strana 4
Mistr u rekonstrukce jezu v Hubálově
v divizi 6.
Jak se ve vás zrodila myšlenka, že teplá, suchá a čistá
kancelář není nic pro vás?
Začínala jsem jako projektantka v menší vodohospodářské firmě. Po dvou letech rýsování různých projektů jsem
věděla, že to není můj šálek čaje. Toužila jsem se podílet
na přímé realizaci staveb a řešit průšvihy a nedostatky
v neustále nových a přibývajících situacích. Chtěla jsem
na vlastní oči vidět a dělat to, co nás ve škole učili. V dobrém jsme se tedy rozloučili a já šla s vidinou sama sebe
v zabahněných holinách o dům dál, do Metrostavu.
Jak velká změna to byla a jak na vás jako ženu muži na
stavbě reagují?
Měla jsem štěstí, že jsem začínala na výstavbě Rezidence
Garden Towers. Stavba byla velmi náročná jak psychicky,
tak fyzicky, ale jsem ráda, že jsem byla hozena rovnou do
divokých vod, protože za dobu jednoho roku jsem se na
tomto projektu mnoho naučila. Nyní jsem na vodohospodářské stavbě v pozici mistra a pomalu přebírám zodpovědnější úkoly, abych se co nejlépe připravila na posun
do pozice stavbyvedoucí. Může se zdát, že stavařina není
vhodná pro ženy, ale moji kolegové jsou rádi, že zjemním
jejich chlapské prostředí, a cení si mě za schopnost využít
své ženské organizační schopnosti pro dobré plánování
chodu stavby a správné předvídání.
Jaké plány v rámci vaší kariéry máte do budoucna?
Momentálně si dálkově dodělávám inženýrský titul a chtěla bych si zajistit zkoušky na autorizovaný dozor, abych
mohla být plnohodnotnou stavbyvedoucí. Mým snem je
stát se vedoucí projektu a řešit stavby v celém rozsahu.
Zároveň bych to vše chtěla skloubit s rodinou, kterou
plánuji založit v budoucnu. Vím, že to nebude pravděpodobně snadné, nicméně neztrácím naději a věřím, že se
mi všechny tyto sny podaří splnit.
Ing. Dana Klaudová
Stavbyvedoucí divize 1 na výstavbě
nové čističky odpadních vod v Lysicích
u Brna.
Jak začala vaše kariéra v naší společnosti?
Do Metrostavu jsem nastoupila před sedmi lety jako
asistentka stavbyvedoucího. Díky skvělým kolegům na
projektu jsem kromě práce v kanceláři byla zapojována
i na každodenní pochůzky po stavbě a přirozeně se tak
dostávala i k samotné realizaci stavby. Po nějakou dobu
Metrostav_14_15_2020.indd 4
jsem pokračovala na dalších projektech jako přípravářka,
ale stále mě to táhlo ven a v tu dobu jsem věděla, že být
součástí dění na stavbě i se všemi různými překážkami je
pro mě klíčové. Že je to přesně to, co mě baví a naplňuje.
Jsem proto moc šťastná, že jsem se mohla na stavbu jako
mistr vrátit a později získala i důvěru postoupit do pozice
stavbyvedoucí.
V této roli jste se osvědčila, máte ambice posouvat
se dál?
Nemám. Dělat vedoucí projektu by znamenalo se od
stavby zase odklonit, a to nechci. Jak jsem už naznačila,
pozice stavbyvedoucí mě nyní naplňuje vším, co s sebou
přináší, tedy být přímo součástí procesu od samého začátku, kdy stavba začíná růst, přes celou dobu realizace
až po její předání investorovi. To je pro mě ten takzvaný
„posun dál“. Učit se s každou novou stavbou, zpětně se
za ní ohlédnout, zhodnotit výsledek, poučit se z případných chyb a zúročit nasbírané zkušenosti a poznatky na
dalším novém projektu. Věřím, že tento cyklus se dá stále
opakovat, a přesto vás každá stavba vždy něčím novým
překvapí.
Čeho si na své práci nejvíce vážíte?
Nejvíce si vážím kolegů a všech ostatních zúčastněných,
se kterými projekty realizujeme. Dělá mi radost, když jako
tým směřujeme ke společnému cíli, a jsem opravdu vděčná za to, že mohu do práce chodit každý den s pocitem,
že „nemusím, ale chci“.
Ing. Natália Klempová
Technik na optimalizaci traťového
úseku Praha Hostivař – Praha hl. n.
v divizi 5.
Optimalizace zmíněného traťového úseku je vaší první
zkušeností přímo na stavbě. Jakou roli tu zastáváte?
Vykonávám roli mistra a společně s kolegou, dalším
mistrem, rozděluji práci mezi našich 14 dělníků. Jsou to
všechno šikovní kolegové, se kterými se mi dobře pracuje.
Ze začátku jsem se bála, že mě nebudou brát vážně, žena
se na stavbě přece jen tak často nevidí, ale zjistila jsem,
že je to pouze předsudek, kvůli němuž se možná hodně
žen bojí v těchto pozicích uplatnit. Naopak všichni jsou ke
mně pozorní a myslím si, že jsme si k sobě vytvořili hezký pracovní vztah. Proto jsem vděčná mému vedoucímu
Ing. Šabachovi, který mi dal šanci sbírat zkušenosti přímo
na stavbě, a i za to, že moji kolegové od stavbyvedoucích
až po dělníky s tím nikdy neměli problém. Je to pro mě
obrovská zkušenost.
Stavba na koridu v Hostivaři je z hlediska rozlohy
poměrně rozsáhlá a za den tak nachodíte dlouhé vzdálenosti. Jak se vám pracuje v chladných dnech a při
nepříznivém počasí? Nechybí vám někdy pohodlí?
Upřímně, někdy chybí a lhala bych, kdybych řekla, že ne.
Opustit teplo kanceláře někdy bývá těžké, ale jakmile jsem
na stavbě a řeším s kolegy, co je potřeba, práce mě rychle
pohltí a nějaké nepohodlí už vůbec nevnímám. Zkrátka
máme úkol, který je třeba udělat, a když prší, tak prší.
Počasí neporučíme.
Za co cítíte na stavbě největší zodpovědnost?
Pro mě je nejdůležitější bezpečnost. Dbám na to, aby se
na stavbě nikomu nic nestalo, a stále opakuji „hlavně
opatrně“. A pak samozřejmě kladu důraz na to, abychom
s týmem odvedli svou práci v požadované kvalitě a v termínu. Důvěru, kterou do mě můj nadřízený vkládá, bych
určitě nerada zklamala.
Jaké je to mít
kolegyni na stavbě?
Ing. Klára Šemberková
Stavbyvedoucí divize 4 na výstavbě
dálnice D11.
„PRO MĚ OSOBNĚ JE TO VELKÉ ZPESTŘENÍ.
ŽENA MÁ NA VĚCI ÚPLNĚ JINÝ POHLED NEŽ
MUŽ. DALEKO VÍCE DBÁ NA POŘÁDEK A MÉ
KOLEGYNĚ JSOU V TÝMU VELKÝM PŘÍNOSEM.
SAMOZŘEJMĚ ZE ZAČÁTKU JSME MĚLI
OBAVY, JAK JE OKOLÍ NA STAVBĚ PŘIJME,
ALE S KOLEGY JSME SE SNAŽILI JIM POMOCI
PŘIPRAVIT PŮDU A JÍT TOMU NAPROTI.
NEBYLO TO OVŠEM NUTNÉ, HOLKÁM SE HNED
PODAŘILO VYBUDOVAT SI DOBRÉ VZTAHY
A DŮVĚRU POSTAVENOU NA OTEVŘENÉ
A ROVNOCENNÉ KOMUNIKACI.“
R o b e r t Š k a r e c k ý, v e d o u c í p r o j e k t u d i v i z e 1.
Co na práci v Metrostavu nejvíce oceňujete?
Vážím si především možnosti pracovat na rozsáhlých
a zajímavých projektech a také toho, že mohu být součástí
velkého týmu zkušených lidí v oboru. Momentálně mám
štěstí nejen na tým, ale i na subdodavatele, se kterými
denně spolupracuji, a jsem za to velmi vděčná.
Na současné stavbě máte na starost výstavbu celkem
osmi mostů a to už je velké sousto. Jak takový zápřah
zvládáte?
Ano, momentálně se starám o osm mostních objektů,
kde jsem jediným zástupcem pro jednání s projektanty,
zástupci investora a subdodavateli. Řídím a koordinuji
postupy prací, provádím fakturace apod. S kolegou si pak
vzájemně vypomáháme v koordinaci společných subdodavatelů napříč všemi objekty, kterých je tu celkem 12,
a to bývá někdy velký blázinec. I když je to velmi náročné
a leckdy musím práci obětovat více, než jsem si představovala, oceňuji na tom fakt, že jsem se na této stavbě za
10 měsíců naučila více než kdekoli jinde za sedm let, během nichž se stavařině věnuji. Za těch 10 měsíců se nám
tu podařilo od zakládání až po vrchní stavbu dokončit osm
mostních objektů a neztrácíme dech zvládnout i vše ostatní v plánovaných termínech. Jako svůj největší úspěch
zatím vnímám dokončení nosné konstrukce mostu přes
železnici. Pět měsíců dopředu, tedy v době, kdy ještě ani
nebylo kopnuto do země, jsem musela naplánovat konkrétní termín vlakové výluky pro osazení nosníků. V opačném případě by se veškeré související práce posunuly na
další termín výluky, tedy o dva a půl měsíce.
Jak se vám spolupracovalo s vašimi vedoucími, pod
nimiž jste měla doposud možnost v Metrostavu pracovat?
Když jsem do Metrostavu nastoupila jako technik do prvního týmu na výstavbu dálnice D3 pod Ing. Krále, byla
jsem v podstatě, jak sám říkal, „zajíc v pytli“. Jemu bych
proto chtěla poděkovat za to, že se nebál do mě vložit důvěru a dal mi příležitost dokázat, že na tuto pozici mám.
Stavbu dálnice D11 a pozici stavbyvedoucího na mostech
jsem si pak v podstatě mohla vybrat sama na základě
vzájemné dohody s mým současným vedoucím Ing. Rakoušem. Jeho si moc cením za tým, který zde vytvořil,
a za to, že i přes všechny komplikace, se kterými se na
projektu potýkáme, táhne za jeden provaz, abychom došli
ke společnému cíli. Oběma pak patří můj dík za to, že i na
úkor velké vytíženosti si na mě vždy udělali čas a vedli mě
směrem, o kterém jsem přesvědčená, že je ten správný.
Podíl žen ve stavebnictví
10 %
16 %
celosvětově
v Metrostavu
Zdroj: BigRentz, Women in Construction
Jana Fučíková
LETNÍ PŘÍLOHA
„KDYŽ TO VZTÁHNU KE SVÉMU TÝMU, KAŽDÝ
Z KOLEGŮ JE VÍCE ZAMĚŘENÝ NA JINÝ DETAIL.
SILNOU STRÁNKOU KOLEGYNĚ JE URČITĚ
KOMUNIKACE A SCHOPNOST PROJEDNÁVÁNÍ
POTŘEBNÝCH ZÁLEŽITOSTÍ NA STAVBĚ.
KOLEGA JI ZAS DOPLŇUJE SVOU VÝBORNOU
ORIENTACÍ V TECHNICKÝCH ASPEKTECH.
DOHROMADY TAK TVOŘÍ PERFEKTNÍ TÝM.
A CO SE TÝKÁ POŽADOVANÉHO NAPLŇOVÁNÍ
PŘEDPOKLADŮ NA DANOU POZICI AŤ UŽ
MISTRA, NEBO STAVBYVEDOUCÍHO, MYSLÍM
SI, ŽE TO S POHLAVÍM NESOUVISÍ. V TOMTO
PŘÍPADĚ HRAJÍ ZÁSADNÍ ROLI ZKUŠENOSTI
A NASTAVENÍ OSOBNOSTI DANÉHO ČLOVĚKA,
BEZ OHLEDU NA TO, ZDA SE JEDNÁ O ŽENU
NEBO O MUŽE.“
I n g . To m á š B e r ž i n s k ý, v e d o u c í p r o j e k t u d i v i z e 6 .
„V DIVIZI JSME NA SMÍŠENÉ TÝMY
ZVYKLÍ. HISTORICKY JSME DÁVALI ŽENÁM
PŘÍLEŽITOSTI VŽDY. DŘÍVE SE PROSAZOVALY
VÍCE V PŘÍPRAVĚ STAVEB A V EKONOMICKÉ
OBLASTI. V SOUČASNÉ DOBĚ MÁME ŘADU
KOLEGYŇ, KTERÉ MAJÍ VELKOU CHUŤ STAVĚT
A PODÍLET SE TAKÉ NA TECHNICKÉ STRÁNCE
STAVEB. PRÁCE STAVBYVEDOUCÍCH NENÍ
JEN O TECHNICKÝCH A EKONOMICKÝCH
ZNALOSTECH. STAVBYVEDOUCÍ MUSÍ
ZVLÁDAT VÉST KOLEKTIV PRACOVNÍKŮ, ŘÍDIT
PODZHOTOVITELE, UVAŽOVAT EKONOMICKY,
PRÁVNĚ, PLÁNOVAT V ČASE A PŘEDVÍDAT.
NEMÉNĚ DŮLEŽITOU ROLÍ JE TAKÉ UMĚT
SPOLUPRACOVAT S TECHNICKÝMI DOZORY
INVESTORŮ. A KDYŽ MÁTE DOBŘE NAMÍCHANÝ
TÝM, S ŽENSKÝM NÁHLEDEM NA VĚC, KDE SI
SPOLUPRACOVNÍCI VÁŽÍ NAVZÁJEM SVÝCH
NÁZORŮ A ZNALOSTÍ DRUHÝCH KOLEGŮ, UMÍ
ODPOVĚDĚT S CHUTÍ NA OTÁZKY DRUHÝCH,
JSTE IHNED O TŘÍDU LEPŠÍ PŘED OSTATNÍMI.
A CO SE TÝKÁ KVALIT A AUTORITY, MUSÍ SI
JE ŽENA UMĚT OBHÁJIT ÚPLNĚ STEJNĚ JAKO
KTERÝKOLI Z OSTATNÍCH KOLEGŮ. V TOM
ROZDÍL NENÍ. A JSEM MOC RÁD, ŽE SE KLÁRCE
TOHLE VŠE DAŘÍ.“
Ing. Richard Rakouš, vedoucí projek tu divize 4.
z útvaru personálního marketingu Metro-
„NA TOTO ODPOVÍM VELMI JEDNODUŠE. JE
TO SUPER, VELMI INSPIRATIVNÍ A JSEM MOC
RÁD, ŽE NATÁLKU V TÝMU MÁME. DŮLEŽITÉ
JE VYTVOŘIT PROSTŘEDÍ, V NĚMŽ SE NIKDO
NEBOJÍ ŘÍCT SVŮJ NÁZOR. A NATÁLKA
SE NEBOJÍ. JE OBOHACUJÍCÍ, KDYŽ OD NÍ
ZÍSKÁVÁME JINÝ POHLED NA TO, JAK SI
MYSLÍME, ŽE JE TO SPRÁVNĚ. PROTO VIDÍM
V PESTROSTI SLOŽENÍ TÝMU VELKOU SÍLU.“
stavu, foto Jakub Červenka a Profimedia.cz
Ing. Ladislav Šabach, vedoucí projek tu divize 5.
13 %
20 %
podíl stavebních firem
ve vlastnictví žen
Tex t y
připravila
z toho v Metrostavu
přímo na stavbách
Ing.
Darina
Doubková
14.08.20 13:54