Metrostav

Strana 2

Tým zkušených technických odborníků

Rakouská kancelář firmy BeMo Tunnelling v Innsbruc-

ku, kterou řídí Dipl. Ing.Johannes Jäger, se dá přirov-

nat ktechnickému mozku společnosti BeMo. Uchovává

její dlouholeté zkušenosti i nejlepší odborná řešení

či postupy osvědčené při minulých zakázkách a toto

know-how obratně přenáší donových projektů.

Jednoduše řečeno – technická kancelář společnosti

BeMo zhotovuje prováděcí dokumentaci staveb aprovádí

projekčně-koordinační činnost na firemních zakázkách.

Její zaměstnanci spolupracují při zpracování nabídek

inávrzích alternativních technických řešení. Uzakázek,

kde poskytují tzv. know-how transfer, ktomu patří iim-

plementace azapracovávání zkušeností donových pro-

jekčně-technických řešení.

Kancelář spravuje rozsáhlou technickou knihovnu

ajejí pracoviště snejmodernějším vybavením umožňují

třeba modelovat chování horninového prostředí při ražbě

tunelů třídimenzionální metodou konečných prvků.

Starší kolegové zde zaškolují absolventy technických

univerzit, kteří teprve po zapracování v tomto oddělení

přecházejí naprojekty nebo jsou pověřeni jinými úkoly.

Kúspěšným výsledkům odborného týmu patří isystém

řízení jakosti, který pro firmu sestavil aaktualizuje.

Zkušenosti z projektu Neuer-Kaiser-Wilhelm-Tunnel,

kde raziči BeMo použili zeminový štít, pomohly pracov-

níkům technické kanceláře optimalizovat alépe zpraco-

vat návrh designu tybinků lehkého metra v Karlsruhe

azhotovit prováděcí projekt razicích prací pomocí TBM.

Vsoučasnosti se koncentrují naprojektování ražeb NRTM

pod stlačeným vzduchem vlokalitě Karl-Friedrich Straße,

které začnou letos na podzim, a na podporu stavby při

vypracovávání změn vrealizačních koncepcích.

Pro sanaci Arlbergského silničního tunelu vRakous-

ku, která právě probíhá, technici z BeMo navrhli průřez

rozšíření jeho odstavných pruhů (schéma). Pracují ta-

kénazměnách aoptimalizaci prováděcího projektu pro

německý Ziernberger Tunnel.

Technická kancelář BeMo poskytuje téžporadenskou

činnost americkým stavebním firmám v otázkách pro-

jektování, například na současných projektech, jako je

China Town Station San Francisco, Edmonton Valley Line,

Regional Connector vLos Angeles aSeattle East Link.

Jak je důležité, aby společnost měla silné technické

oddělení, je patrné zvláště vNěmecku, kde dnes vevět-

šině případů musí zpracování prováděcí dokumentace

utunelových projektů zajistit dodavatel.

Tým Johannese Jägera pomáhá v BeMo Tunnelling

navrhovat avytvářet taková technická řešení, která jsou

nejen moderní anavysoké technické úrovni, ale i odzkou-

šená azároveň cenově relevantní. Investoři kněmu mají

velkou důvěru ajeho návrhy rychle akceptují. Zdař Bůh!

Robert Dostál, schéma technická kancelář

firmy BeMo Tunnelling

Absolutně nejhustější

Jedno červnové pondělí se slovník lidí pohybujících se

uEjpovic před portálem avtunelu, který pomocí štítu

Viktorie razí divize 5, poněkud změnil. Ze staveniště

se totiž stalfilmový plac, kde štáb dětského televizního

magazínu Wifina natáčel jeden zdílů technické rubri-

ky, tentokrát o„největším krtkovi nasvětě“.

„Už jsem vám ukazoval fakt hodně husťáren, ale to, co

pro vás mám dneska, je absolutně bezkonkurenčně nej-

hustější,“ uvedl pořad moderátor Matěj Vlček (foto č.1)

– zapřísného dohledu režiséra Jana Sládka. Kamera jej

sledovala dotunelu (foto č. 2 a3) anatáčela vše, co s„krt-

kem“ souvisí, třeba dopravu tybinků (foto č. 4). Odborný

doprovod filmařům poskytl mluvčí Metrostavu Ing.Fran-

tišek Polák (foto č. 5). Otom, že jeho výklad Matěje zaujal,

svědčí iposlední snímek ze závěru natáčení, kdy se oba

museli schovat před deštěm. Wifina zEjpovic by se měla

vysílat nadětském programu ČT vpátek 25.září.

–red–, foto Josef Husák

Ing.Michala Kratěny,

vedoucího projektu zdivize 6

Ihned po ukončení studií na VUT v Brně nastoupil

Ing.Kratěna doprojektového ateliéru. Vzhledem kto-

mu, že jej práce v kanceláři neuspokojovala, změnil

zaměstnavatele a v Metrostavu začínal v roce 2002

jako přípravář. Pokrátké době přešel dovýroby.

Vroli přípraváře jste pracoval naprojektech bytových

domů vBrně, potom naRavak Business Centru vBrati-

slavě. Kde jste začínal jako mistr?

Stejně – nabytových domech vBrně. Následně jsem se

opět vrátil doBratislavy, tentokrát však jako stavbyvedou-

cí projektu Parkville. Jednalo se onovostavbu asi stovky

luxusních bytů vměstských vilách svýhledem naměsto.

Vzhledem kumístění areálu vprudkém svahu to byl po-

měrně náročný projekt. Naše tehdejší snaha však byla

zúročena, protože Parkville zvítězil v prestižníslovenské

soutěži onejlepší bytový dům roku 2009.

Pointenzifikaci čistírny odpadních vod (ČOV) vLitovli

jste přešel k zastoupení pro Kraj Vysočina, kde vaší

první stavbou vroli vedoucího projektu byla moderni-

zace ČOV vPelhřimově. Jak nani vzpomínáte?

Každý projekt je nejen ořízení stavby, ale iolidech. Podle

mne je totiž velmi důležité, sjakým kolektivem se při prá-

ci setkáte. Ztohoto hlediska nemohla být pelhřimovská

stavba lepší, neboť sinvestorem, dozorem ise členy sdru-

žení včetně dodavatelů jsme velmi dobře vycházeli. Proto

natento projekt budu vzpomínat dlouho a rád.

Kde působíte nyní?

V Jihlavě dostavujeme polygon pro hasiče. Je to sice

malá stavba, ale svým účelem velice zajímavá. Základem

je průjezdné betonové koryto zvané brodilka, vekterém

se u vozidel bude zkoušet těsnost systémů provozních

kapalin či výška hladiny vody, kterou jsou auta schopna

projet. Voda se doněj načerpá zprvní velké retenční ná-

drže apotestech vyteče přes lapoly aodlučovače ropných

látek dodruhé, odkud se pomalu vypustí dokanalizace.

Obě nádrže jsme přitom nevybudovali ze železobetonu,

ale ze zaizolovaných plastových krabicových prvků, což

je technologie, se kterou jsem se setkal poprvé. VKozlově

uVelkého Beranova končíme vesdružení výstavbu kanali-

zace aČOV asi pro 500 ekvivalentních obyvatel, což je sice

vzhledem kČOV vPelhřimově (43 000 EO) drobná zakáz-

ka, vyvážená ale novou kanalizací vobci sdélkou 3,5 km.

Oba projekty spějí zdárně kekonci. Jaké začínáte?

Zahájili jsme stavbu na vodním díle Vír, kde provádíme

sanaci pilířů mostovky a navazujících stěn na vzdušné

straně hráze. Jedná se obetonovou gravitační přehradu

postavenou zhruba před 60 lety. Silnice vede pojejí koru-

ně, vývar leží víc než 50 metrů pod ní apohled dohloubky

je tu bez závratě téměř nemožný. Vzáří přebírám další vo-

dohospodářskou stavbu vbrněnské čtvrti Přízřenice, kde

vybudujeme nové hrazení jezu na Svratce. Po stavební

stránce to bude drobnost, ale hned vedle jezu prochází

nejfrekventovanější městská cyklotrasa, takže nám trvalo

déle než dva měsíce, než jsme vyřešili příjezd nastaveni-

ště tak, abychom cyklisty abruslaře omezili co nejméně.

Často řídíte víc drobných staveb najednou. Liší se ta-

ková práce odvedení velkého projektu?

Podle mých zkušeností zabere rozjezd každé zakázky

stejný čas i nervy bez ohledu na jejich velikost, neboť

uvšech musíte provést obdobné úkony. Utěch malých

jen vdrobnějším objemu, vkratším čase avmenším ko-

lektivu. Situace, kdy jste někde současně přípravářem či

stavbyvedoucím aještě všechny svěřené stavby řídíte, je

psychicky dost náročná. Hodně času strávím také vautě

přejížděním mezi staveništi, což mne při dnešní situaci

nadálnicích poměrně zdržuje. Nadruhou stranu střídáním

krátkých zakázek poznávám stále nové pracovní postupy,

technologie ilidi, ato mě neustále profesně obohacuje.

Ajak to máte sdovolenou? Můžete si ji dovolit?

Pracovní vytížení mi zatím neumožnilo vybrat si vcelku

více než týden dovolené. Letos se ale navolno skutečně

těším, neboť se mi podařilo kolem sebe shromáždit skvělý

tým lidí, nanějž se mohu v práci bez obav spolehnout.

strana 2

PTÁME SE

Divize 5 končíražby slovenského tunelu Poľana

Vúterý 4. srpna prorazili raziči (foto č. 2) 860 m dlou-

hou pravou troubu tunelu Poľana naslovenské dálni-

ciD3. Kprorážce došlo vhoře asi 170 m odvýchodní-

ho portálu, odkud letos v květnu otevřeli protiražbu.

Povybudování únikové štoly azhotovení dvou propojek

už pracovníkům ze sdružení divize 5 Metrostavu aDo-

prastavu zbývá natomto díle jen vzáří dokončit třetí

propojku avyrubat pár metrů opěří adna tubusu.

Všechny podzemní objekty vznikaly v Poľaně pomocí

Nové rakouské tunelovací metody (foto č. 1) vprostředí

karpatského flyše, který je charakteristický rychlým stří-

dáním vrstev pískovců ajílovců vrůzném stadiu zvětrání

a tektonického porušení. „Laicky se dá říct, že každý

krok dohory nás mohl překvapit zhlediska stability díla

ivolby způsobu rozpojování horniny. Výrub jsme proto

horizontálně členili nakalotu splochou kolem 58 m

, opěří

s22 m

adno s20 m

. Vmístech obou nouzových zálivů

kalota měřila 82 m

, opěří 27 m

a protiklenba 34 m

V 90 procentech délky tunelu nepřesáhla délka záběru

v kalotě 1,3 metru. Prvních 200 m jsme dokonce razili

jen skrokem jeden metr adno jsme uzavírali vminimál-

ním odstupu začelbou kaloty. Prakticky celý tunel jsme

přitom museli vpřístropí zajistit deštníky ze samozávrt-

ných svorníků IBO R 51 odélce devětmetrů,“ vzpomíná

vedoucí projektu Ing.Jiří Břichňáč zdivize 5. Doplňuje:

„Snejvíc tektonicky porušenými jílovci, vnichž vybudo-

vané primární ostění vykazovalo vysoké deformace místy

přesahující 110 mm, jsme se setkali voblasti snejvyšším

nadložím, kde jsme se pohybovali i 60 metrů pod terénem.

Ihned začelbou kaloty jsme proto provizorně uzavřeli její

dno a tato konstrukce dokázala deformace zastavit.“

V proměnné geologické stavbě masivu se postu-

py ražeb značně lišily. Nejmarkantněji to bylo patrné

u únikové štoly, kde se měsíční výkony pohybovaly

od 40 do 105 metrů za měsíc. Mnohde byly neúčinné

iradiální samozávrtné svorníky araziči museli „hledat“

vhodnější pískovcové lavice, do nichž by je mohli lépe

ukotvit. Ipřes devítimetrovou délku vrtání místy neuspěli.

Kvůli složitému horninovému prostředí bylo pro ražby

také nutné zajistit kontinuální dodávku betonové smě-

si. Protože žádná vhodná výrobna nebyla na hranicích

sPolskem kdispozici, museli stavbaři namístě postavit

vlastní mobilní betonárnu EUROMIX 1000 steoretickým

výkonem výroby 60 m

betonu zahodinu.

Dálniční úsek D3 Svrčinovec–Skalité, naněmž tunel

Poľana leží, vytvoří posvém dokončení vříjnu 2016 vý-

znamnou spojnici mezi Slovenskem aPolskem. VeSvrči-

novci se nani bude napojovat irychlostní komunikace R5,

která tento region propojí sČeskou republikou.

–red–, foto archiv stavby

Metrostav_15_16_2015.indd 2 31.08.15 14:35

Metrostav a.s. - noviny