Metrostav 15-16/2015

• Strana 1

  Další spolupráce Metrostavu aSubterry

  Metrostav vesdružení se Subterrou získal včervenci

  zakázku navýstavbu Regionálního centra zpracování

  odpadů Karlovarského kraje. Vznikne vprostoru bývalé

  výsypky mezi obcemi Vintířov aVřesová astavbaři

  včele stýmem Jana Mráze zdivize 9 by jej měli dokončit

  závěrem roku 2016. Projekt centra zahrnuje technologii

  mechanicko-biologické úpravy odpadů, která doplněná

  ogranulaci bude schopna zpracovat celkem 60 tisíc tun

  materiálu zarok, což odpovídá množství krajského odpadu.

  Podpis smlouvy

  Ředitel divize 5 Ing.Roman

  Fuksa podepsal 12.srpna

  vNorsku smlouvu na

  projekt Vossapakko

  K3.1 – Jobergtunnelen.

  Slavnostního aktu se

  kromě něj zúčastnili (zleva)

  Øyvind Langemyr, generální ředitel místního partnera

  společnosti Bertelsen & Garpestad AS, aLars Magnar

  Røneid, projektový manažer norské správy silnic Statens

  Vegvesen. Ražby asi dvoukilometrového tunelu Joberg,

  zajehož vybudování Metrostav jako lídr ve sdružení

  odpovídá, zahájí tým Ing.Ivana Piršče vlistopadu. Zakázka

  by měla být ukončena do15. června roku 2017.

  Společný podnik vTurecku

  Ředitel zahraničního podnikání Skupiny Metrostav

  Ing.Václav Soukup podepsal 24. července asociační

  dohodu asmlouvu ozaložení společného podniku vTurecku

  smajitelem místní firmy Ankara Insaat panem Ferhatem

  Bolatem. Vsrpnu byla nová společnost, vníž Metrostav

  vlastní 51% podíl, zapsána dotureckého obchodního

  rejstříku jako METROSTAV ANKARA İNŞAAT TAAHHÜT

  SANAYİ VETİCARET ANONİM ŞİRKETİ. Oba jmenovaní jsou

  jejími jednateli aFerhat Bolat igenerálním ředitelem.

  Doveřejných soutěží vTurecku bude moci firma vstoupit

  pouplynutí jednoho roku odsvého založení.

  Prodloužíme D3

  Více než osmikilometrový

  úsek dálnice D3 mezi

  Bošilcem aŠevětínem

  postaví Metrostav

  vesdružení sfirmami

  SWIETELSKY stavební

  aDoprastav. Součástí

  zakázky je vybudování asi 90 stavebních objektů, ztoho

  sedmi mostů. První řidiči by měli nanový úsek vyjet zatři

  roky. Projekt zaMetrostav vede Ing.Michal Türk zdivize 4.

  DoRonda se vejde opět set diváků víc

  Pracovníci jihomoravského regionu divize 1 přispěli

  vesdružení sfirmou HT Steel kezvýšení kapacity

  brněnského sídla hokejové Komety. Ikdyž dnes nese jméno

  DRFG Arena, místní neřeknou multifunkčnímu stadionu

  jinak než Rondo. Díky dvouapůlměsíční práci stavbařů,

  kterou zaMetrostav koordinoval stavbyvedoucí Ing.Petr

  Donth, se doněj už 12. srpna mohlo naprvní zápas Komety

  se Slovanem Bratislava přijít podívat až 7691 návštěvníků.

  Tisíc metrů

  Vpondělí 28. července

  dosáhli raziči divize 5 vedení

  týmem Ing.Pavla Bürgela

  metu tisíc vyražených

  metrů silničního tunelu

  Bjørnebakkane ujezera

  Veitastrond vNorsku.

  Od8.června, kdy byly práce obnoveny poplánované zimní

  přestávce, dokonce srpna vyrazili už více než 500 metrů.

  Dokončení ražeb kolegové předpokládají vříjnu 2015

  apředání stavby investorovi vzáří příštího roku.

  Podle smlouvy měl tým Ing.Michala Rádka ze Severo-

  moravského regionu divize 1 ukončit stavbu interního

  pavilonu N veSlezské nemocnici vOpavě (titulní foto)

  až 23. listopadu. Dílo ale stavebně dokončil apředal už

  18. května – svíce než půlročním předstihem.

  „Stavbu se nám podařilo urychlit díky pečlivé pří-

  pravě adobré koordinaci prací především při provádění

  železobetonového monolitického skeletu. Pomohly nám

  ktomu idobré povětrnostní podmínky vzimním období

  napřelomu let 2013/2014,“ konstatuje vedoucí projektu.

  Jak se ale říká, náhoda či štěstí přeje připraveným.

  Při slavnostním otevření pavilonu, kterého se 28. čer-

  vence kromě jiných významných hostů zúčastnil ihejtman

  Moravskoslezského kraje Miroslav Novák, komentovali

  všichni přítomní přechod ze staré interny v památkově

  chráněném objektu L domoderního pavilonu N jako cestu

  ze středověku dosci-fi. Pacienti iošetřující personál totiž

  konečně získali pohodlné prostory odpovídající medicíně

  21. století. ZaMetrostav přestřihl symbolickou pásku ob-

  lastní ředitel divize 1 Ing.Marek Veselý (foto č. 2 vpravo).

  „Poznání přísnějších,někdy velmi specifických opat-

  ření vrámci dílčích dodávek třeba pro JIP (foto č. 1) bylo

  pro tým velmi poučné,“ vzpomíná Ing. Rádek na dílo,

  která nebylo jednoduché iproto, že probíhalo za nepře-

  rušeného provozu nemocnice. Její zástupci apracovníci

  divize1 si však vycházeli vstříc avždy našli pro obě strany

  vhodné řešení obtíží. „Také proto, že se všichni napavilon

  netrpělivě těšili, aměli jsme tak společný cíl,“ doplňuje.

  Budovu, najejímž místě novostavba vyrostla, zničil

  nakonci druhé světové války bombový útok. Naštěstí to

  kolegům nezpůsobilo žádné komplikace, i když se jich

  vbřeznu 2013 nazačátku díla obávali. Projekt, podle kte-

  rého stavěli, byl ale více než pět let starý, aproto museli

  vpředstihu koncepčně přehodnocovat jeho dílčí technic-

  kou úroveň, aby odpovídala současným požadavkům.

  Zajišťovali také koordinaci navazujících zdravotnických

  dodávek, které nebyly součástí jejich zakázky. Nic přitom

  nesmělo ovlivnit naplánovaný harmonogram prací. Vprů-

  běhu díla byla stavba navíc zařazena dorežimu financová-

  ní zevropských dotací, což celému týmu přineslo zvýšení

  administrativní zátěže.

  Stavba úspěšně skončila a do nového pavilonu se

  už vsrpnu nastěhovali pacienti ipersonál. Vmonobloku

  sjedním podzemním ašesti nadzemními podlažími našli

  114 lůžek vedvou- či třílůžkových klimatizovaných poko-

  jích svlastním sociálním zařízením, dalších 13 lůžek má

  centrální multioborová JIP. Vpřízemí jsou kromě ústřední-

  ho registru ičtyři ambulance, tři patra slouží interně, další

  je vyčleněno plicnímu oddělení avnejvyšším je technické

  zázemí. Nový pavilon také divize 1 propojila třípodlažním

  krytým koridorem se starou provozovanou internou vbu-

  dově L. „Pro mne amůj tým představoval tento projekt

  nazačátku velkou výzvu anakonci obrovskou zkušenost.

  Jsem rád, že jsme uspěli. Navíc lidé veSlezsku už novou

  internu potřebovali jako sůl,“ uzavřel Ing.Rádek

  –red–, foto Jiří Junek

  xxxx

  více ve fotoreportáži na str. 4

  ČTRNÁCTIDENÍK METROSTAV A.S.

  KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

  Informace a zajímavosti

  zMetrostavu a jeho staveb sledujte

  na internetových stránkách

  www.metrostav.cz

  a na facebookovém profilu

  www.facebook.com/Metrostav.

  Spůlročním předstihem

  Stanovisko Metrostavu

  Obávám se, že článek Lidových novin a serveru

  Lidovky.cz zveřejněný 20. srpna 2015: Metrostav je

  ‚vystrašenej jak králík‘, představující tendenční rekla-

  mu naknihu Operace Rath, jen dokládá, že výsledek

  úzké spolupráce mužů zákona a některých médií se

  nachází daleko zahranou žurnalistické, kriminalistic-

  ké, policejní ipolitické etiky atéž zcela mimo rámec

  řádného anestranného vedení procesu ilegitimního

  očekávání občana.

  Uvedený článek mimo jiné obsahuje sdělení nevy-

  plývající ze spisu, se kterým musí být podle zákona

  každý obviněný i jeho obhájce řádně seznámen. Je

  nasnadě, že takové informace mohou pocházet jen

  zpolicejních zdrojů, odkud cíleně adlouhodobě unikají

  ajsou poúpravách zveřejňovány mimořádně zájmo-

  vým způsobem.

  Kdyby začal náš stavební podnik komentovat, že

  ipro něj vtéto zemi platí princip presumpce neviny,

  ještě více by zřejmě nahrál pocitu trapnosti, která

  zčlánku přímo čiší.

  Ktomuto novému druhu nestydatého aneetické-

  ho útoku nanaši společnost se podrobněji vyjádříme

  vnejbližší době.

  VPraze 21. srpna 2015

  Jiří Bělohlav

  předseda představenstva Metrostav a. s.

  1 2

  Ptáme se: Ing. Michala Kratěny,

  vedoucího projektu z divize 6 str. 2

  2015 – Evropský rok industriálního

  atechnického dědictví str. 3

  Náročná technologická zakázka

  divize 1 skončila str. 5

  Rekonstrukce, která přinesla mnoho

  překvapení str. 5

  Divize 5 končí ražby

  slovenského tunelu Poľana

  více v článku na str. 2

  2. září 2015 / 15–16 / XXVII

  Metrostav_15_16_2015.indd 1 31.08.15 14:35

• Strana 2

  Tým zkušených technických odborníků

  Rakouská kancelář firmy BeMo Tunnelling v Innsbruc-

  ku, kterou řídí Dipl. Ing.Johannes Jäger, se dá přirov-

  nat ktechnickému mozku společnosti BeMo. Uchovává

  její dlouholeté zkušenosti i nejlepší odborná řešení

  či postupy osvědčené při minulých zakázkách a toto

  know-how obratně přenáší donových projektů.

  Jednoduše řečeno – technická kancelář společnosti

  BeMo zhotovuje prováděcí dokumentaci staveb aprovádí

  projekčně-koordinační činnost na firemních zakázkách.

  Její zaměstnanci spolupracují při zpracování nabídek

  inávrzích alternativních technických řešení. Uzakázek,

  kde poskytují tzv. know-how transfer, ktomu patří iim-

  plementace azapracovávání zkušeností donových pro-

  jekčně-technických řešení.

  Kancelář spravuje rozsáhlou technickou knihovnu

  ajejí pracoviště snejmodernějším vybavením umožňují

  třeba modelovat chování horninového prostředí při ražbě

  tunelů třídimenzionální metodou konečných prvků.

  Starší kolegové zde zaškolují absolventy technických

  univerzit, kteří teprve po zapracování v tomto oddělení

  přecházejí naprojekty nebo jsou pověřeni jinými úkoly.

  Kúspěšným výsledkům odborného týmu patří isystém

  řízení jakosti, který pro firmu sestavil aaktualizuje.

  Zkušenosti z projektu Neuer-Kaiser-Wilhelm-Tunnel,

  kde raziči BeMo použili zeminový štít, pomohly pracov-

  níkům technické kanceláře optimalizovat alépe zpraco-

  vat návrh designu tybinků lehkého metra v Karlsruhe

  azhotovit prováděcí projekt razicích prací pomocí TBM.

  Vsoučasnosti se koncentrují naprojektování ražeb NRTM

  pod stlačeným vzduchem vlokalitě Karl-Friedrich Straße,

  které začnou letos na podzim, a na podporu stavby při

  vypracovávání změn vrealizačních koncepcích.

  Pro sanaci Arlbergského silničního tunelu vRakous-

  ku, která právě probíhá, technici z BeMo navrhli průřez

  rozšíření jeho odstavných pruhů (schéma). Pracují ta-

  kénazměnách aoptimalizaci prováděcího projektu pro

  německý Ziernberger Tunnel.

  Technická kancelář BeMo poskytuje téžporadenskou

  činnost americkým stavebním firmám v otázkách pro-

  jektování, například na současných projektech, jako je

  China Town Station San Francisco, Edmonton Valley Line,

  Regional Connector vLos Angeles aSeattle East Link.

  Jak je důležité, aby společnost měla silné technické

  oddělení, je patrné zvláště vNěmecku, kde dnes vevět-

  šině případů musí zpracování prováděcí dokumentace

  utunelových projektů zajistit dodavatel.

  Tým Johannese Jägera pomáhá v BeMo Tunnelling

  navrhovat avytvářet taková technická řešení, která jsou

  nejen moderní anavysoké technické úrovni, ale i odzkou-

  šená azároveň cenově relevantní. Investoři kněmu mají

  velkou důvěru ajeho návrhy rychle akceptují. Zdař Bůh!

  Robert Dostál, schéma technická kancelář

  firmy BeMo Tunnelling

  Absolutně nejhustější

  Jedno červnové pondělí se slovník lidí pohybujících se

  uEjpovic před portálem avtunelu, který pomocí štítu

  Viktorie razí divize 5, poněkud změnil. Ze staveniště

  se totiž stalfilmový plac, kde štáb dětského televizního

  magazínu Wifina natáčel jeden zdílů technické rubri-

  ky, tentokrát o„největším krtkovi nasvětě“.

  „Už jsem vám ukazoval fakt hodně husťáren, ale to, co

  pro vás mám dneska, je absolutně bezkonkurenčně nej-

  hustější,“ uvedl pořad moderátor Matěj Vlček (foto č.1)

  – zapřísného dohledu režiséra Jana Sládka. Kamera jej

  sledovala dotunelu (foto č. 2 a3) anatáčela vše, co s„krt-

  kem“ souvisí, třeba dopravu tybinků (foto č. 4). Odborný

  doprovod filmařům poskytl mluvčí Metrostavu Ing.Fran-

  tišek Polák (foto č. 5). Otom, že jeho výklad Matěje zaujal,

  svědčí iposlední snímek ze závěru natáčení, kdy se oba

  museli schovat před deštěm. Wifina zEjpovic by se měla

  vysílat nadětském programu ČT vpátek 25.září.

  –red–, foto Josef Husák

  Ing.Michala Kratěny,

  vedoucího projektu zdivize 6

  Ihned po ukončení studií na VUT v Brně nastoupil

  Ing.Kratěna doprojektového ateliéru. Vzhledem kto-

  mu, že jej práce v kanceláři neuspokojovala, změnil

  zaměstnavatele a v Metrostavu začínal v roce 2002

  jako přípravář. Pokrátké době přešel dovýroby.

  Vroli přípraváře jste pracoval naprojektech bytových

  domů vBrně, potom naRavak Business Centru vBrati-

  slavě. Kde jste začínal jako mistr?

  Stejně – nabytových domech vBrně. Následně jsem se

  opět vrátil doBratislavy, tentokrát však jako stavbyvedou-

  cí projektu Parkville. Jednalo se onovostavbu asi stovky

  luxusních bytů vměstských vilách svýhledem naměsto.

  Vzhledem kumístění areálu vprudkém svahu to byl po-

  měrně náročný projekt. Naše tehdejší snaha však byla

  zúročena, protože Parkville zvítězil v prestižníslovenské

  soutěži onejlepší bytový dům roku 2009.

  Pointenzifikaci čistírny odpadních vod (ČOV) vLitovli

  jste přešel k zastoupení pro Kraj Vysočina, kde vaší

  první stavbou vroli vedoucího projektu byla moderni-

  zace ČOV vPelhřimově. Jak nani vzpomínáte?

  Každý projekt je nejen ořízení stavby, ale iolidech. Podle

  mne je totiž velmi důležité, sjakým kolektivem se při prá-

  ci setkáte. Ztohoto hlediska nemohla být pelhřimovská

  stavba lepší, neboť sinvestorem, dozorem ise členy sdru-

  žení včetně dodavatelů jsme velmi dobře vycházeli. Proto

  natento projekt budu vzpomínat dlouho a rád.

  Kde působíte nyní?

  V Jihlavě dostavujeme polygon pro hasiče. Je to sice

  malá stavba, ale svým účelem velice zajímavá. Základem

  je průjezdné betonové koryto zvané brodilka, vekterém

  se u vozidel bude zkoušet těsnost systémů provozních

  kapalin či výška hladiny vody, kterou jsou auta schopna

  projet. Voda se doněj načerpá zprvní velké retenční ná-

  drže apotestech vyteče přes lapoly aodlučovače ropných

  látek dodruhé, odkud se pomalu vypustí dokanalizace.

  Obě nádrže jsme přitom nevybudovali ze železobetonu,

  ale ze zaizolovaných plastových krabicových prvků, což

  je technologie, se kterou jsem se setkal poprvé. VKozlově

  uVelkého Beranova končíme vesdružení výstavbu kanali-

  zace aČOV asi pro 500 ekvivalentních obyvatel, což je sice

  vzhledem kČOV vPelhřimově (43 000 EO) drobná zakáz-

  ka, vyvážená ale novou kanalizací vobci sdélkou 3,5 km.

  Oba projekty spějí zdárně kekonci. Jaké začínáte?

  Zahájili jsme stavbu na vodním díle Vír, kde provádíme

  sanaci pilířů mostovky a navazujících stěn na vzdušné

  straně hráze. Jedná se obetonovou gravitační přehradu

  postavenou zhruba před 60 lety. Silnice vede pojejí koru-

  ně, vývar leží víc než 50 metrů pod ní apohled dohloubky

  je tu bez závratě téměř nemožný. Vzáří přebírám další vo-

  dohospodářskou stavbu vbrněnské čtvrti Přízřenice, kde

  vybudujeme nové hrazení jezu na Svratce. Po stavební

  stránce to bude drobnost, ale hned vedle jezu prochází

  nejfrekventovanější městská cyklotrasa, takže nám trvalo

  déle než dva měsíce, než jsme vyřešili příjezd nastaveni-

  ště tak, abychom cyklisty abruslaře omezili co nejméně.

  Často řídíte víc drobných staveb najednou. Liší se ta-

  ková práce odvedení velkého projektu?

  Podle mých zkušeností zabere rozjezd každé zakázky

  stejný čas i nervy bez ohledu na jejich velikost, neboť

  uvšech musíte provést obdobné úkony. Utěch malých

  jen vdrobnějším objemu, vkratším čase avmenším ko-

  lektivu. Situace, kdy jste někde současně přípravářem či

  stavbyvedoucím aještě všechny svěřené stavby řídíte, je

  psychicky dost náročná. Hodně času strávím také vautě

  přejížděním mezi staveništi, což mne při dnešní situaci

  nadálnicích poměrně zdržuje. Nadruhou stranu střídáním

  krátkých zakázek poznávám stále nové pracovní postupy,

  technologie ilidi, ato mě neustále profesně obohacuje.

  Ajak to máte sdovolenou? Můžete si ji dovolit?

  Pracovní vytížení mi zatím neumožnilo vybrat si vcelku

  více než týden dovolené. Letos se ale navolno skutečně

  těším, neboť se mi podařilo kolem sebe shromáždit skvělý

  tým lidí, nanějž se mohu v práci bez obav spolehnout.

  strana 2

  PTÁME SE

  1

  Divize 5 končíražby slovenského tunelu Poľana

  Vúterý 4. srpna prorazili raziči (foto č. 2) 860 m dlou-

  hou pravou troubu tunelu Poľana naslovenské dálni-

  ciD3. Kprorážce došlo vhoře asi 170 m odvýchodní-

  ho portálu, odkud letos v květnu otevřeli protiražbu.

  Povybudování únikové štoly azhotovení dvou propojek

  už pracovníkům ze sdružení divize 5 Metrostavu aDo-

  prastavu zbývá natomto díle jen vzáří dokončit třetí

  propojku avyrubat pár metrů opěří adna tubusu.

  Všechny podzemní objekty vznikaly v Poľaně pomocí

  Nové rakouské tunelovací metody (foto č. 1) vprostředí

  karpatského flyše, který je charakteristický rychlým stří-

  dáním vrstev pískovců ajílovců vrůzném stadiu zvětrání

  a tektonického porušení. „Laicky se dá říct, že každý

  krok dohory nás mohl překvapit zhlediska stability díla

  ivolby způsobu rozpojování horniny. Výrub jsme proto

  horizontálně členili nakalotu splochou kolem 58 m

  2

  , opěří

  s22 m

  2

  adno s20 m

  2

  . Vmístech obou nouzových zálivů

  kalota měřila 82 m

  2

  , opěří 27 m

  2

  a protiklenba 34 m

  2

  .

  V 90 procentech délky tunelu nepřesáhla délka záběru

  v kalotě 1,3 metru. Prvních 200 m jsme dokonce razili

  jen skrokem jeden metr adno jsme uzavírali vminimál-

  ním odstupu začelbou kaloty. Prakticky celý tunel jsme

  přitom museli vpřístropí zajistit deštníky ze samozávrt-

  ných svorníků IBO R 51 odélce devětmetrů,“ vzpomíná

  vedoucí projektu Ing.Jiří Břichňáč zdivize 5. Doplňuje:

  „Snejvíc tektonicky porušenými jílovci, vnichž vybudo-

  vané primární ostění vykazovalo vysoké deformace místy

  přesahující 110 mm, jsme se setkali voblasti snejvyšším

  nadložím, kde jsme se pohybovali i 60 metrů pod terénem.

  Ihned začelbou kaloty jsme proto provizorně uzavřeli její

  dno a tato konstrukce dokázala deformace zastavit.“

  V proměnné geologické stavbě masivu se postu-

  py ražeb značně lišily. Nejmarkantněji to bylo patrné

  u únikové štoly, kde se měsíční výkony pohybovaly

  od 40 do 105 metrů za měsíc. Mnohde byly neúčinné

  iradiální samozávrtné svorníky araziči museli „hledat“

  vhodnější pískovcové lavice, do nichž by je mohli lépe

  ukotvit. Ipřes devítimetrovou délku vrtání místy neuspěli.

  Kvůli složitému horninovému prostředí bylo pro ražby

  také nutné zajistit kontinuální dodávku betonové smě-

  si. Protože žádná vhodná výrobna nebyla na hranicích

  sPolskem kdispozici, museli stavbaři namístě postavit

  vlastní mobilní betonárnu EUROMIX 1000 steoretickým

  výkonem výroby 60 m

  3

  betonu zahodinu.

  Dálniční úsek D3 Svrčinovec–Skalité, naněmž tunel

  Poľana leží, vytvoří posvém dokončení vříjnu 2016 vý-

  znamnou spojnici mezi Slovenskem aPolskem. VeSvrči-

  novci se nani bude napojovat irychlostní komunikace R5,

  která tento region propojí sČeskou republikou.

  –red–, foto archiv stavby

  2

  2

  1

  3

  4

  5

  6

  Metrostav_15_16_2015.indd 2 31.08.15 14:35

• Strana 3

  Plzeňský pivovar – Jubilejní brána aVodárenská věž

  Léto je žíznivé. Památkově chráněná Jubilejní brána zro-

  ku1892 připomíná triumfální oblouk a poutníkům vPlzni

  otevírá svět piva. Čeká naně nejen chladivý mok, ale ipro-

  hlídková trasa Pilsner Urquell, návštěva pivovaru Gambri-

  nus, pivovarského muzea či plzeňského historického pod-

  zemí. Vše sodborným doprovodem. Druhým technickým

  skvostem areálu je 50 m vysoká Vodárenská věž – cihelná

  šachta, naníž spočívají dvě válcové železné nádrže naříč-

  ní apramenitou vodu se zavěšeným betonovým pláštěm,

  kupole avyhlídková lucerna. www.prazdroj.cz

  Štola Johannes naZlatém kopci uBožího Daru

  Poznat 500 let důlní historie zadvě hodiny slibují tři pro-

  hlídkové trasy sprůvodcem, které nabízí nově zpřístupně-

  né apamátkově chráněné historické důlní dílo vKrušných

  horách, kde se od16. století těžily měděné acínové rudy.

  Ve štole jsou kromě informačních tabulí umístěny pro

  oživení scény i figuríny horníků v pracovních pozicích.

  Helmy, svítilny, holínky, pláště a jednorázové pracovní

  rukavice půjčují namístě. www.stolajohannes.cz

  Přehrada Les Království, Labe říční km 1041,433

  Podnětem pro výstavbu přehrady byla povodeň v ro-

  ce1897, která zabila více než sto lidí. Gravitační, oblouko-

  vou zděnou přehradní hráz zpískovce postavila vkaňonu

  Těšnov u Dvora Králové n/L v letech 1910–1920 firma

  J.V.Velflík, strojní zařízení dodala společnost Fanta & Ji-

  reš. Hráz měří 218 m atyčí se 32,7 m nad terén. Maximální

  zatopená plocha nádrže dosahuje 85 hektarů. Estetické

  provedení pseudogotické přehrady je vysoce ceněné.

  Ruční papírna veVelkých Losinách

  Papírenskou manufakturu dal veVelkých Losinách vybu-

  dovat Jan mladší ze Žerotína. Podle písemných pramenů

  zahájila výrobu vrozmezí let 1591–1596 apracuje dodnes.

  Nabízí prohlídkový okruh, jehož součástí je detailní pohled

  nacelý výrobní postup anávštěva autentických pracovišť

  starobylého provozu. Hosté zde mohou navštívit iMuze-

  um papíru nebo si zhotovit vlastní papírový list. Unikátní

  areál významné technické památky svíce než čtyřsetletou

  kontinuitou tradiční ruční papírenské výroby nemá vob-

  lasti střední Evropy obdoby. Pořádají se vněm zajímavé

  sezonní akce třeba oVánocích. ww.rucnipapirna.cz

  Památková rezervace lidové architektury Plže

  Kousek od Strážnice v obci Petrov budovali vinaři své

  sklepy už od15. století. Dnes jich tu najdete přes 60 avy-

  tvářejí ulicovou zástavbu se dvěma náměstíčky. Sklepy

  jsou obvykle asi 15 m dlouhé a tři široké. Jsou typické

  kamennými stropy tvarovanými doklenby, nad nimiž je

  hlína, která zajišťuje ve sklepě stálou teplotu a ideální

  klima. Každý sklep má specifické průčelí tvořené jedineč-

  nými tvary aoblouky. Areál je volně přístupný, sklepy jsou

  soukromé a otevírají se pro veřejnost při slavnostních

  příležitostech zejména oprázdninách. Léto je žíznivé.

  Pevnostní město Terezín

  Pevnost, založená Josefem II. roku 1780, byla vystavě-

  na dle návrhů školy vMézières a je vesvětě ojedinělá.

  Pracovalo na ní 10 let přibližně 15 tisíc lidí, kteří ročně

  spotřebovali kolem 20 milionů cihel. Vybudovali hlavní

  imalou pevnost auvnitř město spravidelným půdorysem.

  Délka asi 30 m silného pevnostního valu dosahuje téměř

  4km, 55hradebních článků se 136podzemními prosto-

  rami spojovalo 29 km chodeb. www.pevnost-terezin.cz

  Sklářská huť Jakub vTasicích

  Sklárna byla uvedena doprovozu roku 1796, dnes je zde

  sklářský skanzen pojmenovaný pohlavním hrdinovi te-

  levizního seriálu Synové adcery Jakuba skláře, který se

  vareálu natáčel vroce 1985. Jedná se oarchitektonicky

  nejhodnotnější a nejstarší evropskou sklárnu, kde se

  nastejných místech, jako bylo při ukončení výroby, na-

  chází veškeré podstatné výrobní zařízení anářadí. Hosté

  si cení imožnosti nákupu krásného skla. www.tasice.cz

  Větrný mlýn vKuželově

  Jeden zmála zachovalých větrných mlýnů holandského

  typu byl postaven vroce 1842 aprovozován více než sto

  let. Jeho větrné kolo má čtyři křídla aspolu se střechou

  se otáčí tak, aby bylo vždy nastaveno proti větru. Je zre-

  konstruovaný aumožňuje ukázkový provoz. Vbudovách

  kolem je expozice horňáckého bydlení, zemědělských ná-

  strojů ajiného pracovního náčiní zpřelomu 19. a20. sto-

  letí. www.technicalmuseum.cz/vetrny-mlyn-v-kuzelove

  –red–, foto Wikimedia, Profimedia (3,

  11), archiv konkrétních památek (1, 2, 8)

  Rok průmyslového atechnického dědictví

  Na doporučení Rady Evropy byl rok 2015 vyhlášen Evropským rokem industriálního a technického dědictví.

  Mnoho ztoho tuzemského už noviny Metrostavu představily, třeba oblast Dolní Vítkovice (15). Mezi nemovité

  kulturní památky, ato přímo inárodní, však patří takédalší objekty spojené stechnickým umem našich předků.

  Oněkterých znich – mostech, přehradách, plavebních kanálech, vojenských pevnostech či dolech – jsme už také

  informovali. Kromě kostelů, hradů azámků však stále zbývá kpoznání mnoho památek zajímavých nejen poar-

  chitektonické stránce. Jsou různorodé, neobvyklé, často spojené svýrobou či průmyslem arozmístěné pocelé

  České republice (mapa). Několik z nich chceme přiblížit, k rybníkům i k Ještědu se ještě podrobněji vrátíme.

  Stará čistírna odpadních vod vPraze-Bubenči

  Vyrostla podle plánů britského inženýra Williama Heerle-

  ina Lindleyeletech 1901–6 vnávaznosti namoderní ka-

  nalizaci, kterou podle plánů stejného autora začali zedníci

  v Praze stavět roku 1895. Původnímu účelu dosloužila

  před 48 lety. Dnes je zní národní kulturní památka spo-

  zůstatky původních technologických zařízení aspolečnost

  Muzeum Stará Čistírna, která ji provozuje, v ní pořádá

  komentované prohlídky. http://stara-cistirna.cz

  Solvayovy lomy uLoděnice

  Opuštěný vápencový lom Paraple se díky spolku Spo-

  lečnost Barbora proměnil veskanzen provozních atech-

  nologických budov srekonstruovanou úzkorozchodnou

  lomovou dráhou. Svezení vjejích hornických vozech ocení

  nejen děti. Kromě muzea těžby si zde návštěvníci mohou

  prohlédnout podzemní expozici hornického řemesla itěž-

  ní vrátek. Teď vzáří se tu koná víkend smodely mašinek

  aden se záchranáři. www.solvayovylomy.cz

  Třeboňská rybniční soustava – dílo ze 16. století

  Vodní mlýn veSlupi

  Národní kulturní památka vesprávě Technického muzea

  v Brně – velkomlýn se čtyřmi funkčními vodními koly

  a mlýnským náhonem, prvně zmiňovaným roku 1302.

  Dosoučasné pozdně renesanční podoby byl mlýn přesta-

  věn nejspíše vposlední čtvrtině 16. století. Ukázkový pro-

  voz čtyř kompletních výrobních celků namletí obilí vzáří

  doplňují Slavnosti chleba slidovými řemesly afolklorními

  soubory. www.technicalmuseum.cz/slup-pamatka

  Stará (Františčina) huť uAdamova

  Pozůstatky hutnického komplexu, který nechal počátkem

  18. století vJosefovském údolí vybudovat kníže Jan Adam

  zLiechtensteina. Vysoká dřevouhelná pec Františka, po-

  stavená roku 1746, prošla koncem 18. století přestavbou.

  Osto let později ji čekal poslední odpich. Dnes jsou tu mi-

  mo ní na12 hektarech kvidění dvě pece napálení vápna,

  rampy, modelárna aobytná budova sexpozicí železářství.

  www.technicalmuseum.cz/stara-hut-u-adamova

  Ještěd – rotační hyperboloid Ing. arch. Karla Hubáčka

  strana 3

  1

  7

  8

  9

  10

  2

  3

  4

  11

  12

  13

  14

  5

  6

  LETNÍ PŘÍLOHA

  Polsko

  Slovensko

  Rakousko

  Německo

  1

  2

  3

  4

  6

  7

  8

  9

  10

  11

  14

  15

  5

  13

  12

  Metrostav_15_16_2015.indd 3 31.08.15 14:35

• Strana 4

  Muzea v přírodě

  První muzea v přírodě začala ve světě vznikat v posled-

  ní třetině 19. století ve Skandinávii. Důvod byl nasna-

  dě: tamější dřevěná zástavba rychle podléhala zániku

  a konstrukce budov zároveň umožňovala snadné roze-

  brání i následný přesun jinam. První muzeum vpřírodě

  na světě bylo otevřeno už roku 1891 ve Stockholmu

  (foto č. 1). Stojí na vrchu Skansen a odtud pochází

  i alternativní pojmenování všech podobnýchexpozic.

  Brzy poté spatřují světlo světa i další muzea azároveň

  se začíná diskutovat o tom, jak definovat provoz a podobu

  skanzenů. Až je nakonec v roce 1957 přijata Deklarace,

  která upravuje výstavbu nových objektů formou replik

  aklade velký důraz na nekomerčnost a odbornost muzeí.

  Skanzeny v České republice

  Na rozvoji skanzenů na území dnešního Česka se výraz-

  ně podílely velké výstavy pořádané v Praze na sklonku

  19.století. Součástí Zemské jubilejní výstavy, konané ro-

  ku 1891, byla mimo jiné „česká chalupa“, která reprezen-

  tovala idealizovanou stavbu lidového obydlí, v němž byly

  vystaveny předměty užitého umění. U veřejnosti se setka-

  la s nebývalým úspěchem. Proto hned v roce 1895 tvořila

  nejdůležitější součást Národopisné výstavy českoslovan-

  ské „výstavní dědina“, kde kolem návsi a na nedalekém

  pahorku byly soustředěny hlavní regionální a typologické

  druhy lidových staveb z Čech, Moravy i Slezska.

  Naším nejrozsáhlejším skanzenem je dnes Valašské

  muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, počátky

  Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem

  zase sahají až k roku 1895. O obou pojednávají další texty.

  V roce 1967 začal vznikat Soubor lidových staveb

  ařemesel Vysočina. Zpřístupněn veřejnosti byl o pět let

  později. Stavby a další exponáty naleznete v osadě Veselý

  Kopec avHlinsku – v památkové rezervaci lidové archi-

  tektury nazvané Betlém. Toto muzeum je zaměřeno také

  na technické památky avýrobní zařízení. Nacházejí se zde

  stavby původní i přenesené. Na Veselém Kopci pořádají

  vprůběhu roku spoustu zajímavých akcí, k nejnavštěvo-

  vanějším patří skanzen hlavně během Vánoc.

  O pár let později bylo založeno a otevřeno také Ná-

  rodopisné muzeum vTřebízi. Jeho součástí je původní

  náves zemědělské vesnice Třebíz, která leží na rozhraní

  středních a severních Čech v rovinné krajině Slánska.

  Uprostřed návsi se zachoval rybníček s brodištěm avje-

  ho sousedství stojí jednoduchá barokní stavba kostelíka

  sv.Martina z roku 1754 s pozdně barokním oltářem sob-

  razem Nanebevzetí sv. Martina. Kromě dalších staveb

  na návsi upoutá Cifkův statek č.p.1 sbarokním štítem

  aklenutou bránou (foto č. 2). Dvůr zaujme uspořádáním

  obytných prostor a skladů, ke komunikaci zde sloužily

  zachované pavláčky. Jádro usedlosti pochází z konce

  16.století a jsou v něm uchovány pozdně gotické portá-

  ly,kamenné ostění okénka na špýchaře a černá kuchyně.

  V sousedství Cifkova statku leží Šubrtův č. p. 2 sobyt-

  ným stavením ze začátku 19.století a rodný dům Václava

  Beneše Třebízského č. p. 19, který je jedním ze tří řeme-

  slnických domků dochovaných na původní návsi.

  Výběr dalších skanzenů:

  www.skanzenkourim.cz

  www.skanzenstraznice.cz

  www.rymice.cz/historie-204/skanzen-38

  http://skanzen.zubrnice.cz

  www.hanackeskanzen.cz

  Památky z Polabí

  Počátky Polabského národopisného muzea v Přerově

  nad Labem spadají do roku 1895. V nové podobě bylo

  otevřeno před 48 lety a ještě letos bude mít tři části.

  Centrem první je staročeská chalupa (foto č. 1), ke

  které byly přeneseny dvě další roubené. Druhou část

  skanzenu tvoří panské stavby – myslivna a bednárna s pů-

  vodními hospodářskými budovami a přilehlými pozemky,

  na něž byly přemístěny dva špýchary (foto č. 2) a kůlny.

  Třetí část by měla na zahradě pod bednárnou vyrůst do

  konce roku. Skanzen by tak měl obsáhnout na 40 staveb.

  „Naší nejzajímavější stavbou je staročeská chalupa,

  která se jako jediná nachází na původním místě aje zákla-

  dem záchranného skanzenu pro oblast středního Polabí.

  Pochází asi z první třetiny 18.století abývala panskou

  kovárnou,“ popisuje PhDr. Jana Hrabětová, etnograf ka

  polabského muzea. „Není to ale typická lidová stavba.

  Jde o zděné dvoutraktové stavení, které má na jedné

  straně vstupní síně světnici a komoru pro hospodáře,

  na druhé pro výměnkáře. Síň pokračuje černou kuchyní

  a zadní komorou, kde zřejmě bývala kovárna,“ dodává.

  Ve skanzenu je ještě šest dalších přenesených chalup.

  Vždy se jedná ojednotraktový trojdílný dům komorového

  typu schlévem přístupným ze zápraží (foto č. 3). Většina

  znich vznikla koncem 18. a v první polovině 19. století,

  což souviselo s historickým vývojem doby, se zrušením

  nevolnictví a rychlou výstavbou na okrajích vesnic. Domy

  byly většinou obráceny průčelím ke komunikaci a used-

  losti v řadových vsích měly ustálenou funkční dispozici,

  naproti vjezdu dvůr uzavírala stodola. „Při stavbě se

  používaly ty nejdostupnější stavební materiály – kde byla

  kvalitní opuka, stavělo se zkamene, kde byla dobrá jílovitá

  zem, z vepřovic, kde byly lesy dubové, z dubu, kolem Labe

  zborovice a v okrajových částech Nymburka, kde je i dnes

  běžný smrk, také z měkkého dřeva,“ říká Jana Hrabětová.

  Od začátku 19. století, kdy se v kraji začala pěstovat

  spšenicí i cukrovka, se objevují velké zděné statky s krás-

  nými vjezdy barokních tvarů. „Na vesnici tehdy nebyly pří-

  liš velké sociální rozdíly. Usedlosti vznikaly po roce1770

  z rozparcelovaných velkostatků a do konce 18.století se

  neomítaly. Až potom se dávaly ‚do kožichu‘, aby se víc po-

  dobaly zámožnějším statkům,“ doplňuje Jana Hrabětová.

  Letos se do skanzenu přenáší další památkově chrá-

  něná chalupa, z Oskořínku. Jedná se však už jen o torzo

  roubenky doplněné nepálenými cihlami. Památkáři při její

  rekonstrukci trvají na dodržování tradičních postupů, sni-

  miž ale nikdo nemá dost zkušeností, takže jde o unikátní

  akci. „Jako kopie a repliky podle dokumentace pak ještě

  postavíme dvě stodoly – roubenou a pilířovou, kovárnu

  akapličku se zvoničkou,“ uzavírá Jana Hrabětová.

  Stranu připravila Martina Vampulová,

  foto Wikimedia, CzechTourism, skanzeny

  strana 4

  1

  Valašský skanzen prozradí, jak se dříve stavělo

  Pro milovníky dávných časů a speciálně pro stavbaře

  může být výlet do skanzenu zajímavou exkurzí. Mohou

  při ní třeba zkoumat a porovnávat, jaký způsobem sta-

  věli naši předkové. Zájemce o historii zase potěší in-

  teriéry budov a poznání, v jakých podmínkách lidé žili.

  Pojďme se tedy vydat do našeho nejrozsáhlejšího

  skanzenu, do Valašského muzea v přírodě v Rožnově

  pod Radhoštěm (foto č. 1), který byl otevřen roku1925.

  Jeho expozici tvoří Dřevěné městečko, Valašská dědina

  a Mlýnská dolina. Na otázku, kolik se tu dnes nachází

  staveb, neexistuje podle Mgr. Radka Bryola, kurátora

  stavební sbírky Valašského muzea v přírodě, jednoduchá

  odpověď. „Počítáme-li usedlosti se vším příslušenstvím,

  dá se hovořit ostovce staveb, ale jejich velikost je různá

  – od roubeného měšťanského domu přes reprezentativní

  fojtství a usedlosti středních rolníků až po jednoprostoro-

  vý ovčí chlév, maštálku nebo kolibu,“ říká. Každá stavba

  přitom má svůj příběh trvající několik generací.

  K unikátům lze přiřadit tzv. Vaškovu hospodu zrož-

  novského náměstí, která má přední srub dendrochrono-

  logicky datovaný do doby před 400 lety. „Z vesnického

  prostředí je zajímavá Mališova chalupa č. 28 zLužné, jejíž

  srub pochází zpočátku 18. století,“ dodává RadekBryol.

  Nepřehlédnutelnými stavbami jsou také Billův měšťanský

  dům z rožnovského náměstí (foto č.2) zroku1750, který

  byl do muzea přenesen před 91lety, a kostel sv.Anny

  zVětřkovic (foto č.3). Mnohé stavby ve skanzenu jsou

  ale kopie, protože ty originální nebylo možné získat nebo

  už byly vtak špatném stavu, že neumožňovaly přenesení.

  Dřevo se zpracovávalo obvykle do tří let

  Pro většinu budov se dřív používala roubená konstruk-

  ce. Etnografové odhadují, že po zimním kácení se dřevo

  zpracovávalo hned v následujícím roce, nejdéle do dvou

  až tří let. „Trámy se ručně tesaly ze dvou pohledových

  stran, ustaveb starších nebo méně významných se pou-

  žívaly netesané trámy či takové, které byly přitesané jen

  ukrajních zhlaví,“ říká Mgr. Bryol. Na některých stavbách

  je použita konstrukce podélně půlených štípaných trámů,

  unichž je pro lepší odolnost materiálu zachován vnější

  odkorněný půlkuláč. Zevnitř objektů tak vznikla rovná

  stěna. „Pravděpodobně se jedná o starší konstrukci vmi-

  nulosti více rozšířenou a dochovanou jen v některých

  evropských regionech,“ upřesňuje RadekBryol.

  V počátcích muzea a když vznikal první areál Valaš-

  ská dědina, spolupracovali s muzeem staří tesaři, kteří

  ovládali práci se dřevem dokonale. Přesto je patrný rozdíl

  konstrukčních a estetických požadavků 20. století adří-

  vějších dob, ze kterých některé stavby pocházejí.

  Výjimečné roubené stavitelství

  Za charakteristický stavební postup v celé střední Evropě,

  ale také v dalších zemích jako Skandinávie či Rusko, se

  považuje roubení. „Už více než jedno století je valašské

  roubené stavitelství považováno za něco výjimečného,

  spjatého s horským regionem Karpat. Roubení však bylo

  charakteristické i v přilehlých nížinách, ale jen na Va-

  lašsku se dochovalo do doby, kdy o ně začal být zájem.

  Samozřejmě musíme rozlišit, zda se používalo ve měs-

  tech, u bohatých usedlostí nebo na sezonních stavbách,

  uchudáků nebo v obytných či hospodářských objektech,“

  říká Mgr. Bryol s tím, že princip stavby byl prakticky stej-

  ný, lišila se jen kvalita materiálu a náročnost opracování.

  Nejběžnější dřevinou pro roubení byla jedle, protože

  vmístních lesích byl nejhojnější jedlobukový porost. Až

  po jeho vytěžení v souvislosti s průmyslem se začaly

  pěstovat smrkové monokultury, a tak se později roubilo

  ize smrku. Možnosti stavebníka jsou jasně patrné i na de-

  tailech. „Najdete tu chalupy, kde byl srub postaven přímo

  na svahu. Snad jen strhli drn, pod rohy srubu uložili pár

  kamenů a stavěli bez vyrovnání vyšší kamennou pode-

  zdívkou. Proto klesá i podlaha. Některé stavby však mají

  precizně vyskládanou kamennou podezdívku, někdy i se

  zahloubeným sklepem. Použili buď kámen lomový, nebo

  nasbíraný v lese či vyoraný v poli a spojovali jej hliněnou

  maltou,“ popisuje Radek Bryol.

  Střecha z šindele nebo z došků

  Zajímavým vývojem prošla také střešní krytina. Za cha-

  rakteristický je považován štípaný dřevěný šindel, který

  místní vyráběli pro vlastní potřebu, ale především na

  prodej. Méně se ví, že také ve valašských vesnicích byly

  typické došky, které dnes známe spíše z nížinných regio-

  nů. Obě krytiny byly potom různě „látány a kombinovány“

  s plechem nebo térovým papírem. Na některých stavbách

  nebo fotografiích jsou patrné kuriózní kombinace astruk-

  tura několika materiálů ložených v různých plochách podle

  toho, jak střecha dožívala. Tradiční materiály nakonec na-

  hradily tovární výrobky – pálená či cementová taška, eter-

  nit a plechové šablony. Přesto v regionu dodnes pracují

  šindeláři, kteří dodávají šindele i na památkové stavby.

  Na přiblížení dalších zajímavých stavebních postupů

  nebo použitých materiálů bohužel už v našich novinách

  není místo. Pokud vás ale exkurze do Rožnova pod Rad-

  hoštěm inspirovala k výletu, můžete se další podrobnosti

  dozvědět od zdejších průvodců nebo některé z nich pro-

  zkoumat na vlastní oči přímo na stavbách.

  2

  1

  1

  3

  2

  2

  3

  LETNÍ PŘÍLOHA

  Metrostav_15_16_2015.indd 4 31.08.15 14:36

• Strana 5

  Divize 9 šetří peníze škole v Moravské Třebové

  Tým Ing. Davida Hlaváče z divize 9 měl za úkol provést

  až na samé výspě své působnosti, v Moravské Tře-

  bové, takzvanou Realizaci úspor energie, my si však

  vystačíme s pojmem zateplení. Pravda, zrovna letošní

  léto volá spíš po zchlazení, ale zadávací dokumentace

  je zákon a kdoví, co škola zakoupí z uspořených peněz?

  Třeba opalovací krémy nebo sadu slunečníků...

  Zakázka měla začít již v prosinci roku 2014, ale na-

  konec se stavbaři pustili do práce až letos 9. března. To

  znamená, že museli pracovat během školního roku aza

  probíhajícího vyučování, tedy žádné rádio s nahlas puš-

  těnou muzikou, ale pěkně potichu. U učeben se ale dělalo

  až po skončení výuky.

  Při vzpomínce na podmínky, v nichž se pracovalo, mě

  jímá až posvátná úcta a respekt k odolnosti všech, kdo se

  na stavbě pohybovali. Když se totiž řekne škola, mnozí si

  představí jednu prvorepublikovou budovu. Tak to pozor!

  Tady se jedná o areál menšího kampusu (foto č. 1), sedm

  budov, mezi kterými je i tělocvična nebo dílny.

  Zadání znělo následovně: zateplení obvodových plášťů

  budov, výměna oken a dveří, zateplení střešních konstruk-

  cí a spojovacích krčků. Škola byla postavena v 70.letech

  20. století, takže se na ní nevztahují žádné stupně památ-

  kové ochrany – pro stavebníky dobrá zpráva.

  Pláště budov pokryli montéři tepelněizolačními kom-

  pozitními systémy s rozdílným tepelným izolantem podle

  typu budovy. Střešní prostory, respektive podlahy vpod-

  střešním prostoru, pak doplnili minerální vatou. Stará

  dřevěná okna nahradili plastovými s izolačním dvojsklem.

  „Práce postupovaly podle plánu až do chvíle, kdy mělo

  dojít k zateplení střechy tělocvičny. Tady jsme zjistili, že

  střešní plášť leží na předpjatých strunobetonových des-

  kách, příliš tenkých, aby se do nich dalo kotvit. Proto jsme

  museli skladbu střešního pláště celou přeprojektovat,“

  vzpomíná vedoucí projektu.

  Vzdor této komplikaci a pozdějšímu zahájení stavby

  předala divize 9 stavbu ve smluvním termínu. Až vzáří

  děti nastoupí do zateplených školních budov, možná je-

  jich nový, barevný kabát (foto č. 2) přispěje ktomu, že se

  budou na docházku do své vzdělávací instituce alespoň

  některé z nich i víc těšit.

  –ad.ka–, foto archiv stavby

  ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ

  strana 5

  1

  2

  Složitá technologická zakázka divize 1 skončila

  Zhruba deset měsíců po zahájení prací dokončil tým

  Pavla Szmeka ze severomoravského regionu divize 1

  zakázku na rekonstrukci tavicího agregátu dvou pecí

  veTřineckých železárnách (foto č. 1). Investorem byla

  společnost Slévárny Třinec, stoprocentní dceřiná fir-

  ma Třineckých železáren, které jsou největším výrob-

  cem oceli vcelé České republice.

  Stavbaři pracovali vTřineckých železárnách nakom-

  plikované technologické zakázce zaplného provozu slé-

  váren. Tým divize 1 vnich musel nejprve vybourat staré

  části provozu apostavit nové železobetonové aocelové

  konstrukce. „Potom bylo nutné provést nové rozvody

  vody, stlačeného vzduchu, koksárenského plynu a vy-

  budovat přípojky našest a22 kV,“ říká vedoucí projektu.

  Doplňuje, že poté následovaly rozvody odprášení avětrání

  anakonec montáž speciální technologie.

  Pro rekonstrukci tavicího agregátu středofrekvenč-

  ní indukční pece o výkonu dvakrát 15 tun (foto č. 2)

  dodávala technologii britská společnost Inductotherm

  Furnace Group. „Utéto montáže byla nejnáročnější pře-

  prava aosazení velkých celků jako například dvou kusů

  trafa, znichž kaž dé vážilo osm tun, advou kusů vlastní

  pece – hmotnost každé znich dosahovala dvanácti tun,“

  vzpomíná vedoucí projektu Pavel Szmek.

  U stavební části zakázky se jednalo o běžné práce,

  snimiž si divize 1 bez problémů poradila, i když prove-

  dení takové zakázky pro ni bylo premiérou. Stejně tak se

  jednalo oprvní spolupráci sTřineckými železárnami, za-

  davatelem, který doinvestic aoprav ročně vkládá zhruba

  500milionů korun. „Jsme rádi, že se stavbu podařilo do-

  končit vpožadované kvalitě ipotřebném čase, adoufáme,

  že naše dílo plnohodnotně nahradí provoz původních pecí,

  které stále ještě fungují,“ říká vedoucí projektu. Azdá se,

  že investor je svýsledkem díla spokojen. Ještě vprůběhu

  rekonstrukce totiž tým Pavla Szmeka získal další zakázku

  – tentokrát napřestavbu vytloukacího roštu.

  Rekonstrukce a odprášení tavicího agregátu pece

  v Třineckých železárnách byla zajímavá zakázka nejen

  pro divizi 1, ale ipro čerstvého vysokoškoláka Dariusze

  Gwóźdźe, který nastavbě absolvoval povinnou praxi. Pa-

  vel Szmek ajeho tým tak potvrdili, že si dokážou poradit

  nejen snáročným projektem, ale navíc ještě umějí předat

  své zkušenosti mladé generaci.

  Martina Vampulová, foto archiv stavby

  Rekonstrukce, která přinesla řadu překvapení

  Už zapár dnů by měla proběhnout kolaudace dokonče-

  né rekonstrukce bytového domu naJanáčkově nábřeží

  vPraze, kterou řídil tým Ing.Tomáše Fuksy zdivize 3.

  Vzhledem ktomu, že si investor vyžádal také dokonče-

  ní všech bytů, budou práce v objektu pravděpodobně

  pokračovat až dojara příštího roku.

  „Stavba nastavila nemilosrdné zrcadlo naší schop-

  nosti odvést kvalitní práci v nepříznivých podmínkách

  zhlediska času ifinancí. Jakékoli pochybení se nám vždy

  tvrdě vymstilo. Ukaždého člena týmu vyšlo jasně najevo,

  kde má slabiny ajak se snimi dokáže poprat,“ tak stručně

  hodnotí Ing.Fuksa rok apůl práce nanárožním činžovním

  domě zkonce 19. století, který leží nasmíchovském ná-

  břeží Vltavy amá pět nadzemních advě podzemní podlaží.

  Budova dostala nový kabát, rekonstrukcí prošel interi-

  ér anebyla to procházka růžovým sadem. Tým Ing.Fuksy

  si musel poradit se složitým technologickým postupem

  při bourání a provádění provizorních podchytávek ino-

  vých nosných konstrukcí. Jednoduchá nebyla ani doprava

  hmot, protože staveniště bylo značně omezeno. Byty bylo

  třeba upravit dodetailů sdůrazem naestetiku podle ná-

  vrhů architekta. To ssebou ale nadruhou stranu přineslo

  zajímavou spolupráci se špičkovými řemeslníky, zejména

  truhláři akameníky, avneposlední řadě ipráci vevyso-

  kém standardu asextrémně drahými materiály.

  „Za nejnáročnější považuji vyhloubení, vybourání

  a zajištění suterénních prostor pro garážový zakladač.

  Pracovali jsme totiž vestísněných prostorách abez mož-

  nosti použít těžkou techniku. Navíc jsme prostor museli

  zajistit proti pronikání podzemní vody. Ubytu vnejvyšším

  patře budu dlouho vzpomínat nanáročné vyrovnání šikmé

  střešní železobetonové desky tak, aby se její povrch mohl

  stát součástí interiéru (foto),“ říká Ing.Fuksa.

  Zajímavý postup stavbaři zvolili i při bourání osm

  aždeset metrů vysoké suterénní nosné zdi, která musela

  po celou dobu rekonstrukce plnit svou statickou funkci.

  Postupovali přitom podle technologie navržené statikem,

  kterou však museli průběžně modifikovat. Vpůvodní stě-

  ně se totiž objevilo velké množství otvorů, jež bylo potře-

  ba provizorně podepírat. Dělníci nakonec stěnu rozřezali

  povýšce na21 pruhů, znichž každý byl dlouhý osm až

  deset metrů. Tyto pruhy pak poetapách bourali amísto

  nich budovali železobetonové segmenty. Celý proces trval

  neuvěřitelné čtyři apůl měsíce.

  Během stavby také nebyla, jak už to ostatně uhisto-

  rických budov často bývá, nouze opřekvapení. „Bohužel

  šlo opřekvapení většinou nemilá. Ať už zmíním nepřed-

  vídatelné úskoky starých komínových průduchů nebo

  křivé původní stěny, které jsme po otlučení omítky museli

  srovnat až sedmicentimetrovou vrstvou nové. Tam, kde

  jsme očekávali zdravou nosnou stěnu, se při její úpravě

  ukázalo, že jde oslepenec různých přizdívek spodstatně

  nižší nosností. Také základové poměry v suterénních

  prostorách byly podstatně horší, než předpokládal pro-

  jekt. Původní stoka, která měla být využita jako kolektor,

  byla uprostřed zborcená, atak bych mohl pokračovat,“

  vzpomíná Ing.Fuksa. Zmiňuje ještě skutečnost, že pod

  základy obvodových stěn se kromě bloků zopuky objevil

  také gabrodiorit, což je vyvřelá hornina nejvyšší třídy tvr-

  dosti. Ruční odbourávání takto vyzděných stěn bylo proto

  vysilující adosti nákladné. Navíc stávající obvodové stěny

  vprostoru garážového zakladače byly oproti předpokladu

  projektu posunuté dovnitř, amusely se proto odbourávat

  pocelé výšce, tedy asi devět metrů!

  Někteří klienti měli při dokončování interiéru svých

  bytů velmi specifické požadavky atrvali najejich splnění,

  byť to někdy kvůli konstrukcím ani nebylo možné. Vjed-

  nom z bytů stavbaři instalovali klimatizaci, aby zajistili

  stálou teplotu potřebnou pro choulostivé obklady pota-

  žené buvolí kůží. „Celá stavba má podle mého názoru blíž

  kuměleckému dílu než kbudově. Když se ohlédnu zpět,

  skoro nemohu uvěřit, co všechno jsme zde dokázali. Zato

  patří veliký dík všem mým kolegům, kteří se nazakázce

  podíleli aještě podílet budou,“ uzavírá Ing.Fuksa.

  Martina Vampulová, foto Jiří Junek

  1 2

  TECHNOLOGIE A STROJE METROSTAVU

  Nepřehlédnutelné vizitky Metrostavu IV

  Středisko zdvihací techniky divize 11 vedené Ing. Luká-

  šem Müllerem má ve strojovém parku přes 20různých

  jeřábů. Jedním znich je i pásový jeřáb RDK 300-1, který

  dnes pracuje na stavbě společnosti Subterra vPraze na

  Zlíchově u ústí průzkumné štoly tunelů Radlické radiály

  (foto). Je poháněný naftovým motorem a elektrickým

  generátorem, dá se připojit na vnější zdroj elektrické

  energie a jeho horní nástavba je otočná o 360º.

  RDK 300-1

  Rychlost jízdy 0–1,17 km/h

  Nosnost hlavního zdvihu 30 t při vyložení 4,15 m

  Nosnost pomocného zdvihu max. 5,0 t

  Výložník typ A 0.6 max. vyložení 12,25 m

  max. zdvih 12,31 m

  Výložník typ A 3.6 max. vyložení 18,20 m

  max. zdvih 20,07 m

  platných patentů pro území České republiky měl Metrostav zapsaných

  uÚřadu průmyslového vlastnictví k28. srpnu 2015. Vzhledem k tomu,

  že dvě jeho přihlášky jsou zveřejněné, toto číslo se mohlo brzy zvýšit.

  Metrostav_15_16_2015.indd 5 31.08.15 14:36

• Strana 6

  Modernizace trati Rokycany–Plzeň probíhá pod zemí (foto č. 1) ivterénu

  Mezi Rokycany aPlzní pokračuje stavba vedená Ing.Tomášem Kohoutem zdivize 5. Raziči včele sIng.Štefanem

  Ivorem popřekonání nestabilního prostředí bojují snečekaně silnými přítoky vody azvýšeným opotřebením řezných

  nástrojů, které si vyžadují častější údržbu akontrolu řezné hlavy (foto č.2). Ipřesto se zaViktorií (foto č. 3) jižní

  trouba tunelu Ejpovice prodloužila k1. září už téměř na1900 m. Železnici mezi oběma koncovými body dělí nadvě

  části obec Ejpovice. Zatímco zRokycan už doní jezdí vlaky ponové trati, doPlzně se loudají pojedné staré koleji.

  Naté druhé totiž pracují zaměstnanci provozu mostů aželezobetonových konstrukcí divize 5 řízení Milanem Špičkou.

  VDoubravce vlastními silami bourají abudují čtyři mosty apodchod vzastávce. Trojklenbový kamenný most nad

  Mohylovou ulicí (foto č. 4) podélně rozřízli diamantovým lanem akonstrukci pod kolejí zPrahy doPlzně zpevnili,

  aby poní mohly jezdit vlaky (foto č. 5). Odstranili ijednu téměř stoletou nýtovanou ocelovou konstrukci mostu přes

  Úslavu (foto č. 6) anahradili ji moderní svařovanou (foto č. 7), jež nepotřebuje středový pilíř. Také přestavba mostu

  nad Potoční ulicí probíhá zaprovozu sousední koleje (foto č. 8). Dodržení plánovaných časů jednotlivých postupů,

  pro něž jsou nutné uzavírky městských komunikací vkoordinaci straťovými výlukami, stavbaře netrápí jen umostu

  napřeložce trati (foto č. 9). Výluka najedné koleji skončí 15. listopadu, přestavba druhé proběhne příští rok.

  –red–, foto Jiří Junek, archiv provozu mostů aželezobetonových konstrukcí divize 5

  strana 6

  INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

  NAŠE FOTOREPORTÁŽ

  Rozšiřte si znalosti

  Stalo se už dobrou tradicí, že nazačátku každého no-

  vého školního roku nabízí Centrum vzdělávání Skupiny

  Metrostav (CVSM) hned několik typů jazykové výuky.

  Týká se nejen zaměstnanců Metrostavu.

  Individuální jazykovou výuku pro vybrané zaměstnan-

  ce Metrostavu zajišťuje CVSM vespolupráci spartnerský-

  mi školami – SPĚVÁČEK vzdělávací centrum aThreshold

  Training Associates. Letos vnich nově zahájilo přípravu

  nasložení zkoušek úrovně B2 aC1 (podle evropského re-

  ferenčního rámce poprovedených jazykových auditech)

  38 zaměstnanců Metrostavu, kteří studují angličtinu,

  němčinu či ruštinu.

  Kromě této výuky nabízí CVSM také intenzivní týmové

  kurzy pro projektové týmy připravující se nazakázky vza-

  hraničí. Účastníky navíc seznamují iskulturními rozdíly

  života voblastech jejich budoucího působení.

  V odpoledních hodinách se loni poprvé v Centru

  vzdělávání v Palmovka Parku II uskutečnily otevřené

  skupinové kurzy pro zaměstnance všech firem Skupiny

  Metrostav ajejich rodinné příslušníky. Studovalo vnich

  dosud 155osob, aprotože jim výuka vyhovovala, kurzy

  se uskuteční ivpříštím období. Vnabídce pro studium

  zahajované napřelomu září aříjna jsou lekce angličtiny,

  němčiny, ruštiny ašpanělštiny. Vpřípadě zájmu o tyto

  kurzy pište naadresu petr.furst@metrostav.cz.

  Další informace, nejen ojazykovém programu Metro-

  stavu aotevřených kurzech, najdete na skupinovém in-

  tranetu http://skupina.metrostav.cz/ukr. Přejeme všem

  účastníkům radost ze studijních výsledků.

  Mgr.Zdeněk Kostříž

  Jedeme vtom všichni

  Tým Metrostavu úspěšně absolvoval Opel Handy Cyk-

  lo Maraton – náročnou sportovní akci, která si pod

  heslem Jedeme vtom všichni vyžádala nejen dlouhou

  přípravu a opravdu velké fyzické ipsychické nasazení

  během závodu, ale také vyvolala mnoho emocí.

  Osmičlenný tým cyklistů složený ze sedmi Metro-

  staváků – kapitána Martina Jedličky, Hany Kadlecové,

  Svatavy Štěpánové, Filipa Křesťana, Mojmíra Stuchlíka

  staršího, Petra Řezáče, Václava Bělohlávka – ahandbike-

  ra Miroslava Novotného absolvoval mezi 28. červencem

  a 1. srpnem v Česku i na Slovensku více než 2222 km

  dlouhý cyklistický maraton. Zvládl jej nonstop včasovém

  limitu do111 hodin, atím vyhrál pro Aleše Egera poukaz

  pro dva naoutdoorový zážitkový víkend. Kdo je Aleš? Měl

  před rokem nehodu, při níž přišel onohu, apatřil mezi ty,

  komu měla akce pomoci. Ne penězi, ale zážitky anovými

  kamarády. Občanské sdružení Cesta za snem vedené

  Heřmanem Volfem, jež tuto ipodobné aktivity pořádá, má

  totiž zacíl spojovat handicapované či jinak znevýhodněné

  lidi světšinovou společností. Ato se mu opět podařilo.

  „Odzačátku bylo jasné, že maraton bude stát zatro-

  chu ,námahy‘. Moc jsem ho chtěla jet iztoho důvodu,

  že to není žádná individuální akce, kterých se člověk

  může účastnit sám. Tady šlo navíc o podporu dobré

  věci – opomoc handicapovaným vrátit se doaktivního

  života. V dnešní uspěchané době toho lidé pro ostatní

  moc nedělají. Nám se naskytla jedinečná příležitost amy

  ji využili. Závod byl plný emocí, stejně jako jeho závěrečné

  vyhlášení vPraze naLadronce,“ říká Hana Kadlecová.

  Naši cyklisté mohli náročný závod absolvovat úspěšně

  hlavně díky spolehlivé týmové podpoře. Doprovodné vozy

  řídili nejen firemní řidiči – Dan Červený aPavel Laciný,

  ale imanažerka týmu Jana Komárková, která už dnes hájí

  barvy Subterry. Kromě nich spřípravou inatrase bikerům

  velmi pomohl Mojmír Stuchlík mladší. Nastart naVác-

  lavské náměstí vPraze (foto) naše sportovce doprovodil

  nakole iprezident Skupiny Metrostav Jiří Bělohlav.

  „Jen polovina úspěchu závisela na dobré kondici

  anasazení cyklistů, zbývající závisela nataktice, navigaci

  čitýmové spolupráci. Organizátor totiž předem stanovil

  pouze průjezdní body, takže přesnou trasu jsme si museli

  naplánovat sami. Kluci přitom zvažovali nejen délku trati,

  ale také její výškový profil. Kde jsme to znali, brali jsme

  v úvahu i kvalitu asfaltu, předpokládaný provoz, šířku

  silnice či prostor za krajnicí. Předem stanovenou trasu

  nám potom mírně upravovaly uzavírky, ale idobré rady

  místních nebo našich fandů, kteří nám volali či posílali

  SMS. Přestože se únava anevyspání během závodu zvy-

  šovaly, nálada vtýmu byla stále skvělá. Přispěla ktomu

  ipodpora fanoušků. VOstravě nás velmi příjemně překva-

  pili kolegové zdivize 1, kteří nás přišli povzbudit přímo

  nastart časovky. Kluci, díky!“ vzpomíná Jana Komárková.

  Ktomu, co týmu pomohlo azaco ještě jednou děkuje,

  patřila inabídka napřespání, řízky, roláda, sekaná, salát,

  koláče, dort…, potlesk nastartu, utrati ivcíli, zapůjčení

  handbiku aostatních „maličkostí“, zasílání podporujících

  SMS nebo sledování webu www.111hodin.cz.

  Víc se Opel Handy Cyklo Maratonu 2015 bude věno-

  vat beseda pořádaná 3. září vCentru vzdělávání Skupiny

  Metrostav vPalmovka Parku II.

  –red–, foto týmový archiv

  Blanka není tunel

  Už brzy v české metropoli odstartuje reklamní kampaň

  pod heslem Blanka není tunel, pomocí níž chce Metro-

  stav seznámit veřejnost se stavební výjimečnostínové

  části Městského okruhu v Praze.

  Tunelový komplex Blanka patří mezi největší, nejmo-

  dernější anejbezpečnější dopravní stavby nasvětě. Spo-

  lečnost Metrostav je hrdá, že mohla být dodavatelem jeho

  stavební části. Nově otevřené podzemní dílo usnadní život

  jistě nejen Pražanům a výrazně zlepší dopravní situaci

  vnašem hlavním městě.

  V době kolem zprovoznění tunelu proto Metrostav

  povede osvětovou kampaň pod názvem Blanka není tu-

  nel. Motto kampaně testovalo několik renomovaných PR

  agentur avybraní zástupci tisku. Přijali je velmi pozitiv-

  ně, protože láká pozornost, umožňuje různé interpretace

  aodlehčenou formou vzbuzuje zájem odalší vysvětlení.

  Informace otunelovém komplexu veřejnost získá pro-

  střednictvím billboardů, plakátů natramvajových zastáv-

  kách (foto) a rámečků v metru. Podrobnější informace

  pak najde nawebu www.blankanenitunel.cz. Osvětová

  kampaň bude probíhat celý měsíc, nejintenzivnější bude

  vobdobí mezi 15. a28. zářím 2015.

  Ing.Vojtěch Kostiha, foto archiv Metrostavu

  Nezapomeneme!

  Stopy po kulkách z 21. srpna 1968 zůstanou na fasádě

  historické budovy Národního muzea i po rekonstrukci.

  „Srpnová invaze roku 1968 nepochybně patří k nejvý-

  znamnějším momentům československých dějin a určitě

  bychom ji měli připomínat i budoucím generacím. Její

  symbolickou obětí se stala také budova Národního mu-

  zea. Proto chceme zachovat poškození na dvou sloupech

  vprůčelí budovy jako zdaleka viditelný památník připomí-

  nající všechny oběti, které během okupace zahynuly,“ řekl

  generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

  2

  1

  4

  6

  8

  3

  5

  7

  9

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřená šéfredaktorka Ing.Lenka Svobodová / Adresa redakce Koželužská 4, 18000Praha 8-Libeň, tel.: 266019241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav

  / Číslo 15–16/2015 vyšlo 2. 9. 2015 (17/2015 vyjde 18. 9. 2015) / Složení redakční rady Ing.František Polák (předseda), Ing.JaromírPavlíček (místopředseda), Ing.JiříKavan, PavelMeyer, Ing.Jitka Neklanová, Ing.Ladislav Profota, Ing.Lenka

  Svobodová, Ing.Jaromír Šob,Ing.Libuše Weinfurtová aIng.Martina Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 12800 Praha 2 / Výroba Boomerang Publishing,s.r.o., Nad Kazankou 37, Praha7-Troja, tel.: 244023201, fax:

  244023333 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Tento tisk slouží pouze avýhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. aje veřejně neprodejný.

  120. a 40. výročí

  Rozhodnutí ovýstavbě vodního díla Želivka mělo vliv

  také na českou železnici. Zatopením městečka Dolní

  Kralovice totiž zmapy zmizelo ijeho nádraží.

  Před 120 lety, roku 1895, byla uvedena do provozu

  trať zBenešova doVlašimi. Díky velkému úsilí místních

  zastupitelů došlo už po7 letech kprodloužení železnice až

  doDolních Kralovic. Aco stím má společného Metrostav?

  Kromě toho, že se významně podílel nastavbě Želivky,

  uspořádal 23. srpna 1974 slavnostní jízdu u příležitosti

  ukončení osobní dopravy naúseku zTrhového Štěpánova

  do Dolních Kralovic. Přestože voda jezera nezadržitelně

  stoupala, nákladní doprava natrati fungovala doposlední

  chvíle – do31. května před 40 lety. Anglické přísloví kto-

  mu podotýká: Každý mrak má stříbrnou obrubu.

  Metrostav_15_16_2015.indd 6 31.08.15 14:36