelené etapy části E. Souběžně tu

  probíhaly práce i na části F, takže tu naráz působila hned

  dvě nezávislá dodavatelská sdružení, která svou činnost

  na hranici propojených objektů musela koordinovat tak,

  aby nedošlo k prodlevám při výstavbě. Byl jsem moc rád,

  že i přes prvotní názorové rozdíly působil náš sdružený

  tým s OHL ŽS kompaktně a profesionálně a práci odvedl

  nejen ve stanoveném čase, ale i v nadstandardní kvalitě.

  A za to bych chtěl všem zúčastněným poděkovat.“

  Základem zakázky byla výstavba čtyř částečně pod-

  sklepených a nad zemí třípodlažních pavilonů, které vzá-

  jemně i s ostatními budovami v kampusu propojily napříč

  vedoucí třípodlažní koridory. Jejich podzemí dnes slouží

  jako hlavní a jednosměrná zásobovací komunikace v are-

  álu, jejímž prostřednictvím je odvážen i veškerý odpad.

  Přízemí koridorů je na terénu volně průchozí, ve druhém

  a třetím nadzemním podlaží spojují patra jednotlivých

  pavilonů jako dlouhý krytý most.

  Koncepci celého univerzitního areálu navrhli pra-

  covníci brněnské společnosti A PLUS. Zároveň vytvořili

  i architektonický návrh a projektovou dokumentaci na

  výstavbu všech objektů. I nové pavilony proto výrazově

  korespondují s těmi dříve dokončenými. V největší možné

  míře byly při jejich stavbě použity ocelové nosné prvky

  opláštěné hliníkovou prosklenou fasádou (titulní foto)

  v kombinaci s keramickým obkladem (foto č. 1).

  Pavilony, jejichž stavbu dostal na starost Metrostav,

  obohatily areál AVVA o téměř 6000 m² celkové čisté

  užitkové plochy. Společné výukové centrum se dvěma

  stupňovitými posluchárnami (foto č. 2) má plochu asi

  3700 m², koridory více než 1500 m². Součástí zakázky

  byly samozřejmě i nezbytné přípojky a areálové rozvody,

  také terénní a sadové úpravy a parkoviště.

  Provoz v nových pavilonech optimalizuje počítačový

  program inteligentního řízení budov, který ušetří nejen

  energii, ale i čas. I díky němu budou moci profesoři

  a studenti Masarykovy univerzity v Brně využít vlastní

  inteligenci k novým nápadům a vynálezům.

  Nová fasáda a střecha

  pro školu v Liberci

  Budova základní a umělecké školy Jabloňová v Liberci

  se oblékla do nového kabátu. V rámci programu reali-

  zace úspor energie ji pracovníci divize 8 pod vedením

  Ing. Pavla Ducháče zateplili a vyměnili všechna okna.

  Původně měly práce odstartovat v polovině června,

  ale po dlouhém a složitém jednání se podařilo s vedením

  školy dohodnout zahájení prací s předstihem. Za přesně

  stanovených podmínek, protože obě školy byly v provozu,

  mohli stavbaři začít už první týden v dubnu s přípravnými

  pracemi na střeše a koncem měsíce zahájili výměnu oken.

  Nejprve pokrývači a klempíři demontovali oplechování

  atiky, navýšili ji o 200 mm a začali se zateplováním stře-

  chy pokládkou pěnového polystyrenu. Následovalo polo-

  žení živičné krytiny a současně byla zahájena i výměna

  oken. „Teprve poté jsme začali se zateplováním fasády,

  které probíhalo klasickým způsobem z lešení. Použili jsme

  120milimetrový pěnový polystyren, na který jsme naná-

  šeli fasádu od firmy Baumit (foto),“ říká Ing. Ducháč.

  Během zakázky se podle vedoucího projektu vyskytly

  jen běžné problémy, které se daly jednoduše řešit s doda-

  vateli, technickým dozorem investora nebo vedením školy.

  „Díky tomu byly práce na konci července dokončeny. Po

  opravách maleb a úklidu jsme hotovou stavbu předali do

  užívání už ve středu 11. srpna,“ uzavírá Ing. Ducháč.

  M a r t i n a V a m p u l o v á , f o t o J o s e f H u s á k

  Hlasujte pro Metrostav

  Už dnes můžete na webové adrese www.stavbaroku.cz

  vybrat nejlepší pražskou stavbu uplynulého desetiletí.

  Do hlasování bylo zařazeno 28 děl, která v uplynulých

  letech získala titul Stavba roku nebo Cenu primátora

  hl. m. Prahy. Hned deset z nich je buď prací Metrostavu,

  nebo se na nich naše společnost významně podílela.

  Najdete mezi nimi třeba Hudební divadlo Karlín, Nostický

  palác, Corso Karlín, NTK, Nové spojení a trasu C metra

  z Holešovic do Ládví (foto). Doporučujeme, abyste zvlášť

  podpořili právě poslední jmenovanou stavbu. Jedná se

  totiž o naše významné dílo, které si vítězství zaslouží.

  Od 10. do 30. září potom budete moci svým názorem

  ovlivnit výběr nejlepší stavby, která získá Cenu veřejnos-

  ti v soutěži Stavba roku 2010. Hlasovat bude možné pro-

  střednictvím internetových stránek a zprávami SMS.

  1 2

  Metrostav_14_15_10.indd 1 8/24/10 1:30:41 PM

• Strana 2

  První stavba atypického sklopného mostu

  Mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou

  vede po levém břehu Vltavy frekventovaná cyklostez-

  ka. Aby se po ní mohlo bezpečně jezdit, i když lodě

  budou využívat nový ochranný přístav nad jezem České

  Vrbné, překlene vjezd do přístavního bazénu sklopný

  most. Na jeho přesné výrobě se podílí tým Ing. Ladi-

  slava Pokorného z divize 7.

  „Jako subdodávku pro společnost HOCHTIEF CZ

  zajišťujeme výrobu a dodávku kompletní mostní ocelové

  konstrukce o hmotnosti 53 tuny, přímopojížděné izolace

  na mostovce a hydraulický systém pro pohyb mostu,“

  popisuje zakázku Ing. Pokorný.

  Jednostranně sklopný most s protizávažím vyplně-

  ným betonem vytvoří ocelová svařovaná konstrukce

  o délce 10,7 a šířce 5,2 metru. Základ vyztužené mostov-

  ky bude vyroben z ocelového přímopojížděného plechu,

  podporovaného dvojicí nosníků s výškou 0,6 m. Most

  bude na jedné straně připevněný na atypická čepová lo-

  žiska. Na druhé straně bude zavěšený přes ocelová táhla

  na komorový nosník vahadla, které bude přes kluznou

  čepovou objímku uložené na 7–8,4 m vysokých pylonech.

  Jejich komorové nosníky budou ukotvené do betonového

  základu opěry pomocí patní desky a chemických kotev.

  Most bude po většinu času sklopený, uložený přes

  kontaktní plochu z nerezové oceli na gumové tlumiče.

  V této poloze jej uzamkne elektromechanicky ovládaný

  zámek. V případě, že loď bude potřebovat vjet do přísta-

  vu nebo z něj vyjet, zdvihnou most do podjezdné výšky

  minimálně 5,25 m dva hydraulické válce s hydromotory

  (vizualizace). Centrální čep, kolem kterého se otáčení ode-

  hraje, bude vystlaný kluzným materiálem, aby neskřípal.

  Provoz v přístavu i na stezce podél řeky bude řídit

  světelná signalizace. Cyklisty upozorní na zvednutí mos-

  tu také parkovací závory. Veškeré zabezpečovací zařízení

  bude možné ovládat jak dálkově z velínu plavební komory,

  tak i z ovládacího pultu přímo u mostu.

  „Výroba ocelových konstrukcí sklopného mostu je pro

  nás, jako pro stavaře, dost náročná. Musíme při ní totiž

  dodržovat minimální, spíš strojařské odchylky. Třeba

  mezi 6,4 m vzdálenými vrcholy pylonů projekt vyžaduje

  přesnost s tolerancí do 1 mm ve všech směrech,“ vysvět-

  luje Ing. Pokorný. „Kromě ocelových konstrukcí, opatře-

  ných protikorozní ochranou, je součástí naší dodávky

  i dynamická zatěžovací zkouška. Stavbu potom v říjnu

  zakončíme zkušebním provozem.“

  Sklopný most přes vjezd do ochranného přístavu

  vytvoří už na podzim netradiční dominantu vltavského

  břehu. Při jeho návrhu proto projektanti z VPÚ DECO

  PRAHA velmi dbali na estetické ztvárnění, které v noci

  navíc podtrhne slavnostní osvětlení.

  Celé vodní dílo kolem jezu České Vrbné, který nedávno

  zrekonstruovala naše divize 6 a vedle nějž dnes staví pla-

  vební komoru, je součástí rozsáhlého projektu nazvaného

  Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice

  – Hluboká nad Vltavou. Na jeho financování se výrazně

  podílí i Evropská unie. Sklopný most s hydraulickým

  zvedáním pole přes vahadlo, který je jeho dalším prvkem,

  bude první svého druhu v České republice.

  –ls–, vizualizace VPÚ DECO PRAHA

  Blesková pomoc

  Při povodni, která druhý srpnový víkend zasáhla ze-

  jména Liberecký a Ústecký kraj, vystoupala za pouhý

  půlden hladina řeky v Hrádku nad Nisou z obvyklé výš-

  ky 50 cm na téměř čtyři metry. Zničila vše, co jí přišlo

  do cesty. Jak bleskově pohroma přišla, tak stejně rych-

  le Metrostav nabídl svou pomoc postiženým.

  Blesková povodeň zaplavila v Hrádku třetinu města.

  K evakuaci donutila přes 400 lidí, z nichž se několik de-

  sítek po opadnutí vody nemělo kam vrátit, protože jejich

  domy byly zničené, nebo výrazně poškozené (foto č. 1).

  „Od loňského října v Hrádku revitalizujeme Horní

  náměstí a přilehlé ulice, proto máme k městu velmi úzký

  vztah,“ vysvětlil ředitel divize 8 Ing. Pavel Šrámek důvod

  spontánně nabídnuté pomoci. Aktivity Metrostavu koor-

  dinuje na místě Ing. Jáchym Kubeček z divize 8, který se

  řídí pokyny starosty Hrádku n/N Martina Půty (foto č. 2

  zleva). Už v pondělí do města dorazilo první auto s čerpa-

  dly, vysoušeči a elektrocentrálami, které zapůjčily divize

  1 a 11, divize 6 poskytla navíc topidla. Od úterý ve městě

  pracuje pět náklaďáků a traktorbagr (foto č. 3), které na

  vyžádání divize 8 poslala do města naše „sedmička“.

  Pracují denně od čtyř hodin ráno do osmi večer. Devět

  pracovníků divize 5 navíc pomáhá při úklidu (foto č. 4).

  Naše společnost bude v Hrádku pomáhat s demolice-

  mi zničených domů a se statickým zajišťováním poškoze-

  ných objektů (foto č. 5) tak dlouho, jak to bude zapotřebí.

  Vedení divize 8 jedná s krajskými zastupiteli i o pomoci

  v jiných oblastech regionu. Spolupráce Metrostavu s mís-

  ty, kde působí, totiž nikdy nekončí na hranici staveniště.

  Miloslava Novotného,

  ved. zámečnického servisu divize 1

  Kromě materiálů, kterých se na stavbách spotřebují

  stovky tun či kubíků, jsou pro novostavby i rekonstruk-

  ce důležité různé drobnější prvky jako třeba zámečnic-

  ké výrobky. I na jejich provedení závisí spokojenost

  investora s dokončenou zakázkou. Na to, jak se žije

  zámečníkům v Metrostavu, jsme se zeptali Miloslava

  Novotného, který v naší společnosti pracuje už 36 let.

  Byl jste u zrodu zámečnického střediska, které v divi-

  zi 1 působí od roku 1994. Jaké postavení ve firmě má?

  Naše středisko bylo zřízeno v době, kdy skončila éra údrž-

  bářských dílen na stavbách metra a bylo nutné zajímat

  se i o jiné zakázky Metrostavu. Neměli jsme moc zkuše-

  ností s jeho samostatným řízením, hlavně s ekonomikou

  a financemi. Vše jsme ale museli brzo zvládnout. Nejdřív

  jsme pracovali jen pro naši divizi. Po získání zkušeností

  a nalezení vhodných subdodavatelů, kteří pro nás pro-

  vádějí povrchové úpravy či zasklívání konstrukcí, jsme

  činnost nabídli celému Metrostavu a dnes pracujeme

  i pro některé externí firmy. Při získávání zakázek nemáme

  žádné výhody a ve výběrových řízeních se utkáváme se

  soukromými firmami, které mají nižší provozní náklady.

  Obstarat si dostatek práce proto není jednoduché.

  Pro které divize dnes nejčastěji pracujete?

  Z Metrostavu jsou našimi zákazníky nejčastěji divize 1, 3,

  8 a 9. Je to hlavně proto, že nejvíc budují pozemní, byto-

  vé nebo občanské stavby, jejichž nedílnou součástí jsou

  drobné ocelové konstrukce a zámečnické prvky. A ty jsou

  hlavní náplní naší práce. Ucházíme se přitom i o takové

  zakázky, které divize mají v regionech po celé republice.

  Vaše první zámečnické dílo byla prosklená ocelová

  kopule nad západním výstupem ze stanice metra B ve

  Stodůlkách. Co dalšího jste od té doby ještě vyrobili?

  Máme za sebou desítky zajímavých zakázek. Podíleli jsme

  se třeba na stavbě stanic metra na trase IV. C do Holešovic

  a IV. C2 do Ládví. Pracovali jsme na obchodních centrech

  Tesco v Plzni a v Letňanech. Naše činnost je zaměřena

  hlavně na dodávky pro obytné domy, z nichž mohu jme-

  novat například River Diamond, Prague Marina a soubory

  Na Hvězdárně a Na Mazance. Nedávno jsme také dokončili

  prvky pro sanaci stropů a krovů pro Muzeum Dobrovice

  nebo tahokovové podhledy pro brněnský univerzitní kam-

  pus v Bohunicích. V Elektrárně Ledvice jsme zvládli také

  atypické a architektonicky zajímavé prosklené schodiště

  a výtah pro tamější infocentrum. Dnes spolupracujeme

  třeba na stavbě nemocnice v Kladně či na rekonstrukcích

  dětské části FN v Motole a hlavního vlakového nádraží

  v Praze. Naším výrobkem jsou také mobilní konstrukce

  bilboardů pro označení staveb metra, které využívá di-

  vize 8. Obrat míváme kolem 50–60 milionů korun ročně.

  Souhrnně se dá říct, že vyrábíme, montujeme a dodáváme

  na klíč různé zámečnické výrobky včetně povrchových

  úprav a výplní. Třeba schodiště, zábradlí, plošiny, žebříky,

  příčky a různé druhy pomocných konstrukcí. Spravujeme

  také Stavební dvůr Palmovka, kde máme kanceláře, zá-

  mečnickou dílnu a půjčovnu staveništního oplocení.

  Na Palmovku jste přešli ze Stodůlek. Jste tu natrvalo?

  Sídlíme na staveništi, které sloužilo pro výstavbu čtvrtého

  technologického centra na trase metra B. Protože mělo

  působit jako kryt civilní obrany, nebylo po roce 1989 do-

  končeno. Do kdy tu budeme moci zůstat, to nevíme.

  Jaké pracovníky váš zámečnický servis zaměstnává?

  Máme partu stálých zámečníků, další si podle potřeby

  najímáme. V září k nám nastoupí na praxi i první smluvní

  žák Metrostavu. Středisko zaměstnává celkem pět tech-

  niků, z toho jeden mistr má na starost zámečnickou dílnu,

  druhý montáže. Velkým přínosem jsou pro nás dlouholeté

  zkušenosti kolegy Kamila Málka, který dělá rozpočty.

  Zaměstnáváme i přípraváře-kresliče a samostatnou ad-

  ministrativní referentku, která pracuje i pro sousední stře-

  disko izolací divize 1. Všichni společně se snažíme, aby se

  zámečnické řemeslo v naší společnosti zachovalo.

  strana 2

  PTÁME SE

  Unikátní stavbu zahájil geologický průzkum

  U obce Rožná, asi pět kilometrů jižně od Bystřice

  nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou, vznikne

  v průběhu následujících asi osmi let největší podzemní

  zásobník plynu kavernového typu v Evropě. Jeho stav-

  bu v úterý 3. srpna slavnostně zahájili poklepem na

  základní kámen významní hosté.

  Mezi nimi byl třeba poslanec Evropského parlamentu

  PaedDr. Ivo Strejček, hejtman kraje Vysočina MUDr. Jiří

  Běhounek, předseda Českého báňského úřadu Ing. Ivo

  Pěgřímek a obchodní ředitel Metrostavu Jiří Procházka,

  MBA (foto vlevo). Dodavatelem raženého díla totiž bude

  naše divize 6 spolu se státním podnikem DIAMO.

  Předseda představenstva investorské společnosti

  GSCeP Mgr. Ladislav Dráb v projevu zdůraznil důleži-

  tost této strategické stavby: „V podzemních zásobnících

  sezonního typu zde bude uloženo až 180 milionů kubíků

  zemního plynu, který bude do Rožné proudit z Norska.

  Přispějí ke zvýšení energetické bezpečnosti našeho státu,

  umožní nám zlepšit stabilitu sítě a pomohou při vyrovnání

  rozdílů mezi letní a zimní spotřebou.“

  Na financování akce, jejíž náklady možná dosáhnou až

  částky devět miliard korun, se budou mimo firmy GSCeP,

  dceřiné společnosti České plynárenské, podílet i zahra-

  niční investoři. Kromě přínosu pro plynárenské podniky

  stavba přispěje i k zachování zaměstnanosti v regionu.

  V Rožné je totiž už 53 let v provozu uranový důl. Je po-

  slední ve střední Evropě a dnes v něm pracuje na pět set

  horníků, kteří by po vyčerpání zásob rudy měli v průběhu

  příštích pěti let přijít o práci. Díky výstavbě zásobníků

  budou moci s dílem v podzemí pokračovat.

  V následujících asi dvou letech budou pracovníci

  společnosti DIAMO rekonstruovat těžební jámu a prová-

  dět geologický průzkum horninového prostředí v území,

  které je přístupné z uranového dolu Rožná I. Na úrovni

  jeho 18. až 21. patra, tedy až 1050 m pod zemí, potom

  v další etapě stavby začnou horníci razit zásobníkové

  chodby. Pro uvažovaný objem uskladněného plynu jich

  bude ve čtyřech patrech nutné provést asi 120 km. Jejich

  využitelný profil dosáhne 12–14 m². Budou rozděleny do

  dvou sousedících podzemních kavern o předpokláda-

  ných kapacitách sto a 80 milionů kubíků plynu. Jedna se

  bude rozšiřovat směrem na obce Bukov a Milasín, druhá

  směrem na Rožnou. Celkem stavba zásobníků zaměstná

  na tisíc pracovníků. Investor očekává, že z nich vytěžená

  hornina nebude radioaktivní, ale velice kvalitní a poslouží

  jako surovina pro stavbu silnic a železnic.

  1

  2

  3

  4

  5

  Metrostav_14_15_10.indd 2 8/24/10 1:30:45 PM

• Strana 3

  strana 3

  LETNÍ PŘÍLOHA

  MOŽNÁ NEVÍTE

  O stavbě nerozhoduje jen materiál

  Vůbec nejstarší kamenný most na našem území nechal

  postavit v letech 1158–1172 v Praze král Vladislav II.

  a pojmenoval jej podle své manželky Judity. Románské

  dílo zničila po 170 letech povodeň. Na stejném místě

  proto císař Karel IV. založil most nový, zprvu nazývaný

  Kamenný. Aby mu zajistil skvělou budoucnost, položil jeho

  základní kámen přesně 9. července roku 1357 v 5.31 hodin

  ráno – při konjunkci Slunce se Saturnem, v době určené

  mystickou číselnou posloupností 135797531.

  Nejen pro jeleny

  Nejstarší dosud provozovaný

  most u nás postavili

  kameníci přes Otavu v Písku

  kolem roku 1270. Lidé mu

  začali říkat Jelení – podle

  prvního tvora, který jej prý

  přešel. Na výstavbu 111 m

  dlouhého a 4,5 m širokého díla přispěl sám král Přemysl

  Otakar II. Most má sedm oblouků, šest půlkruhových je

  původních. Jejich gotické pilíře z žulových kvádrů jsou

  založené na dřevěných roštech. Poslední širší oblouk je

  segmentový a dostavěli jej až po povodni v roce 1768. Most

  dodnes slouží chodcům, kteří na něm obdivují barokní

  sochy od Jana Hammera z Čimelic (foto). Jestli po něm

  stále přecházejí jeleni či jiná zvěř, není doloženo.

  Různé typy oblouků

  Klenby mostů mají nejen

  různé velikosti, ale i tvary.

  U nás jsou nejobvyklejší

  půlkruhové, vzácněji

  lomené. Naše nejstarší

  goticky hrotité oblouky

  najdete na zbytcích

  pevnostního hradního mostu ve Velharticích, a to dokonce

  nad pilíři s ojedinělým kruhovým půdorysem (foto).

  Moderní stavitelství s sebou přineslo novinky – třeba

  tvar kobylí hlavy, podkovovitý nebo maurský. Tudorský

  oblouk se v ČR nezachoval – býval jen na litinovém mostě

  Františka Josefa I. v Praze. Kýlový nebo jetelový oblouk

  v našem mostním stavitelství zatím nikdo neobjevil.

  Nejstarší železniční most v Evropě

  Na trati první veřejné koněspřežné železnice na evropském

  kontinentě, kterou v letech 1828–1832 vystavěli z Českých

  Budějovic do rakouského Lince, bylo 214 převážně

  dřevěných mostů. Z nich se žádný nedochoval. U Holkova

  – asi 15 km jižně od Českých Budějovic – však byl vedle

  zrekonstruované přepřahací stanice nedávno obnoven

  jeden z mála původních kamenných železničních mostů.

  Má pět metrů vysoký násep, vrchol jeho klenby leží 3,8 m

  nad povrchem cesty, která prochází pod „mrtvou“ tratí.

  Most je téměř 4 m široký, železniční svršek včetně kolejnic

  byl na něm a v okolí nově proveden v délce asi 20 metrů.

  Unikátní tvar

  Patnáct kilometrů severně od Tábora najdete u Mezna

  ojedinělý silniční nadjezd. Jeho téměř podkovovitý

  kamenný oblouk má o celý metr menší rozpětí, než je

  jeho osmimetrové vzepětí. Jednopolový most je pouze

  15 metrů dlouhý a 4 metry široký. Komunikaci převádí přes

  mimořádně hluboký terénní zářez.

  První betonový

  I když existence hmoty,

  latinsky zvané concretum,

  byla rozborem potvrzena

  už v základech pilířů

  Apollodórova mostu přes

  Dunaj z doby 103 po Kr.,

  první most z prostého

  betonu postavili přes řeku Dordogne ve Francii až v roce

  1816. Teprve o téměř osmdesát let později se jako první

  v Čechách odhodlal postavit betonový most brněnský

  profesor Michal Ursíny. Za pomoci pražské firmy Hrůza

  a Rosenberg jej v roce 1895 vybudoval na Národopisné

  výstavě českoslovanské. Měl rozpětí 13 metrů a shodně

  2,40 m velké vzepětí i šířku. Most byl až do konce výstavy

  prezentován jako kamenný, protože betonu v té době

  téměř nikdo nedůvěřoval. Až když po mostě prošlo bez

  úhony mnoho tisíc lidí, dozvěděla se veřejnost, po čem ve

  skutečnosti chodila. Brzy poté byl postaven první skutečný

  betonový most u nás. Vede přes Rokytku u libeňského

  Elznicova náměstí v Praze (foto) a dodnes dobře slouží.

  Letní příloha str. 3: text –ls–, foto Josef

  Husák, Fotobanka.cz a Profimedia

  Cesta historií po vybraných unikátních mostech se spodním obloukem

  Než byl v roce 1967 dokončen Žďákovský silniční most přes Orlík (foto č. 1), který byl díky rozpětí oblouku 380 m

  největším prostým plnostěnným dvoukloubovým ocelovým mostem na světě, měli už naši stavitelé za sebou

  řadu unikátních mostních děl. V Praze třeba empírový Negrelliho viadukt z roku 1850, který je dodnes nejdelším

  kamenným železničním viaduktem na sever od Alp (foto č. 2). O devět let později dokončili kameníci u Sychrova

  železniční most, který dvěma patry kleneb připomíná římské akvadukty (foto č. 3). Mostovku tříobloukového

  viaduktu u Krnska zase nesou arkády, postavené na třech 28 m širokých železobetonových obloucích (foto č. 4). Jeho

  výstavba podle návrhu profesora Stanislava Bechyně trvala v roce 1924 jen necelých šest měsíců. Železobetonový

  Duhový most přes Lužnici u Bechyně je o čtyři roky mladší (foto č. 5). Sdružuje silniční i železniční dopravu a pro

  svou eleganci slouží jako častá kulisa umělcům. Vyvrcholením našeho mostního stavitelství před II. sv. válkou byl

  most Podolský (foto č. 6), pro svou lehkost nazývaný Brána do nebe. Jeho železobetonový oblouk má rozpětí 150 m

  a stále je u nás největší. Oblouk viaduktu v Dolních Loučkách je sice o 40 m menší (foto č. 7), při jeho stavbě však

  byla poprvé jako pevná skruž použita konstrukce z ocelových trubek. Kdyby měl Branický most v Praze (foto č. 8) obě

  koleje, mohl by být s délkou 910 m nejdelším železničním dvoukolejným železobetonovým mostem v Evropě. Protože

  však na něj nemohl navázat širší tunel, vede po něm jen jedna trať. Na jeho stavbě pracovala řada vzdělaných lidí,

  kteří byli v 50. letech nuceni nastoupit do dělnických profesí. Proto se mu říká Most inteligence. Cesta historií se

  uzavřela. Budoucnost pokračuje u Opárna (foto č. 9), kde na zručnost předků navázali pracovníci Metrostavu.

  Co most, to originál

  První most na Zemi stvořila sama příroda. A to nejen

  ten trámový, z padlého kmene, ale i ten obloukový.

  Nedaleko Hřenska v Národním parku České Švýcarsko

  můžete obdivovat největší přirozenou skalní oblouko-

  vou bránu v Evropě. Nazývá se Pravčická a její otvor

  měří u dna 26,5 m a je 16 m vysoký. Pískovcové nad-

  praží, které ji lemuje, eroze místy zeštíhlila na pouhé

  tři metry (foto). Lidé se přírodou inspirovali a sta-

  vebnictví obohatili o řadu originálních mostních děl.

  Některá z nich, ať už historická, nebo soudobá, berou

  dech. Jiné mosty už natolik považujeme za součást

  krajiny, že je vůbec nevnímáme. Řada z těch nenápad-

  ných je však velmi zajímavá – svou konstrukcí, délkou

  výstavby nebo historií.

  Mosty, můstky a lávky spojují nejen břehy řek, ale

  i lidské osudy. Jsou pro nás tak významné, že se jejich

  obrysy razily na mince a dostaly se i na rubovou stranu

  všech bankovek Evropské unie – každá z nich má na sobě

  rytinu, zobrazující některé proslulé evropské mostní dílo

  postavené v dobách od antiky až po současnost.

  Stavbě mostů se na školách obvykle věnují studenti,

  kteří pro obtížnost zvoleného oboru vzbuzují u všech

  ostatních zasloužený respekt. Na samotném začátku

  studia se na škole učí, že přemostění mohou být silniční,

  městská, dálniční, železniční, tramvajová, kombinovaná

  nebo sdružená, průmyslová i zvláštní, například průplav-

  ní, vodní, vodovodní, jezová, a dokonce také mrtvá, když

  už k ničemu neslouží. Velmi vysokou historickou hodnotu

  mívají mosty hradní a zámecké, ať už jsou padací, příjez-

  dové, přechodové či parkové. Neúplný výčet typů most-

  ních děl uzavírají kryté mostní přechody mezi budovami

  včetně moderních tubusových pasarel, které spojují třeba

  pavilony na brněnském výstavišti.

  K výrobě mostů lidé využívali a využívají jak přírodní

  materiály, třeba bambus nebo liány, dřevo či kámen, tak

  i cihly, železo, litinu, ocel, slitiny, plast či sklo. Modernější

  díla jsou z betonu i železobetonu, předpjatá nebo kombi-

  novaná. Mohou být kolmá a šikmá, přímá, nebo v oblou-

  ku a lomená. Mají buď horní, nebo dolní, či mezilehlou

  mostovku, která může být zavěšená, nebo vzepřená. Dělí

  se i podle pohyblivosti, doby životnosti a také podle toho,

  nad čím vedou – terénní nerovnosti třeba překonávají

  viadukty a estakády.

  Z hlediska uplatnění konstrukčních prvků můžeme

  mosty rozdělit na jedno-, dvou- až mnohoobloukové,

  trámové (deskové či rámové), příhradové, vzpěradlové,

  věšadlové, visuté, či zavěšené nebo kombinované. A to

  zdaleka není všechno.

  Mosty daly jména také mnoha českým, moravským

  i slezským obcím a městům. Více než deset z nich je má

  navíc ve svém znaku – kromě samotného města Most

  třeba Brno-Husovice a Dolní Věstonice. Mosty prostě

  i ve zjednodušeném souhrnu představují téma pro velkou

  encyklopedii. Vždyť jen v Praze jich je stejně jako věží víc

  než tři sta a každý je jiný.

  Za Metrostavem zůstalo v jeho téměř čtyřicetileté

  historii mnoho postavených nebo zrekonstruovaných

  mostů různých typů a konstrukcí a také mostů z odlišných

  materiálů. Řada z nich získala prestižní ocenění za kvalitně

  odvedenou práci, náročnou konstrukci či nezvyklý způsob

  výstavby. Třeba železniční ocelový most na trati Praha

  Smíchov–Hostivice přes silniční okruh kolem Prahy,

  silniční Lahovický most, most přes Rybný potok na dál-

  nici D8. Jeden z našich posledních rozestavěných mostů,

  který vzbuzuje obdiv odborníků i veřejnosti, převede přes

  chráněné Oparenské údolí nově budovaný úsek dálnice D8

  v Českém středohoří. Informace o jeho stavbě naleznete

  také ve fotoreportáži na straně 6. Inspiroval nás k tomu,

  abychom z nepřeberné nabídky mostů, které v České

  republice můžete vidět, představili v naší letní příloze

  zajímavá mostní díla právě se spodním obloukem.

  Ten, koho mosty a lávky zajímají, jich více než 1200

  nalezne v Encyklopedii mostů v Čechách, na Moravě a ve

  Slezsku, kterou sestavil doc. Dušan Josef z VUT v Brně.

  V elektronické podobě ji najdete na internetové adrese

  www.libri.cz/databaze/mosty/index.php. Posloužila ja-

  ko základní zdroj informací pro tvorbu naší letní přílohy.

  1

  2

  4

  6

  8

  3

  5

  7

  9

  Metrostav_14_15_10.indd 3 8/24/10 1:30:48 PM

• Strana 4

  strana 4

  LETNÍ PŘÍLOHA

  Kde se dobývala tuha

  Český Krumlov má každý spojený především se zajíma-

  vým zámkem a světovým unikátem, amfiteátrem s otá-

  čivým hledištěm. Ale i sem by měly vést kroky všech,

  kdo chtějí objevovat tajemná zákoutí v podzemí.

  V Českém Krumlově se totiž ještě donedávna v gra-

  fitovém dole těžila tuha. I když byla těžba před pár lety

  ukončena, byl zdejší důl posledním funkčním místem

  k dolování tuhy v České republice. Dnes do jeho útrob

  vstupují jen zvědaví návštěvníci.

  Neobyčejný zážitek z prohlídky umocňuje už od začát-

  ku skutečnost, že všichni – bez rozdílu věku – se musejí

  nejprve navléknout do speciálního oděvu a nasadit speci-

  ální obuv. Před nástupem do důlního vlaku (foto č. 1) pak

  ještě dostanete řadu ochranných pomůcek, mezi nimiž

  nechybí přilba s čelovým světlem. Asi kilometr a půl

  z celkové trasy dlouhé 2,5 kilometru urazíte vláčkem (foto

  č. 2), zbytek prohlídky pak procházíte štolami pěšky (foto

  č. 3). Přitom se pohybujete v hloubce od 74 do 30 metrů

  pod povrchem a obdivovat můžete nejen bagry, naklada-

  če, kompresory, vrtací kladiva, vozy a důlní vozíky, ale

  dozvíte se také, k čemu všemu se zdejší tuha používala,

  jakým způsobem se dobývala ( foto č. 4) i spoustu zajíma-

  vých informací o českokrumlovském podzemí. Prohlídka

  trvá přibližně hodinu a není nijak fyzicky náročná, takže ji

  zvládnou i děti starší tří let. Věřte, že výlet do grafitového

  dolu bude nejen pro ně nezapomenutelným zážitkem.

  foto Libor Sváček, ARPIDA, CzechTourism

  Hornická muzea vystavují unikáty

  Hrady, zámky, tvrze a rozhledny vás už nelákají? Hle-

  dáte pro své toulky něco zajímavějšího, s přídechem

  adrenalinu? Co takhle opustit povrch zemský a obje-

  vovat krásy a tajemství podzemí? Vraťte se společně

  s námi do časů, kdy dobývání uhlí, tuhy a rud bylo

  denním chlebem desetitisíců mužů, kteří se kladívky,

  mlátky a olejovými kahanci snažili získat něco z bohat-

  ství, jež v nejrůznějších koutech české krajiny vytvořila

  příroda. V počtu přístupných dolů a muzeí patří naše

  republika mezi světové velmoci. Jako příklad vám

  představíme dvě naše největší. Dělí je vzdálenost

  zhruba 445 km a obě se mohou pochlubit unikáty.

  Muzeum na jihovýchodním úpatí vrchu Landek neda-

  leko Ostravy láká mimo jiné expozicí báňského záchra-

  nářství, která je největší svého druhu na světě. Před-

  stavuje vysoce náročnou a rizikovou činnost, bez níž se

  práce v podzemí neobešla, i techniku, která záchranářům

  umožňovala pohybovat se v prostředí, jež je člověku v ně-

  kterých ohledech přímo nepřátelské.

  Společně s dětmi tak od pěti let věku můžete navštívit

  skutečnou důlní záchranářskou základnu a prohlédnout

  si dýchací i oživovací techniku (foto č. 1). Je to opravdu

  pastva pro oči, protože nejstarší dochované dýchací

  přístroje pocházejí už z roku 1884. Obdivovat můžete

  i křísicí přístroje a skoro jako ve filmu Julese Verna si asi

  budete připadat při prohlídce těžké potápěčské soupravy

  Siebe-Gorman z roku 1920, která je navíc ve vynikajícím

  stavu. I díky tomu je trvalým předmětem zájmu odborníků

  i milovníků historie potápění a staré techniky vůbec.

  Expozice nabízí i průřez vývojem novodobé dýchací

  a záchranářské techniky. Nechybějí ani výbuchovzdorné

  hráze a další technologie zvyšující bezpečnost práce

  v podzemí. Opravdovým bonbonkem především pro děti

  je pak možnost vyzkoušet si cvičný záchranářský polygon.

  Na něm se simulují podmínky, do nichž se členové týmů

  při svých zásazích skutečně mohou dostat: nedýchatelné

  prostředí, tma, horko, hluk či stísněný prostor...

  Na skluzavku do Příbrami

  Do druhého muzea musíte cestovat do Příbrami, do Bře-

  zových Hor. K jeho atrakcím patří jízda důlním vláčkem,

  podzemní vodní kolo se skluzavkou (foto č. 2), pěší cesta

  vodní štolou a obří parní stroje (foto č. 3).

  Technickým unikátem je zde podzemní vodní kolo

  o průměru 12,4 metru, které můžete spatřit v dole Drkol-

  nov. Do provozu bylo uvedeno roku 1850, aby z podzemí

  odčerpávalo vodu. Sloužilo až do 60. let minulého století,

  kdy pomáhalo město zásobovat pitnou vodou. Turisté

  ho mohou obdivovat od roku 2003 společně s dalším

  unikátem, který se bude líbit především dětem: speciální

  skluzavkou, dlouhou přes 50 metrů. Horníci ji nazývali

  úpadnice. I s její pomocí se lze originálně a s troškou

  adrenalinu dopravit do podzemí dolu Drkolnov.

  Můžete si tu prohlédnout i další doly: dílo nazvané

  Ševčinský a další s poetickými jmény Vojtěch a Anna. Ve

  strojovně Ševčinského dolu určitě nepřehlédnete vzácný

  důlní kompresor z roku 1928 a hasičskou stříkačku z ro-

  ku 1885. Zdejší šachetní věž, postavená v roce 1879 (foto

  č. 4), vám po prohlídce podzemí umožní i pěkný výhled

  do okolí. Ale nejdříve musíte vystoupat k jejímu ochozu,

  37 metrů nad zem. Vidět odtud můžete nejen na Březové

  Hory a jejich okolí, ale i na vláček, který po úzkokolejné

  trati zdolává čtvrtkilometrovou trasu mezi Ševčinským

  dolem a Dolem Vojtěch. Ten se do historie světového

  hornictví zapsal v roce 1875, kdy právě tady lidé poprvé

  dosáhli hloubky jednoho kilometru pod povrchem.

  Zpestřením prohlídky je funkční hornická kovárna

  z přelomu 18. a 19. století i další chlouba muzea – unikátní

  parní těžní stroj Breitfeld & Daněk z roku 1889. Co by to

  však bylo za prohlídku hornického muzea, kdybyste se ne-

  podívali pod zem? Velkým lákadlem je procházka 330 m

  dlouhou historickou vodní štolou Anna z 18. st., kterou

  lze dojít až do stejnojmenného dolu. Odtud pak můžete

  pokračovat dalším důlním vláčkem, který jezdí 260 m

  dlouhou Prokopskou štolou a zaveze vás k jedné ze tří

  nejhlubších jam ve střední Evropě. Na dno je to 1600 m.

  Na závěr se určitě zastavte na odvalu Ševčinského

  dolu, kde si můžete nasbírat geologicko-mineralogické

  vzorky. Na památku z cesty pod zemský povrch.

  text celé strany Martina Vampulová

  foto P. Syrový a Hornické muzeum Příbram

  Další hornická muzea a památky:

  www.mayrau.wz.cz, www.muzeumokd.cz, www.muzeum-

  pribram.cz, www.dul-michal.cz, www.grafitovydul.cz,

  www.geopark.cz, www.solvayovylomy.cz, hornicke-

  muzeum.ucoz.com, www.ados-harrachov.cz/hornicke-

  muzeum.html, www.ptm.cz, hornickyspolekstribro.cz

  www.zlatehory.cz, chrustenicka-sachta.cz, www.muplana.

  cz/muplana_soubory/hornicke_muzeum, www.jiretin.

  cz, www.omk.cz/index.html?url=http://www.omk.cz/

  dyn/docstola, www.cms-kh.cz, www.omks.cz/cz/vypis.

  php?typ=krasno, www.muzeumbystricko.cz

  Karla Neubergera,

  prvního místopředsedu Hornicko-histo-

  rického spolku města Stříbro

  Do Stříbra. Tedy přesněji řečeno do Horního královské-

  ho města Stříbra. Tam byste se měli letos vydat, po-

  kud chcete objevovat již trošku zašlou slávu hornictví,

  a neprocestovat přitom křížem krážem celou republi-

  ku. Do města na řece Mži totiž přijedou horníci v září

  za vámi. Od čtvrtka 9. do neděle 12. září se zde koná již

  tradiční, letos čtrnácté setkání hornických měst a ob-

  cí, které se každoročně pořádá v jiném městě.

  Letos setkání pořádá Hornicko-historický spolek Stří-

  bro. Kdy vznikl nápad taková setkání hornických měst

  pořádat a jaké další činnosti se váš spolek věnuje?

  Původní nápad na tuto akci vznikl u kolegů v Příbrami, kde

  se v roce 1996 uskutečnilo naše první setkání. Loni byla

  pořadatelem středověká stříbrná Jihlava, příští rok to pro

  změnu bude Chodov u Karlových Varů, poté Chomutov,

  Kladno, Havířov a v roce 2015 zase Příbram, kde zároveň

  proběhne i setkání na evropské úrovni. Letos je tedy pořa-

  datelem Horní královské město Stříbro. Přípravu a ducha

  ovšem akci dávají členové našeho Hornicko-historického

  spolku (foto). Během osmi let jsme od základů vybudovali

  celý komplex zdejšího hornického skanzenu včetně pro-

  vozní budovy, strojovny, muzejní úzkokolejné důlní dráhy

  a v současné době jsme již dokončili i rekonstrukci krá-

  lovské dědičné štoly Prokop z roku 1513 v délce prohlídky

  700 metrů. Věnujeme se mimo jiné i rozšíření hornické

  stezky kolem města a vydávání publikací a propagačních

  materiálů s hornickou tematikou.

  Co nejzajímavějšího z doprovodného programu akce

  můžete návštěvníkům doporučit?

  Z doprovodného programu si každý vybere to, co ho nejví-

  ce zajímá. Určitě bych ale doporučil prohlídku zrekonstru-

  ované štoly Prokop, novou vyhlídku z věže kostela, ožive-

  né prohlídky středověké radnice a ranní i večerní průvod.

  Pak pochopitelně i zasedání horního soudu, jehož součás-

  tí bude osvěta, jak se umějí horníci bavit, veselit, zpívat.

  Při tomto aktu nesmí chybět třeba čestný skok přes kůži,

  ale to bych musel nakonec vyjmenovat všechno.

  Nedělní dopoledne je vyhrazeno otevření štoly Prokop.

  Čím je výjimečná a na co se mohou návštěvníci těšit?

  Bude přístupná i pro malé děti?

  Královská dědičná štola Prokop bude otevřena každý den,

  ovšem musím předeslat, že oficiální delegáti hornických

  měst a hornických spolků budou mít při prohlídce před-

  nost. Čím je naše štola výjimečná? Především tím, že je

  to v současnosti jediné přístupné důlní dílo připravené

  pro návštěvníky v Plzeňském kraji. V dokončené části

  IV. etapy rekonstrukce jsme se dostali do středověkých

  dobývek, kde se nám na stěnách odhalují křemenné

  desky a žíly galenitu. Dokonce jsme objevili i dutinu s asi

  padesáti kostkami galenitu o velikosti do pěti centimetrů.

  A to je u štol obdobného typu v naší republice i v zahraničí

  unikát. Naši předci prostě tuto dutinu přehlédli. Prohlídka

  trvá přibližně hodinu a čtvrt a po ní se návštěvníci mohou

  svézt opravdovým důlním vlakem kolem řeky Mže. A když

  budou mít pocit, že ještě něco chybí, ať navštíví soukromý

  stříbrský pivovar, kde mohou ochutnat originální nepaste-

  rované pivo s výmluvnými názvy třeba Horník, Argent,

  nebo Duchmaus. Tomu poslednímu dala jméno legenda,

  která říká, že právě tak se nazýval skřet, střežící podzemí

  před nezvanými návštěvníky. Osobně mohu návštěvu

  našeho krásného města a nejstaršího rudního revíru

  Českého království vřele doporučit.

  foto Hornicko-historický spolek Stříbro

  TŘI OTÁZKY PRO…

  1

  2

  1

  3

  4

  4

  2

  3

  Metrostav_14_15_10.indd 4 8/24/10 1:30:52 PM

• Strana 5

  Konec dobrý, všechno dobré, říká staré přísloví. Po-

  slední červnový den se stalo tečkou za sedmiměsíčním

  působení divize 6 Metrostavu v metropoli Českomo-

  ravské vrchoviny. Tohoto dne, v požadované kvalitě

  a ve stanoveném termínu, předal vedoucí projektu

  Ing. Luboš Dalecký se svými spolupracovníky víceúče-

  lové obchodně-sportovní centrum Jihlava investorovi.

  V „křestním listě“ má zapsáno, že se skládá ze su-

  terénu a dvou nadzemních podlaží. To obnáší 3230 m²

  zastavěné a 4194 m² podlahové plochy v 34 000 m³ obe-

  stavěného prostoru. To vše divize 6 zvládla za necelých

  sedm měsíců. V této souvislosti stojí za připomenutí, že

  podstatná část díla připadla z pohledu stavbařů na nejhor-

  ší možné období, na zimu. A ta minulá stála za to. Původní

  zadávací projekt uvažoval, že objekt bude založen na ná-

  sypu. „Postupovat tímto způsobem by však znamenalo, že

  bychom museli přivézt prakticky do centra Jihlavy zhruba

  9300 kubíků zeminy,“ zavzpomínal na prosincové začátky

  Ing. Dalecký. „Kromě toho ihned vyvstala další otázka.

  Jak co nejrychleji a nejdůkladněji zhutnit navezenou a

  zmrzlou zeminu, aby v budoucnu nedocházelo k nebez-

  pečnému sesedání celé stavby. Proto jsme se rozhodli

  navrhované řešení změnit. Udělali jsme prefabrikovaný

  suterén, a tím jsme vytvořili panelové podlahy a zbavili

  se všech zmíněných problémů.“

  Stavba v Jihlavě nebyla v podstatě pro divizi 6 mi-

  mořádnou zakázkou. To, co ji posunulo nad běžný stan-

  dard, byly hlavně termín a klimatické podmínky. „V této

  souvislosti bych chtěl vyzdvihnout spolupráci s firmou

  Podzimek a synové,“ řekl Ing. Dalecký. „Její pracovníci

  mají bohaté zkušenosti s výstavbou na Vysočině a hlav-

  ně v zimě, což se nám moc hodilo. Rád bych se zmínil

  i o Ing. Marianu Moučkovi z technické přípravy, který

  odvedl veliký kus práce zvlášť při kolaudacích. V Jihlavě

  jsme odevzdali kvalitní dílo (foto č. 2), které přinese uži-

  tek celému městu. Důkazem toho je, že se v jednotlivých

  obchodech už 16. července začalo prodávat (foto č. 1).“

  –rip–, foto Josef Husák

  Jedinou ražbu na trase metra V. A, při které dnes Me-

  trostav používá Novou rakouskou tunelovací metodu

  (NRTM), najdete na Vypichu. Raziči z týmu Ing. Miro-

  slava Vlka z divize 5 s ní razí 220 m dlouhou přístupo-

  vou štolu Markéta a rychle se blíží k jejímu konci.

  Jednotným spádem přes 3 % štola sestoupí až do

  hloubky kolem 30 m pod terén. Je pouze dočasným

  dílem, které nejprve poslouží k vyražení strojovny hlav-

  ního větrání, potom k vybudování pokračujícího tunelu

  obratových kolejí a nakonec se stane dopravní cestou

  pro výstavbu ražené stanice Petřiny. Po protažení tunelo-

  vacího zeminového stroje (EPB) stanicí bude sloužit k její

  dostavbě a poté bude uzavřena popílkobetonem.

  Od června už raziči bez použití střelných prací na Vy-

  pichu dokončili celý, 130 m dlouhý kus štoly s profilem

  33 m². Na něj navázali ražbou díla s rozšířeným profilem

  45 m², které slouží jako výhybna pro provoz důlní techni-

  ky. Z této části už dokončili více než 70 m (foto). Základní

  i rozšířená štola mají tvar podkovy s rovným dnem a jejich

  výrub je ražený v plném profilu bez členění. Jen délka

  záběru se liší podle třídy ražnosti od 0,8 do 2,5 m.

  „Dřív jsme většinou pracovali v ‚šedých‘ masivech,

  proto jsou pro nás zajímavá souvrství barevných pískov-

  ců, ve kterých pod Bílou horou pracujeme,“ říká Ing. Vlk.

  „Geologicky jsou označená jako bělohorské a korycanské

  a přecházejí od jasně žluté přes okrovou, hnědou a reza-

  vou až do červena. Místy jsou navíc proložené zelenými

  glaukonity či šedobílými vápnitojílovitými vrstvami.“

  Barevný masiv je však vidět jen na čelbě výrubu,

  horninu totiž téměř okamžitě skryje dočasné ostění, slo-

  žené z příhradových rámů typu Bretex, svařovaných sítí

  a 20 cm stříkaného betonu. V úsecích, kde se štola bude

  křížit s traťovými tunely, je její ostění zesíleno.

  „Technologii NRTM průběžně přizpůsobujeme hor-

  ninám, ve kterých pracujeme,“ uzavírá Ing. Vlk. „Dnes

  postupujeme tak rychle, že štolu dokončíme do poloviny

  srpna. Strojovnu a obratové koleje s výrubem 39 m²

  a celkovou délkou 300 m vyrazíme do konce letošního

  prosince. Ražbu stanice Petřiny, jejíž největší profil bude

  256 m², zahájíme asi po Novém roce. Stavbu nám zatím

  nejvíc zkomplikoval déšť a velké množství bahna. Děláme

  však všechno pro to, abychom neznečišťovali okolí.“

  Bytový komplex Metropole v pražské části Zličín se dá-

  le rozrůstá. Koncem listopadu loňského roku zde tým

  Ing. Davida Tůmy z divize 6 dokončil druhou etapu vý-

  stavby, která zahrnovala čtyři objekty s označením I, J,

  K a L (foto č. 2) a letos v únoru zahájil práce na dalším

  domě, který investor pojmenoval podle písmene M.

  Bytový dům M má lichoběžníkový půdorys a je umís-

  těn na okraji lokality vedle objektu J. Ve dvou podzemních

  podlažích bude mít sklepy a garáže a sedm nadzemních

  podlaží nabídne celkem 82 bytů. „Převážná většina je typu

  2+kk a bude tu však i dost jednotek 1+kk,“ říká Ing. Tůma

  a dodává: „V posledních podlažích jsou pak čtyři mezo-

  netové byty o velikosti 3+kk a 4+kk.“

  Dnes je dokončena hrubá stavba objektu a finišujeme

  s vyzdívkami (foto č. 1). „Kolegové, vedení Ing. Horáčkem,

  dokončili dílo asi s měsíčním předstihem, za což jim patří

  dík,“ pochvaluje si Ing. Tůma. Přitom na začátku se situ-

  ace optimisticky nevyvíjela. A mohlo za to opět počasí.

  První práce totiž stavbaři zahájili v únoru, kdy i ve Zličíně

  panovala tuhá zima. Nepříznivé povětrnostní podmínky

  ovlivnily především betonáž základové desky. Vlivem

  rychlého oteplení navíc prudce stoupla hladina spodní

  vody, kterou bylo potřeba odčerpat, což se promítlo do

  finančních nákladů a stavbu zbrzdilo zhruba o 14 dní.

  Skluz se pracovníkům Metrostavu podařilo dohnat

  a práce nyní probíhají v předstihu. „Pracujeme na vy-

  zdívkách a rozvodech elektra, vody a kanalizace. Probíhá

  montáž oken a v 1. NP děláme omítky. Kromě toho jsme

  také zahájili práce na fasádě,“ vyjmenovává Ing. Tůma.

  A právě na fasádu a zprovoznění kotelny se jeho tým

  soustředí v následujících týdnech. Kromě nich by do

  konce října měly být dokončeny podlahy a omítky a na

  svém místě by mělo být zhruba 70 procent radiátorů,

  aby se v průběhu listopadu mohlo začít topit. Pak budou

  moci práce pokračovat uvnitř: obklady a dlažby, malby

  a následně montáž dveří a dřevěných podlah.

  Dům M bude mít stejnou fasádu jako již hotový dům J,

  která se od ostatních objektů v komplexu Metropole liší.

  Její provedení podle Ing. Tůmy komplikují různě odská-

  kané lodžie, u kterých se musí zateplovat i strop.

  Také do budoucna vidí Ing. Tůma průběh stavby

  optimisticky: „Plánujeme byty předat a dům dokončit

  v předstihu asi o 2,5 měsíce. V součastné době již bylo

  zahájeno výběrové řízení na realizaci dalších tří objektů –

  N, O a P –, kterého se chceme také zúčastnit,“ uzavírá.

  Pokud vše dobře dopadne, stavba dalšího domu by měla

  být v Metropoli Zličín zahájena ještě letos v prosinci.

  Martina Vampulová, foto Josef Husák

  ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

  Obchodní centrum Jihlava zahájilo provoz

  Štola Markéta přesáhla délku 200 metrů

  V komplexu Metropole stojí další hrubá stavba

  Divize 4 zvládla na Moravě i rozmary počasí

  V zimě sněží, na jaře bývá velká voda a v létě vedro.

  S tím vším se stavbaři umějí vypořádat. Letos si však

  užili nad obvyklou míru – sněhu byly závěje, z potůčků

  vyrostly povodně a tropická teplota přerušovala pra-

  covní postupy. I přesto, díky mobilizaci rezerv a práci

  o víkendech, divize 4 dokončí stavbu své části nového

  úseku dálnice D1 z Kroměříže do Říkovic včas.

  „Ve sdružení, které vede společnost Skanska DS, jsme

  v rámci výstavby dálničního obchvatu města Kroměříž

  dostali na starost provedení více než dvoukilometrového

  úseku rychlostní komunikace R55, který navazuje na no-

  vou dálniční mimoúrovňovou křižovatku u Hulína. Naše

  dílo zahrnuje asi 40 stavebních objektů a ze tří mostů,

  které tu budujeme, oba dálniční stavíme vlastními silami,“

  připomíná rozsah zakázky vedoucí projektu Ing. Břetislav

  Polák a doplňuje: „Pracujeme na Moravě od března 2008.

  Stavební práce na našem úseku, které zahájil rozsáhlý

  a pro archeology velmi obohacující záchranný průzkum,

  jsme až do letošního ledna zvládali s přehledem. Počasí

  v následujícím období nám však dalo zabrat.“

  V zimě se staveniště podobalo sibiřské pláni – tolik

  a po tak dlouhou dobu ležícího sněhu jako letos prý nikdo

  z místních nepamatuje. Kvůli bílé nadílce musela divize 4

  zastavit veškeré práce na hlavních stavebních objektech.

  Pokračovala jen omezeně, ve frézování živičných vrstev

  na části původní komunikace II/342, kterou v rámci

  stavby D1 přeložila. Začátkem letošního února byla tato

  silnice uvedena do předčasného užívání.

  S jarem sníh odtál a rozplynul se ve zvýšených hla-

  dinách řek; archeologové zdárně dokončili svůj průzkum

  pod překládanou komunikací. „Pokud by někdo hodnotil

  úseky stavby podle množství historických nálezů, tak by

  Metrostav snadno zvítězil. Na našem staveništi se totiž

  našlo nejvíce dokladů o osídlení prostoru kolem Hulína.

  Nejstarší nálezy pocházely až z doby více než 3000 let

  před naším letopočtem,“ podtrhl Ing. Polák.

  V květnu se však nad Moravou zastavily dešťové mra-

  ky. Dlouhotrvající srážky snížily pevnost již provedených

  podkladních vrstev vozovek, voda zalila okolí stavby a tým

  Ing. Poláka nemohl zahájit provádění jejich definitivních

  konstrukcí. Kvůli nepříznivému počasí dosáhlo zpoždění

  prací nejméně šest týdnů. Pokládku cementobetonového

  krytu chtěla divize 4 urychlit nasazením dalšího finišeru.

  Rozmary počasí ale pokračovaly, když pracovní dobu

  všech strojů omezily teploty nad 35 °C jen do poledne,

  kdy se teplota betonu blížila padesátce.

  „Skluz postupně doháníme zvýšeným úsilím,“ popi-

  suje Ing. Polák. „Naši subdodavatelé dokončují cemento-

  betonový kryt a pokládají živičné vrstvy (foto). V nejbližší

  době nás však čekají hlavně dokončovací práce. A z divize

  je nás tu už jen osm – kromě mě ještě ekonom, dispečer-

  ka, čtyři technici a mistr. Abychom stavbu včas dokončili

  a dopracovali doklady pro přejímku, čeká nás časově ná-

  ročná práce. Pokud však nepřijde třeba zemětřesení, náš

  úsek R55 předáme včas. Tak, aby celá nová dálnice D1

  mohla být uvedena do provozu už letos v listopadu, podle

  původního harmonogramu,“ uzavřel Ing. Polák.

  –ls–, foto Břetislav Polák

  strana 5

  1

  1

  2

  2

  Metrostav_14_15_10.indd 5 8/24/10 1:30:56 PM

• Strana 6

  strana 6

  INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

  NAŠE FOTOREPORTÁŽ

  2

  1

  3

  Dostavba dálnice D8 přes České středohoří zpomalila tempo

  Podle původního harmonogramu měl být poslední, 16,5 km dlouhý úsek dálnice D8 uveden do provozu najednou

  v prosinci letošního roku. Z legislativních a finančních důvodů se však jeho výstavba zpomalila. Dnes už je zřejmé,

  že jej sdružení firem Metrostav, Berger Bohemia a SMP pod vedením společnosti EUROVIA CS dokončí později,

  a zprovozněný bude po dílčích úsecích. „Jsme rádi, že investor práce nezastaví, a můžeme v nich pokračovat,“

  oddechl si Ing. Roman Fuksa z divize 5, který je ředitelem celé stavby Metrostavu v základu zahrnující čtyři velké

  stavební objekty. V tunelu Radejčín, kde výstavba začala od ústeckého portálu (foto č. 1), dokončí ještě tento měsíc

  pracovníci divize 5 kompletní ražby. Dnes je v něm nasypaná vozovka z vyrubaného materiálu (foto č. 2) a raziči

  dočišťují stěny obou tubusů i propojek (foto č. 3 a 4), aby v nich mohla být co nejdříve zahájena výstavba definitivního

  ostění. Práce jako obvykle probíhají pod dohledem Báňského úřadu, jehož odborníkům se při návštěvách nejvíc

  věnuje vedoucí projektu Ing. David Cyroň (foto č. 5 vlevo). Most v Dobkovičkách staví divize 5 a 4 pomocí přesuvné

  skruže (foto č. 6). „Ve čtvrtek 19. srpna jsme na něm dokončili nosné konstrukce (foto č. 7) a na pravém mostě

  začínáme betonovat římsy,“ popsal Ing. Fuksa. Stavební část asi 270 m dlouhého tunelu Prackovice dokončí divize

  5 ještě letos. Zbývá jí jen provést asi 80 m dlouhý zásyp hloubených tunelů (foto č. 8). Cesta od Prackovic směrem

  ku Praze pokračuje k poslednímu velkému objektu, který Metrostav na D8 buduje – k mostu Oparno. O unikátní letmé

  betonáži, kterou vznikl, i o nezvykle velkém, 135m rozpětí spodních oblouků (foto č. 9), jsme už psali mnohokrát. Ani

  jeho stavba se naštěstí nezastavila a tým Milana Špičky na něm právě betonuje římsy levého mostu.

  Pro lepší orientaci

  Na trase metra B ve stanici Karlovo náměstí nainsta-

  lovali v červnu pracovníci Dopravního podniku hl. m.

  Prahy zkušební verzi pilotního projektu nového infor-

  mačního a navigačního systému.

  Při jeho přípravě, která začala už na podzim roku

  2008, vycházeli jak z analýzy odzkoušených a úspěš-

  ně sloužících informačních systémů MHD v evropských

  i světových metropolích, jako je např. Londýn, Madrid,

  Vídeň nebo Paříž, tak i ze spolupráce s nezávislými od-

  borníky. Podílela se na něm i Národní rada osob se zdra-

  votním postižením ČR, aby byl lépe viditelný i pro osoby

  se zrakovým postižením, přední designéři a specialisté

  na informační design a technologie a Pražská informační

  služba, zastřešující zájmy zahraničních návštěvníků.

  Nový vícejazyčný orientační systém bude srozumitel-

  nější i pro cizince, přehlednější a bude ve větším souladu

  s moderní grafikou a designem. Používá více piktogramů

  a jednotlivé východy označuje čísly. Jejich rozmístění

  vysvětlí na nástupištích umístěné jednoduché mapy okolí

  stanice s očíslovanými vstupy do podzemí.

  Grafika nového systému byla postavena na výrazněj-

  ších prvcích, než má ten stávající. Informační tabule na

  nástupištích i ve vestibulech totiž kombinují pouze dvě

  barvy – bílou a tmavě modrou. Jejich kontrast bude vidi-

  telnější a také bezpatkové písmo bude lépe čitelné.

  Nový navigační systém z metra bude mít v budoucnu

  přesah do celé Pražské integrované dopravy. V přípa-

  dě úspěchu jeho pilotního projektu a získání evropské

  podpory předpokládá vedení Dopravního podniku hl. m.

  Prahy jeho rozšíření i do dalších stanic podzemní dráhy

  a do celého systému MHD v české metropoli.

  4 5

  8 9

  Metro má 582 kcal

  Před 35 lety, na počest zahájení provozu na prvním

  úseku trati C pražské podzemní dráhy, začaly Michel-

  ské pekárny vyrábět dezert nazvaný Metro.

  Stejně jako podzemní vlaková souprava, měl i on

  v jednom balení čtyři hranolovité „vagonky“, které pat-

  řily k jedněm z prvních trvanlivých cukrářských výrobků

  na našem trhu. Každý podlouhlý sladký kvádřík o váze

  120 gramů obsahoval asi 2400 kJ, což v přepočtu zna-

  mená o trochu víc než 580 kilokalorií.

  Novinku, jejíž recepturu získaly pekárny nádavkem

  k výrobní lince zakoupené v Holandsku, si oblíbili zejmé-

  na spartakiádní cvičenci. Do hromadných jídelen ji totiž

  zásobovači dodávali v obzvlášť velkém množství. Metro

  měli rádi nejen sportovci, proto jej v obchodních regá-

  lech najdete dodnes. A stále jej vyrábějí v Michelských

  pekárnách. K původní bílé klasické podobě však přibyla

  i varianta perníková, kokosová a punčová. Všechny mají

  90denní minimální trvanlivost a za svou kvalitu získaly

  prestižní značku Klasa. V internetových obchodech mů-

  žete jednu čtyřvagonkovou sestavu koupit už za 23 Kč.

  Dobrou chuť a šťastnou cestu metrem s Metrem!

  6 7

  Podpora babyboxu

  Babybox neboli schránka na odložení dětí nabízí mat-

  kám a někdy i otcům východisko z krajní životní situ-

  ace. V České republice jich donedávna bylo 36 a po-

  mohly zachránit už 32 dětí. V úterý 29. července

  začal v pravé poledne sloužit babybox třicátý sedmý

  na radnici Prahy 6 v Jilemnické ulici. Vznikl jako třetí

  v Praze a první na levém břehu Vltavy a za výrazného

  finančního přispění Metrostavu.

  Zřizování záchranných schránek organizuje Nadační

  fond pro odložené děti STATIM a občanské sdružení Ba-

  bybox pro odložené děti – STATIM, jehož předseda Ludvík

  Hess všem přítomným na místě předvedl, jak babybox

  funguje (foto). Jeho schránka s půdorysem 100 x 50 cm

  a výškou 60 cm je větraná a vytápěná na 37 °C. Prostor

  uvnitř snímá kamera a kontrolují čidla, která reagují na

  světlo i zvuk. Když se dvířka za dítětem zavřou, signali-

  zace upozorní obsluhující personál na vložené nemluvně.

  Jeho stav a čas vložení jsou elektronicky i obrazově

  zaznamenávány. Ten, kdo dítě do schránky dal, přitom

  zůstává v anonymitě a má dost času nepoznán odejít.

  Kromě Ludvíka Hesse uvedli třicátý sedmý babybox

  u nás oficiálně do provozu starosta Prahy 6 Tomáš Cha-

  lupa a ředitel divize 6 Metrostavu Ing. Jan Cuc. Symbo-

  lickou otevírací pásku přestřihli najednou, aby vyjádřili

  společnou ochotu pomoci těm, kdo to nejvíc potřebují.

  – r e d – , f o t o M i l o s l a v K o l á ř

  Mistři a Byrokrat Cup

  Smíšený tým Metrostavu zvítězil v sobotu 7. srpna

  v Dobříši na Mistrovství České republiky firemních

  týmů v MTB maratonu. Blahopřejeme! Úspěch na-

  šich reprezentantů povznesl Metrostav na první příčku

  v průběžném hodnocení turnaje Byrokrat Cup.

  Mistrovský závod na horských kolech se uskutečnil

  v rámci Českého poháru marathon MTB cup 2010. Brdský

  terén při něm přivítal více než 600 bikerů vytrvalým deš-

  těm a na hřebeni pouhými 13 stupni Celsia. Za naše barvy

  do závodu nastoupili Hana Kadlecová z divize 2 a Vladislav

  John a Jan Klečka z centrály. V závodě jednotlivců se nej-

  lépe umístila Hana Kadlecová, která téměř 55 km dlouhou

  trať zvládla v čase 3 hodiny, 38 minut a 15 sekund a zví-

  tězila v kategorii žen nad 35 let. Vladislavu Johnovi se

  kvůli velkému množství bahna ve střední části trasy (foto)

  zadřelo jedno z ložisek zadního kola a s časem 03:09:56

  se propadl na 23. místo ve své kategorii mužů 30–39 let.

  Jan Klečka v ní skončil na 103. místě. Celkový součet časů

  našich závodníků však znamenal vítězství nad ostatními

  smíšenými firemními týmy v závodě a zisk titulu mistr

  České republiky pro rok 2010.

  Výsledky závodu na horských kolech v Dobříši se

  započítávají i do série Byrokrat Cup, ve kterém se Met-

  rostav díky výbornému výkonu cyklistů posunul na první

  místo v průběžném pořadí. Po devíti letošních turnajích,

  kterých se zatím zúčastnilo 79 týmů, má 340 bodů. Před

  druhou společností NESS Czech vede o pouhé čtyři bo-

  dy. Před třetím družstvem firmy SUDOP PRAHA má však

  náskok o rovnou stovku. Za Metrostav se zatím závodů

  zúčastnilo 26 zaměstnanců. Další ještě mají příležitost.

  Letošní Byrokrat Cup má totiž ještě na programu:

   18. září – stolní tenis

   28. září – golf

   9. října – sálová kopaná

   16. října – florbal

   6. listopadu – volejbal 4+2

   20. listopadu – squash

   27. listopadu – bowling

  Podrobnější informace najdete na internetové adrese

  www.byrokratcup.cz. Do závodů se můžete přihlásit tře-

  ba e-mailem na adrese komarkova@metrostav.cz.

  –red–, foto KT FOTO – Jindřich Krammer

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav, člen DDM Group / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce

  Koželužská 5, 180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 709 415; www.metrostav.cz / Číslo 14-15/2010 vyšlo 26. 8. 2010 (16/2010 vyjde 15. 9. 2009) / Složení redakční rady Ing. František Polák (předseda), Ing. Jaromír Pavlíček (místopředseda), Ing.

  Ivan Kajer, Ing. Jiří Kavan, Pavel Meyer, Ing. Jitka Neklanová, Ing. Lenka Svobodová, Ing. Jaromír Šob, Ing. Libuše Weinfurtová a Mgr. Tomáš Zámečník / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang

  Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, Praha 7-Troja, tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č. j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo

  povoleno s.p. OZSeČ Ústí nad Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736

  Divadlo pro hospic

  Teátr Víti Marčíka vás v úterý 7. září v 16 hodin zve do

  parku Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích

  na rozverný divadelní kus pro malé i velké s názvem

  Sněhurka a sedm trpaslíků. Hru, jejíž kulisy tvoří ko-

  mediantský vůz, oživí rytmické písničky, jejichž snad-

  no zapamatovatelný refrén si nejen děti, ale i dospělí

  obvykle zpívají společně s herci. Samozřejmě nebude

  chybět humor a hlavně láska, která i smrt překoná.

  Metrostav_14_15_10.indd 6 8/24/10 1:31:01 PM