Ptáme se...
Ing. Maroš Híreš
Samostatný přípravář Metrostavu TBR
Pochází z Prievidze na Slovensku. Po dokončení magisterského studia inženýrské konstrukce a dopravní stavby na Žilinské univerzitě začal působit v Metrostavu v technické skupině provozu VNT mosty a ŽBK konstrukce dopravních staveb divize 5. Primární pracovní náplní Maroše Híreše byla obchodní činnost pro získání tuzemských i zahraničních staveb a technická podpora probíhajících staveb. Začátkem roku 2017 přešel do pozice výrobního přípraváře na obchvatu města Kongsberg v Norsku, poté ve stejné pozici působil na stavbě estakády městského okruhu Plzně v úseku Křimická–Karlovarská. Nyní je součástí týmu výstavby Dvoreckého mostu v Praze.
Jak vypadá běžný den samostatného přípraváře?
To hodně záleží na charakteru realizované stavby a v jaké fázi se stavba nachází. Aktuálně na Dvoreckém mostu jsme pořád ještě v počáteční fázi výstavby, takže velkou část dne se zabývám zajišťováním materiálů, případně dodavatelů pro následující období. Dále jsem téměř v dennodenním spojení s projektantem, architektem a dozorem, kdy řešíme problematiku projektové dokumentace.
Můžete připomenout stavbu Dvoreckého mostu?
Jedná se o novostavbu tramvajového mostu o šesti polích, který propojí oba břehy Vltavy na jižní straně Prahy. Most bude sloužit primárně pro městskou hromadnou dopravu (tramvaje, autobusy), chodce a propojí cyklistické stezky, které jsou vedeny po obou březích. Opěry a pilíře jsou z monolitického železobetonu a nosná konstrukce je trámová komorového průřezu z předpjatého železobetonu.
Jaké práce zde v poslední době proběhly?
Od začátku prací v září 2022 se provedlo pilotové založení opěr a pilířů na obou březích Vltavy, pilotové založení dvou pilířů přímo ve Vltavě z pontonu, štětovnicové zajištění břehů a stavebních jam spodní stavby, část těsněných štětovnicových jímek v řece, vybetonování dvou pilířů, nový vjezd do Žlutých lázní a část tramvajové trati na ul. Podolské nábřeží, která bude navazovat po dokončení na most. Aktuálně probíhá zejména výstavba bednění a vázání výztuže tvarově složitých opěr, pilíře P3 a zbývajících částí štětovnicových jímek ve Vltavě.
Co u této stavby považujete za neobvyklé nebo náročné?
Realizační projekt vychází z architektonické soutěže, což s sebou přináší řadu nekonvenčních problémů a výzev. Veškerá pohledová část mostu je z bílého betonu a v kubistických tvarech. Povinností zhotovitele je tedy průběžně vzorkovat, respektive simulovat způsob následného provedení. Muselo se například vybetonovat několik vzorků, kde se zkoušel a vybíral odstín betonu, způsob pobití bednění, provedení tvarových detailů, úprava spár, typ antigraffiti nátěru apod. Vše nakonec podléhá odsouhlasení ze strany autora architektonického návrhu. Z pohledu mostařů se tedy jedná o vysoce atypickou konstrukci s ohledem na tvar a použité materiály. Složitosti jsou také s ohledem na umístění mostu přes Vltavu, kde musíme mít dopodrobna naplánovaný postup výstavby z důvodu omezování lodní dopravy.
Za rozhovor děkuje David Kalců