Metrostav

Strana 3

strana 3

LETNÍ PŘÍLOHA

Naše ženy na stavbách

Věra Kubrová

Vedoucí útvaru nakupování v divizi 6.

VMetrostavu pracujete již 26 let. Co vám léta stráve-

ná na stavbě dala nejvíce ana jakou stavbu nejraději

vzpomínáte?

Ano, do Metrostavu jsem nastoupila v roce 1994 a do

roku 2015 jsem smenšími obměnami pracovala vjednom

kolektivu, který pro mě byl vysokou školou nejen vtech-

nické oblasti, ale ivté lidské. Poznala jsem práci dispečer-

skou, přípravářskou, pracovala jsem jako stavbyvedoucí

azástupce vedoucího projektu apotkala jsem zajímavé

lidi nejen ve firmě, ale ina straně investorů, projektantů

aarchitektů. Ráda vzpomínám na všechny stavby, kte-

rými jsem prošla, protože každá byla něčím originální,

specifická, něčím nová a tím pádem i poučná. Pokud

bych si ale měla vybrat jednu znich, byly by to vysouva-

né tunely metra pod Vltavou. Technologie, kterou jsme

pro výstavbu tenkrát použili, byla unikátní nejen vČeské

republice, ale také vzahraničí, abyla tou dobou utunelů

srovnatelného měřítka použita vůbec poprvé. Původní

projektové řešení bylo nahrazeno technologií betonáže

vsuchém doku, ve kterém se vytvořily tubusy tunelů aty

se následně vsouvaly do předem připravené rýhy na dně

řeky Vltavy. Stavba byla realizována pod vedením kolegy

amého kamaráda pana Jiřího Kordíka. Poznala jsem na

ní skvělé lidi, kterých si dodnes velmi vážím.

VMetrostavu jsou zaměstnáni vaši dva synové, sjed-

ním jste dokonce pracovala na jedné stavbě. Jaké to

bylo přepnout zrole matky do role kolegyně?

Ano, syn Marek pracuje jako vedoucí projektu udivize 6

a syn Jan se momentálně podílí jako ekonom projektu

na stavbě na jihu Čech – Modernizace trati uSoběslavi

v divizi 5. Se synem Markem ajeho týmem jsem vroce

2015 pracovala na stavbě Atrium Kobylisy, kde jsem

dělala přípravu. Abychom mohli společně fungovat jako

kolegové, roli matky jsem musela zcela odložit, akdyž se

na to ohlédnu zpět, nebylo to pro mě jednoduché, ale na

druhé straně to bylo zároveň také velmi poučné. Potvrdila

jsem si, že ten, kdo má zájem pracovat, aten, kdo má zá-

jem spolupracovat vtýmu, dokáže vše spolu sostatními

dotáhnout ke zdárnému konci.

Nyní úspěšně vedete tým nakupování. Jak jste si zvyk-

la na přesun do kanceláře aco byla pro vás vtu dobu

největší výzva?

S přesunem ze stavby do kanceláře jsem upřímně ze

začátku dlouho váhala anabídku vést útvar nakupování

jsem přijala až napotřetí. Nakonec jsem kní přistoupila

jako kjedné zmožností, jak se pokusit předat zkušenosti

z mé dlouholeté praxe v realizaci, a přijala jsem pozici

jako výzvu. Říkala jsem si, že pokud má mít moje práce

vtéto pozici smysl, měla by být především pomocí ado

jisté míry islužbou realizačním týmům, ato jsem si vy-

tyčila jako cíl své práce. Nastavení systému apravidel,

podle nichž bude útvar fungovat, auvést ho vživot bylo

tenkrát asi nejobtížnější. Myslím ale, že se to nakonec

povedlo ave spolupráci skolegy se nám daří ulehčit práci

realizačním týmům azískávat od nich zároveň zpětnou

vazbou informace a poučení, která se snažíme zúročit

vnaší další práci.

POHLED KOLEGY

Jiří Kordík,

hlavní stavbyvedoucí divize 8:

„Na dlouholetou spolupráci sVěrkou, která mi jako ve-

doucímu projektu dělala zástupce, vzpomínám velmi rád.

Když máte na stavbě vtýmu ženu, kolektiv není tak hrubý

a při jednáních je to s přítomností ženského elementu

mnohem příjemnější. Ženy jsou navíc pečlivější a více

zaměřeny na detail. OVěrku se nebylo potřeba ani bát, je

důkazem toho, že ižena na stavbě si umí získat respekt.

Bral jsem ji jako rovnocenného partnera, navzájem jsme

si sami sebe vážili amožná idíky tomu vkládala do práce

mnohem více energie nad rámec požadavků.“

Máme co slavit. Od žen, studentek vysokých škol, Metrostav získal nejvíce hlasů za nejlepšího zaměstnavatele a vkategorii Engineeringmezi studentkami jsme se tak

vyšplhali na 1. místo vprůzkumu Universum Awards 2020. Jsme rádi, že se na vysokých školách stále objevují studentky, které se chtějí ve stavebním odvětví uplatnit, ato

navzdory vnímání, že stavba je pracovním prostředím spíše pro muže. Máme vyzkoušeno, že ženy přinášejí do pracovních týmů další kvality, kterých si vedoucí akolegové

velmi cení. Proto nás moc těší, že vnašich týmech potkáváme kolegyně, které plnohodnotně zastupují své pozice, a několik z nich bychom vám rádi představili.

Krátké ohlédnutí do historie aneb Tenkrát u Brooklynského mostu

Jedny zprvních písemných záznamů oženách pracují-

cích na stavbách odkazují na 13. až 17. století, kdy ženy

vrámci dělnických profesí kopaly příkopy pro založe-

ní základů, míchaly maltu, nosily na stavbách vodu,

apod. (foto č. 1). Tehdy se jednalo převážně ochudé

nebo svobodné ženy, kterým tato práce pomáhala za-

jistit alespoň minimální zdroj obživy kpřežití.

Postupně se začaly objevovat případy, kdy se ženy

střední třídy chopily příležitostí učit se od svých otců ne-

bo manželů řemeslům jako například zedničina atesařina.

Do vedoucích pozic se tehdy ženy dostávaly pouze vsi-

tuacích, kdy jejich manžel zemřel azadavatel stavby svolil,

aby žena vedení na stavbě za svého manžela převzala.

Do podobné situace se dostala Emily Warren Roeblin-

gová (portrét), která je jednou zprvních dokumentova-

ných stavebních inženýrek. Když její manžel onemocněl,

převzala za něj otěže apodílela se na dokončení výstavby

Brooklynského mostu (foto č. 2 a 3). Jde o jeden z nejstar-

ších visutých mostů v USA, rozpětí mezi pilíři je 486,3 m.

Oficiálně se most otevřel 24. května 1883 aEmily byla

prvním člověkem, který ho přešel.

1 2

Metrostav_14_15_2020.indd 3Metrostav_14_15_2020.indd 3 14.08.20 13:5414.08.20 13:54

Metrostav a.s. - noviny