strana 4

Mistr u rekonstrukce jezu v Hubálově

v divizi 6.

Jak se ve vás zrodila myšlenka, že teplá, suchá a čistá

kancelář není nic pro vás?

Začínala jsem jako projektantka v menší vodohospodářské firmě. Po dvou letech rýsování různých projektů jsem

věděla, že to není můj šálek čaje. Toužila jsem se podílet

na přímé realizaci staveb a  řešit průšvihy a  nedostatky

v neustále nových a přibývajících situacích. Chtěla jsem

na vlastní oči vidět a dělat to, co nás ve škole učili. V dobrém jsme se tedy rozloučili a já šla s vidinou sama sebe

v zabahněných holinách o dům dál, do Metrostavu.

Jak velká změna to byla a jak na vás jako ženu muži na

stavbě reagují?

Měla jsem štěstí, že jsem začínala na výstavbě Rezidence

Garden Towers. Stavba byla velmi náročná jak psychicky,

tak fyzicky, ale jsem ráda, že jsem byla hozena rovnou do

divokých vod, protože za dobu jednoho roku jsem se na

tomto projektu mnoho naučila. Nyní jsem na vodohospodářské stavbě v pozici mistra a pomalu přebírám zodpovědnější úkoly, abych se co nejlépe připravila na posun

do pozice stavbyvedoucí. Může se zdát, že stavařina není

vhodná pro ženy, ale moji kolegové jsou rádi, že zjemním

jejich chlapské prostředí, a cení si mě za schopnost využít

své ženské organizační schopnosti pro dobré plánování

chodu stavby a správné předvídání.

Jaké plány v rámci vaší kariéry máte do budoucna?

Momentálně si dálkově dodělávám inženýrský titul a chtěla bych si zajistit zkoušky na autorizovaný dozor, abych

mohla být plnohodnotnou stavbyvedoucí. Mým snem je

stát se vedoucí projektu a řešit stavby v celém rozsahu.

Zároveň bych to vše chtěla skloubit s  rodinou, kterou

plánuji založit v budoucnu. Vím, že to nebude pravděpodobně snadné, nicméně neztrácím naději a věřím, že se

mi všechny tyto sny podaří splnit.

Ing. Dana Klaudová

Stavbyvedoucí divize 1 na výstavbě

nové čističky odpadních vod v Lysicích

u Brna.

Jak začala vaše kariéra v naší společnosti?

Do Metrostavu jsem nastoupila před sedmi lety jako

asistentka stavbyvedoucího. Díky skvělým kolegům na

projektu jsem kromě práce v  kanceláři byla zapojována

i  na každodenní pochůzky po stavbě a  přirozeně se tak

dostávala i k samotné realizaci stavby. Po nějakou dobu

Metrostav_14_15_2020.indd 4

jsem pokračovala na dalších projektech jako přípravářka,

ale stále mě to táhlo ven a v tu dobu jsem věděla, že být

součástí dění na stavbě i se všemi různými překážkami je

pro mě klíčové. Že je to přesně to, co mě baví a naplňuje.

Jsem proto moc šťastná, že jsem se mohla na stavbu jako

mistr vrátit a později získala i důvěru postoupit do pozice

stavbyvedoucí.

V  této roli jste se osvědčila, máte ambice posouvat

se dál?

Nemám. Dělat vedoucí projektu by znamenalo se od

stavby zase odklonit, a to nechci. Jak jsem už naznačila,

pozice stavbyvedoucí mě nyní naplňuje vším, co s sebou

přináší, tedy být přímo součástí procesu od samého začátku, kdy stavba začíná růst, přes celou dobu realizace

až po její předání investorovi. To je pro mě ten takzvaný

„posun dál“. Učit se s každou novou stavbou, zpětně se

za ní ohlédnout, zhodnotit výsledek, poučit se z případných chyb a zúročit nasbírané zkušenosti a poznatky na

dalším novém projektu. Věřím, že tento cyklus se dá stále

opakovat, a přesto vás každá stavba vždy něčím novým

překvapí.

Čeho si na své práci nejvíce vážíte?

Nejvíce si vážím kolegů a všech ostatních zúčastněných,

se kterými projekty realizujeme. Dělá mi radost, když jako

tým směřujeme ke společnému cíli, a jsem opravdu vděčná za to, že mohu do práce chodit každý den s pocitem,

že „nemusím, ale chci“.

Ing. Natália Klempová

Technik na optimalizaci traťového

úseku Praha Hostivař – Praha hl. n.

v divizi 5.

Optimalizace zmíněného traťového úseku je vaší první

zkušeností přímo na stavbě. Jakou roli tu zastáváte?

Vykonávám roli mistra a  společně s  kolegou, dalším

mistrem, rozděluji práci mezi našich 14 dělníků. Jsou to

všechno šikovní kolegové, se kterými se mi dobře pracuje.

Ze začátku jsem se bála, že mě nebudou brát vážně, žena

se na stavbě přece jen tak často nevidí, ale zjistila jsem,

že je to pouze předsudek, kvůli němuž se možná hodně

žen bojí v těchto pozicích uplatnit. Naopak všichni jsou ke

mně pozorní a myslím si, že jsme si k sobě vytvořili hezký pracovní vztah. Proto jsem vděčná mému vedoucímu

Ing. Šabachovi, který mi dal šanci sbírat zkušenosti přímo

na stavbě, a i za to, že moji kolegové od stavbyvedoucích

až po dělníky s tím nikdy neměli problém. Je to pro mě

obrovská zkušenost.

Stavba na koridu v  Hostivaři je z  hlediska rozlohy

poměrně rozsáhlá a za den tak nachodíte dlouhé vzdálenosti. Jak se vám pracuje v  chladných dnech a  při

nepříznivém počasí? Nechybí vám někdy pohodlí?

Upřímně, někdy chybí a lhala bych, kdybych řekla, že ne.

Opustit teplo kanceláře někdy bývá těžké, ale jakmile jsem

na stavbě a řeším s kolegy, co je potřeba, práce mě rychle

pohltí a  nějaké nepohodlí už vůbec nevnímám. Zkrátka

máme úkol, který je třeba udělat, a  když prší, tak prší.

Počasí neporučíme.

Za co cítíte na stavbě největší zodpovědnost?

Pro mě je nejdůležitější bezpečnost. Dbám na to, aby se

na stavbě nikomu nic nestalo, a  stále opakuji „hlavně

opatrně“. A pak samozřejmě kladu důraz na to, abychom

s týmem odvedli svou práci v požadované kvalitě a v termínu. Důvěru, kterou do mě můj nadřízený vkládá, bych

určitě nerada zklamala.

Jaké je to mít

kolegyni na stavbě?

Ing. Klára Šemberková

Stavbyvedoucí divize 4 na výstavbě

dálnice D11.

„PRO MĚ OSOBNĚ JE TO VELKÉ ZPESTŘENÍ.

ŽENA MÁ NA VĚCI ÚPLNĚ JINÝ POHLED NEŽ

MUŽ. DALEKO VÍCE DBÁ NA POŘÁDEK A MÉ

KOLEGYNĚ JSOU V TÝMU VELKÝM PŘÍNOSEM.

SAMOZŘEJMĚ ZE ZAČÁTKU JSME MĚLI

OBAVY, JAK JE OKOLÍ NA STAVBĚ PŘIJME,

ALE S KOLEGY JSME SE SNAŽILI JIM POMOCI

PŘIPRAVIT PŮDU A JÍT TOMU NAPROTI.

NEBYLO TO OVŠEM NUTNÉ, HOLKÁM SE HNED

PODAŘILO VYBUDOVAT SI DOBRÉ VZTAHY

A DŮVĚRU POSTAVENOU NA OTEVŘENÉ

A ROVNOCENNÉ KOMUNIKACI.“

R o b e r t Š k a r e c k ý, v e d o u c í p r o j e k t u d i v i z e 1.

Co na práci v Metrostavu nejvíce oceňujete?

Vážím si především možnosti pracovat na rozsáhlých

a zajímavých projektech a také toho, že mohu být součástí

velkého týmu zkušených lidí v oboru. Momentálně mám

štěstí nejen na tým, ale i  na subdodavatele, se kterými

denně spolupracuji, a jsem za to velmi vděčná.

Na současné stavbě máte na starost výstavbu celkem

osmi mostů a to už je velké sousto. Jak takový zápřah

zvládáte?

Ano, momentálně se starám o  osm mostních objektů,

kde jsem jediným zástupcem pro jednání s  projektanty,

zástupci investora a  subdodavateli. Řídím a  koordinuji

postupy prací, provádím fakturace apod. S kolegou si pak

vzájemně vypomáháme v koordinaci společných subdodavatelů napříč všemi objekty, kterých je tu celkem 12,

a to bývá někdy velký blázinec. I když je to velmi náročné

a leckdy musím práci obětovat více, než jsem si představovala, oceňuji na tom fakt, že jsem se na této stavbě za

10 měsíců naučila více než kdekoli jinde za sedm let, během nichž se stavařině věnuji. Za těch 10 měsíců se nám

tu podařilo od zakládání až po vrchní stavbu dokončit osm

mostních objektů a neztrácíme dech zvládnout i vše ostatní v  plánovaných termínech. Jako svůj největší úspěch

zatím vnímám dokončení nosné konstrukce mostu přes

železnici. Pět měsíců dopředu, tedy v době, kdy ještě ani

nebylo kopnuto do země, jsem musela naplánovat konkrétní termín vlakové výluky pro osazení nosníků. V opačném případě by se veškeré související práce posunuly na

další termín výluky, tedy o dva a půl měsíce.

Jak se vám spolupracovalo s  vašimi vedoucími, pod

nimiž jste měla doposud možnost v  Metrostavu pracovat?

Když jsem do Metrostavu nastoupila jako technik do prvního týmu na výstavbu dálnice D3 pod Ing.  Krále, byla

jsem v podstatě, jak sám říkal, „zajíc v pytli“. Jemu bych

proto chtěla poděkovat za to, že se nebál do mě vložit důvěru a dal mi příležitost dokázat, že na tuto pozici mám.

Stavbu dálnice D11 a pozici stavbyvedoucího na mostech

jsem si pak v  podstatě mohla vybrat sama na základě

vzájemné dohody s mým současným vedoucím Ing. Rakoušem. Jeho si moc cením za tým, který zde vytvořil,

a za to, že i přes všechny komplikace, se kterými se na

projektu potýkáme, táhne za jeden provaz, abychom došli

ke společnému cíli. Oběma pak patří můj dík za to, že i na

úkor velké vytíženosti si na mě vždy udělali čas a vedli mě

směrem, o kterém jsem přesvědčená, že je ten správný.

Podíl žen ve stavebnictví

10 %

celosvětově

16 %

v Metrostavu

Zdroj: BigRentz, Women in Construction

Jana Fučíková

LETNÍ PŘÍLOHA

„KDYŽ TO VZTÁHNU KE SVÉMU TÝMU, KAŽDÝ

Z KOLEGŮ JE VÍCE ZAMĚŘENÝ NA JINÝ DETAIL.

SILNOU STRÁNKOU KOLEGYNĚ JE URČITĚ

KOMUNIKACE A SCHOPNOST PROJEDNÁVÁNÍ

POTŘEBNÝCH ZÁLEŽITOSTÍ NA STAVBĚ.

KOLEGA JI ZAS DOPLŇUJE SVOU VÝBORNOU

ORIENTACÍ V TECHNICKÝCH ASPEKTECH.

DOHROMADY TAK TVOŘÍ PERFEKTNÍ TÝM.

A CO SE TÝKÁ POŽADOVANÉHO NAPLŇOVÁNÍ

PŘEDPOKLADŮ NA DANOU POZICI AŤ UŽ

MISTRA, NEBO STAVBYVEDOUCÍHO, MYSLÍM

SI, ŽE TO S POHLAVÍM NESOUVISÍ. V TOMTO

PŘÍPADĚ HRAJÍ ZÁSADNÍ ROLI ZKUŠENOSTI

A NASTAVENÍ OSOBNOSTI DANÉHO ČLOVĚKA,

BEZ OHLEDU NA TO, ZDA SE JEDNÁ O ŽENU

NEBO O MUŽE.“

I n g .   To m á š B e r ž i n s k ý, v e d o u c í p r o j e k t u d i v i z e 6 .

„V DIVIZI JSME NA SMÍŠENÉ TÝMY

ZVYKLÍ. HISTORICKY JSME DÁVALI ŽENÁM

PŘÍLEŽITOSTI VŽDY. DŘÍVE SE PROSAZOVALY

VÍCE V PŘÍPRAVĚ STAVEB A V EKONOMICKÉ

OBLASTI. V SOUČASNÉ DOBĚ MÁME ŘADU

KOLEGYŇ, KTERÉ MAJÍ VELKOU CHUŤ STAVĚT

A PODÍLET SE TAKÉ NA TECHNICKÉ STRÁNCE

STAVEB. PRÁCE STAVBYVEDOUCÍCH NENÍ

JEN O TECHNICKÝCH A EKONOMICKÝCH

ZNALOSTECH. STAVBYVEDOUCÍ MUSÍ

ZVLÁDAT VÉST KOLEKTIV PRACOVNÍKŮ, ŘÍDIT

PODZHOTOVITELE, UVAŽOVAT EKONOMICKY,

PRÁVNĚ, PLÁNOVAT V ČASE A PŘEDVÍDAT.

NEMÉNĚ DŮLEŽITOU ROLÍ JE TAKÉ UMĚT

SPOLUPRACOVAT S TECHNICKÝMI DOZORY

INVESTORŮ. A KDYŽ MÁTE DOBŘE NAMÍCHANÝ

TÝM, S ŽENSKÝM NÁHLEDEM NA VĚC, KDE SI

SPOLUPRACOVNÍCI VÁŽÍ NAVZÁJEM SVÝCH

NÁZORŮ A ZNALOSTÍ DRUHÝCH KOLEGŮ, UMÍ

ODPOVĚDĚT S CHUTÍ NA OTÁZKY DRUHÝCH,

JSTE IHNED O TŘÍDU LEPŠÍ PŘED OSTATNÍMI.

A CO SE TÝKÁ KVALIT A AUTORITY, MUSÍ SI

JE ŽENA UMĚT OBHÁJIT ÚPLNĚ STEJNĚ JAKO

KTERÝKOLI Z OSTATNÍCH KOLEGŮ. V TOM

ROZDÍL NENÍ. A JSEM MOC RÁD, ŽE SE KLÁRCE

TOHLE VŠE DAŘÍ.“

Ing. Richar d Rakouš, vedoucí pr ojek tu divize 4.

z  útvaru personálního marketingu Metro-

„NA TOTO ODPOVÍM VELMI JEDNODUŠE. JE

TO SUPER, VELMI INSPIRATIVNÍ A JSEM MOC

RÁD, ŽE NATÁLKU V TÝMU MÁME. DŮLEŽITÉ

JE VYTVOŘIT PROSTŘEDÍ, V NĚMŽ SE NIKDO

NEBOJÍ ŘÍCT SVŮJ NÁZOR. A NATÁLKA

SE NEBOJÍ. JE OBOHACUJÍCÍ, KDYŽ OD NÍ

ZÍSKÁVÁME JINÝ POHLED NA TO, JAK SI

MYSLÍME, ŽE JE TO SPRÁVNĚ. PROTO VIDÍM

V PESTROSTI SLOŽENÍ TÝMU VELKOU SÍLU.“

stavu, foto Jakub Červenka a Profimedia.cz

I n g .  L a d i s l a v Š a b a c h , v e d o u c í p r o j e k t u d i v i z e 5 .

13 %

podíl stavebních firem

ve vlastnictví žen

Tex t y

připravila

20 %

z toho v Metrostavu

přímo na stavbách

Ing.  Darina

Doubková

14.08.20 13:54